Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1135.
Interpelace:
I. posl. Florka min. školstva a nár. osvěty o plánovanom informatívnom a propagačnom "pre-
hľade slovenského pravěku" v Národním museu v Prahe,
II. posl. Florka min. soc. pečlivosti o pomeroch v Liečebnom fonde veřejných zamestnancov
na Slovensku,
III. posl. dra Sokola min. vnútra vo veci nepovolenia odborných přednášok pre osadníkov
Horehronia,
IV. posl. Bergmanna, dr Patejdla, dr Neumana, Stejskala a Fialy min. financí ve věci úpravy
služebních a platových poměrů finanční stráže jako ozbrojeného sboru a složky stráže
obrany státu.
V. posl. Vallo, Širokého a Zupku min. školstva a národnej osvěty vo veci hrubého týrania žiaka
Gejzu Leitmanna učiteľom Jozefom Franke-om v obci Majzel na Slovensku,
VI. posl. Vodičky min. vnitra o nevydání cestovních pasů příslušníkům komunistické strany,
VII. posl. Vodičky a Krosnáře min. nár. obrany o propuštění z politických důvodů dělníka za-
městnaného v továrně "Avie",
VIII. posl. J. Sedláčka a šedého vládě a min. železnic o vyřešení otázky zachování místní dráhy
Brno-Líšeň a o udržení provozu na této místní dráze buď postátněním nebo převzetím
společností brněnských pouličních drah elektrických,
IX. posl. dra Holotu min. financií o bezohľadnej praxi nádražných colných úradov, ohrožujúcej
záujmy cudzineckého ruchu.
X. posl. Jarossa min. priemyslu, obchodu a živností o oběžníku obchodných a živnostenských
komor v Banskej Bystrici a Bratislavě, v ktorom naliehajú na výdatnejšie zaměstnáváme za-
mestnancov jazyka slovenského,
XI. posl. dr Korlátha min. spravedlnosti o jazykovej praxi u krajského súdu v Užhorode,
XII. posl. Esterházyho min. vnútra o protizákonnom jednaní četnictva v Senci.
1135/I.
Interpelácia
poslanca Pavla Florka
ministrovi školstva a nár. osvety
o plánovanom informatívnom a propagač-
nom "prehľade slovenského praveku" v Na-
rodním museu v Prahe.
Odpoveď vlády (1076/V) na moju interpeláciu
o vyvážaní pamätností zo Slovenska do Čiech
uvádza medzi iným i toto: "Národnímu museu
v Prahe boly pridelené niektoré menšie nálezy,
ktoré majú slúžiť v budúcnosti k informatívnemu
a propagačnému prehľadu, slovenského praveku
v tomto múzeu a ktoré slovenské múzeá nepostrá-
dajú". Proti takémuto plánu nenamietaly by nič
ani slovenské muzeálne kruhy, ani slovenská ve-
rejnosť sama, ako to dokazuje i súhlas predsta-
viteľov Slovenska s podobným veľkolepým pod-
nikom Umeleckej besedy v Prahe (Výstava sta-
rého umenia na Slovensku). Ale skutočnosť je
žiaľbohu úplne iná a pre kultúru a ustanovizne
Slovenska priamo výstražná.
České Národní museum v Prahe podniká v po-
slednom čase vážne kroky na rozšírenie svojho
oddelenia archeologického pravekými a ranne
historickými pamiatkami zo Slovenska, t. j. k za-
loženiu "Oddelenia slovenského praveku". Spôso-
by, akými toto oddelenie začalo pracovať a ho
1
2
buduje, pripravujú Slovensko o jeho najcennej-
šie archeologické pamiatky. Štátny referát na
ochranu pamiatok na Slovensku v Bratislave, tak
sa zdá nepodniká ničoho, aby Slovensko nebolo
pozbavené jeho najcennejšieho majetku pravekej
kultúry. České národné múzeum so svojimi požia-
davkami na tomto poli ide tak ďaleko, že poža-
duje, aby v prospech svojich sbierok mohlo
celkom neobmedzene podnikať vykopávky na ná-
leziskách Slovenska a aby pri deľbe pamiatok
z vykopávok podnikaných i štátnym archeologic-
kým ústavom na Slovensku malo prvenstvo pred
slovenskými múzeami. Že činnosť pražského Ná-
rodného múzea riadi sa skutočne naznačenými
smernicami, dokazuje skutočnosť, že pravekému
oddeleniu tohože múzea podarilo sa zo Slovenska
vyviezť už mnoho cenného archeologického mate-
riálu a pamiatok, ktoré pre slovenské sbierky
muzeálne ostanú už pravdepodobne stratené.
