Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
918.
Interpelace:
I. posl. Lichnera min. soc. pečlivosti vo veci dodatečného predpisovania a vymáhania ne-
mocenských a invalidných poplatkov okresnou nemocenskou poisťovnou v Nitre,
II. posl. Esterházyho min. zemědělstva o křivdách spáchaných pri prevádzaní
pozemkovej
reformy v obciach Maďarských Šok a Selice,
III. posl. Jobsta min. vnitra, že zaměstnanec státní policie v Prachaticích překročil služební
oprávnění,
IV. posl. Röslera min. vnitra o služebních poklescích Stanislava Novotného, zaměstnance čet-
nické stanice ve Smržovce,
V. posl. dr. Hodiny min. školství a národní osvěty o odstrkování Němců ve školství,
VI. posl. Obrlika min. národní obrany, že opevňovací práce překážejí řádnému obdělávání
polí,
VII. posl. Obrlika min. národní obrany, že se ochrannými stavbami překáží zdělávání polí,
VIII. posl. Axmanna min. vnitra o protizákonném jednáni dr. Procházky, správce státního po-
licejního úřadu v Javorníku,
IX. posl. Franze Němce min. vnitra o opatření zemského úřadu proti vrchnímu komisaři Char-
vátovi od žateckého okresního úřadu,
X. posl. inž. Karmasina min. vnitra o služebních poklescích obvodního notáře Alexandra
Erdöse v Kopernici,
XI. posl. inž. Karmasina min. školství a nár. osvěty, že na škole s německým vyučovacím
jazykem jest zaměstnána učitelka neznající němčiny,
XII. posl. Stejskala, Jenšovského, Fialy, Laňce a Tichého vládě o politickém zneužívání mini-
sterstva národní obrany a obcházení zákona o zprostředkování práce,
XIII. posl. Stejskala, Laňce, Jenšovského, Fialy a Tichého vládě, aby byla provedena reorga-
nisace rozhlasu a jeho zestátnění,
XIV. posl. Stejskala, Laňce, Jenšovského a Fialy min. obchodu a zahraničí, aby bylo pamato-
váno na zájmy československého fotografického průmyslu,
XV. posl. Wollnera min. spravedlnosti o nezákonitém ovlivňování orgány holýšovské místní
skupiny odborového průmyslového svazu se sídlem v Praze, Biskupský dvůr,
XVI. posl. Hollubeho min. národní obrany, že liberecké vojenské velitelství komolí německý
jazyk,
XVII. posl. inž. Peschky min. vnitra a min. průmyslu, obchodu a živností, že okresní úřad
v Plané libovolně vykonává »volné uvážení«,
2
XVIII. posl. Grubra min. pošt a telegrafů, že zaměstnanci poštovního úřadu v Rabštejně nad Stře-
lou v soudním okrese manětinském neznají němčiny,
XIX. posl. dr. Neuwirtha, Sogla a dr. Hodiny min. vnitra, že okresní úřad ve Znojmě bez dů-
vodů zakazuje veřejná shromáždění a nedbá ustanovení jazykového zákona,
XX. posl. Jäkla min. vnitra o Šikanujícím omezování ústavně zaručené shromažďovací svo-
body správcem expositury státní policie v Novém Městě pod Smrkem,
XXI. posl. F. Nitsche min. vnitra o šikanujícím provádění dozoru na shromážděních orgány
expositury státní policie ve Starém Městě,
XXII. posl. Nepomuckáno min. zdravotnictví a zemědělství ve věci hromadné zkázy dobytka
v obcích Sobinov. Krucemburk, Zdírec, Staré Ransko a Bílek.
918/I.
Interpelácia
poslanca Jána Lichnera
ministru sociálnej pečlivosti
vo veci dodatočného predpisovania a vy-
máhania nemocenských a invalidných po-
platkov okresnou nemocenskou poisťov-
ňou v Nitre.
