Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
845.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Neumeistra, Polacha a Kopasze o vyřazováni okresů ze statni
stravovací akce (tisk 691/V),
II. min. financí na interp. posl. dr Sokola o nepoměrně vysoké sazbě potravní daně na čáře
(tisk 691/X),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora vo věci ustanovovania obhajcov v smysle § 6
a 9 žák. Č. 130 z 13. mája 1936 Sb. z. a n. (tisk 711/II),
IV. min. vnitra na interp. posl. dr Fencika o povolování politických schůzí na Podkarpatské
Rusi (tisk 678/VII),
V. min. financi na interp. posl. dr Hodiny, že finanční strážník Pírko bez důvodu zatkl staveb-
ního technika Hanuše Lorenze z Kořenová Otisk 664/XII),
VI. min. vnitra na interp. posl. Axmanna, že se při vykonávání shromažďovací policie užívá
proti sudetskoněmecké straně neobyčejně intensivních způsobů dozoru (tisk 664/III),
VII. min. vnitra na interp. posl. inž. Künzla, že úřady I. stolice neustále bez důvodu a proti
zákonu rozpouštějí schůze, je omezují, a že často porušují jazykový zákon (tisk 667/II),
VIII. min. financí na interp. posl Budiga, že finanční úřady přikazují vyvěšovati vlajky (tisk
672/IV),
IX. vlády na interp. posl. Obrlika o katastrofální hospodářské situaci obcí v dolním údolí Vítky
v okresu frýdlantském (tisk 664/XVI),
X. vlády na interp. posl. Hollubeho, aby byl přezkoumán stav reserv všech pojišťoven (tisk
664/VIII),
XI. min. vnitra na interp. posl. inž. Schreibra, že cebivské četnictvo zakročilo proti obrazům
předsedy sudetskoněmecké strany (tisk 664/XI),
XII. min. zemědělství na interp. posl. Hollubeho o pobuřujícím chování lesníka Koláře v Dolním
Dvoře a hajného Gussbacha v Pommerndorfu, kteří podléhají vrchlabské státní lesní správě
(tisk 675/XIV),
XIII. předsedy vlády na interp. posl. dra Fencika o zásobování Podkarpatské Rusi kukuřicí (tisk
678/VIII),
XIV. min. nár. obrany na interp. posl. dra Kellnera a Birkeho o vojenských výtržnostech v Trut-
nově (tisk 694/XIII),
XV. min. soc. péče na interp. posl. Axmanna, jak odpovědné orgány šumperské okrasní nemo-
censké pojišťovny užívají §§ 110 a 189 zákona o sociálním pojištění (tisk 694/XVIII),
XVI. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Wagnera o těžké křivdě, způsobené
zubním technikům výnosem (tisk 694/XXVI),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Knorreho o neodůvodněném rozpuštění schůze při zmínce o
úbytku porodů (tisk 694/XXVII),
XVIIL min. financí na interp. posl. inž. Schreibra, že ašský berní úřad proti nálezu nejvyššího správ-
ního soudu neobnovil zákonný stav (tisk 771/VIII),
XIX. min. veř. prací na interp. posl. Tichého a Uhlíře ve věci uspořádání poměrů na státním dole
"Václav" v Porube u Orlové (tisk 667/X).
XX. min. spravedlnosti a sociální péče na interp. posl. Polívky o odměnách předsedům rozhodčích
soudů (tisk 683/XVIII),
2
XXI. min. vnitra na interp. posl. Hlinky ve věci přečinu dra Vojtěcha Friedla, komisaře poli-
tické správy v Nové Bani (tisk 711/III),
XXII. min. vnitra na interp. posl. Kopřivy o jednání okresního úřadu v Novém Městě na Moravě,
jenž neuznává ústavní listinou zaručená práva občanů (tisk 683/II),
XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora ve věci nezákonného konfiskování "Slováka" pro
článek "Případ Vojtěcha Tuku" (tisk 769/I),
XXIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Borkaňuka a Fušciče o otevření "ruské" školy
v obci Berecká Roztoka na Podkarpatské Rusi (tisk 691/III),
XXV. min. financí na interp. posl. Borkaňuka o zastavení exekucí a vyrovnání daňových nedo-
plátků u pracujícího obyvatelstva na Podkarpatské Rusi (tisk 691/II).
