Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
902.
Interpelace:
I. posl. Franka min. školství a národní osvěty, že výchova německé mládeže a dospělých
je ohrožena profesorem karlovarského státního reálného gymnasia a předsedou karlo-
varského okresního vzdělávacího výboru, dr Alfredem Kleinbergem,
II. posl. Beuera min. vnitra o znovu ohlašovaném návratu bývalého španělského krále do
Československa,
III. posl. Döllinga min. národní obrany a min. sociální péče o protizákonných a dobrým mra-
vům odporujících reversech u firmy dr Skorkovského v Králíkách,
IV. posl. dr Clementisa min. vnútra o neprípustnom aplikovaní zákona č. 131/1936 expozi-
turou krupinského okresného úřadu,
V. posl. dr Clementisa min. železnic o zločinnom pokračovaní přednostu stanice v Handlo-
vej, Františka Hrubaňa,
VI. posl. Nepomuckého, Slánského a Švermy min. zemědělství ve věci odprodeje zbytkové-
ho statku v obci Vrbičany u Klobuk, přiděleného akciové společnosti cukerní v Klobu-
kách v Čechách,
VII. posl. Kliebra min. železnic o zkrácení státních občanů německé národnosti tím, že ve vo-
zech státních drah nejsou aspoň dvoujazyčné nápisy,
VIII. posl. inž. Künzla min. vnitra, že se Národní jednota vměšuje do státní správy,
IX. posl. dr Hodiny min. školství a národní osvěty o nehygienickém umístění německé obec-
né školy v Pohoří na severní Moravě,
X. posl. F. Nitsche min. železnic o hrubých nešvarech při vypravování cestujících na ná-
draží v Bludově u Šumperka,
XI. posl. Knorreho min. vnitra a min. spravedlnosti o odnárodňovací činnosti Národní jed-
noty,
XII. posl. inž. Peschky min. školství a národní osvěty, že nebyl splněn slib, že bude v Čes-
koslovenské republice zřízena německá vysoká obchodní škola,
XIII. posl. Illinga vládě o protizákonných počeštovacích metodách »Národní jednoty«,
XIV. posl. Bergmanna, Hatiny a Laňce vládě ve věci přeřadění spojených obcí Dubí, Újezd
a Dřín v pol. okresu Kladno do skupiny B činovného,
XV. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra o protistátním smýšlení Němců v Krnově, jak se pro-
jevilo v souvislosti s návštěvou Konráda Henleina,
XVI. posl. Florka vládě o sústavnom ochudobňování Slovenska vyvázáním pamätností ľudo-
vého umenia, umeleckej historie a archeologie atď. do Čiech,
2
XVII. posl. Šaláta min. veřejných prác a sociálnej pečlivosti o nesprávném přijímaní robotní-
kov do práce na stavbu štátnej hradskej v Ladzauoch (okr. Krupina),
XVIII. posl. inž. Lischky min. spravedlnosti o oznámení, jaké opatření bylo učiněno,
XIX. posl. Jobsta min. pošt a telegrafů, že dvě místa zaměstnanců byla obsazena Cechy,
XX. posl. Knöchla min. železnic o národnostním složení ústřední železniční rady,
XXI. posl. Knöchla min. železnic, že se nebere zřetel na německé šoféry na autobusových
tratích státní železniční správy,
XXII. posl. Franze Němce min. vnitra o trýznivém jednání rady Charváta od žateckého okres-
ního úřadu na schůzi sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, která se ko-
nala 8. listopadu 1936 ve Staňkovicích.
902/I (překlad).
Interpelace
poslance K. H. Franka
ministrovi školství a národní osvěty,
že výchova německé mládeže a dospě-
lých je ohrožena profesorem karlovarské-
ho státního reálného gymnasia a předse-
dou karlovarského okresního vzdělávací-
ho výboru, dr Alfrédem Kleinbergem.
Profesor dr Alfréd Kleinberg, působící na
karlovarském státním reálném gymnasiu, vydal
nákladem »Nové výchovy« v Ostí nad Labem
spis o 24 stránkách »Rodina a výchova ve státě
bolševickém, fašistickém a demokratickém«.
