Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
911.
Interpelace:
I. posl. Laušmana a Kopasze min. financí ve věci skladu tabáku v Praze I.,
II. posl. Neumeistra, Kopasze a Polacha min. financí ve věci velkoprodeje tabáku v žatci,
III. posl. Hirteho min. vnitra, že vládní zástupce dr Prokesch od státního policejního úřadu
v Podmoklech bez důvodu rozpustil schůzi, na které byl přítomen,
IV. posl. Axmanna min. vnitra, že okresní úřad v Moravském Berouně nedbá jazykového
zákona,
V. posl. F. Nitsche min. vnitra, že orgán státního policejního úřadu ve Vízmberku bez
důvodu zakázal a zabavil praporeček sudetskoněmecké strany,
VI. posl. inž. Peschky min. financí o uznání účetnictví na volných listech za platně důkazně
při sporech podle poplatkového práva,
VII. posl. dr Roseného vládě o nemožnosti, aby československý reeskontní a lombardní ústav
poskytoval půjčky na hypotéky,
VIII. posl. Jobsta a Wagnera vládě, že nebyl zabaven štvavý článek v časopisu "Šumavan,
demokratický list pro zájmy Pošumaví",
IX. posl. Wollnera min. národní obrany a min. spravedlnosti, že Škodovy závody odepřely
poskytnouti práci dělníkům německé národnosti,
X. posl. Franze Němce min. vnitra o odklizení sochy světce v Ervěnicích, v okrese jir-
kovském,
XI. posl. Maye min. vnitra, že expositura státní policie ve Varnsdorfu a Šluknově bez dů-
vodu zakázala Sudetskoněmecký pochod od Viktora Czapky a Pochod fehrbellinských
jezdců od R.
Henriona,
XII. posl. Knorreho min. vnitra, že orgán státního policejního úřadu v Bruntálu proti zá-
konu zabavil odznak sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein,
XIII. posl. Hirteho min. vnitra, že okresní úřady porušují § 128 ústavní listiny,
XIV. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty a min. financí o zřízení českých po-
boček při německé průmyslové škole v Šumperku,
XV. posl. Ježka a špačka min. železnic o služebním přidělení zkoušených strojvůdců Edu-
arda Braka, Antonína Filipa, Pavla Jelena, Ludvíka Kuči, Ondřeje Majetného, Josefa
Valečko a Alfréda Žůrka u stát. drah v Bohumíně,
XVI. posl. inž. Protuše a inž. dra Touška vládě republiky československé o unifikaci pozem-
kové knihy,
XVII. posl. Jana Sedláčka min. financí o přeřazování do stavu finančních úředníků právních,
XVIII. posl. Jana Sedláčka min. vnitra o nutnosti zřízení nového technického obvodu v Pros-
tějově a o revisi technických obvodů vůbec,
XIX. posl. Nickerla min. pošt a telegrafů o úpravě úředního telefonního seznamu pro Čechy
křivdící Němcům, :
XX. posl. Nickerla min. pošt a telegrafů, že orgány poštovních úřadů stále činí jednojazyčné
poznámky o nedoručitelnosti,
XXI. posl. Maye vládě o stranickém stanovisku československé tiskové kanceláře k událostem
v Dolním Gruntu u Varnsdorfu,
2
XXII. posl. inž. Lischky min. vnitra o služebních poklescích orgánů státního policejního úřadu
v Litoměřicích,
XXIII. posl. inž. Richtra vládě, že činovníci lovosická místní skupiny svazu továrních dělníků
v Československé republice se sídlem v Ústí n. L., Karlova ulice 1, zneužívají zákona
na obranu státu,
XXIV. posl. inž. Richtra min. vnitra, že expositura státní policie v Krásném Březně selhala při
zjišťování vinníka dopravní nehody,
XXV. posl. dr Fencika min. školství a národní osvěty o neuspokojivém stavu školních budov
na Podkarpatské Rusi,
XXVI. posl. dr Fencika min. školství a národní osvěty o vyučování ruštině ve středních ško-
lách na Podkarpatské Rusi,
XXVII. posl. Klímy min. školství a národní osvěty o poměrech na ruském gymnasiu v Praze,
XXVIII. posl. Vallo, Schmidkeho a Zupku min. vnútra vo věci postupu veliteľa četníckej stráže
vo Vyšných Hágoch, zadeleného k stavbě sanatoria Ú. S. P.
