Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
936.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..................................................________1937
o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi
a o souvislých opatřeních organisačních.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V čele Podkarpatské Rusi je guvernér, kte-
rého jmenuje a odvolává president republiky
k návrhu vlády. Guvernér je odpovědný vládě
a po zřízení sněmu Podkarpatské Rusi také
tomuto sněmu.
§ 2.
Před nastoupením úřadu slibuje guvernér
presidentu republiky na svou čest a svědomí,
že bude věren republice československé, jejíž
nedílnou součástí je Podkarpatská Rus, dbáti
blaha Podkarpatské Rusi, svědomitě a ne-
stranně konati své povinnosti a šetřiti ústav-
ních a jiných zákonů.
§ 3.
Guvernéru přísluší od složení slibu roční
plat ve výši 100. 000 Kč splatný v měsíčních
lhůtách předem. Jeho vedlejší úřední příjmy
upraví vláda.
§ 4.
Guvernér podává vládě návrhy a dobrá
zdání v otázkách, týkajících se výhradně nebo
převážně Podkarpatské Rusi, a může býti
k tomu účelu pozván do schůze vlády.
2
§ 5.
(1) Guvernérovi příslušejí v poměru k zem-
skému zastupitelstvu a k zemskému výboru
země Podkarpatoruské tato oprávnění:
1. předsedá ve schůzích zemského zastupi-
telstva a zemského výboru,
2. spolu podpisuje všechny písemnosti, po-
kud jde o vyřízení věcí spadajících do působ-
nosti zemského zastupitelstva, jakož i písem-
nosti, jimiž se svolává zemské zastupitelstvo
nebo zemský výbor a jimiž se určují předměty
jejich jednání,
3. spolu schvaluje usnesení zemského zastu-
pitelstva podle § 36, odst. 1 zákona o organi-
saci politické správy,
4. spolu dává souhlas k opatřením zemského
výboru podle § 51, odst. 1 zákona o organisaci
politické správy; rovněž opatření zemského
zastupitelstva, pokud se týče zemského vý-
boru, podle § 51, odst. 2 až 4 téhož zákona
mohou býti učiněna jen tehdy, když se o nich
vyslovil též guvernér,
5. spolu schvaluje usnesení zemského vý-
boru podle § 53, odst. 3 zákona o organisaci
politické správy,
6. dává souhlas k zastavení usnesení zem-
ského zastupitelstva a zemského výboru.
(2) Guvernérovi náleží ve veřejné správě
Podkarpatské Rusi zatím působnost ve věcech
jazykových, vyučovacích, náboženských a ve
věcech místní správy v rozsahu a způsobu sta-
noveném v tomto zákoně; vládním nařízením
lze působnost guvernérovu v těchto věcech
rozšířiti nebo přizpůsobiti změněným právním
poměrům bez jejího omezení. V jiných věcech
náleží guvernérovi působnost, která naň bude
přenesena zákonem.
(3) Guvernér se vyjádří předem ve lhůtě
mu vyhrazené o každém propůjčení služeb-
ního místa v osobních stavech zaměstnanců
politické správy systemisovaných pro obvod
země Podkarpatoruské.
(4) Guvernér vykonává působnost přikáza-
nou mu v poměru ke guberniální radě (§ 17)
a je přednostou kanceláře zřízené podle § 11.
§ 6.
