Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
992.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Sogla o hrubých služebních poklescích četníků Berana a Ka-
maráda z podmolské četnické stanice (tisk 799/IX),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Neuwirtha o tom, že se advokátů využívá k nepla-
ceným výkonům státních úředníků (tisk 799/X),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Wagnera o tom, že okresní soud v Prachaticích ne-
ustále porušuje jazykové právo (tisk 799/XI),
IV. min. vnitra na interp. posl. Wollnera, že podbořanský okresní úřad proti zákonu zavedl
správní trestní řízení proti JUDr Gustavovi Tschochnerovi z Jesenice (tisk 799/XV),
V. min. vnitra na interp. posl. dr Fencika, že bylo zakázáno rozšiřovati časopis "Náš Puť"
a kalendář na rok 1937 Ruské národně-autonomní strany (tisk 807/II),
VI. min. vnitra a min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr Štůly o doručování velezrádné
brožury "Katekizmus" našimi poštovními úřady (tisk 804/I),
VII. min. vnitra na interp. posl. Polívky a dr Lukáče ve věci případu výtržností při sloven-
ských bohoslužbách v Takšoni (tisk 804/XI),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Klímy o oddalování potvrzení volby starosty v Líšni u Brna
(tisk 804/XVII),
IX. min. národní obrany na interp. posl. Haščíka ve věci nepřijímání Slováků učňů do Zbro-
jovky v Brně (tisk 827/III),
X. min. financí na interp. posl. dr Neumana o úpravě platů dílovedoucích tabákové režie
(tisk 827/XVII),
XI. min. sociální péče na interp. posl. Polívky a dr Lukáče v záležitosti vyúčtování příspěvku
na stavbu sokolovny v Trenčanské Teplé (tisk 874/X),
XII. min. financí na interp. posl. dra Kosseye ohledně vybírání daní v obci Vonihovo, okres
Ťačovo, způsobem příkrým a nezákonným (tisk 843/IV),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Birkeho ohledně porušení jazykového práva okresním
soudem v Trutnově (tisk 847/II),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Richtra o užívání výrazu,, zněmčené území"
státním zastupitelstvím a krajským soudem v Litoměřicích (tisk 847/IV),
XV. min. financí na interp. posl. Obrlika o nezákonném jednání berní správy v Jablonci nad
Nisou s poplatníkem (tisk 847/XIV),
XVI. min. nár. obrany na interp. posl. dra Kollnera, že dělostřelecký pluk č. 7 nevyrozuměl
příslušníky záložníka, který na cvičení ve zbrani onemocněl (tisk 847/XVI),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kundta o neoprávněném zabaveni částí čísla 55 ča-
sopisu "Sudetendeutsche Pressebriefe" (tisk 888/XVII).
2
992/I. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance A. Sogla
o hrubých služebních poklescích četníků
Berana a Kamaráda z podmolské četnické
stanice (tisk 799/IX).
V průběhu schůze, o níž se v interpelaci mluví,
dostavili se starosta obce Podmolí Antonín Slabý
a velitel četnické stanice v Podmolí praporčík
Jan Beran se štábním strážmistrem Josefem Ka-
marádem, aby přezkoušeli legalitu schůze. Poně-
vadž předpoklady důvěrnosti schůze nebyly v da-
ném případě splněny, praporčík Beran schůzi
rozpustil a vyzval přítomné, aby se rozešli. To-
hoto vyzvání účastníci schůze neuposlechli a roze-
šli se teprve, když byli k tomu vyzváni poslancem
A. Soglem, že by byl býval praporčík Beran
vytkl, že schůze nebyla ohlášena, nebylo šetřením
potvrzeno.
Na dotaz poslance A. Sogla, jaké jsou důvody
rozpuštění schůze, neužil praporčík Beran slov,
že důvody již "oznámil" okresnímu úřadu, nýbrž
podle vyšetření odpověděl, že důvody "oznámí"
okresnímu úřadu. Jde tudíž zřejmě o nedo-
rozumění.