V roku 1935 okresná nemocenská poisťovna
v Nitre prevádzala revíziu u zamestnávateľov za
tým účelom, aby sa zistilo, či niektorý zamestná-
vateľ nezamlčal prihlásiť svojich robotníkov. Ta-
káto revízia bola prevedená i u roľníka Štefana
Klampiarika v Šintane, okres Šala. Hospodárstvo
pozostáva z 8 k. jutár roli, domu a hosp. stavísk.
Na tomto hospodárstve pracuje menovaný sám
vlastnou rukou, jeden 22 ročný syn a dospelá
dcéra. Tieto pracovné sily úplne stačia k obhospo-
darovaniu uvedeného hospodárstva a tento malý
majetok by ani nesniesol zamestnávať cudzie pra-
covné sily.
Pri revízii menovaný výslovne uvádzal, že
žiadne pracovné sily nezamestnával a túto okol-
nosť dokazoval i obecným svedectvom. Napriek
tomuto okresná nemocenská poisťovňa v Nitre
dodatočne predpísala nemocenské a invalidne prí-
spevky na roky 1926-1935 v obnose 861 Kč a
tieto príspevky exekučne vymáha.
Keďže i laik môže posúdiť, že na takomto ma-
lom hospodárstve nemôžu byť zamestnávané
cudzie pracovné sily, keď je dostatok rodinných
pracovných sil, je tu predpoklad, že nemocen-
skou pokladňou vyslaný revízor udal nesprávne
dáta, na základe ktorých boly dodatočné príspev-
ky predpísané. Týmto pokračovaním nielen, že bol
menovaný hmotne poškodený, ale spôsobil tak u
neho ako i ostatných občanov roztrpčenie a kraj-
nú nespokojenost. Podotýkam, že takéto pokra-
čovanie nem. pokladníc sa vyskytuje často a spô-
sobuje medzi zamestnávateľmi veľké rozhorčenie.
Podpísaný preto žiada pána ministra soc.
pečlivosti:
1. aby si tento prípad nechal podrobne vy-
šetril a zjednal nápravu,
2. aby nesprávne dodatočné predpísané ne-
mocenské a invalidne príspevky v tomto prípade
boly zrušené a odpísané.
V Prahe, dňa 19. mája 1937.
Lichner,
Petrovič, dr. Kossey, Vančo, Coufal, Martinásek,
Kremeň, Zářecký, inž. Žilka, Beran, Teplanský,
Zajíc, dr. inž. Tumlířová, Haupt, Vencl, Mašata,
Stunda, Čuřik, Mrskošová, Recbcígl, Pozdílek,
Ursíny, dr. inž. Brdlík.
918/II (překlad).
Interpelácia
poslanca Esteruázyho
ministrovi zemedelstva
o krivdách spáchaných pri prevádzaní
pozemkovej reformy v obciach Maďarský
Šok a Selice.
Prevádzanie pozemkovej reformy zvlášte na
Slovensku a v Podkarpatskej Rusi zavdalo už
dosiaľ podnet k mnohým sťažnostiam. Pri pre-
vádzaní pozemkovej reformy neboly uskutočnené
ani jej hospodárske ani sociálne ciele, lež bola
ona zvlášte na vidiekoch Maďarmi obydlených
postavená do služieb odnárodňovania a pauperi-
zácie. V chotároch obcí Maďarský Šok a Selice.
okres Šaľa n. Váhom, boly rozparcelované dva
veľkostatky a dostaly sa do rúk kolonistov a
zbytkových statkárov. Po rozdelení statkov zo-
stali ženci, čeľaď, a tedy valná časť robotníctva
zostala bez chleba a zárobku a teraz stá a stá
týchto ľudí trpia najväčšou biedou. Tamojším
obyvateľom vôbec sa nedostalo pôdy.
3
Na základe toho tážeme sa pána ministra:
1. Či viete o tom, že prevedením reformy po-
zemkovej na tomto vidieku boly hradiská sociálne
do veľkej miery poškodené a že tamojší obyva-
telia, robotníci, čeľaď a gazdovia boli z prídelu
pôdy bezohľadne vydedení?