Takto prišlo Slovensko na pr. o bohatý bronzový
poklad a sídlištné pamiatky z "Dreveníka" pri
Spišskom Podhradí, o pamiatky z Nemeckého Sel-
dína, z Párkáňu, z Veľkého Harčáša a najnovšie
i o veľmi cenné nálezy zo staromad'arského po-
hrebišťa v Strede nad Bodrogom. Ako sa dozve-
dáme podobný osud pripravuje sa v Národnom
múzeu pražskom aj jedinečným nálezom z jasky-
ne "Domica", z ktorej Slovenskému národnému
múzeu y Turč. Sv. Martine, najkompetentnejšej
to našej muzeálnej inštitúcii, dostalo sa iba nie-
koľko predmetov v gypsových odliatkoch...
Národné múzeum pražské ako "Museum regni
Bohemiae" je ústav, ktorého pôsobnosť sa rozpre-
stierala na krajiny historické práve tak ako pô-
sobnosť Slovenského múzea Andrejom Kmeťom
založeného zase na územie celého Slovenska. Slo-
venské národné múzeum nikdy sa nezrieklo a
nezriekne tohoto svojho historického a výlučného
práva na kultúrny majetok Slovenska a tak pod-
nikanie českého Národného múzea a vyvážanie
slovenských pamiatok bez súhlasu slovenských
muzeálnych kruhov musíme pokladať za kultúrne
pašovanie. Cesty, aké pri zakladaní "slovenského
pravekého oddelenia" Národní museum v Prahe
sleduje, sú pri tom i protizákonné, lebo podľa
platných zákonov nie je oprávnené vyvážať pa-
miatky zo Slovenska do Čiech.
Kultúrna integrita popri teritoriálnej musí
byť príkazom a zásadou i pre vládu ČSR a všetky
kultúrne ustanovizne navzájom tým viac, keďže
je i zákonami chránená (viď zákon čís. 64 o sprá-
ve Slovenska zo dňa 10. decembra 1918 a naria-
denie ministerstva pre správu Slovenska č. 166/
1919 zo dňa 10. nov. 1919 atď. ). O slovenskom
kultúrnom a pravekom imaní, ktoré skrýva slo-
venská zem, nemožno rozhodovať bez súhlasu a
obídením príslušných slovenských kultúrnych a
administratívnych orgánov.
Preto sa pýtame p. ministra školstva a národ-
nej osvety:
1. Či je ochotný zariadiť, aby podobné ochu-
dobňovanie kultúrneho Slovenska so stránky Ná-
rodného múzea v Prahe prestalo?
2. či je ochotný podniknúť kroky, aby plány
Národného múzea pražského ohľadom slovenského
praveku boly upravené podľa súhlasu príslušných
muzeálnych kruhov slovenských tak, aby sa ne-
priečily kultúrnym záujmom samého Slovenska?
3. Či je ochotný pričiniť sa o to, aby neprávom
vyvezené spomenuté unikáty slovenské boly Slo-
vensku vrátené ako jeho neodcudziteľný majetok?
V Prahe, 15. novembra 1937.
Florek,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Hlinka,
Kendra, Šalát, dr Tiso, Turček, dr Pružinský,
Suroviak, dr Wolf, Haščík, Sivák, Brody, dr Pješ-
čak, dr Sokol, Schwarz, Longa, Slušný, Sidor.
1135/II.
Interpelácia
poslanca Pavla Florka
ministrovi sociálnej pečlivosti
o pomeroch v Liečebnom fonde verejných
zamestnancov na Slovensku.
Predstavenstvo LFVZ rozposlalo svoju ročnú
zprávu o hospodárení za rok 1936, aby verejnosť
bola o stave a činnosti L. fondu správne a objek-
tívne informovaná. Venovali sme Zpráve svoju
pozornosť so stanoviska slovenského a naše pri-
pomienky podávame tu s apelom na pána mini-
stra o dôkladnú nápravu.