911/I
Interpelace
poslanců B. Laušmana a J. Kopasze
ministru financí
ve věci skladu tabáku v Praze I.
Ministerstvo financí v poslední době zadávalo
Velkoprodej tabáku v Praze I. na Jungmannově
náměstí. Příjem z velkoprodeje poklesl a proto
měla býti společnost, která velkoprodej obstará-
vala, zmenšena. Záležitost projednávala se delší
dobu a při tom bylo stále poukazováno na pen-
sisty ve skladě tabáku a že budou muset odejíti
a proto amputovaný legionář plukovník Voců
odešel dobrovolně z tohoto skladu tabáku, aby tak
předešel stálým výtkám, že jako pensista je ve
skladě tabáku. Zbývající tři společníci se domní-
vali, že velkoprodej bude jim zadán. Zadává se sice
jim velkoprodej, ale přiděluje se opětně čtvrtý
společník pan O. Turek, spoludržitel velkoprodeje
tabáku v Teplicích-šanově. Tento není legionářem,
nýbrž pensistou a má Kč 1600. - měs. pense a
vedle toho je spoludržitelem velkoprodeje tabáku
v Teplicích-Šanově. Je tedy o jeho existenci plně
postaráno. Státní správa splnila vůči němu dů-
sledně svoji povinnost, přesto je přidělen za spo-
lečníka do velkoprodeje v Praze I., Jungmannovo
nám. Žádost o přidělení do tohoto velkoprodeje
podal legionář-invalida Jindra Habrovanský ze
St. Strašnic, Pod Vodovodem 222. Zmíněný inva-
lida leží již několik neděl v podolském sanatoriu,
byla mu amputována zraněná noha v legiích,
ještě řadu neděl si v sanatoriu poleží. Přes to
na tohoto žadatele nebyl vzat zřetel, ačkoliv se
jedná o potřebného legionáře, který léčí si zranění
v legiích na vlastní náklad. Za společníka do to-
hoto velkoprodeje však přiděluje se O. Turek,
který byl společníkem velkoprodeje v Teplicích,
a mimo toho má pensi. Habrovanský žádnou pensi
nemá. Rozhodnutí, které bylo učiněno, je ne-
správné a činí dojem, jako by vůči Turkovi byl
se strany ministerstva financí určitý závazek,
k vůli němuž bylo potřebí takto na účet legionářů-
invalidů rozhodnouti. Podobných opatření je více
a dlužno připomenouti, že opravdu více než div-
ným způsobem zadávají se nyní velkoprodeje ta-
báku, je zaveden systém, jehož dříve nebyli jsme
svědky a proto na tyto skutečnosti upozorňujeme.
Proto podepsaní dotazují se pana ministra
financí, je-li ochoten naříditi přísné vyšetření
tohoto případu a současně zaříditi, aby se po-
dobné případy neopakovaly?
Současně dotazují se podepsaní pana ministra
financí, co chce učiniti, aby zájmy legionářů-
invalidů byly respektovány?
V Praze dne 6. května 1937.
Laušman, Kopasz,
dr Mareš, Bečko, Klein. Jurnečková-Vorlová, dr
Macek, Srba, Dlouhý, Hladký, Jaša, R. Chalupa,
dr Markovič, Stivín, Tymeš, Benda, A. Langer,
Schulcz, Vaverka, Brožík, Ešner, Polach, J. Kučera.
911/II.
Interpelace
poslanců Fr. Neumeistra, J. Kopasze a J.
Polacha
ministru financí
ve věci velkoprodeje tabáku v Žatci.