2. Či hodláte, pane minister, tieto krivdy prí-
slušným spôsobom a vhodnými prostriedky čo
najskôr napraviť nielen v tomto kraji, lež vôbec
vo všetkých tých územiach Maďarmi obydlených.
kde pozemková reforma spôsobila na poli hospo-
dárskom a sociálnom iba
škody, a či hodláte vy-
hoveť nárokom na pôdu, ktoré vám predostreli vo
svojej žiadosti obyvatelia obcí Maďarský
Sok a
Selice?
3. Či hodláte nabudúce zabrániť tomu, aby
prideľovanie pôdy bolo vykonávané spôsobom
protivládni sa duchu pôvodnej pozemkovej re-
formy?
V Prahe, dňa 20. mája 1937.
Esterházy,
A. Nitsch, Petrášek, dr. Holota, dr. Porubszky.
dr. Kortáth, dr. Szülló, Szantiványl, Jaross, Jobst,
Fischer, Sandner, inž. Richter, Knorre, Stangl,
Illing, dr. Jilly, Gruber, Jäkel, Obrlík, dr. Zippelius,
Wollner.
Interpelanti oznamuji panu ministrovi tyto
svévolnosti zaměstnance nižšího správního úřadu
a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti to-
hoto úředníka prachatické státní policie?
2. Jest pan ministr ochoten upozorniti státní
policejní úřad v Prachaticích, že takové jednání
jako vytýkané jest nepatřičné?
3. Jest pan ministr ochoten výnosem oznámiti
nižším správním úřadům, že není přípustné připo-
jovati koncovku
"ová" u ženských osob německé
národnosti zvláště tehdy, když jde o podpis?
V Praze dne 21. května 1937.
Jobst,
Knorre, Hollube, Kleber, E. Kölner, Santner,
dr. Kllner, Hirte, Nickert, Gruber, Kundt, inž.
Kiinzel, inž. Schreiber, inž. Karmasin, Wollner.
Sogl, Birke, Illing, Obrlik, Rösler, F. Nitsch.
918/IV (překlad).
Interpelace
918/III (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra,
že zaměstnanec státní policie v Pracha-
ticích překročil služební oprávnění.
Dne 29. dubna 1937 se dostavil do bytu okres-
ního vedoucího sudetskoněmecké strany v Pra-
chaticích, Adolfa Kindermanna, úředník pracha-
tické státní policie a doručoval úřední výměr to-
hoto úřadu. Poněvadž Kindermann nebyl doma.
převzala tento výměr jeho žena. Zaměstnanec
statni policie žádal od paní Kindermannové, aby
se podepsala
"Kindermannová". Když to odmítla,
doplnil úředník podepsané jméno z vlastního po-
pudu koncovkou
"ová".
To dlužno považovati za překročení služeb-
ních oprávnění. Připojovati koncovku přídavného
jména u ženských vlastních jmen je sice obvyklé
v češtině, ale němčině jest úplně cizí. Mimo to
jde v tomto případě o německou ženu, pro jejíž
jméno jest česká koncovka
"ová" jíž z jazyko-
vých důvodů a z důvodů národnosti této ženy
naprosto nepřípustná.
poslance J. Röslera
ministrovi vnitra
o služebních poklescích Stanislava No-
votného, zaměstnance četnické stanice
ve Smržovce.
Dne 8. dubna 1937 byl na úřední rozkaz sňat
dvouhlavý orel s památníku padlých ve Smržov-
ce. Několik fotografů a to Gustav Vater ze Smr-
žovky č. 1155, Oskar Engelmann ze Smržovky C.