L LFVZ so stránky personálnej: Medzi 28
členmi Ústr. sboru koncom r. 1936 Slovensko
malo troch zástupcov, a to v skupine A. (za št.
zamestnancov), z tých jediného Slováka, Dezidera
Kantora, ved. notára v Topolčanoch. V ostatných
dvoch skupinách (B. učiteľstvo, C. samosprávni
zamestnanci) niet zástupcu Slováka, ba ani len
zo Slovenska, o zástupcoch št. správy ani neho-
voriac. Podobne je to i s náhradníkmi tohože
sboru, kde medzi 24 jeho členmi celé Slovensko
má jediného Jozefa Pišku, správcu školy v Plie-
šovciach.
Koncom r. 1936 Liečebný fond zamestnával 268
osôb vo svojich úradovniach. Pretože nemáme
možnosti zistiť stav úradníctva podľa národnosti,
slovenské zamestnanectvo je zvedavé na štatisti-
ku, ako je tam zastúpený slovenský živel.
II. Druhou veľkou slabosťou L. f. sú tlačivá.
V jeho agende, ktorú od polovice roku 1936 vyko-
návajú pre okresné sbory naše okresné úrady, sú
dôležitou položkou finančnou a pri tom i znám-
kou - rečovou a národnou - tlačivá. Zpráva medzi
svojimi aktívami pod položkou X "různí dlužní-
ci" uvádza tlačivá, za ktoré od poistencov dosta-
ne (asi tak treba rozumeť dlžníkov) Kč 91. 005. 05.
Teda Liečebný fond k svojej agende potrebuje na
státisíce exemplárov tlačív rozličných formulárov.
A tu konštatujeme, že LFVZ na Slovensku má
len 6 formulárov (vzorov) slovenských s textom
neobyčajne chybným a 18 vzorov tlačív len
českých.
Slovenské sú: Legitimácia, útržkový kontrolný
blok, Poukážka k lekárovi, Oznámenie o zmene
v evidencii, Hlásenie zmien v poistení..., Potvr-
3
denie hlásenia zmien v poistení... Ostatné tla-
čivá -vzory existujú len v češtine, ktorých je,
ako sme spomenuli, až 18 a pri tom blokové re-
cepty pre poistencov a mnohé iné.
Agendu L. f. sprostriedkujú okresné úrady,
ktoré na Slovensku úradujú po slovensky a slo-
venské zamestnanectvo svojimi príspevkami udr-
žiava agendu Fondu na Slovensku, preto spravo-
dlivá je požiadavka, aby všetky tlačivá, ktoré
majú mať k dispozícii okresné sbory Liečebného
fondu na Slovensku boly slovenské a tlačené
v správnej spisovnej slovenčine. Toho predpokla-
dom a pritom i národohospodárskym záujmom
slovenským je, aby tlačivá na Slovensku upotre-
bované vyhotovené boly v slovenskej tlačiarni.
Tak by sa nemohlo stať to, že ich terajší text
obsahuje množstvo neslovenskostí, ktoré sú často
i tlačovými chybami. Keď obe riaditeľstvá št.
železníc na Slovensku a mnohé iné úrady i kor-
porácie dávajú si vyhotoviť všetky svoje zásoby
tlačív v starých osvedčených tlačiarňach (na pr.
v Turč. Sv. Martine), prečo by to nemohol uro-
biť i Liečebný fond? Slovenské zamestnanectvo
si žiada, aby tlačivá, na ktoré a za ktoré ono
platí, boly všetky slovenské a aby boly vyhoto-
vené v správnej slovenčine a tlačené nie len na
Slovensku, ale i v slovenskej tlačiarni.
Preto podpísaní pýtanie sa p. ministra: 1. či
je ochotný postarať sa o spravodlivé zastúpenie
slovenského zamestnanectva v Ústr. sbore i v
úradníctve LFVZ?
2. či je ochotný nariadiť, aby tlačivá LFVZ
na Slovensku užívané, všetky boly slovenské a
v slovenskom podniku tlačené?
V Prahe 10. novembra 1937.
Florek,
Čavojský, Danihed, Dembovský, Drobný, Hlinka,
Kendra, dr Pružinský, Suroviak, šalát, dr Tiso,
dr Wolf, Brody, dr Pješčak, Haščík, Sidor, Turček,
Sivák, Slušný, Longa, R. Schwarz, dr Sokol.
1135/III.
Interpelácia
poslanca dra Martina Sokola
ministrovi vnútra
vo veci nepovolenia odborných prednášok
pre osadníkov Horehronia.
