25

(4) Jinak platí o těchto cvičitelích obdobně
ustanovení § 28, odst. 5 až 7. Nekonají-li
řádně své povinnosti cvičitelské vojenské
osoby v činné službě (odstavec 2), oznámí to
okrskový orgán branné výchovy jejich nad-
řízenému velitelství, aby se postaralo o ná-
pravu.

§39.

Podrobné předpisy o branném
výcviku.

(1) Podrobné předpisy o branném výcviku
vydá ministerstvo národní obrany v dohodě
s ministerstvem vnitra, přihlížejíc k věku
mužů brannému výcviku podléhajících a
k účelu, jehož se má branným výcvikem do-
sáhnouti.

(2) Před nastoupením vojenské služby pre-
senční (vojenského výcviku příslušníků ná-
hradní zálohy), po případě až do rozhodnutí
"Neodveden", je účelem branného výcviku
obeznámiti muže se základy vojenského vý-
cviku tak, aby tento výcvik mohl býti u nich,
budou-li uznáni způsobilými k vojenské službě,
usnadněn; při tom je třeba seznámiti je též
s používáním zbraně.

(3) Muže, o nichž bylo učiněno odvodní
rozhodnutí "Neodveden" nebo kteří byli pro
neschopnost k vojenské službě propuštěni
z branné moci, třeba branným výcvikem při-
praviti na úkoly k obraně státu, které je oče-
kávají a k nimž je zapotřebí i nezbytných vo-
jenských znalostí, zejména pokud jde o použí-
vání zbraně (vojenské střežení různých objek-
tů a jiné osobní úkony podle zákona o obraně
státu se zbraní v ruce, zvláštní úkony podle
§ 3 branného zákona a pod. ).

(4) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí i o branném výcviku starších mužů,
byl-li vládou na přechodnou dobu nařízen
(§ 4, odst, 3a § 36, odst. 3).

§40.

Klasifikace účasti při branném
výcviku a výsledku jím dosaže-
ného a význam této klasifikace.

(1) Na konci každého výcvikového roku
klasifikuje u branného výcviku uvedeného
v § 39, odst. 2 cvičitel u každého účastníka
branného výcviku jeho docházku. Bližší před-

4


26

pisy o způsobu klasifikování účasti budou
vydány vládním nařízením.

(2) Při branném výcviku uvedeném v § 39,
odst. 2 klasifikuje se na konci každého výcvi-
kového roku i výsledek tímto výcvikem do-
sažený; bližší předpisy o tom budou vydány
vládním nařízením.

(3) Každý, kdo nastupuje do vojenské služ-
by presenční (vojenského výcviku příslušníků
náhradní zálohy), je povinen předložiti prů-
kaz, jak byla klasifikována jeho účast při
branném výcviku (odstavec 1) a výsledek
tímto výcvikem dosažený (odstavec 2).

(4) K známkám, dosaženým klasifikací
účasti podle odstavce 1 a klasifikací výsledku
podle odstavce 2, se přihlíží při výběru do škol
na důstojníky, do škol poddůstojnických,
jakož i při určování k speciálnímu výcviku.

§ 41.

Zevní označení osob účastnících
se při branném výcviku.

(1) Ministerstvo národní obrany vydá v do-
hodě s ministerstvem vnitra bližší předpisy

o tom, budou-li osoby účastnící se při bran-
ném výcviku nějakým způsobem zevně ozna-
čovány (na př. páskou na rukávě, odznakem,
čepicí a pod. ).

(2) Bude-li takové zevní označení zavedeno,
vztahují se na ně ustanovení o vojenském
stejnokroji, obsažená v zákoně ze dne 21. říj-
na 1936, č. 269 Sb. z. a n., o užívání vlajek,
znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů
a odznaků a o opatřeních proti závadným
označením.

§ 42.

Použití osob podléhajících

brannému výcviku k úkolům

stráže obrany státu.

(1) Osoby podléhající brannému výcviku
mohou býti po dosažení určitého stupně to-
hoto výcviku určeny se svým souhlasem za
příslušníky stráže obrany státu, zřízené vlád-
ním nařízením ze dne 23. října 1936, č. 270
Sb. z. a n., o stráži obrany státu; to platí

i o vojenských osobách mimo činnou službu.

