Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1017.
Zpráva
výboru branného, kulturního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 987)
o branné výchově.
1.
Není nikoho tajno, že politická atmosféra
evropská je již několik let nebezpečně pře-
plněna výbušinami a že novému evropské-
mu konfliktu válečnému podařilo se dosud
zabrániti jen velkým společným úsilím
států, oddaných myšlence míru. K těm
patří od svého vzniku i naše republika. Od-
danost k myšlence zachování míru neza-
vřela nám ovšem očí a odpovědní činitelé
státní sledují velmi pozorně vzrůst politic-
kého napjetí kolem nás, a reagují naň nut-
nými obrannými opatřeními.
Jedno je jisto: není u nás snad nikoho
z obyvatelstva státu oddaného, kdo by ne-
chtěl vykonati a obětovati vše, čeho je
třeba k uhájení státu, národní svobody,
republikánsko-demokratické formy. V dů-
sledku toho všecka opatření vlády na zdo-
konalení obrany státu proti každému mož-
nému nebezpečí a překvapení setkávala se
s naprostým souhlasem veškerého obyva-
telstva státu oddaného.
Během posledních let dobudovali jsme si
svou armádu, která je svou organisací, vý-
cvikem a vyzbrojením jednou z nejlepších
v Evropě. Vyrůstající řetěz opevnění
chrání nás před katastrofou nenadálého
přepadení. Zákon o obraně státu tvoří
pevný základ pro přípravu a provedení
všech potřebných opatření v osudových
chvílích. Zákonem o obraně proti leteckým
a jiným útokům dána je možnost připraviti
i civilní obyvatelstvo k obraně proti nebez-
pečí ze vzduchu.
Scházelo nám dosud to, co jiné, zejména
sousední státy již dávno zavedly: příprava
veškerého obyvatelstva k tomu, aby každý
dovedl bránit nejen sebe. nýbrž i aby
v rámci daných možností přispěl každý dle
svých sil a schopností k obraně státu.
To je podstata branné výchovy, o níž
jedná předložený vládní návrh zákona.
Možno právem říci, že zákon o branné vý-
chově bude posledním základním kamenem
k velkému dílu obrany státu, svobody, ne-
závislosti a demokracie, jež po řadu let
budujeme. Netřeba zdůrazňovati samozřej-
most, že jsme nikdy neměli úmyslů útoč-
ných a vše. co konáme na tomto poli včetně
branné výchovy slouží a bude "sloužit vý-
hradně obraně státu, obraně obyvatelstva.
Nutnost branné výchovy je dána charak-
terem budoucí války a naší situací. Úžasný
vývoj techniky u zbraní pozemních i vzduš-
ných a pokrok motorisace činí zřejmým,
že půjde o válku houževnatou, plnou ná-
hlych překvapení a přepadů. Nebude roz-
dílu mezi frontou a zázemím. Civilní oby-
vatelstvo bude vystaveno na všech místech
státního území stejnému nebezpečí, jako
bojující armáda. Musí býti tedy k tomu
1
2
účelu náležitě připraveno, aby nepodlehlo
panice a dovedlo každému nebezpečí čelit.
Tuto přípravu teoretickou i praktickou,
zdatnost tělesnou i duševní a mravní má do-
stati veškeré obyvatelstvo brannou výcho-
vou.
Povinná branná výchova pro muže i ženy
zavádí se tímto zákonem od 6 do 50 - za
určitých okolností až do 60 let. Bude po-
skytována v první řadě ve školách všech ka-
tegorií a mimo školy. Mimoškolní výchova
branná bude pěstována: a) ve spolcích tě-
lovýchovných, jimž bude svěřena a b) ve
střediscích branné výchovy. Provádění
branné výchovy budou říditi orgány bran-
né výchovy (okrskové, sborové a ústřední)
z řad aktivního důstojnictva. Brannou prů-
pravu a výcvik ve střediskách povedou veli-
telé středisek a cvičitelé jim přidělení, zpra-
vidla záložní důstojníci a poddůstojníci. Vý-
chovu mravní a naukovou budou říditi osvě-
tové orgány okresní, zemské a Mšano.