845/1.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Františka Neu-
meistra, Jakuba Polacha a Jozefa Kopasze
o vyřazování okresů ze státní stravovací
akce (tisk 691/V).
Při sestavování návrhů na příděl stravovacích
poukázek řídí se zemský úřad v Praze zásadami
směrnic, vydaných pro tuto akci na podkladě usne-
sení vlády výnosem ministerstva sociální péče ze
dne 28. června 1933 č. 28.200/III/E/33, podle nichž
jest nutno posuzovati, zda potřeba místními činiteli
ohlášená, namnoze však nestejnoměrně oceněná,
odpovídá skutečně potřebě tak, aby se přídělu do-
stalo jen osobám, jež vyhovují směrnicím.
Přezkoumávaje individuelně vykázanou potřebu
jednotlivých okresů, béře zemský úřad v úvahu
veškeré podstatné okolnosti a přihlíží zejména
k vykázanému vzestupu nebo poklesu počtu ne-
umístěných uchazečů o práci, situaci na pracovním
trhu a pod.
Při přídělu rozhoduje jen skutečná věcná po-
třeba a neodpovídá proto skutečnosti tvrzení inter-
pelace, že některé okresy jsou zpravidla z akce
vylučovány jedině proto, že jsou okresy zeměděl-
skými.
V době od 29. června do 15. listopadu 1936 ne-
ucházely se okresy sedlčanský a vltavotýnský o
příděl poukázek ze státní stravovací akce. V pod-
půrném období od 16. listopadu do 20. prosince
1936 dostalo se okresu ;sedlčanskému stravovacích
poukázek v hodnotě Kč 6000.-, okresu vltavotýn-
skému byl pak pro totéž období navržen příděl
stravovacích lístků v hodnotě Kč 5.000.- přes to,
že zmíněný okres vykazoval v letních měsících
1936 jako nezaměstnané skoro výhradně dělnictvo
podporované podle gentského systému, které podle
ustanovení směrnic nemůže býti zároveň současně
pojato do státní stravovací akce.
V P r a z e dne 6. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
845/II.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. dr Martina Sokola
o nepoměrně vysoké sazbě potravní daně
na čáře (tisk 691/X).
Potravní daň na čáře vybírá se podle zákona ze
dne 14. dubna 1920, č. 264 Sb. z. a m. z předmětů
podle sazeb, které jsou uvedeny v sazebníku, tvo-
řícím součást tohoto zákona. Při stanovení výše
sazeb potravní daně bylo přihlíženo k tomu, zda
šlo o předměty běžné potřeby nebo o předměty
luxusnějšího rázu. Tak na př. sazba potravní daně
ze zvěřiny, drůbeže a ryb byla stanovena v po-
měru k výši daně z masa hovězího případně vepřo-
vého, u ostatních předmětů jest sazba daně tak
nízkou, že v cenách těchto předmětů téměř úplně
mizí a nemůže míti podstatného vlivu na tvoření
tržních cen. Do této druhé kategorie spadají praví
předměty uvedené v interpelaci. Daň za 1 kg ze-
leniny činí 2 hal., za 1 kg luštěnin 4 hal., a za.1 kg
sena a slámy 2 hal. a přihlíží-li se k cenám těchto
předmětů, nelze uvedené sazby považovati za tak
vysoké, že by odbyt jejich byl oním daňovým za-
tížením ohrožován, i když připustím, že ceny jejich
proti roku 1920 poklesly. K tomu připomínám, že
snížením sazeb potravní daně na čáře neutrpěla by
újmy jen finanční správa, nýbrž také obce, pro
něž se současně s potravní daní vybírá obecní při-
rážka a které při dnešních neutěšených finančních
poměrech nemohou postrádati dosavadního příjmu
z této přirážky.