1050, Emil Hubner ze Smržovky č. 635 a jiní
chtěli vyfotografovati průběh snímání. Ačkoliv pro
smržovský okres není úředního zákazu fotogra-
fováni, četnictvo jim zakázalo dělati snímky. Byli
podrobeni improvisovanému vyšetřovacímu řízení,
negativy jim byly zabaveny, ačkoliv Jeden foto-
graf amatér ujišťoval, že vůbec ještě nefotogra-
foval a že filmy, které mu byly odňaty, nebyly
ještě vystaveny působení světla.
Poněvadž v okrese smržorvském není ůřední-
ho zákazu fotografování, jde v tomto případě po-
dle všeho o služební poklesek a hrubý přehmat
z vlastni neomezené moci. Pro obyvatele Smržov-
ky bylo snětí
dvouhlavébo orle s památníku pad-
lých jejich obce jistě událostí místního význame.
Nelze nalézti důvodů, pro které by se mělo roz-
umně zakázati
zachycení tohoto postupu na fo-
tografii nebo kterými by bylo lze odůvodniti
zákaz.
4
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
proti provinilým orgánům četnické stanice ve
Smržovce bylo zavedeno přísné vyšetřování a
aby byli kárně potrestáni pro své služební po-
klesky a pro hmotnou a duševní škodu, kterou tím
utrpěli postiženi?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pátí ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 20. května 1937.
Rösler,
Knöchel, Illing, dr. Hodina, Knorre, Hollube, Hirte,
Sandner, inž. Lischka, Nickerl, dr. Kellner, Klieber,
E. Köhler, Wollner, Kundt, Birke, Sogl, F. Nitsch,
inž. Schreiber, inž. Karmasin, Gruber.
918/V (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hodiny
ministru školství a národní osvěty
o odstrkováni Němců ve školství.
Časopis "Zeit" ze dne 4. května 1937 přináší
tuto zprávu:
"Poklesek proti německému školství.
Jihlava. Na poslední schůzi městské rady do-
šlo k bouřlivému protestnímu projevu všech ně-
meckých členů městské rady proti novému čes-
kému útoku na německé školství. Mělo býti usne-
seno ztížení páté české měšťanské školy a po-
skytnutí místností k tomu potřebných. Před hla-
sováním prohlásil německý náměstek starosty
Neuwirth, že Němci vždy s pochopením vychá-
zeli vstříc kulturním požadavkům Cechů a že
Němci i tentokráte budou hlasovati pro novou
školu, ale přece musí rozhodně žádati ujištění, že
nová škola nebude založena na útraty německé
školní državy. Ve stejném smyslu žádali němečtí
členové městské rady Maly a Aschmann o u-
přímné vyjádření. Potom hlasovali němečtí členo-
vé městské rady společně pro zřízení páté české
mešťanské školy. Ale když se jednalo o poskyt-
nutí místností pro tuto novou školu, ukázalo se,
že Češi chtějí pro tuto novou školu odníti Něm-
cům druhé patro německé chlapecké měšťanské
školy. Německé třídy mají býti umístěny v trak-
tu starého musea, což ovšem s hlediska hygie-
nického a se zřetelem na řádný provoz školy ne-
lze přijmouti. Bouři rozhořčení u německých čle-
nů městské rady vzbudilo české odůvodnění, že
přece Němci přestěhováním nic neztratí. Rozhoř-
čeni projevil německý člen městské rady Asch-
mann výkřikem:
"Chcete-li kulturní boj, máte jej
míti!" Když Češi neustoupili od svého požadav-
ku, opustili všichni němečtí členové městské rady
s protestem zasedací síň, čímž se městská rada
stala neschopnou se usnášeti.
Interpelanti se táží pana ministra školství a
národní osvěty:
1. Jest pan ministr srozuměn s tímto odstrko-
váním německého školství ve státě?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti ve
vytýkané věci?
3. Jest pan ministr ochoten ihned zakročiti
proti novému utlačováni německého školství v
Jihlavě?
V Praze dne 20. května 1937.
Dr. Hodina,
Knorre, Hollube, Hirte, Budig, Sogl, Nickerl,
Gruber, Klleber, Illing, Wollner, E. Kohler, F.
