Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 5. zasedání.

934.
Vládní návrh.

Zákon

ze dne .....

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 2. července 1924, č. 165 Sb. z. a n.,

o ochraně výroby rostlinné.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 165/1924 Sb. z. a n. se mění a
doplňuje takto:

1. § 1 zní:

(1) Ušlechťování kulturních rostlin a mno-
žení ušlechtěného materiálu za účelem dosa-
žení původnosti odrůd (zákon ze dne 17.
března 1921. č. 128 Sb. z. a n., o uznávání
původnosti odrůd, uznávání osiva a sadí a
zkoušení odrůd kulturních rostlin) požívá
ochrany záležející v tom, že v okolí pozemků,
na nichž jest pěstován ušlechťovaný neb
ušlechtěný materiál, nesmějí býti pěstovány
tytéž nebo příbuzné druhy a odrůdy, jimiž by
mohlo býti způsobeno cizí sprášení, nebo že
v okolí pozemků, na kterých jest pěstována
odrůda ušlechťovaná neb ušlechtěná, smějí
býti pěstovány, v určitém pro cizosprášení ne-
bezpečném pásmu, jen kultury ze semene této
ušlechťované nebo ušlechtěné odrůdy.

(2) Podnikům, které se hodlají domáhati
této ochrany, jest se vykázati, že jsou za pod-
niky šlechtitelské výslovně uznány. Uznání
udílí k návrhu příslušné uznávací komise
(zákon č. 128/1921 Sb. z. a n. ) ministerstvo
zemědělství, a to jen do odvolání. Uznání ne-
podléhají státní a zemské podniky šlechtitel-

2

ské, dále podniky, které smluvně převezmou
od uznaného šlechtitelského podniku množení
jeho ušlechťovaného neb ušlechtěného mate-
riálu.

2. § 2, odst. 4 zní:

(4) Oznámení jest podati jeden rok před
setím (sázením) plodiny, pro kterou jest
ochrana žádána; pro ochranu ozimu počítá se
tato lhůta od 1. srpna, pro ochranu jařin od
1. února toho roku, v němž má býti setí
(sázení) provedeno.

3. § 3, odst. 5 zní:

(5) Politický úřad I. stolice pokusí se
o smírné vyřešení věci a je-li toho třeba, pro-
vede na náklad podniku, domáhajícího se
ochrany, místní šetření, k němuž kromě zá-
jemníků přizve znalce z osob ustanovených
příslušnou uznávací komisí. Nato po vy-
jádření této uznávací komise rozhodne poli-
tický úřad I. stolice, pro které plodiny, v ja-
kém rozsahu a na jak dlouho se ochrana po-
skytuje a kteří zájemníci a v jakém rozsahu
a po jakou dobu mají se na svých pozemcích
zdržeti pěstování těch kterých rostlin v zájmu
ochrany podniku šlechtitelského nebo množi-
telského.

4. § 5 zní:

Práva a povinnosti, vyplývající z dohody
neb rozhodnutí (§§ 3 a 4)), souvisí s pozemky
a lze je stanoviti na dobu jednoho, nejdéle
dvou roků. Zanikají, nevyužil-li oprávněný
výhody mu poskytnuté v prvém roce, a to bez
újmy náhradních nároků zájemníků (§ 6).

5. § 6 zní.

(1) Vlastníci pozemků, postižených omeze-
ním podle tohoto zákona, mohou se domáhati
na chráněném podniku přiměřené náhrady
škody, která jim vznikne v důsledku tohoto
omezení. Nedocílí-li se dohody, rozhodne o tom
po slyšení příslušné uznávací komise okresní
soud, v jehož obvodu leží pozemek chráněného
podniku, nesporným řízením.