Z těchto důvodů nepovažuji za nutné, aby na do-
savadních sazbách potravní daně na čáře bylo ně-
čeho měněno.
V Praze dne 5. března 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
845/III.
Odpověď
ministra spravedlivosti
3
na interpeláciu poslanca Karola Sidora
vo veci ustanovovania obhajcov v smysle
§ 6 a 9 zák. č. 130 z 13. mája 1936 Sb. z.
a n. (tisk 711/II).
Pripustenie p. Dra Jána Ďurčanského za obhájců
podľa zákona č. 130/36 Sb. z. a n. i jeho neskoršie
nepripustenie stalo sa rozhodnutím vicepresidenta
vrchného súdu v Bratislave. Tieto rozhodnutia pa-
tria do jeho zákonitého oboru posobnosti (§ 9) a
nemám práva do nich zasahovať. O zneužívaní
zákona nemôže byť reči. Stanovení obhajcov ex
offo nespadá totiž do pôsobnosti presidenta vrch-
ného súdu. Ináče ustanovenia § 9 zák. č. 130/36
Sb. z. a n. pozbylo už účinnosti uveřejněním soz-
namu obhajcov podľa § 6 tohoto zákona.
Pri sestavovaní soznamu obhajcov podľa § 6
zák. č. 130/36 Sb. z. a n. nehľadelo sa ani k ná-
boženskému vyznaniu ani k politickej příslušnosti
zapísaných osob.
V Prahe dňa 3. marca 1937.
Minister spravedlivosti:
Dr. Dérer v. r.
845/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr š. A. Fencika
o povolování politických schůzí na Podkar-
patské Rusi (tisk 678 VII).
Podle shromažďovacích předpisů platných v ze-
mi Podkarpatoruské musí oznámení o konání ve-
řejného shromáždění býti podáno alespoň čtyřmi
spolehlivými plnoprávnými státními občany. Okres-
ní úřad v Tácově proto zakázal uspořádání schůzí
v Ďulovu, Uhle a Čomalovu, oznámených na den
6. září 1936, protože ohlašovatelé neprokázali, že
jsou plnoletí státní občané a tato jich vlastnost
nebyla okresnímu úřadu jinak známa.
Protože proti zákazu schůzí nebylo podáno od-
volání, vzdali se tak svolavatelé sami práva, aby
postup okresního úřadu a důvodno jeho opatření
byly instanční cestou přezkoumány.
Do obce Buštino nebyla na den 6. září ,1936 ohlá-
šena žádná schůze.
Účastníky schůzí důvěrníků v Hluboké a Nižní
Slatině potrestá okresní úřad v Užhorodě pro účast
na nepovoleném veřejném shromáždění. Těchto
schůzí súčastnily se totiž i osoby, které nebyly ani
členy strany, a šlo tu tedy v podstatě o účast na
schůzích veřejných s neomezeným přístupem, které
však jako takové nebyly úřadu hlášeny.
Oznámení o konání schůzí vyřizují úřady urych-
lené. Stalo - li se doručení po\olovacího výměru
v některých případech až před zahájením schůze,
pak bylo to způsobeno tím, že svolavatelé oznámili
veřejné shromáždění pouze 48 hodin napřed, takže
včasnější doručení výměru nebylo technicky možné
pro krátkost doby a mnohdy nepříznivé poštovní
spojení.
Pokud pak jde o vytýkané jazykové závady, in-
terpelace neuvádí konkrétních případů, takže nelze
přezkoumati, zda stížnost v tomto směru jest opod-
statněna. Řádnou instanční cestou si nikdo nestě-
žoval.
Podle uvedeného neshledávám důvodu k něja-
kému opatření.
V Praze dne 24. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
845/V (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra F. Hodiny,
že finanční strážník Pírko bez důvodu
zatkl stavebního technika Hanuše Lorenze
z Kořenová (tisk 664/XII).
Případ v interpelaci uvedený udal se podle vý-
povědi dozorce finanční stráže Otakara Pírko
z odd. fin. stráže v Kořenově takto:
Jmenovaný orgán konal dne 10. července 1936
předepsanou hraniční službu a při návratu z této
služby o 12.20 hodin viděl před továrnou firmy
Naturin a spol. v Kořenově seděti skupinu mladíků.
