Středa 29. ledna 1936

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 109 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 15 hodin 12. minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, dr Fritzovi, dr Gregerovi, Hakenovi, Chalupníkovi, Keilovi, dr Krčmérymu, Kreibichovi, Kubačovi, inž. Löhnertovi, Machovskému, Mikulíčkovi, Popovičovi, Steinerovi, Stellwagovi, dr Tischerovi, Wenderlichovi; dodatečně na včerejší schůzi sen. dr Hrubanovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly prodlouženy zdravotní dovolené sen. Füssymu do 15. března. 1936, sen. Filipínskému na 14 dnů.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 100 a 101.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva výboru branného k usneseniu posl. snemovne (tisk 62) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia zákona o požadovaní dopravných prostriedkov pre účely vojenské (tisk 97).

Zpravodajem je pan sen. dr inž. Botto, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr inž. Botto: Slávny senát! Ako známo, máme dva zákony, ktoré obsahujú normy o požadovaní dopravných prostriedkov pre účely vojenské. Prvý, z 13. mája 1934, č. 117 Sb. z. a n., je platný za mobilizácie a vo válke a, ak toho potreba vyžaduje, i v čas mimoriadneho povolania zálohy a náhradnej zálohy. Druhým je č. 68 Sb. z. a n. z 12. mája.1932, ktorý upravuje požadovanie dopravných prostriedkov pre účely vojenské v dobe mieru. Účinok zákona prvého javí sa v čas mieru iba v tom, že sa dľa neho robia prípravy pre umožnenie hladkého dosaženia jeho účelov v dobách mimoriadnych.

Pri uskutočňovaní týchto príprav sa ukázalo, že zákon č. 117/24 potrebuje niektoré zmeny a doplnky, má-li podľa dnešných väčších možností plnšie vyhovovať svojmu účelu ako doteraz. Previesť v ňom tieto zmeny a doplniť ho je cieľom prejednávanej novelizácie, ktorú posl. snemovňa už prijala. Zákon č. 68/32 ostáva v platnosti v znení dosavádnom, jeho sa prítomná novelizácia nijako nedotýka.

Osnova obsahuje štyri články. Vlastné zmeny a doplnky zákona č. 117/24 sú v čl. I, v čl. II sú prechodné ustanovenia, v čl. III sa zmocňuje minister národnej obrany, aby upravil a v Sb. z. a n. vyhlásil plné znenie zákona č. 117/24, ako vyplýva zo zmien, prevedených práve prejednávaným zákonom. Čl. IV je obvyklá náležitosť každého zákona: ustanovenie o tom, kedy zákon nabýva platnosti a ktorý minister ho má previesť. Ustanovenie čl. III nemalo by chýbať ani v jednej novelizácii, lebo plné znenie novelizovaného zákona usnadňuje orientovať sa v ňom.

Najdôležitejšie zmeny a doplnky, ktoré pojednávaná osnova prináša do zákona č. 117/ 24 sú tieto:

1. § 1 rozširuje požadovanie dopravných prostriedkov i na všetky druhy plavebných prostriedkov aj s ich príslušenstvom. Aby nebolo pochyby, ktoré plavebné prostriedky má zákon obzvlášť na mysli, jeho § 15 vsunuje do pôvodného zákona nový § 47a), v ktorom sú tieto druhy podrobne vypočítané. Tu stanovený je i spôsob vedenia ich evidencie, prehliadky, oceňovania a prejímania. Vojenská správa prevezme ich buď do vlastníctva alebo iba na používanie. Požadované môžu byť všetky plavebné prostriedky, ktoré majú domovský prístav v republike Československej, i keby boly v dobe mobilizácie mimo jej územia.

Niet snáď ani jedného štátu, ktorého vojenská správa mala by možnosť, aby sama udržovala všetky pre prípad mobilizácie potrebné plavebné prostriedky, tým menej naša, a preto takéto opatrenie bolo nevyhnutne potrebné.

2. Ďalší významný doplnok, prípadne zmena týka sa evidencie koní. Ustanovenie zákona č. 117/24, dľa ktorého klasifikačná komisia pre každého koňa, ktorý bol zástupcom vojenskej správy vybraný alebo prijatý, vydáva evidenčný list, ostáva nezmenené. Vojenská správa dáva však služobné kone jazdeckých zbraní, ktoré počas mieru nepotrebuje, ale ktoré nevyhnutne musí mať ako zálohu pre prípad mobilizácie, do súkromného užívania. Takéto kone po siedmych rokoch prechádzajú do vlastníctva užívateľovho a vtedy prestávoli byť aj koňmi evidenčnými. Dľa ustanovenia prejednávanej osnovy tieto kone zostávajú i naďalej v evidencii a to bez zvláštneho pokračovana klasifikačného. Evidenčný list pre takéto kone vydá vojenský útvar pri ich odovzdávaní do vlastníctva užívateľovho. Novum je i to, že 1ehota pre hláseni.e zmien pri všetkých evidenčných koňoch snižuje sa s 15 dní na 8.

Cieľom tohoto opatrenia je zvýšiť počet záložného konstva, lebo nedostatočnosť je hodne citeľná.