Branná výchova se dělí na brannou prů-
pravu mravní, naukovou a tělesnou, posky-
tovanou na školách a v tělovýchov, spolcích
od 6-14 let. Od 14 do 17 let přistupuje
k tomu výcvik v pomoc, a ochran, službách
(CPO. ). Od 17 let do nastoupení pres. služ-
by, resp. definitivního "neodveden" podrobí
se všechna mužská mládež brannému výcvi-
ku ve střediskách, při čemž ostatní složky
branné výchovy budou poskytovati pro své
členy spolky tělovýchovné. Muži i ženy pod-
léhají branné výchově do 30 let, po té až do
50 let výcviku v civilní protiletecké
obraně.
Zákon uvádí u každé kategorie maximální
počet hodin branné výchovy, obsahuje usta-
novení o vyloučení z bran. výchovy, jakož i
obsáhlý výpočet omluvných důvodů pro ne-
účast na cvičení. Branný výbor předpoklá-
dá, že k provádění branné výchovy bude
z největší části užito všedních dnů a výji-
mečně pouze nedělního a svátečního odpo-
ledne. Vzhledem k účelu branné výchovy je
branný výbor přesvědčen, že všechny oso-
by, prováděním jejím pověřené, vystříhají
se všeho, čím by mohly býti dotčeny nábo-
ženské city, politické přesvědčení a sociální
založení svěřené jim mládeže.
Brannou výchovou ukládá se veškerému
obyvatelstvu značně těžká povinnost. Jejím
radostným ovocem však bude vědomí, že je
připraven a zabezpečen každý jednotlivec,
že je však připraven a zabezpečen národ i
stát.
Je to velké a dalekosáhlé dílo, které vy-
žaduje obětí, porozumění a taktu jak od
všech vedoucích branné výchovy, tak od
těch, kteří jí budou podrobeni.
Při budování bezpečnosti státu je právě
branná výchova opatřením nejdůležitějším
a nejvýznamnějším, poněvadž nejvydat-
nějším.
Přihlížeje k tomu, co bylo uvedeno, uvítal
branný výbor poslanecké sněmovny vládní
návrh zákona o branné výchově, projevil
s jeho principy i jednotlivými ustanoveními
zásadní souhlas, při čemž však uznal za
vhodné provésti v navrženém zákoně ně-
které změny, po případě podati k jednotli-
vým ustanovením určitá bližší vysvětlení.
V § 4, odst. 2 a v § 30, odst. 2 s tím sou-
vislém měl branný výbor za vhodné omeziti
povinnost k výcviku v úkolech CPO., přímo
zákonem ukládanou, jen do 50 let. Při tom
branný výbor uznal, že je potřeba, zvláště
v dobách přechodných, než se obyvatelstvu
dostane potřebného výcviku v úkolech
CPO., podrobiti výcviku v těchto úkolech
i osoby starší, pročež navrhuje současně,
aby vládě bylo poskytnuto zmocnění, povin-
nost k výcviku v úkolech CPO. rozšířiti i na
osoby starší až do jejich 60 let, podobně
jako stejné právo poskytuje již vládní
osnova vládě, pokud jde o výcvik v ostat-
ních pomocných a ochranných službách,
a u mužů též pokud jde o branný výcvik.
Následkem této změny provedené v § 4,
odst. 2 a § 30, odst. 2 bylo třeba stylisticky
upraviti i § 4, odst. 3, § 30, odst. 3 a § 43,
odst. 4.
V § 5, odst. 2 provedl branný výbor urči-
tou stylistickou změnu, která však obsa-
hově vládní návrh nemění.
Pokud jde o § 10, uznal branný výbor za
vhodné do odstavce 1 pojmouti dodatek, vy-
jadřující, že vládní nařízení určí též, jakým
způsobem bude pro svazky územní samo-
správy opatřena úhrada nákladů, které jim
z provádění zákona o branné výchově vze-
jdou. Branný výbor sice očekává, že zákon
o branné výchově bude prováděn takovým
způsobem, že náklady tyto budou mini-
mální, přesto však má za vhodné, přihlížeje
k finanční situaci obcí a ostatních svazků
územní samosprávy, učiniti zmínku o úhra-
dě nákladů, z provádění zákona těmto svaz-
kům vzcházejících, způsobem právě nazna-
čeným.