Nitsch, Birke, inž. Karmasin, dr. Kellner, inž.
Schreiber, Rösler, Sandner, Obrlik, Kundt,
inž. Kiinzel.
918/VI (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi národní obrany,
že opevňovací práce překážejí řádnému
obdělávání polí.
V obci provádějí se četné opevňovací prá-
ce způsobem, který velmi vášně brzdí dopravu
selských vozů a strojů na zadělávání polí. Cesta
dosud užívaná je uzavřena a jedinou příjezdovou
cestou k zemědělským budovám jest již jen na-
prosto nedostačující, úzká cesta polní. Zvlášť
nepříznivě bude však při jarních pracích na poli
působiti to, že nynější závory otvírá jen jediný
finanční orgán. Již nyní se ukazuje, že sedláci
musí často čekati celé hodiny, než se dostaví
příslušný úředník, aby otevřel závory. Mimo to
se závory neotvírají před 7. hodinou ráno, tak
že se polní práce denně citelně musí opožďovati.
Ale podle místního zvyku počíná sedlák pracova-
ti ve 4 hodiny ráno a v 5 hodin ráno jest větši-
nou již na poli.
Aby se ulehčilo zdělávání poli, mělo by se
tedy rozhodně naříditi, aby se závory otvíraly
ve 4 hodiny ráno a aby byly otevřeny až do
9 hodin večer.
5
Dále bylo by nutno učiniti opatření, aby je-
diná jízdní cesta, která jest zde pro veškerou
dopravu, byla zřízena tak, aby se po ní mohly
bez překážky dopravovati vozy a hospodářské
stroje. K tomuto účelu by musila nynější cesta
býti nejen od základů zlepšena, nýbrž musila by
býti i rozšířena nebo by aspoň musily býti zřízeny
výhybky. Poněvadž obec
jest finančně velmi
silně zatížena, bylo by zapotřebí, aby tato sil-
niční stavba byla umožněna státní podporou.
Interpelující táží se tedy pana ministra ná-
rodní obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi přísluš-
ným orgánům, aby mely závory otevřeny od 4
hodin ráno do 9 hodin večer?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
poskytnutím státních peněz umožnila výstavba
zmíněné cesty?
V Praze dne 6. dubna 1937.
Obrlík,
Hollube, Rösler, Gruber, Fischer, Nickerl, Budig,
dr. Kellner, Axmann, Klleber, Illing, inž. Schreiber,
inž. Lischka, Stangl, Franz Němec, dr. Jilly, inž.
Peschka, E. Köhler, Knochel, May,
Inž. Karmasin.
918 VII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlíka
ministrovi národní obrany,
že se ochrannými stavbami překáží
zdělávání polí.
Jarní zdělávání polí - - trpí velmi těžkou újmu
zřizováním rozličných staveb a překáží se mu tím.
Dosud užívané jízdní cesty - - byly tím zničeny a
celá doprava musila býti přeložena na naprosto
nepostačující a příliš úzkou cestu s vadnou spodní
stavbou, která nejen vede bažinatou krajinou,
nýbrž jest místy i nebezpečně srázná. Proto nelze
na ní jezditi s těžkými povozy se senem, obilím
nebo nářadím. Mimo to jest doprava na této ce-
stě omezena tím, že jest před vjezdem do osady
uzavřena závorou.
Nemají-li tyto silniční poměry míti katastro-
fální účinek na celé zdělávání polí v této krajině,
jest naléhavě nutno, aby ministerstvo národní
obrany dovolilo, aby vykopané příkopy byly pře-
klenuty nouzovým mostem, který se dá, je-li za-
potřebí, snadno
odstrániti, dále, aby ministerstvo
národní obrany přikázalo, aby závora umístěná
před osadou byla otevřena od 4 hod. ráno do 9
hodin večer, ale aspoň v měsících, kdy se zdo-
lávají pole. i nad tuto dobu. Aby se bez
omezení
mohla pole zdělávati a svážeti se s nich úrodu,
bylo by dále zapotřebí, aby výše zmíněná jediná
cesta, která zde jest, byla uvedena do stavu, který
zaručuje dopravu s těžkými zemědělskými vozy.
