Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 5. zasedání.

981.

Návrh

poslanců Zápotockého, Döllinga, Schmidkeho, Fuščiče a Sliwky

na změnu a doplnění zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invali-
dity a stáří ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n. ve zněni zákona ze dne 18. li-
stopadu 1928, čís. 184 Sb. z. a n. a vládních nařízení ze dne 15. června 1934, čís.
112 Sb. z. a n. a ze dne 11. července 1934, čís. 143 Sb. z. a n. ve zněni vyhlášky
ministra sociální péče ze dne 25. července 1934, čís. 189 Sb. z. a n.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............1937,

kterým se mění a doplňuje zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, inva-
lidity a stáři ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 18.
listopadu 1928, čís. 184 Sb. z. a n. a vládních nařízení ze dne 15. června 1934, čís.
112 Sb. z. a n. a ze dne 11. července 1934, čís. 143 Sb. z. a n. ve znění vyhlášky
ministra sociální péče ze dne 25. července 1934, čís. 189 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Čl. I, § 95, litera a), odst. 1 až 4 vlád-
ního nařízení ze dne 15. června 1934, čís.
112 Sb. z. a n. se zrušuje dnem 1. červen-
ce 1937.

Čl. III »ustanovení přechodná« vládní-
ho nařízení ze dne 15. června 1934, čís.
112 Sb. z. a n. se zrušují dnem 30. června
1937.

2

Článek II.

Paragraf 109 zákona o pojištění za-
městnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří ve znění vyhlášky ministra so-
ciální péče čís. 189/34 Sb. z. a n. se mění
a bude míti toto znění:

(1) Nárok na důchod invalidní má po-
jištěnec, je-li invalidním.

(2) Za invalidního podle tohoto zákona
se považuje, kdo pro nemoc nebo jiné
vady tělesné nebo duševní nemůže prací
přiměřenou jeho silám, schopnostem,
výcviku a dosavadnímu povolání vydě-
lati ani polovinu toho, co tělesně a du-
ševně zdravý zaměstnanec téhož druhu
s podobným výcvikem, v témže obvodě
obyčejně vydělává.

Paragraf 112, odst. 1 zákona o pojiště-
ní zaměstnanců pro případ nemoci, inva-
lidity a stáří ve znění vyhlášky ministra
sociální péče čís. 189/34 Sb. z. a n. se mění
a bude míti toto znění:

(1) Důchod invalidní přísluší pojištěnci
bez ohledu na jeho invaliditu jako důchod
starobní, dokonal-li pojištěnec (muž) 60.
rok, pojištěnka (žena) 55. rok věku svého,
nevykonává-li prací nebo služeb povinně
pojištěných podle tohoto zákona a práv-
ních předpisů o pensijním pojištění ve
vyšších službách nebo o pojištění u báň-
ských bratrských pojišťoven.

Za § 112 zákona o pojištění zaměstnan-
ců pro případ nemoci, invalidity a stáří
ve znění vyhlášky ministra sociální péče
čís. 189/34 vkládá se § 112 a) tohoto znění:

§ 112 a).
Důchod sociální.

Pojištěnci, který dokonal, muž 55. rok
a žena 50. rok života a získal aspoň 260
příspěvkových týdnů v pojištění ať podle
tohoto zákona, nebo zákona o pojištění
ve vyšších službách, anebo pojištění u
báňských bratrských pokladen, přísluší
po uplynutí 12 měsíců po výstupu z to-
hoto pojištění, nejdříve však u mužů od
56 roků, u žen od 51 roků života, starob-
ní důchod ve výši a na místě důchodu in-
validního bez průkazu nezpůsobilosti
k výkonu povolání, jestliže a pokud ne-

5

jsou v zaměstnání podléhajícím pojistné
povinnosti podle tohoto zákona.

Paragraf 114, odst. 1 až 4 zákona o po-
jištění zaměstnanců pro případ nemoci,
invalidity a stáří ve znění vyhlášky mi-
nistra sociální péče čís. 189/34 Sb. z. a n.
se mění a bude míti toto znění:

(1) Nárok na vdovský důchod má vdo-
va pojištěnce, který v době úmrtí svého
požíval důchodu invalidního neb starob-
ního anebo měl by nárok na tento důchod.

(2) Odst. 2 až 4 se zrušují.

