Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
903.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Nieckerla o přehmatech výprtského zástupce vlády komisaře
Benesche (tisk 737/IX),
II. min vnitra na interp. posl. Knöchla o přehmatu zástupce vlády dr Ječmínka z rumburské
odbočky státní policie (tisk 738/I),
III. min. vnitra na interp. posl. dr Roscheho o neodůvodněných zákazech praporu sudetskoněmecké
strany v Rumburku (tisk 738/II),
IV. min. spravedlnosti a min. vnitra na interp. posl. Birkeho o trestním stíhání Alfreda Stepaná
z Broumova-Olivětína, protože sklonil státní prapor při poctě padlým ve světové válce
(tisk 738/VI),
V. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Karmasina, že bratislavský okresní
úřad odepřel vystaviti cestovní pas ze stranických důvodů (tisk 738/ VII),
VI. min. vnitra na interp. posl. Obrlika, že se neodůvodněně nepovolují pohraniční průkazy
(tisk 738/ VIII),
VII. min. vnitra na interp. posl. Franka, že četníci porušili nejprimitivnější ústavně zaručená
základní práva a svobody (tisk 738/X),
VIII. min. pošt a telegrafů a min. veřejných prací na interp. posl. G. Böhma, aby novostavba
kraslické poštovní budovy byla zadána domácí stavební firmě (tisk 744/IX),
IX. min. vnitra a min. zahraničních věcí na interp. posl. Franka o rozšiřování illegálních štva-
vých tiskopisů proti Německu "Unií pro právo a svobodu" (tisk 737/X),
X. předsedy vlády na interp. posl. dr Fencika o katastrofálním stavu verchovinského obyva-
telstva na Podkarpatské Rusi (tisk 737/II),
XI. předsedy vlády na interp. posl. dr Fencika o stavbách železnic na Podkarpatské Rusi (tisk
737/ III),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. E. Tichého a C. Fialy ve věci bezdůvodné konfiskace časo-
pisu "Obrana pensistů", č. 4, roč. XIV., ze dne 20. února 1937 (tisk 843/IX),
XIII. min. pošt a telegrafů na interpelaci posl. F. Ježka o zřízení poštovního úřadu a telefonní
ústředny ve Ždiaru, pošta Tatranská Kotlina, okres Kežmarok (tisk 769/ III),
XIV. min. zemědělství na interp. posl. Š. Haščíka ve věci úřadování zemědělského tajemníka
J. Chorváta v Michalovcích (tisk 790/ XII),
XV. min. národní obrany na interp. posl. Kopřivy, že posádkové velitelství v Jindřichově Hradci
zakázalo vojínům účast na zábavě, pořádané komunistickou stranou (tisk 771/ XIII).
903/I (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance P. Nickerla
o přehmatech výprtského zástupce vlády
komisaře Benesche (tisk 737/IX).
Při schůzi sudetskoněmecké strany, zmíněné
v interpelaci, konalo pořadatelskou službu asi 35
mužů, oblečených jednotně v černé jezdecké kal-
hoty s opasníky, vysoké boty, bílé košile s černou
vázankou a tmavomodré čapky s lesklým štítkem
a asi 12 mužů obdobně oděných, avšak s hnědými
košilemi. Poněvadž tento jednotný ústroj nutno
ve smyslu platných předpisů pokládati za stejno-
kroj, jehož nošení úřadem nebylo povoleno, nařídil
intervenující úředník jeho odstranění, čemuž bylo
2
také vyhověno. Rozestavení pořadatelů v uličce
mezi sedadly nebylo připuštěno z bezpečnostních
důvodů vzhledem k tomu, že značným počtem po-
řadatelů byl v případě potřeby znemožněn volný
odchod účastníků schůze.
Postup intervenujícího úředníka byl odůvodněn
a nelze mu proto nic vytýkati.
V P r a z e, dne 20. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
903/II (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Knöchla
o přehmatu zástupce vlády dr. Ječmínka
z rumburské odbočky státní policie
(tisk 738/I).