(2) U kultur těch druhů, které budou
určeny vládním nařízením, mohou vlastníci
postižených pozemků domáhati se místo ná-
hrady škody podle odstavce 1, aby jejich
osivo, vyčištěné a vytříděné v místě obvyklým
způsobem, bylo vyměněno chráněným podni-
kem za jím vypěstěné stejné množství uzna-
ného osiva chráněné odrůdy v obalech plombo-
vaných šlechtitelským podnikem, a to bez
jakýchkoli příplatků. Nedocílí-li se v té pří-

3

čině dohody, platí ustanovení odstavce 1, věty
druhé.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr zemědělství v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákon ze dne 2. července 1924, č. 165
Sb. z. a n., o ochraně výroby rostlinné,
resp. ustanovení hlavy I. byl vydán za úče-
lem poskytnutí ochrany ušlechťovaných neb
ušlechtěných rostlin před cizím sprášením.
Znamenal ochranu šlechtitele v jeho šlech-
titelských pracích proti poškozování jeho
odborné práce. Zákon byl však vydán v době
před rozmachem ušlechťování v Českoslo-
vensku a proto při sdělávání tehdejší osnovy
nemohlo býti plně pamatováno na všechny
okolnosti potřebné pro náležitou ochranu
šlechtitelských prací a současně i země-
dělců, sousedících se šlechtitelským podni-
kem, ježto nebylo dostatečných vlastních
zkušeností.

Podle zkušeností získaných v praksi, vy-
pracovalo ministerstvo zemědělství noveli-
saci části, týkající se ušlechťování rostlin,
při které je hlavně sledována větší ochrana
ušlechťovaných a ušlechtěných rostlin proti
nežádoucímu cizímu sprášení. Avšak je
i brán zřetel k náležité ochraně zemědělců,
sousedících se šlechtitelskými podniky, kte-
rým se zaručuje bezplatná výměna osiva
u nejrozšířenějších kultur. Kultury ty
budou určeny vládním nařízením a je
úmyslem, aby výměna se týkala žita a ku-
kuřice.

Podle dosavadního ustanovení § 1, odst. 1
zákona nemůže zemědělec v okolí chráně-
ných pozemků pěstovati žádnou z kultur
těch druhů, resp. jich odrůd, které jsou
pěstovány na pozemcích chráněných za
účelem jich zušlechtění, aby nenastalo ne-
žádoucí cizí sprášení.

Aby nebyli tímto ustanovením postiženi
drobní zemědělci při pěstování nejrozšíře-
nějších, cizosprašných kultur - žita a
kukuřice - které tvoří základ jejich vý-
živy, doplňuje se osnova dalším ustanove-

ním, které dovoluje pěstovati v určitém pro
cizosprášení nebezpečném pásmu kultury
ze semene té odrůdy, která je pěstována na
chráněném pozemku.

Podle § 6, odst. 2 bude totiž chráněný
podnik povinen vydati postiženým zeměděl-
cům na jejich žádost originální uznané
osivo chráněné odrůdy žitné a kukuřičné,
případně osivo přeseté odrůdy v té jakosti,
jako bylo pro osev běžného roku podle zá-
kona č. 128/1921 Sb. z. a n. uznáno, a to
v obalech plombovaných šlechtitelským
podnikem, v určitém množství pro jeden
ha postihnuté plochy. Naproti tomu posti-
žený zemědělec odevzdal by chráněnému
podniku šlechtitelskému jako protihodnotu
za převzaté uznané osivo chráněné odrůdy,
stejné množství obyčejného osiva, vlastního
pěstování, které odpovídá jakostí a čisto-
tou v místě používanému osivu. Takto pro-
vedenou výměnou osiva získal by především
postižený zemědělec, neboť by obdržel od
šlechtitele osivo cennější, hodnotnější, bez
jakéhokoliv příplatku, prostě takové, aby
při opylování nepoškodilo osivo šlechtitele
vypěstěné několikaletou prací. To je nej-
lepší zárukou toho, že nemůže nikdy dojíti
k zneužití možnosti ochrany proti podni-
kům sousedním.

V § 2, odst. 4 zkracuje se doba oznámení
podání na 1 rok před setím (sázením) plo-
diny, pro kterou se žádá ochrana, poněvadž
při četných zásazích do zemědělské výroby
(neustálené osevní postupy, pěstování ná-
hradních plodin a pod. ), není možno aby
zemědělec tvořil plány, resp. osevní po-
stupy na 2 roky předem, které by pak
stejně nemohl dodržeti. Proto se doba zkra-
cuje a uzpůsobuje současným poměrům.

