I. posl. dr Patejdla, Richtra, Davida a Bábka předsedovi vlády pro nerespektování zákonů a nařízení tiskovým odborem presidia ministerské rady a čsl. tiskovou kanceláří,

II. posl. Stejskala vládě ohledně vybudování spojky dráhy v úseku Náchod-Slaný,

III. posl. Stejskala vládě, aby v městě Hořicích v Podkrkonoší byla postavena tabáková továrna,

IV. posl. Stejskala vládě, aby byla vybudována železniční trať a výstavba dráhy českého severovýchodu.

Při přijímání zaměstnanců v čsl. tiskové kanceláři nebyl nikdy respektován zákon o umístění legionářů. Přezkoušením stavu zaměstnanců dalo by se to snadno zjistiti.

Zaměstnanci i nižších kategorií byli čsl. tiskovou kanceláří přijímáni libovolně na poukaz tiskového odboru presidia min. rady a volná místa nebyla ohlašována kanceláři čsl. legií.

Nebyl také respektován předpis o služebním poměru smluvních redaktorů v oboru předsednictva ministerské rady výnos čj. 111/1935 T. O. ze dne 10. ledna 1935, §§ 3, 4, 12 a 15.

Proti znění citovaných paragrafů byl asi před 3 léty přijat Rus Sergej Vilinský se začátečním platem měsíčních 3.000 Kč, ačkoliv dodnes neumí správně česky, londýnská redaktorka pí. Worlitschková, která také neumí česky a podává své zprávy jazykem německým za honorář měsíčních 10.000 Kč, bělehradský redaktor Stancl, pražští redaktoři Filla, König, Mussik, Doležal atd. Všem přiznán byl vyšší začáteční plat než je stanoven citovaným předpisem čj. 111/1935 T. O. a je důvodné podezření, že jejich smlouvy nebyly vládou schváleny.

Přiznání vyšších platů stalo se na úkor služebně starších smluvních redaktorů Č. T. K. Č. T. K. provedla ve svém domě čp. 919 v Praze II, Lützovova ul. č. 5 přestavby bez schválení magistrátu hlav. města Prahy jako stavebního úřadu a dodatečné oznámení ze dne 8. dubna 1938 ohledně těchto stavebních úprav nevzal magistrát hl. m. Prahy čj. III-22160/1938 na vědomí. Zřízené provozovny a kanceláře neodpovídají předpisu vlád. nař. č. 41 Sb. z. a n. z 10. února 1938 ani stavebnímu řádu.

V místnostech podzemních uskladněny byly hořlavé filmy proti předpisům stavebního a požárního řádu. Ze všeho toho vyplývá, že tiskový odbor předsednictva min. rady a čsl. tisková kancelář nerespektovaly v citovaných případech zákony a nařízení.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana předsedy vlády:

1. Je-li ochoten zavésti vyšetřování shora uvedených případů?

2. Je-li ochoten sděliti podepsaným, co v těchto věcech zařídil aneb učiniti hodlá, aby bylo zabráněno hrubému porušení zákonů, nařízení a předpisů?

V Praze dne 13. října 1938.

Základní podmínkou hospodářského rozvoje každého města a kraje jsou komunikace. Dnešní změněné hranice na mnoha místech ruší staré vychozené komunikační cesty a bude proto potřeba tvořiti nové.

Z obrovského textilního průmyslu československého zbude u nás velmi málo a proto lze očekávati, že náchodský průmysl nabude na svém významu. Tento průmysl potřebuje nutně zlepšení komunikace pro svůj význam a rozvoj, zejména pro dovoz uhlí.

Naše železnice doposud bránila spojení stanic Náchod-Slaný a sice krátkou a velmi důležitou železniční spojkou a proto vozili uhlí ze Slezska ohromnou oklikou přes Meziměstí.

Dnes proto znovu naskýtá se problém vybudovati železniční spoj Náchoda se Slaným. Tato spojka by nejenom znamenala snazší a levnější dovoz pro zdejší průmysl ze Slezska a Polska, ale vynutila by si též zlepšení spojení do vnitrozemí, v kterémžto směru byl Náchod až dosud železničními správami opomíjen.

Podepsaní se proto táží:

Je vláda ochotna zříditi a vybudovati železniční spoj dráhy v úseku Náchod-Slaný?

V Praze dne 13. října 1938.

Změněnými poměry přišla Československá republika o několik tabákových továren, které zůstaly v oblasti zabraného území.

Bude se jeviti potřeba vybudovati nové tabákové továrny. Při nich je nutno dbáti zejména potřeb krajů a jeho obyvatelstva.

Město Hořice v Podkrkonoší je hospodářským hřbitovem. Je krutě postiženo již řadu let katastrofální nezaměstnaností, neboť textilní průmysl tam úplně zastavil svoji výrobu a náhradní průmysl zbudován býti nemohl. Město i celý kraj nevýslovně chudne.

Když by v Hořicích v Podkrkonoší byla postavena tabáková továrna, prospělo by se tím těžce postiženému městu, občanstvu i celému kraji. Nebylo by správné nositi průmysl tam, kde již je, ale budovati jej tam, kde ho je tolik zapotřebí. Při budování nového státu není možno zapomenouti na Hořice, jeho zkoušený kraj a lid.

Podepsaní se proto táží:

Je vláda ochotna zříditi v Hořicích v Podkrkonoší tabákovou továrnu a prospěti tak hospodářsky celému těžce stihanému kraji?

V Praze dne 13. října 1938.

Již po desítky let volá obyvatelstvo českého severovýchodu po výstavbě dráhy českého severovýchodu, která by spojovala průmyslový Dvůr Králové nad Labem—Miletín—Hořice s pohraničním Náchodem.

Řadu let jest již vypracován projekt výstavby této dráhy se týkající a všemi odborníky a odpovědnými činiteli byl schválen.

Následkem změněných poměrů jeví se přední nutností výstavba této dráhy, ovšem s určitými změnami a úchylkami, které si vynutilo nové ohraničení.

Výstavbou této tratě dostane se celému odříznutému tomuto kraji důležité komunikační tepny a spojky a znamená to rozkvět kraje a prospěch všeho obyvatelstva.

Podepsaní se proto obracejí na vládu Československé republiky a táží se:

Je vláda ochotna nechati si předložiti vypracovaný projekt výstavby dráhy českého severovýchodu a k této stavbě ihned přikročiti?

V Praze dne 13. října 1938.