K tomu patří nejen zřícení cesty se solidní
spodní stavbou, nýbrž i vyvlastnění dvou pruhů
pole, aby přes dvě ostré zatáčky mohly jezditi
i dlouhé vozy se sklizní.
Interpelující táží se tedy pana ministra ná-
rodní obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
líčenou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
zajistil zdolávání polí a žně v této krajině, které
jsou stavbou ohroženy?
V Praze dne 15. dubna 1937.
Obrlík,
llling, Knöchel, F. Nitsch, Sogl, Budig, Stangl,
Nickerl, Hirte, inž. Schreiber, Rösler, E. Köhler,
inž. Karmasin, dr. Hodina, Hollube, Birke, May,
dr. Kellner, Klleber, Wagner, Jäkel, Fischer.
918 VIII (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministru vnitra
o protizákonném Jednáni dr. Prochasky,
správce státního policejního úřadu
v Javorníku.
Při revisi okresní úřadovny sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein, v Javorníku, kte-
rou provedla javornická státní policie pod vede-
ním svého správce dr. Prochasky dne 25. dubna
1937, strhl dr. Prochaska na stěně v místnosti vy-
věšené plakáty
1. května 1936, "Čas se blíží",
"Čas nastal" a
"Přesto 100. 000 nových přistou-
pení". Pan Prochaska odůvodnil své jednání tím,
že okresní úřadovna sudetskoněmecké strany je
veřejnou místností, ve které se tedy nesměji vy-
věšovati plakáty.
Nehledíc ke způsobu násilného odstranění jest
dr. Prochaska mimo to v odporu a rozporu s pří-
slušnými zákony. § 23 zákona ze dne 17. pro-
since 1862, číslo 6 ř. z. z r. 1863 pouze ustano-
vuje, že je zakázáno vyvěšovati nebo přibíjeti
tiskopisy na ulicích nebo jiných veřejných místech
bez zvláštního povolení bezpečnostního úřadu.
6
Z protikladu ulic si jiných veřejných míst lze
přesně poznati, že u vnitřní místnosti, která při-
rozeně není pro celou veřejnost k volnému použi-
ti anebo které veřejnost nemůže užívati, napro-
sto nejde o veřejné místo ve smyslu zákona. Kdy-
bychom si chtěli všeobecně osvojiti právní míně-
ní dr. Prochasky, nebylo by vůbec žádných
neve-
řejných místností, poněvadž i v soukromém by-
tě jest teoreticky možné, že se tam vpustí každý
státní občan na svou žádost, aby mohl mluviti
s majetníkem bytu. Dále by musil na příklad i
každý lékař žádati příslušný úřad o povolení, aby
směl vyvěšovati obrazy s nápisy nebo jinými
výzdobami ve spojení s tiskopisy.
Jednání dr. Prochasky odporuje tedy zákonu.
Interpelanti velmi rozhodně protestují proti tako-
vému jednání a táží se pana ministra vnitra:
1. Kryje pan ministr protizákonné jednání dr.
Prochasky, správce státní policie v Javorníku?
2. Jaká konkrétní opatření jest pan ministr
ochoten učiniti, aby upozornil správce státního
policejního úřadu v Javorníku dr. Prochasku na
jeho protizákonné jednání, a aby zabránil, aby
se to neopakovalo?
V Praze dne 20. května 1937.
Axmann,
Sandner, inž. Künzel, inž. Lischka, Hirte, Klleber,
Hollube, Knorre, Illing, Wollner, Nickerl, Birke,
dr. Kellner, Gruber,
inž. Karmasin, Stangl, inž.
Schreiber, Sogl, Rösler, F. Nitech, E. Köhler.
918/IX (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra
o opatření zemského úřadu proti vrchní-
mu komisaři Charvátovi od žateckého
okresního úřadu.