(2) V takovém případě přísluší jim za účast
ve stráži obrany státu náhrada podle zásad
stanovených vládním nařízením.


27

(s) Na osoby zařaděné podle předcházejí-
cích odstavců do stráže obrany státu se vzta-
hují po dobu tohoto zařadění mimo ustano-
vení platná pro příslušníky stráže obrany
státu též ustanovení § 46.

část 5.

Společná ustanovení pro všechny složky
branné výchovy.

§ 43.

Rozsah branné výchovy mimo
školu.

(1) časový rozsah branné výchovy mimo
školu stanoví vládní nařízení, přihlížejíc k po-
hlaví a věku osob, o něž jde, jakož i k účelu,
jehož se má brannou výchovou dosíci; při
tom se určí též, jaký podíl mají v úhrnném
počtu cvičebních hodin jednotlivé složky
branné výchovy.

(2) časový rozsah branné výchovy osob
splnivších povinnost k školní docházce až do
konce roku, v němž dosáhnou 30. roku věku,
činí:

a) u osob mužského pohlaví:

aa) u jinochů až do 31. srpna roku, v němž
dosáhnou 17. roku věku, úhrnem nejvýše 70
cvičebních hodin ročně;

bb) u mladíků od 1. září roku, v němž do-
sáhnou 17. roku věku, až do nastoupení vo-
jenské služby presenční (vojenského výcviku
příslušníků náhradní zálohy) anebo až do od-
vodního rozhodnutí "Neodveden", úhrnem
nejvýše 90 cvičebních hodin ročně;

cc) u ostatních mužů úhrnem nejvýše 40
cvičebních hodin ročně;

b) u osob ženského pohlaví:

aa) až do konce roku, v němž dosáhnou 21.
roku věku, úhrnem nejvýše 60 cvičebních
hodin ročně;

bb) u ostatních žen nejvýše 30 cvičebních
hodin ročně.

(3) časový rozsah výcviku v úkolech civilní
protiletecké ochrany u osob uvedených v § 4,
odst. 2 a § 30, odst. 2 může činiti ročně nej-
výše 30 cvičebních hodin.

(4) Časový rozsah výcviku podle § 4, odst. 3
(§ 30, odst. 3 a § 36, odst. 3) třeba omeziti
jen na dobu nezbytně nutnou k dosažení účelu,
pro který bude tento výcvik nařízen.


28

(5) Vláda může nařízením příslušníky ně-
kterých ročníků, uvedených v odstavci 2,
písm. a), cc) a písm. b), bb) a v odstavci 3,
účasti při branné výchově, hledíc k stupni
výcviku brannou výchovou již dosaženému,
zprostiti.

(6) Hromadné zkoušky neb cvičení proti-
letecké ochrany podle zákona č. 82/1935 Sb.
z. a n. se do časového rozsahu branné výchovy
podle tohoto paragrafu nepočítají.

§ 44.

Všeobecné ustanovení o době
provádění branné výchovy.

Branná výchova budiž prováděna s náleži-
tým zřetelem na to, aby nebránila výkonu po-
volání (zaměstnání) osob této výchově podlé-
hajících, při čemž třeba přihlédnouti k míst-
ním poměrům.

§ 45.

Povinnosti zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé nesmějí svým zaměstnan-
cům překážet v řádné účasti při branné vý-
chově. Jsou povinni dáti zaměstnancům
k tomu účelu přiměřený volný čas; plat pro to
zmenšovati nelze. Zaměstnanci nesmějí býti
pro účast při branné výchově ani jinak za-
městnavatelem poškozováni.

§ 46.

Léčebná péče a zaopatření osob
podléhajících branné výchově.

(1) Osoby podléhající branné výchově,
které utrpěly za účasti při této výchově úraz
anebo onemocněly, mají nárok na léčebnou
péči na vrub státu (ministerstva sociální
péče), nemají-li nároku na léčebnou péči již
podle jiných právních ustanovení.

(2) Činí-li úraz, uvedený v předcházejícím
odstavci, dotčené osoby nezpůsobilými k vý-
dělku, mají samy, a zemřely-li na takový úraz,
mají pozůstalí po nich nárok na zaopatření na
vrub státu (ministerstva sociální péče) podle
ustanovení zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 41
Sb. z. a n., jímž se upravuje péče o invalidní
vojíny ze stavu mužstva po válce světové a
o pozůstalé po vojínech ze stavu mužstva.