Generálny sekretariát Hlinkovej slovenskej ľu-
dovej strany na žiadosť viacerých osadníkov
z okresu banskobystrického a breznianskeho
chcel usporiadať 14. novembra 1937 v Banskej
Bystrici a v Brezne nad Hronom odborné pred-
nášky pre osadníkov Horehronia. Jediným pro-
gramovým bodom prednášok bol referát dra Jo-
zefa Terlandu o zákonnej úprave osadníckych
pomerov na Slovensku. Na prednášky boli po-
zvaní záujemci bez rozdielu na politickú prísluš-
nosť a prednášky malý sa konať v zatvorených
miestnostiach.
Obidve tieto prednášky boly obvodným sekre-
tariátom Hlinkovej slovenskej ľudovej strany
vo Zvolene riadne a včas oznámené príslušným
okresným úradom. A hoci z oznámenia bolo jasné,
že nešlo o politické shromaždenia, ale výlučne len
o odborné prednášky, okresné úrady prednášky
nepovolily, odvolávajúc sa na všeobecný zákaz
verejných politických shromaždení. Rozhodnutie
okresných úradov nebolo odvolané ani po inter-
vencii a náležitom vysvetlení veci v prezídiu kra-
jinského úradu v Bratislave.
Jasným dôkazom toho, že sme usporiadaním
lýchto prednášok nechceli obísť a zneužiť zákaz
politických shromaždení, je to, že sme prednášky
oznámili príslušným okresným úradom. Týmto
sme úradným medzítkam sami poskytli možnosť,
aby sa na tvári miesta presvedčily o nepolitickom
ráze prednášok a aby v opačnom prípade zakro-
čily v smysle platných predpisov. Z tej okolnosti,
že prednášky oznámila politická strana, nemožno
ešte uzatvárať, že šlo o politické shromaždenia,
lebo na tomto základe mohly by politické úrady
zakázať každú činnosť, ktorá vychádza z inicia-
tívy politických strán.
Pán minister, toto pokračovanie politických
úradov na Slovensku je nielen protizákonné, ale
zasahuje neprípustné aj do činnosti politických
strán. A prípad, ktorý sme uviedli, nie je jediný.
Politické úrady na Slovensku znemožňujú nielen
odborné prednášky, ale i akademickú rozpravu
o vedeckých prednáškach, ako sa to stalo nedávno
v Bratislave, ba čo viac, vyskytol sa i taký prí-
pad, že okresný úrad v Prievidzi pod titulom
všeobecného zákazu politických shromaždení ne-
povolil oslavu slovenského národného sviatku,
ktorá mala byť 30. októbra tohto roku v Handlo-
vej. Toto počínanie politických úradov na Sloven-
sku musíme čo najrozhodnejšie odsúdiť už i preto,
lebo kým na jednej strane takto pokračujú proti
nám, ako strane opozičnej, na druhej strane vlád-
nym politickým stranám nerobia žiadne ťažkosti
a povoľujú im aj shromaždenia výslovne politické.
Ako konkrétny prípad uvádzame shromaždenie
klubu soc. dem. akademikov v Bratislave. Za ta-
kýchto okolností, tak sa zdá, zákaz politických
shromaždení vydaný bol len preto, aby sa hamo-
vala činnosť opozičných politických strán a aby
sa pod rúškom zákazu politických shromaždení
znemožňoval akýkoľvek slovenský prejav na Slo-
vensku.
Pýtame sa pána ministra:
1. či je ochotný uvedený prípad dať vyšetriť a
2. čo mieni urobiť, aby politické úrady na Slo-
vensku pod titulom zákazu verejných politických
shromaždení neznemožňovaly činnosť opozičných
politických strán?
Praha, 15. novembra 1937.
Dr Sokol,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Haščík,
Šalát, Turček, dr Pješčak, Hlinka, Kendra, Longa,
Sivák, Slušný, R. Schvarz, dr Wolf, Brody, dr
Tiso, Suroviak, Sidor, dr Pružinaký, Florek.
4
1135/IV.
interpelace
poslanců H. Bergmanna, dr Patejdla,
dr Neumana, Jos. Stejskala a Čeňka
Fialy
ministru financí
ve věci úpravy služebních a platových po-
měrů finanční stráže jako ozbrojeného
sboru a složky straže obrany státu.
Zákonem ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z.
a n., vládním nařízením ze dne 19. prosince 1930,
č. 202 Sb. z. a n., zákonem ze dne 13. května 1936,
č. 131 Sb. z. a n., a vládním nařízením ze dne 23.
