Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937,
IV. volební období. 6. zasedání.
1115.
lnterpelace:
I. posl. Sidora min. školstva a nár. osvety vo veci neporiadkov na štátnom učiteľskom ústave
v Prešove,
II. posl. Siváka vláde vo veci komisie pre zjednodušenie verejnej správy,
III. posl. Zvoníčka min. financí o exekuční praxi berních úřadů vůči rolníkům,
IV. posl. Gajdy min. vnitra o postupu krajinského úřadu v Bratislavě a podřízených okresních
úřadů na Slovensku,
V. posl. dr Domina min. školství a nár. osvěty ve věci nadání Jana Petra hraběte Straky a
Strakovy akademie, /
VI. posl. Ježka vládě o zajištění bezpečnosti a klidu v pohraničním území,
VII. posl. Ježka min. železnic o reaktivaci vysloužilých maďarských zaměstnanců čsl. státních
drah v Mukačevě,
VIII. posl. Wollnera min. pošt a telegrafů a min. veřejných prací, že se nedbá zásady rovnosti
při zaměstnávání dělníků na stavbě telefonního vedení na Klínovec,
IX. posl. G. Böhma min. vnitra o libovolném vypočítávání dávek z úředních činností při vydá-
vání cestovních pasů.
X. posl. Jobsta min. železnic o jednojazyčných českých vývěskách na stanici prachatické,
XI. posl. Jobsta min. vnitra o protizákonném chování orgánů expositury státní policie ve Vyš-
řím Brodě,
XII. posl. dr Köllnera min. vnitra o protizákonném chování politického úředníka a četníků při
projevu sudetskoněmecké strany, který se konal dne 5. června 1937 ve Všerubech,
XIII. posl. Grubra min. vnitra o protizákonném chování orgánů expositury státní policie ve Vyř-
ším Brodě,
XIV. posl. Birkeho min. vnitra o zprávách československo tiskové kanceláře stranicko-politicky
zabarvených,
XV. posl. dr Eichholze min. vnitra, že se nevypisují volby do Léčebného fondu.
1115/I.
Interpelácia
poslanca Karola Sidora
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci neporiadkov na štátnom učiteľskom
ústave v Prešove.
Proti všetkým uisteniam, ktoré vyslovila hlava
štátu i Vy, pán minister, že niet u nás a ani
nebude kultúrneho boja, konštatujeme, že tento
kultúrny boj zúri v oblasti školskej výchovy a
vedú ho českí profesori za pomoci evanjelických
cirkevných hodnostárov proti katolíkom. Vidieť to
najlepšie v Prešove, kde český živel za pomoci
Pavla Neckára, tajomníka evanjelického biskupa.
potláča a terorizuje slovenskú katolícku väčšinu..
Hoci východné Slovensko chcelo by mať svojich
synov-katolíkov za učiteľov, ktorí by odchovávali
jeho ďalšie generácie na školách, nemôžeme sa
dožiť väčšieho prílivu východoslovenských učite-
ľov na naše školy. Príčina toho, pre slovenské
nacionálne snahy na východe tak povážlivá, väzí
v tom, že štátny učiteľský ústav v Prešove ne-
koná svoje regionálne poslanie, nevšíma si po-
trieb východoslovenských rodičov, lebo do ústavu
1
2
priberá len neprimerane malý počet žiactva z vý-
chodného Slovenska. Miesta žiakov na učiteľskom
ústave v Prešove za dlhé roky obsadzovaly sa vo
veľkej miere Čechmi, židmi a evanjelikmi zo
stredného a západného Slovenska.
Na konci odnášajú to katolíci, ktorí sú na
ústave silne riedení. Tak v školskom roku 1936
až 1937 v IV. ročníku štátneho učiteľského ústavu
v Prešove bolo žiakov náboženstva
rím. -kat. 25, prepadlo alebo dostalo reparát 11,
evanjel. 15, prepadlo alebo dostalo reparát 1,
židia 8, prepadlo alebo dostalo reparát 1.
Táto štatistika nehovorí o neschopnosti alebo
inferiornosti katolíkov, ale o vedomom straníckom
pokračovaní niektorých českých protikatolíckych
profesorov v Prešove.