V Žatci byl zadán velkoprodej tabáku Josefu
Jirošovi ze Žalhoštic. Na dotaz poslance Fr. Neu-
meistra odpověděl ministr financí ze dne 19. dubna
1934, že v tomto případě byla zrušena vypsaná
soutěž proto, že její výsledek nebyl pro finanční
správu uspokojivý a že Jirošovi přiznán byl před-
3
nostní nárok válečného poškozence. Jiroš obsta-
rával velkoprodej tabáku v Žatci tím způsobem,
že není téměř dne, aby na něj nestěžovali si pro-
davači tabáku, že jmenovaný nemá zásob, a sku-
tečně provedenou úřední revisí se zjistilo, že
celá zásoba v tomto velkoprodeji tabáku je asi
za Kč 7. 000-, ačkoliv stát vydal do tohoto vel-
koprodeje tabáku zboží na úvěr za cca Kč 190
tisíc. Toto zboží pochopitelně ve velkoprodeji
tabáku má býti stále na skladě. Při revisi byla
zjištěna příkladně zásoba Letek 100 kusů,
nikoliv krabiček. Jiroš má úvěr v částce
Kč 190. 000-, bylo u něj prokázáno také, že ne-
odváděl vybranou dávku ze zisků od trafikantů
v částce asi Kč 35. 000-. Tyto peníze odváděl
státu opožděně. Prodavači tabáku nemohou v tomto
velkoprodeji dostat zboží. Obstaravatel měl řadu
výmluv, že se mu zlámalo u auta kolo, nebo že
mu zboží nevydali, na trafikantech žádal, aby mu
ponechali peníze, že jim zboží druhý den vydá.
To se ovšem. pravidelně nestalo. Trafikante chodili
pro zboží 2 až 3krát. Když trafikante projevovali
nesouhlas s tímto nesprávným a předpisům od-
porujícím jednáním, odpovídal jim Jiroš jako
držitel velkoprodeje, jen aby si šli stěžovat,
že za 14 dnů budou z trafiky venku. Mimo toho
zjištěna byla celá řada dalších nesprávností. Je
samozřejmé, že všechno toto je ku škodě státu
a stát doplácí na toto nehospodárné obstarávání
velkoprodeje tabáku a trafikante, kteří jsou
z valné části válečnými ppškozenci, snižováním
svých existencí. - Josef Jiroš není veden v zá-
znamu válečných poškozenou a je překvapujícím,
že ministerstvo financí uznává tomuto přednostní
nárok válečného poškozence i přes to, že právo
toto má přiznati ve smyslu zákona č. 199/1919
pouze ministerstvo sociální péče.
Přes tyto všechny okolnosti a hlavně přes to,
že stát utrpěl tímto nehospodárným obstaráváním
velkoprodeje v Žatci nezměrné škody a také přes.
to, že revisemi zde uvedené skutečnosti byly pro-
kázány, ponechaly finanční úřady Jirošovi sklad
tabáku nadále, místo toho, aby Jiroš za trest,
jak to určují skladnické předpisy, byl ihned se-
sazon. Velkoprodej tabáku, jak jsme zjistili, má
mu býti i nadále ponechán.
Proto dotazují se podepsaní pana ministra
financí, je-li ochoten sjednati v tomto případě
i v ostatních případech, hlavně při tom, jak se
nyní zadávají velkoprodeje tabáku, radikální
nápravu?
V Praze dne 6. května 1937.
Neumeister, Kopasz, Polach,
Brožík, Schulcz, A. Langer, Benda, Bečko, Klein,
Révay, Jurnečková-Vorlová, Nový, Hladký, Tymeš,
Stivín, dr Mareš, Laušman, Vaverka, Srba, Pik,
J. Kučera, R. Chalupa, Jaša, Ešner.
911/III (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi vnitra,
že vládní zástupce dr Prokesch od státního
policejního úřadu v Podmoklech bez důvodu
rozpustil schůzi, na které byl přítomen.
Poslední dobou množí se případy, že se schůze
sudetskoněmecké strany zcela bez důvodu zakazují.
Ale povolí-li se schůze, posuzují se projevy jed-
notlivých řečníků tak kriticky a ostře, že vůbec
nelze již mluviti o volném vyjadřování nebo
o svobodném vykonávání shromažďovacího práva
zaručeného ústavou. I kritika všeobecných a ve-
řejných faktů se bére za podnět k napomenutí
a konečně se jí využívá k rozpuštění schůze, a
nikdo se ani poněkud nezabývá smýšlením a du-
ševním usměrněním řečníka, ani k němu nepři-
hlíží.