Spis jest jedinou orgií nenávisti k německému
národu. Pozoruje se z nedbalého způsobu vyja-
dřování, že se pan profesor dr Kleinberg pokou-
ši nejsprostšími útoky proti všemu, co je němec-
ké, uleviti svým primitivním pocitům nenávisti.
Hanobí německou ženu, potírá nauku o ra-
sách tak, že to nelze uvésti, mužové z německých
státních formací jsou podle jeho mínění a vy-
jadřování prasata, německý říšský kancléř jest
pro něj člověk s komplexy méněcennosti, věda se
stává nevěstkou politiky, prodejným vilníkem pro
každého Röhma, Rusta, Schemma atd.
Mohli bychom podle libosti pokračovati ve
vypočítávání podobných nenávistných, sprostých
a nízkých výrazů ze zmíněného spisu.
Ale nebezpečím nejvyššího stupně se stává
toto přiznáni pana profesora dr Alfréda Kleinber-
ga tím, že tento muž zastává místo vychovatele
a vzdělavatele lidu. Lze míti za to, že se pan
profesor dr Alfréd Kleinberg při vyučování a ja-
ko vedoucí okresního vzdělávacího výboru při-
znává k týmž názorům, které hájí ve svém spi-
su. Píše-li takto soukromník a zároveň velebí bol-
ševismus až do nebes, můžeme ho jen litovati a
poraditi mu, aby se brzy vystěhoval do sovětské-
ho ráje.
Ale když středoškolský profesor a ještě mimo
to takový, který má německé žáky vyučovati
německému jazyku a písemnictví, holduje roz-
kladným bolševickým výchovným pletichám, jest
tento muž trvalým nebezpečím pro mládež, kte-
rá mu je svěřena. Totéž platí pro výchovu do-
spělých v jeho působnosti v okresním vzděláva-
cím výboru.
Interpelant jako karlovarský rodák docházel
po osm let do humanistického gymnasia a jest
rozhořčen, jak hluboko tací učitelé snižují dušev-
ní úroveň učitelského sboru a starou tradici
střední školy. Interpelant se považuje za odpo-
vědného mluvčího těch velmi hluboce zneklidně-
ných rodičů, kteří duševní usměrnění profesora
dr Alfréda Kleinberga, zřejmé z uvedeného jeho
spisu, musí považovati za otravování svých dětí,
za vědomé pobuřování k nenávisti proti němec-
kému národu a za rušení veřejného klidu a po-
řádku.
My sudetští Němci nejsme ochotni dále bez
námitek svěřovati své děti takovým lidem jako
profesor dr Kleinberg a mlčky je trpěti v če-
le výchovné činnosti, nanejvýš odpovědné.
Interpelanti se tedy táží pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
1. Jest pan ministr ochoten přesvědčiti se
o duševní povaze uvedeného spisu profesora dr
Alfréda Kleinberga?
2. Jest pan ministr ochoten pro rozkladné ná-
zory profesora dr Alfréda Kleinberga dáti zjistiti,
že jest nebezpečným a neschopným jako vycho-
vatel a vzdělavatel lidu a naříditi, aby byl ihned
odvolán s učitelského úřadu?
V Praze dne 21. dubna 1937.
Frank,
dr Eichholz, Gruber, Hollube, inž. Lischka, Stangl,
Fischer, Obrlik, Knorre, Wollner, Jäkel, Illing,
Kundt, Axmann, dr Zippelius, inž. Künzel, dr
Jilly, Jobst, Sandner, dr Rosche, May.
3
902/II (překlad).
Interpelace
poslance G. Beuera
ministrovi vnitra
o znovu ohlašovaném návratu bývalého
španělského krále do Československa.
Podle zpráv tisku, které se zřejmě opírají
o sdělení Metternichovy rodiny, hodlá bývalý
španělský král Alfons XIII. ztráviti letní měsíce
na zámku kynžvartském a v Mariánských Láz-
ních. Že našel, ačkoliv byl vloni pobouřenými
protifašistickými masami lidu po odhalení jeho pi-
klů vyhnán z naší země, odvahu k nové cestě do
Československa spřáteleného s demokratickým
Španělskem, lze si vysvětliti jen blahovůli a ne-
pochopitelnou shovívavostí, kterou mu stejně jako
dříve prokazují vysoká státní místa.