Za § 155 zákona o pojištění zaměstnan-
ců pro případ nemoci, invalidity a stáří
ve znění vyhlášky ministra sociální péče
čís. 189/34 Sb. z. a n. vkládá se § 155) a) a
§ 155 b) tohoto znění:

Nemocenské ošetřeni důchodců.

§ 155 a).

(1) Důchodci podle tohoto zákona a je-
jich rodinní příslušníci mají, když one-
mocní, nárok, aby jim nemocenská poji-
šťovna, v jejímž obvodě bydlí, poskytla
nemocenské ošetření a pomoc při porodu
podle § 95, čl. I, odst. 1 a čl. II, odst. 1,
pokud nemají nároku na tyto dávky z ji-
ného pojištění nebo důvodu.

(2) Dávky poskytuje okresní nemocen-
ská pojišťovna na účet Ústřední sociální
pojišťovny.

Léčebná péče o nezaměstnané.

§ 155 b).

(1) Osoby nezaměstnané, které pozbyly
nároku na dávky podle § 95, mají, když
onemocní, nárok, aby jim nemocenská
pojišťovna, v jejímž obvodu bydlí, po-
skytla nemocenské ošetření a pomoc při
porodu podle § 95, čl. I, odst. 1, čl. II,
odst. 1, pokud nemají nároku na tyto
dávky z jiného důvodu.

(2) Dávky poskytne okresní nemocen-
ská pojišťovna na účet státní pokladny.

Článek III.

Vláda přezkouší podle obdoby § 89,
odst. 2 zákona o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří po-

4

četní podklady a pojistně matematické
zásady, jakož i finanční důsledky vyplý-
vající z provedení článku II, §§ 109, 112 a),
i 14 a 155 a) tohoto zákona za účelem za-
jištění finanční rovnováhy (pojistně ma-
tematické bilance) a předloží Národnímu
shromáždění návrh zákona na zavedení
zvláštní přirážky k pojišťovacímu pří-
spěvku invalidního a starobního pojištění
zaměstnavatelům.

Článek IV.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem
vyhlášení, nejpozději 1. červencem 1937.

(2) Všechna ustanovení předchozích zá-
konů, odporující tomuto zákonu, pozbý-
vají účinnosti dnem 1. července 1937.

(3) Provedením tohoto zákona pověřu-
je se ministr sociální péče a financí.

Odůvodněni.

Zákon pro pojištění zaměstnanců pro
případ nemoci, invalidity a stáří měl od
svého vzniku velmi mnoho nepřátel v řa-
dách zaměstnanvatelů vůbec - v řa-
dách kartelářů a velkostatkářů zvláště.
Přesto, že zákon z roku 1924, čís. 221 Sb.
z. a n. o pojištění zaměstnanců v části ne-
mocenského pojištění znamenal zhoršení
pro pojištěnce proti stavu před zavede-
ním tohoto zákona, nebyly splněny poža-
davky dělníků, pokud šlo o pojištění in-
validní a starobní. V celku však lze říci,
že zákon o sociálním pojištění dělnickém
nedal pracující třídě to, co od něho tato
očekávala. Vláda při projednávání záko-
na o sociálním pojištění dělnickém pro-
hlásila, že je si vědoma vytýkaných ne-
dostatků, které zákon o sociálním poji-
štění dělnickém má a že tyto nedostatky
budou s rozvojem sociálního pojištění po-
stupně odstraňovány a že sociální poji-
štění bude zlepšováno a zdokonalováno.
Stalo se však, že místo zlepšování - pod-
nikla československá reakce útok na so-
ciální pojištění dělnické. Po dvouletém
provádění sociálního pojištění byly pod
heslem zlevnění vyloučeny z pojištění ve-
dle učňů a mladistvých dělníků také ně-