Pán minister! Na štátnom učiteľskom ústave
v Prešove, ktorý má vychovávať slovenských uči-
teľov pre slovenské školy, je len jeden slo-
venský profesor, kým 11 sú Česi a ich
väčšina (6) je bez vyznania, teda protikatolícky
zaujatá.
Najviac ponôs dochádza na profesora telocvik i
Františka Trnku. Ako sokolský funkcionár vy-
zýva žiactvo, aby vstupovalo do Sokola a robí
takto nedovolený nátlak na presvedčenie svojich
žiakov. Počas telocvičných hodín profesor Trnka
vysmieva sa dievčatom, ktoré majú trochu dlhšie
cvičky. Uviedol odev študentiek na cvičení bez
rukávov a s veľkým výstrihom. V jednej triede
nechal tento profesor prepadnúť z telocviku 7
študentiek. Neuvedomuje si, že od žien nemôže
žiadať také telocvičné výkony, ako od mužov.
Ide tak ďaleko, že i na reparáte dal prepadnúť
jednému žiakovi a jednej žiačke na opakovanie
triedy z telocviku. Na IV. ročníku pohrozil, že
až nebudú cvičiť, dá im asi desiatim prepadnúť
z telocviku a nepripustí ich k maturite. Keď sa
niektoré dievča žaluje, že nemôže cvičiť, vysmieva
sa jej a robí nejapné poznámky ohľadom príčiny
takej neschopnosti. Výrazy, ako: Co tam stojíte,
jak hloupy Buh, co tam děláte, jak ukrižovaný
Kristus, co stojíte, jak Sedmibolestná - sú
schopné uraziť študentstvo až do krvi. Ale ne-
možno si nič poradiť, lebo pán profesor Trnka
cíti zvláštnu rozkoš, keď sa môže na žiactve po-
voziť.
Ďalej je tu ponosa na profesorku fyziky a prí-
rodopisu Trubáčkovú. Táto profesorka, ktorá sa
tak rada prechádza včas ráno s peknými štu-
dentmi, detailne prednáša o pohlavnom život"
Vychádzajú z ústavu skôr vycvičené pôrodné ba-
bičky, ako mravne zachovalé učiteľky, študentom
dáva otázky o ženských pohlavných veciach a
študentkám zas o mužských, žiada detaily, štu-
dentstvo sa hanbí odpovedať na takéto nemravné
otázky. Na hodine prírodopisu vysmieva sa pani
Trubáčková Nepoškvrnenému Počatiu Panny Má-
rie: "Musím sa s hnusom odvrátiť od náuky Ne-
poškvrneného Počatia lebo to potláča a vráža
materstvo všetkých žien". Pani Trubáčková až do
krajnosti mučí žiactvo prírodopisom, fyzikou a
zdravovedou. Odborný lekár mal by preskúmať
jej duševný a telesný stav.
Je na ústave profesor František Lón, činný
komunista, ktorý vyučuje pedagogiku. Uráža ná-
boženské city katolíckych žiakov. Smeje sa im,
že nechcú čítať knihy na indexi a pracuje syste-
maticky na zbolševizovaní žiactva. Je zarytým
nepriateľom náboženstva.
Tak sa vidí, že všetkým týmto neporiadkom je
na vine slabá ruka riaditeľky ústavu Milady
Preiningerovej. Je bezvládna voči mužským silám.
V minulom školskom roku nepovolila účasť na
bohoslužbách v deň narodenín prezidenta repub-
liky dr Eduarda Beneša, oproti tomu nástojí
každý rok na tom, aby sa v tomto katolíckom
ináč kraji, usporiadaly Husove oslavy. Aj kato-
lícke žiactvo musí sa dostaviť na tieto slávnosti
proti svojmu presvedčeniu. Slávnostne reči majú
obyčajne žiaci nekatolíci a ich reči urážajú kato-
líkov.
Pýtame sa pána ministra Školstva a národnej
osvety:
1. či sú mu známe tieto pomery na učiteľskom
ústave v Prešove a
2. či mieni dať s celou prísnosťou prednesené
sťažnosti vyšetriť, vinníkov náležité potrestať a
postarať sa o to, aby prestalo šikanovanie kato-
líckeho žiactva na štátnom učiteľskom ústave
v Prešove?