října 1936, č. 270 Sb. z. a n. byly vyhlášeny a zdů-
razněny předpisy, ze kterých je zřejmo, že fi-
nanční stráž nemá povinnosti jen ve službě celní,
ale že má i důležité místo a zvláštní povinnosti
při obraně státu.
Finanční stráž je ozbrojený, stejnokrojem opa-
třený sbor, jehož kázeň je přizpůsobena kázni vo-
jenské. Z toho plyne, že sboru finanční stráže je
nutno věnovati i zvláštní péči. Podepsaní podrobně
a ze všech hledisek zkoumali poměry ve sboru a
dospěli k přesvědčení, že je nutno co nejdříve vy-
dati některé úpravy.
Aby sbor československé finanční stráže byl do-
budován a jeho příslušníci alespoň částečně posta-
veni na úroveň jiných ozbrojených sborů, t. j. čsl.
vojsku a četnictvu, doporučujeme jako nutná tato
další opatření:
1. Aby výkonná služba finanční stráže v pohra-
ničním pásmu, k níž patří i vojenská ochrana
hranic, byla konána výhradně mladými lidmi, je
nutno při chystané systemisaci zajistiti starším
příslušníkům finanční stráže odliv z hraničili
služby k jiným finančním úřadům ve vnitrozemí.
Protože ustanovení § 93 vlád. nař. 202/1930 při
přestupu do jiných služeb nepřipouští započítání
služby ztrávené u finanční stráže, je žádoucí vy-
dání ustanovení o započítání této služby při pře-
stupu a prominutí stanovené čekatelské doby.
Aby bylo vyhověno resoluci senátu N. S. k § 12
(tisk č. 331/1927), považujeme za nutné u důchod-
kových kontrolních úřadů systemisovati větší
počet míst pro úředníky a podúředníky finanční
stráže. Tito by vedle úředníků důchodkové kon-
troly konali rovněž dozorčí a kontrolní službu.
Dosavadní odliv finanční stráže, který ve skuteč-
nosti zaměstnance k těmto úřadům žádajícím po-
škozuje, nemůže dosíci svého účele. Dnešní úřední
prakse naopak přestup vůbec znemožňuje, o čemž
svědčí rada žadatelů, jichž žádostem není vyhovo-
váno, i když se odhodlali za těchto krajně nepří-
znivých podmínek o takové místo žádati.
2. Bylo by v zájmu finanční správy, aby kate-
gorie pomocných zřízenců na 14denní výpověď
byla u finanční stráže zrušena s ohledem na ne-
bezpečí, které služba finanční stráže na státních
hranicích sebou přináší a přípravná doba upra-
vena jako u čsl. četnictva. Zrušení kategorie po-
mocných zřízenců doporučujeme proto, že přijetí
do sboru finanční stráže je podmíněno výkonem
presenční služby vojenské a 50% míst je vyhra-
zeno bývalým dělesloužícím (zák. č. 54/1927).
3. Je nutno, aby platové poměry všech ozbroje-
ných sborů, tudíž i finanční stráže byly jednotně
upraveny, čímž by byla odstraněna řevnivost,
která mezi těmito sbory ruší spolupráci. Platové
poměry finanční stráže považujeme za zvláště
tísnivé. Při dvouleté službě pomocné a pětileté
době čekatelské, kteréžto služby se do platového
postupu nezapočítávají, činí počáteční plat za-
městnance finanční stráže 6. 300 Kč. Naproti tomu
počáteční plat zaměstnance službou finanční stráži
nejbližší činí v prvém roce služby 7. 200 Kč ročně
a po 7 letech 8. 808 Kč, zatím co zaměstnanec fi-
nanční stráže stává se v nejpříznivějším případě
teprve definitivním. Zavedení branného příspěvku
u čsl. četnictva tento rozdíl ještě zvětšuje.
Finanční stráž jsouc o přiznání a výplatě bran-
ného příspěvku čsl. četnictva i vojska informo-
vána, dožaduje se dnes rovněž přiznání tohoto pří-
davku, odůvodňujíc tento svůj požadavek výko-
nem za dnešních poměrů stejně odpovědné a těžké
služby na hranicích, i svojí účastí na všech dal-
ších, v poslední době vydaných opatřeních na
obranu státu, z jejichž titulu jednomu sboru nárok
na branný příspěvek byl přiznán a vyplacen a
druhému za stejných podmínek (finanční stráži)
je neprávem odpírán.