Mezi těmito byl i Jan Lorenz, stav. technik z Ko-
řenová, Jinak Pírko neviděl na blízku nikoho kro-
mě skupiny německých turistů, která šla za ním.
Když přešel zmíněnou skupinu mladíků sedících
před továrnou, spustili všichni velký řev a smích.
Jmenovaný orgán finanční stráže si toho zprvu
nevšímal, až teprve, když opětné zabouřili smí-
chem, otočil se náhle směrem ke skupině a viděl,
že výsměch patří jemu, neboť všichni se ihned oto-
čili jiným směrem a smích ustal. Podobně se cho-
vala místní mládež i vůči jiným mladým orgánům
finanční stráže. Dozorce finanční stráže Otakar
Pírko šel k uvedené skupině mladíků, a poněvadž
Jan Lorenz sám bez vyzvání vstal a šel mu vstříc,
tázal se ho, čemu se smáli, načež Lorenz posměšně
opáčil v jazyku německém: .,Co pak se Vám ne-
líbí?" Lorenz byv orgánem finanční stráže vyzván,
aby se choval slušně, otočil se k ostatním a gri-
masou vybízel je k smíchu. Dal si ruce do kapes
a směšným gestem prohlašoval, že se může smáti,
má - li chuť, dělal různé posuňky a z celého jeho
jednání a chování bylo patrno, že zřejmě chce se-
směšniti orgán finanční stráže konající službu, a to
zvláště, aby upoutal pozornost a vzbudil smích
různými posuňky, právě když k místu docházela
skupina německých turistů.
4
Jelikož ani po opětném napomenutí, aby se
choval služně, Lorenc neuposlechl, vybídl jej Pinko,
aby ho následoval do úřadovny oddělení finanční
stráže, která je .minutu cesty od místa činu. Lo-
renz sice uposlechl, ale znovu sesměšňoval organ
finanční stráže dotazem., po které straně, ala po
levé nebo po pravé má ho následovati, nebo jakým
způsobem se vůbec předváděni děje. Při tom aká-
kal se strany na stranu kolem orgánu finanční
stráže konajícího službu, až se opětně všichni při-
hlížející dali do smíchu a hulákání. Cestou na od-
dělení pokřikoval Lorenz na pokladníka firmy Rie-
del, Karla Dontha, aby šel s nimi, že jim musí
rozprávku překládat, Lorenz že neumí česky a
dozorce Pírko že neumí německy.
Při výslechu provedeném na oddělení finanční
stráže v Kořenově nemohl Lorenz uvésti žádných
důvodů pro své nenáležité a urážlivé chování.
Proto učinil dozorce Pírko na Lorenze písemné
udání u státní policejní expozitury v Tanwaldě,
která po výslechu Lorenze vzala za prokázané, že
tento provokativním posmíváním se, úšklebky a po-
suňky namířenými proti dozorci fin. stráže Ota-
karu Pírkoví na silnici v Kořenově dopustil se ne-
přístojného chování na místě veřejném, jimž poru-
šil veřejný pořádek, dobrý mrav a slušnost a způ-
sobil veřejné pohoršení. Nálezem ze 4. srpna 1330,
č. 1244 uznala zmíněná policejní expositura Lo-
renze vinným přestupku a odsoudila jej podle čl. 3
zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. k pokutě 40.- Kč.
Proti tomuto nálezu nepodal Lorenz odvolání a
nález nabyl moci práva.
Z uvedeného je patrno, že názor dozorce fin.
stráže Pírka o tom, že výsměch byl namířen proti
jeho osobě, byl potvrzen i zmíněným úředním vý-
rokem policejní expositury v Tanwaldě. Za tohoto
stavu věci neshledal jsem důvodu zakročiti proti
jmenovanému orgánu fin. stráže i když svědci v in-
terpelaci uvedení, kteří byli ovšem většinou na
případu zúčastněni a nejsou tudíž zcela nepředpo-
jatí, při vyšetřování po většině potvrdili, že se
smáli počínání jedné z dělnic, která v okně čtvr-
tého poschodí protilehlé tovární budovy firmy Na-
turin chtěla rozbíti o záda své přítelkyně papírový
sáček, což se jí nepodařilo.