Praha, dňa 8, novembra 1937.
Sidor,
Danihel, Dembovský, Longa, Sivák. Slušný, Su-
roviak, dr Tiso, dr Pješčak, Brody, Schwarz, Tur-
ček, šalát, Florek, Kendra, Drobný, čavojský,
Haščík, dr Wolf, Hlinka, dr Pružinský, dr Sokol.
1115/II.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka
vláde
vo veci komisie pre zjednodušenie verejnej
správy.
Vláda republiky československej ešte začiatkom
roku 1933 sriadila a vymenovala komisiu "pro
zhospodárnění verejné správy". Trvalo deväť ro-
kov kým sa vláde podarilo komisiu túto sostaviť.
Ako je totiž známo, ešte zákonom zo dňa 22.
decembra 1924 č. 286 o úsporných opatreniach vo
verejnej správe naložené bolo vláde postaral, sa
o komisiu na zracionalizovanie a zúspornenie ve-
rejnej správy. Ustanovenie zákona znie doslovne:
§ 2: Úkoly verejnej správy nech sú obstarávané
čo najjednoduchšie a najúspornejšie; § 3 (2): V zá-
ujme jednotného prevedenia všetkých potrebných
opatrení nech je vládou sriadená komisia, sosta-
vená z úradných a mimoúradných znalcov, ktorých
složenie, pôsobnosť a pracovný program nech je
ustálený tak, aby bolo dosiahnuté správneho pre-
vedenia vytýčených úkolov v čase čo najkratšom.
Hoci zákon hovorí o čase najkratšom na sria-
denie komisie pre zjednodušenie verejnej správy,
trvalo deväť rokov, ako už bolo spomenuté, kým
3
vláda - i to len na naliehanie verejnosti -
previedla konečne ustanovenie zákona a komisiu
vymenovala. Komisia pozostávala zo 13 členov,
z ktorých bolo 25 tak zv. úradných znalcov a 20
znalcov mimoúradných. Vo verejnosti najmä však
slovenskej už po publikovaní menoslovu členov tejto
komisie počínala sa ujímať nedove a A to nielen
preto, že sa Slovensku v komisii nedostalo pomer-
ného zastúpenia, ale i preto, že z komisie vyne-
chaní boli mnohí administratívni znamenití od-
borníci slovenskí, ktorí do komisie bezpodmienečne
mali byť pribraní
Ačkoľvek od vymenovania komisie pre zjedno-
dušenie verejnej správy minulo už štyri a pol
roka, nie sú známe výsledky jej činnosti a
najmenej badať výsledky tieto vo verejnej
správe samej, kde po reformách navrhovaných
spomenutou komisiou, niet ani stopy. Keď to
konštatujeme, musíme i poukázať, že verejná
správa dnes je teleso práve tak ťažkopádne, ne-
hybné, zdrevenelé, zbyrokratizované, aká bola
pred vynesením zákona o úsporných opatreniach
vo verejnej správe a pred vymenovaním komisie
na zjednodušenie verejnej správy. Ba mnoho prí-
znaky ukazujú a časté sťažnosti verejnosti sú
dôkazom, že verejná správa od ustanovena spo-
menutej komisie stala sa ešte ťažkopádnejšou a
zbyrokratizovanejšou.