Tato blahovůle se opírá o domněnku vyvrá-
cenou četnými fakty, že se bývalý král - jak
uváděla odpověď ministra vnitra ze dne 5. ledna
1937 na interpelaci - nechoval způsobem, »kte-
rý se nesrovnával s ohledy. Jimiž je cizí vý-
znamná osobnost povinna vůči státu svého dočas-
ného pobytu, « a že tudíž jeho pobyt nebyl na
újmu zájmům Československé republiky a ani na
závadu veřejnému klidu a pořádku.
Dlužno znovu připomenouti, že markýz Be-
luno Mariano, který tehdy dlel zároveň s býva-
lým králem na Metternicliově zámku, když byl
zatčen v Saň Sebastiánu, byl odhalen jako pro-
středník mezi Francem a Alfonsem a že pilot
Cathert Jones po svém pro republiku ostudném
útěku z Mariánských Lázní, prohlásil v cizozem-
ském tisku s cynickou upřímností, že s oběma
Španěly letěl do Československa, aby za Alfon-
sovy peníze nakoupil zbraně a letadla pro Fran-
ca. Tato fakta byla přímo i nepřímo znovu po-
tvrzena.
V polovici dubna poskytla teta bývalého krá-
le, infantka Eulalie Španělská, anglickým noviná-
řům interview, v němž pravila, že Alfons poskytl
generálu Francovi na provedení jeho plánu ú-
hrnern 2 miliony liber šterlinků a že o tomto plá-
nu oba jednali již dva roky před vypuknutím pu-
če. Již samo sebou veskrze věrohodné prohláše-
ní pilota Catherta Jonese jest tím velmi konkrét-
ně potvrzeno. O užším svazku mezi Alfonsem a
Francem svědčí dále nadšený blahopřejný tele-
gram, jejž bývalý král zaslal po pádu Malagy
z Říma Francovi. Alfonse nelze tedy považovati
za nějakou »významnou cizí osobnost", nýbrž za
jednoho z původců a finančníků, za jednoho z
hlavních vinníků. že povstalci podporovaní Itálií
a III. říší bestiálně vyvraždují španělský národ,
a kdekoliv se zdržuje, musí se míti za to, že vra-
hy španělského lidu podporuje přímo i nepřímo.
Převážná většina všech národů v Českoslo-
vensku stojí na straně mučeného španělského ná-
roda, který s nevypověditelnými krvavými obět-
mi bojuje nejen pro svou vlastní svobodu, nýbrž
i pro svobodu jiných národů, a pociťovala by ja-
ko potupu pro španělské bojovníky za svobodu,
kdyby bývalý král, vyhnaný vlastním lidem, pří-
mo spoluvinný krvavým pobíjením statisíců špa-
nělských mužů,, žen a dětí, našel útulek na pů-
dě československé demokracie, z něhož by mohl
pokračovati ve svých pletichách ve prospěch
Franca.
Čeho žádá převážná většina národů v Čes-
koslovensku a pociťuje jako svůj zájem, jest ta-
ké zájmem státu, s hlediska kterého - podle do-
slovného znění zmíněné odpovědi na interpelaci
- »jedině« dlužno posuzovati přípustnost even-
tuelního příštího pobytu bývalého krále. Zájem
národů a států velitelsky vyžaduje, aby se za-
bránilo novému příjezdu muže, s nímž dlužno za-
cházeti jako s úhlavním nepřítelem španělské de-
mokracie a jako s úhlavním nepřítelem Českoslo-
venské republiky.
Tážeme se pana ministra:
1. Je-li ochoten učiniti ihned opatření, aby
zabránil příjezdu bývalého španělského krále?
2. Je-li ochoten naříditi, aby bývalý král, po-
daří-li se mu překročiti hranice, byl ihned zatčen
a jako obtížný cizinec vyhoštěn?
V Praze dne 29. dubna 1937.
Beuer,
Krosnář, Široký, Fuščič, Procházka, Schmidke,
B. Köhler, Dölling, Vodička, Machačová, Sliwka,
Schenk, Nepomucký, Kopřiva, Klíma, Zápotocký,
Hodinová-Spurná, Šverma, Kosík, Kliment,
dr Clementis.