Šetření, které četnictvo provedlo dne 25. ledna
1937 proti účastníkům schůze, bylo platnými před-
pisy odůvodněno.
Vzhledem k tomu není z podnětu interpelace
důvodu k žádaným opatřením.
V Praze dne 4. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
992/II (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Dr. H. Neuwirtha
o tom, že se advokátů využívá k neplace-
ným výkonům státních úředníků
(tisk 799/X. ).
Podle statistiky advokátní komory v Praze,
uveřejněné v Ůředním Věstníku advokátní komory
v Čechách, dvojčíslo 1/2 z března 1936 a dvoj-
číslo 1/2 z března 1937, bylo v obvodu vrchního
soudu V Praze v roce 1935-1936 ll. 585. 11. 530
sporů, v nichž byli advokáti zřízeni zástupci
chudých stran. Protože advokátů bylo v tomto
obvodu v roce 1935-1936 2635/2761, připadalo
na 1 advokáta průměrně 4. 39/4. 17 takových
sporů. Tento průměrný počet byl ovšem u ně-
kterých advokátů překročen, u jiných však o to
byl nižší. Pokud by údaje článku uvedeného v in-
terpelaci svědčily většímu zatížení, nelze jich
správnost přezkoumati.
Mezi tyto spory nelze ovšem vůbec počítati
spory, o nichž se zmiňuje článek v interpelaci
uvedený a v nichž zastupují advokáti podle plné
moci ty strany, kterým bylo propůjčeno právo
chudých, aniž jim byl zřízen advokát.
Zřizování zástupce chudých stran je nutnou
součástí ochrany občanstva a zástupcové advo-
kacie několikráte, zvláště při akcích legislativ-
ních, prohlásili, že jsou si toho vědomi, že ne-
mohou v zájmu občanstva funkci tu ani při nové
zákonné úpravě odmítati. (Nelze tu vůbec mluviti
o tom, že by tu advokáti konali funkci státního
úředníka). Jde tedy jen o to, aby nebylo instituce
té zneužíváno.
Opatření proti zneužívání práva chudých stalo
se zákonem ze dne 16. června 1936, č. 161 Sb.
z. a n. Dosah účinku těchto ustanovení, jež na-
byla účinnosti dnem 1. srpna 1936, zvláště na
zatížení advokátů bezplatným zastupováním ne-
lze prozatím posouditi. V osnově pak nového ci-
vilního rádu soudního, předložené Národnímu
shromáždění, jsou další ustanovení, která mají
brániti zneužívání práva chudých.
Pokud jde o tvrzené vybírání poplatků, je
pravda, že advokáti mají povinnost dbáti o to,
aby v případech, kdy strana nepožívá práva chu-
dých, byly soudní poplatky řádně zaplaceny; zá-
kon tu vychází z myšlenky, že je věcí advokáta,
aby si od strany, kterou podle plné moci zastu-
puje, opatřil dostatečnou zálohu, nebo aby za-
stoupení strany, jež k tomu není ochotna, vůbec
odmítl.
Pokud se interpelace zmiňuje o tom, že "při
nuceném vtělení služebnosti vymožené chudinským
sporem smí chudinský zástupce hotově sám za-
platiti vtělovací poplatek... ", nelze přehlížeti, že
se na toto stadium řízení funkce advokáta jako
zástupce zřízeného chudé straně již nevztahuje a
že proto advokát není nucen, aby platil za stranu
nějaké kolkové poplatky.
Advokátovi pak ustanovenému opatrovníkem
k obhajování manželského původu dítěte nelze
vůbec uložiti povinnost k náhradě nákladů a tím
ani povinnost platiti rozsudečné, naopak má sám
tento opatrovník nárok na náhradu nákladů proti
žalobci. Na to byly soudy znovu upozorněny vý-
nosem ministerstva spravedlnosti ze dne 8. ledna
1935, č. 54.
Podle toho, pokud je třeba, žádoucí opatření
pro odstranění zneužívání práva chudých buď se
již stala, nebo se zákonodárně připravují.
