69

podrobné investiční programy podniků a jejich závaznost a za-
jistiti etátní vyúčtování výdajů, nejde-li o krátkodobé zálohy.

Jednací řad

úřad připravuje text svého jednacího řádu a chce jej před-
ložiti k projednáni současně s finančním řádem. Kontrola měla
v otázce své příslušnosti mnohé potíže a musila překonávati
překážky. Teprve po jich překonání a vyjasnění kompetence
mohlo býti přikročeno k vypracování definitivního jednacího
řádu.

Demokratický režim, který má zásluhu o to, že zavedl ne-
odvislou kontrolu, má v dalším prokázati, že ji nadále v plné míře
udrží.

Učitelské pinty.

K učitelským platům uvedl, že tentokráte po prvé se při-
stupuje ve finančním zákoně k formální úpravě účtování učitel-
ských platů, kteréžto opatření doporučil rozpočtovému výboru
při projednávání závěrky za rok 1935. Zjednává se tím podklad
pro celkové vykázání všeho nákladu na učitelské platy, při čemž
se nemění právní povaha záloh a zejména neřeší otázka jejich
splacení nebo vyrovnání. President doporučil, aby k věcnému roz-
řešení problému úhrady učitelských platů přistoupilo se co nej-
dříve.

Státní záruky.

Uvedl dále podrobná data o státních zárukách, které činily
do konce roku 1936 12. 214, 666. 000 Kč. Možno je děliti ve dvě
skupiny. U prvé se v podstatě jedná vlastně o přímé závazky
Statu, zejména u záruk z prvých let zákonů o stavebním ruchu.
U druhé jde pak o subsidiární ručení, tedy záruky ve vlastním
slova smyslu; tyto lze odhadnouti na 9. 625 mil. Kč. Z titulu ruko-
jemské povinnosti státu plynoucí ze záruk bylo plněno za dluž-
níky v roce 1935 387, 202. 993'35 Kč, v roce 1936 561, 561. 46315 Kč
včetně plnění státu z titulu podpory stavebního ruchu a záruk za
čsl. obilní společnost za období 1934'1935 až do konce roku 1936,
tudy v roce 1935 asi 4% a v roce 1936 cca 4 1/2% celkového zaruče-
ného obliga. Kontrolní přezkoumání povolených záruk po stránce
formální i materiemi jest prakticky možné jen u záruk individuel-
ních, v nichž pak jde větším dílem o záruky podle finančních
zákonů. U výkonu této kontroly úřad zkoumá podmínky zaruče-
ného úvěru se zvláštním zřetelem na účinné zabezpečení státního
zájmu, pokud jest to možno podle okolností případu a důsledně
usiluje, aby mezi podmínkami bylo prohlášení dlužníka, že svo-
luje ke kontrole svého hospodářství úřadem.

Daňové náležitosti
v období 1930-1936.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu poukázal
na vliv zhoršených hospodářských poměrů na příjmové hospo-
dářství státní a v souvislosti s tím uvedl opatření, jež byla uči-
něna aspoň k částečnému vyrovnání úbytků nastalých zejména
v náležitosti daní přímých a daně z obratu a přepychové. Vý-
sledky těchto opatření, pokud byly zjistitelný, byly ciferně vy-
jádřeny. Rovněž byly uvedeny nejdůležitější okolnosti, které
v období 1930-1936 nepříznivě působily na snížení daňové ná-
ležitosti. U daně z obratu bylo pak poukázáno zejména na značné
nedoplatky zbylé koncem roku 1936 v porovnání s náležitostí této
daně, předepsané v roce 1936 úřady vyměřujícími přímé daně.

Likvidace daňových
nedoplatků.

Ve věci likvidace daňových nedoplatku uvedl předseda nej-
vyššího účetního kontrolního úřadu jejich stav počátkem roku
1930, zmínil se o činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu,

70

směřující k jejich likvidaci, posoudil účinek generální úlevy podle
zákona čís. 48/1933 Sb. z. a n., o půjčce práce, na výši daňových
nedoplatků a uvedl podrobné výsledky na přímých daních, na
dani z obratu a na přirážkách samosprávných svazků a fondů
dosažené v roce 1936 upravovací akcí podle vládního nařízení čís,
28/1936 Sb. z. a n., při níž došlo k individuálnímu projednávání
každého nedoplatkového případu, přicházejícího při této akci
v úvahu. Rovněž se zmínil o dobropisech poskytnutých poplat-
níkům vládním nařízením čís. 28/1936 Sb. z. a n. při placení daní
v roce 1936.