3
Dále upravil branný výbor nově § 12,
odst. 6, týkající se eventuální účasti školní
(studující) mládeže při tělesné výchově
mimoškolní, při čemž ponechává nedotčeny
školské předpisy, které pro úpravu této
věci budou rozhodující.
Nově byl stylisticky upraven i § 34,
aby byly odklizeny eventuální pochybnosti
s hlediska legislativně právního a ústav-
ního.
Pokud jde o časový rozsah branné vý-
chovy mimoškolní (§ 43), navrhuje branný
výbor provésti v ustanovení právě zmíně-
ného paragrafu dvě významné změny:
a) jednak snížiti u osob mužského po-
hlaví úhrnný počet cvičebních hodin, kte-
rých může maximálně branná výchova
ročně dosáhnouti, z navrhovaných 80, po
případě 100 hodin na 70, po případě 90 ho-
din ročně;
b) jednak vysloviti v zákoně výslovně,
že některé starší ročníky, podléhající bran-
né výchově podle ustanovení odstavce 2,
písm. a), cc) a písm. b), bb) a odstavce 3,
mohou býti vládním nařízením vůbec
zproštěny účasti při branné výchově, pak-
liže předcházející brannou výchovou do-
sáhly již takového stupně výcviku, že opě-
tovné přidržování jich k cvičením branné
výchovy nejeví se nutným.
V § 45 provedl branný výbor určitou sty-
listickou změnu, která má jasněji vyjádřiti
skutečnost, že - bude-li branná výchova
položena na dobu pracovní - je zaměstna-
vatel povinen dáti zaměstnanci k tomu
účelu přiměřený čas volno, aniž bylo lze
z toho důvodu zmenšovati mzdu, což je
v plném souladu se zásadou vtělenou do
§ 1154 b) občanského zákona, odst. 1, po-
dle něhož přísluší zaměstnanci (po 14 den-
ním zaměstnání) nárok na mzdu (nejvýše
týdenní) i tenkráte, když z důležité pří-
činy týkající se jeho osoby, nemohl vyko-
návati práci nebo službu, pokud si to ne-
přivodil úmyslně nebo hrubou nedbalostí.
Do § 48 zařadil branný výbor nový od-
stavec 7, jenž má - se zřetelem k úkolům,
které zákon ukládá spolkům oprávněným
k poskytování branné výchovy - zajistiti
těmto spolkům to, co se ostatně již dnes
praktikuje, t. j. použití pozemků, cvičišť
a místností uvedených v § 48, odst. 1, písm.
b) a c) k účelům tělesné výchovy ve spolku
prováděné za náhradu, o níž se s orgánem,
jemuž přísluší právo nakládati s takovými
objekty, spolky dohodnou a nedojde-li k do-
hodě, za náhradu, kterou určí nadřízený
okresní, po případě školní úřad.
Mimoto bylo pojato do tohoto paragrafu
nové ustanovení posledního odstavce, jež
má vyjádřiti, že k účelům branné výchovy,
zejména k výuce v plavbě a k cvičením
v přechodu přes vodní toky může býti po-
užito i veřejných a soukromých vod, jakož
i přístupu k nim podle zásad, jež stanoví
vládní nařízení.
K § 53 konstatoval branný výbor, že tím-
to ustanovením není dotčeno eventuální stí-
hání osob zde uvedených pro přečin podle
§ 56 navrhovaného zákona, jsou-li před-
poklady tohoto zákonného ustanovení
splněny.
Za dosavadní § 60 navrhované osnovy
uznal branný výbor za vhodné vsunouti
nový § 61, týkající se používání zbraní při
branné výchově. Vzhledem k tomu, že
branný výcvik budou oprávněna prováděti,
pokud jde o obyvatelstvo nechodící do žád-
ných škol, jen střediska branné výchovy
(v nichž bude třeba poskytnouti tedy i vý-
cvik v používání vojenských zbraní), sta-
noví nově navržený § 61, že mimo střediska
branné výchovy (ve spolcích a pod. ) bude
lze používati k základnímu výcviku ve
střelbě jen cvičných zbraní typu vzducho-
vek a příslušného střeliva k nim. Podrob-
nosti budou stanoveny v novém zákoně
o zbraních.