Guvernérovi přísluší:
1. rozhodovati o nárocích stran ve věcech
náboženských (kultových), pokud rozhodo-
vání v těchto věcech přísluší podle dosavad-
ních předpisů zemskému úřadu v Užhorodě;
8
jde-li o finanční nárok proti státu, vyžádá si
guvernér před rozhodnutím vyjádření zem-
ského úřadu, jemuž přísluší též hospodaření
s příslušným rozpočtovým úvěrem;
2. vykonávati právo presentační na kato-
lická obročí v zemi Podkarpatoruské u patro-
nátů v oboru státní správy kultové a u patro-
nátů státních podniků, vyhovuje-li
presento-
vaná osoba státní správě kultové;
3. potvrzovati funkcionáře ostatních církví
a náboženských společností státem uznaných
(recipovaných) v zemi Podkarpatoruské, vy-
hovující státní správě kultové, pokud po-
tvrzení funkcionářů těch je státní správě kul-
tové vyhrazeno buď zákonem nebo předpisy
církevních ústav státem schválených, s vý-
jimkou funkcionářů, jejichž pravomoc se vzta-
huje na obvod celé země nebo na obvod větší;
4. k návrhu zemského úřadu určovati sta-
rosty měst Užhorodu a Mukačeva, pokud
oprávnění to příslušelo by podle platných
předpisů vládě;
5. k návrhu zemského úřadu potvrzovati
volby starostů obcí v zemi Podkarpatoruské,
pokud oprávnění to přísluší podle dosavadních
předpisů zemskému úřadu nebo v prvé stolici
ministerstvu vnitra;
6. k návrhu zemského úřadu učiniti opa-
tření o dočasné správě obecních (městských)
záležitostí u těch obcí (měst se zřízeným ma-
gistrátem) v zemi Podkarpatoruské, jejichž
obecní (městské) zastupitelstvo bylo podle
platných předpisů rozpuštěno;
7. v dohodě s viceguvernérem (§ 9): jme-
novati a překládati na jiné úřední působiště
obecní a obvodní notáře v zemi Podkarpato-
ruské a propůjčovati služební místa u obec-
ních a obvodních notářství v této zemi, jejichž
propůjčení není vyhrazeno vládě nebo presi-
dentu republiky, jakož i ustanovovati čekatele
na tato místa, dále dávati zaměstnance na
těchto služebních místech do výslužby s tou
výjimkou, že úředníky na služebních místech
třetí platové stupnice dává do výslužby mi-
nisterstvo vnitra;
8. rozhodovati o odvoláních ve věcech
správy obstarávané obcemi samostatně v je-
jich vlastních vnitřních záležitostech [§ 2 a
§ 21, písm. a) až g) zák. čl. XXII/1886 o ob-
cích], pokud v těchto věcech rozhodl v prvé
stolici orgán obce a pokud rozhodování
o těchto odvoláních přísluší podle dosavadních
předpisů zemskému úřadu v Užhorodě;
9. vyjadřovati se v přiměřené lhůtě
před rozhodováním ministerstva vnitra podle
4
§ 149, odst. 2, § 150, § 158, § 162 a § 163
zák. čl. XXII/1886 o obcích;
10. schvalovati po stránce jazykové učeb-
nice sepsané v jazyku ruském (maloruském)
a určené pro školy v zemi Podkarpatoruské;
11. podávati ústředním úřadům návrhy a
dobrá zdání o otázkách jazykových vztahují-
cích se na obvod země Podkarpatoruské;
dobré zdání takové si úřady ty zpravidla vy-
žádají, jde-li o věc povahy všeobecné;
12. vyžádati si od jiných než v bodě 11.
uvedených státních úřadů, rozhodujících s ko-
nečnou platností ve věcech jazykových z ob-
vodu země Podkarpatoruské, sdělení o způ-
sobu jejich rozhodování v těchto věcech a po-
dávati k němu připomínky.
§ 7.
Ve věcech školské správy a osvětové a umě-
lecké péče v zemi Podkarpatoruské přísluší
guvernérovi v mezích platných předpisů:
1. s výjimkou školství zemědělského po pří-
slušném řízení referátu ministerstva školství
a národní osvěty v Užhorodě (dále: škol-
ského referátu) a k návrhu tohoto referátu:
a) ustanovovati, překládati na jiné slu-
žební působiště a dávati do výslužby učitelské
osoby a jiné zaměstnance na státních školách
národních a státních opatrovnách,
b) pověřovati profesory nebo učitele funkcí
školních inspektorů pro přímý dozor na školy
národní a přidělovati síly těmto inspektorům,
c) schvalovati ustanovení učitelských osob
na nestátních školách,
d) ustanovovati, překládati na jiné služební
působiště a dávati do výslužby státní profe-
sory, státní učitele a jiné státní zaměstnance
na středních školách, ústavech učitelských a
školách odborných, pokud nejde o osoby,
jejichž ustanovování (jmenování), přísluší
vládě nebo presidentu republiky;
2. se souhlasem ministerstva zemědělství:
ustanovovati, překládati na jiné služební pů-
sobiště a dávati do výslužby státní profesory,
státní učitele a jiné státní zaměstnance na
školách zemědělských, pokud nejde o osoby,
jejichž ustanovování (jmenování) přísluší
vládě nebo presidentu republiky, jakož i usta-
novovati správce a učitelské síly na hospodář-
ských školách lidových;
3. vyslovovati se o ustanovování ostatních
státních učitelských osob a jiných státních
zaměstnanců na školách a o jich překládání
na jiné služební působiště, jakož i o ustano-
5
vování zemských školních inspektorů nebo
o pověřování funkcí zemských školních in-
spektorů; totéž platí o státních inspektorech
zemědělských škol a hospodářských škol lido-
vých;
4. dávati souhlas ke všem správním opatře-
ním školského referátu;
5. dávati souhlas k návrhům, které škol-
ský referát podává ministerstvu školství a
národní osvěty ve věcech zřizování, organi-
sačních změn, budování, dotací a podpor škol
a ve věcech osvětové a umělecké péče, jakož
i ve věcech sociální péče o studentstvo.
