Ústavně-právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala vládní návrh zákona o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru ve znění usneseném senátem Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské (tisk 1439) beze změny.

Předmětnou osnovou zákona zdokonaluje se dosavadní úsporný a kontrolní instrument parlamentu - úsporná a kontrolní komise - v několika směrech:

a) Především zrušuje se 24členné plenum komise a dosavadní 5členný výbor se rozšiřuje na 9členný. Prakse ukázala, že k této činnosti nehodí se příliš široký sbor.

b) Dosavadní způsob volby členů výboru podle poměrného zastoupení byl nahrazen volbou většinovou a přímo zákonem upraveno zastoupení Slovenska a Podkarpatské Rusi ve výboru.

c) Kompetence výboru se rozšiřuje na nositele veřejného pojištění a na instituce, na nichž má stát finanční účast. Rozšíření kompetence výboru v tomto směru jest samozřejmé a veřejností bude uvítáno s porozuměním.

d) Významnou změnou je zavedení permanence výboru podle vzoru výboru Stálého. Povaha činnosti výboru vyžaduje, aby výbor nebyl ve výkonu svých práv rušen každým ukončením zasedání sněmoven, po případě, aby byla zachována kontinuita ve výborové činnosti při rozpuštění Národního shromáždění. Permanencí výboru se to umožňuje.

Obavám, aby výbor svojí činností nevytvořil druhou vládu ve státě, čelí se jasným ustanovením o součinnosti s vládou nebo s příslušnými členy vlády, jejichž práva i odpovědnost jsou v osnově (§ 5) výslovně zdůrazněny.

Výbor i nadále podržuje funkci výboru vyšetřujícího podle ustanovení § 28, odst. 1 jedn. řádů.

Kompetence nejvyššího účet. a kontrolního úřadu, upravená zákonem č. 175/1919 Sb. z. a n. zůstává nezměněna.

Zákonná osnova o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru cílí k dalšímu zdokonalení kontrolní činnosti parlamentu v oboru veřejného hospodářství. Podle dosavadních zkušeností lze očekávat, že při plném užití zákonných norem může nově konstituovaný výbor se zhostit svého úkolu s plným úspěchem. Důsledný výkon práv, která zákonná osnova zajišťuje výboru, jest v nejvyšším zájmu republiky.

V Praze dne 15. prosince 1938.

Národní shromáždění republiky Česko-Slovenské usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Aby bylo působeno k úspornosti ve správě a hospodářství státu, státních nebo státem spravovaných podniků, ústavů, fondů a zařízení, dále ve správě a hospodářství nositelů veřejného pojištění, jakož i jejich nebo v jejich správě jsoucích podniků, ústavů, fondů a zařízení, a ve správě a hospodářství podniků, ústavů, fondů a zařízení, na kterých jest stát zúčastněn kapitálově nebo u nichž béře účast na možných ztrátách, a aby byla kontrolována tato správa a hospodářství, zřizuje se parlamentní úsporný a kontrolní výbor (výbor).

§ 2.

(1) Výbor se skládá z devíti členů a tolikéž náhradníků zvolených ze členů Národního shromáždění. Poslanecká sněmovna volí šest členů a šest náhradníků a senát tři členy a tři náhradníky podle ustanovení §§ 61 a 62 svých jednacích řádů; poslanecká sněmovna a senát volí při tom po jednom členu a jednom náhradníku ze členů zvolených na území Slovenska a poslanecká sněmovna jednoho člena a náhradníka ze členů zvolených na území Podkarpatské Rusi. Náhradník se volí pro určitého člena.

(2) Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka ve výboru, zvolí příslušná sněmovna k oznámení předsednictva výboru jiného člena nebo náhradníka. Ustanovení odstavce 1 platí i pro tuto volbu.

(3) Členové (náhradníci) obou sněmoven Národního shromáždění, zvolení na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, účastní se jednání výboru jen, jedná-li se o věcech, ve kterých vládní a výkonnou moc vykonávají i na Slovensku a Podkarpatské Rusi orgány republiky (§ 11 a § 15, odst. 2 ústavního zákona ze dne 22. listopadu 1938, č. 299 Sb. z. a n., o autonomii země Slovenské) nebo orgány společné (§ 15, odst. 4 zák. č. 299/1938 Sb. z. a n.).

(4) Členové vlády nemohou býti členy výboru.

§ 3.

(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro výbor obdobně předpisy jednacích řádů poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění, týkající se výborů.

(2) Kde se podle těchto jednacích řádů k nějakému opatření výboru nebo předsednictva jeho vyžaduje souhlasu předsedy sněmovny (senátu), je třeba souhlasu předsedy sněmovny poslanecké.

(3) Ustanovení § 27, odst. 3 těchto jednacích řádů neplatí pro jednání výboru.

(4) Výbor je výborem permanentním (§ 4, odst. 4 jednacích řádů poslanecké sněmovny a senátu) a může jednati bez souhlasu vlády i po ukončení zasedání sněmoven a jeho práce se nepřerušují, prohlásil-li president republiky při skončení zasedání, že se práce sněmovní (senátní) přerušují.

(5) Uplynulo-li volební období sněmovny nebo byla-li sněmovna nebo obě sněmovny rozpuštěny, zůstanou členové (náhradníci) výboru ve svých funkcích a vykonávají působnost výboru do té doby, dokud se neustaví nový výbor. Příslušná sněmovna zvolí nové členy (náhradníky) do dvou měsíců po svém ustavení.