V Praze dne 3. června 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
3
992/III (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance L. Wagnera
o tom, že okresní soud v Prachaticích ne-
ustále porušuje jazykové právo
(tisk 799/XI).
Šetřením bylo zjištěno, že Vilém Herbst byl
vyslýchán u okresního soudu v Prachaticích ve
své exekuční záležitosti 19. prosince 1936, při
čemž soud jednal s ním převážně v jazyku stát-
ním a dlužník i se svou manželkou též v tomto
jazyku bez námitek odpovídali.
Se zřetelem k tomu, jakož i k okolnosti, že
jinak nebylo soudu ničeho známo o jich pří-
slušnosti k národnosti německé, vycházel soud při
vyhotovování obsílky na 4. února 1937 z před-
pokladu, že dlužník je české národnosti a doručil
mu obsílku jen ve státním jazyce.
Za tohoto stavu věci neshledávám důvodu, aby
ve věci bylo učiněno nějaké další opatření, ze-
jména když tvrzení interpelace, že u okresního
soudu neustále dochází k porušování jazykového
práva, neukázalo se býti správným.
V Praze dne 3. června 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
992/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Wollnera,
že podbořanský okresní úřad proti zákonu
zavedl správní řízení trestní proti
JUDr. Gustavu Tschochnerovi z Jesenice
(tisk 799/XV).
Okresní vedení SdP v Jesenici pořádalo dne
31. ledna 1937 v sále Worscherova hotelu v Je-
senici ples a veřejně přístupnou schůzi.
Výměrem okresního úřadu v Podbořanech ze
dne 27. ledna 1937 č. 12/42, jímž bylo konání
schůze vzato na vědomí, byla Dr Gustavu
Tschochnerovi, jako svolavateli uložena podmínka,
užije-li k vnitřní přechodné výzdobě místnosti,
v níž se schůze bude konati, jiných vlajek než
státních, že je nutno použíti zároveň na čelném
místě vlajky státní, důstojné úpravy a větších
rozměrů, než jsou rozměry použitých vlajek
jiných.
Této podmínce dr Tschochner, jenž sám se pro-
hlásil výlučně odpovědným za plesovou výzdobu
bálu a byl i svolavatelem schůze, nevyhověl, a byl
proto trestním nálezem okresního úřadu v Pod-
bořanech ze dne 10. dubna 1937, č. 7481, po-
trestán pro přestupek §u 7, odst. 4 zákona ze dne
21. října 1936, č. 269 Sb. z. a n. Nález tento byl
v celém rozsahu potvrzen rozhodnutím zemského
úřadu v Praze ze dne 3. června 1937, ř. 6059
z r. 1937, odd. 22.
Nešlo tedy o přestupek §u 23 tiskového zákona,
jak se mylně interpelace domnívá, nýbrž o pře-
stupek zákona o užívání vlajek, znaků a jiných
symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků a o opa-
třeních proti závadným označením.
Pokud jde o postup četnické stanice v Jesenici,
se podotýká, že dr Tschochner projevil předchozí
souhlas s tím, aby byl vyslýchán v jiné než úřední
místnosti.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodu, abych
učinil nějaká opatření.
V Praze dne 5. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
992/V (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika,
že bylo zakázáno rozšiřovati časopis
"Náš Puť" a kalendář na r. 1937 Ruské
národně-antonomní strany (tisk 807/II).
Pro zákaz kolportáže č. 195 periodického tisko-
pisu "Naš Puť" byly dány předpoklady §u 2 zá-
kona č. 126/1933 Sb. z. a n. a byl tudíž vydán
právem.
Zákaz rozšiřování uvedeného časopisu podle §u
4a) cit. zákona ve znění čl. IV zákona č. 140/1934
Sb. z. a n., byl k žádosti jeho vydavatele a zod-
povědného redaktora Vasila Labaniče výměrem
zemského úřadu v Užhorodě z 2. dubna 1937,
č. 74. 285/IV-7, odvolán, čímž se stala interpelace
v tomto směru bezpředmětnou.
