Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 6. zasedání.

1153.

Návrh

poslance Aloise Langra
ve věci úpravy státních československých středních škol v Moravské Ostravě.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda republiky Československé se vy-
zývá, aby se postarala o to, aby střední
školy v Moravské Ostravě byly bez prů-
tahů upraveny tak, aby zdatné vyučová-
ní na těchto školách bylo zajištěno vhod-
nými přístavbami a opravami, přihlížejíc
zejména k požadavkům moderního škol-
ství a to obzvláště v ohledu hygieni-
ckém.

Důvody.

Vyučování na čsl. státních středních
školách v Moravské Ostravě ocitlo se v
krisi pro naprosté nedostatky budov.

Školy jsou přeplněny a učebny vzhle-
dem k rostoucímu počtu žactva nedosta-
čuji.

Tímto stavem trpí netoliko žáci, nýbrž
i profesoři. Rodiče jsou naplněni největ-
šími obavami jak o prospěch tak i o zdra-
ví svých dětí. Stav tohoto středního škol-
ství v Moravské Ostravě vypadá podle
pravdy takto;

Ve školním roce 1937/38 máme ve Vel-
ké Ostravě 5 českých středních škol, jež
jsou přetíženy žactvem a nedostatečně
vybudovány.

Na státním čsl. gymnasiu v Moravské
Ostravě je ve 12 třídách zapsáno 521 žá-
ků, na státní čsl. reálce ve 12 třídách
475 žáků, na státním čsl. reformním reál-
ném gymnasiu v 19 třídách 833 žáků, na
čsl. reálném gymnasiu ve 4 třídách (I. -
II. ) 210 žáků a na státním čsl. dívčím ref.
reálném gymnasiu ve Slezské Ostravě ve

2

12 třídách 378 žákyň. Je tedy na všech
českých středních školách v Moravské
Ostravě a Slezské Ostravě zapsáno za-
čátkem školního roku 2. 417 žáků.

Věcné vybavení těchto českých střed-
ních škol naprosto nevyhovuje. Reálka a
gymnasium vznikly před čtyřiceti lety
jako ústavy matiční. Matice ostravská
postavila v roce 1901 budovu pro českou
reálku a v roce 1905 budovu pro české
gymnasium.

Poněvadž budovy obou dvou středních
škol byly postaveny ze soukromých pro-
středků, jež byly těžce sbírány, počíta-
lo se v plánech jen s nejnutnějším vyba-
vením: reálka měla 7 a gymnasium 8
menších neb prostředních tříd, vedle nut-
ných místností pro tělocvičny, kreslírny,
posluchárny, fysikální neb chemické a po-
třebné kabinety.

Na tehdejší návštěvu středních škol
českých tyto skrovné rozměry obou ú-
stavů stačily. Bývalo totiž před převra-
tem na každém ústavě průměrně zapsá-
no ročně od 200 do 250 žáků. Návštěva
obou dvou ústavů však po převrate roste
tempem stále stoupajícím až dosahuje za
posledních 7 let na gymnasiu průměrně
500 žáků a na reálce přes 400 žáků. Na
takový počet žáků obě dvě školní budo-
vy naprosto nedostačují, a aby mohl býti
tak značný počet žactva umístěn, muse-
ly býti sloučeny některé kabinety v jeden
a musely býti za učebny určeny poslu-
chárny fysik, a kreslírny, takže na kaž-
dém ústavě je 10 tříd umístěno v učeb-
nách stálých, z nichž některé jsou za tří-
dv upraveny z bývalých kabinetů, a 2
třídy jsou ambulantní, t. j. žáci nemají
trvalé třídy, nýbrž jsou umístěni v kres-
líme nebo posluchárně fysikální, z kte-
rýchžto učeben se stěhují do těch tříd,
které mají právě kreslení nebo fysiku.

Třídy jsou žactvem přeplněny. Tak na
příklad na státním čsl. gymnasiu v Mo-
ravské Ostravě je počet žáků ve třídách
tento:

Ve třídách se 60 žáky umístěny jsou
lavice tak, že není téměř volného prosto-
ru a žáci sedí téměř u samého pódia. Na
ústavě nelze při největším šetření s mís-
tem otevříti více než 12 tříd a tak musí
býti každého roku značný počet žáků,
hlásících se do I. třídy, odmítán.

