Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 5. zasedání.

905.

Návrh

poslanců Procházky, Schenka, Klimenta, Sliwky, Zupky, Borkaňuka a Kosíka

na změnu a doplnění zákona ze dne 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n. o báňské

inspekci.

Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění repu-
bliky Československé usnesla se na tomto zákoně:

Zákon

ze dne.............1937

na změnu a doplněni zákona ze dne 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n. o báňské

inspekci.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Dosavadní § 8 zákona čís. 178/34 Sb. z.
a n. se nahrazuje tímto zněním:

§ 8.

(1) Na každém dole zvolí si osazenstvo
ze svého středu tajnou volbou báňského
dělnického inspektora a jeho náhradníka
na dobu dvou roků.

(2) Celozávodní schůze osazenstva mů-
že kdykoliv usnesením odvolat hornické-
ho báňského dělnického inspektora a zvo-
lit si jiného. Totéž týká se i náhradníka.

(3) Člen i náhradník báňské dělnické
inspekce nesmí býti ve vykonávám své
funkce držitelem závodu ani nikým ji-

2

ným obmezován, nesmí býti také propu-
štěn z práce ani v období vykonávání
své funkce, ani po prošlém volebním ob-
dobí.

(4) Členové báňské dělnické inspekce
jsou placeni z prostředků státních v plné
výši mzdy havíře a to po dobu vykoná-
vání funkce báňského dělnického inspek-
tora.

§ 9 zákona čís. 178/34 Sb. z. a n. budiž
škrtnut a nahrazen tímto ustanovením:

§ 9.

(1) Úkolem báňské dělnické inspekce
jest:

a) prováděti dozor nad udržováním a
prováděním hornopolicejních ustanovení
zákonných a nařízení o ochraně dělnictva
a hygieny;

b) prováděti komisionelní řízení;

c) navrhovati zlepšení bezpečnostních
opatření na dolech;

d) nařizovati dodržování a zařizování
všech bezpečnostních opatření a všech
opatření takových, která se týkají ochra-
ny zdraví i životů horníků a kontrolovati
jejich provádění.

(2) Příkazy a nařízení členů báňské děl-
nické inspekce, týkající se ochrany ži-
vota a zdraví dělníků a bezpečnostních
opatření v dolech i na povrchu, musí
správa dolu bezpodmínečně provésti a
příslušná bezpečnostní opatření, nařízená
členem báňské dělnické inspekce, zaříditi.

(3) Každé neprovedení příkazů bezpeč-
nostních opatření, nařízených báňským
dělnickým inspektorem k ochraně životů
neb zdraví horníků, trestá se pokutou
100. 000 Kč. Opakování neprovedení pří-
kazu báňského dělnického inspektora má
za následek okamžitou ztrátu práva hor-
ního provozování.

(4) Výnosu pokuty budiž použito ve
prospěch sociálních zařízení pro horníky,
jejich vdovy a sirotky a to podle rozhod-
nutí osazenstva.

§ 10 a 18 zákona čís. 178/34 Sb. z. a n.
budiž škrtnut.

3

Článek II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem
vyhlášení a provede jej ministr veřejných
prací.

Odůvodnění.

K podání tohoto návrhu nás vede ta
skutečnost, že na dole »Ferdinand« v
Chomli u Radnic, který byl zatopen z do-
lu »David«, patřícího do důlního koncer-
nu pražského bankéře Petschka, byly nej-
hrubším způsobem porušeny horno-poli-
cejní předpisy a nedbáno těch nejelemen-
tárnějších opatření k ochraně životů a
zdraví horníků, takže bylo 14 horníků u-
topeno za okolností, které vedly k důlní
katastrofě na dolu »Nelson«, patřícím do
téhož důlního koncernu pražského ban-
kéře Petschka, kde padlo za oběť 142 hor-
níků. Kapitalistická chamtivá dravost,
bezohledná ziskulačnost, toť vlastní pří-
čina každé důlní katastrofy, která nejen
že byla prokázána v poslední době při
důlní katastrofě na dole »Nelson« a »Fer-
dinand«, ale která je starého data - je
zjištěna téměř od počátku důlního podni-
kání. Je tomu právě 20 let, co na V. říšské
konferenci báň. společenstev, konané 1.
až 4. VII. 1918 ve Vídni, hotel »Pošta«, byl
postaven požadavek, který měl čeliti důl-
ním katastrofám, a to požadavek zkráce-
ní pracovní doby a zavedení báňské děl-
nické inspekce. V přijaté resoluci na této
konferenci se praví: »Říšská konference
obnovuje požadavky dřívějších 4 konfe-
rencí a usnáší se: Konference zdůrazňuje,
že jak vynikající znalci v ochranném zá-
konodárství dělnickém, tak i všichni ne-
stranní odborníci jsou shodného názoru
o tom, že stále vzrůstající hromadné ka-
tastrofy a denní úrazy při práci v dolech
lze obmeziti jednak zkrácením doby pra-
covní, jednak odbornou a nestrannou báň-
skou inspekcí, od podnikatelů, tak od hor-
ních úřadů úplně nezávislou a každéhoko-
liv byrokratismu prostou. Dosavadní báň-
ská inspekce, zavedená na základě naří-
zení ministerstva orby, ze dne 17. října
1895 říšského zákona čís. 158 a nařízení

ministerstva veřejných prací ze dne 12.
března 1910, říšský zákon čís. 55, neod-
povídá těmto požadavkům. Žádáme vlá-
du, aby bezodkladně předložila říšské ra-
dě osnovu zákona o báňských inspekto-
rech na podkladě následujících zásad:

I. Vedle báňských inspektorů, vybra-
ných ze státních báňských úředníků, kteří
ještě nikdy nebyli zaměstnáni v soukro-
mých podnicích, buďtež ustanoveni in-
spektoři ze stavu dělnického. Tito inspek-
toři nechť jsou voleni horníky tajnou a
přímou volbou. Působnost těchto inspek-
torů báňských budiž úplně odloučena od
působnosti jiných horních úřadů. Všichni
báňští inspektoři jsou přímo ministrovi
veřejných prací podřízeni a podávají vý-
hradně ministrovi zprávy. Báňští inspek-
toři buďtež opatřeni ve své působnosti
náležitou výkonnou mocí. Počet báňských
inspektorů, jak vládou jmenovaných ú-
ředníků, tak ze středu dělníků volených,
musí býti tak velký, aby mohli každý zá-
vod nejméně dvakrát měsíčně podrobiti
prohlídce. Všichni inspektoři buďtež stá-
tem placeni.

II. Inspektoři, volení ze středu dělnic-
tva, buďtež povoláni jako znalci ve smy-
slu ustanovení §§ 173-221 a 222 horního
zákona ze dne 14. srpna 1896 říšského zá-
kona čís. 156 o báňských společenstvech
a zákona ze dne 18. března 1917 říšského
zákona čís. 122 o stížnostních komisích.

III. Konference žádá, aby při reformě
horního zákona bylo zákonem výslovně
ustanoveno, že majitelé dolů ručí za ne-
štěstí, přihodivší se na dole aneb na po-
vrchu nejen svým majetkem, nýbrž že
mu jest se zodpovídati před trestním sou-
dem pro prečin případně zločin, když se
dokáže, že nehoda byla přivoděna zaned-
báním horno-policejních předpisů aneb

4

nařízení báňských inspektorů, ať zaned-
bání to bylo zaviněno majitelem samým
aneb úředníky, aneb personálem dozor-
čím«

Staré Rakousko už nemohlo provést
ani jeden z uvedených požadavků - ne-
boř se rozpadlo a právě jedna z příčin je-
ho nezvratného konce byla ta skutečnost,
že nedbalo zájmů a ochrany pracujících
před zločinnou hrabivostí a ziskulačností
kapitalistických vydřiduchů. Po převrate
slibovalo se horníkům, že budou doly vy-
vlastněny anebo zestátněny. Horníci že
budou více méně zúčastněni jak na zisku,
tak na výrobě a ochraně zdraví a životů
horníků. Je pravda, byl vydán zákon
o závodních hornických radách, revírních
radách, avšak bez práva zasahovati do
výroby a ochranných předpisů pro zdraví
a životy horníků nutných. Je pravda, byl
změněn zákon o horním podnikání, ba
dokonce i o báňské inspekci - ale zase
tak neškodně pro majitele horních podni-
ků, že v praksi jsou více chráněni majitelé
horních podniků než horníci sami. Tuto
skutečnost potvrzuje krátký přehled z po-
slední doby o důlních katastrofách takto:

Při katastrofě na dole »Kohinoor« u
Lomu (8 mrtvých, 13 raněných), na dole
»Marie« ve Svatavě (4 mrtví. 4 těžce ra-
nění), na dole v Handlové (5 mrtvých, 3
těžce zranění), na dole »Barbora« v Kar-
vinné (7 mrtvých, jeden těžce zraněný),
na dole »Ludvík« v Radvanicích (3 mrtví
a 3 těžce zranění), na dole »Gabriela«
v Karvinné (15 mrtvých a 6 těžce zraně-
ných), konečně důlní katastrofa na dole
»Nelson« (142 zabitých) a důlní katastrofa
na dole »Ferdinand« u Radnic (14 utope-
ných). Od roku 1919 až do 1936 dostou-
pil počet zabitých horníků na dolech 3. 000
a 75. 000 úrazem zmrzačených horníků.
Není prostě dnes na dolech horníka, kte-
rý by neutrpěl jeden až 10. úrazů v hor-
nických podnicích. Po katastrofě na dole
»Nelson« prohlásila vláda, že se takovýto
případ nesmí více opakovat, - že bude
zostřen dozor - že bude změněn horní
zákon, zejména že budou zvýšeny poku-
ty na překročování horno-policejních
předpisů. Je pravda, že vláda v roce 1932
předložila parlamentu vládní návrh zá-
kona (sněmovní tisk čís. 787 a 821) na

