Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 5. zasedání.

1024.

Zpráva

výboru ústavně-právního, sociálně-politického a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 933)
o úsporných opatřeních personálních.

I.

Nejvyšší správní soud ve svém nálezu
č. Boh. A 12. 388 vyslovil právní názor, že
zavedení zvláštního pensijního příspěvku
v § 10 vlád. nař. č. 252/33 je u soudců sou-
částí úpravy platových a tím též jejich
služebních poměrů, takže vláda nebyla
vzhledem k omezující doložce připojené
k zmocňovacímu zákonu č. 95/1933 ("pokud
k tomu není zapotřebí zvláštního zákona
podle předpisů ústavní listiny") zmocněna,
aby provedla toto snížení platů soudců
vzhledem k § 97 úst. listiny cestou nařizo-
vací, jak to učinila ohledně ostatních stát-
ních zaměstnanců. Totéž stanovisko zaujal
nejvyšší správní soud též, pokud jde
o ustanovení § 8 vlád. nař. č. 252/33 o krá-
cení činovného (nález z 5. prosince 1936,
č. 16. 844/36, Boh. A 12. 680). Není po-
chyby, že stejně by bylo rozhodováno i,
pokud by šlo o stížnosti proti srážkám
z platů nově stanoveným v § 2 právě zmí-
něného vládního nař. č. 252/33.

Poněvadž je jisto - a organisace soud-
covské to výslovně též přiznávají, - že pro
soudce nemohou, pokud jde o úsporná opa-
tření personální, platiti jiné předpisy, než
pro ostatní státní zaměstnance, a že tudíž
soudci nemohou z věcných důvodů býti vy-
jmuti z platových srážek a jiných platových
snížení, předložila vláda návrh zákona tisk
č. 933. Podle tohoto navrhovaného zákona

mají předpisy zmíněného vládního nařízení
č. 252/33, vydané pro státní úředníky,
platiti v rozsahu stanoveném v den účin-
nosti zákona, t. i. 1. ledna 1937, obdobně
i pro soudce. Rovněž úprava úsporných per-
sonálních opatření, stanovená pro státní
zaměstnance na rok 1937, má platiti ve
stejném časovém i věcném rozsahu obdobně
i pro soudce.

Vládní návrh je osnován na právní kon-
strukci, podle níž přenesl všeobecnou for-
mulací veškeré právní předpisy vládního
nařízení č. 252/33 Sb. z. a n., vydaného pro
státní úředníky, v rozsahu stanoveném
v den účinnosti tohoto zákona obdobně i na
soudce.

ústavně-právní výbor zkoumal především
otázku, zda plně vyhovuje volená forma,
podle které zcela stručný zákon pouze pro-
hlašuje, že předpisy určitého vládního na-
řízení platí pro soudce, aniž podrobněji
tyto předpisy uvádí. Výbor dospěl k názoru,
že právě vzhledem k zmíněné judikatuře
NSS nelze se vyhnouti obavám, že jen
pouhý stručný odkaz na specielní vládní
nařízení nestačí, aby odstranil případné
pochybnosti s hlediska ústavnosti navrho-
vaného zákona (§ 97, odst. 2 úst. listiny).
Proto pokládal za nutné, aby byly v zá-
konu samém uvedeny podrobně předpisy
všech těch úsporných personálních opa-

---

2

tření, jejichž platnost má postihnouti
soudce, a to nejen soudce v činné službě,
nýbrž též soudcovské čekatele a soudce
v pensi i pozůstalé po nich. Poněvadž pak
právě vydaným vládním nařízením z 11.
června t. r. č. 117/1937 byly pro státní
zaměstnance s hlediska úsporných perso-
nálních opatření vydány určité úlevy na
platových srážkách již od 1. ledna 1937,
bylo dále nutno, aby též pro okruh osob,
které postihují předpisy projednávaného
zákona, byla účinnost úsporných personál-
ních opatření stanovena již od 1. ledna
1937, a to v rozsahu úplně shodném a plat-
ném pro ostatní státní zaměstnance.