Státní dluh.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu zabýval se
ve svém výkladu dále státním dluhem. Poukázal na to, že po
velkých vzestupech státního dluhu v letech hospodářské krise vy-
kazuje státní dluh za 9 měsíců 1937 poměrně nepatrný přírůstek
88'5 mil. Kč. Tento příznivý stav běžného roku neopravňuje bo-
hužel k závěru, že jsme již dosáhli maxima zadlužení, žijeme
v době stále příliš mimořádné a úvěrová potřeba státu trvá, jak
je toho výrazem sám návrh finančního zákona na rok 1938, přes
to, že se státní příjmy podstatně lepší. Poukázal na to, že
přírůstky státního dluhu z velké části byly způsobeny převzetím
dluhů po bývalé monarchii a dovodil, že ve stavu dluhu, který
ke dni 30. září 1937 činil 45. 615 mil. Kč, je stále ještě i po všech
úmorech v letech předchozích nemalá částka dluhů právní po-
vahy, které nepřinesly státní pokladně nijakého výtěžku. Uvedl
jejich výpočet, podle něhož činí tyto dluhy celkem 15. 903 mil. Kč,
t. j. 34'86% celkového stavu. Teprve zbytek 29. 712 mil. Kč čili
65'14% je dluh, který byl kontrahován ku krytí potřeb česko-
slovenského státního hospodářství. V dalším zabýval se rozborem
ročních nákladů na státní dluh od r. 1929. Uvedl přesné číslice,
z nichž jest patrno, že náklad na dluh zahraniční kolísal mezi
1/5 a 1/10 nákladu celkového. Náklad na dluh zahraniční měl od
roku 1930 tendenci sestupnou, naproti tomu však stoupala po-
třeba na dluh vnitřní a dosáhla maxima v roce 1933, kdy činila
2. 544 mil. Kč. V tomto roce přikročila státní správa k snížení
úrokové míry a dočasnému odkladu řádného úmoru, když úspory,
které zprvu hledala ve výdajích osobních a věcných ukázaly se
nepostačující. Zásahy tyto projevily se plně teprve v roce 1934
poklesem dluhové potřeby o cca 1 miliardu Kč. Od roku 1934 má
náklad na státní dluh opět tendenci mírně vzestupnou. Zabývaje
se úmorem státního dluhu uvedl, že ač řádný úmor vnitřního
dluhu založeného byl zákonem dočasně odložen, splácela státní
správa státní dluhy cestou úmoru mimořádného. V roce 1935
bylo proplaceno vnitřních dluhů za 503 mil. Kč, v roce 1936 za
241 mil. Kč.

V dalším zabýval se předseda nejvyššího účetního kontrol-
ního úřadu analysou přírůstku státního dluhu za dobu od 1. ledna
1930 do 30. září 1937. Celkový hrubý přírůstek za tuto dobu činil
20. 194 mil. Kč, z čehož připadlo na nové dluhy 18. 837 mil. Kč,
na kursový přírůstek z důvodů měnových 1. 029 mil. Kč a na pří-
růstek z unifikace 327 mil. Kč. Také v přírůstku dluhu za uve-
denou dobu jsou dluhy bez pokladního efektu v nemalé výši
3. 746 mil. Kč. Za uvedenou dobu bylo umořeno státních dluhů
7. 248 mil. Kč, takže čistý přírůstek za tuto dobu činil jen
12. 946 mil. Kč. Uvedl, že nové miliardy byly, máme-li na zřeteli
jejich úvěrový účel, vynaloženy na státní nezbytnosti a že se
vzrůstem zadlužení vzrostla jako přímý důsledek i vojenská bez-
pečnost státu, vedle přírůstku nových majetkových hodnot.

71

V dalším srovnával přírůstek os. státního dluhu za dobu od roku
1929 do roku 1936 s přírůstkem dluhů v jiných státech. Uvedl
příkladmo přírůstek dluhů u některých států evropských i zá-
mořských. U Československa činí tento přírůstek 28'2%. Není
sice největší, ale přece jest absolutně i relativně veliký. V závěru
dovodil, že řešení problému dluhového není zcela v naší moci a že
je proto naší povinností dělati co je v našich silách, t. j. hospo-
dařiti na všech úsecích státního a veřejného hospodářství co nej-
úsporněji.

72

Závěrečné jednání a usnesení.

Po projednání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 1938 ve všech jeho skupi-
nách i s přílohami a vládního návrhu finančního zákona na rok 1938 v rozpočtovém vý-
boru poslanecké sněmovny Národního shromáždění a po doslovu hlavního zpravodaje byly
oba tyto vládní návrhy uvedeným výborem schváleny s těmito změnami:

Čl. XXVI, odst. 1 a 2 vládního návrhu finančního zákona na rok 1938 byl přestyliso-
ván takto:

Čl. XXVI.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby vůči Všeobecnému fondu peněžních ústavů v re-
publice československé převzal závazek přispívali ze státních prostředků, nejvýše však
částkou 3, 500. 000 Kč ročně, na úrokování a umořování dluhopisů nejvýš 4% úročitelných
a nejpozději do 52 let umořitelných, jež tento fond vydá, aby podle toho, jak ministr fi-
nancí určí, a za podmínek, jež stanoví, poskytnuta byla výpomoc některým peněžním
ústavům sídlícím v zemi Slovenské, které jsou jednak příslušníky III. skupiny tohoto
fondu (§ 5, odst. 4. zákona ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., ve znění čl. VII zákona
ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n. ) jednak příslušníky dílčí skupiny, utvořené v rámci
II. skupiny příslušníků téhož fondu ustanovením § 1, odst. 1, písm. c) vládního nařízení
ze dne 10. října 1929, č. 153 Sb. z. a n. Ustanovení § 23, odst. 2 zák. č. 238/1924 Sb. z. a n.
ve znění vládního nařízení ze dne 30. června 1937, č. 161 Sb. z. a n., platí i o těchto pří-
spěvcích.

(2) Příspěvek uvedený v odstavci 1 sníží se v tom kterém roce o částku, která v pře-
dešlém roce byla podle ustanovení čl. XXXVII, odst. 2 až 4 zák. č. 54/1932 Sb. z. a n. nebo
podle stanovených podmínek fondu odvedena splátkou na výpomoc podle odstavce 1 poskyt-
nutou. Dále jest tyto příspěvky snížiti, po případě jejich placení vůbec zastaviti, jakmile
fond skupiny, pokud se týká dílčí skupiny, které odstavec 1 uvádí, bude bez újmy plnění
svých úkolů s to uhraditi z vlastních prostředků k tomu určených (§ 23, odst. 1 a. 2 zák. č.
238/1924 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení č. 161/1937 Sb. z. a n. ) z části nebo zcela
náklad na úrokování a umořování dluhopisů vydaných podle odstavce 1 pro jeho přísluš-
níky.

(3) Počínajíc rokem 1938 bude vkládána do státního rozpočtu částka podle odstavců
1 a 2 potřebná.

V důsledku nové úpravy čl. XXVI vládního návrhu finančního zákona na rok 1938 byly
pak provedeny ve vládním návrhu státního rozpočtu na rok 1938 tyto změny:

V kap. 20 Všeobecná pokladní správa, tit. 4, § 6, Příspěvek "Všeobecnému fondu pe-
něžních ústavů v republice československé", věcné výdaje mimořádné se zvyšují o 500. 000
Kč, na 3, 500. 000 Kč, naproti tomu se o stejnou částku 500. 000 Kč snižují v téže kapitole,
tát. 2, § 1, označeném "Úroky a výlohy ze šekového řízení, z běžných účtů státních podniků
a z přechodných úvěrů" věcné výdaje mimořádné na 66, 400. 000 Kč, takže celkový úhrn vý-
dajů kap. 20 se tím nemění.

Zároveň usnesl se rozpočtový výbor doporučiti poslanecké sněmovně přijetí 11 resolucí
otištěných při této zprávě.

73

Přehled schůzí výboru.

74

Přehled jednání rozpočtového výboru o stát. rozpočtu 1938.