Při kontrole důvěrné schůze, jíž se interpelace
týká, bylo zjištěno, že nebyly splněny podmínky
schůze omezené na pozvané hosty, poněvadž ke
schůzi byly připuštěny i osoby, které nebyly pře-
dem pozvány a pozvánky obdržely teprve po svém
příchodu nebo si je samy vyplnily. Šlo tedy v pod-
statě o schůzi veřejnou, která úřadu nebyla ozná-
mena a intervenující správce státní policejní expo-
situry v Rumburku ji proto právem rozpustil.
V P r a z e, dne 20. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
903/III (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. A. Roscheho
o neodůvodněných zákazech praporů
sudetskoněmecké strany v Rumburku
(tisk 738/II).
Státní policejní expositura v Rumburku zaká-
zala z ohlášeného programu veřejné schůze, ko-
nané dne 31. října 1936 v Krásné Lípě, "vstupní
pochod praporů" proto, že s tímto aktem bývají
pravidelně spojeny hudební přednesy a zpěvy,
jak také podle prohlášení svolavatele Endlera
bylo v úmyslu i v tomto případě, které však podle
názoru jmenovaného úřadu mají povahu produkce
a vymykají se tím z rámce veřejného shromáždění
ve smyslu shromažďovacího zákona.
Vzhledem k tomu, že proti zákazu bylo podáno
odvolání, budou postup státní policejní expositury
v Rumburku a důvodnost jejího opatření pře-
zkoumány zemským úřadem v Praze. Jmeno-
vanému úřadu jsem uložil, aby o odvoláni rozhodl
urychleně.
V P r a z e, dne 20. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
903/IV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti a ministra vnitra
na interpelaci poslance Birkeho
o trestním stíhání Alfreda Stepaná z Brou-
mova-Olivětína, protože sklonil státní pra-
por při poctě padlým ve světové válce
(tisk 738/VI).
Pokud se interpelace týká ministra spravedl-
nosti odpovídá takto:
"V interpelaci zmíněné trestní řízení proti
Alfredu Štěpánovi bylo zastaveno. "
Ohledně interpelace na ministra vnitra odpo-
vídá:
"Sklonění praporu při hraní písně »Ich hatť
einen Kameraden* při srazu strany sudetsko-
německé dne 27. září 1936 na náměstí v Brou-
mově, vyvolalo pohoršení u části obyvatelstva,
které v něm spatřovalo potupení státních barev.
V důsledku toho četnická stanice oznámila případ
příslušnému soudu.
Rozhodnouti o tom, zda skutková povaha pře-
stupku podle § 20 zák. na ochr. řep. v konkrétním
případě, zvláště vzhledem k průvodním okolno-
stem je skutečně dána, přísluší dle § 36 cit. zák.
výhradně soudu. "
V P r a z e, dne 21. dubna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
3
903/V (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance inž. F. Karmasina,
že bratislavský okresní úřad odepřel vy-
staviti cestovní pas ze stranických důvodů
(tisk 738/VII).
Zemský úřad v Bratislavě vyhověl již sám stíž-
nosti strany tím, že dal jí doručiti výměr v odpor
vzatý též v německém jazyku, a že dále uložil
okresnímu úřadu v Bratislavě, aby o žádosti za
prodloužení cestovního pasu znovu rozhodl podle
2. odst. §u 78 spr. ř. Zároveň vytkl zemský úřad
v Bratislavě okresnímu úřadu vady jeho výměru.
Vzhledem k tomu není dalšího opatření třeba.
Pokud jde o resort ministerstva spravedlnosti,
neshledalo státní zastupitelství podkladu k trest-
nímu řízení pro nějaký čin soudně stihatelný.
V Praze dne 19. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
903/VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Obrlika,
že se neodůvodněně nepovolují pohraniční
průkazy (tisk 738/VIII).
Provedeným podrobným šetřením nebylo zji-
štěno, že by úřady neodůvodněně odpíraly vydání
pohraničních průkazů.
Z deseti konkrétních případů uvedených v inter-
pelaci vydal příslušný úřad ve čtyřech případech
dodatečně žádaný pohraniční průkaz; ve dvou
dalších případech vydal cestovní pas, jenž účelům
strany lépe vyhovoval.