4. Usnesením vlády ze dne 17. července 1928
byl finanční stráži přiznán hraniční strážní a
strážní přídavek a to podle doby služby; hraniční
strážní přídavek 1. 500, 1. 800, 2. 100 Kč ročně.
Strážní přídavek je přiznáván stejnou částkou
jako četnický přídavek, t. j. odstupňovaně podle
délky služby při částce 300 až 2. 100 Kč.
Četnický gážista postupuje v četnickém pří-
davku bez ohledu, kde a jakou koná službu. Při-
znání strážního přídavku finanční stráže je pod-
míněno dobou služby, ztrávenou na hranici. Po-
stup přídavku ve službě ve vnitrozemí je vyloučen.
Byl-li orgánu finanční stráže ve službě hraniční
přiznán hraniční strážní přídavek při 11 letech
služby roční částkou 1. 800 Kč a z této částky po
celou dobu také srážen pensijní příspěvek, je mu
při odchodu do vnitrozemí přiznán strážní přída-
vek v částce 900 Kč a zaplacený pensijní pří-
spěvek z hraničního přídavku není nijak zhod-
nocen. Je proto spravedlivo, aby byl ponechán
strážní přídavek v částce, kterou na hranicích za-
městnanec požíval, aneb alespoň aby byl zachován
postup u přídavku strážního dále ve vnitrozemí.
Jinak se státní správa neprávem obohacuje
o částku, kterou zaměstnanec splatil více na pen-
sijním příspěvku z rozdílu mezi výší hraničního
a strážního příspěvku.
5. Neodkladnou se stala úprava dovolených na
zotavenou. Pomocnému zřízenci, zřízeneckému če-
kateli a podúředníku až do III. plat. stupně, t. j.
po 16 roků, přísluší dovolená na zotavenou ve vý-
měře 8 dnů. Přes 16 do 18 roků, 10 dnů. Teprve
po 22 letech služby získává finanční stráž nárok
na dovolenou trvající 18 dnů. Dovolené úředníků
a zřízenců finanční stráže byly stanoveny stejnou
výměrou jako u ostatních zaměstnanců pragmati-
kálních.
6. Nebylo přihlíženo k tomu, že zvláště mladí
příslušníci sboru konají těžkou službu na hráni-
5
cích ve dne i v noci, v těžkém terénu a za kaž-
dého počasí. Podle ustanovení služebního předpisu
pro finanční stráž z roku 1907 mohou zřízenci fi-
nanční stráže - připoustí-li to zájem služby -
obdržeti během měsíce dva dny služebního volna.
U úředníků otázka volna není řešena vůbec. Z po-
vahy služby finanční stráže je zřejmo, že nelze
službu zřízence aneb úředníka finanční stráže rov-
nati ke službě kategorií druhých státních úřed-
níků a zřízenců pragmatikálních, kde je v úřa-
dech převážně jednoduchá frekvence, v sobotu od-
poledne, o svátcích státem uznaných, v neděli a
v noci volno.
Bylo by jen aktem spravedlnosti, kdyby fi-
nanční stráži v náhradu za neděli a státem uznané
svátky byly přiznány měsíčně alespoň 4 dny slu-
žebního volna, zejména když musí o nedělích a
svátcích konati službu nepřetržitě jako ve všední
dny a nepožívá za to nijaké náhrady.
K bodu 3. a 6. žádáme, aby vláda při stanovení
nejnižší výměry dovolené na rok 1938 k těmto
okolnostem přihlédla a dovolenou finanční stráže
stanovila přiměřeně a spravedlivě s ohledem na
nepřetržitou službu. Vodítkem nové úpravy dovo-
lené by mohla býti délka dovolené čsl. četnictva,
případně vojska, složek finanční stráži velmi po-
dobných.
Doporučujeme, aby s úpravou dovolených byla
vyřešena též otázka slevy jízdného na dráze pro
zaměstnance fin. stráže a jejich rodin podobně
jako tomu je u osob vojenských. Zvláštní a zod-
povědná služba na hranicích, spolupráce s česko-
slovenskou železnicí a dislokace finanční stráže
zasluhuje, aby podobně jako u četnictva a vojska
bylo měřeno i finanční stráži.
Interpelanti se táží pana ministra:
1. Jsou panu ministrovi známy uvedené stíž-
nosti, které ruší žádoucí klid a spolupráci v řa-
dách sboru?
2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby náprava
v tak naléhavých věcech, jichž se interpelace do-
týká, byla bezodkladně zjednána, čímž by byla
značně posílena důvěra příslušníků finanční stráže
ve spravedlnost?