Podobně neutěšené poměry jsou i na
státní čsl. reálce v Moravské Ostravě.
I tam jsou dvě třídy ambulantní, i tam
musely, být sloučeny některé kabinety v
jeden. Ústav se rovněž nemůže pro ne-
dostatek místa rozšiřovati a bude muset
v nejbližší době omezovati přístup no-
vých žáků do I. třídy.

Tyto poměry jsou školské správě do-
bře známy a tato se již v roce 1922 roz-
hodla rozšířiti budovu gymnasijní o pří-
stavbu na pozemku s budovou gymnasij-
ní sousedícím, který v roce 1923 ve vý-
měře 497 m2 zakoupila. V roce 1922 byl
také do státního rozpočtu k výstavbě to-
hoto přístavku zařaděn obnos půl milionu
Kč.

Bohužel, obnos tehdy do státního roz-
počtu zařaděný nebyl k tomuto účelu u-
potřeben a od té doby, ač rozšíření škol-
ní budovy je stále a stále naléhavější,
otázka přístavby českého gymnasia ne-
pokročila znatelněji ku předu, až na to.
že do letošního rozpočtu zařaděna byla
položka 12. 000 Kč na pořízení plánů na
přístavbu.

Plán pro přístavbu, jak státní techni-
cké úřady zemské v dorozumění s ředi-
telstvím a profesorským sborem navrhu-
jí, obsahoval by zvláštní budovu pro tě-
locvičnu, šatny a sprchy, jež by byla u-
místěna ve dvoře budovy a v přístavbě
k dosavadní budově do Hvězdoslavovy
ulice měly by být vybudovány 4 nové
učebny, posluchárna chemie, laboratoř a
chemický kabinet, 1 místnost pro kabi-
net děje- a zeměpisný, 1 místnost pro

3

sbírky archeologické, náboženství, zpěv
a hudbu, 1 hovorna, 1 místnost pro žáky
přespolní a žáky nekatolických nábožen-
ství.

Státní čsl. ref. reálné gymnasium v Mo-
ravské Ostravě je, pokud se týče věcné-
ho vybavení, na tom poněkud lépe proto,
že získalo pro účely školní budovu býva-
lé německé reálky ve třídě Čsl. legií.
Město Moravská Ostrava, které dalo
podnět k zřízení tohoto českého ústavu
hned po převratě a které tento nový ú-
stav umístilo ve školní budově v Přívo-
ze, určené původně pro měšťanskou ško-
lu, přemístilo v roce 1934 německou re-
álku do bývalé budovy státního čsl. r. r.
gymnasia v Přívoze a státní čsl. reál. ref.
gymnasium do budovy německé reálky
v Moravské Ostravě.

Stalo se tak proto, že počet žactva na
německé reálce rapidně rok od roku kle-
sal a počet žactva na státním čsl. ref.
reál. gymnasiu stále stoupal. Státní čsl.
ref. reálné gymnasium, majíc možnost vy-
užíti místností v této rozsáhlé budově
stává se největším středoškolským ústa-
vem ve Velké Ostravě, majíc letošního ro-
ku 19 tříd s 833 žáky. Ale už nyní je tísně-
no místem. Jedna třída jest ambulantní
a tělocvična nepostačuje svému účelu a
řada tělocvičných hodin musí býti umí-
stěna v tělocvičně vzdálenější české dív-
čí měšťanské školy. Příštím školním ro-
kem bude možno na tomto ústavě zříditi
ještě 1 ambulantní třídu, takže bude míti
tento ústav příštím školním rokem 20
tříd, z nichž 2 ambulantní. Tím bude jeho
rozsah úplný a nebude za žádných pod-
mínek možno ústav rozšiřovati.