Tak se přihlásil ke slovu na veřejné schůzi dne
11. dubna 1937 v Malém Šachově dělník Otakar
Matzke z Valkeřic č. 125 a ve svých vývodech
konstatoval:
1. "Komu lze přičítati, že povstala sudetsko-
německá strana? Nikomu jinému než státu sa-
mému. "
Tato věta vynesla dělníkovi první napomenutí.
2. "V Ústí n. L. pochodovala Rudá obrana ve
stejnokrojích a gumovými obušky počala bíti
Němce. Vyjdeme-li my s botami, tmavými jezdec-
kými kalhotami a bílými košilemi, jest to státu
nebezpečné, kdybychom v takovém stejnokroji jako
Rudá obrana udělali krok před domovní dveře -
to bychom si nesměli ani troufati. "
Druhé napomenutí.
3. "Jsme Němci a také jako Němci zůstaneme
pospolu, to nám nemůže ani vláda zabrániti. "
Tuto větu si vzal dr Prokesch od podmokelské
státní policie za podnět, aby rozpustil schůzi.
Prostému muži není dáno, aby sestavil svá slova
tak, aby již napřed mohl pozorovati účinek, jejž
by snad jeho slova mohla způsobiti u přítomného
vládního komisaře. Jest si vsak vědom, že vyslo-
vuje a kritisuje všeobecné poměry, považované za
nespravedlivé a to svým způsobem upřímně, po-
ctivě a podle pravdy. Zakáže-li se to lidu činiti,
zhroutí se zároveň zásada demokracie, totiž
ústavně zaručená shromažďovací svoboda.
Interpelanti energicky protestují proti takové
praksi při dohledu na schůze sudetskoněmecké
strany, zvláště když shromažďovací zákon vy-
hrazuje přítomným vládním zástupcům výslovně
právo rozpustiti schůzi jen v případě, stanou-li
se na ní protizákonné události, nebo když nabude
rázu ohrožujícího veřejný pořádek.
Ale v projevech dělníka Matzkeho nelze viděti
ani protizákonný postup, ani ohrožení veřejného
pořádku.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vnitra
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti pro
neoprávněné a neodůvodněné omezování shromaž-
4
ďovací svobody proti dr Prokeschovi od podmo-
kelského státního policejního úřadu?
V Praze dne 12. května 1937.
Hirte,
Knöchel, dr Jilly, Rösler, Hollube, dr Kellner,
Fischer, dr Hodina, Gruber, Stangl, Jäkel, Jobst,
Wagner, inž. Lischka, Klieber, inž. Richter,
Knorre, dr Zippelius, E. Köhler, Franz Němec,
Nickerl, inž. Schreiber, Illing, May, dr Köllner,
Birke.
911/IV (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi vnitra,
že okresní úřad v Moravském Berouně
nedbá jazykového zákona.
Za správního trestního řízení dostali rozliční
státní občané německé národnosti od okresního
úřadu v Moravském Berouně dopisy, které sice
ve svém znění vyhovovaly ustanovením jazyko-
vého zákona a jazykového nařízení, ale ve vyho-
tovení obálek naprosto přehlížely a nedbaly pří-
slušných ustanovení jazykového zákona a jazy-
kového nařízení.
Tak byly panu Františku Blumoví ve Dvorcích
a panu Alfredu Balmerovi ve Městě Libavé č.
244, Leonu Grögerovi ve Městě Libavé č. 199 a
Ferdinandu Urnerovi ve Městě Libavé č. 53,
zaslány obálky vyhotovené úplně jednojazyčně
česky. Obsahovaly nejen čistě jednojazyčně české
tištěné označení okresního úřadu v Moravském
Berouně, nýbrž i titul "Pan" a označení místa
jen v českém vyhotovení. Poněvadž z připojených
úředních dopisů lze poznati, že okresní úřad v Mo-
ravském Berouně věděl, že jde o státní občany
německé národnosti, jest jednojazyčně české vy-
hotovení obálek hrubým porušením jazykového
zákona a jazykového nařízení, jelikož se v daném
případě obor působnosti okresního úřadu v Mo-
ravském Berouně vztahuje na okresy, které
podle posledního soupisu lidu obývá více než 20%
státních občanů německé národnosti, totiž na
soudní okres dvorecký s 98. 3% a soudní okres
Město Libava s 98%.