Ve dvou případech bylo vydání pohraničního
průkazu odepřeno, ježto strana nemohla uvésti
dostatečné důvody pro přecházení hranic do ci-
ziny.
Ve dvou případech odepřel úřad vydání pohra-
ničního průkazu, ježto bylo důvodné podezření,
že by průkazu mohlo býti zneužito proti zájmům
státní bezpečnosti.
V žádném z uvedených případů nerozhodovala
však příslušnost žadatele k určité politické straně.
Vzhledem k tomu není zde důvodu k dalšímu
opatření.
V P r a z e dne 19. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
903/VII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance K. H. Franka,
že četníci porušili nejprimitivnější ústavně
zaručená základní práva a svobody
(tisk 738/X).
Dne 6. října 1936 se odebrala četnická hlídka
do bytu Václava Königa v Chodově, Nádražní tř.
čp. 209, poněvadž bylo důvodné podezření, že se
tam konají nedovolené schůzky s protistátními
účely. V bytě zastihla Ottu Heinla, jenž měl u sebe
aktovku s větším množstvím spisů, které vzbuzo-
valy podezření účasti na trestním činu. Heinl byl
vyzván k vydání aktovky se spisy, čemuž ihned
bez odporu vyhověl. Vzhledem k tomu nebyla již
prohlídka prováděna. Spisy byly předloženy okres-
nímu úřadu v Lokti, který je po zjištění nezá-
vadnosti ihned vrátil.
Vzhledem k tomu nemám z podnětu interpelace
důvodu k žádanému opatření.
V P r a z e dne 19. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
903/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů a ministra
veřejných prací
na interpelaci poslance Georga Böhma,
aby novostavba kraslické poštovní budovy
byla zadána domácí stavební firmě
(tisk 744/IX).
Až dosud byly pro stavbu poštovní budovy
v Kraslicích rozepsány práce zemní, zednické a
ze železového betonu, kamenické, tesařské, klem-
4
pířské a pokrývačské. Nebyla tedy rozepsána celá
stavba, nýbrž jen první část stavebních prací.
Protože úhrnná hodnota těchto prací přesahuje
80. 000 Kč, bylo je nutno rozepsati veřejnou sou-
těží, ve smyslu vládního nařízení č. 667/20 Sb.
z. a n. o zadávání státních dodávek a prací.
Pokud jde o práce zemní, zednické a ze žele-
zového betonu, podala veřejná soutěž tento vý-
sledek: Nabídku nejnižší podala pražská firma
V. Nekvasil a. s., nabídku v pořadí druhou firma
z pražského okolí, na místech třetím, čtvrtém,
pátém a šestém umístily se vesměs firmy ze
vzdáleného okolí Kraslic, t. j. z Aše, Františko-
vých Lázní, tlstí n. L. a Mariánských Lázní a
teprve na posledních třech místech, t. j. s nej-
vyššími nabídkami, umístily se firmy kraslické,
s cenovou diferencí 326. 662´30 až 666. 526´45 Kč,
t. j. 30 až 70% proti nabídce nejnižší. Zevrubným
přezkoušením všech nabídek bylo zjištěno, že na-
bídka nejlevnější jest zároveň nejdokonaleji zpra-
cována po stránce kalkulační i formální, kdežto
nabídky ostatních firem vstoupivších do terna,
obsahovaly již větší počet namnoze podstatných
závad, z nichž některé vzbuzovaly obavy o správné
realisování předepsaného provedení zodpovědných
konstrukcí.
Veden snahou o naprosto objektivní posouzení
tohoto případu, rozhodl státní podnik Čsl. pošta
o zadání prací až po vyčerpávajícím zpracování
celé látky a respektoval při tom důsledně usta-
novení "Zadávacího řádu" (citovaného vládního
nařízení).
"Zadávací řád" a jeho prováděcí předpisy sta-
noví výslovně, že lze dáti přednost místnímu ucha-
zeči, jehož nabídka jest jen nepatrně vyšší,
než nejlevnější přijatelná nabídka. Nepatrným
bylo možno v tomto případě označiti rozdíl 1´9%,
t. j. 19. 754´83 Kč mezi první a druhou nabídkou.