(3) Nároku podle odstavce 2 není, přísluší-li
dotčeným osobám nárok na zaopatření z pra-
covního poměru, v němž byly v době, kdy se
branné výchovy zúčastnily, nebo nárok na


29

zaopatření (důchod) z některého druhu ve-
řejnoprávního pojištění; je-li však zaopatření
podle ustanovení zákona č. 41/1922 Sb. z. a n.
příznivější, poskytne jim stát rozdíl mezi za-
opatřením, příslušejícím jim podle právě uve-
deného zákona, a oním zaopatřením (důcho-
dem).

(4) Nároku podle tohoto paragrafu není,
jestliže postižená osoba způsobila si úraz
úmyslně nebo hrubou nedbalostí.

(5) To, co platí o úrazech, platí i o onemoc-
něních, získaných za účasti při branné vý-
chově.

(6) Ustanovení tohoto paragrafu platí
i o úrazech a onemocněních za účasti ve stráži
obrany státu (§ 42).

§47.

Léčebná péče a zaopatření cvi-
čitelů branné výchovy a jiných
osob spolu působících při posky-
tování této výchovy.

(1) Ustanovení § 46 platí obdobně i o úra-
zech, které utrpěli cvičitelé branné výchovy
a jiné osoby uvedené v § 24, odst. 2 při posky-
tování branné výchovy.

(2) Jsou-li osoby uvedené v předcházejícím
odstavci vojenskými osobami v činné službě
nebo mimo činnou službu, vztahují se na
úrazy utrpěné při poskytování branné vý-
chovy - jak po stránce léčebné péče, tak
i event. zaopatření - právní ustanovení,
platná o úrazech utrpěných v činné službě vo-
jenské.

(3) Ustanovení § 46, odst. 5 platí i zde.
§48.

Opatřování cvičišť, cvičebních
místností a pomůcek.

(1) K branné výchově lze použíti:

a) vhodných vojenských objektů (zejména
cvičišť a střelnic) se souhlasem vojenské
správy a za podmínek jí stanovených;

b) veřejně přístupných obecních pozemků
vhodných pro cvičiště, pokud jich nepotřebují
spolky oprávněné k poskytování branné vý-
chovy, jimž byly přiděleny, k provádění této


30

výchovy anebo - v mezích nutné potřeby -
k provádění tělesné výchovy s brannou vý-
chovou souvisící;

c) cvičišť a místností veřejných škol, pokud
jich nepotřebují školy k svým účelům anebo
spolky oprávněné k poskytování branné vý-
chovy, jimž byly přiděleny, k účelům uvede-
ným za písm. b);

d) cvičišť a místností spolků tělovýchov-
ných a spolků pěstujících vojenský výcvik,
pokud jich uvedené spolky nepotřebují k úče-
lům uvedeným za písm. b).

(2) Orgány, jimž přísluší právo nakládati
s pozemky, cvičišti a místnostmi uvedenými
v odstavci 1, jsou povinny tyto pozemky, cvi-
čiště a místnosti, pokud je jich k branné vý-
chově třeba, propůjčiti a postarati se o osvět-
lení, vytápění a úklid místností. Rozhodnutí
o tom činí v případech uvedených v odstavci 1,
písm. b) a d) okresní úřad po slyšení okres-
ního výboru brannosti a v případech uvede-
ných v odstavci 1, písm. c) nadřízený školní
úřad.

(3) Za použití cvičišť a místností uvedených
v odstavci 1, písm. d) k účelům branné vý-
chovy přísluší náhrada podle zásad stanove-
ných vládním nařízením, nejde-li o použití cvi-
čišť a místností k účelům branné výchovy
v dotčeném spolku prováděné. Za použití
ostatních objektů, pozemků, cvičišť a míst-
ností uvedených v odstavci 1 k branné vý-
chově nepřísluší náhrada. Bylo-li použito
k branné výchově pozemků, cvičišť nebo míst-
ností, které jsou v užívání státu, nepřísluší
vlastníku ani jiným osobám nárok na náhradu
škody z toho důvodu, že bylo těchto pozemků,
cvičišť nebo místností použito též k prová-
dění branné výchovy.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí ob-
dobně i o výcvikových pomůckách, jež jsou
na cvičištích a v místnostech uvedených v od-
stavci 1, k cvičebním účelům.