Proti zákazu kolportáže zmíněného kalendáře
bylo podáno odvolání a budou proto postup zem-
ského úřadu a důvodnost jeho opatření přezkou-
mány ministerstvem vnitra.
V Praze dne 4. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
4
992/VI.
Odpověď
ministra vnitra a ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Dr- Aloise Stůly
o doručování velezrádné brožury
"Katekizmus" našimi poštovními úřady
(tisk 804/1).
V polovině měsíce února 1937 doručily poštovní
úřady v několika případech protistátní brožuru
"Katekizmus", vydanou "Slovenskou Radou" a
rozesílanou z Vídně.
Poštovní správa nemohla zabrániti její dopravě
a doručení, resp. učiniti preventivní opatření, jímž
by uložila poštovním úřadům, aby zásilky, obsa-
hující brožuru "Katekizmus", vylučovaly z poš-
tovní dopravy, neboť v té době nebylo ještě vůbec
známo vydání této brožury, její zevní úprava a
obsah, resp. místo, odkud se rozesílá, podle kte-
rýchžto znaků mohly by poštovní úřady zásilky
těchto brožur snáze sledovati a pozastavovati.
Oněm poštovním úřadům, které brožuru doru-
čily, nelze přičítati nějaké služební zavinění, ne-
boť poštovní řád nařizuje vylučovati z poštovní
dopravy především takové zásilky, jejichž závad-
nost jest již z jejich vnější strany zřejmá.
U otevřených zásilek (tiskovin), jakými byly i zá-
silky Brožur "Katekizmus", zkoumají sice poštovní
úřady i jejich obsah, ale jen za účelem zjištění,
zda zásilka vyhovuje poštovně-provozním před-
pisům, t. j. jde-li skutečně o tiskovinu, není-li při-
pojen dopis, či zda a jaké písemné doplňky obsa-
huje a pod. Čísti vlastní obsah každé tiskoviny
poštovní úřady povinny nejsou a ani není možno
uložiti jim takovou povinnost, neboť tím byla by
vážně ohrožena rychlost poštovní dopravy i celá
distribuční činnost pošty vůbec.
Jakmile se ministerstvo vnitra o docházení zmí-
něné brožury do Československé republiky dově-
dělo, odňalo jí výnosem z 18. února 1937, č. 8246/
37 právo dopravy poštou a po železnici a zaká-
zalo její rozšiřování vůbec. Tím bylo umožněno
poštovním úřadům sledovati zásilky této brožury
a vylučovati je z poštovní dopravy. Mimo to uči-
nila poštovní správa opatření, aby vstupní vy-
měňovací poštovní úřady, které dostávají závěry
z ciziny, věnovaly zásilkám cizozemských tiskovin
zvlášť zvýšenou pozornost, jmenovitě půjde-li o zá-
silky hromadně odesílané, které v určitém množ-
ství již svou vnější stejnou úpravou jsou nápadné.
V Praze, dne 10. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
992/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Vlád. Polívky a
Dr. Lukáče
ve věci případu výtržností při slovenských
bohoslužbách v Takšoni (tisk 804/XI).
Nařízením biskupského ordinariátu v Trnavě
byly, počínajíc dnem 24. ledna 1937, v římsko-
katolickém kostele v Takšoni zavedeny pravidelné
slovenské bohoslužby pro obyvatele kolonie Šte-
fánikov, která patří k římsko-katolické farnosti
takšoňské.
Při slovenských bohoslužbách konaných dne
2. února 1937, došlo skutečně k rušení a výtrž-
nostem, jichž průběh a rozsah jest celkem správně
vylíčen v interpelaci.
Podle výsledku zevrubného šetření, jež bylo po
politování hodných událostech ihned zavedeno, byl
jeden ze zjištěných pachatelů pro rušení nábo-
ženských úkonů zatčen a dodán do soudní vazby,
proti dalším 9 osobám bylo pak učiněno trestní
oznámení pro rušení náboženských úkonů, rušení
obecného míru a pro útisk. Jde o delikty, jichž
trestání náleží řádným soudům.