Státní čsl. reálné gymnasium v Morav-
ské Ostravě-Přívoze vzniklo začátkem
školního roku 1936'37, když došlo k po-
zvolnému rušení státní německé reálky v
Moravské Ostravě. Letošního školního
roku jsou na tomto ústavě 2 třídy (I. a II)
s dvěma pobočkami, do nichž je zapsáno
210 žáků. Další roky bude možno otvíra-
ti postupně vždy jen po jedné třídě, tak-
že ústav tento bude míti v době, kdy bu-
de poslední třída německé reálky zruše-
na, celkem 10 tříd. Další rozšiřování v
dosavadní budově nebude možné.

Státní čsl. dívčí reformní reálné gy-
mnasium v sousední Slezské Ostravě,
které bylo založeno před převratem a
před válkou jako soukromý ústav, umístě-
no jest v budově, která byla původně
konviktem státního učitelského koedu-
kačního ústavu ve Slezské Ostravě.

Ústav nemá vlastní tělocvičny, nemá
dostatek kabinetů a třídy jsou velmi ma-
lé, nejvýše na 30 žákyň. Ústav jako je-
diný dívčí středoškolský ústav v celém
Slezsku a v celé oblasti severovýchodní
Moravy je velmi nešťastně umístěn na
kopci ve Slezské Ostravě a toto nepoho-
dlné umístění jeho odrazuje rodiče od
toho, aby své děti na tento ústav dávali
zapsat. Má nyní ve 12 třídách, z nichž
jsou dvě ambulantní, 378 žákyň a bude
moci příštím rokem s krajním šetřením
místa a tím, že přibude ještě 1 ambulant-
ní třída, otevříti celkem 13 tříd, což bude
jeho maximální zatížení.

Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že
musí býti v době co nejkratší řešena o-
tázka řádného umístění českých střed-
ních škol v Moravské Ostravě. Toto ře-
šení dalo by se podle názoru odborníků
provésti tímto způsobem:

Hned v příštím roce mělo by býti za-
počato s přístavbou budovy státního čsl.
gymnasia tak, aby stavba byla k počátku
škol. roku 1938/39 ukončena.

Měla by býti vybudována nová školní
budova, vyhovující všem požadavkům
školským a hygienickým, pro státní čsl.
reálné gymnasium v Moravské Ostravě-
Přívoze.

Nedojde-li v době co nejkratší k řeše-
ní, aspoň částečnému, otázky umístění
středních škol v Moravské Ostravě, pro-
pukne již příštím školním rokem v našem
středním školství velmi značná krise. Le-
tošního školního roku zapsáno bylo do I.
tříd všech pěti středních škol českých
celkem 468 žáků. Tito žáci byli s napětím
krajních sil umístěni v 10 prvních tří-
dách (na gymnasiu 1 třída, na reálce 2
tř., na ref. reál. gymnasiu 3 tř., na reál.
gymnasiu 2 tř a na dívčím ref. reálném
gymnasiu ve Sl. Ostravě 2 tř. ).

4

Příštím školním rokem bude se do I.
třídy středních škol hlásiti při nejmenším
stejný počet žactva jako v letošním škol-
ním roce, bude však možno zříditi nej-
výše 8 tříd prvních při všech českých
středních školách Velké Ostravy. Poně-
vadž to budou třídy zřízené z nouze z ka-
binetů anebo třídy ambulantní (3 třídy
budou takto provisorní) bude možno u-
místiti do jedné průměrně 45 žáků, cel-
kem 360 žáků a nebude se dostávati míst-
ností pro 108 žáků.

Kde tyto dvě místnosti se opatří, nebu-
de-li provedena příštím školním rokem
aspoň přístavba gymnasijní budovy, jest
těžko říci. Odpovědnost za tento neutě-
šený stav a za nezdravé poměry, jež
přeplněním tříd ve výchově středoškol-
ského žactva v našem městě vznikají,
padne na hlavu těch činitelů, kteří otáz-
ku tuto nechali nepovšimnutou a kteří za-
včas nepodnikli všemožné kroky, aby
způsobena byla zde náprava.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento byl k projednání přikázán
výboru kulturnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 27. listopadu 1937.

A. Langer,

F. Kučera, Nový, František Němec, J. Kučera, Jaša, R. Chalupa, Benda, dr Mareš,
Laušman, Srba, Brožík, Pik, Remeš, Kopasz, Stivín, Klein, Révay, Dlouhý, Va-
verka, Ešner, Polach, Hladký.