Konstatovati nutno, že stavební technik Lorenz
nebyl dozorcem Pírkem (zatčen, nýbrž pouze vy-
zván, aby jej následoval do blízké kanceláře oddě-
lení finanční stráže v Kořenové, kterému vyzvání
Lorenz vyhověl.
Poznamenávám ještě, že dozorce finanční stráže
Pírko byl ještě před zahájením vyšetřování o tomto
případu přeložen zemským finančním ředitelstvím
v Praze ze služebních důvodů na jiné působiště.
V Praze dne 23. února 1937.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
845/VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Axmanna,
že se pří vykonáváni shromažďovací policie
užívá proti sudetskoněmecké straně neoby-
čejně intensivních způsobů dozoru (tisk
664/III).
Ke stížnostem v interpelaci obsaženým upozor-
ňuji předem v zásadě na ustanovení § 12 zákona
o právu shromažďovacím, podle něhož přísluší zá-
stupci úřadu na veřejném shromáždění právo, vy-
žádati si zprávu o osobách, které na veřejném shro-
máždění vystoupí jako navrhovatelé a řečníci.
Pokud interpelace vytýká na dvou místech po-
stup zástupce chabařovické policejní expositury in-
tervenujícího v Bohosudově, sděluji, že podle pro-
vedeného šetření - a pokud lze z obsahu interpe-
lace seznati - šlo o jeden případ, a to o veřejnou
schůzi živnostníků a obchodníků sudetskoněmecké
strany v Bohosudově dne 30. srpna 1936. Při této
schůzi se předseda sám a bez jakéhokoliv vyzvání
nabídl intervenujícímu orgánu, že mu kdykoliv do-
datečně poskytne potřebné informace k doplnění
úředních záznamů o průběhu schůze, a nelze vy-
týkati, jestliže onen orgán použil této nabídky.
Schůzí určenou pro výcvik řečníků v Chabařo-
vicích jest patrně míněno veřejné shromáždění su-
detskoněmecké strany v Chabařovicích dne 24.
května 1936. Postup zástupce úřadu na této schůzi
byl již předmětem interpelace poslance E. Köhlera
(č. t. 586/X z r. 1936) a odkazuji proto na svoji
odpověď na tuto interpelaci (č. t. 679/V z r. 1936).
Podle toho, co uvedeno, nezavdává mi výše uve-
dená interpelace příčinu k nějakému opatření.
V P r a z e dne 25. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
845/VII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. F. Künzla,
že úřady I. stolice neustále bez důvodu a
proti zákonu rozpouštějí schůze, je omezují,
a že často porušují jazykový zákon (tisk
667/II).
Výměry úřadů v interpelaci uvedených jsou odů-
vodněny tím, že pod pojem veřejného shromáždění
podle zákona o právu shromažďovacím nelze za-
hrnouti různé hudební a zpěvní vložky, ježto zákon
má na zřeteli pouze slovní projevy.
Zákaz schůze ve Svatavě byl okresním úřadem
dodatečně odvolán.
Schůze v Mor. Ostravě nebyla zakázána, nýbrž
její svolavatel vzal bez námitek na vědomí poučení
okresního úřadu, že hudební vložky nelze zahrnouti
pod pojem veřejného shromáždění.
5
Proti zákazům schůzí v Mor. Třebové bylo po-
dáno odvolání, takže důvodnost opatření okresního
úřadu bude instančně přezkoušena.
Odvoláním proti zákazům schůzí ve Strakové a
Engelsdorfu zemský úřad v Praze nevyhověl a tím
bylo o věci pravoplatně rozhodnuto.
Pokud jde o ostatní schůze v interpelaci zmíněné,
nebylo odvolání podáno, čímž se svolavatelé sami
vzdali práva, aby důvodnost zákazů přezkoumal
nadřízený úřad.