Okresní náčelník v Galantě ihned po událostech
v interpelaci vylíčených osobně zakročil, aby po-
dobné výtržnosti se nemohly opakovati. Od té
doby jest průběh slovenských bohoslužeb v kostele
v Takšoni zcela nerušený a klidný.
V Praze, dne 9. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
992/VIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Klímy
o oddalování potvrzení volby starosty
v Líšni u Brna (tisk 804/XVII).
Zemský úřad v Brně rozhodnutím ze dne
19. května 1937 potvrdil podle § 63 volebního řádu
do obcí volbu Jaroslava Ondráčka starostou obce
Líšně, provedenou dne 25. června 1936.
Předmětem zjišťování v řízení o potvrzení volby
starosty obce jsou a byly i v konkrétním případě
pouze skutkové momenty, které by snad byly s to
vzbuditi vůči zvolenému pochybnosti v tom či
5
onom směru. Poněvadž pak v konkretním případě
nebyly zjištěny okolnosti, které by vzbudily po-
chybnost vůči osobě Jaroslava Ondráčka resp. po-
stačily k nepříznivému usudku vůči jeho osobě,
byla jeho volba potvrzena.
Na osoby, které průběhem řízení byly vyslech-
nuty u okresního úřadu v Brně, nebyl činěn ná-
tlak, aby učinily prohlášení, že nesouhlasí s tím,
aby J. Ondráček se stal starostou; vždyť takové
prohlášení nebylo by pro odepření potvrzení volby
vůbec ani relevantní, neboť úřad, vykonávaje svou
potvrzovací pravomoc, smí hleděti jen k nedostat-
ku intelektuální způsobilosti, morálních vlastností
a k nedostatku státoobčanské spolehlivosti u oso-
by, zvolené starostou.
Není proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 8. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
992/IX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Haščíka Štefana
ve věci nepřijímání Slováků učňů do
Zbrojovky v Brně (tisk 827/III).
Aby pokud možno vyšlo přání tlumočenému
interpelací vstříc, přikázalo ředitelství Čs. Zbro-
jovky v Brně závodu v Povážské Bystřici, aby
prozatím dva z uchazečů, jichž se interpelace týká,
byli přijati za učně. Za tím účelem byli vyzváni
Josef Orechovský a Josef Kopáč, aby se c'ostavili
k přijímací zkoušce. Orechovský se dostavil a byl
přijat. Kopáč se nedostavil. Podal však novou žá-
dost o přijetí za učně do brněnské zbrojovky.
Stejnou žádost podal též Pavel Honos. Oběma byly
dne 5. května 1937 zaslány směrnice a dotazníky.
Zbývající dva žadatelé, Jan Mašlej a Peter Boreš,
nepodali žádosti, avšak přesto byly jim zaslány
stejné směrnice a dotazníky.
Jestliže jmenovaní uchazeči vrátí vyplněné do-
tazníky včas, budou koncem července 1937 povo-
láni ke zkoušce a budou přijati, vyhoví-li při
zkoušce a při lékařské prohlídce a zaváží-li se je-
jich rodiče, že po celou dobu učení v Brně budou
o ně pečovati stravou, bytem a oděvem. Brněnská
Zbrojovka nemá totiž možnosti, aby učně sama
ubytovala a stravovala. Učni dostávají však plat,
v prvém roce po 6 nedělích 50 hal., v druhém
70 hal. a v třetím 90 hal. za hodinu.
Pokud interpelace se domnívá, že výchova učňů
v Pov. Bystřici není rovnocenná výchov 5 učňů
v Brněnské Zbrojovce, třeba uvésti toto:
Praktický výcvik a výchova učňů ve venkov-
ských závodech je usměrněna podle zásad učňov-
ské výchovy v brněnském závodě.
Zejména výrobní program závodu v Pov. By-
střici je stejně rozsáhlý a rozmanitý jako v zá-
vodě brněnském. Proto mají i tamější učni stej-
nou možnost praktického a odborného výcviku.