§ 8.
(1) Nedošlo-li k dohodě mezi guvernérem
a viceguvernérem o výkonu působnosti uve-
dené v § 5, odst. 1, č. 2 až 5, nebo nesouhlasí-li
guvernér s návrhem zemského úřadu v pří-
padech uvedených v § 6, č. 4 až 7, přechází
pravomoc k příslušnému opatření v daném
případě na ministerstvo vnitra.
(2) Jde-li o propůjčení služebního místa
uvedeného v § 5, odst. 3 viceguvernérem a
vyjádří-li se guvernér proti zamýšlenému
opatření viceguvernérovu, učiní opatření to
- nedojde-li mezi nimi k dohodě - resortní
ministr.
(3) Nesouhlasí-li guvernér s návrhem,
který mu učinil školský referát podle § 7, č. 1,
jest předložiti věc ministru školství a národní
osvěty k dalšímu opatření; ministr školství
a národní osvěty též učiní příslušné opatření
při nepřiměřeném průtahu. V případech uve-
dených v § 7, č. 3 až 5 jest zamýšlená opa-
tření nebo návrhy guvernérovi včas sděliti,
aby k nim v přiměřené lhůtě zaujal stano-
visko. Zaujme-li v případech uvedených tam
pod č. 4 a 5 guvernér stanovisko odchylné a
nedojde-li v další přiměřené lhůtě k dohodě,
jest v případech uvedených pod č. 4 před-
ložiti věc ministru školství a národní osvěty
k dalšímu opatření, kdežto v případech uve-
dených pod č. 5 sdělí školský referát se svým
návrhem ministerstvu školství a národní
osvěty též odchylné stanovisko guvernérovo.
§9.
Zástupcem guvernérovým je viceguvernér,
který je státním úředníkem. Viceguvernér má
- bez újmy práv guvernérových, vyplývají-
cích z tohoto zákona - právní postavení zem-
6
ského presidenta a je zejména též přednostou
zemského úřadu v Užhorodě. Viceguvernér
zastupuje guvernéra, když a pokud ho guver-
nér zastupováním tím pověří, nebo nemůže-li
guvernér z jakýchkoli důvodů zastávati svůj
úřad, nebo je-li úřad guvernéra uprázdněn.
Též úředník, pověřený dočasným vedením
zemského úřadu, zastupuje po dobu tohoto
pověření guvernéra.
§ 10.
Státní a jiné veřejné úřady, ústavy a
orgány v zemi Podkarpatoruské jsou povinny
v rámci své působnosti podporovati guver-
néra v jeho úřední činnosti.
§ 11.
K obstarávání záležitostí patřících do pů-
sobnosti guvernérovy zřizuje se v Užho-
rodě kancelář guvernéra Podkarpatské Rusi.
Osobní a věcný náklad na tuto kancelář hradí
se z prostředků státních a její zaměstnanci
jsou zaměstnanci státními.
§ 12.
(1) Guvernérovi přísluší propůjčovati slu-
žební místa systemisovaná v osobním stavu
kanceláře, jichž propůjčení není podle plat-
ných předpisů vyhrazeno vládě nebo presi-
dentu republiky, a ustanovovati čekatele. Za-
městnanci kanceláře buďtéž podle možnosti
vybíráni z obyvatelstva země Podkarpato-
ruské.