Ve výrocích hlavního řečníka na schůzi v Kon-
drači Jana Westena shledal krajský soud v češ.
Budějovicích přečin § 14 odst. 5 zákona na ochranu
republiky, z čehož jest zřejmo, že rozpuštění schů-
ze se stálo právem.
Německého označení úřadu v záhlaví výměru
okresního úřadu v Mor. Třebové nebylo třeba, ne-
boť z vyhotovení vyřízení v jazyku menšinovém
jest patrno, který úřad výměr vydal. Pokud pak
jde o ostatní vytýkané jazykové závady, z nichž
některé nelze vůbec za takové považovati, mohly
strany, jestliže jim na tom záleželo, dosáhnouti
nápravy .podle čl. 21, odst. 2 vlád. nařízení č. 177
1926 nebo podle § 73 vlád. nařízení č. 8/1928
Sb. z. a n.
V Praze dne 26. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
845/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance M. Budiga,
že finanční úřady přikazují vyvěšovati
vlajky (tisk 672/IV).
Ve věci poznamenávám, že finanční úřady ne-
dávaly dosud v rámci své působnosti ani všeobecné
ani zvláštní 'závazné příkazy k vyvěšování vlajky.
Pokud majitelé domů, v nichž jsou umístěny fi-
nanční úřady, vyvěšovali na nich vlajky, činili tak
jen na základě nájemní smlouvy, podle níž převzali
na sebe smluvní povinnost ozdobiti včas svůj dům
státní vlajkou nebo prapory podle vydaných úřed-
ních směrnic.
Rovněž i prodavačům tabáku nebyly dány roz-
kazy vyvěšovati vlajky a nebyly vyhlášeny trestní
sankce pro neuposlechnutí těchto příkazů. Finan-
ční správa jenom dala v roce 1934 upozorniti pro-
davače tabáku, že by měli opatřiti dne 28. října
své stánky, po případě prodejní místnosti (nebo
své domy) vlajkou nebo i jiným vhodným způsobem
vyzdobiti výkladní skříně svého prodeje.
Vyvěšování vlajky bylo nyní upraveno zákonem
ze dne 21. října 1936, čís. 269 Sb. z. a n, o uží-
vání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stej-
nokrojů a odznaků a o opatřeních proti závadným
označením. Z intence tohoto zákona (§ 6) a z po-
měru prodavačů tabáku ke státu možno nyní od-
voditi i oprávnění finančních úřadů, aby pří po-
dobných oslavách nařídily prodavačům tabáku
vlajkovou nebo praporovou výzdobu stánků nebo
prodejních místností. Věc tato bude upravena
zvláštním ustanovením v novém předpisu pro malo-
prodavače, případně pro velkoprodavače tabáku.
VPrazedne24. února 1987.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
845/IX (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Obrlika
o katastrofální hospodářské situaci obcí
v dolním údolí Vítky v okresu frýdlantském
(tisk 664/XVI).
Vláda ví o nepříznivých odtokových poměrech
velkých vod na dolním toku Smědavy (Wittíg)
v okresu frýdlantském. Ministerstvo zemědělství
již výnosem ze dne 12. srpna 1929, č. 45.636/29
stanovilo směrnice o postupu při vypracování pro-
jektů navržených vodohospodářských prací, a to
projekt souvislé dolní úpravy vnitrozemské a po-
hraniční trati Smědavy, jakož i generelní projekt
případných vodních nádrží v horním povodí Smě-
davy na potocích Lomnici a Stolpichu.
Projekt úpravy pohraniční trati Smědavy byl již
předmětem jednání mezi zástupci příslušných úřa-
dů a samosprávných svazků jak se strany česko-
slovenské tak se strany německé, na základě jehož
se obě strany dohodly o podrobnostech technického
řešení této úpravy a dále o postupu při jejím pro-
vedení. Podle této dohody se strany československé
provede se úprava pohraniční trati od pohraničního
kamene č. 24/43 směrem proti vodě až po most
okresní silnice mezi obcemi černousy a Loukou.