I pán ministerský predseda sám nútený bol po-
ukázal na nemožnú zmetavelosť dnešnej admi
nistratívy, a to vo svojom prejave povedanom na
unifikačnom sjazde právnikov, konanom v Brati-
slave 26 septembra 1937. V svojej reči pán mi-
nisterský predseda dôrazne upozorňoval, že je
svrchovaný čas zjednodušiť verejnú správu nielen
z úsporných dôvodov, aby totiž nevzrastal počet
štátnych a verejných úradníkov, resp. zamestnan-
cov, ale i k vôli tomu, aby po stranke technickej
stala sa verejná správa pružnou, rýchlou, expe-
ditívnou, skratka modernou v svojej vnútornej
štruktúre. "Nezbýva nám, než venovať sa reforme
verejnej správy v celom rozsahu. Nie je to úkol
malý ani nebude skoro splnený. Iste sa bude
tejto otázke venovať i parlament a zaiste i byro-
kracia prispeje k riešeniu týchto úkolov všetkými
svojimi skúsenosťami, celou svojou intelektuálnou
silou a najlepšou vôľou", hovoril pán ministerský
predseda. V reči svojej spomínal síce i komisiu
na zjednodušenie verejnej správy, ale neuviedol
pán ministerský predseda konkrétne výsledky jej
posavádnej činnosti Nemožno totiž predpokladať,
že nepatrné a skromné reformy administratívne,
na ktoré narážal pan ministerský predseda, malý
by sa považovať za výsledok štyri a polnočnej
práce komisie
Podotýkame, že am vládne osnovy najnovšie
oznamované a zákonodarnému sboru predložiť sa
majúce nemožno brať za opatrenie, ktoré by vy-
hovelo intenciám zákona o reforme verejnej
správy, čiže ktoré by prenikavejšie a smelšie,
povedali by sme odhodlanejšie zasiahlo a zrefor-
movalo verejnú správu, ako to dnešné pomery
vyžadujú
Opytujeme sa teda vlády republiky Českoslo-
venskej:
či jej je známo, že komisia na zjednodušenie
verejnej správy ustanovená bola ešte začiatkom
roku 1933?
A či je vláda náchylná publikovať zovrubne
výsledky štyri a polročnej činnosti tejto 45 člennej
komisie, keďže verejnosť o práci komisie m
movaná posiaľ nebola vôbec, hoci je na práci
túto veľmi zvedavá?
Praha, 9. novembra 1937.
Sivák,
Danihcl, Dembovský, dr Tiso, dr Sokol, dr Pješ-
čak. Bródy, dr Wolf, Sidor, Drobný, Haščík, dr
Pružinský, Schvvarz, Florek, Čavojský, Turček,
Kendia, Longa, Šalát, Hlinka, Slušný.
1115/III.
Interpelace
poslance Františka Zvoníčka
ministru financí
o exekuční praxi berních úřadů vůči
rolníkům.
Vzdor zmáhajíci se konjuktuře, která s ob-
libou bývá tak často zdůrazňována, je hospodář-
ská situace rolnického stavu u nás velmi neutě-
šená. Tato zlá situace rolnického stavu vynikne
tím více, jestliže rolníka po celoroční namáhavé
práci, kterou vykonává vlastní rukou na vlas ní.
rodné a po předcích zděděné půdě, nezbude ani
na slušnou obživu jeho rodiny. Tato velmi těžkí
hospodářská situace rolnického stavu musela býti
konečně uznána i vládou, jak o tom svědčí za-
vedení zemědělského moratoria a uzákonění ze-
mědělských vyrovnání
Vzdor těmto opatřením bída stavu rolnického
se nezmenšila - ba vzrůstu - jak o tom svědčí
tvrdá praxe berních úřadů, se kterou tyto úřady
vymáhají daně od rolníku - kteří si vždy
vědomi svých povinností vůči státu v každém
směru.
Ačkoliv berní úřady dostaly pokyny k blaho
volnému postupu, vypadá praxe takto.
1 V cukrovaru v Kostelci n L. byla berním
úřadem zabavena výplata peněz za dodanou řepu
272 (slovy dvěstěsedmdesáti dvěma) rolníkům,
pěstitelům řepy cukrovky
2 V cukrovaru ve Velkých Čakovicích bylo tým-
způsobem postiženo přes 300 (třista) rolníku
3. V cukrovaru v Mělníku bylo rovněž tak po-
stiženo 400 (čtyřista) rolníků.
4. Dle doznání samotných berních úřada bude
na mělnickém okrese na jaro v exekuční dražbě
na 1500 (tisíc pět set) rolnických usedlostí.
5. Rolníku Antonínu Rambouskovi v Přívorech
č. 9 byly berním úřadem zabaveny 4 kusy krav
a vypsána dražba na dobytek vepřovy, ačkoliv
týž má 130 korců polí zadlužených výše než 500
tisíc a na celé hospodářství v nynější době jen
6 kusů krav. K tomuto rolníkovi dostavovali se
4
často soudní vykonavatelé a po jejich poslední
návštěvě a zabavení dobytka ranila hospodáře
Rambouska mrtvice.
Vážený pane ministře, toto jsou jen případy,
které jsem zjistil v posledních třech dnech -
kolik takových případů je, o kterých vědí jen
postižení a jejich rodiny V Rolníku - hospodáři ne-
stačí do hospodářství investovati jen práci rukou
svých a své rodiny, je mu zapotřebí též naradi,
strojů, semene, dobytka atd., je mu zapotřebí též
obživy pro něho a celou rodinu až do příští
sklizně! Starost o to, aby rolník si mohl tyto ne-
zbytnosti opatřiti, patří především všem odpověd-
ným činitelům.
Je v zájmu rolnického stavu, v zájmu pořádku
a klidu, aby berní praxe v tomto směru byla
napravena, aby rolníci nevzpomínali na doby, kdy
se platil desátek...
Tážeme se proto pana ministra financi:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kaný stav věcí?
2. Je pan ministr ochoten postarati se o ná-
pravu?
V Praze, dne 9. listopadu 1937.
Zvoníček,
Trnka, dr Branžovský, Smetánka, dr Domin, inž.
Protuš, Ježek, Holeček, Knebort, J. Sedláček, dr
Novotný, dr Kasin, dr Štůla, Špaček, Kut, Chme-
lík, dr inž. Toušek, dr Klíma, Ivák, dr Dominik,
inž. Schwarz, Gajda.
1115/IV.
Interpelace
poslance R. Gajdy
ministrovi vnitra
o postupu krajinského úřadu v Bratislavě
a podřízených okresních úřadů
na Slovensku.
Zmíněné úřady na Slovensku si záležitost po-
volování veřejných shromáždění zařídily velice
pohodlně. Jedná - li se o veřejná shromáždění ohlá-
šená Národní Obcí Fašistickou, tak se z velké
části prostě zakáže, zatím co ostatním politickým
stranám veřejná shromáždění se ve smyslu ústavy
povolí.
Tomuto nedemokratickému postupu nasadil ko-
runu krajinský úřad v Bratislavě v záležitosti
slavnosti, kterou chtěla konati organisace Národní
Obce Fašistické v Blahové Dědině, okres samorin,
dne 12. září 1937. V tomto případě žádal totiž
rada krajinského úřadu p. dr simek zástupce Ná-
rodní Obce Fašistické, aby k žádosti o schůzi bylo
přiloženo prohlášení ostatních politických
stran v Blahové Dědině, že proti veřejnému shro-
máždění ničeho nenamítají.
Slavnost a veřejné shromáždění bylo dva dny
před konáním okresním úřadem v Šamorine jako
obyčejně zakázáno. Jelikož pršelo, sešli se účast-
níci v hostinci p. Tomečka. Když přítomný po-
slanec gen. r. 1. R. Gajda sděloval přítomným,
že vše bylo zakázáno a proto, že se nic nekoná,
vtrhlo do sálu 13 četníků s nasazenými bodly a
začali brutálním způsobem vyhánět lidi ven do
deště. Tento nezvyklý postup úřadů budil u kaž-
dého dojem, že někdo měl zájem na tom, aby
došlo k srážce. Jedině dík rozvaze interpelanta
lze děkovati, že napadení občané zachovali klid.
Táži se pana ministra vnitra, jsou - li mu tyto
případy jednostranného a nedemokratického po-
stupu úřadů známy a jakou cestou hodlá učiniti
nápravu.
Dále činím na pana ministra vnitra zdvořilý
dotaz, aby sdělil, od kdy musí svolavatelé veřej-
ného shromáždění k oznámení schůze okresnímu
úřadu ještě přikládati prohlášen druhých stran
v místě, že proti pořádání schůze druhou stra-
nou ničeho nenamítají.
V Praze, dne 9. listopadu 1937
Gajda,
Trnka, dr Branžovský, Zvoníček, Smetánka, Ježek,
dr Klíma, dr inž. Toušek, dr Domin, Holeček
Špaček, Knebort, dr Štůla, dr Rašin, inž. Schwarz,
Kut, dr Novotný, J. Sedláček, inž. Protuš, Chme-
lik, Ivák, dr Dominik.
1115/V.
Interpelace
poslance dra Karla Domina
ministru školství a nár. osvěty
ve věci nadání Jana Petra hraběte Straky
a Strakovy akademie.
Ve studentském nadačnictví je až dosud snad
nejbolestnější kapitolou nerozřešená otázka Stra-
kovy akademie a Strakovy nadace vůbec. Ačkoliv
se Akademický dům i Ústřední a Pražský Svaz
československého studentstva znovu a znovu po-
koušely informovati naši veřejnost a domoci se
toho, aby šlechetný odkaz vzácného českého šlech-
tice a lidumila byl nezmenšeně dán studentstvu,
pro něž byl určen, zůstala tato snaha až dosud
bezvýslednou. Jde především o nadání Jana Petra
hraběte Straky ku zřízení akademie, vedle toho
i o studentské nadání téhož hraběte Straky.
Toto studentské nadání bylo založeno Janem
Petrem Strakou hrabětem z Nedabylic a Libčan
v § 5 jeho poslední vůle, sepsané dne 18. února
1710 a vtělené do zemských desk království čes-
kého dne 10. října 1720, s jistinou 6000 zl. Rýn-
ských při sv. Bartolomějském konvikte na Starém
Městě Pražském pro dva chudé strejce z rodu
Strakův z Nedabylic a, nebylo - li by tu takových,
pro příbuzné zakladatelovy po přeslici mužského
5
pohlaví, a kdyby i těchto tu nebylo, pro jiné, ale
vpravdě chudé a k studování schopné mladíky ze
starého rodu.
Vrchní dohled a protektorát nad nadací měl
příslušeti vždy Pražskému knížeti arcibiskupovi
Právo obsazovati nadaci udělil zakladatel svému
dědici a jeho následníkům na ten způsob, že se
vždy měl tázali nejbližšího bratrance zakladate-
lova o radu.
Nadační listina o nadání zřízena byla v r 17. 2.
Po zrušení seminářů jesuitských přivtělena byla
nadace císařskému studentskému konviktu a pak
přemeněna v nadaci peněžní a udělovaná jako
taková až do války c. k, místodržitelství v Praze
regia collatione (podle dvorního dekretu ze dne,
26. září 1818 č. 3824 není pro nadaci tuto pre-
sentace).
Jmění, jež rovněž spravovalo až do té doby
c. k. místodržitelství v Praze, bylo 16. 698 zl
88 kr. a z jeho výtěžku dotovaly se dvě stipendia
požitkem po 300 zl.
Pokud se týče Strakova nadáni ku zřízení aka-
demie, jsou jeho předválečné dějiny podrobně
vypsaný v druhém svazku díla "Studijní nadaní
v království českém (1700 až 1754), vydaném
v Praze i 1893, str. 341-362. Podle těchto úřed-
ních dokladu jsou dějiny léto nadace v stručném
přehledu tyto:
Jan Petr hrabě Straka, pán z Nedabylio, a Lib-
čan, tajný rada a komoři, ustanovil ve sve po-
slední vůli, zřizené dne 18. února 1710 a vtelené
dne 10. října 1720 do desk zemských království
Českého, v § 6 s nejvyšším dovolením ze dne 17.
prosince 1709, z celého jmění svého fideikomis
pro mužské pokolení Straku z Nedabylic a vy-
hradil v § 17. poslední vůle pro ten případ, že by
strýci jeho vymreli, veškerému ženskému potom-
stvu Straků z Nedabylic bez rozdílu stupně, spo-
lečné užívání celého fideikomisu na dubu pěti let.
Po projití této doby měl připadnouti podle § 18.
poslední vůle fideikomis na zřízení akademie pro
cvičení chudé mládeže vyššino stavu národa čes-
kého na všeliká vyučování a cvičení.
Péči o uskutečnění a zařízení akademie, přijí-
mání chudých mladíků z panského a rytířského
stavu národa Českého, uspořádání důchodu, sta-
novení výdajů dle poctu stipendistů, úředníku,
učitelů a sluhů, povolání učitelů, organisaci a
ochranu, poručil zakladatel královským místodrži-
telům v ten smysl, že mají vykonávati Pražští
hejtmanové měštští bezprostředně vedení, místo-
držitelové ale po slyšení rady oněch konečné roz-
hodování a nejvyšší soud.
Zámožní šlechtici měli býti přijímáni do ústavu
jen na vlastní útraty. Ti však, kdož prokázali
úplnou chudobu, měli býti opatřeni slušným stej-
nokrojem a náležitou stravou a mělo se jim do-
stati bezplatně patřičných cvičení.
Rozmnožila-li by se akademie, mohly by býti
do ní přijímány i děti zámožných rodičů i cizo-
zemců za přiměřeny, ne přemrštěný plat.
Stipendistům zcela nemajetným uloženo pouze
za povinnost modliti se zbožně a hlasitě za za-
kladatele a jeho zemřelé přátele v kapli, která
se též měla vystavěti, po každodenní mši svaté
tři Otčenáše a tři Zdrávas Maria.
Arcibiskupovi pražskému vyhradil zakladatel
právo vyptávat se na chování a pilnost stipen-
distů a podávati zprávu o případném podstatném
pochybení proti víře katolické i pochybením mrav-
ním královské místodržitelské kanceláři České
anebo zemskému sněmu, kdyby byl shromážděn.
Roku 1771 zemřel poslední mužský dědic rodiny
Strakovské a rokem 1776 skončilo se pětiletí uží-
vání fideikomisu potomstvem ženským.
Až po rok 1780 nebylo nadání uvedeno v život;
téhož roku však bylo poděleno k nejvyššímu na-
řízení z příjmů nadačních sedm studujících nada-
cemi peněžními. V roce 1781 požívalo již dvanáct
stipendistů peněžních nadání po 150 zl.; téže vý-
hody dostalo se roku toho i dalším deseti žada-
telům navrženým od stavovského výboru zem-
ského; do roku 1782 rozmnožen počet nadanců
na čtyřicetpět.
Roku 1808 dán byl podnět k předložení řad-
ného nadačního listu o Strakovském nadání ku
zřizení akademie, ale k jeho vyhotovení došlo
teprve nejvyšším rozhodnutím ze dne 3 února
1814. Vedle tohoto nadačního listu vyhradil si
císař "nejvyšší ochranu nadace". Péče o nadační
statky Okrouhlice, Libčany a Teplice, pak o na-
dační jistiny, jež tehdy dosáhly výše 199. 156 zl
30 kr., dále jmenování stipendistů bylo přenecháno
místodržiteli; od případu k případu měl si však
vyžádati pro udělování nadace vyššího schválení.
Na vyplnění vůle zakladatelovy v příčině zří-
zení akademie bylo sice několikráte pomýšleno,
ale vždy bez výsledku.
Již r. 1851 doporučilo ministerstvo stavovskému
výboru zemskému k úvaze, zda by nebylo možno
zříditi šlechtickou akademii hraběte Straky Sta-
vovský výbor odpověděl, že ještě nenadešel pří-
hodný čas.
Roku 1867 usnesl se konečně Český zemský
výbor vzhledem k příznivému stavu jmění nadač-
ního na tom, že se má polovice z přebytků na-
dačního fondu, vypočtených asi na 40 000 zl., uklá-
dati každoročné jakožto reservní fond pro stavbu
a zařízení budovy akademie.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 2. dubna 1885
schválil císař, měně listinu nadační o nadaci Stra-
kovské ze dne 3 února, 1814 i nejvyšší rozhod-
nutí ze dne 19 ledna 1877, týkající se upotřebení
reservního stavebního fondu nadace ku zřízení
ústavu cvičebného ve smyslu návrhu, na němž
sněm království českého dne 20. října 1884 se
usnesl, v zásadě zřízení akademie jakožto ústavu
vychovávajícího a vzdělávacího pro vyšší stavy
jmenovaného království z prostředků nadačního
fondu Strakovského. Pak byl vypracován nový
orsanisační statut a schválen nejvyšším rozhod-
nutím ze dne 25 září 1889.
Podle tohoto nového organisačního řádu může
se dostati nadačních míst (celých i polovičních)
jen těm žadatelům, kteří:
a) chtějí nastoupiti studia gymnasijní nebo
v nich pokračovati;
c) jsou katolického vyznání náboženského;
f) jsou rakouskými občany a prokáží, že jejich
rodiny náležely někdy k českému stavu panskému
nebo rytířskému, pokud se týče, že měly právo
obyvatelské (inkolát) v království Českém.