(2) Do výslužby dává zaměstnance kance-
láře guvernér. Odpočivné a zaopatřovací platy
zaměstnanců kanceláře a pozůstalých po nich
vyměřuje a poukazuje guvernér v dohodě se
zemskou finanční správou, která je vyplácí.
§ 13.
Guvernér vede správu kanceláře podle jed-
nacího řádu, který pro ní vydá se schválením
vlády. Dokud se tak nestane, platí pro kance-
lář přiměřeně jednací řád pro zemské úřady
se změnami plynoucími z tohoto zákona.
§ 14.
Pro řízení platí přiměřeně předpisy o řízení
ve věcech, náležejících do působnosti politic-
kých úřadů. Z rozhodnutí a opatření guverné-
rových nelze se odvolati. Vykonatelná rozhod-
nutí (opatření) provádějí se politickou nebo
soudní exekucí.
7
§ 15.
Byla-li rozhodnutím (opatřením) guverné-
rovým překročena jeho působnost nebo jinak
porušen zákon, zruší vláda takovéto rozhod-
nutí (opatření).
§ 16.
Hospodaření guvernérovo děje se podle
předpisů pro hospodaření státní a podléhá
kontrole nejvyššího účetního kontrolního
úřadu podle zákona ze dne 20. března 1919,
č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nej-
vyššího účetního kontrolního úřadu.
§ 17.
Na dobu, než bude ustaven sněm Podkar-
patské Rusi, zřizuje se guberniální rada jako
poradní sbor guvernérův.
§ 18.
Sídlem guberniální rady je Užhorod. Guber-
niální rada může však býti podle potřeby svo-
lána i do jiného místa.
§ 19.
Guberniální radu tvoří:
1. všichni členové zemského výboru země
Podkarpatoruské, jejichž funkce v guber-
niální radě trvá, i když zemské zastupitelstvo
bylo rozpuštěno;
2. devět členů volených zemským zastupi-
telstvem země Podkarpatoruské podle zásad
pro volbu zemského výboru; voleny mohou
býti i osoby, jež nejsou členy zemského zastu-
pitelstva, jsou-li do něho volitelné;
3. devět členů, které jmenuje a odvolává
vláda na návrh guvernérův.
§ 20.
Guvernér jest povinen vyžádati si dobré
zdání guberniální rady v zásadních otázkách
jazykových, vyučovacích, náboženských nebo
místní správy.
§ 21.
Guvernér může guberniální radu svolati,
kdykoli toho uzná potřebu. Musí ji však svo-
lati nejméně čtyřikráte do roka. Žádá-li o svo-
lání alespoň polovina členů, udávajíc pořad
jednání, jest guvernér povinen svolati guber-
niální radu do 14 dnů ode dne, kdy dojde žá-
dost o svolání.
8
§ 22.
(1) Jednání guberniální rady jsou neve-
řejná. Guvernér může z důležitých důvodů
prohlásiti jednání o určitých předmětech za
důvěrné. Schůze svolává a řídí, pořad a refe-
renty určuje a o zachování klidu a pořádku
při jednání pečuje guvernér. Svolání děje se
písemně nejméně 8 dní předem s udáním po-
řadu, členové guberniální rady mohou podá-
vati vlastní návrhy nejméně 5 dnů před
schůzí, ve které má býti o nich jednáno.
Guberniální rada může se usnášeti, je-li pří-
tomna aspoň polovina všech členů. Nesejde-li
se těmto počet, budiž s poukazem na toto usta-
novení svolána schůze nová, při níž stačí
k usnášení přítomnost aspoň jedné třetiny
členů. Nesejde-li se ani tento počet, může
guvernér i ve věcech uvedených v § 20 činiti
opatření bez slyšení guberniální rady. K plat-
nému usnesení guberniální rady je potřebí
nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.
(2) Podrobnosti o jednání guberniální rady
lze upraviti jednacím řádem, který vydá
guvernér se schválením vlády.
§ 23.
Vláda může po slyšení guvernéra guber-
niální radu rozpustiti, musí však učiniti opa-
tření, aby do 3 měsíců mohla býti ustavena
nová guberniální rada.
§ 24.
Funkce členů guberniální rady je čestná,
členové mají však nárok na náhradu skuteč-
ných výdajů z prostředků státních; výdaje
tyto mohou býti usnesením vlády paušalo-
vány.