Shodou okolností jsou jejich podatelé firmy ze
středních Cech. Rozdíl mezi druhou a všemi dal-
šími nabídkami byl již tak veliký, že vylučoval
možnost použití výhody, kterou poskytuje citova-
ným ustanovením "Zadávací řád" firmám míst-
ním a z okolí.
Protože i s ostatních hledisek byla nabídka nej-
levnější zároveň nejvýhodnější, zadala Čsl. pošta
uvedené práce již rozhodnutím ze dne 30. prosince
1936 firmě "V. Nekvasil a. s. v Praze". Byla si
při tom vědoma, že jiné rozhodnutí nesrovnávalo
by se s hospodářskou zásadou podniku Čsl. pošta,
dále že by byla prolomena zásada soutěže a
konečně, že by jiným řešením zadání postupo-
vala proti ustanovení "Zadávacího řádu", který
nečiní rozdílu mezi národností oferentů.
Kalkulace cen stavebních dodávek a prací jest
odvislá od množství různých činitelů. Kromě režie
jsou v jednotkových cenách zakalkulovány i ceny
materiálu, práce a zisk. O režii firmy "Nekvasil"
nelze tvrditi, že musí býti větší, než firem z kras-
lického okolí, ježto i režie závisí na mnoha okol-
nostech, na př. je-li firma vybavena stroji a jiným
zařízením, má-li zkušenosti s prováděním velkých
staveb, má-li vlastní kapitál a j.
Neštěstí na stavbě budovy pro pražskou pe-
něžní bursu stalo se tím, že se zřítil železobeto-
nový strop nad dvoranou. Práce ze železového
betonu na této stavbě neprováděla firma "Ne-
kvasil", nýbrž jiná firma.
Vysoký stupeň nezaměstnanosti v kraslickém
okresu byl Čsl. poště znám a proto byla stavba
poštovní budovy v Kraslicích předřaděna jiným,
neméně důležitým stavbám. Čsl. pošta učinila též
příslušná opatření, aby při této stavbě skutečně
získali zaměstnání místní dělníci a živnostníci.
Již ve vyhlášce o rozepsání veřejné soutěže na
I. část stavebních prací, která byla uveřejněna
v "Úředním listu republiky Československé" čís.
220 z 20. září 1936 a v odborných časopisech, byla
veřejnost i oferenti upozorněni, že podnikatelům
bude uloženo zaměstnávati domácí a za přibližně
stejných podmínek v první řadě místní dělníky,
dbáti zákonných předpisů o jejich ochraně po
stránce právní, zdravotní a bezpečnostní a do-
držovati v místě platné kolektivní smlouvy. Tato
ustanovení byla znovu opakována v soutěžních
pomůckách a vložena - jako vždy při zadávání
prací - do zadávacího dopisu, v němž firma
"Nekvasil" upozorněna na nutnost bezpodmíneč-
ného jich dodržování. Při eventuelní volbě sub-
kontrahentů jest také firma "Nekvasil" povinna
vyžádati si nabídky místních schopných živnost-
níků a za stejných jinak podmínek dáti jim
přednost.
Plnění těchto ustanovení bude Čsl. poštou přísně,
kontrolováno.
Ostatní stavební práce, které nebyly dosud roze-
psány, na př. truhlářské, zámečnické, natěračské,
sklenářské, kamnářské, malířské, parketářské, ča-
lounické, instalace vodovodu a kanalisace, elektric-
kého osvětlení, zvonkového vedení, hromosvodu,
dodávka elektrických svítidel a vnitřního zařízení,
budou zadávány podle výsledků omezených sou-
těží, případně z volné ruky - pokud jejich náklad
v jednotlivých případech nepřekročí 80. 000 Kč
rest). 50. 000 KČ. V omezených soutěžích a v na-
bídkových řízeních pro zadání z volné ruky budou
zvány k podání nabídek převážně firmy místní,
event. z okolí, s odbornou znalostí, hodnověrností
a již osvědčenou výkonností.