(5) Není-li v obci vhodných nebo postaču-
jících pozemků, cvičišť a místností uvedených
v odstavci 1, v nichž by se mohla branná vý-
chova konati, je obec povinna - za poměr-
ného přispění obcí při této výchově se účast-
nících - opatřit jiné vhodné pozemky, cvi-
čiště a místnosti a udržovati je v takovém
stavu, aby se jich dalo používati k branné vý-
chově. Výši příspěvku obcí stanoví podle po-
měru přímých daní, vybíraných v zúčastně-
ných obcích, nadřízený politický úřad.


31

(6) Nemůže-li obec opatřiti potřebné po-
zemky a místnosti podle ustanovení předchá-
zejícího odstavce, může býti na žádost obce
vyvlastněno užívání potřebných pozemků nebo
místností, a třeba-li i vlastnické právo k nim,
potvrdí-li ministerstvo národní obrany v do-
hodě s ministerstvem vnitra nutnost takového
opatření; o vyvlastňovacím řízení a o náhradě
za vyvlastnění platí ustanovení zákona ze
dne 29. března 1935, č. 63 Sb. z. a n., o vy-
vlastnění k účelům obrany státu.

(7) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdob-
ně i o použití pozemků, cvičišť a místností
uvedených v odstavci 1, písm. b) ac) pro účely
tělesné výchovy, prováděné ve spolcích opráv-
něných k poskytování branné výchovy. Za
použití těchto pozemků, cvičišť a místností
k právě uvedeným účelům přísluší náhrada,
sjednaná dohodou mezi dotčenými spolky a
orgány, jež mají právo nakládati s uvedenými
pozemky, cvičišti a místnostmi; nedojde-li
k dohodě, rozhodne o výši náhrady u pozemků,
cvičišť a místností uvedených v odstavci 1,
písm. b) okresní úřad a u pozemků, cvičišť a
místností uvedených v odstavci 1, písm. c)
nadřízený školní úřad.

(8) Vládním nařízením budou vydány po-
drobnější předpisy, zejména též o tom, kdo je
oprávněn požadovati pozemky, cvičiště nebo
místnosti a výcvikové pomůcky podle ustano-
vení tohoto paragrafu.

(9) Ustanovení tohoto paragrafu platí ob-
dobně o použití soukromých a veřejných vod
k branné výchově, jakož i o přístupu k nim
podle zásad stanovených vládním nařízením.

§ 49.

Použití vhodných pozemků
v přírodě.

(1) K branné výchově lze použíti též vhod-
ných k tomu pozemků v přírodě obdobně podle
ustanovení § 56 zákona ze dne 11. června 1879,
č. 93 ř. z., o ubytování vojska, ve znění zákona
ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., a zák.
čl. XXXVI/1879, o ubytování vojska, ve znění
zák. čl. XXXIX/1895.

(2) Vládním nařízením budou vydány po-
drobnější předpisy, zejména též o tom, kdo je
povinen hraditi škody, způsobené na pozem-
cích použitých podle tohoto paragrafu.


32

HLAVA IV.

Trestní ustanovení.

§50.

Opominutí předepsaného
h l á š e n í.

Kdo opomine učiniti hlášení nařízené podle
tohoto zákona nebo kdo v předepsaném hlá-
šení učiní nesprávné údaje, bude potrestán
okresním úřadem pokutou do 500 Kč.

§51.

Zameškání, rušení a maření
branné výchovy.

(1) Osoby, podléhající branné výchově, je-
jichž neospravedlněné zameškání cvičebních
hodin přestoupí ve výcvikovém roce třetinu
těchto hodin, anebo které brannou výchovu
ruší nebo maří, budou potrestány okresním
úřadem pokutou do 10. 000 Kč nebo trestem
na svobodě (vězením, uzamčením) do jednoho
měsíce, anebo obojím tímto trestem.

(2) Za ospravedlněné se pokládá při prová-
dění odstavce 1 zameškání, jehož příčinou je
omluvný důvod (§ 19), osvobození (§ 18) nebo
vyloučení z branné výchovy (§ 17).

§52.

Porušení povinností zaměst-
navatelů.