V § 3, odst. 5 určuje znalce příslušná
uznávací komise z řad svých členů, kteří

4

jsou jmenování ministerstvem zemědělství
podle zákona č. 128/1921 Sb. z. a n. a vl.
nař. č. 208/1921 Sb. z. a n. proto, že tako-
výto znalec je vzat do slibu a nejdokonaleji
ovládá látku spojenou s ušlechťováním rost-
lin, zejména pokud se týče ochrany rostlin
proti nežádoucímu sprášení kultur.

V § 5 se vypouští doba 4 let, po jejímž
uplynutí bylo možno obnoviti práva a po-
vinnosti plynoucí z §§ 3 a 4.

Tímto opatřením nebudou omezeny dis-
posice majitelů postižených pozemků, neboť
podle § 1, odst. 1 budou moci v určitém
pro cizosprášení nebezpečném pásmu pěsto-
vati i cizosprášné kultury (žitné a kuku-
řičné) ze semene, jež obdrží bezplatnou vý-
měnou od šlechtitele (§ 6, odst. 2). Při
pěstování řepných semen cukrovky nepři-
chází vyjmutí 4 let v úvahu, neboť cukrové
semeno je zemědělcům přidělováno od
cukrovarů prostřednictvím šlechtitelských
stanic a tudíž zemědělci sami semeno cu-
krovky nepěstují. Pokud se týče šlechtění
semen krmné řepy, nezabývá se jím malý
podnik, ježto k tomu musí míti určité vy-
bavení. Rozhodne-li se však malý podnik
pěstovati v okolí chráněných pozemků se-
meno řepy krmné pro svoji potřebu, pak
má možnost si je zakoupiti neb jde o ne-
patrné množství výsevu a malou peněžní
částku, počítá-li se na 1 míru 5 kg semene
za cenu asi 2 až 3 Kč za 1 kg, nehledě
k tomu, že i on má právo požadovati ná-
hradu za omezení nepěstování semene
krmné řepy podle § 6, odst. 1. Vypuštění
lhůty čtyřleté se navrhuje také z toho dů-
vodu, že podniky arondované, které vznikly
z větší části v době po vydání zákona

č. 165/1924 Sb. z. a n., byly by při dosa-
vadním ustanovení úplně vyřazeny ze šlech-
tění po dobu 4 let.

V § 6, odst. 1 se upouští od ustano-
vení o výměně pozemků. Výměna tato jest
zpravidla v praksi neproveditelná, neboť
lze těžko nalézti přibližně stejnou výměru,
jakož i vzdálenost, nehledě již k hodnotě
pozemku, která je těžko určitelná a o níž
rozhoduje celá řada složek (bonita půdy,
hnojení, obdělávání, meliorace, čistota po-
zemku a pod. ); každý vlastník při takovéto
příležitosti je názoru, že jeho pozemek
je nejlepší. Vyjmutím tohoto ustanovení
z § 6, odst. 1 nebude oslabena nebo zúžena
možnost vyrovnání, neboť ustanovení v od-
stavci 2 téhož §, zavádějící výměnu osiva,
nahrazuje možnost vyrovnání mezi zájemci
v daleko větším rozsahu a přijatelné formě.

Změny a doplňky přizpůsobují osnovu
duchu nynější potřeby zemědělské prakse.

K technickému termínu ušlechťovaný
materiál, resp. odrůda se připomíná, že je
to veškerý šlechtitelský materiál, od pěsto-
vání vybraných semen (superelit) až do
pěstování (množení) oněch porostů, z jichž
semene se má vypěstovati původní semeno
u podniku šlechtitelského nebo u jeho
smluvních množitelů, pokud jde o vypěsto-
vání původního osiva.

Materiálem ušlechtěným je pak veškerý
šlechtitelský materiál, ze kterého se pěstuje
původní osivo (obchodní originál) u šlech-
titelského podniku neb u jeho smluvních
množitelů.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si
zvláštních vyšších nákladů státních.

V Praze dne 3. června 1937.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.

Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 2653 37