Úprava spodní části pohraniční trati od uvedeného
pohraničního kamene sméren po vodě má býti pro-
vedena stavebníkem se strany německé. Ku prove-
dení úseku se strany československé bude možno
přikročiti, až upravený projekt podle vzájemné do-
hody obou stran bude ministerstvu zemědělství
předložen ke schváleni, vodoprávně projednán,
schválen a finančně zajištěn a až i se strany ně-
mecké přikročí se ku provedení úpravy v spodním
úseku pohraniční trati, jako potřebného odpadu
úpravy nad ním.
Na provedení úpravy v dolní vnitrozemské tratí
Smědavy nad uvedeným mostem okresní silnice
neke pomýšleti dříve, dokud nebude provedena
úprava v trati pohraniční a zemským úřadem skon-
čena studie o případném vybudování retenčních
prostorů v horním povodí Smědavy na potocích
Lomnici a Stolpichu.
6
Pokud se týče prací silničních, nepředložil okres
Frýdlant ministerstvu veřejných prací dosud žá-
dost za státní příspěvek na nějakou silniční stavbu
neb úpravu. Se zřetelem na panující nezaměstna-
nost v tomto okrese, bylo by ministerstvo veřej-
ných prací ochotno uvažovati o povolení státního
příspěvku na některou stavbu okresní silnice, po-
žádá-li o to okres, jakožto stavebník, řádně dolo-
ženou žádostí.
O povolení příspěvku ze silničního fondu na zlep-
šení okresních silnic nebylo by však možno tou
dobou uvažovati pro stav příslušného úvěru, který
jest daleko dopředu vázán příspěvky povolenými,
reap. přislíbenými na zlepšení jiných důležitých ne-
státních silnic.
Z obcí, uvedených v interpelaci, požádaly minis-
terstvo sociální péče o povolení státního příspěvku
z titulu produktivní péče o nezaměstnané v roce
1936 obce:
Ves, jíž byl povolen státní příspěvek na stavbu
obecní cesty do výše 500 Kč;
Bunizendorf, jíž byl povolen státní příspěvek na
stavbu obecní cesty do výše 400 Kč, a
Habartice, jíž byl povolen statni příspěvek na
úpravu silnice přes obec a na kanaliisaci do výše
21.000 Kč.
Od ostatních obcí žádosti o povolení státního
příspěvku z titulu produktivní péče o nezaměstnané
ministerstvu sociální péče nedošly.
Mimo to byl povolen okresu frýdlantskému na
stavbu silnice Frýdlant-Hejnice-Tanvald VII.
úsek km 1.0-3.4 v obcích Frýdlante, Raspenavě a
Ringenhainu státní příspěvek do výše 90.000 Kč
a na výrobu štěrku pro udržování okresních silnic
státní příspěvek do výše 70.000 Kč.
Pokud_ jde o nouzové práce, podporované v rámci
produktivní péče o nezaměstnané podle čl. IV zá-
kona č. 74/1930 Sb. z. a n., po případě vlád. nař.
č. 79/1930 Sb. z. a n., ukládá ministerstvo sociální
péče při povolení hutního přípěvku na tyto práce
stavebníkovi podmínku, že jest povinen především
zaměstnávati osoby, které dostávají podporu od od-
borové organisace a státní příplatek v nezaměst-
nanosti. Stavebník je povinen zaměstnávati osoby,
které jsou zařazeny do státní stravovací akce pro
osoby nezaměstnaně a omezeně pracující, při čemž
hlavně musí přihlížeti k těm, jejichž výživa, jakož
i výživa jejich rodin, jest více ohrožena. Posléze
se stavebníkovi ukládá, že má bráti zřetel k tomu,
aby v počtu osob na práci přijatých bylo zaměst-
náno aspoň 15% mladistvých nezaměstnaných ve
věku od 18 do 24 let. Okolnosti shora uvedené musí
býti prokázány potvrzením místně příslušné zpro-
středkovatelny práce.