(1) Zaměstnavatel nebo jeho zástupce,
který - přes napomenutí okresním úřadem
mu dané - znovu překáží tomu, aby se jeho
zaměstnanec mohl účastniti branné výchovy
(§ 45), bude potrestán okresním úřadem po-
kutou do 10. 000 Kč, nebo trestem na svobodě
(vězením, uzamčením) do jednoho měsíce,
anebo obojím tímto trestem.

(2) Ustanovení § 169 zákona o obraně státu
platí obdobně.

§53.

Zneužívání pravomoci.

(1) Předseda spolku oprávněného k posky-
tování branné výchovy a činovníci takového
spolku, jimž byl svěřen dotčený obor působ-
nosti, velitel střediska branné výchovy, cviči-
telé branné výchovy a jiné osoby, spolu půso-


33

bicí při poskytování branné výchovy, kteří při
provádění tohoto zákona užijí své funkce k ji-
ným účelům než k účelům branné výchovy,
budou potrestáni, nejde-li o čin přísněji trest-
ný, okresním úřadem pokutou do 10. 000 Kč
nebo trestem na svobodě (vězením, uzamče-
ním) do jednoho měsíce, anebo obojím tímto
trestem.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou za
činy, které souvisí s výkonem jejich funkce,
trestně odpovědné jako veřejné orgány a po-
žívají ve výkonu této funkce trestní ochrany
veřejných orgánů.

§54.
Ustanovení o pokutách.

(1) Pro případ nedobytnosti pokut buď ulo-
žen zároveň náhradní trest vězení (uzamčení)
podle míry zavinění do jednoho měsíce.

(2) Náhradní trest vězení (uzamčení) za
nedobytnou pokutu může býti uložen zároveň
s trestem na svobodě; v tomto případě však
nesmí trest na svobodě spolu s uvedeným ná-
hradním trestem převyšovati meze zákonné
sazby trestu na svobodě.

§55.

Promlčení.

Stíhání trestných činů uvedených v §§ 50
až 53 se promlčuje v šesti měsících.

§56.
Přečiny proti branné výchově.

(1) Kdo, jsa určen k účasti při provádění
tohoto zákona, vědomě toto provádění ruší,
maří nebo ztěžuje, bude potrestán soudem za
přečin vězením nebo tuhým vězením od osmi
dní do šesti měsíců; vedle toho může býti
uložen peněžitý trest od 100 Kč do 10. 000 Kč.

(2) Kdo veřejně (§ 39, č. 2 zákona na
ochranu republiky) brannou výchovu snižuje
nebo zesměšňuje, bude potrestán soudem za
přečin tuhým vězením od osmi dní do tří mě-
síců; vedle toho může mu býti uložen peně-
žitý trest od 100 Kč do 10. 000 Kč.

§ 57.

Obecná ustanovení o přečinech
proti branné výchově.

(1) Pokus o přečiny uvedené v § 56 je
trestný.

(2) Peněžité tresty, uložené za tyto přečiny,
připadají státu.

5


34

HLAVA V.

Závěrečná ustanovení.

§ 58.

Zvláštní ustanovení pro ně-
která místa.

Pro organisaci branné výchovy v místních
obvodech důležitých pro obranu státu, stano-
vených vládním nařízením, mohou býti vlád-
ním nařízením vydána odchylná ustanovení.

§59.

Ustanovení o spolcích pěstují-
cích vojenský výcvik.

(1) Zásadní směrnice o organisaci a zřizo-
vání spolků pěstujících vojenský výcvik po-
dle § 28, odst. 1, písm. b) branného zákona
stanoví vláda; to platí i o reorganisaci tako-
vých spolků zřízených před účinností tohoto
zákona.

(2) Pěstovati vojenský výcvik podle § 28,
odst. 1, písm. b) branného zákona mohou jen
ty spolky, které jsou k tomu podle stanov
oprávněny. Vzor stanov - se zřetelem k zá-
sadním směrnicím stanoveným vládou podle
odstavce 1 - vydá ministerstvo vnitra v do-
hodě s ministerstvem národní obrany; to-
muto vzoru musí stanovy spolků pěstujících
vojenský výcvik vyhovovati.

(3) K zřízení takových spolků je třeba
úředního schválení; uděluje je podle volného
uvážení ministerstvo vnitra v dohodě s mini-
sterstvem národní obrany. To platí i o každé
změně stanov spolků pěstujících vojenský vý-
cvik.