Jinak poznamenává branný výbor k na-
vrženému zákonu ještě všeobecně, že ne-
řeší jazykovou stránku věci, vychá-
zeje z předpokladu, že zůstávají nedotčena
ustanovení ústavního zákona ze dne 29.
února 1920, č. 122 Sb. z. a n., jímž se stanoví
zásady jazykového práva v republice Česko-
slovenské, kterážto ustanovení budou i při
provádění zákona o branné výchově rozhod-
nými. Je přirozené, že zejména pokud jde
o cvičitele branné výchovy, bude třeba, aby
ovládali jazyk svých cvičenců.
Branný výbor navrhuje, aby poslanecká
sněmovna schválila vládní návrh zákona
o branné výchově v připojeném znění, jakož
i resoluci, branným výborem schválenou.
V P r a z e dne 23. června 1937.
David v. r.,
předseda.
Josef Vičánek v. r.,
zpravodaj.
4
II.
Kulturní výbor posoudil vládní návrh zá-
kona o branné výchově. Návrh ukládá
značné nové povinnosti nejen škole, školní
mládeži, ale téměř všemu občanstvu bez
rozdílu pohlaví. Škola a učitelstvo budou při
branné výchově velmi platným a v někte-
rých případech rozhodujícím součinitelem.
Škola je vlastně základním kamenem, na
němž branná výchova bude spočívat, poně-
vadž tato nejprve zavádí se pro všechnu
mládež školou povinnou od 6ti do 14ti let
věku a teprve potom rozbíhá se jednak do
škol středních, odborných a zemědělských,
dále do tělovýchovných spolků a výcviko-
vých středisek. Základy průpravy mravní,
naukové a tělesné položí škola obecná a
měšťanská, školy vyšší rozšíří brannou vý-
chovu o složky další.
Zákon zasáhne pronikavě do veškeré škol-
ské výchovy a vyučování, zvláště v jinoš-
ském věku a to na všech kategoriích škol.
Proto kulturní výbor si přeje, aby branná
výchova splnila dokonale svůj úkol a zařa-
dila se do školní práce a organisace bez zby-
tečného nesouladu a nevyvolala u rodičů a
na školách nepokoj a obavy před dalším za-
tížením žactva a studujících.
Skutečnost, že branná výchova na školách
bude prostupovat vyučovací předměty a že
se dbá psychologických i zdravotních zře-
telů u mládeže všech stupňů, kulturní výbor
vítá. V tom směru se naše branná výchova
bude velmi prospěšně odlišovat od metod,
jež byly zavedeny v některých státech ji-
ných.
Bezesporu bude zavedení průpravy
mravní, naukové i tělesné na obecných
školách a branného výcviku i výcviku v po-
mocných a ochranných službách středních
i vysokých znamenat další podstatné zatí-
žení žactva i učitelů. Proto kulturní výbor
ve své resoluci žádá naléhavě, aby minister-
stvo školství a nár. osvěty upravilo vyučo-
vací osnovy a rozvrhy hodin na školách tak,
aby zavedením branné výchovy do škol ne-
bylo žactvo zatěžováno více, než to bude ne-
zbytně nutné. Kromě toho bude nutné, aby
v žádném případě nebyl dáván souhlas ku
zavádění nových předmětů na školách,
zvláště středních, dokud úprava osnov a
rozvrhu hodin pro brannou výchovu nebude
provedena a dokonale se nevžije.
Kulturní výbor soudí, že dalšího zatížení
naše mládež školy navštěvující nesnese bez
nebezpečí újmy na zdravotním stavu. Dopo-
ručuje, aby na všech školách byly zavedeny
závazně lékařské prohlídky.
Poněvadž branná průprava tělesná se
včleňuje do vyučování tělocvičného, z něhož
věnuje se potřebný počet hodin cvičením ve
volné přírodě, kulturní výbor požaduje, aby
do prováděcího nařízení bylo vloženo usta-
novení že předpisy vycházkového a výlet-
ního řadu ze dne 8. února 1937 č. 13. 700-I.
neplatí pro pochodová cvičení a vycházky
v rámci branné výchovy, poněvadž branná
výchova je součástí povinného vyučování.
