Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
Překlad.
Návrh
poslance dr Köllnera
na vydání zákona o národnostní příslušnosti státních občanů a o národnostních
katastrech.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne_______________
o národnostní příslušnosti státních občanů a o národnostních katastrech.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
(1) Každý státní občan republiky Česko-
slovenské dosáhnuvší určitého dne, který bude
stanoven podle § 14, 18. roku svého věku, má
právo a povinnost přihlásiti svou příslušnost
k národu, ku kterému od narození patří.
(2) Přihláška manželčina není závislá na
přihlášce manželově.
(3) Přihláška k národnostní příslušnosti
nesmí býti libovolná. Vědomě nepravdivé
údaje budou potrestány podle § 21.
(4) Přihláška požívá ochrany zákona.
§2.
(1) Děti manželské nebo děti jim na roven
postavené, pokud nedosáhly 18. roku svého
2
věku, následují v národnostní příslušnosti své
rodiče, pokud tito přináležejí k téže národ-
nosti.
(2) V manželstvích národnostně smíšených
následují děti v národnostní příslušnosti otce,
pokud se rodičové nedohodli, že národnostní
příslušnost všech nebo jednotlivých jejich
dětí bude určena v ten smysl, že tyto násle-
dují v národnostní příslušnosti matku. Tato
úmluva musí býti prokázána písemně. Tako-
vou úmluvu lze učiniti jen do dokonaného
6. roku věku dětí a během této doby může ji
každý rodič odvolati.
(3) Nemanželské děti následují v národ-
nostní příslušnosti matku.
(4) Těchto předpisů bude přiměřeně po-
užito na osoby úplně zbavené svéprávnosti.
Osoby svéprávnosti částečně zbavené jsou po-
staveny na roven osobám svéprávným.
§ 3.
(1) Jinou národnostní příslušnost než pří-
slušnost uvedenou v §§ 1 a 2 lze přihlásiti
jen tehdy, nemluví-li dotyčný státní občan
svým mateřským jazykem ani v rodině ani
v domácnosti a ovládá-li dokonale jazyk ná-
rodnosti, k níž chce přihlásiti svou přísluš-
nost.
(2) Židé však mohou vždy přihlásiti pří-
slušnost k židovské národnosti.
§ 4.
(1) Příslušnost k národnosti je po zápisu
do národnostního katastru neodvolatelná.
(2) Každý, kdo byl zapsán do národnost-
ního katastru, obdrží při svém prvním zápisu
výkaz o své národnostní příslušnosti, při čemž
budiž dbáno ustanovení § 2, odst. 2; tento
výkaz musí býti předložen při přihlášce ke
katastru toho kterého nového bydliště sou-
časně s osvědčením o odhlášení.
(3) Podrobnosti budou upraveny vládním
nařízením.
§ 5.
(1) Každý státní občan, který je oprávněn
a povinen samostatně se přihlásiti, musí tak
učiniti ve formě tímto zákonem předepsané
a v době tímto zákonem určené.
(2) Vláda musí naříditi odevzdání při-
hlášky nejdéle do tří měsíců po účinnosti
tohoto zákona.
3
§6.
Pro každou národnost, která byla zjištěna
posledním sčítáním lidu, jest založiti národ-
nostní katastr.
§7.
(1) Zápis do katastru příslušného na zá-
kladě přihlášky podle §§ 1, 2 a 3 nesmí býti
odepřen.
(2) Při nejasnostech a sporech o přísluš-
nosti k určitému národnostnímu katastru
mohou orgánové tímto zákonem ustanovení
a státní občané, o jejichž přihlášku jde, nebo
jejich zákonití zástupci vyvolati rozhodnutí
katastrálního soudu.
(3) Zřízení katastrálních soudů, jejich slo-
žení a řízení před nimi upraví zvláštní zákon.
§8.
(1) Národnostní katastr vede obec stálého
bydliště v samostatném oboru působnosti.
(2) Každý státní občan, který dokonal 30.
rok svého věku a má pasivní právo volební do
obcí, je povinen převzíti funkci člena dotyčné
národnostní katastrální komise v obci svého
bydliště, nejsou-li dány důvody, pro které ne-
musí přijmouti volbu do obecního zastupi-
telstva.