(4) Pěstování vojenského výcviku se ne-
mohou spolky uvedené v předcházejících od-
stavcích za branné pohotovosti státu vzdáti.
Takové vzdání je dovoleno jen mimo dobu
branné pohotovosti státu a nabývá účinnosti
teprve tři měsíce po doručení úředního vý-
měru, kterým byla změna stanov o tom jed-
nající schválena, nestanoví-li tento výměr
lhůtu kratší.

(5) Spolky pěstující vojenský výcvik, zří-
zené před účinností tohoto zákona nebo před
vydáním nového vzoru stanov podle odstavce
2, musí na vyzvání ministerstva národní
obrany přizpůsobiti stanovy předepsanému
vzoru a předložiti je do tří měsíců po vyzvání
k schválení podle ustanovení odstavce 3.


35

V této lhůtě mohou se však tyto spolky
usnésti na přeměně v jiný spolek anebo se
rozejíti. Spolky, které neučiní žádných opa-
tření z opatření uvedených v tomto odstavci,
budou ministerstvem vnitra rozpuštěny.

(6) Mimo případ stanovený v předcháze-
jícím odstavci mohou se spolky pěstující vo-
jenský výcvik rozejíti jen s úředním schvá-
lením.

(7) Bylo-li spolku pěstujícího vojenský vý-
cvik použito k plnění úkolů uvedených v § 28,
odst. 1, písm. b) branného zákona nebo § 65,
odst. 5 tohoto zákona, nemohou se jejich čle-
nové vystoupením ze spolku zbaviti povin-
ností, které mají jako členové dotčeného
spolku.

(8) Nekonají-li spolky pěstující vojenský
výcvik povinnosti, jež stanovami převzaly,
zejména nepřidržují-li své členy výcvikem
povinné k této povinnosti, mohou býti mini-
sterstvem vnitra na návrh ministerstva ná-
rodní obrany rozpuštěny.

§ 60.

Hromadné provádění cvičení.

(1) Hromadně prováděti cvičení, která jsou
v podstatě branným výcvikem, zejména na
volných prostranstvích, smějí jen spolky
pěstující vojenský výcvik (§ 59) a z jiných
spolků jen ony spolky, kterým to bylo mini-
sterstvem národní obrany v dohodě s mini-
sterstvem vnitra a ministerstvem veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy výslovně
dovoleno.

(2) Překročení tohoto zákazu se posuzuje
podle povahy věci - nejde-li o čin přísněji
trestný - stejně jako nedbání předpisů spol-
čovacích a shromažďovacích; organisace a
spolky, které takový zákaz překročí, mohou
býti rozpuštěny nebo může býti jejich činnost
zastavena.

§ 61.

Používání zbraní při branné
výchově.

Pokud při branné výchově prováděné mimo
střediska branné výchovy jest potřebí použí-
vati zbraní k základnímu výcviku ve střelbě,
lze použíti jen cvičných zbraní typu vzducho-
vek a příslušného k nim střeliva určeného
k výcviku.


36

§ 62.

Kontrola spolků zabývajících
se tělesnou výchovou a sportem.

Za účelem kontroly může okresní úřad žá-
dati od spolků, zabývajících se tělesnou vý-
chovou nebo sportem, předložení potřebných
zpráv a výkazů o způsobu spolkové činnosti,
i když nejde o spolky oprávněné k poskyto-
vání branné výchovy.

§ 63.

Ustanovení o zvláštních dru-
zích dobrovolné branné vý-
chovy.

(1) Vláda může dáti svolení k provádění
zvláštních druhů branné výchovy na základě
dobrovolném, zejména pokud jde o výcvik
v létání, v řízení motorových vozidel a pod.
Takové svolení může vláda kdykoliv a bez
udání důvodů odvolati.

(2) Vládní nařízení stanoví, zda a jaké
úlevy v povinné branné výchově se poskytnou
osobám, které se účastní dobrovolné výchovy
podle odstavce 1.

§ 64.

Kursy pro vojenské osoby mimo
činnou službu.