Prozatím nedostává se jim jen stejného teoretic-
kého školního vzdělání, avšak ředitelství projek-
tuje již tovární učňovskou školu v Pov. Bystřici
a po jejím uskutečnění bude i tam jednotný prak-
tický výcvik doplněn stejným odborným školním
vzděláním jako v Brně.
Jinak nemohu než opakovati, že Slovákům v ar-
mádě se neděje křivda a že bych toho netrpěl.
Pokud jde specielně o Zbrojovku, věnuje i letos
ředitelství zvýšený zájem a pozornost žadatelům-
Slovákům a vynasnažilo se vyjíti vstříc jmenova-
ným uchazečům.
Praha, dne 15. června 1937.
Ministr národní obrany:
Machník v. r.
992/X.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Dr Neumana
o úpravě platů dílovedoucích tabákové
režie (tisk 827/XVII).
Před státním převratem vztahovala se na dílo-
vedouci tabákové režie personální ustanovení
platná pro státní sluhy a výjimkou některých pro
tyto dílovedoucí specielně vydaných předpisů.
Výsledkem úsilí dílovedoucích o určité hod-
nostní povznesení bylo po převratu jejich pře-
řadění do stavu podúředníků; v důsledku toho
byli zařadění do platových stupnic podúřednických
od 1. září 1919 a z toho vyplynul pak jejich pře-
vod do nových platových stupnic podle platového
zákona. Z toho vyplynula však pro ně i hlavní
výhoda spočívající v tom, že jejich služební místa
byla systemisována pouze v nejvyšších (I. a II. )
platových stupnicích podúřednických.
Protože finanční situace státu stále ještě vy-
žaduje stejně houževnatého úsilí směřujícího
k uvarování se ne naprosto nezbytných výdajů
za účelem udržení nezbytné rovnováhy ve státním
hospodaření, nemůže ministerstvo financí v pří-
tomné době uvažovati o nové platové úpravě této
skupiny.
V Praze, dne 8. června 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
6
992/XI.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Vlad. Polívky a
Dr E. Lukáče
v záležitosti vyúčtování příspěvku na
stavbu sokolovny v Trenčanské Teplé
(tisk 874/X).
Ministerstvo sociální péče výnosem ze dne
1. srpna 1936, č. E 3311/1-16/7, povolilo tělo-
cvičné jednotě Sokol v Trenč. Teplé na přestavbu
sálu sokolovny, zřízení jeviště, úpravu a oplocení
cvičiště, státní příspěvek ve výši 7 Kč denně na
mzdu pro nejvýše 40 osob z nezaměstnaných
k nouzové práci přivzatých nebo přikázaných až
do nejvyšší částky 16. 800 Kč.
Na podkladě cit. výnosu proplatilo ministerstvo
sociální péče na vrub povoleného státního pří-
spěvku podle mzdových listin, předložených za
dobu od 3. srpna do 19. září 1936 7. 105 Kč.
Další mzdové listiny za dobu od 21. září do
21. listopadu 1936 byly zaslány okresnímu úřadu
v Trenčíně k doplnění a po provedeném šetření
byly upraveny částkou 8. 470 Kč.
Úhrnem tedy bylo vyplaceno tělocvičné jednotě
Sokol v Trenč. Teplé na práce výše uvedené
15. 575 Kč.
Celkem proběhl výše zmíněný případ normálně.
V Praze, dne 5. června 1937.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
992/XII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Dra P. Kosseye
ohledně vybírání daní v obci Vonihovo,
okres Tačovo, způsobem příkrým a
nezákonným (tisk 843/IV).
Na základě provedeného šetření odpovídám na
hořejší interpelaci toto:
V obci Vonihovo bylo koncem r. 1936 179. 067 Kč
nedoplatků. Ačkoliv obec nepatří mezi nejchudší
obce, poplatníci platí zde daně velmi liknavě.