V Praze 17. listopadu 1937.
Bergmann, dr Patejdl, dr Neuman, Stejskal, Fiala,
Babek, dr Kozák, David, dr Lukáč, Mikuláš, Tichý,
Netolický, dr Moudrý, dr Klapka, Hatina, Jenšov-
ský, F. Langr, Richter, Tykal, Lanc, Šmejcová,
Bátková-Žáčková.
1135/V.
Interpelácia
poslancov Vallo, Širokého a Zupku
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci hrubého týrania žiaka Gejzu Leit-
manna učiteľom Jozefom Frankeom v obci
Majzel na Slovensku.
Dňa 11. októbra 1937 bol žiak VI. triedy obec-
nej školy Gejza Leitmann hrubé stýraný počas
vyučovania učiteľom tejto školy resp. triedy Jo-
zefom Franke-om tak, že rodičia museli vyhľadať
lekársku pomoc a chlapca nechať lekársky ošetriť.
Menovaný je stúpencom strany p. Henleina a
ako taký s katedry šíri iredentistické názory
tejto strany a voči žiakom, ktorých rodičia sú
iného politického presvedčenia, postupuje hru-
bým a násilným spôsobom. I otec Gejzu Leit-
manna je iného politického presvedčenia. Preto
učiteľ Franke urážal hrubými slovy otca menova-
ného žiaka. I kritického dňa sa tak stalo. Chla-
pec na urážky, adresované svojmu otcovi odpo-
vedal, že to sdelí ďalej svojmu otcovi. Tento vý-
rok chlapca dal učiteľovi podnet k tomu, že sa
vrhnul na chlapca a do krve ho stýral.
Pýtame sa p. ministra školstva a národnej
osvety:
Je pán minister ochotný menovaného učiteľa
ihneď suspendovať, celý prípad dôkladne vyšetriť
a vinníka cestou disciplinárnou exemplárne po-
trestať?
Aké opatrenie hodlá p. minister učiniť, aby sa
podobné prípady neopakovaly?
V Prahe dňa 17. novembra 1937.
Vallo, Široký, Zupka,
Appelt, Kosik, Synek, Schmidke, Dölling, Vodička,
Machačová, Krosnář, Beuer, Kliment, Klíma,
Borkaňuk, Fuščič, Procházka, Nepomucký, Hodi-
nová-Spurná, Sliwka, Šverma.
1135/VI.
Interpelace
poslance Vodičky
ministru vnitra
o nevydání cestovních pasů příslušníkům
komunistické strany.
Ladislav Kurel, bytem v Hodkovičkách čp. 53,
podal dne 26. srpna t. r. žádost za vydání cestov-
ního pasu do Francie.
Tato žádost byla výměrem policejního ředitel-
ství v Praze ze dne 10. září 1937, pod č. 348. 540
zamítnuta s odůvodněním, že Ladislav Kurel "jako
bývalý stoupenec podvratného politického směru
by mohl použíti své cesty do ciziny k účelům
ohrožujícím důležité zájmy státní bezpečnosti".
Toto odůvodnění policejního ředitelství v Praze,
ve kterém jako podvratný politický směr je
míněna Komunistická strana Československa, jež
je stranou legální a za níž stojí milion českoslo-
venských voličů, je neslýchané.
Tímto výměrem je pro příslušnost k této straně
odmítáno vydání cestovního pasu dokonce v době,
kdy Henleinovi, jako předsedovi SdP. a jeho spo-
6
lečníkům jsou pasy vydávány bez jakýchkoliv
překážek a dokonce na takové cesty do zahraničí,
které jsou využívány k velezrádným a republice
nepřátelským piklům a rejdům.
Podepsaní se proto táží pana ministra vnitra:
1. Je panu ministru známo a děje se to s jeho
vědomím, že policejní ředitelství a okresní úřady
odpírají vydati cestovní pasy příslušníkům komu-
nistické strany?
2. Souhlasí pan ministr s odůvodněním policej-
ního ředitelství, podle kterého Komunistická
strana Československa je podvratným politickým
směrem?
3. Je ochoten pan ministr zjednati nápravu a
naříditi vydání cestovního pasu Ladislavu Ku-
relovi?
4. Je pan ministr ochoten poučiti policejní ře-
ditelství v Praze o tom, že příslušnost ke komu-
nistické straně nesmí býti překážkou k vydání
cestovního pasu?
V Praze dne 17. listopadu 1937.
Vodička,
Beuer, Appelt, Kosik, Schmidke, Döling, Synek,
Zupka, Machačová, B. Köhler, Kopřiva, Šverma,
Krosnář, Klíma, Borkaňuk, Procházka, Kliment,
Fuščič, Nepomucký, Hodinová-Spurná, Sliwka.
1135/VII.
Interpelace
poslanců Vodičky, Krosnáře
ministru národní obrany
o propuštění z politických důvodů dělníka
zaměstnaného v továrně "Avie".
Klempířský dělník Josef Nun, starý 37 let, byl
od 1. července t. r. zaměstnán v továrně na
letadla "Avie" v Letňanech. Pracoval k plné spo-
kojenosti všech nadřízených orgánů.
17. září t. r. byl bez udání důvodů propuštěn a,
jak bylo zjištěno, stalo se tak na základě relace
četnické stanice ve Dvoře Králové nad Labem, ve
které byl označen jako nebezpečný komunista,
ačkoliv více jak 2 roky ve straně komunistické
nepracoval.
Tento případ je zcela jasným dokladem poli-
tické persekuce uplatňované ve zbrojařských zá-
vodech nejen proti dělníkům komunistického pře-
svědčení, ale i všem, kdož před časem příslušníky
této strany byly anebo jsou členy Průmyslových
svazů R. O., ačkoliv jsou v těchto závodech trpěni
na velmi odpovědných ředitelských a inženýr-
ských místech vyložení nepřátelé republiky, kteří
byli usvědčeni z přímých styků s Berlínem (Pol-
dina huť) anebo jsou to ruští bělogvardějci
(Škodovka).
Podepsaní se proto táží pana ministra národní
obrany:
1. Souhlasí pan ministr národní obrany s tím-
to nezákonným a obranu republiky poškozujícím
postupem, podle kterého jsou z továren a závodů
zbrojařského průmyslu propouštěni příslušnici
komunistické strany a členové Průmyslových
svazů?
2. Je pan ministr ochoten nechati tento případ
vyšetřiti a postarati se o zpětné přijetí dělníka
Nuna?
3. Je pan ministr ochoten učiniti ihned nápravu
zrušením všech směrnic, daných okresním úřadům
a závodům spadajícím pod úřední kontrolu ve
smyslu zákona na ochranu státu, podle kterých
nebyli komunisté a členové Průmyslových svazů
do těchto závodů přijímáni anebo byli z nich ze
zaměstnání propuštěni?
V P r a z e dne 10. listopadu 1937.
Vodička, Krosnář,
Kopřiva, Appelt, Kosik, Schmidke, Dölling, Pro-
cházka, Synek, Borkaňuk, Zupka, Machačová,
B. Köhler, Šverma, Beuer, Sliwka, Hodinová-
Spurná, Klima, Nepomucký, Fuščič, Kliment.
1135/VIII.
Interpelace
poslanců Jana Sedláčka a Emanuela
Šedého
vládě a ministru železnic
o vyřešení otázky zachování místní dráhy
Brno-Líšeň a o udržení provozu na této
místní dráze buď postátněním nebo pře-
vzetím společností brněnských pouličních
drah elektrických.
Společnost místní dráhy Brno-Líšeň požádala
11. září 1936 ministerstvo železnic o převzetí
místní dráhy do státního provozu se všemi za-
městnanci a se všemi aktivy a pasivy. Minister-
stvo železnic doporučilo jednání společnosti
s Brněnskými pouličními drahami elektrickými,
poněvadž pouliční dráhy by takto mohly lépe a
účelněji uspořádati dopravní potřeby obvodu Vel-
kého Brna. Finanční situace místní dráhy není
dosud tak zlá, ale je nebezpečí, že se prodlením
času zhorší.
Největší překážkou kladného dojednání pře-
vzetí místní dráhy Brno-Líšeň Brněnskými po-
uličními drahami však se ukázal závazek kon-
cesní listiny, že společnost místní dráhy Brno-
Líšeň je povinna postaviti a podle potřeby roz-
šířiti přejezd (přemostění) místní dráhy tratí
Vlárskou. Tato Vlárská trať se přeměňuje na
dvoukolejnou trať a náklad nového přemostění by
mohl dosáhnout značného obnosu, což je pro
místní dráhu neúnosným. Brněnské pouliční dráhy
pak tento závazek převzíti nehodlají. V případě