Poslanec Franz Němec upozornil pana ministra
vnitra ve své interpelaci, tisk 694/XXIV, ze dne
24. listopadu 1936 na trýznivé jednání vrchního
komisare Charváta od žateckého okresního úřa-
du, že tento úředník zakázal na schůzi sudetsko-
německé strany ve Staňkovicich dne 8. listopadu
1936 účastníkům schůze kouřiti a pití.
Ve své odpovědi na tuto interpelaci, tisk
848/XXVI, pan ministr konstatuje, že postup inter-
venujícího úředníka nebyl správný a že v tomto
směru byla již učiněna opatření zemským úřadem.
Bylo zjištěno, že koncem února 1937 byl
vrchní komisař Charvát povýšen na radu poli-
tické správy.
Povýšení úředníka jest v rozporu s jeho
vytčeným chováním a s ujištěním pana ministra,
že zemský úřad v Praze učinil v tomto směru
opatření.
Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:
Jaké konkrétní opatření učinil pražský zem-
ský úřad pro trýznivé jednání tehdejšího vrchního
komisaře žateckého okresního úřadu?
V Praze dne 21. května 1937.
Franz Němec,
Obrlík, Sandner, Hollube, Klieber, E. Köhler, Hirte,
dr. Kellner, Gruber, Wollner, inž. Karmasin, Sogl,
inž. Künzel, Birke, Nickerl, inž. Schrelber, Kundt,
Poster, F. Nitsch, Knorre, Illing.
918/X (překlad).
interpelace
poslance inž. F. Karauslna
ministra vnitra
o služebních poklescích obvodního notá-
ře Alexandra Erdose v Kopernici.
Zdá se, že obvodní notář Alexander Erdos
vykonává svůj úřad úplně libovolně nejsa vázán
předpisy zákon. Rozličné nepravidelnosti v jeho
úřadování naléhavě vyžadují úřední kontroly a
napomenutí.
Tak byly Irma Kirschnerová z Kopernice 77,
Marie Franzová z Kopernice 64 a Anna Wagne-
rová z Kopernice 68 obeslány na den 31. března
1937 k obvodnímu notariátu v Kopernici, aby jim
tento notářský úřad schválil pracovní smlouvu
na práce při sklizni v Německé říši. Obvodní no-
tář Alexander Erdos žádal za vydání domovské-
ho listu od každé z nich 12 Kč a nedával jim na
to úřední potvrzení. Když o to patřičně požádaly,
křičel na ně obvodní notář:
"Co, na takovou ma-
ličkost potvrzení? Nedávám řádné."
Poněvadž žadatelky jsou státní občanky ně-
mecké národnosti a v tomto případě se činnost
obvodního notáře vztahuje na soudní okres, v
němž podle posledního
soupisu lidu bydlí přes 20%
Němců, žádaly, aby jim byl domovský list vydán
i v německém jazyku. Tato žádost byla podce-
ňující řečí rozhodně zamítnuta.
Že toto samovládné, protizákonné úřadování
obvodního notáře
Erdose v Kopernici není na-
prosto ojedinělé, dokazuje i tato skutečnost.
Josef Hermo z Kepernice čís. 109 se dostavil
dne 23. března 1937 do notářské kanceláře pana
Alexandra Erdöse, aby se vyptal, je-li možné, aby
7
jeho dcery byly zaměstnány v Německu. Notář
dal Josefu Hermovi pro žádost zcela nezávaznou
otázku, jsou-li jeho dcery organisovány. Když to
potvrdil, doporučil notář žadateli Josefu Hermovi
výsměšně a nenávistně, aby se obrátil na místní-
ho vedoucího karpatoněmeckě strany v Koperni-
ci, potom prý budou moci dcery čekati 5 let, než
se dostanou ven.