902/III (překlad).
Interpelace
poslance R. Dollinga
ministrovi národní obrany
a ministrovi sociální péče
o protizákonných a dobrým mravům od-
porujících reversech u firmy dr Skorkov-
ského v Králikách.
Firma dr Skorkovského provádí v králickém
okrese stavební práce na příkaz vlády. Tato firma
nutí dělníky, kteří jsou u ní zaměstnáni, aby pod-
pisovali reversy tohoto znění:
Smluvena hodinová mzda 2. 30 Kč nebo úko-
lová mzda.
4
Prohlašuji tímto, že nastupuji do práce u fir-
my dr Skorkovského podle ústní dohody a kolek-
tivní smlouvy pro firmu závazné a podrobuji se
tímto jejím podmínkám a pracovnímu řádu. Udě-
luji firmě právo, aby mne z jakéhokoliv důvodu
na nijaký čas vyřadila z práce nebo propustila.
Pracovní poměr může býti rozvázán oběma stra-
nami bez předcházející výpovědi a uvedení dů-
vodu a bez jakéhokoliv nároku. S každou vý-
platou se řádně vyrovnává můj nárok za vzá-
jemného souhlasu a nemohu tedy po podepsání
výplatní listiny uplatňovati proti firmě nějaké
nároky. Tyto podmínky přijímám i pro příště,
kdybych snad nějakou dobu u ní nepracoval a při
mém pozdějším vstupu do práce nabývá tato do-
hoda mlčky a bez mého nového podpisu účinnosti
v plném rozsahu. Poněvadž pracuji mimo své
bydliště a byty jsou v pracovním miste drahé,
žádám, abych mohl pracovati přes čas a vzdá-
vám se tímto všech zvláštních přirážek za práci
takto vykonanou.
Jinak se podrobuji všem ustanovením pra-
covního řádu, která jsem přečetl na staveništi,
znám také bezpečnostní předpisy. Co jsem výše
uvedl, potvrzuji svým vlastnoručním podpisem.
Opis těchto ustanovení jsem obdržel.
Králíky, dne...........1936. «
Dlužno dbáti toho, že výše uvedené znění
jest přesným opakováním německého překladu,
připojeného k českému znění reversu.
Pro okres králický má platnost mzdová a
pracovní smlouva pro stavební živnosti v obvodu
obchodní a živnostenské komory v Liberci s okre-
sy Králíky a Rokytnice v Orlických horách, která
jest také chráněna podle vládního nařízení čís.
89/1935 Sb. z. a n. o nevypověditelnosti kolektiv-
ních smluv. V této smlouvě jest výslovně sjedná-
no, že za hodiny přes čas se má platiti zvláštní
přirážka 25%. Podle ustanovení výše zmíněného
nařízeni lze smlouvu měniti jen vzájemnou doho-
dou smluvních stran a jednotlivé smlouvy, - a
o takové jde u zmíněných reversů - které ob-
sahují méně příznivá ustanovení než kolektivní
smlouva, jsou neplatné a nepřípustné. Reversy
jsou tedy v této věci vědomým nedbáním a po-
rušováním vládního nařízení č. 89/1935 Sb. z. a n.
Věta reversu, že dělník sám žádá, aby mohl
pracovati přes čas, jest nejen přímo vydíráním,
nýbrž i vědomým porušováním zákona č. 91/1918
Sb. z. a n. o osmihodinné pracovní době, podle
kterého je jediné podnikatel odpovědný za přesné
dodržování pracovní doby. Místo aby firma plnila
tento závazek, svádí dělníky, aby porušovali tato
ustanovení zákona. Dlužno tedy označiti jako
nejvýš zavržitelné, když firma, místo aby platila
mzdy odpovídající poměrům, které by dělníkům
žijícím odděleně od svých rodin poskytly možnost
existence, využívá těchto trudných poměrů (dra-
hoty, odděleného bydliště), které firma musí ote-
vřeně doznati, k přímému vydírání na dělnících.
Stejně nepřípustné jest ustanovení reversu,
jímž se dělník musí zavázati, že se po podepsání
mzdové listiny vzdává jakéhokoliv dalšího ná-
roku.