(1) K udržení dosaženého stupně vojen-
ského výcviku jsou vojenské osoby mimo
činnou službu povinny účastniti se kursů, po-
kud je vojenská správa zřídí. Bližší podrob-
nosti o této povinnosti s přiměřeným použi-
tím zásad tohoto zákona, platných pro branný
výcvik, stanoví vládní nařízení.

(2) Na úrazy, které utrpěly vojenské osoby
mimo činnou službu za účasti v takovém
kursu, se vztahují - jak po stránce léčebné
péče, tak i event. zaopatření - právní usta-
novení, platná o úrazech, utrpěných ve službě
vojenské; to platí i o onemocněních získaných
za účasti v uvedeném kursu.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i o vojen-
ských osobách mimo činnou službu, které se
účastní dobrovolně v rámci vojenského vý-
cviku kursů pro vojenské osoby mimo činnou
službu, cvičných letů nebo cvičných jízd s bo-
jovými vozidly u útvarů útočné vozby, aniž
se staly vojenskými osobami v činné službě.


37

(4) Ustanovení §§ 48 a 49 platí i o použití
pozemků, cvičišť, místností a pomůcek pro
účely uvedené v předcházejících odstavcích.

§65.

Použití osob branné výchově
podléhajících k úkolům, pro něž
jsou touto výchovou připravo-
vány.

(1) O přibrání osob branné výchově pod-
léhajících k úkolům, pro něž jsou touto vý-
chovou připravovány, platí - bez újmy usta-
novení § 42 - příslušná ustanovení platných
zákonů, tuto věc upravujících, zejména pak
branného zákona (o povolání k vojenské
službě a k zvláštním úkonům podle § 3 bran-
ného zákona), zákona o obraně státu (o po-
volání k osobním úkonům) a zákona č. 82/
1935 Sb. z. a. n. (o použití k úkolům v civilní
protiletecké ochraně).

(2) Osoby, které po povolání k osobním
úkonům podle zákona o obraně státu byly
určeny k vykonávání úkonů se zbraní v ruce
(na př. k vojenskému střežení důležitých ob-
jektů a pod. ), mají - konajíce tyto úkony -
právní postavení vojenských stráží, nemohou
však býti předmětem trestných činů popsa-
ných v čtvrté hlavě dílu II vojenského trest-
ního zákona ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z.
To platí i o zaměstnancích uvedených v § 64,
odst. 1 zákona o obraně státu, kterých bylo
použito vzhledem k ustanovení § 64, odst. 2
téhož zákona k úkolům se zbraní v ruce.

(3) Zbraně smějí osoby uvedené v od-
stavci 2 použíti, šetříce potřebné opatrnosti
podle okolností případů, jen v těchto pří-
padech:

a) při nutné obraně, aby odvrátily násilný
útok, který na ně byl učiněn, anebo který jim
přímo hrozí, nebo jímž se ohrožuje život jiné
osoby;

b) aby odvrátily nebezpečný útok, který
ohrožuje střežený objekt, po marné výzvě,
aby bylo upuštěno od útoku;

c) aby zamezily útěk pachatele, jenž vážně
poškodil anebo ohrozil střežený objekt, byl-li
přistižen při činu, nebo je-li důvodně pode-
zřelý z takového činu a nelze-li ho zadržeti
jiným způsobem;

d) aby zamezily útěk nebezpečného zlo-
čince, jejž nemohou jiným způsobem za-
držeti;


38

e) aby zamezily útěk osoby, která se
v místnostech ohrožených chová podezřele a
na volání střežící osoby nedá uspokojivou od-
pověď, nemohou-li ji zadržeti jiným způ-
sobem.

(4) O použití zbraně proti vnějšímu ne-
příteli platí pro osoby, vykonávající úkony
uvedené v odstavci 2, to, co platí pro osoby
vojenské.

(5) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 2 pří-
slušníky spolků oprávněných k poskytování
branné výchovy, lze při ukládání úkonů uve-
dených v odstavci 2 použíti součinnosti těchto
spolků podle zásad stanovených vládním naří-
zením, jež stanoví i další podrobnosti k prove-
dení tohoto paragrafu; uvedené spolky jsou
povinny k součinnosti, kterou jim toto vládní
nařízení uloží.

§66.

Osvobození od kolků a podobné
výhody.

(1) Podání, právní jednání, listiny, vysvěd-
čení a úřední úkony nutné k provádění tohoto
zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků
i od dávek za úřední úkony ve věcech
správních.