Všechny tyto předpisy jsou uvedeny po-
drobně v první části nového tekstu zákona,
která povšechně pro soudce v činné službě
i ve výslužbě a pro pozůstalé po nich pře-
jímá zmíněná úsporná opatření personální
v rozsahu platném pro ostatní úředníky
s vysokoškolským vzděláním a pozůstalé
po nich, v rozsahu a s účinností k 1. lednu
1937.

Jsou to jednak časově omezené předpisy
zákona č. 204/32 Sb. z. a n., jednak vše-
chny předpisy vládního nařízení č. 252/.
33 Sb. z. a n. a dosud platné předpisy
ostatních vládních nařízení, jimiž bylo
uvedené vládní nařízení prodlužováno.
Jsou to v podstatě předpisy § 4, odst.
1 až 5, § 5, § 6, odst. 1 až 3, § 8, odst. 1
a 2, § 9 zákona č. 204/32 Sb. z. a n. a před-
pisy § 2, odst. 1, § 4, odst. 1, § 7, § 8, odst.
1 až 5 a odst. 6 ve znění § 3, vlád. nař. č.
237/35 Sb. z. a n., § 9, § 10, odst. 1, § 12,
§ 13 a pokud třeba i § 16 vlád. nař. č.
252/33 Sb. z. a n. podle stavu platného
v den účinnosti zákona, t. j. 1. ledna 1937.

Trvalá ustanovení zákona č. 204/32 Sb.
z. a n. nebylo třeba rozšiřovati na soudce,
poněvadž ze zákona bez časového omezení
platí již na soudce bez dalšího legislativ-
ního opatření.

Některá ustanovení vládního nařízení
č. 252''33 Sb. z. a n. byla přizpůsobena
právnímu stavu platnému 1. ledna 1937,
po případě byla vypuštěna ta ustano-
vení, která nemají již praktického vý-
znamu po provedení t. zv. zrovnopráv-
nění staropensistů, a všechna ustanovení
s tím souvislá, na př. § 4, odst. 3.
vlád. nař. č. 252/33 a § 6, odst. 4, zák. č.
204/32 Sb. z. a n. Ustanovení § 13 vlád.
nař. č. 252/33 Sb. z. a n. nebylo recipováno,
poněvadž příslušné ustanovení zákona č.

457/1919 dotýká se v daných případech
§ u 80, odst. 2 služ. pragm., který se však
podle čl. I. odst. 3, uvozovacího zákona ke
služební pragmatice nevztahuje na soudce
z povolání. Konečně byla do osnovy přene-
sena také ustanovení § 26 a § 20, zákona
č. 204/32 Sb. z. a n., pokud byla § em 16.
vlád. nař. č. 252/33 Sb. z. a n. rozšířena
na nová, pokud se týče zostřená úsporná
personální opatření podle tohoto vládního
nařízení.

V podrobnostech bylo by k této první
části uvésti:

V § 3, odst. 2, osnovy vypuštěn v první
větě obrat "a doplňovacího přídavku žena-
tých", poněvadž tento příjem soudcové ne-
mají.

Osnova v některých paragrafech, ze-
jména §§ 6, 8, 10, výslovně rozšiřuje před-
pisy platné pro státní zaměstnance ve vý-
službě a pro pozůstalé po nich i na soudce
ve výslužbě, resp. pozůstalé po nich; činí
tak jen z toho důvodu, aby v osnově byl
bezpečně zajištěn právní stav a není tím
naprosíte prejudikováno stanovisku, že na
soudce z povolání a tím méně na pozůstalé
po nich se nevztahují ústavní záruky, sta-
novené v ústavní listině, zejména v jejím
§ 97.

§ 12 osnovy má provésti zajištění dosa-
vadního právního stavu podle vládních na-
řízení o úsporných opatřeních personálních,
vydaných na základě zmocňovacího zákona
č. 109/34 Sb. z. a n. a zákonů je měnících
po případě je prodlužujících a zajištění
opatření podle něho provedených.