(6) Členové (náhradníci) výboru, kteří nejsou členy Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny, mají v případě uvedeném v odstavci 5 po dobu výkonu své funkce nárok na náhradu ve výši, odpovídající výši platu členů Národního shromáždění, a požívají výhod obdobných výhodám §§ 23 až 26 ústavní listiny.

§ 4.

(1) K ustavující schůzi bude výbor svolán společným rozhodnutím předsedů obou sněmoven do 14 dnů od jeho zvolení. Schůzi tuto řídí až do zvolení předsedy výboru předseda poslanecké sněmovny.

(2) Výbor zvolí si předsedu, dva místopředsedy a dva zapisovatele; předsedou musí býti člen poslanecké sněmovny, prvním místopředsedou člen senátu, druhým jeden ze členů zvolených na území Slovenska. Předsedající má právo hlasovací.

(3) Jednání výboru, veškerý jeho listinný materiál, jakož i vyžádané úřední spisy a písemné posudky znalců jsou důvěrné.

(4) Člen výboru (náhradník), který by porušil důvěrnost tímto zákonem uloženou, může býti na návrh výboru zbaven členství (náhradnictví) sněmovnou, která ho zvolila. Návrh na zbavení členství (náhradnictví) podle tohoto ustanovení musí býti schválen nejméně dvoutřetinovou většinou členů výboru. Při tomto jednání referuje člen sněmovny, k níž patří člen výboru, o kterého jde. Příslušná sněmovna rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

§ 5.

(1) Výboru náleží, aby v součinnosti s vládou nebo s příslušnými členy vlády, jakož i s nejvyšším účetním kontrolním úřadem přihlížel bez újmy práv a odpovědnosti vlády a jejích členů, aby se ve správě a hospodářství uvedených v § 1 úsporně a účelně hospodařilo. K tomu cíli provádí také kontrolu tohoto hospodářství, spolupůsobí při přípravě a zpracování státního rozpočtu, při čemž dbá toho, aby byly zjištěny a odstraněny závady nebo nesprávnosti, zejména pokud jde o řízení dodávkové. Kontrolní činnost výboru, se nevztahuje na zákonitě povolené prostředky, nepodléhající dozoru podle § 5, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(2) K zajištění součinnosti s nejvyšším účetním kontrolním úřadem může výbor žádati, aby při schůzích výboru byl nejvyšší účetní kontrolní úřad zastoupen stálým zástupcem. Výbor jest oprávněn požádati nejvyšší účetní kontrolní úřad o sdělení výsledků jeho spisového šetření nebo dohlídkové činnosti (§§ 5 a 8 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n.), jakož i žádati o výkon dohlídky v určité věci nebo o dobré zdání ve věcech veřejného hospodaření. Dožádáním výboru o sdělení výsledků z oboru kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu není dotčen postup podle § 8 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., aniž dožádáním o dobré zdání nejvyššího účetního kontrolního úřadu porušena důvěrnost jednání (§ 4, odst. 3).

(3) Úřady, podniky, ústavy, fondy a zařízení (§ 1) jsou povinny sdělovati výboru k jeho žádosti pravdivě a úplně veškeré údaje potřebné k plnění úkolů jemu uložených. Splnění těchto povinností lze vymoci dozorčími prostředky, a pokud jich není, politickou exekucí.

§ 6.

(1) Právo podle § 28, odst. 1 jednacích řádů přísluší také výboru.

(2) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje z usnesení sněmovny (senátu), lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacích řádů o výslechu svědků užíti teprve tehdy, když se na tom usnese výbor dvoutřetinovou většinou svých členů.

(3) Nejde-li o výslech dožádaným soudem, vyslechne svědky zpravodaj výboru za předsednictví předsedy (místopředsedy) a v přítomnosti zapisovatele. Zpravodaje i zapisovatele určí předseda výboru. Předsedající i zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními otázkami. Koná-li se těsnopisecký záznam, jsou jím pověřeni úředníci těsnopisecké kanceláře Národního shromáždění.

§ 7.

(1) Výbor podává o své činnosti zprávy v poslanecké sněmovně předsedou výboru, v senátě příslušným místopředsedou. Výbor může prostou většinou rozhodnouti, mají-li tyto zprávy býti vytištěny a předloženy poslanecké sněmovně a senátu. Týká-li se zpráva věci, vyšetřované s použitím § 28, odst. 2 jednacích řádů sněmoven, může se výbor nadpoloviční většinou svých členů usnésti, aby zápisy nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření byly úplně nebo částečně čteny.

(2) Obsahuje-li zpráva výboru také návrh usnesení, přikáže ji předseda poslanecké sněmovny (senátu) příslušnému výboru, a další jednání Národního shromáždění postupuje podle předpisů ústavy a jednacích řádů. Týká-li se věc jedině odpovědnosti poslance nebo senátora, podává se zpráva toliko příslušné sněmovně.

§ 8.

Potřebný personál bude výboru opatřen podle zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb. z. a n., jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu.

§ 9.

Dokud se neustaví výbor podle tohoto zákona, vykonává dosavadní úsporný a kontrolní výbor působnost svou a působnost parlamentní úsporné a kontrolní komise podle zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb. z. a n., o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise.

§ 10.

(1) Tento zákon platí pro území celého státu a nabývá účinnosti dnem vyhlášení; týmž dnem se - s výhradou ustanovení § 9 - zrušuje zákon č. 205/1932 Sb. z. a n.

(2) Tento zákon provedou všichni členové vlády.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi, konané dne 15. prosince 1938 usnesení senátu (tisk 1439) k vládnímu návrhu zákona o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně osnovu ke schválení ve znění, jak se na něm usnesl výbor ústavně-právní.

V Praze dne 15. prosince 1938.