Dobrovolných plateb je mizivé procento. Správce
obvodního notářství v lednu 1937 při vybírání
daní, které bylo předem včas a řádně ohlášeno,
vybral v této obci za celý den úřadování pouze
88 Kč. Bylo tudíž nutno přikročiti v této obci
k exekučnímu vymožení nedoplatků.
K jednotlivým konkrétním stížnostem uvádím:
Rifka Neumannová, vlastnící nemovitý
majetek v ceně 15. 000 Kč, dlužila v době exekuč-
ního zákroku 466. 35 Kč. Údaj interpelace, že ber-
nímu vykonavateli nabídla při provádění exekuce
na nedoplatek 60 Kč a že vykonavatel nabídnutý
obnos nepřijal, neodpovídá pravdě. Teprve po za-
bavení a převedení krávy do obecní stáje zapla-
tila poplatnice dne 25. února 1937 60 Kč, načež
jí byla kráva uvolněna. Při výkonu exekuce strana
nenamítala, že jí berní vykonavatel zabavuje je-
dinou krávu, ani nepodala u berního úřadu proti
zabavení krávy námitek.
Star k Samuel dlužil poplatek z r. 1922
ve výši 121 Kč. Pro tento dluh bylo mu zabaveno
35 kusů různého prádla, které chtěl berní vyko-
navatel transferovati na obecní úřad. Stark však
transferaci násilím znemožnil, pročež bylo na něho
podáno trestní oznámení pro maření exekuce.
Jmenovanému bylo ponecháno dostatečné množ-
ství prádla pro běžnou potřebu. Údaj interpelace,
že berní vykonavatel byl při výkonu v podnapilém
stavu, nebyl provedeným šetřením potvrzen. Exe-
kuci přítomný obecní strážník Vasil Cipkalo Mi-
hajlu protokolárně prohlásil, že berní vykonavatel
byl naprosto střízlivý. Rovněž správce obvodního
notářství v Tereble, velitel četnické stanice ve
Vonihově a podstarosta této obce vypověděli, že
nikdy neviděli berního vykonavatele opilého. Svěd-
kové v interpelaci uvádění nemohli býti vyslech-
nuti, poněvadž byli a jsou dosud na práci mimo
obec.
Benca Jura Ivanů dlužil v době exekuce
na reálních daních za 7 let 156 Kč. Pro tyto ne-
doplatky zabavil mu berní vykonavatel malou
část úplně nového a dosud nepoužívaného prádla.
Není pravda, že jmenovaný nabízel bernímu vy-
konavateli 40 Kč, které nebyly přijaty. Projevil
pouze ochotu opatřiti si k úhradě celého nedo-
platku částku 40 Kč. K podobným dohodám však
není berní vykonavatel oprávněn.
Lazar Jura Ivanů dlužil 269 Kč, nedo-
platky to daní reálních za 8 let. Byla mu zaba-
vena 1 kráva, která po zaplacení 120 Kč byla
exekutovi vydána z úschovy. Zaplacenou částku
120 Kč vypůjčil si poplatník podle vlastního do-
znání jako zálohu na budoucí úrodu jablek bez
ujednání úroků. Poplatník nemá, jak se v inter-
pelaci uvádí, pouze jednu jalovičku a jedno tele,
nýbrž má dvě krávy, dvě telata, domek, pole a
zahradu a patří k zámožnějším občanům obce;
podle vyjádření notáře a podstarosty obce může
zaplatiti nedoplatek najednou.
Vdova Novoselčuk Mihajlová (Ma-
rika) dlužila daně reální za 4 léta ve výši 200
Kč. Údaj interpelace, že v době exekuce měla
pouze jednu krávu a tele, spočívá patrně na mylné
informaci, neboť poplatnice sama doznala, že v den
exekuce, t. j. 17. února 1937, měla dvě krávy a
jedno tele. Rovněž není správné, že musela pro-
dati lichvářům otelenou krávu na zaplacen! daní.
Prodala krávu již po teleti a to teprve několik
dnů po provedené exekuci.
Benca Štefan dlužil na reálních daních
50'40 Kč. Bernímu vykonavateli nenabízel žádné