Pokud jde o způsob provedení zadané již stavby
v Kraslicích, poukazuje
Čsl. pošta na to, že již
v projektu budovy bylo pamatováno na zvláštní
opatření, jichž jest třeba se zřením k místním kli-
matickým poměrům. V tomto ohledu nepožaduje
Čsl. pošta od podnikatelů zvláštní iniciativy, ježto
způsob provedení byl před rozepisem soutěže
přesně stanoven a v soutěžních pomůckách přesně
předepsán.
Hlavní práce stavební (t. j. dělnické, zednické,
ze železového betonu, tesařské, klempířské a in-
stalace bleskosvodu) při novostavbě úřední budovy
ve Falknově n. O. byly zadány v kompetenci mini-
sterstva veřejných prací v září 1935 nikoliv firmě
"Nekvasil", nýbrž firmě Ing. O. Prokop, úředně
autorisovanv civilní inženýr stavební a stavitel
v Plzni, jakožto nejlevnější, za celkovou částku
1, 609. 975´09 Kč.
Teprve na 10. místě v pořadí byla nabídka sno-
jených podnikatelů Intr. Šimůnek a Lukarsch z Ma-
riánských Lázní, znějící na částku 1, 938. 233´95 Kč,
tedy s rozdílem 328. 248´86 Kč, čili 20#, který ne-
bylo možno přehlédnouti.
Z doposud zadaných prací řemeslných nebylo
možno podle platného "Zadávacího řádu" žádnou
zadati uchazeči německé národnosti, ježto jejich
nabídky, pokud byly podány, byly vesměs vysoké.
5
Uveřejňování rozpisů veřejných soutěží na do-
dávky a práce, které zadávají úřady státní správy
a jimi spravované ústavy, podniky a fondy, jest
normováno v § 6, odst. 1 cit. zadávacího řádu
takto: "Rozepsání veřejné soutěže staniž se
v úředních listech československého státu ve
smyslu vyhlášky ze dne 30. prosince 1919, č. 4 Sb.
z. a n. ex 1920; pokud jde o veřejné soutěže pro-
jektové neb nabídkové technického rázu mimo to
ve "Zprávách veřejné služby technické", oznámí-li
se rozepsání také v denních a odborných listech,
budiž při tom poukázáno na autentické rozepsání
v listech dříve uvedených".
Dosavadní účast příslušníků kterékoliv národ-
nosti v ČSR na vypsaných soutěžních státních za-
dávek svědčí o tom, že postup dle § 6, odst. 1 za-
dávacího řádu praktické potřebě plně vyhovuje,
takže není skutečně věcných důvodů pro jeho
změnu.
Pokud jde o jazykovou otázku rozepsání staveb
Čsl. pošty, třeba mimo to ještě poznamenati, že
výjimečná ustanovení § 2 jazykového zákona ne-
týkají se státních ústavů a podniků, tudíž ani
podniku Československá pošta.
V P r a z e dne 16. dubna 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
903/IX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra
zahraničních věcí
na interpelaci poslance K. H. Franka
o rozšiřování illegálních štvavých tiskopisů
proti Německu "Unií pro právo a svobodu"
(tisk 737/X).
Podle výsledku provedeného šetření nebyly le-
táky, vytištěné v kanceláři spolku "Unie pro
právo a svobodu", skutečně opatřeny předepsa-
ným označením místa tisku, tiskaře a nakladatele
a kromě toho nebyly ani předloženy k tiskové
prohlídce. Příslušné opatření bylo učiněno.
Ministerstvu zahraničních věcí záleží na tom,
aby v zájmu dobrých styků se sousedními státy
psaní a kritika o jejich zřízeních a oficielních
představitelích zůstávaly vždy v mezích věcnosti
a slušnosti, i když zároveň třeba počítati se svo-
bodou mínění zákony u nás zaručenou.
Spolek "Unie pro právo a svobodu" se sídlem
v Praze jest nepolitický a není proto oprávněn
k politické činnosti. Po této stránce bylo vzhledem
k původu a obsahu letáku zavedeno šetření, podle
jehož výsledku bude pak učiněno opatření podle
zákona.
V P r a z e dne 20. dubna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Krofta v. r.