Důkaz: 1 obálka Ferdinandu Blumoví ve Dvor-
cích; 1 obálka Leonu Grögerovi ve Městě Libavé
č. 199; 1 obálka Alfredu Balmerovi ve Městě Li-
bavé č. 244; 1 obálka Ferdinandu Urnerovi ve
Městě Libavé č. 53.
§ 2 jazykového zákona č. 122/1920 Sb. z. a n.
výslovně ustanovuje, že úřady v takových přípa-
dech "jsou povinny" vyřizovati také v jazyku
menšiny. Jest tedy naprosto nerozhodující, uplat-
ňují-li postižení svá subjektivní jazyková práva
ve formě stížnosti či nikoliv.
Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kárné
řízení podle čl. 97 jazykového nařízení č. 17/1926
Sb. z. a n., proti odpovědnému úředníkovi, který
proti předpisům zákona a jazykového nařízení
porušil jazykové právo, bez újmy ustanovení § 25
zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.,
na ochranu republiky?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
donutil okresní úřad v Moravském Berouně, aby
dodržoval zákonité jazykové právo?
V Praze dne 12. května 1937.
Axmann,
Hollube, dr Eichholz, Knorre, dr Hodina, inž.
Karmasin, dr Jilly, dr Kellner, Fischer, dr
Köllner, E. Köhler, dr Zippelius, inž. Richter,
Hirte, May, Klieber, Franz Němec, inž. Lischka,
inž. Schreiber, Jobst, Wagner, Stangl, Jäkel,
Gruber, Birke, Knöchel, Rösler, Illing, Nickerl.
911/V (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi vnitra,
že orgán státního policejního úřadu ve
Vízmberku bez důvodu zakázal a zabavil
praporeček sudetskoněmecké strany.
Dne 21. dubna 1937 jel František Werner
z Filipovic kolem ze Šumperka na červený vrch
u Rejhotic. Na kole měl praporeček sudetsko-
německé strany. Když si obstaral nákup u kupce
Bosého v Rejhoticích, byl František Werner za-
držen orgánem státního policejního úřadu ve
Vízmberku. Orgán státní policie ve Vízmberku
prohlásiv, že je zakázáno užívati na kolech pra-
porečků sudetskoněmecké strany, Františku Wer-
nerovi tento praporeček zabavil a odňal.
Tento postup jest hrubým služebním přehmatem
a výslovně odporuje ustanovením zákona č. 269/
1936 Sb. z. a n., a to zvláště odst. 2 § 7, který
zakazuje veřejně užívati jiných symbolů než stát-
ních jen tehdy, kdyby mezi jiným mohl býti užitím
symbolu ohrožen veřejný klid a pořádek.
Bylo zjištěno, že užíváním praporečku sudetsko-
německé strany na jízdních kolech nebyl v této
krajině naprosto ohrožen veřejný klid a pořádek,
což jest úplně nepravděpodobné již se zřetelem
na četné přívržence sudetskoněmecké strany.
Sudetskoněmecké obyvatelstvo pociťuje tento
postup jako šikanu.
Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti orgán,
jenž se provinil vytýkaným přehmatem?
5
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti ve
vytýkané věci, zvláště pro svévolný a protizá-
konný postup orgánu vízmberské expositury státní
policie?
V Praze dne 12. května 1937.
F. Nitsch,
Wagner, dr Kellner, Jobst, dr Eichholz, Knorre,
inž. Karmasin, Hollube, dr Jilly, Knöchel, inž.
Schreiber, Jäkel, Gruber, Rösler, Birke, Stangl,
Illing, dr Zippelius, Hirte, dr Hodina, May,
Klieber, E. Köhler, Nickerl, Franz Němec, inž.
Lischka, dr Köllner, inž. Richter, Fischer.
911/VI (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi financí
o uznání účetnictví na volných listech za
platně důkazné při sporech podle poplatko-
vého práva.