§ 25.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti po uply-
nutí 3 měsíců ode dne vyhlášení. Týmž dnem
pozbývají účinnosti všecky předpisy o věcech
upravených v tomto zákoně. Nedotčena zůstá-
vají ustanovení o srážkách z příjmu guver-
nérova podle úsporných opatření personál-
ních.
(2) Tento zákon provedou všichni členové
vlády.
9
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
V článcích 10 až 13 smlouvy mezi čel-
nými mocnostmi spojenými i sdruženými
a Československem, podepsané v Saint-
Germain en Laye dne 10. září 1919 (č. 508/
1921 Sb. z. a n. ), převzala
Československá
republika určité mezinárodní závazky ve
věci vybudování samosprávného území
Podkarpatské Rusi, jejichž obsah vtělen
byl do § 3 ústavní listiny. Uskutečnění
těchto zásad bylo jen otázkou doby, jejíž
určení bylo podmíněno kulturním a hospo-
dářským povznesením Podkarpatské Rusi.
Stálým upozorněním, že Československá
republika je si vědoma těchto svých zá-
vazků a chce je loyálně dodržeti, bylo ob-
sazení úřadu guvernéra Podkarpatské Rusi,
třebaže plný vývoj této instituce byl odvislý
od předchozího splnění určitých předpo-
kladů, zejména konstituování sněmu Pod-
karpatské Rusi, takže instituce ta mohla
se zatím uplatniti jen v rámci prozatímního
generálního statutu pro organisaci a admi-
nistraci Podkarpatské Rusi z r. 1919 a jeho
novelisace z r. 1920.
Závažný krok k organisaci samosprávy
Podkarpatské Rusi byl učiněn zákonem
o organisaci politické správy z r. 1927, jímž
poprvé v dějinách byla Podkarpatské Rusi
přiznána právnická osobnost a její obyvatel-
stvo přibráno v široké míře k účasti ve ve-
řejné správě. Právní postavení guvernéra
Podkarpatské Rusi zůstalo ovšem zákonem
tím nevyřešeno. Vzhledem k jednotnosti
československé republiky, reklamované jak
v ústavní listině, tak i v Saint-Germainské
smlouvě, jejímž předpokladem je i jednotná
správa, nebylo ovšem možno porušiti ani
pro Podkarpatskou Rus jednotnou struk-
turu politické správy, představovanou spo-
jením zemského úřadu jako úřadu státního
se samosprávnými zastupitelskými sbory
zemskými, pečujícími v prvé řadě o hospo-
dářské záležitosti země.
Pole působnosti guvernérovy leží v auto-
nomních oborech vnitřní správy Podkar-
patské Rusi, za něž ústavní listina prohla-
šuje ve shodě se smlouvou Saint-Germain-
skou věci jazykové, vyučovací, náboženské
a věci místní správy. Před konstituováním
sněmu Podkarpatské Rusi, na jehož vzta-
zích ke guvernérovi musí býti založena
definitivní úprava právního postavení gu-
vernérova, lze ovšem upravovati právní
postavení guvernérovo opět jen prozatímně,
při čemž však nelze pouštěti se zřetele
předpokládaný budoucí vývoj, který je -
jak řečeno - jen otázkou času.
Předložený vládní návrh zákona, který
představuje další vývojovou etapu, buduje
tudíž úřad guvernéra Podkarpatské Rusi
pod zorným úhlem § 3 ústavní listiny, což
zračí se jak v jeho ustanoveních organisač-
ních (zejména §§ 1 až 4), tak i v jeho usta-
noveních kompetenčních (zejména §§ 6 a
7). Nutné navázání této "autonomní"
oblasti veřejné správy v Podkarpatské Rusi
na stávající zemskou samosprávu děje se
jak prostřednictvím osoby guvernérovy,
jemuž se v zemské samosprávě přiznává
význačné postavení (§ 5, odst. 1). tak
i prostřednictvím viceguvernéra, kteří zá-
roveň představuje spojení obou těchto
správních oblastí se správou státní (§ 9).