Reversy, kterých firma dr Skorkovského žá-
dá od dělníků, odporují předpisům zákonů a
dobrým mravům.
Průmyslový svaz stavebních dělníků také již
upozornil živnostenský inspektorát v Hradci Krá-
lové na jednání uvedené firmy a požádal, aby za-
kročil.
Tážeme se Vás, pane ministře národní obra-
ny, kryjete - li jednání firmy dr Skorkovského pra-
cující pod dohledem orgánů Vám podřízených a
jste - li ochoten naříditi, aby všechny firmy, které
dostávají zakázky prostřednictvím ministerstva
národní obrany, byly povinny plně dodržovati
zákonitá a sociální ustanovení?
Tážeme se Vás, pane ministře sociální péče,
jste - li ochoten ihned dáti provésti přísné šetřeni
pracovních a mzdových poměrů u uvedené firmy,
zvláště pokud jde o zmíněné reversy, a učiniti
opatření vhodná k tomu, aby se takové věci od-
stranily nebo aby se zabránilo jejich opakování?
V Praze dne 30. dubna 1937.
Dölling,
Široký, Nepomucký, Fuščič, Procházka, dr Cle-
mentis, B. Köhler, Vodička, Śliwka, Kliment,
Beuer, Kosík, Schenk, Krosnář, Šverma, Macha-
čová, Hodinová - Spurná, Schmidke, Kopřiva,
Klíma, Synek.
902/IV.
Interpelácia
poslanca dr V. Clementisa
ministrovi vnútra
o neprípustnom aplikovaní zákona čís.
131/1936 expositúrou krupinského okres-
ného úradu.
Móric Schwarz, obyvateľ v Šahách, podal si
žiadosť expositúre krupinského okresného úradu,
ako živnostenskému úradu I. stolice v Šahách,
o prevodzovanie obchodu hydinou, ovocím, zele-
ninou, maslom, vajcami a husacími pečienkami
v Šahách a na okolí. Toto oznámenie výmerom
uvedeného úradu zo dňa 12. apríla 1937, číslo
1058/1937 nebolo vzaté na vedomie s poukazom
na § 5, odst. 1 zák. čís. 131/1936 »lebo priazni-
vým vybavením žiadosti boly by dotknuté veci.
ktoré majú zostať utajené v záujme obrany štátu. «
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
1. Či je ochotný vysvetliť akým spôsobom
mohla by byť ohrožená obrana štátu prevádzaním
uvedenej živnosti?
5
2. Či je ochotný dát úpravu administratívnym
úradom na Slovensku, že je neprípustné takéto
zneužívanie citovaného zákona, lebo tým vzniká
oprávnený odpor a nedôvera obyvateľstva voči
skutočným požiadavkom obrany.
V Prahe, dňa 5. mája 1937.
Dr Clementis,
Krosnář, Fuščič, Procházka, Schmidke, Beuer,
B. Köhler, Dölling, Široký, Zápotocký, Nepomucký,
Hodinová-Spurná, Vodička, Schenk, Košík, Kli-
ment, Sliwka, Machačová, Klíma, Kopřiva,
Šverma.
902/V.
Interpelácia
poslanca dr V. Clementisa
ministrovi železníc
o zločinnom pokračovaní prednostu sta-
nice v Handlovej, Františka Hrubaňa.
Dňa 24. apríla t. r. odobral sa kolportér ča-
sopisu "Slovenské Zvesti« Jozef Kolesa z Han-
dlovej na tamojšiu stanicu prevziať novinovú zá-
sielku. Po prevzatí zásielky čítal si časopis na
lavičke pred staničnou budovou, načo k nemu pri-
šiel prednosta František Hrubáň a keď videl, že
čita Slovenské Zvesti, dal mu zaucho a vyzval
ho, aby s ním šiel do kancelárie. Jozef Kolesa
odoprel tak urobiť, načo sa František Hrubáň
naňho vrhol, chytil ho za golier a násilím ho za-
vliekol do kancelárie, kde ho ďalej fackoval, ča-
sopis mu rozhádzal a ešte ho bil lopatkou na uhlie,
tak že menovaný utrpel zranenie.