(2) Dodávky a výkony sloužící branné vý-
chově - počítajíc v to i produkce a závody
spolků oprávněných k poskytování branné vý-
chovy, provozované v rozsahu stanov, pokud
je jejich účelem ukázati pokrok v tělesné vý-
chově členstva spolků - jsou osvobozeny od
daní a jiných veřejnoprávních dávek. Co se
rozumí dodávkami a výkony uvedenými
v tomto odstavci, stanoví vláda nařízením.

§67.

Hrazení nákladů.

(1) Náklady, které vzniknou z provádění
tohoto zákona v jednotlivých oborech veřejné
správy, jdou na vrub oněch oborů.

(2) Vyšší náklady, kterých bude roku 1937
vyžadovati provádění tohoto zákona, uhradí se
především úsporami z prostředků určených na
výdaje celé skupiny I státního rozpočtu
(vlastní státní správa); kdyby tyto úspory
nestačily, zmocňuje se ministr financí, aby ne-
dostávající se částky opatřil úvěrovými ope-
racemi.


39

§68.

Bližší předpisy.

Úpravu bližších podrobností jednotlivých
ustanovení tohoto zákona lze v jeho mezích
provésti vládním nařízením.

§69.

účinnost a provedení zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září
1937; provedou jej ministr národní obrany,
ministr vnitra, ministr veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy, ministr školství a
národní osvěty a ministr zemědělství v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

III.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi
dne 23. června 1937 vládní návrh zákona
o branné výchově, projevil souhlas s usne-
sením výboru branného a kulturního a do-
poručuje připojenou osnovu zákona posla-
necké sněmovně k ústavnímu schválení.

Rozpočtový výbor upozorňuje: při pro-
vádění branné výchovy ve školách, kde se
nevyučuje po celý školní rok (kde se na př.
vyučuje méně než po 6 měsíců ročně po 6
dnů týdně), třeba vyučování upraviti tak,

aby na výchovu jedné osoby byl přibližně
stejný náklad jako při branné výchově pro-
váděné mimo školy. Proto nedoporučuje se
vyučování drobiti na malé kursy.

Pokud jde o finanční zatížení územní
samosprávy může rozpočtový výbor přijati
v dohodě s výborem branným § 10 jen
s podmínkou, bude-li rozšířen o ustanovení,
že vláda nařízením musí určiti, jakým způ-
sobem bude pro svazky územní samosprávy
opatřena úhrada vzniklých nákladů.

V P r a z e dne 23. června 1937.

Teplanský, v. r.,

předseda.

Dr inž. Brdlík, v. r.,

zpravodaj.

Resoluce výboru branného.

Vláda nechť učiní opatření, aby nezaměstnaným a nemajetným byl poskyt-
nut k účasti na branném výcviku bezplatně cvičný oděv a obuv na náklad státní
správy.

Resoluce výboru kulturního.

1. Kulturní výbor žádá, aby ministerstvo školství a národní osvěty, po případě
ministerstvo zemědělství upravilo vyučovací osnovy a rozvrhy hodin na školách tak,


40

aby zavedením branné výchovy do škol nebylo žactvo více zatěžováno, pokud to nebude
nezbytné nutné.

2. Kulturní výbor posl. sněmovny doporučuje, aby zdravotní prohlídky na národ-
ních, středních, odborných i vysokých školách byly zavedeny povinné, neboť se tím za-
brání škodám, které by mohly vzniknouti na zdraví školní mládeže při provádění vo-
jenského výcviku a pomocných a ochranných službách.

3. Kulturný výbor v súvislosti s významom zákona o brannej výchove upozorňuje
ministerstvo školstva a národnej osvěty na zvláštně položenie profesorov tělocviku a
na nové úlohy, ktoré sú v prvom radě im naložené. Na profesorech tělocviku bude naj-
viac záležať, aby posilnili tak ducha brannosti, ako i připravovali tělesnu zdatnosť a
vycvičenosť žiactva. Tým dostávajú nové úlohy a nové břemena. Preto kulturný výbor
žiada, aby profesoři tělocviku bolí plné zrovnoprávnění platové s profesormi predme-
tov naukových, a tak ich zaťaženie bolo primerane honorované.

Státní tiskárna v Praze. - 3676-37


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP