Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
1051.
Návrh
poslanců Antonína Chmelika a dr Aloise Štůly
na změnu a doplnění zákona ze dne 26. března 1936, čís. 65 Sb. z. a n., o sta-
vebním ruchu.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .................
jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 26. března 1936, čís. 65
Sb. z. a n., o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§ 22 zákona čís. 65/36 se doplňuje no-
vým odstavcem tohoto znění:
V hlavním městě Praze může stavební
úřad odepříti parcelační a stavební povo-
lení v částech obecního území, které po-
strádají veřejných zařízení komunikač-
ních, kanalisačních a vodovodních, ne-
usnese-li se městské zastupitelstvo, že o-
bec tato zařízení provede do takové lhů-
ty, aby stavby podle dotčených povolení
vznikající mohly již býti účastny těchto
zařízení, anebo, není-li provedení těchto
zařízení do téže lhůty jiným způsobem
zabezpečeno.
2
Ustanovení předcházejícího odstavce
může býti vládním nařízením rozšířeno
také na jiné obce.
Čl. II.
§ 39 se doplňuje novým odstavcem (4)
tohoto znění:
Veškerá právní jednání osob veřejného
práva, ať knihovní, ať neknihovní, soud-
ní, nebo mimosoudní, která jsou určena
k provedení stavby dle tohoto zákona,
jsou osvobozena od jakýchkoliv dávek a
poplatků.
Čl. III.
§ 57, odst. (1) se mění a bude zníti
takto:
(1) Státní záruku lze uděliti na stavby,
s nimiž bude započato do 31. října 1940.
Čl. IV.
§ 58 se mění a bude zníti takto:
(2) Nájemní domy podle odst. (1) musí
vyhovovati podmínkám § 136 zákona čís.
76/1927 Sb. z. a n. a obsahovati výlučně
byty o jedné obytné místnosti s podlaho-
vou plochou této místnosti nejvýše 34 m2.
Není však na újmu předcházejícího usta-
novení, jestliže obytná jednotka bude roz-
dělena na dvě místnosti, jichž součet pod-
lahových ploch, nehledíc ku příslušenství,
nepřevýší výměru 34 m2.
Není-li z povahy pozemku možné pů-
dorysné řešení obytných jednotek v roz-
měrech v předchozím odstavci stanove-
ných, není na újmu ustanovením V. hlavy
tohoto zákona jestliže výměra podlaho-
vé plochy jednotlivých nebo některých
obytných jednotek výměru v druhém od-
stavci tohoto paragrafu uvedenou překro-
čí nejvýše o 10%.
Čl. V.
§ 91 se doplňuje větou tohoto znění:
Hlavní město Praha jest povinno a o-
statní obce jsou oprávněny zavésti v do-
mech a bytech postavených jimi podle
zákona o stavebním ruchu bytový dozor.
5
Čl. VI.
Za § 94 se vkládá § 95 tohoto znění:
Ustanovení tohoto zákona pozbývají
účinnosti 31. prosince 1940.
Tím se ruší ustanovení §§ 36 a 90.
Čl. VII.
Dosavadní § 95 se mění na § 96.
Důvodová zpráva.
Provádění zákona ze dne 26. března
1936. čís. 65 Sb. z. a n., o stavebním ru-
chu ukázalo potřebu změny a doplnění
některých ustanovení. Zejména hlavní
město Praha se dožaduje těchto změn,
jichž provedení je zcela odůvodněno.
Zákon o Velké Praze, který sloučil 35
obcí, uložil hlavnímu městu více povin-
ností než snese jeho hospodářská a fi-
nanční základna. Hlavnímu městu byly
tímto okamžikem poskytnuty téměř ne-
omezené možnosti stavební na veliké ú-
zemní ploše, takže Praze tím byla ulože-
na povinnost stále budovati úměrně se
vzrůstem stavebního ruchu nové a nové
desítky kilometrů potrubí vodovodního,
kanalisačního, plynového, dále elektrické-
ho vedení, zakládati nové trati doprav-
ních prostředků, stavěti potřebné školní
budovy a pod.
Na tyto investice nemělo hlavní město
a dosud nemá dosti potřebných finančních
prostředků. Není také sporu o tom, že sta-
vební ruch se převážně, zejména na okra-
ji města rozvíjel neusměrněně a bez plá-
nu, takže investice, které byly na hlavním
městu Praze žádány a provedeny, byly
namnoze vydáním neekonomickým, pro-
vedeným způsobem nedosti rentabilním.
Jde proto v prvé řadě o to, aby staveb-
ní rozvoj hlavního města byl usměrněn
a soustředěn v ta místa, kde již výše u-
vedená zařízení jsou provedena anebo
kde je lze provésti s poměrně malými ná-
klady. Požadavky moderního bydlení po
stránce hospodářské, sociální, zdravotní
i mravní jistě oprávněnost této směrnice
plně podporují. Proto návrh chce umož-
niti hlavnímu městu Praze, aby odepře-
ním parcelačního a stavebního povolení
mohlo zabrániti nezdravému směru sta-
vebního ruchu.
Mimořádný význam a dosah zákona o
stavebním ruchu přímo vyžaduje, aby ve-
škerá právní jednání osob veřejného prá-
va, k nimž dochází na podkladě tohoto
zákona, byla osvobozena od všech dávek
a poplatků.
Zákon až dosud se vztahoval na byty
o jedné obytné místnosti s podlahovou
plochou nejvýše 34 čtver. metry. Moder-
ní bytová kultura nemůže se však spoko-
jiti s bytovými objekty o jedné místnosti,
které zejména v rodinách sociálně sla-
bých, které zároveň bývají velmi počet-
né, působí nesmírné škody zdravotní i
mravní. Proto je plně na místě, aby bylo
dovoleno obytnou jednotku rozděliti na
dvě místnosti, aniž by tím stanovená pod-
lahová plocha byla zvýšena.
Je však nutno současně počítati s tím,
že povaha pozemku vynutí si půdorysné
řešení obytných objektů takové, že nebu-
de možno dodržeti směrem dolů stanove-
nou plošnou výměru. Proto nebudiž na
překážku, jestliže bude překročena nej-
výše o 10%, ovšem za podmínky výše
uvedené.
Zároveň vyslovují navrhovatelé nalé-
havé přání, aby vládní nařízení, které bu-
de vydáno k provedení tohoto zákona,
bylo doplněno v ustanovení § 19 odst. 2
touto větou: »U nájemníků s více než
dvěma dětmi nebo členy rodiny, o něž
4
musí dle zákona pečovati, není na újmu,
jestliže jejich celkový roční důchod sice
přesahuje obnos v předcházející větě uve-
dený, avšak nepřevyšuje částky 12. 000
Kč. « Bylo by jistě sociálně spravedlivé,
aby bylo tímto způsobem pamatováno na
četné rodiny.
Ochrana nemovitého majetku, jakož i
bezpečnost jeho i jeho obyvatel, dále po-
třeba kontroly po stránce zdravotní i so-
ciální, vyžadují nezbytně dozoru, který
s potřebným důrazem může provésti pře-
devším magistrát hlavního města Prahy
resp. obecní úřad. Jestliže se tím obci
ukládají nové povinnosti, bude jejich plně-
ní zajisté vyváženo ziskem z tohoto do-
zoru.
Krátká doba účinnosti zákona přesvěd-
čila všechny činitele přicházející do sty-
ku s jeho prováděním, že naprosto nepo-
stačí k plnému využití jeho dobrodiní.
Obce, které mají prováděti stavby obyt-
ných domů pro svoje chudé příslušníky,
potřebují určité delší doby k potřebné fi-
nanční i organisační přípravě. Postup jed-
nání je v našem obecním hospodářství
nepříliš rychlý, takže opatřením a zříze-
ním tak dalekosáhlým nestačí lhůta tak
krátká, jak ji připouští dosavadní zákon.
Má-li zákon splniti svůj úkol s opravdo-
vým prospěchem pro náš národní život,
je nutno jeho účinnost prodloužiti nejmé-
ně o tři roky.
Na úhradu nákladu budiž pamatováno
při sestavování státního rozpočtu na rok
1938 a další léta. Pro první rok budiž
k tomu účelu do rozpočtu ministerstva so-
ciální péče zařazena částka nejméně v té
výši, v jaké byla zařazena v rozpočtu na
rok 1937, t. j. ve výši 36, 900. 000 Kč.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výborům roz-
počtovému a sociálně-p o l i t i c k é m u.
V P r a z e dne 24. června 1937.
Chmelík, dr Štůla,
Danihel, Dembovský, Turček, Slušný, Salát, Ježek, dr Klima, dr Domin, dr inž.
Toušek, Suroviak, Holeček, dr Novotný, Sivák, dr Rašín, Jan Sedláček, Kut, inž.
Protuš, Špaček, dr Sokol.