(3) Funkce člena katastrální komise je ve-
řejným úřadem. Členové požívají při výkonu
této funkce stejné ochrany jako veřejní funk-
cionáři podle příslušných trestních ustano-
vení.
(4) Podrobnosti budou upraveny vládním
nařízením.
§9.
(1) Katastrální komise se skládají ze tří
členů, v obcích s více než 3000 příslušníky
téže národnosti z pěti členů.
(2) členy katastrálních komisí volí oni čle-
nové obecního zastupitelstva, kteří jsou za-
psáni v příslušném národnostním katastru.
Pokud není národnostní katastr zřízen, určí
se národnostní příslušnost podle národnostní
přihlášky při posledním sčítání lidu.
(3) Volí se prostou většinou hlasů přítom-
ných. Volební akt provádí obecní starosta a,
nepřísluší-li k téže národnosti, jeho náměstek,
nejstarší člen obecní rady nebo obecního za-
stupitelstva téže národnosti.
4
(4) Podrobnosti jakož i jednací řád kata-
strálních komisí upraví vládní nařízení.
§10.
Tam, kde nemůže býti zvolena katastrální
komise podle § 9, jmenuje ji politický úřad
I. stolice z příslušníků národnosti odpovída-
jící národnostnímu katastru, kteří mají v do-
tyčné obci své bydliště.
§11.
(1) V obcích, kde nemá alespoň 25 obyvatel
téže národnosti své stálé bydliště, vedou se
tyto osoby jen v ústředním národnostním ka-
tastru, který je pro jejich národnostní pří-
slušnost příslušný.
(2) Podrobnosti upraví vládní nařízení.
§12.
(1) Národnostní katastry jsou veřejné.
(2) Každý smí v přítomnosti osoby určené
katastrální komisí nahlížeti do národnostních
katastrů a pořizovati opisy a výtahy. Dále
může každý žádati opisy nebo písemné nebo
ústní informace, které musí dáti osoba pově-
řená vedením katastru, která ručí za jejich
správnost.
§13.
(1) Katastry sestávají z katastrálních listů
a jim odpovídající sbírky listin.
(2) Zápisy v katastrálních listech musí
obsahovati tyto údaje:
Křestní a rodné jméno, jména rodičů, den
narození, rodinný stav, domovskou přísluš-
nost, dřívější bydliště, dobu příchodu a od-
chodu, odkud přišel a kam odešel, náboženství
a povolání.
(3) Katastrální listy mají dvě oddělení.
Addělení A. obsahuje údaje uvedené v před-
chozím odstavci o státním občanu samém.
Oddělení B. údaje o jeho dětech mladších
18 let.
(4) Děti, které dokonaly 18. rok svého věku
po zřízení katastru, vedou se pod týmž kata-
strálním číslem, ale na samostatných kata-
strálních listech.
(5) Podrobnosti upraví vládní nařízení.
§14.
První zakládání katastrů.
(1) Ve lhůtě § 5, odst. 2 stanoví vláda
5
určitý den (§ 1) a lhůtu nejméně 14denní pro
odevzdání přihlášek.
(2) Volba katastrálních komisí musí býti
provedena nejpozději do 8 dnů před počátkem
této lhůty.
(3) Za účelem provedení prací spojených
se založením katastrů
a) rozdělí se obce na zakládací obvody
totožné s obvody volebními,
b) budou katastrální komise jmenovati za-
kládací komisaře, jimž přísluší rozdati zaklá-
dací archy, bdíti nad včasným jejich odvede-
ním a podle přání raditi státním občanům,
jak mají býti správně a úplně vyplněny.
(4) Funkce zakládacího komisaře zaniká
uplynutím lhůty odstavce 1. Na ně jest rovněž
použíti ustanovení § 8, odst. 3.
(5) V obcích, kde se podle § 11 nezřídí pro
příslušníky některého národa katastrální ko-
mise, vykonává funkci katastrální komise při
zakládání příslušný politický úřad I. stolice,
který ustanoví zakládací komisaře a vykonává
nad nimi dozor.
(6) Zakládací komisaři smějí býti ustano-
veni jen z příslušníků té národnostní sku-
piny, pro jejíž katastr mají býti činní.
§15.
Ústřední národnostní katastr.
(1) Státní občané téže národnostní přísluš-
nosti z celého státního území jsou pojati do
ústředního národnostního katastru.