Proti Františkovi Hrubáňovi urobil poškodený
trestné oznámenie pre zločin neoprávneného po-
rušenia osobnej slobody podľa § 323 a pre poško-
denie na tele podľa § 301 tr. z.
Pýtanie sa preto pána ministra železníc:
1. Či je ochotný okamžite suspendovať pred-
nostu železničnej stanice v Handlovej, Františka
Hrubaňa?
2. Či je ochotný zaviesť proti nemu discipli-
nárne pokračovanie a postarať sa o jeho náležité
potrestanie.
V Prahe, dňa 4. mája 1937.
Dr Clementis,
Zápotocký, Synek, Hodinová-Spurná, Procházka,
Fuščič, Vodička, Beuer, Dölling, Krosnář, Kosik,
Schenk, Kliment, Sliwka, Machačová, Schmidke.
Klíma, Kopřiva, Šverma, Nepomucký, Široký,
B. Köhler.
902/VI.
Interpelace
poslanců Nepomuckáno, Slánského
a Švermy
ministrovi zemědělství
ve věci odprodeje zbytkového statku
v obci Vrbičany u Klobuk, přiděleného
akciové společnosti cukerní v Klobukách
v Cechách.
Zbytkový statek v obci Vrbičany u Klobuk
v okrese Slaný, přidělený akciové společnosti cu-
kerní v Klobukách v Cechách, byl začátkem to-
hoto měsíce prodán panu Novákovi, továrníku ve
Slaném.
Zbytkový statek byl přidělen cukrovaru v
Klobukách při pozemkové reformě, přes to, že
řada žadatelů o půdu ve Vrbičanech a okolí hyb
odmítnuta.
Odprodejem chce klobucký cukrovar dosíci
dalších milionových zisků, což není nic jiného
než pozemková spekulace.
Na druhé straně ale domkáři a drobní země-
dělci, včetně členů místní Domoviny, žádají půdu
ze zbytkového statku za tu cenu, za kterou byla
přidělena klobuckému cukrovaru při provádění
pozemkové reformy.
Tento příděl je dle zákona možný, poněvadž
tím. že Akciová společnost cukerní v Klobukách
v Cechách užívá přiděleného pozemku k ryze spe-
kulativním účelům, přestaly důvody, pro která
byla jmenované společnosti půda přidělena a lze
ji tudíž odejmouti.
Všechny tyto skutečnosti byly sděleny v o-
tevřeném dopise v časopise »Odboj pracujícího
venkova, č. 15 uveřejněném, poslanců J. Nepo-
muckáno, R. Slánského, J. Švermy a senátora V.
Mikulíčka ministru zemědělství se žádosti, aby
byl klobuckému cukrovaru odepřen souhlas k pro-
deji a aby byla klobuckému cukrovaru přidělená
půda odejmuta a přidělena žadatelům, drobným
zemědělcům.
Tento otevřený dopis nezdá se být honoro-
ván, naopak podepsaní poslanci se dovídají, že
odděleni X. ministerstva zemědělství chce k od-
prodeji, který směřuje k pozemkové spekulaci,
dáti svůj souhlas.
Tážeme se proto pana ministra:
1. Je mu tento případ znám?
2. Je ochoten naříditi, aby X. oddělení mini-
sterstva zemědělství nedalo a odepřelo souhlas
k odprodeji zbytkového statku v obci Vrbičany
u Klobuk v okrese Slaný, který byl uzavřen me-
zi prodávající Akciovou společností cukerní v Klo-
6
bukách v Čechách a panem Novákem, továrníkem
ve Slaném jako kupujícím?
3. Je ochoten Akciové společnosti cukerní v
Klobukách přidělený jí zbytkový statek v obci
Vrbičany odejmout?
4. Je ochoten nařídit novou parcelaci takto
odejmutého statku mezi žadatele za stejnou cenu,
za kterou byla přidělena klobuckému cukrovaru
Státním pozemkovým úřadem?
V Praze dne 30. dubna 1937.
Nepomucký, Slánský, Šverma,
B. Köhler, Kosik, Schenk, Procházka, Dölling,
Klíma, Široký, Hodinová - Spurná, dr Clementis,
Beuer, Zápotocký, Vodička, Zupka, Krosnář, Ma-
chačová, Vallo, Kopecký, Appelt.