Ingerence obyvatelstva Podkarpatské Rusi
na obor působnosti guvernérovy zabezpe-
čena je až do aktivování sněmu zřízením
guberniální rady (§§ 17 a násl. ). Značná
agenda správní, která se vládním návrhem
na guvernéra přenáší, vyžaduje zřízení
zvláštní kanceláře (§§ 11 a násl. ). Čelné
postavení guvernérovo na Podkarpatské
Rusi zabezpečeno je jak jeho poměrem
k viceguvernérovi (§ 9), k zemskému za-
stupitelstvu a výboru (§ 5, odst. 1). a
k jiným veřejným úřadům, ústavům a
orgánům (§ 10), tak i vybudováním jeho
úřadu jako konečné správní stolice (§ 14),
konečně pak i jeho vztahy k vládě (§ 4).
Zvláštní část.
K § 1. Přejímá se tu ustanovení § 3,
odst. 6 ústavní listiny se svými důsledky.
Odpovědnost guvernérova sněmu Podkar-
patské Rusi bude blíže vymezena v zákoně,
kterým bude konstituován tento sněm.
K § 2. Slib guvernérův má obdobný
obsah jako slib jiných ústavních činitelů
(srov. zejména § 22, odst. 3 a § 73 ústavní
listiny).
K § 3. Požitky guvernérovy rovnají se
svou výší požitkům členů vlády. V této
výši jsou již předvídány v kapitole 3,
10
titulu 2, paragrafu 1 státního rozpočtu na
rok 1937.
K § 4. Guvernérovi přiznává se vý-
značné právo vlivu na politické řešení
otázek týkajících se výhradně nebo pře-
vážně Podkarpatské Rusi.
K § 5, odst. 1. Guvernérovi přiznává se
tu čelné postavení v podkarpatoruské zem-
ské samosprávě, jejíž věcný rozsah odpo-
vídá za daných poměrů nejlépe potřebám
země a jejího obyvatelstva i zásadě jednot-
nosti republiky Československé, jež však
dostává tím oproti jiným zemím zvláštní
charakter, odůvodněný postavením Podkar-
patské Rusi podle smlouvy Saint-Germain-
ské a § 3 ústavní listiny. Pod č. 3 dává se
guvernérovi ingerence na stanovení pří-
spěvků obcí, vlastníků pozemků nebo maji-
telů živností k úhradě nákladů země na
zřízení a udržování zařízení přinášejících
jim zvláštní hospodářské výhody. Působ-
nost uvedená pod č. 4 týká se provádění
rozpočtových virementů (§ 51, odst. 1 zá-
kona o organisaci politické správy), při-
kročení k výdajům rozpočtem nekrytým
(§ 51, odst. 2 téhož zákona) a zastavení
nebo snížení rozpočtového příjmu (§ 51,
odst. 3 téhož zákona). Pod č. 5 přiznává se
guvernérovi důležité oprávnění spolu schva-
lovati ustanovování zaměstnanců země Pod-
karpatoruské a propůjčování systemisova-
ných služebních míst těmto zaměstnancům.
Odst. 2 a 4. téhož paragrafu jsou odka-
zem na příslušná další ustanovení vládního
návrhu, týkající se kompetence guverné-
rovy, odst. 2 mimo to poukazuje na možné
další rozšíření jeho kompetence jinými
zákony.
Takovéto rozšíření přináší také odst. 3
tohoto paragrafu, který přiznává guverné-
rovi ingerenci i na personální agendu v jed-
nom z nejdůležitějších oborů státní správy.
K §§ 6 a 7. V těchto paragrafech roz-
vádí se rámcové ustanovení § 5, odst. 2.
V § 6, pod č. 1 až 3 přenáší se na guver-
néra v zásadě působnost ve věcech nábo-
ženských; ingerence státní správy v těchto
věcech omezena je napříště jen na hájení
zvláštních zájmů státních (ať finančních,
či církevně-politických). Pod č. 4 až 9 vy-
počítává se působnost guvernérova ve vě-
cech místní správy. V úvahu přichází
ovšem jen samostatné obstarávání vlast-
ních vnitřních záležitostí obcemi, zmíněné
v § 2 zák. čl. XXII/1886 o obcích; záleži-
tosti ty uvedeny jsou v § 21 téhož zákona
pod písm. a) až g) a odpovídají zhruba t. zv.
samostatné působnosti obcí v zemích České
a Moravskoslezské. Nepřichází tedy v úva-
hu působnost, přenesená na obce nebo její
orgány zvláštními zákony. Pod č. 9 při-
znává se guvernérovi ingerence na prová-
dění změn v územní struktuře obcí, pod
č. 4 až 7 přecházejí pak na něho oprávnění
k příslušným opatřením ohledně orgánů
obcí a ohledně obecních a obvodních notářů
při zachování určité ingerence, po případě
spolurozhodování státní správy, odůvod-
něných jejími zájmy na řádném fungování
správy obcí.