Všeobecně pak platí i pro přijímání osob na in-
vestiční a nouzové práce státu předpisy § 3 vlád.
nař. .ze dne 9. července 1936, č. 217 Sb. z. a n.,
podle nichž veřejné zprostředkovatelny práce při
výběru uchazečů o práci přihlížejí k tomu, aby se
vyhovělo zvláštním potřebám pracovního místa, tě-
lesným a odborným vlastnostem zaměstnance a
jeho osobním a rodinným poměrům. Při stejné od-
borné způsobilosti jest dáti přednost osobám pod-
porovaným ze státních prostředků, živitelům více-
členných rodin a osobám delší dobu 'nezaměstna-
ným, dále osobám, které z místa, o jehož obsazení
jde, byly propuštěny při omezení provozu, osobám
mladistvým a osobám, u kterých jsou důvody
zvláštního zřetele hodné.
Příděl ze státní stravovací akce mají obdržeti
osoby, které jsou odkázány na důchod z pracovního
poměru a jsou v důsledku své nezaměstnanosti
ohroženy na výživě své a své rodiny. O tom, která
osoba má býti do státní stravovací akce pojata,
přísluší rozhodnouti okresní sociální komisi. Při
rozhodování bere se zřetel na všechny okolnosti
pro posouzení potřebnosti žadatele směrodatné.
V zákonných předpisech o státním příplatku
k podpoře nezaměstnaných není ustanovení, že ne-
zamčstnaný, chce-li uplatniti nový nárok na státní
příplatek k podpoře v nezaměstnanosti, musí před-
ložiti průkaz, že po vyčerpání předchozí podpory
byl znovu zaměstnán. Ministerstvo sociální péče
proto podobného průkazu nevyžaduje a nečiní pro-
placení státního příplatku k podpoře v nezaměst-
nanosti odborové organisaci závislým na jeho před-
ložení.
Pokud jde o čekací lhůtu k dosažení podpory
v nezaměstnanosti, bylo ustanoveno ve vlád. nař.
č. 161/1933 Sb. z. a n., že po vyčerpání podpůrného
nároku může býti přiznán nově státní příplatek
k podpoře v nezaměstnanosti, jestliže od posledního
podpůrného dne podpory označované "za řádnou"
uplynulo 6 měsíců, šlo-li o podporu v mimořádně
nezaměstnanosti, uplynuly-li od posledního pod-
půrného dne 3 měsíce. Citované ustanovení o čekací
lhůtě pozbylo účinnosti dnem 31. května 1936,
takže požadavek uváděný v interpelaci pozbyl za-
tím významu.
Bývalí živnostníci a rolníci, kteří ztratili možnost
opatřovati si výživu ve svém bývalém povolání a
jsou odkázáni na výdělek z námezdního poměru,
jsou zařazováni do státní stravovací akce pro
osoby nezaměstnané a omezeně pracující, jakož i do
jiných pomocných akcí, jakmile jsou u nich splněny
předpoklady stanovené pro toto zařazení směrni-
cemi.
V rámci sociální péče o živnositnictvo prováděné
ministerstvem obchodu, beře se příslušný zřetel
také na potřebné živnostníky okresu frýdlantského.
V roce 1936 uděleny z prostředků této akce 22 živ-
nostníkům jednorázové podpory po 150 Kč. Potřeb-
ní uchazeči budou v mezích rozpočtových možností
vzati v úvahu také v roce letošním.
Ministerstvo financí uložilo zemskému finan-
čnímu ředitelství v Praze, aby ihned zařídilo, aby
při vyměřování a vymáhání daní u poplatníků
z těchto obcí byl brán náležitý zřetel k jejich hos-
podářské situaci a aby zejména žádosti za snížení
daní případně za posečkání byly vyřizovány urych-
leně a - pokud je to poměry skutečně odůvodněno
- blahovolně.
Vojenská správa má snahu, aby - pokud je to
v její moci - přispěla ke zmírnění nezaměstna-
nosti všude, kde je toho potřebí a kde to souhlasí
se zájmy obrany státu.
V P r a z e dne 2. března 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.