Kulturní výbor schválil vládní návrh zá-
kona o branné výchově, připojil k němu tři
resoluce a doporučuje návrh poslanecké sně-
movně ku schválení.
V Praze 23. června 1937.
Frant. Uhlíř v. r.,
místopředseda.
V. Jaša v. r.,
zpravodaj.
5
Zákon
ze dne ....................................
o branné výchově.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Všeobecná ustanovení.
§1.
Zavedení branné výchovy.
Veřejná péče o výchovu a vzdělání se roz-
šiřuje o brannou výchovu.
§2.
účel branné výchovy.
Účelem branné výchovy je pěstovati v oby-
vatelstvu československé republiky podle
jeho věku, vzdělání a povolání (zaměstnání)
ony mravní vlastnosti, tělesnou zdatnost,
znalosti a dovednosti, jichž je třeba k obraně
státu (§1 zákona o obraně státu).
§3.
Složky branné výchovy.
Složky branné výchovy jsou:
a) branná průprava mravní, nauková a
tělesná,
b) výcvik v pomocných a ochranných služ-
bách, zejména také výcvik v úkolech civilní
protiletecké ochrany (zkráceně "CPO. "),
c) branný výcvik.
§4.
Povinnost k branné výchově.
O) Branné výchově (úplné nebo omezené
jen na některé její složky uvedené v §3) pod-
léhají podle dalších ustanovení českosloven-
ští státní občané bez rozdílu pohlaví ode dne,
kdy počíná jejich povinnost k školní docház-
ce, až do konce roku, v němž dosáhnou 30.
6
roku věku (vyjímajíc případy uvedené v od-
stavcích 2 a 3).
(2) Výcviku v úkolech civilní protiletecké
ochrany podléhají i osoby starší, až do svých
50 let.
(3) Vyžadují-li toho zájmy obrany státu,
může býti výcvik uvedený v odstavci 2 za-
veden vládním nařízením i pro osoby starší
až do jejich 60 let. V týchž věkových, mezích
může býti za uvedených předpokladů zaveden
vládním nařízením pro osoby překročivší
rok, v němž dosáhly 30. roku věku, i výcvik
v jiných pomocných a ochranných službách
a pro muže též branný výcvik.
(4) K branné výchově mohou býti vládním
nařízením přidrženi i cizinci dlející trvale
na území československé republiky, pokud to
dovolují mezinárodní smlouvy a mezinárodní
právo vůbec. Cizincem sluší tu rozuměti fy-
sickou osobu, která nemůže prokázati česko-
slovenské státní občanství.
(5) účast při branné výchově podle tohoto
zákona je občanskou povinností, za jejíž
plnění nepřísluší náhrada.
§5.
Kde se obstarává branná
výchova.
(1) Branná výchova žactva a studujících
veřejných škol všech druhů a stupňů se ob-
starává na školách podle ustanovení hlavy
II.
(2) u ostatního obyvatelstva se obsta-
rává branná výchova podle ustanovení hlavy
III ve spolcích, ústavech, útvarech atd. tam
uvedených a ve střediscích branné výchovy.
§6.
Působnost ve věcech branné
výchovy.
(1) Věci branné výchovy na školách
patří podle druhu školy do oboru působ-
nosti ministerstva školství a národní osvěty
nebo ministerstva zemědělství. Tato mi-
nisterstva vydávají všeobecné předpisy ve
věcech branné výchovy v dohodě s minister-
stvem národní obrany, a pokud jde o bran-
nou průpravu tělesnou, také v dohodě s mi-
nisterstvem veřejného zdravotnictví a tě-
lesné výchovy. Je-li na školách poskytován
7
též branný výcvik, postupuje tu minister-
stvo školství a národní osvěty nebo minis-
terstvo zemědělství v dohodě s minister-
stvem národní obrany, a pokud jde o výcvik
v pomocných a ochranných službách, též
v dohodě s ministerstvem vnitra a za jejich
součinnosti.