903/X (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr Š. A. Fencika
o katastrofálním stavu verchovinského
obyvatelstva na Podkarpatské Rusi
(tisk 737/II).
Dle provedeného šetření se hospodářské i vyži-
vovací poměry verchovinského obyvatelstva stále
postupné zlepšují a nelze naprosto označiti sku-
tečný stav této části Podkarpatoruské země za
katastrofální, jak se v interpelaci uvádí.
Škody způsobené živelními pohromami na ma-
jetku zemědělském v r. 1936 byly vyšetřeny podle
vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb.
z. a n. o poskytování podpor při živelních pohro-
mách. Bylo zjištěno, že sklizeň na vrchovině vere-
čanské a volovské byla přes nepříznivé podmínky
povětrnostní celkem normální, na vrchovině užocké
pak o 40% nižší než v r. 1935, kdy byla však nad-
průměrná.
Na podkladě příslušných elaborátů poskytla
správa zvláštního fondu při zemském úřadě v Už-
horodě na podzim r. 1936 postiženým zemědělcům
na Užocku podporu v částce Kč 5. 778'65 na za-
koupení 30'90 q osiva ozimného žita. Na jaro
letošního roku bylo reservováno na opatření bram-
borové sadby pro postižené zemědělce na Užocku
Kč 18. 000'-, v okrese svalavském Kč 16. 000'-
a v okrese volovském asi Kč 27. 000'-. Mimo to
bude poskytnuta tomuto okresu pro obce Sinovír
a Torun podpora na opatření osiva 70 q ovsa.
Ukládání daně důchodové malým zemědělcům
děje se na Podkarpatské Rusi právě tak jako
v jiných částech čsl. státu na základě zeměděl-
ských průměrů, sestavených v součinnosti s kruhy
zemědělskými s plným zřetelem na jakost a
úrodnost půdy a způsob obdělávání, jakož i na
výtěžek, jenž v tom kterém roce byl v jednotli-
vých okrscích v úvahu zde přicházejících dosažen.
U velkých zemědělců, kteří vedou hospodářské
knihy, zdaňován jest důchod zjištěný výpočtem
podle výsledku těchto knih.
Tíživost starých daňových dluhů bude odstra-
něna, pokud se tak již nestalo v miniem roce, pro-
váděnou právě úpravou starých daňových nedo-
platků.
6
K požadavku oddlužení zemědělců se dále podo-
týká, že komplex norem, vydaných ve prospěch
zadlužených zemědělců a týkajících se snížení
úrokové míry, prodloužení splátek a ochrany proti
exekucím, jakož i zemědělského vyrovnávacího
řízení, má býti doplněn zřízením Pomocného fondu
zemědělského, který má přinésti zadluženému ze-
mědělci positivní, materiální pomoc. Osnova zá-
kona o tomto Pomocném fondu zemědělském,
vypracovaná ministerstvem zemědělství, se pro-
jednává.
K otázce zdanění slunečnicového oleje se uvádí,
že zákon ze dne 23. června 1936, č. 18 Sb. z. a n.
o dani z umělých jedlých tuků neobsahuje usta-
novení, podle něhož by mohl býti osvobozen od
této daně slunečnicový olej. Aby mohlo býti
vyhověno požadavku interpelantů za zrušení daně
z tohoto oleje, bylo by nutno zmíněný zákon nove-
lisovati. Věc tuto projednává ministerstvo financí,
příslušné řízení není však dosud skončeno. Na
vrchovině užocké nepřichází ostatně zatížení oby-
vatelstva daní ze slunečnicového pleje téměř
v úvahu, ježto spotřeba tohoto oleje jest tu zcela
nepatrná.
Potřeba zvláštních pomocných akcí nebyla vzhle-
dem k nynějším hospodářským a výdělkovým po-
měrům, jakož i zvýšené kupní síle verchovinského
obyvatelstva konstatována, vhodné podněty smě-
řující k tomu cíli budou však nadále sledovány a
bude - li toho třeba, realisovány.
V Praze dne 23. dubna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
903/XI (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr Š. A. Fencika
o stavbách železnic na Podkarpatské Rusi
(tisk 737/ III).