Toto odlišné protizákonné a vyzývavé zachá-
zení s německým obyvatelstvem v Kopernici vzbu-
dilo v celém okolí velkou nespokojenost a rozči-
lení. Interpelanti žádají, aby úřadování obvodní-
ho notáře Alexandra Erdose v Kopernici bylo
ihned vyšetřováno a táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřovati
úřadování obvodního notáře v Kopernici?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti obvodnímu notáři Alexandru Erdo-
sovi pro dokázané služební poklesky?
3. Jaká opatření učinil pan ministr ve vy-
týkané věcí?
V Praze dne 20. května 1937.
inž. Karmasin,
Knöchel, Knorre, Birke, Sogl, F. Nitsch, Hirte,
dr. Hodina, inž. Schreiber, dr. Kellner, Hollube,
Budig,
inž. Lischka, E. Köhler, Gruber. inž. Kün-
zel, Illing, Nickerl, Rösler, Wollner, Sandner,
Klieber.
918/XI (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty,
že na škole s německým vyučovacím ja-
zykem jest zaměstnána učitelka neznající
němčiny.
Na německé státní škole v Horní Štubni, škol-
ní inspektorát Turčiansky Svátý Martin, byla dne
15. ledna 1937 ustanovena jako nová učitelka ruč-
ních prací, která přednáší i nauku o řízení do-
mácnosti, Anna Dolinská. Jest to Slovenka, umí
německy jen velmi nedostatečně a při vyučování
mluví s německými dětmi jen slovensky.
Děti německého mateřského jazyka mají ná-
rok, aby byly vyučovány v německém jazyku.
Interpelanti táží se tedy pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
Jest pan ministr ochoten učitelku Annu Do-
linskou dáti zprostiti od vyučování na německé
státní škole v Horní Štubni, Školní inspektorát
Turčiansky Svátý Martin, a nahraditi ji učitelkou
německé národnosti?
V Praze dne 21. května 1937.
inž. Karmasin,
Knorre, Hollube, Klieber, E. Köhler, Hirte, Budig,
inž. Künzel. dr. Kellner, Nickerl, Kundt,inž.
Schreiber, Wollner, Gruber, Sogl, Birke, Rösler,
F. Nitsch, Sandner, Obrlik, Illing.
918/XII.
Interpelace
poslanců Josefa Stejskala, AI. Jenšovské-
ho, Č. Fialy, Jos. Laňce a Ervina Tichého
vládě
o politickém zneužívání ministerstva ná-
rodní obrany a obcházení zákona o zpro-
středkováni práce.
Dne 20. dubna 1937 důvěrník republikánské
strany pan Rohlíček z Újezda Podhorního, pol.
okres Hořice v Podkrkonoší, přišel ke kameníku
panu Františku Chudobovi v Újezdě Podhorním
a říkal mu, že odpoledne asi v jednu hodinu při-
jde nějaký pan tajemník z Hradce Králové na
obecni úřad do Vojic, aby zde obstaral nějaké
dělníky na kamenické práce opevňovací do pohra-
ničí.
Chudoba po této výzvě obešel některé ka-
meníky a lamače kamene v místě a o věci je vy-
rozuměl. Totéž učinil i starosta obce Vojic.
Asi 20 nezaměstnaných, kteří byli takto vy-
rozuměni, dostavilo se odpoledne na obecní úřad
ve Vojicích, kde je očekával tajemník republikán-
ské strany z Hradce Králové.
Pan tajemník prohlásil toto: "Byl jsem pově-
řen panem ministrem národní obrany, abych se-
hnal větší počet dělníků z oboru kamenického.
Přijel jsem sem, abych tu kameníky sehnal. Když
bych je tady nesehnal, byl bych nucen se obrátiti
na Slovensko, ale raději bych zaměstnal lidi
zdejší."
Na otázku nezaměstnaných kameníků, kam
to má býti, odpověděl, že je to na opevňovací
práce, ale to že musí zůstati v tajnosti.
Bylo mu poukázáno na to, že se tedy jedná
o veřejné práce státní a že je s podivením, že se