které kategorie dělníků domáckých, ze-
mědělských a sezónních. Byly sníženy
pojistné prémie ve prospěch zaměstnava-
telů při omezených a snížených některých
dávkách pro pojištěnce - zejména pokud
šlo o pojištěnce v nižších mzdových tří-
dách. Byla zavedena ve správě sociálního
pojištění t. zv. parita ke škodě pojištěnců
a tím sociální pojištění vydáno pod roz-
hodný vliv zaměstnavatelů, hospodářsky
silnějších proti zaměstnancům - pojištěn-
cům, hospodářsky slabším. Ani s takto
zhoršeným sociálním pojištěním dělnic-
kým nespokojila se reakce v Českoslo-
vensku, která v čele s agrární velkostat-
kářskou a kartelářskou klikou podnikla
další útok na sociální pojištění dělnické,
zejména jeho nemocenskou část. Vládní
nařízení z roku 1934 čís. 112 Sb. z. a n.
snížilo nemocenské podpory a dávky při
porodu o více jak 1/3 ve všech případech,
kde nemocenské pojišťovny vybíraly
anebo vybírají příspěvky 5. 5% střední
denní mzdy po dobu 14 dnů a tam, kdo
byly anebo jsou pojišťovací příspěvky
vyšší než 6% střední denní mzdy, po do-
bu 90 dnů. Nadto ještě vynutila si agrární
velkostatkářská klika zhoršení invalidní-

5

ho pojištění pro zemědělské a lesní za-
městnance v tom směru, že se pojištěn-
cům v třídě A/a nezapočítávají zaplacené
příspěvky do zvyšovací částky budoucí-
ho důchodu, ať invalidního nebo starob-
ního, a ve třídě Alb byly zvyšovací část-
ky velmi podstatně sníženy.

Toto podstatné zhoršení invalidního u
starobního pojištění v neprospěch země-
dělských a lesních dělníků a zaměstnanců
nechala si velkoagrární kartelářská klika
ještě zaplatiti ze státní pokladny. Podle
vládního nařízení čís. 112/34, kterým bylo
provedeno zhoršení dělnického pojištění,
musí platit státní pokladna za zemědějské
podnikatele pojišťovací příspěvky Ú. S. P,
ročně 13, 200. 000 Kč po dobu 2 let.

Tato velkostatkářská výsada byla pro-
dloužena o další rok, do 30. června 1937.
Československá reakce ohlásila v přede-
šlých týdnech další útok na sociální poji-
štění dělnické, který má spočívati v tom,
že mají býti zhoršeny podmínky pro do-
sažení důchodu invalidního a starobního,
včetně účelových dávek.

Hospodářský rok 1936 znamenal ve
všech odvětvích průmyslu, zejména kar-
telů, v bankách, v obchodu, ve velkový-
robě zemědělské velké zisky při nízkých
krisových mzdách a platech, při zhorše-
ném sociálním pojištění dělnickém. A jest
tedy více než nutné v zájmu obrany re-
publiky a lidu zvýšení životní úrovně
pracujících, zvýšení nejen mezd a platů,
ale také odbourání všech zhoršení sociál-
ního pojištění, zejména dělnického. V na-
šem návrhu se soustřeďujeme jednak na
zrušení vládního nařízení čís. 112/34 Sb.
z. a n., článku I. a II., pokud jde o snížení
nemocenských podpor a jednak zrušení
velkostatkářské výsady a zrovnoprávně-
ní zemědělských a lesních dělníků jako
pojištěnců s pojištěnci druhými. Vedle to-
ho navrhujeme změnu a doplnění zákona
o sociálním pojištění dělnickém, která je
za daných poměrů nejenom nutná a účel-
ná v zájmu pracujících, ale i proveditelná
- máme-li na zřeteli životní potřeby po-
jištěnců, nutnost zvýšení životní úrovně
a možnost a povinnost zaměstnavatelů,
zejména kartelářů, vzhledem k jejich
ohromným ziskům.

Ze souhrnu požadavků a potřeb pracu-
jících, volajících po změně a doplnění zá-
kona o sociálním pojištění dělnickém, sou-
střeďujeme se zatím jen na ty hlavní po-
žadavky, které v jednotlivostech odůvod-
ňujeme takto:

V článku I.:

1. Navrhujeme zrušení článku I, vládní-
ho nařízení čís. 112/34 Sb. z. a n., podle
kterého byly sníženy podpory v nemoci
a dávky při porodu o více jak jednu tře-
tinu ve všech případech, kde nemocenské
pojišťovny vybíraly anebo vybírají poji-
šťovací příspěvky vyšší 5. 5% střední
denní mzdy, po dobu 14 dnů a tam, kde
byly anebo jsou pojišťovací příspěvky
vyšší nad 6% střední denní mzdy, po do-
bu 90 dnů. Od 1. července 1937 měly by
býti podle vládního nařízení čís. 112/34
Sb, z. a n. sníženy nemocenské podpory
po celou dobu 90 dnů všech nemocen-
ských pojišťoven, které vybírají pojišťo-
vací příspěvky hned od 5. 5% střední
denní mzdy, což by znamenalo při dne-
šním stavu postižení na 380. 000 pojištěn-
ců v nemocenských pojišťovnách. O ko-
lik poklesla životní úroveň nemocných
pojištěnců, kteří v době nemoci potřebo-
vali by lepší výživu, ukazuje toto srov-
nání:

Podle výkazu Ú. S. P. vyplatily všech-
ny nemocenské pojišťovny na nemocen-
ských podporách:

Od 1. VII. 1934, tedy od účinnosti vlád-
ního nařízení číslo 112/34 Sb. z. a n. až
do 1. června t. r. budou činit úspory na
nemocenských podporách přes půl mili-
ardy.

Toto srovnání je dostačujícím důvodem
k okamžitému zrušení článku I vládního
nařízení č. 112/34 Sb. z. a n.

2. Navrhované zrušení článku III, jako
výsady pro zemědělské velkopodniky na
účet státní pokladny, končí sice podle
vlád. nař. 30. června 1937. V zájmu re-

6

publiky a lidu je třeba se vším důrazem
odmítnouti další prodloužení vládního na-
řízení čl. III, č. 112/34 Sb. z. a n. jako
nemravné - poškozující republiku a ze-
mědělské dělníky.

V článku II:

1. Navrhovaná změna § 109 jeví se nut-
ností na základě skutečného stavu a zku-
šeností z racionalisace zvláště proto, že
ti zaměstnanci, kteří jsou přes 50% inva-
lidní, jsou nejenom neschopni stačit dneš-
nímu zvýšenému tempu výroby a poža-
davkům, které kladou zaměstnavatelé na
zaměstnance. Zaměstnavatelé, kteří mají
nevyčerpatelné možnosti přijímati, pokud
potřebují síly nové - přijímají jen stopro-
centně zdravé a statné, při čemž při se-
bemenší ztrátě pracovní schopnosti kaž-
dého zaměstnance propouštějí. Z těchto
důvodů stalo se životní nutností invalidů
práce, kteří jsou více jak 50% ku práci
neschopní, aby byli podle zákona o so-
ciálním pojištění dělnickém pokládáni za
invalidní.

2. Navrhovaná změna § 112 snížení hra-
nice věkové pro dosažení důchodu sta-
robního ze 65 roků na 60 roků u mužů
a na 55 roků věku u žen jest nutná jed-
nak proto, že v pojištění hornickém při-
znává se starobní důchod v 60 letech při
15 členských letech a v 55 letech při 30ti-
leté členské době. Ostatně snížení věko-
vé hranice domáhají se všechny podané
(i vládní) návrhy na změnu zákona o so-
ciálním pojištění dělnickém a to proto, že
se nesporně za dnešní doby stále snižuje
hranice věková, vyřazujíc starší dělníky
z práce.

3. Navrhované doplnění zákona § 112 a)
- na zavedení sociálního důchodu - je
zdůvodněno zavedení takovéhoto sociál-
ního důchodu při pojištění pensijním, t. j.
pojištění ve vyšších službách, zákonem
z roku 1934 v těchže rozměrech, jak na-
vrhuje náš návrh, jehož potřeba se se
zvláštním důrazem objevila dnes jako
nutná s ohledem na to, že vyřazení z vý-
roby starších zaměstnanců přes 55 roků
jest prováděno z 90% zejména při práci
fysické a do výroby třeba přechodného
zvýšení pracovní příležitosti nejsou již
přijímáni starší dělníci, jak je potvrzeno

samotnou praksí, kterou zavedli všichni
zaměstnavatelé, včetně státu, jako za-
městnavatele samého.

4. Navrhujeme, aby v dělnickém pojiš-
tění byl zaveden bezpodmínečný důchod
vdovský, jak tomu je podle platných zá-
konů v Československu u vdov po stát-
ních a veřejných zaměstnancích, dále po-
dle pensijního zákona soukromých za-
městnanců, i u hornického pojištění. Jed-
ná se tady proto o zrovnoprávnění, při
demokratické zásadě v Československu
hlásané, také dělnických žen s druhými
ženami.