Ustanovení o účinnosti zachovává dů-
sledně konstrukci dosavadních zákonů
o úsporných opatřeních personálních a
omezuje časově pouze ta ustanovení, která
jsou i v platných úsporných opatřeních pro
ostatní zaměstnance státní časově ome-
zena, účinnost ustanovení, která úspornými
opatřeními personálními nejsou pro ostatní
státní zaměstnance omezena časově, není
ani v této osnově časově omezena.

Ústavně - právní výbor, projednávaje
vládní návrh tisk č. 933, nemohl nepřihléd-
nouti ke skutečnosti, že ústavní listina za-
ručuje soudcům ve zcela samostatném od-
dílu jednajícím o moci soudcovské, zvláštní
postavení projevené mimo jiné prohlášením
zásady jejich neodvislosti (§ 98 úst. list. ),
při čemž však jim současně zakazuje jiné
vedlejší honorované funkce (§ 100 úst.
list. ). Toto zvláštní postavení soudců na

---

3

jedné straně a na druhé straně úvaha, že
odměny poskytované jim od r. 1931 podle
usnesení vlády z 16. ledna 1931 za mimo-
řádné výkony, byly značně sníženy, a to
postupem času z celkového obnosu ročních
8 mil. Kč na 21/2% mil. Kč ročně, zatím co
úhrada pro ně zajištěná zákonem
č. 120/1931, o zvýšení soudních poplatků,
se nezměnila, jsou důvodem, že výbor se
rozhodl doporučiti, aby soudcům byl po-
skytnut zvláštní, měsíčně vyplácený pří-
davek ročních 1800 Kč, který právě vzhle-
dem k jejich zvláštnímu a ústavou zaruče-
nému postavení má býti započítatelný do
pensijní základny.

Omezené rozpočtové prostředky nedovo-
lují, aby pro běžný rok 1937 byl tento pří-
davek přiznán v plné výměře, takže pro
tento rok se doporučuje přiznati jej jen
ve výši poloviční, totiž 900 Kč; za to byl by
tento obnos splatný najednou co nejdříve
po vyhlášení zákona.

Poněvadž konceptní úředníci státních
zastupitelstev, vrchních státních zastupitel-
stev a generální prokuratury (§53 plat.
zákona č. 103/26) se doplňují ze soudců a
též jejich služební příjmy jsou upraveny
zcela shodně s platy soudcovskými, nelze
jim nepřiznati též tento přídavek, poně-
vadž jinak by pro tato místa nebylo z řad
soudcovských uchazečů, když by soudce
přestupem k službě u zmíněných úřadů měl
svůj přídavek ztratiti.

Zájmové brganisace soudcovské vznesly
požadavek, aby v zákoně bylo výslovně pro-
hlášeno, že výhody, které budou v budou-
cnosti všeobecně přiznány úředníkům s pl-
ným vysokoškolským vzděláním, příslušejí
mocí tohoto zákona za stejných podmínek
obdobně též soudcům. Výbor však v tomto

směru vyslovil všeobecně přesvědčení, že
není myslitelno a že je tedy vyloučeno,
aby v budoucnosti některá úprava, která
by všeobecně přinesla určité výhody stát-
ním úředníkům s vysokoškolským vzdělá-
ním, vylučovala soudce. Považoval proto
výbor pojetí tohoto zvláštního ustanovení
do zákona samého za zbytečné. To platí
také o t. zv. výkonostních odměnách soud-
covských, jichž trvání v neztenčené míře
není tímto zákonem nikterak dotčeno. Zá-
kon také nepřipouští, aby byly účastni za-
váděné platové úpravy druhou částí tohoto
zákona oni soudci, kteří po 1. lednu 1935
až do účinnosti tohoto zákona odešli na od-
počinek. Bude věcí dalšího jednaní,
aby tato diskrepance, vzniklá mezi platy
soudců aktivních a platy soudců v letech
1935 a 1936 po určitou dobu aktivní služby
ještě konavších, byla odstraněna. Ústavně-
právní výbor v tomto směru také přání vy-
slovil.