902/ VII (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi železnic
o zkráceni státních občanů německé ná-
rodnosti tím, že ve vozech státních drah
nejsou aspoň dvoujazyčné nápisy.
Pan ministr železnic několikrát poukázal na
to, že se usiluje o spravedlivé řešení jazykové
otázky v železničním provozu ve státním území,
v němž převážně bydlí státní občané německé
národnosti.
Ale dosud nápisy v železničních vozech ve
všech oblastech státu, i v oblastech s kvalifiko-
vanými německými menšinami, jsou dále jedno-
jazyčně české nebo slovenské. Se zřetelem na pro-
hlášení pana ministra železnic, že se usiluje o ře-
šení jazykové otázky v železniční správě vyho-
vující i požadavkům německého obyvatelstva to-
hoto státu, dlužno se tím více diviti této zprávě
časopisy »Zeit« ze dne 20. dubna 1937:
»Na trati Tršnice-Schönbach (dříve místní
dráze) byly docela nedávno zařazeny do provo-
zu dva nové osobní vozy (přívěsné vozy k mo-
torovému vlaku), které mají jen české nápisy, ač-
koliv se cestující obecenstvo skládá skoro výluč-
ně z Němců. Ze Schönbachu jezdí často i říšští
Němci, zvláště v letních měsících, do našich
lázní. «
Měli bychom míti za to, že při zařazení no-
vých železničních vozů, kterých se mimo to ještě
výlučně užívá v územích Československé repu-
bliky obydlených převážně Němci, bude splněn
úmysl pana ministra železnic, aby se vyhovělo
spravedlivým požadavkům po dvojjazyčnosti. Jak
jest zřejmo z této zprávy, není tomu tak.
Interpelující táží se tedy pana ministra že-
leznic:
1. Jest pan ministr železnic ochoten dáti vy-
šetřiti, proč ve dvou nově zavedených osobních
vozech na trati Tršnice-Schönbach nebyly vy-
věšeny dvoujazyčné nápisy?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
konečně vyřešil otázku nápisů v železničních vo-
zech, které jsou v provozu v oblastech tohoto stá-
tu obývaných převážně Němci?
V Praze dne 5. května 1937.
Klieber,
inž. Karmasin, Illing, dr Hodina, Knorre, Gruber,
Axmann, Birke, Kundt, Wollner, Obrlik, Stangl,
dr Jilly, May, dr Peters, dr Zippelius, Inž. Lisch-
ka, inž. Künzel, Frank, dr Eichholz, Fischer,
Jäkel, Sandner.
902/ VIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Künzla
ministrovi vnitra,
že se Národní jednota vměšuje do státní
správy.
Tisk uveřejňuje tuto zprávu:
»Národní jednota podala žádost, aby v Mo-
ravském Berouně byl zřízen státní policejní úřad.
Žádost podaná ministerstvu vnitra byla odůvod-
něna tím, že moravskoberounský okres jest ně-
mecký a proto že by si bylo ze státních a ná-
rodních důvodů přáti, aby v Moravském Berouně
byl zřízen státní policejní úřad. Český socialisti-
cký poslanec Bobek informoval v tomto smyslu
příslušná místa a byl ujištěn, jak oznamuje Ná-
rodní jednota, že žádost Národní jednoty bude
příznivě vyřízena. Počešťovací organisace zřej-
mě doufá, že zřízením státní policie v Berouně na
Moravě bude tamější malá česká menšina posí-
lena. «
Je známo, že se Národní jednota snaží vy-
konáváním vlivu na nižší státní správní úřady
prováděti své počešťovací cíle. Nehledě k tomu,
že odnárodňovací práce je vůbec nezákonitá,
dlužno co nejrozhodněji odmítnouti, aby soukro-
mé spolky ovlivňovaly správní úřady. Zřízení
státních policejních úřadů nesmí býti rozhodně ve-
deno úmyslem posíliti českou menšinu v někte-
rém území nebo v některém místě. Jinak se na-
prosto nevyskytla nutnost, aby byl státní policej-
ní úřad zřízen v obci Moravském Berouně proto,
7
že snad tamější bezpečnostní úřady nestačí na své
úkoly.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten zjistiti, zdali by-
lo vyhověno žádosti, kterou podala Národní jed-
nota o zřízeni státního policejního úřadu v Mo-
ravském Berouně?
