Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1102.
Návrh
poslanců Zápotockého, Döllinga, Sliwky, Zupky a Kosika
na vydáni zákona o povinném zprostředkování práce.
Podepsaní navrhují:
Zákon
ze dne .........
o povinném zprostředkováni práce.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Hledati a přijímati osoby do pracovního
poměru služebního nebo učňovského (vo-
lontérského, praktikantského) lze jen pro-
střednictvím veřejných zprostředkovate-
len práce a podle ustanovení tohoto zá-
kona.
Povinnost hlášení.
§ 2.
(1) Každé uprázdněné místo nebo zříze-
ní nového místa musí býti místní zpro-
středkovatelně oznámeno písemně do tří
dnů.
(2) Za včasné a správné oznámení ručí
spolu se zaměstnavatelem osoby, které L
jeho příkazu nebo se souhlasem zaměst-
navatele jeho záležitosti obstarávají. Tato
2
zodpovědnost se vztahuje i na opatrovní-
ky a správce soudem nebo úřadem sta-
novené.
(3) Osoby v předchozím odstavci uve-
dené jsou povinny oznámiti ve lhůtě tří-
denní, že daly výpověď zaměstnanci s
uvedením důvodů. Oznámení výpovědi je
i podati tehdy, nezamýšlí-li zaměstnava-
tel místo výpovědí uvolněné již obsaditi.
(4) Hlášení (odst. 1) má obsahovati úda-
je o povaze a druhu práce, o potřebné
kvalifikaci a mzdě nebo platu a musí být
ověřeno závodním výborem (závodní ra-
dou) nebo, kde jich není, důvěrnickým
orgánem zaměstnanců.
(5) Ministr sociální péče může naříze-
ním vydati bližší předpisy o formě a obsa-
hu oznámení v odst. 4 uvedeného a může
povinné údaje v tomto odstavci doplniti
dalšími předpisy.
(6) Místně nepříslušná zprostředkova-
telna je povinna oznámení na ní došlé po-
stoupiti místně nříslušné zprostředkova-
telně se sdělením, zda lhůta tří dnů byla
zachována.
§3.
Zaměstnavatel je povinen oznámili
zprostředkovatelně práce, nastane-li v
jeho závodě stávka nebo výluka, jakož i
její skončení.
§4.
Hlásí-li se zaměstnanec o práci u dvou
nebo více zprostředkovatelen zároveň,
má tuto okolnost v každém hlášení uvésti.
Evidence a hlášení uvolněných míst.
§5.
(1) Veřejná zprostředkovatelna práce
je povinna vésti v patrnosti všechna vol-
ná místa v provozovnách svého obvodu
a všechny přihlášky o místa u ní učiněné.
(2) Volná místa oznamuje na vývěsní
desce a jiným vhodným způsobem (v den-
ním a odborovém tisku, radiem a pod. ).
(3) Skutečnosti zjištěné hlášením za-
městnavatelů (§ 2 a 3) a zaměstnanců (§
5
4) zpracovává zprostředkovatelna ke sta-
tistickým účelům.
Přidělování práce.
§ 6.
(1) Veřejná zprostředkovatelna práce
přiděluje práci ve volných pracovních
místech uchazečům, kteří mají potřebnou
kvalifikaci a to v pořadí dle jejich potřeb-
nosti.
(2) Při oosuzování potřebnosti přihlíží
zprostředkovatelna k souhrnu sociálních
a hospodářských poměrů uchazeče, ze-
jména k délce nezaměstnání, k poměrům
majetkovým a rodinným.
§ 7.
Žádá-li o to zaměstnavatel a může-li
zprostředkovatelna vyhovět, doporučí
dvojnásobný počet uchazečů o práci nežli
je počet míst, jež chce zaměstnavatel ob-
saditi a zaměstnavatel může mezi nimi
voliti.
§ 8.
Hlásil-li zaměstnavatel volné místo
aspoň týden před tím, než měla býti na-
stoupena práce, je povinna zprostředko-
vatelna obsaditi je dva dny před nastou-
pením práce. Jinak stačí, přidělí-li ucha-
zeče v den, kdy má býti práce nastou-
pena.
§ 9.
(1) Je-li v podniku stávka nebo výluka,
nesmí zprostředkovatelna pracovní síly
pro tento podnik zprostředkovati a je po-
vinna o tom učiniti veřejnou vyhlášku
způsobem uvedeným v § 5, odst. 2.
(2) Totéž platí o podnicích, jež jsou s
podnikem, v němž je stávka nebo výluka
v takovém spojení, které ohrožuje zájmy
stávkujících nebo vyloučených zaměst-
nanců.
Závaznost zprostředkování práce.
§ 10.
(1) Zaměstnavatel je povinen přijmouti
pracovní sílu, kterou mu zprostředkova-
telna práce přikázala, odpovídá-li potřeb-
4
ne kvalifikaci, již zaměstnavatel v ohláš-
ce uvedl.
(2) Toto ustanovení neplatí, nedodrží-li
zprostředkovatelna práce lhůtu stanove-
nou v § 8.
§ 11.
Zaměstnanec není povinen přijmouti
místo veřejnou zprostředkovatelnou mu
přidělené.
Organisace zprostředkovatelen práce.
§12.
Zprostředkovatelny práce zřizuje mini-
sterstvo sociální péče a to nejméně jednu
pro každý politický okres. Kde je toho
třeba, zřídí zprostředkovatelnu i pro men-
ší obvod, pro průmyslové místo, nebo jed-
notlivé obvody v něm, případně pro jed-
notlivé obory.
§13.
(1) Veřejné zprostředkovatelny práce
vede a spravuje správní výbor, volený
podle zásady poměrného zastoupení na
základě kandidátních listin, podaných od-
borovými organisacemi zaměstnanecký-
mi.
(2) Správní výbor je 10-15ti členný se
stejným počtem náhradníků a volí se na
dvě léta. Předsedu a místopředsedu, jed-
natele a zapisovatele volí správní výbor
ze svých řad.
(3) Volební právo pasivní i aktivní man
všichni zaměstnanci i nezaměstnaní, kteří
bydlí v den voleb v obvodu veřejné zpro-
středkovatelny práce.
(4) Členství správního výboru jest čest-
nou funkcí. Úhradu ušlé mzdy (platu) hra-
dí stát.
(5) Členové správního výboru nemohou
býti zaměstnavatelem propuštěni proto,
že výkonem funkce zanedbávali zaměst-
nání, ani proto, že určitým způsobem svou
funkci vykonávají.
(6) Nařízením ministerstva sociální péče
po dohodě s ústřednami zaměstnaneckých
organisací upraví se podrobnosti volební-
ho řádu i jednací řád zprostředkovatelen
práce.
6
§ 14.
Zprostředkovatelny jsou orgány veřej-
nými a náklady spojené s jejich zřízením
a činností hradí stát.
§ 15.
(1) O stížnostech proti orgánům zpro-
středkovatelny práce (§ 13) rozhodují s
konečnou platností 5-7mi členné rozhod-
čí výbory, zřízené při zprostředkovatel-
nách práce.
(2) Cleny rozhodčího výboru povolává
ministerstvo sociální péče a to po jednom
z listin sestavených zájmovými organisa-
cemi zaměstnaneckými. Předsedu a jeho
náměstka ustanovuje ministr sociální pé-
če podle návrhu organisací zaměstna-
neckých.
(3) Ustanovení § 13, odst. 4 a 5 platí
obdobně i o členech rozhodčího výboru.
(4) Nařízením ministerstva sociální pé-
če upraví se podrobnosti zřízení rozhod-
čích výborů v dohodě s organisacemi za-
městnanců.
Ochrana národních zájmů a práv.
§ 16.
Nesmí se zneužívat činnosti zprostřed-
kovatelen práce k přesunům v národnost-
ním složení osazenstva podniku.
Závěrečná a trestní ustanovení.
§ 17.
Vylučuje se návrh zaměstnavatele na
náhradu škody z tohoto zákona proti zpro-
středkovatelně práce, jejím orgánům, zří-
zencům, jakož i proti zaměstnanci.
§ 18.
(1) Zastavuje se činnost všech soukro-
mých zprostředkovatelen práce, af jsou
provozovány jednotlivci, zájmovými sdru-
ženími zaměstnavatelů, neb jinými korpo-
racemi.
(2) Tyto jsou povinny předati bez úpla-
ty veřejné zprostředkovatelně práce, v je-
6
jímž obvodu leží, do dvou dnů všechny
nevyřízené případy zprostředkování prá-
ce a do 14 dnů všechen listinný a statistický
materiál z dosavadní činnosti nashro-
mážděný. Veřejná zprostředkovatelna
práce nepřijímá při tom závazky soukro-
mé zprostředkovatelny práce.
(3) Zprostředkovatelny práce zřízené u
odborových organisací zaměstnaneckých,
sloučí se do tří měsíců s veřejnou zpro-
středkovatelnou práce, v jejímž obvodě
leží nebo se promění v samostatné veřej-
né zprostředkovatelny práce dle § 12,
odst. 1, nebo se v takovouto zprostředko-
vatelnu přemění.
§ 19.
Zprostředkování práce je bezplatné,
příslušné listiny a veškerá jednání a
osvědčení, potřebná k dosažení účelu to-
hoto zákona, jsou osvobozena od všech
kolků, poplatků, daní a dávek.
§ 20.
(1) Tuhým vězením od týdne do měsíce
a peněžitým trestem od 50 Kč do 1000 Kč
se trestá zaměstnavatel, který zanedbá
ohlašovací povinnost (§ 2 a 3) nebo obsa-
dí uprázdněné nebo nové místo, obejda
zprostředkovatelnu práce, nebo kdo za ú-
platu místo soukromou cestou zprostřed-
kuje nebo bezdůvodné odmítne přijmouti
zaměstnance zprostředkovatelnou práce
přiděleného.
(2) Tuhým vězením od 2 týdnů do třech
měsíců a peněžitou pokutou od 500 do
2000 Kč se trestá, kdo činy tyto opakuje,
páše hromadně nebo na základě úmluvy
ve spolku s jinými.
(3) Tuhým vězením od jednoho do šesti
měsíců a peněžitým trestem od 5000 do
30 000 Kč se trestá, kdo zprostředkování
práce zneužívá k účelům národního nebo
hospodářského útisku.
(4) Podmínečné odsouzení a zmírnění
trestu je nepřípustné. Odklad výkonu
trestu nelze povolit.
(5) Tato ustanovení nevylučují stíhání
a trestání dle jiných trestných předpisů.
7
§21.
Povinnému zprostředkování práce
podle tohoto zákona nepodléhají místa v
podnicích, institucích a zařízeních poli-
tických stran, odborových organisací, děl-
nických družstev, kulturních humánních
institucí, místa domácích učitelů a vycho-
vatelů.
§ 22.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení a provede jej ministr sociální
péče v dohodě s ústřednami odborových
organisací zaměstnaneckých (společná ú-
středna odborová - Odborové sdružení
a Zentralgewerkschaftskommission děs
deutschen Gewerkschaftsbundes, Česko-
slovenská obec dělnická, Sdružené prů-
myslové svazy) a tím dnem pozbývají ú-
činnosti všechna zákonná ustanovení a
předpisy, odporující tomuto zákonu.
Odůvodněni.
Zavedení povinného zprostředkování
práce je dávným požadavkem dělnických
organisací odborových. Není neznámou
věcí, že zaměstnavatelé, zejména v do-
bách krise, staví jako podmínku přijetí do
zaměstnání, že uchazeč musí vstoupit do
žluté odborové organisace, že musí přij-
mouti práci za mzdu hluboko pod ko-
lektivní smlouvu nebo za značně nižší
mzdu, než jsou mzdy v příslušném oboru
nebo místě obvyklé. Tak zneužívají za-
městnavatelé své hospodářské převahy
k snižování životní úrovně dělníků a vy-
konávají i nemravný nátlak na jejich pře-
svědčení.
Je nejen zájmem dělníků a zaměstnanců,
ale i obrany republiky, aby nezaměstnaný
dělník byl při hledání pracovního místa i
zákonem chráněn proti hospodářské pře-
moci zaměstnavatelů a aby současně byla
zajištěna kontrola na pracovním trhu a
zejména uprázdněných míst při povinném
jich obsazování jen prostřednictvím zpro-
středkovatelen.
Vládní nařízení č. 217/36, vydané na
podkladě zmocňovacího zákona s platností
od 1. října 1936, nevyhovuje žádnému
z těchto základních požadavků. Místo zá-
vazného zprostředkování zavádí jen po-
vinnost hlášení volných míst, což má vý-
znam jen statistický. Poněvadž však nej-
sou zavedeny žádné sankce proti zaměst-
navatelům, kteří uprázdněná místa ne-
ohlásí, zůstal dřívější stav v podstatě ne-
změněn. Zaměstnavatel hlásí zprostřed-
kovatelně uprázdněná místa jen tehdy,
když potřebuje pomoci zprostředkovatel-
ny při jejich obsazení. Uložení povinnosti
nezaměstnaným dělníkům hlasití se ve
zprostředkovatelně je významu druhořa-
dého, neboť dělník se musí hlasití u zpro-
středkovatelny, chce-li uplatniti nárok na
podporu, a také z důvodu, že těžko najde
práci jiným způsobem. Všeobecně se
v kruzích dělnických odborových organi-
sací uznává nutnost nahraditi nevyhovu-
jící nařízení č. 217/36 zákonem, který by
zavedl řádné zprostředkování práce na
podkladě zásady závaznosti pro zaměst-
navatele.