Výnosem ze dne 13. ledna 1937, č. 101. 908/35-
V/16, rozhodlo ministerstvo financí o důkazní
moci účetnictví na volných listech ve sporech podle
poplatkového práva, že se jim může přiznati dů-
kazní moc za předpokladů výnosu ze dne 4. čer-
vence 1932, č. 5814/30-III/9a, uzná-li se to podle
druhu jednotlivého případu a podle volného uvá-
žení za dobré. Tímto výnosem byly těžce poško-
zeny všechny firmy a korporace, které zavedly
účetnictví na volných listech.
Je jasně zřejmé, že v právním státě není možno
přenechávati posouzení takových důležitých otá-
zek ve sporech podle poplatkového práva referen-
tovi, nýbrž že zájemci, splní-li určité podmínky,
musí býti zachován právní nárok, aby byla při-
znána důkazní moc účetnictví na volných listech.
Výnos ze dne 13. ledna 1937 jest významným
zostřením, které se nedá odůvodniti věcnými úva-
hami, výnosu ze dne 4. července 1932, který se
dosud v praksi osvědčil. Není naprosto důvodu,
aby se při posuzování účetnictví na volných listech
jednalo při sporech podle poplatkového práva
jinak, než ve sporech podle daňového práva, jak
to jest upraveno výnosem č. 5814/30-III/9a ze dne
4. července 1932.
Interpelanti táží se pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten ustanoviti výnosem,
že se výnos ze dne 13. ledna 1937, č. 101. 908/35-
V/16 mění v tom směru, že výnos ze dne 4. čer-
vence 1932, č. 5814/30-III/9a získává platnost
i pro spory podle poplatkového práva, pokud jsou
zde předpoklady, na které pamatuje tento výnos
ministerstva financí ze dne 4. července 1932?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby z vý-
nosu byly vypuštěny obraty "podle druhu jednot-
livého případu" a "podle volného uvážení"?
V Praze dne 12. května 1937.
Inž. Peschka,
dr Hodina, Hollube, dr Eichholz, Knorre, inž.
Karmasin, dr Jilly, Jäkel, Stangl, Wagner, Birke,
Fischer, Knöchel, Gruber, dr Kellner, Jobst,
Rösler, Illing, Nickerl, E. Köhler, inž. Schreiber,
Franz Němec, inž. Lischka, dr Zippelius, Klieber,
May, Hirte, inž. Richter, dr Köllner.
911/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr A. Roscheho
vládě
o nemožnosti, aby Československý
reeskontní a lombardní ústav poskytoval
půjčky na hypotéky.
Zákonem č. 49/1934 a vládním nařízením č. 167/
1934 Sb. z. a n. byl zřízen československý rees-
kontní a lombardní ústav. Do dneška však bylo
tomuto ústavu odepřeno poskytovati půjčky na
hypotéky. Ale právě toto obchodní odvětví jest
neobyčejně důležité, protože četné peněžní ústavy
- zvláště spořitelny a záložny - provozují pře-
vážně hypoteční obchody a aby zvýšily svou
hybnost při opatřování peněz, nemohou nabídnouti
jiné jistoty než hypotéky.
Pro tyto ústavy jest tedy zavedení tohoto ob-
chodního odvětví otázkou existence. Bohužel nebylo
do dneška vydáno potřebné prováděcí nařízení.
Všeobecně se proslýchá, že se větší zemské ústavy
v Praze z obchodních důvodů staví proti tomu,
aby Reeskontní a lombardní ústav zavedl toto ob-
chodní odvětví.
Interpelanti se tedy táží vlády:
1. Jest vláda ochotna naříditi, aby výše zmíněné
prováděcí nařízení bylo vydáno?
2. Bude-li to zamítnuto, jaké jsou pro to dů-
vody?
3. Které ústavy podaly námitky proti těmto
opatřením, která by bylo lze s hlediska národního
hospodářství odůvodniti, a jaké důvody uvedly
tyto ústavy?
V Praze dne 12. května 1937.
Dr Rosche,
Hollube, dr Eichholz, dr Hodina, Knorre, inž.
Karmasin, Knöchel, dr Jilly, Jäkel, Birke, inž.
Richter, Jobst, Stangl, Rösler, inž. Schreiber,
Gruber, Nickerl, Illing, dr Kellner, Wagner,
Franz Němec, dr Zippelius, dr Köllner, Hirte,
May, inž. Lischka, E. Köhler, Klieber.