(2) Věci branné výchovy mimo školu
patří do oboru působnosti ministerstva ná-
rodní obrany, jež tu postupuje při branné
průpravě mravní a naukové v dohodě s mi-
nisterstvem školství a národní osvěty, při
branné průpravě tělesné v dohodě s minis-
terstvem veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy a při výcviku v pomocných a
ochranných službách v dohodě s minister-
stvem vnitra a ostatními zúčastněnými mi-
nisterstvy.
(3) Branná průprava mravní, nauková a
tělesná, poskytovaná podle ustanovení hlavy
III v tělovýchovných spolcích, patří však do
oboru působnosti ministerstva veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy, které tu po-
stupuje v dohodě s ministerstvem národní
obrany, a pokud jde o brannou průpravu
mravní a naukovou, též v dohodě s minister-
stvem školství a (národní osvěty.
(4) Při vydávání všeobecných předpisů ve
věcech branné výchovy mimo školu třeba
slyšeti i jiná zúčastněná ministerstva.
(5) Na složky a způsoby branné výchovy,
které nepatří do přímé působnosti minister-
stva národní obrany, přísluší tomuto minis-
terstvu vliv v mezích, stanovených tímto zá-
konem a vládním nařízením vydaným k jeho
provedení.
§7.
Meziministerský sbor branné
výchovy.
(1) K projednávání věcí branné výchovy,
týkajících se několika odvětví veřejné správy,
se zřizuje při ministerstvu národní obrany
jako pomocný orgán meziministerský sbor
branné výchovy (zkráceně "MSBV. "), složený
ze zástupců zúčastněných ministerstev, do
jejichž oboru působnosti náleží branná vý-
chova, pak ze zástupců ministerstva financí
a jiných na věci zúčastněných ministerstev.
(2) Meziministerský sbor branné výchovy
je též pomocným orgánem Nejvyšší rady
obrany státu ve věcech uvedených v § 12,
8
odst. 1, písm. g) zákona ze dne 13. května
1936, č. 131 Sb. z. a n., o obraně státu, a
zpracovává v těchto věcech, je-li toho třeba,
podrobněji, na čem se Nejvyšší rada obrany
státu usnese anebo co mu tato rada k zpra-
cování přikáže; meziministerský sbor branné
výchovy přejímá v těchto věcech působnost
meziministerského sboru obrany státu, zří-
zeného podle §§ 15 a 16 právě uvedeného
zákona.
(3) Podrobnosti o složení, svolávání, jed-
nání a usnášení meziministerského sboru
branné výchovy a o zřízení pracovních komisí
tohoto sboru obsahuje jednací řád meziminis-
terského sboru branné výchovy, schválený
vládou.
§ 8.
Orgány branné výchovy.
(1) Věci branné výchovy, náležející do
oboru působnosti ministerstva národní obra-
ny, spravuje toto ministerstvo svými orgány.
(2) Pro oblasti jednotlivých sborů, jakož
i pro jednotlivé okrsky branné výchovy, na
něž se rozdělí oblast sborů, se zřizují vojen-
ské (sborové a okrskové) orgány branné vý-
chovy.
(3) Věci branné výchovy, náležející do
oboru působnosti ostatních ministerstev,
spravují tato ministerstva svými orgány.
(4) Pravomoc vojenských orgánů branné
výchovy, a to ústředních (odstavec 1) i niž-
ších (odstavec 2), jakož i orgánů uvedených
v odstavci 3 stanoví vládní nařízení.
§ 9.
Výbory brannosti.
(1) K zajištění součinnosti odborných a zá-
jemnických vrstev při branné výchově spolu
působí:
a) ústřední výbor brannosti,
b) zemské výbory brannosti,
c) okresní výbory brannosti.
(2) ústřední výbor brannosti se zřizuje pro
věci branné výchovy celostátního významu
při ministerstvu národní obrany a jest složen
- vedle zástupců zúčastněných ministerstev
- ze zástupců ústředí spolků oprávněných
k poskytování branné výchovy, ze zástupců
ústředí organisací osvětových, ze zástupců
9
vrstev zaměstnavatelských, hlavních odboro-
vých organisací zaměstnaneckých a z odbor-
níků; na tento výbor se přetvoří zřízený již
"Společný výbor pro zvýšení brannosti lidu".