5. Navrhované doplnění zákona o soci-
álním pojištění dělnickém § 155 a) - ne-
mocenské pojištění důchodců - jeví se
nutností nejen v zájmu veřejného zdraví,
ale také z důvodů vyplnění citelné meze-
ry zákona samého po způsobu léčení dů-
chodců u hornického pojištění již zavede-
ného.

6. Navrhované doplnění zákona o soci-
álním pojištění dělnickém o § 155 b) -
léčebná péče o nezaměstnané - je ne-
zbytným opatřením v zájmu veřejné pé-
če o zdraví lidu na účet státní pokladny,
nejenom z důvodů odlehčení jiným veřej-
ným fondům, na jejichž účet tito nemocní
byli pravidelně nedostatečně a pozdě lé-
čeni, anebo vůbec nebyli léčeni a pone-
cháni svému osudu, ke škodě národního
zdraví, ale také z důvodů národní bran-
nosti v Československu.

Navrhované nemocenské ošetření dů-
chodců a léčebná péče o nezaměstnané,
kterou podle našeho názoru mají prová-
děti okresní nemocenské pojišťovny, v je-
jichž obvodu onemocnělý bydlí, má míti
ten účel, aby tyto okresní něm. pojišťov-
ny, které je možno postaviti pod účinnou
kontrolu, skutečně prováděly léčebnou
péči v zájmu zdraví lidu, jak důchodců
a jejich příslušníků rodin, tak nezaměst-
naných a jejich příslušníků rodin.

Aby nebyla otřesena finanční rovnová-
ha invalidního a starobního pojištění, na-
vrhujeme v článku III zavedení přirážky
k pojišťovacím příspěvkům, ukládané jen
zaměstnavatelům. Za tím účelem má vlá-
da přezkoušet početní podklady, pojistně
matematické zásady a finanční dosah ná-

7

mi navrhovaných změn na úhradu nákla-
dů, které odhadujeme na 460 mil. Kč, a
předložit Národnímu shromáždění návrh
zákona na zavedení této přirážky. Zave-
dení této přirážky je úplně spravedlivé,
když uvážíme na jedné straně jak hlubo-
ko klesla životní úroveň pojištěnců v do-
bě krise a jak nezměrně rostou zisky ka-
pitalistických podnikatelů.

Pokud pak jde o úhradu vzniklých ná-
kladů s provedením změny a doplnění zá-
kona o pojištění zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáří, článku II, §
155 b) - léčebná péče o nezaměstnané
- kterýžto náklad odhadujeme na 50 mi-
lionů Kč, netýká se tato otázka, podle na-
šeho názoru, finanční základny pojištění,
neboť pokládáme péči o nezaměstnané i
po stránce léčebné za povinnost státu,
který ovšem nechť si opatří úhradu zave-
dením zvláštní zdravotní dávky, kterou

uloží ministr sociální péče ze zisku karte-
lovým podnikům. Za tím účelem předlo-
ží vláda Národnímu shromáždění návrh
zákona na zavedení této zdravotní dáv-
ky.

Náklady, spojené s rozšířením §§ 109,
112 a), 114 a 155 a), uhradí Ústřední so-
ciální pojišťovna z výnosu zvláštní při-
rážky vybírané k pojišťovacímu příspěv-
ku od zaměstnavatelů.

Náklady spojené s provedením § 155 b)
uhradí se z rozpočtové položky minister-
stva sociální péče a výnosu zvláštní zdra-
votní dávky.

Zákon námi navrhovaný je tak naléha-
vý v zájmu republiky a pracujícího lidu,
že jest životní nutností - v zájmu dese-
titisíců na zdraví a životech ohrožených
- aby mohla platnost jeho vzejíti 1. čer-
vencem 1937.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán výboru soci
álně-politickému a rozpočtovému k urychlenému projednání.

V Praze dne 9. června 1937.

Zápotocký, Dölling, Schmidke, Fuščič, Sliwka,

Synek, Procházka, Beuer, Vodička, Schenk, B. Köhler, Kosik, Machačová, Nepo-
mucký, Krosnář, Šverma, Klíma, Široký, dr Clementis, Kopřiva, Hodinová-Spurná.