Platnost ustanovení § 1, § 2, odst. 1, §§
3 až 5 zákona byla omezena, jak je tomu
u ostatních státních zaměstnanců podle
vlád. nař. č. 117/1937, do konce roku 1937.
Předpisy, které pro státní zaměstnance
v tomto směru platí bez časového omezení,
platí ve smyslu již uvedených vývodů ob-
dobně bez časového omezení i pro soudce a
pozůstalé po nich.

Pokud půjde o případnou úpravu někte-
rých úsporných opatření personálních též
po 31. prosinci 1937, bude otázka ta ře-
šena jak pro soudce, tak pro ostatní státní
zaměstnance zvláště.

ústavně právní výbor jednal o shora
uvedené osnově ve schůzi dne 24. června
1937 a usnesl se doporučiti poslanecké sně-
movně přijetí osnovy v připojeném znění.

V P r a z e dne 24. června 1937.

Dr Patejdl v. r.,

předseda.

Dr Mareš v. r.,

zpravodaj.

II.

Sociálně politický výbor zabýval se vlád-
ním návrhem o úsporných opatřeních per-
sonálních (tisk 933) ve schůzi dne 24.

června 1937 a usnesl se doporučiti posl.
sněmovně, aby jej přijala ve znění usnese-
ném ve výboru ústavně-právním.

V Pr a z e dne 24. června 1937.

Dr Meissner v. r.,

předseda.

Dr Suchý v. r.,

zpravodaj.

---

4

III.

Rozpočtový výbor jednal ve své schůzi
dne 25. června 1937 o vládním návrhu zá-
kona o úsporných opatřeních personálních,
projevil souhlas s usneseními výboru

ústavně-právního a sociálně-politického a
s jejich odůvodněním a doporučuje posla-
necké sněmovně připojenou osnovu zákona
k ústavnímu schválení.

V P r a z e dne 25. června 1937.

P. Teplanský v. r.,

předseda.

Dr J. Stránský v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne.................................................................... .........1937,

o úpravě některých platových poměrů soudců se zřetelem k úsporným

opatřením personálním.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část prvá.

§1.

(1) Soudcům mimo skupiny se sráží 15. 8%
z úhrnných stálých služebních příjmů.

(2) Ostatním soudcům se sráží z aktivních
platů, činí-li pensijní základna

nad 9. 000 Kč	až včetně	10. 800 Kč,	3. 8%
" 10. 800 Kč		12. 600 Kč,	5. 8%
" 12. 600 Kč	,,,, ,,,,	14. 400 Kč,	8. 8%
" 14. 400 Kč,			10. 8%
pensijní základny.

(3) Soudci nesmí po srážce zůstati na sráž-
kové základně méně, než zůstane soudci s nej-
vyšší srážkovou základnou, pro niž je stano-
veno nejblíže nižší srážkové procento.

(4) Z vedlejších stálých služebních příjmů
soudců se sráží 15. 8%, převyšuje-li souhrn
služebního platu a těchto vedlejších služeb-
ních příjmů nejvyšší služební plat úředníka
nejvyšší platové stupnice stejného stavu ro-
dinného. Vedlejšími stálými služebními pří-
jmy jsou příjmy, které soudci plynou vedle
služebního platu a jiných příjmů, srážkou po-
dle odstavce 2 již dotčených, podle platového

---

5

zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z.
a n., jakož i pravidelné přídavky a odměny
jakéhokoliv druhu, pokud nejsou náhradou
služebních výloh.

§2.

(1) Základny pro vyměřování pensijního
příspěvku a pojistného podle zákona ze dne
15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., o nemocen-
ském pojištění veřejných zaměstnanců, se
tímto zákonem nemění.

(2) Ustanovení § 31, odst. 2, druhé věty
zák. č. 221/ 1925 Sb. z. a n. neplatí, pokud jde
o provádění tohoto zákona.

§3.

(1) Z odpočivných (zaopatřovacích) platů
soudců a pozůstalých po nich se sráží, činí-li
srážková základna

nad	9. 000 Kč	až včetně	12. 600 Kč,	5. 8%
,,	12. 600 Kč	99 99	14. 400 Kč,	8. 8%
99	14. 400 Kč	99 99	33. 600 Kč,	10. 8%
99	33. 600 Kč	99 99	49. 800 Kč,	12. 8%
99	49. 800 Kč,			15. 8%
srážkové základny.

(2) Srážkovou základnu tvoří celkové od-
počivné (zaopatřovací) příjmy bez přídavků
na děti a výchovného. Příspěvky na výchovu
se posuzují odděleně od vdovské pense.

(3) Ustanovení § 1, odst. 3 a ustanovení
§ 2 platí stejně.

§4.

(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy soudců
a pozůstalých po nich, zbývající po srážce po-
dle § 3, se snižují po dobu povoleného pobytu
mimo území republiky Československé

z částky do 24. 000 Kč ročně o... 10%,
z další části odpočivného (zaopatřova-
cího) platu nad 24. 000 Kč ročně o.. 15%,
nikoliv však pod nejnižší výměru stanovenou
v příslušném pensijním předpise. Příspěvky
na výchovu se posuzují odděleně od vdovské
pense.

(2) Snížení podle tohoto paragrafu neplatí
pro dočasný pobyt mimo území republiky,
který nepřesahuje v jednom roce dobu dvou
měsíců. Pro počítání doby i snížení výplaty
podle tohoto paragrafu jsou rozhodnými dny
odchodu z území republiky a dny návratu.

---

6

§ 5.

Vánoční příspěvek podle zákona ze dne 14.
října 1930, č. 144 Sb. z. a n" se nevyplácí.

§ 6.

Má-li soudce ve výslužbě (pozůstalý po
soudci) vedle odpočivných (zaopatřovacích)
platů stálý výdělečný příjem podrobený dani
důchodové, snižuje se výplata odpočivných
(zaopatřovacích) platů o polovinu částky vý-
dělečného příjmu. Tímto snížením nesmí úhrn
odpočivných (zaopatřovacích) platů a výdě-
lečného příjmu klesnouti pod částku 24. 000
Kč ročně, do kteréžto částky se nepočítají
výchovné, přídavky na děti a příspěvky na
výchovu.

§ 7.

(1) Činovné se snižuje o 28%, a jde-li
o manželství uzavřená po 31. prosinci 1933,

o 35%,

a) každému z obou manželů, kteří jsou stát-
ními zaměstnanci v činné službě,

b) jednomu z obou manželů, kteří jsou
státními zaměstnanci v činné službě, jsou-li
ze služebních důvodů nuceni žíti odděleně
v různých služebních působištích, a to tomu,
který má nižší činovné; toto ustanovení platí
pouze pro manželství uzavřená před 1. led-
nem 1934,

c) ženatému soudci (provdané ženě-soudci),
jehož (jejíž) manželka (manžel) je veřejnou
zaměstnankyní (veřejným zaměstnancem),
nebo má stálé výdělečné povolání.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li
soudce ve společné domácnosti s osobou uve-
denou ve čl. I, § 5, odst. 2 a 3 zákona ze dne
17. prosince 1919, č. 2 z r. 1920 Sb. z. a n.,

i kdyby tato nevyhovovala podmínkám tam
stanoveným.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy,
jestliže po 1. červenci 1933 bylo manželství
rozvedeno.

(4) Svobodným soudcům bez rozdílu po-
hlaví, kteří bydlí ve společné domácnosti s ro-
diči, z nichž alespoň jeden je veřejným za-
městnancem v činné službě, se snižuje činovné
o 21%.

(5) Ustanovení předcházejících odstavců
o činovném platí obdobně i pro část služeb-
ního platu činovnému odpovídající. Pro opa-
tření ve smyslu odstavců 1 až 3 se určí za

---

7

část služebního platu činovnému odpovídající
částka ve výši 15% služebního platu bez vý-
chovného. Pro opatření podle ustanovení od-
stavce 4 pak se určí část služebního platu od-
povídající činovnému tak, že se od služebního
platu odečte část služebního platu služnému od-
povídající a případné výchovné; při tom se za
část služebního platu služnému odpovídající
pokládá pensijní základna.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí jen
tehdy, jestliže hrubé služné (plat jemu odpo-
vídající) pokud se týče dvě třetiny hrubého
výdělečného příjmu obou manželů (odst. 1
až 3) po případě svobodného státního zaměst-
nance a jednoho neb obou jeho rodičů, pokud
tito jsou veřejnými zaměstnanci (odstavec 4),
dohromady převyšují roční částku 18. 000 Kč.

(7) Snížení činovného se upraví tak, aby
nepřevyšovalo částku, o kterou hrubé služné
(plat jemu odpovídající) po případě dvě tře-
tiny hrubého výdělečného příjmu převyšují
částku ročních 18. 000 Kč. Jsou-li oba man-
želé státními zaměstnanci, provede se toto
snížení tak, že jeho úhrnná částka se rozdělí
na oba manžely v poměru, jak se má nesní-
žené činovné jednoho k nesníženému činov-
nému druhého manžela.

§8.

(1) Je-li z manželů jeden státním zaměst-
nancem v činné službě a jeden poživatelem od-
počivného (zaopatřovacího) platu nebo jsou-li
oba manželé poživateli odpočivných (zaopa-
třovacích) platů, krátí se služební plat stát-
ního zaměstnance v činné službě podle pří-
slušných ustanovení § 7, odpočivné (zaopatřo-
vací) příjmy druhého manžela, po případě od-
počivné (zaopatřovací) příjmy obou manželů,
pokud hrubý úhrn služebního platu jednoho
manžela a odpočivných (zaopatřovacích) pří-
jmů druhého manžela, po případě hrubý úhrn
obou odpočivných (zaopatřovacích) příjmů
činí ročně dohromady

více než 18. 000	Kč	do 24. 000	Kč	včetně,	o.	. 2. 1%
" " 24. 000	Kč	do 30. 000	Kč	,,	o.	. 2. 8%
" " 30. 000	Kč	do 36. 000	Kč	,,	o.	. 4. 2%,
" " 36. 000	Kč	0...				. 5. 6%

odpočivných (zaopatřovacích) přijmu tohoto
manžela (každého z obou manželů).

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li
soudce (poživatel odpočivného nebo zaopatřo-
vacího platu) ve společné domácnosti s oso-
bou uvedenou v článku I, § 5, odst. 2 a 3 zák.

---

8

č. 2/1920 Sb. z. a n., i kdyby tato nevyhovo-
vala podmínkám tam stanoveným.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy,
jestliže po 1. červenci 1933 bylo manželství
rozvedeno.

(4) Pod ustanovení tohoto paragrafu spa-
dají všecky odpočivné (zaopatřovací) příjmy,
zejména bez rozdílu, zda poživatel jich nabyl
z vlastního služebního poměru, nebo zda jeho
nárok jest odvozen od osoby jiné.

(5) Krácením podle předcházejících od-
stavců nesmí odpočivný (zaopatřovací) plat
klesnouti pod příslušnou nejnižší výměru.

(6) Poživatelům příjmů uvedených v od-
stavci 1 nesmí po srážce podle odstavců 1 až
3 zůstati na těchto příjmech méně, než zů-
stane poživatelům takových příjmů s nejvyš-
ším hrubým úhrnem, pro nějž je stanoveno
nejblíže nižší srážkové procento nebo nebyla
srážka tato stanovena vůbec. V takových pří-
padech se sníží částka, o niž byl odpočivný
(zaopatřovací) plat podle tohoto paragrafu
krácen, u osoby, jež má odpočivný (zaopa-
třovací) plat nižší, jsou-li oba odpočivné (za-
opatřovací) platy stejné, u manželky.

(7) Služebním platem, pokud se týče odpo-
čivnými (zaopatřovacími) příjmy se tu roz-
umějí platy příslušející po srážkách podle
ustanovení §§ 1, 3, 4 a 6 tohoto zákona, po
případě po srážkách podle ustanovení §§ 11
až 13 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n.

§9.

(1) Při jakémkoliv zvýšení pensijní zá-
kladny platí soudce jako zvláštní pensijní pří-
spěvek po dobu dvanácti měsíců (padesáti-
dvou týdnů) od tohoto zvýšení polovinu
částky, o niž se takto zvýšila měsíční částka
pensijní základny. O zaokrouhlení tohoto pří-
spěvku platí ustanovení § 140. odst. 3 plato-
vého zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro zvý-
šení pensijní základny podle § 14 tohoto zá-
kona.

§ 10.

(1) Vdově po soudci, která je o 20 let
mladší svého manžela a nabude po účinnosti
tohoto zákona nárok na zaopatřovací plat,
přísluší zaopatřovací plat ve výměře snížené
o 10%, a je-li mladší o více roků, vždy o další
2% za každý celý rok přesahující věkový

---

9

rozdíl 20 roků. Žila-li však taková vdova
v tomto manželství nepřetržitě přes 5 roků,
snižuje se procento srážky za každý započatý
rok manželství přesahující 5 roků, o 2%,
pokud se týče o 4%, vzešlo-li z tohoto man-
želství dítě, až bude dosažena normální vý-
měra zaopatřovacího platu. Nejnižší roční vý-
měra vdovské pense zůstává však podle to-
hoto ustanovení zachována.

(2) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí obdobně pro osoby, jichž se týká ustano-
vení článku I, § 5, odst. 2 a 3 zák. č. 2/1920
Sb. z. a n.

§ 11.

Ustanovení § 26 zák. č. 204/1932 Sb. z. a n.
platí i pro oblast tohoto zákona, ustanovení
§ 20 téhož zákona pak platí i pro opatření pro-
váděná podle §§ 6 a 8 tohoto zákona.

§ 12.

Případné nároky na jakýkoliv doplatek z ti-
tulu úprav služebních (odpočivných, zaopatřo-
vacích) příjmů, které byly provedeny podle
vládních nařízení o úsporných opatřeních per-
sonálních, vydaných na základě zákonů č.
109/1934, 131/1935 a 163 1936 Sb. z. a n.,
zanikají, ať vznikly nebo byly uplatněny kdy-
koliv.

§ 13.

Ustanovení uvedená v §§ 1 až 12 tohoto zá-
kona platí obdobně i pro soudcovské čekatele.

část druhá.

§ 14.

(1) Soudcům a úředníkům, uvedeným v § 53
platového zákona ze dne 24. června 1926, č.
103 Sb. z. a n., v činné službě přísluší zvláštní,
do pense započitatelný přídavek ročních 1. 800
Kč, který se vyplácí v měsíčních předem
splatných lhůtách zároveň se služným. Pro
rok 1937 přísluší však tento přídavek jen po-
lovicí, která se vyplatí najednou nejpozději do
šesti týdnů po vyhlášení tohoto zákona.

(2) Zvláštní přídavek, zmíněný v předchá-
zejícím odstavci, není ve smyslu předpisů
o úsporných opatřeních personálních součástí
srážkové základny.

---

10

Část třetí.

§ 15.

Tento zákon, který provedou všichni čle-
nové vlády, nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1937. Platnost předpisů § 1, § 2 odst. 1, §§ 3
až 5 končí dnem 31. prosince 1937.

Státní tiskárna v Praze. - 3642-37.