Této potřebě vyhovuje tento návrh zá-
kona, který zavádí povinnost zaměstna-
vatele hlasití všechna uvolněná a nová
místa, jakož i přijímati dělníky a zamést-
8
nance jen prostřednictvím veřejné zpro-
středkovatelny práce, která vede evidenci
všech uprázdněných míst a přiděluje je
uchazečům podle kvalitikace a sociální
potřebnosti.
V zákoně se výslovně zdůrazňuje po-
vinnost zaměstnavatele přijmouti doporu-
čeného dělníka, když zprostředkovatelna
zjistila, že kvalifikace uchazeče odpovídá
oznámení, jež zaměstnavatel učinil. Toto
opatření je nutné, aby bylo docíleno zá-
vaznosti zprostředkování pro zaměstna-
vatele. Ten má možnost žádati o doporu-
čení dvojnásobného počtu uchazečů, mezi
nimiž může voliti. To je jistě dostatečné o-
patření, zajištující zaměstnavateli nutný
výběr pracovních sil.
Naproti tomu bylo však nutno ponecha-
ti dělníkovi možnost doporučované mu
místo odmítnouti, aby se zprostředkova-
telny práce nemohly státi v žádném pří-
padě orgánem, který by svojí donucova-
cí mocí zaváděl pracovní povinnost. Svo-
boda dělníka je beztak krajně omezena
tím, že je nucen, nechce-li zemříti hlady,
k tomu, aby nabízel svoji pracovní sílu
ke koupi kapitalistovi a nelze proto ještě
pod záminkou zprostředkování práce děl-
níka nutiti, aby práci nastoupil za jakých-
koli podmínek a bráti mu možnost odmít-
nutím práce brániti se proti nízkým
mzdám. Proto také je v zákoně vyslove-
na povinnost zaměstnavatele hlásiti kaž-
dou stávku nebo výluku příslušné zpro-
středkovatelně a proto se rovněž v záko-
ně vyslovuje zákaz zprostředkovatelně
práce posílat dělníky do závodů, kde je
stávka nebo výluka.
Zákon žádá, aby zprostředkovatelna
byla zřízena pro každý okres. Vychází
z toho, že jen dokonale vybudovaná síť
zprostředkovatelen zamezí obcházení
zprostředkovatelen zaměstnavateli a u-
možní tak skutečný přehled o pracovním
trhu. Při tom se připouští i vytvoření spe-
cielních zprostředkovatelen pro některé
zvláštní obory práce, jako je tomu na pří-
klad u typografů, kde zprostředkování
práce je ve všech větších místech v pod-
statě dobře vybudováno a je jako součást
kolektivní smlouvy jednou z dělnických
vymožeností odborovou organisací na za-
městnavatelích vydobytou.
Pokládáme za samozřejmé, že zpro-
středkování práce je pro dělníky bezplat-
né a že zprostředkovatelny jsou také spra-
vovány dělnickými orgány s vyloučením
jakéhokoliv vlivu zaměstnavatelů.
Z působnosti povinného zprostředková-
ní práce jsou vyloučeny jen instituce poli-
tických stran, odborových organisací děl-
nických, dělnických družstev, kulturních
a humánních institucí, jakož i místa domá-
cích učitelů a vychovatelů. Povinné zpro-
středkování se tedy vztahuje na všechny
obory průmyslu a také zemědělství, neboť
zejména zde velkostatkáři využívají bídy
venkovského lidu k strašlivému vykoři-
sťování. Aby bylo dosaženo účele záko-
na, bylo nutno zavésti vůči zaměstnava-
telům, kteří by nedbali ustanovení záko-
na, náležité tresty na svobodě i peněži-
tých pokutách. Proto se také vylučuje ja-
kékoliv podmíněné odsouzení a odklad vý-
konu trestu.
Vzhledem k tomu, že už ve velkém poč-
tu okresů jsou zprostředkovatelny práce
zřízeny a že se tedy jedná jen o dobudo-
vání sítě zprostředkovatelen, jde jenom
o dodatečnou úhradu vydání, spojených
se zřízením nových zprostředkovatelen.
Tento náklad, který odhadujeme na 50
milionů Kč ročně, budiž uhrazen ze zvlášt-
ní daně, uložené kartelům.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh zákona byl přikázán výboru s o c i -
álně-politickému a rozpočtovému s příkazem, aby byl během 8 dnů
projednán.
V Praze dne 10. listopadu 1937.
Zápotocký, Dölling, Sliwka, Zupka, Kosík,
Kopřiva, Appelt, Schmidke, Vodička, Procházka, Synek, Borkaňuk, Machačová,
E. Klíma, Krosnář, Šverma, B. Köhler, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Kliment,
Fuščič.