(3) Zemské výbory brannosti se zřizují pro
věci branné výchovy v zemích u zemských
úřadů a jsou složeny ze zástupců vojenské
správy, zemských úřadů, zemských školních
úřadů (referátu ministerstva školství a ná-
rodní osvěty v Bratislavě a Užhorodě), země-
dělského školství, zemských ústředí osvěto-
vých sborů, spolků uvedených v odstavci 2,
vrstev zaměstnavatelských, hlavních odboro-
vých organisací zaměstnaneckých a z od-
borníků.
(4) Okresní výbory brannosti se zřizují pro
věci branné výchovy v okresích u okresních
úřadů a jsou složeny ze zástupců vojenské
správy, okresních úřadů, okresních školních
úřadů (školních inspektorů), zemědělského
školství, obcí, okresních a městských sborů
osvětových, spolků uvedených v odstavci 2,
vrstev zaměstnavatelských, hlavních odboro-
vých organisací zaměstnaneckých a z odbor-
níků; na tyto výbory se přetvoří zřízené již
"Okresní výbory pro zvýšení brannosti lidu".
(5) Funkce členů výborů brannosti jest
čestná.
(6) Podrobnosti o složení výborů brannosti
a o jejich působnosti stanoví vládní nařízení;
jednání těchto výborů se řídí jednacími řády,
které vydá vláda nařízením.
§ 10.
Součinnost svazků územní
samosprávy.
(1) Obce, jakož i vyšší svazky územní sa-
mosprávy jsou povinny činně se účastniti při
provádění tohoto zákona, vládních nařízení a
jiných předpisů podle něho vydaných, ze-
jména též při soupisu a evidenci osob brannou
výchovou povinných, a poskytnouti prostřed-
ky k jejímu provádění podle zásad stanove-
ných vládním nařízením, jež určí též, jakým
způsobem bude pro uvedené svazky územní
samosprávy opatřena úhrada nákladů, které
jim z provádění tohoto zákona vzejdou.
(2) Působnost, kterou vykonávají obce ve
věcech branné výchovy, je přenesenou působ-
ností obecní (úkolem státní správy svěře-
ným obcím).
2
10
HLAVA II.
Branná výchova na školách.
§11.
Všeobecná ustanovení o branné
výchově na školách.
(1) Branná výchova jest povinná pro žactvo
a studující veřejných škol všech druhů a
stupňů v tomto rozsahu:
a) branná průprava mravní, nauková a tě-
lesná ode dne, kdy počíná jejich povinnost
k školní docházce,
b) výcvik v pomocných a ochranných služ-
bách od 1. září roku, v němž žák (studující)
dovrší 14. roku věku,
c) branný výcvik od 1. září roku, v němž
žák (studující) dovrší 17. rok věku, vyjímajíc
dívky; ty brannému výcviku nepodléhají.
(2) Jak se mají branné výchově podrobiti
děti školou povinné, které jsou vyučovány
soukromě, stanoví vládní nařízení, které také
určí, kteří žáci a studující mohou býti od
účasti při branné výchově osvobozeni a do
jaké míry.
(3) K účelům branné výchovy buď náležitě
přihlíženo i při výběru knih do školních žá-
kovských knihoven; nesmějí v nich býti ze-
jména knihy, které brannou výchovu zlehčují
nebo proti ní směřují.
§ 12.
Branná průprava mravní, na-
uková a tělesná na školách.
(1) Prvky branné průpravy mravní a na-
ukové mají prostupovati jednotlivé učební
předměty.
(2) Kde je třeba, mohou býti pro tuto mrav-
ní a naukovou průpravu zavedeny i samostat-
né vyučovací a zkušební předměty.
(3) Branná průprava tělesná se včleňuje do
vyučování tělocvičného, z něhož třeba potřeb-
ný počet hodin věnovati cvičením ve volné
přírodě.
(4) školská správa stanoví, v jakém roz-
sahu a jakým způsobem (po případě pro ně-
kolik škol společně) má býti obstarávána
branná průprava tělesná na těch školách, kde