"Vláda má stále na zřeteli úkoly související
s přizpůsobením železniční sítě potřebám státu a
sleduje uskutečnění programu staveb nových drah,
stanoveného zákonem o stavbě nových železných
drah č. 235/1920 Sb. z. a n.
Práce, které v tomto směru státní správa že-
lezniční vykonala, jsou známy. Vytčený program
je prováděn postupně, neboť pracovní postup zá-
visí na finančních a technických možnostech, jež
nejsou neobmezeny. Ačkoliv tyto možnosti jsou
toho času vyčerpávány stavbami, prováděnými na
jiných místech státu v zájmu sblížení jeho východ-
ních a západních částí, koná již státní správa že-
lezniční potřebné studie na území Podkarpatské
Rusi a přistoupí ještě letošního roku k přípravným
pracím pro stavbu dráhy z Užhorodu do Muka-
čeva, dlouhé asi 45 km. Jakmile bude zajištěna
úhrada stavebních nákladů rozpočtených částkou
přesahující 100 milionů Kč, bude lze přikročiti
k vlastní stavbě dráhy. Provedení dalšího spoje,
který má interpelace na mysli, jest předmětem
úvah. "
V Praze dne 23. dubna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
903/ XII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců E. Tichého
a C. Fialy
ve věci bezdůvodné konfiskace časopisu
"Obrana pensistů", č. 4, roč. XIV., ze dne
20. února, 1937 (tisk 843/IX).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čís. 4.
časopisu "Obrana pensistů" z 20. února 1937, za-
řízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo po-
tvrzeno nálezem krajského soudu trestního v Praze
z 23. února 1937, č. j. T1 90/37-2. Právním pod-
kladem pro zabavení míst uvedených ad I. a II.
bylo ustanovení § 18a) zák. 140/1934 Sb. z. a n.
Pokud jde o místo ad III., bylo toto zabavení
také potvrzeno citovaným nálezem a bylo na
dotčené straně, aby včasným použitím opravných
prostředků vyvolala přezkoumání nálezu krajského
soudu.
V Praze, dne 27. dubna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
903/ XIII.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Františka Ježka
o zřízení poštovního úřadu a telefonní
ústředny ve Ždiaru, pošta Tatranská
Kotlina, okres Kežmarok (tisk 769/ III).
Žádost obce Ždiar o zřízení poštovního úřadu
a telefonní ústředny došla ministerstvu pošt a
telegrafů dne 9. prosince 1936 a ihned bylo zahá-
jeno šetření, zda poštovní ruch obce vyžaduje a
7
ospravedlňuje zřízení poštovního úřadu resp. zda
v tomto případě jsou splněny předpoklady, za
nichž poštovní správa zřizuje poštovní úřady.
Šetření prokázalo potřebu poštovního úřadu ve
Ždiaru a zařizuje se proto, aby poštovní úřad ve
Ždiaru byl zřízen.
Šetření ohledně zřízení telefonní ústředny v obci
Ždiaru ještě není skončeno.
V Praze dne 29. dubna 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
903/ XIV.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Š. Haščíka
ve věci úřadování zemědělského tajemníka
J. Chorváta v Michalovcích (tisk 790/XII).
Dodatkem k odpovědi ze dne 7. IV. 1936
(č. tisku 423/ VII) s ohledem na novou interpelaci,
v níž se uvádí, že zemědělský tajemník Jan
Chorvát nevykonává službu v 6 okresech, poně-
vadž v Humenném, Vranově n. T. a Trebišově
působí exponovaní úředníci zemědělské rady, třeba
podotknouti, že zemědělsko - technická služba je
pro oblast 6 okresů zřízena na zcela jiném zá-
kladě a je funkcí státního úřadu, kdežto země-
dělská rada je organisována na samosprávném
podkladě. Jde tedy po stránce administrativní
i služební o zcela odlišné, byť v zásadě si blízké
orgány, s úplně samostatnou funkcí.