Konečně pod č. 10 až 12 stanoví se pů-
sobnost guvernérova ve věcech jazykových,
pokud to připouští ústavní zákon jazykový.
V § 7 upravena je podrobně působnost
guvernérova nejen ve věcech vyučovacích,
nýbrž přiznávají se mu tu ještě dále jdoucí
oprávnění ve věcech školské správy vůbec
a ve věcech osvětové a umělecké péče.
V § 8 je postaráno o to, aby veřejná
správa nebyla bržděna případnými snad
rozpory v názorech guvernéra na jedné
straně a orgánů státní správy na druhé
straně. Za tím účelem zavádí se devo-
luce z nižších úřadů státních na vyšší,
po případě na ústavně odpovědného mi-
nistra.
K g 9. Spojení mezi věřejnou správou vy-
konávanou guvernérem a státní správou,
jakož i zemskou samosprávou obstaráno
je - jak bylo již řečeno ve všeobecné části
- mimo jiné osobou viceguvernéra, který
je jednak zástupcem guvernérovým v oboru
jeho působnosti, jednak má právní posta-
vení zemského presidenta a je zejména též
přednostou zemského úřadu.
K § 10. Na tomto místě řeší se poměr
guvernérův k ostatním státním a jiným
veřejným úřadům, ústavům a orgánům
v zemi Podkarpatoruské.
K § 11. Náklad na kancelář guverné-
rovu - stejně jako i náklad na jeho osobní
požitky a náklad na guberniální radu -
hradí se z prostředků státních.
K §§ 12 a 13. Guvernérovi přiznává se
tu další působnost související s jeho před-
nostenskou funkcí vůči kanceláři pro něho
zřízené.
11
Rovněž vydání jednacího řádu pro kance-
lář guvernérovu spadá do působnosti guver-
nérovy (§ 13). V zákoně činí se jen opa-
tření prozatímní do vydání tohoto jedna-
cího řádu.
K §§ 14 a 15. Guvernér jest v oboru své
působnosti konečnou stolicí a jeho rozhod-
nutím a opatřením přiznává se politická a
soudní exekuce. Vládě vyhrazeno jen právo
kasační.
K § 16. Ježto guvernérovi bude příslušeti
v oboru jeho působnosti též hospodaření
státními penězi, přichází v tomto směru
v úvahu působnost nejvyššího účetního
kontrolního úřadu.
K §§ 17 až 24. Do ustavení sněmu Pod-
karpatské Rusi zabezpečena je ingerence
obyvatelstva Podkarpatské Rusi na výkon
veřejné správy v oboru působnosti guver-
nérovy institucí guberniální rady, která je
sice jen poradním sborem, avšak jejíž poli-
tický vliv na správu veřejných záležitostí
nelze podceňovati. I v guberniální radě po-
staráno jest o navázání styků se zemskou
samosprávou Podkarpatské Rusi v té formě,
že část členů guberniální rady tvoří členové
zemského výboru země Podkarpatoruské,
dále členové, které volí zemské zastupitel-
stvo země Podkarpatoruské. Organisační
ustanovení vztahující se na guberniální
radu jsou obdobná organisačním předpi-
sům jiných poradních sborů a veřejných
korporací. Vydání jednacího řádu vyhra-
zeno je guvernérovi.
V § 25 obsaženy jsou potřebné doložky
derogační, účinnostní a prováděcí.
Zatížení, jež přináší navrhovaný zákon
státní pokladně, jest částečně již předví-
dáno ve státním rozpočtu, částečně bude
kryto úsporami na jiných položkách stát-
ního rozpočtu. Pro příští rok bude nutno
učiniti potřebná rozpočtová opatření.
V Praze dne 3. června 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 3112-37