uničím obecného horního zákona ze dno
23. května 1854 se zvýšením pokut. Dále
vládní návrh zákona (sněmovní tisk 2. 046)
o dávce z kutišť a konečně vláda před-
ložila po katastrofě na dole »Nelson« par-
lamentu vládní návrh zákona (sněmovní
tisk 2. 688) o báňské inspekci. V důvodo-
vé zprávě tohoto vládního návrhu vláda
sama doznala, že má-li býti zabráněno
důlním katastrofám, musí býti nejen zo-
střeny trestní sankce na dodržování hor-
no-policejních předpisů, ale že musí býti
rozšířena a zdokonalena báňská inspekce
a to v tom směru, že k provádění báňské
inspekce musí býti přibráni i horníci.
Stalo se to, co klub komunistických po-
slanců při projednávání tohoto vládního
návrhu zákona o dělnické báňské inspekci
předvídal, když byl marně navrhoval a
dožadoval se změny vládního návrhu zá-
kona v tom, aby místo jmenovaných asi-
stentů dělnické báňské inspekce byli báň-
ští horničtí asistenti voleni přímo na kaž-
dém horním závodě osazenstvem a aby
měli právo nařizovati všechna bezpeč-
nostní opatření, která musí zaměstnava-
tel vykonat pod vysokými trestními
sankcemi a k ztrátě oprávnění provozu
podniku. Nic takového vládní návrh- ne-
obsahoval a všechny naše návrhy v tom
směru podané byly zamítnuty. Proti na-
šim návrhům bylo tvrzeno, že tato refor-
ma, jakou navrhuje vláda báňské inspek-
ce, je postačující k ochraně zdraví a ži-
votů horníků. Vládní návrh o báňské in-
spekci stal se zákonem 10. července 1934,
čís. 178 Sb. z. a n. Báňští horničtí asistenti
při báňských úřadech stali se tedy z mi-
losti uhlobaronů skutkem. Praktická zku-
šenost s prováděním tohoto zákona o
báňských hornických asistentech ukáza
la, že úrazy horníků nepoklesly, naopak
stoupají. Že zabitých horníků na dolech
vykazuje statistika více - že důlní ka-
tastrofy se opakují ve stejném rozsahu a
za stejných okolností hrubého porušování
horno-policejních předpisů, jak jsme toho
svědky při důlní katastrofě na dole »Fer-
dinand«. Uhlobaronská čeládka se potají
nosmívá - jak lacino a beztrestně -
může zvyšovati své zisky, jak může hor-
níky zvýšeně vykořisťovat, jak může
horníky hnát k zvýšenému výkonu - při

5

menších mzdách a tím do náruče smrti
i za účinnosti dělnických asistentů báň-
ské inspekce, o níž panuje všeobecný ná-
zor mezi horníky, že je pro kočku, že
uhlobaroni mají o jednu skrývačku v hor-
nických asistentech více.

Panuje všeobecné přesvědčení nejen
mezi horníky, ale i mezi odborníky, kte-
ří ovšem nejsou vázáni ani odvislí na
uhlobaronech a na báňských úřadech, že
náprava ve směru čelení důlním katastro-
fám a úrazům je možná a proveditelná
jen za pomoci skutečných, horníky vole-
ných báňských inspektorů, placených stá-
tem, chráněných proti uhlobaronům i báň-
ským úřadům, s právem nařizovati bez-
pečnostní opatření uhlobaronům - s po-

vinností tato opatření ihned prováděti pod
následky těžkých trestů, tak, jak je na-
vrhujeme ve svém návrhu. To jsou příči-
ny a důvody, které nás vedou k podání
tohoto návrhu, pro jehož podepření zvlášť
poukazujeme a odvoláváme se na usne-
sení V. říšské konference ve Vídni v r.
1918.

Pro potřebnou úhradu ve smyslu § 41,
odst. 2 ústavní listiny navrhujeme zave-
dení bezpečnostní dávky pro majitele hor-
ních podniků a to takové, aby ji každý
majitel horního podniku odvedl na dávce
z hrubého zisku od 1-10% progresivně
odstupňované podle rozsahu podniku a
docíleného zisku.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu, ústav-
ně-právnímu, sociálně - politickému a rozpočtovému k urych-
lenému projednání.

V Praze dne 2. května 1937.

Procházka, Schenk, Kliment, Śliwka, Zupka, Borkaňuk, Kosik,

Krosnář, Fuščič, dr Clementis, B. Köhler, Vodička, Beuer, Dölling, Nepomucký,
Šverma, Klíma, Kopřiva, Machačová, Hodinová - Spurná, Schmidke.