2. Jest pan ministr ochoten prohlásiti, že při
zřizování státních policejních úřadů rozhodují pou-
ze zájmy státu a obyvatelstva a to bez rozdílu
národnosti, a nikoliv snad přání známé počešťova-
cí organisace, jako jest na př. Národní jednota?
V Praze dne 5. května 1937.
Interpelující se tedy táží pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti?
V Praze dne 5. května 1937.
Dr Hodina,
inž. Karmasin, Illing, Gruber, Knorre, Axmann, dr
Jilly, Birke, Kundt, Wollner, Obrlik, May, Stangl,
dr Peters, dr Zippelius, inž. Kiinzel, inž. Lisch-
ka, Frank, dr Eichholz, Sandner, Jäkel, Fischer.
Inž. Künzel,
inž. Karmasin, dr Hodina, Illing, Knorre, inž.
Lischka, Franz Němec, Birke, Frank, Wollner,
Jobst, Nickerl, inž. Schreiber, F. Nitsch, dr Zip-
pelius, dr Jilly, Hollube, dr Eichholz, dr Rosche,
Fischer, Sandner, Gruber.
902IX (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hodiny
ministru školství a národní osvěty
o nehygienickém umístění německé obec-
né školy v Pohoři na severní Moravě.
Časopis »Zeit« ze dne 20. dubna 1937 uve-
řejňuje tuto zprávu:
»V obci Pohoří, chudé pohorské vesnici na
severní Moravě, má tamější obecná škola tři tří-
dy, ale jen jedinou vyučovací místnost. Dvě tří-
dy se tedy vyučují polodenně ve školní budově,
ale třetí třída jest umístěna v selském domě za
okolností nanejvýš nedostačujících. Školní míst-
nost sama sebou nedostačující jest přímo vedle
koňské stáje, zatím co pod okny jest hnojíš tě. Že
toto umístění jest výsměchem všech moderních
zdravotních požadavků, nahlíží sice i místní oby-
vatelstvo, ale obec nemá peněz, aby mohla při-
kročiti k naléhavě nutné stavbě školy. Poněvadž
v tomto případě nelze očekávati pomoci ani od
státních školských úřadů, nezbude nic jiného než
požádati o podporu německý kulturní svaz. «
902/X (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi železnic
o hrubých nešvarech při vypravování
cestujících na nádraží v Bludově
u Šumperka.
Časopis »Zeit« ze dne 2. dubna 1937 uveřejnil
tuto zprávu:
»Dne 29. března 1937 se odehrály na nádraží
v Bludově neuvěřitelné výjevy. Motorový vlak
č. 6022 byl již ze Šumperka přeplněn. Po pul-
liodmnéni zpoždění chtělo ve stanici Bludově asi
100 přívrženců zimního sportu s lyžemi, kteří při-
cházeli s Králického Sněžníku, nastoupiti do mo-
torového vlaku, skládajícího se jen ze dvou vozů,
aby přes Zábřeh jeli dále do Mohelnice, Olomou-
ce a Brna. Přes to, že cestující byli hroznů na-
tlačeni jako slanečci v bečce, nemohla se část
zimních sportovců dostati do motorového vlaku.
Při tom se děly výjevy, jichž nelze popsati. Zimní
sportovci z Olomouce a Brna upozorňovali hla-
sitým voláním, že zmeškají připojení, nenajdou-li
místo ve vlaku. Četným cestujícím byla strašná
tlačenice ve vozech přespříliš, vystoupili okny a
šli pěšky dále, ačkoliv si jízdu zaplatili. Železniční
zaměstnanci běhali bezradně a rozčileně sem a
tam. Bylo slyšeti německé a české zlořečení a
kletby cestujících, kteří již nenašli místo. Ve vo-
zech nadávali natlačení cestující. Průvodčí musil
dále cestovati na stupátku. «
Vylíčená událost není ojedinělá. Při vypra-
vování sportovních vlaků, zvláště v Praze, do-
cházelo často k podobným výjevům.