(2) ústředních národnostních katastrů se
vede tolik, kolik je zavedeno národnostních
katastrů podle § 6.
(3) Státní občané, kteří podle § 11 nemohou
býti zaneseni do národnostního katastru obce
svého stálého bydliště, vedou se výlučně jen
v ústředním národnostním katastru.
(4) Do ústředního národnostního katastru
se dále také zapíší státní příslušníci, jež mají
stálé bydliště v cizině.
(5) ústřední národnostní katastr vede
státní statistický úřad.
§16.
(1) Dozor nad vedením ústředních národ-
nostních katastrů vykonávají ústřední kata-
strální komise.
6
(2) ústřední katastrální komise se skládá
z 10 členů. Volí je ti členové Národního shro-
máždění (poslanecké sněmovny a senátu),
kteří ve svém prohlášení podle § 6 jednacího
řádu poslanecké sněmovny a senátu č. 325
a 326/1920 Sb. z. a n. přihlásili svou přísluš-
nost k příslušné národnosti.
(3) Přináleží-li méně než 3 členové Národ-
ního shromáždění nebo nepřináleží-li žádný
jeho člen k národnosti, pro kterou má býti
podle § 6 tohoto zákona založen národnostní
katastr, jmenuje členy ústřední katastrální
komise ministr vnitra ze státních občanů pří-
slušné národnosti. V těchto případech se vláda
zmocňuje, aby na návrh presidenta státního
statistického úřadu snížila počet členů ústřední
katastrální komise na 5.
(4) Volitelní, pokud se týče jmenovatelní
jsou státní občané příslušní k téže národnosti,
kteří mohou býti voleni do poslanecké sně-
movny.
(5) Podrobnější předpisy o provedení volby
nebo jmenování členů ústředních katastrál-
ních komisí a o jejich jednacích řádech sta-
noví vládní nařízení.
§17.
ústřední národnostní katastr se skládá jen
z katastrálních listů. V případech §§ 11 a 15,
odstavec 3 a 4, odpovídá jeho zařízení § 13.
§18.
Na ústřední národnostní katastry jest při-
měřeně použíti předpisů § 12.
§19.
ústřední katastrální komise mají v pří-
padech §§ 11 a 15, odst. 3 a 4, táž oprávnění
jako katastrální komise.
§20.
Obce mají právo vybírati na úhradu osob-
ních a věcných nákladů spojených s vedením
národnostních katastrů zvláštní obecní dávku.
Osobní a věcný náklad spojený s vedením
ústředního národnostního katastru ponese
státní statistický úřad.
§21.
Ustanovení trestní.
(1) Za zločin se trestá, pokud čin není
trestný podle jiných zákonů:
7
a) kdo uvede ve své přihlášce k národ-
nostní skupině vědomě nesprávné údaje,
b) kdo k tomu jiného přiměje násilím nebo
nebezpečným vyhrožováním.
Trestem je žalář od 6 měsíců do 1 roku.
(2) Kdo z nedbalosti učiní nesprávné údaje,
může býti přidržen k úhradě nákladů tím
vzešlých.
§ 22.
Ohlašovací povinnost.
(1) Každý státní občan je povinen do 8 dnů
oznámiti každou změnu v údajích, které musí
býti zapsány do národnostního katastru.
(2) Stejná povinnost je při změně stálého
bydliště.
(3) Na porušení této povinnosti se bude
pohlížeti jako na správní přestupek podle
příslušných ustanovení.
§ 23.
Kdo nabude československého státního ob-
čanství po uplynutí vládou určené lhůty §u 14,
odst. 1, je povinen odevzdati do 14 dnů u pří-
slušného katastru svou přihlášku k určité
národnosti.
§ 24.
Tento zákon nabude účinnosti do 3 měsíců
po jeho vyhlášení.
§ 25.
Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr vnitra.
Odůvodnění,
Národnostní katastry jsou starým poža-
davkem národnostního práva ve státech,
kde žije více národů a národnostních sku-
pin. Bezvadné zjištění národnosti a bez-
vadný listinný důkaz o tomto zjištění jsou
nezbytnými předpoklady spravedlivé ná-
rodnostní politiky a účinného uskutečnění
mezistátně a ústavně zaručené ochrany ná-
rodnostních skupin.