O tom, že by se jmenovaný ve prospěch které-
koliv politické strany použitím hmotných pro-
středků ze státní pokladny exponoval, není mi
známo, jelikož konkrétní případy nebyly proká-
zány a nikdy nebyly předmětem ústní ani písemné
stížnosti. Nemohu rovněž sdíleti názor, že zem.
taj. J. Chorvát cestováním do Košic, Bratislavy
a do Prahy sleduje svoje osobní záměry, jelikož
tyto cesty úzce souvisejí s výkonem jeho funkce
u Zemědělské rady a Svazu Rolnických vzájem-
ných pokladnic.
Ke stížnosti na nesvědomité úřadování jmeno-
vaného opět zdůrazňuji, že ani před tím ani
v této době se nevyskytl ani jeden případ, že by
z kruhů občanstva došla jeho služebnímu úřadu
stížnost.
Po vyšetření věci nemohu souhlasiti, že jen ze
strachu nikdo si netroufal vystoupiti proti osobě
J. Chorváta a konstatuji, že při dnešní demokra-
tické výchově nelze předpokládati, že by obyva-
telstvo dalo na sebe působiti tak, jak se interpe-
lace domnívá.
Úřední místnosti pro obstarávání zemědělsko-
technické služby umístěny jsou již od ledna 1937
v nové budově okresního úřadu. Při tom třeba
konstatovati, že vzhledem k rozsáhlému území
vykázané působnosti pro vykonávání agendy ze-
mědělsko-technické služby vyskytují se stále ne-
předvídané případy, že přednosta této služby musí
se vzdálit z úřadu i ve dnech přijímacích. Jest to
v těch případech, kdy příslušné jiné okresní úřady
určí úřední jednání, při kterých je nutná součin-
nost zemědělsko - technického oddělení.
K vytknutým případům nepřítomnosti zeměděl.
tajemníka Jana Chorváta v úřadě konstatuji, že
dne 20. ledna 1937 odcestoval jmenovaný se sou-
hlasem přednosty okresního úřadu do Prahy přes
Bratislavu, kde se dne 21. ledna t. r. súčastnil
porady, svolané ve věci osivové akce. Do Micha-
lovců se vrátil dne 22. ledna t. r. o 11. 30 hod.
Dne 23. a 25. ledna byl přítomen v úřadě. Dne
27. a 28. ledna 1937 vedl úřední jednání v okrese
humenském, a to na pozvání vojenských lesních
podniků a prováděl odborný odhad. Dne 1. a 2.
února t. r. byl přítomen v úřadě. Dne 2. února
večerním vlakem odcestoval do Bratislavy, kde
se súčastnil porady svolané v záležitosti osivové
akce. Do Michalovců se vrátil dne 5. února t. r.
o 11. 30 hod. Dne 6. února t. r. byl přítomen v úřadě
a 7. února, t. j. v neděli se neúřadovalo. Dne
8. února byl přítomen v úřadě. Dne 9. února od-
cestoval do humenského okresu na pozvání okres-
ního úřadu; taktéž dne 10. února t. r. byl příto-
men v úřadě.
Podle uvedených skutečností neshledávám do-
statek důvodů, abych určoval bydliště Janu Chor-
vátovi, zemědělskému tajemníku služby hospo-
dářsko-technické u okresního úřadu v Michalov-
cích, nebo abych proti jmenovanému disciplinárně
zakročil.
V Praze dne 29. dubna 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
903/XV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Kopřivy,
že posádkové velitelství v Jindřichově
Hradci zakázalo vojínům účast na zábavě,
pořádané komunistickou stranou
(tisk 771/ XIII).
Podle čl. 478 služ. řádu branné moci není do-
voleno vojenským osobám v činné službě zúčast-
niti se slavností a veškerých projevů politického
rázu.
Jelikož večírek dne 31. I. 1937, jak interpelace
sama uvádí, pořádala komunistická strana v Čes-
koslovensku, odbočka v Jindřichově Hradci, a šlo
tudíž zřejmě o slavnost politického rázu, není
důvodu spatřovati závadu v opatření posádkového
velitelství v Jindřichově Hradci, které zakázalo
vojínům v činné službě účast na této slavnosti.
V Praze dne 5. května 1937.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.