Aby byly uskutečněny vůdčí základní
myšlenky ústavní listiny, mezi jiným i zá-
sada rovnoprávnosti státních občanů a ná-
rodů, na příklad při zadávání veřejných
prací, při přijímání úředníků a státních
zřízenců, při propůjčování koncesí, živno-
stenských oprávnění, subvencí atd. a při
uplatňování jazykového práva přede všemi
úřady jakož i při správě veřejných fondů,
jest třeba, aby všichni zúčastnění mohli
rychle a spolehlivě zjistiti národnost stát-
ních občanů, kteří přicházejí v úvahu. Vý-
sledky sčítání lidu nemohou býti stálým a
praktickým pramenem poznání, protože ne-
jsou dostatečně přístupny veřejnosti.
8
Založením národnostních katastrů sta-
noví se pro každého občana nejen právo,
nýbrž i povinnost přihlásiti se k národu, ke
kterému patří již od narození.
Stát a národy mají zájem a nárok, aby
tato přihláška byla pravdivá a nezměni-
telná.
Neodvolatelnost přihlášky má u všech
národů a národnostních skupin znesnadniti
odrodilství, jež všichni národové ve státě
považují za mravně zavržitelné. Samo-
zřejmě může býti následkem neodvolatel-
nosti v jednotlivých případech mnohá kru-
tost. Nesmí se však přehlížeti veliká výho-
da, která spočívá v tom, že tato neodvola-
telnost podstatně omezí nedůstojné čachry
s příslušností k určité národnosti a "lovení
duší" na př. ve školské politice, a to v zá-
jmu vnitřního klidu ve státě a že tyto činy
budou stihány trestními sankcemi.
Nejdůležitějším podkladem pro zjištění
národnosti musí býti přihláška; osnova
však přihlíží k tomu, aby tato přihláška vě-
domě neporušila nárok státu a národností
na zjištění materiélní pravdy a aby přede-
vším nebyla nesprávně uvedena proti pří-
slušnosti k té národnosti, k níž přihlašova-
tel patří od svého narození. V některých
bodech se návrh opírá o zákon 86/1930 Sb.
z. a n. o sčítání lidu, především o § 3 a § 21
zákona o sčítání lidu.
Návrh chce vytvořiti rámcový zákon,
kterým se má připraviti evidence národ-
nostní příslušnosti všech státních občanů.
Dotýká se nesporně účelů, jež má na mysli
sčítání lidu, neřeší však otázku, jak má evi-
dence v národnostních katastrech připra-
vovati uveřejnění výsledků sčítání lidu a
jak má sčítání lidu nahraditi. Spojení ka-
tastrové evidence se sčítáním lidu snížilo
by podstatně náklady vedení katastrů a na
druhé straně by umožnilo uveřejniti stati-
stiky o obyvatelstvu v údobích kratších než
desetiletých. I v tom lze spatřovati všeobec-
nou výhodu.
Návrh přísně dbá toho, aby žádný národ
nebyl při zakládání katastru zkrácen a sta-
noví katastry i pro malé národnostní sku-
piny. Na druhé straně nezapomíná na
sporné otázky a zavádí katastrální soudy,
ježto smyslem katastrálního zákona je
dbáti materiemi pravdy, jejíž nalézání musí
býti přenecháno soudům. Státní správě a
vládě je v přiměřené míře vyhrazen vliv na
vedení katastrů, i když má býti podle § 56
ú. 1. zaručena spoluúčast živlu laického.
Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl přidělen výboru ústav-
ně-právnímu a rozpočtovému.
V Praze dne 27. dubna 1937.
Dr Köllner,
Frank, dr Rosche, Knorre, Wollner, inž. Karmasin, dr Jilly, Sogl, Sandner, Budig,
Hirte, Fischer, Axmann, Birke, Hollube, Jäkel, dr Eichholz, E. Köhler, Nickerl,
6. Böhm, dr Neuwirth, Franz Němec, Klieber, Stangl, dr Peters, Wagner, dr Kell-
ner, F. Nitsch, inž. Richter, Rösler, May, inž. Peschka, Illing, inž. Künzel, Knöchel,
dr Hodina, inž. Lischka, Obrlik, Kundt, dr Zippelius, inž. Schreiber, Jobst, Gruber.
Státní tiskárna v Praze. - 2601-37.