3. Prejednávaná osnova prináša ďalej dôležité zmeny aj do evidencie a do klasifikácie motorových vozidiel. Jej § 7 nahradzuje § 35 zákona č. 117/24 novým znením. Dľa nového znenia vojenská správa zpravidla nebude už požadovať od držiteľov motorových vozidiel prihlášky k súpisu, ale pre svoju evidenciu bude používať výpisov z registrov, ktoré vedú okresné prípadne policajné úrady. Držitelia osvobodzujú sa tak od povinností, na ktoré sa často ponosovali. Je to tedy uľahčenie pre obecenstvo. Ale súpis vozidiel môže byť jednako nariadený kedykoľvek, bude-1i toho potreba vyžadovať. Z dalších zmien vyplýva, že ani klasifikácia motorových vozidiel zpravidla nebude vykonávaná. Nové vozidlá budú dostávať evidenčné listy od vojenskej správy hneď pri prechodu do používania a to bez zvláštneho skúmania ich spôsobilosti pre vojenskú službu, lebo sa predpokladá, že ako nové sú spôsobilé. Možnosť kontroly ponecháva sa však i tu. Evidenčné listy niektorých starších vozidiel sa zrušia, možnosť klasifikácie jednako ostáva i tu, lebo v motorových vozidlách, s ktorými vojenská správa môže počítať, je vôbec veľký nedostatok. Vojenské správy iných štátov sú i tu v značnej výhode.

4. Požadovane dopravných prostriedkov rozprestiera sa prítomnou novelizáciou i na radiotelegrafické zariadenia lietadlové ako na predmety pre vojenskú správu velmi dôležité. Držitelia lietadiel až na niektoré výnimky povinní sú predkladať každého štvrť roku soznam leteckého a provozného materiálu ako i soznam používaných hangárov, letíšť a dielní s uvedením množstva a stavu. I tu je uľahčenie pre obecenstvo, lebo prv museli tieto prihlášky robiť každý mesiac.

5. Osnova obsahuje konečne zmeny a doplnky, týkajúce sa ocenenia niektorých dopravných prostriedkov, stanoví trestné sankce a pod.

Branný výbor prejednal usnesenie posl. snemovne vo svojom zasadnutí dňa, 23. januára 1936 a s ohľadom na to, že touto novelizácou zákona č. 117/24 rozmnožujú sa dopravné prostriedky, ktoré vojenská správa vo výnimečných časoch nutne potrebuje, zdokonaľuje sa hladký priebeh mobilizácie a tým na pomáha sa brannosť štátu, doporučuje slávnemu senátu, aby prítomnů osnovu prijal v znení nezmenenom, ako ju prijala i poslanecká snemovňa, podľa sen. tisku 62. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Fritschovi.

Sen. Fritsch (německy): Slavný senáte! Před námi leží osnova zákona, podle které se vojenské správě poskytuje právo požadovati různé dopravní prostředky, potahy a motorová vozidla pro potřeby armády. Uznáváme nutnost toho, aby armáda byla oprávněna ve vážném případě používati všech pomocných prostředků, které má po ruce, musíme však upozorniti na to, že dopravní prostředky tažené zvířaty většinou dodává naše zemědělství, a tu musíme žádati, aby provádění tohoto zákona vůči zemědělství dálo se způsobem pokud možno liberálním. Dodávání motorových vozidel vyžaduje především, aby se motorová vozidla mohla přiměřeně vyvíjeti. K tomu je potřebí, aby náš automobilový zákon byl přiměřeně novelisován. Je potřebí, aby přiměřeně sníženy byly daně, které dnes ještě brání vývoji motorových vozidel, aby výroby motorových vozidel neubývalo, nýbrž aby byla přiměřeně zvýšena. Je také potřebí, aby motorová vozidla jakéhokoli druhu také venku se stala u obyvatelstva přiměřeně populárními a aby především venkovské obyvatelstvo nespatřovalo již v motorových vozidlech a dopravních prostředcích postrach našich selských vesnic, který nesmírným zvířením prachu venku v našich vesnicích poškozuje zdraví, a aby naše silnice byly přiměřeně upraveny pro dopravu motorovými vozidly. To jsou předpoklady, kterých je potřebí, aby se motorovým vozidlům dostalo onoho významu, kterého je potřebí, aby se pro vojenskou správu stala upotřebitelnou pomůckou v naší armádě.

Nejdůležitější však jest, aby přiměřeně byla zvýšena popularita československé armády venku mezi lidem bez rozdílu národností. Chtěl bych poukázati na mimořádnou důležitost toho, aby v prvé řadě potřeby armády chápány byly také venku mezi lidem. Poukázal bych k tomu, že každé odstrkování různých národností v armádě nutno odstraniti, aby každý státní občan měl vědomí, že armáda je činitelem, ve kterém panuje rovnoprávnost ve všech oborech. (Potlesk.) Působí tudíž zcela podivně, jestliže se na jedné straně od národností tohoto státu žádají oběti pro armádu, když však na druhé straně musíme konstatovati, jak v poslední době opětovně proniklo do veřejnosti, že se při dodávkách pro armádu ve skutečnosti měří dvojím loktem. Co tomu máme říci, když v jisté zakázce ministerstva nár. obrany stojí: "Počet českých úředníků nutno přizpůsobiti poměru českých dělníků, v závodě zaměstnaných." Co tomu máme říci, když se praví: "Počet dělníků československé národnosti nutno přizpůsobiti poměru obyvatelstva v krajině." Co máme říci, když se praví: "Žádný zaměstnanec závodu nesmí se přiznávati k protistátním stranám." Co máme říci, když se žádá: "Firma bude každého čtvrt roku ministerstvu hlásiti, co v uplynulém čtvrtletí učinila ve věci požadovaných náprav. Jako náhradu za propuštěné nespolehlivé zaměstnance nepřijme jiných nespolehlivých zaměstnanců."Co máme tomu říci, když se praví: "Až do 30. dne měsíce má firma sděliti, zdali podmínky bezvýhradně přijímá či nikoli. Nedojde-li kladná nebo záporná odpověď do uvedené lhůty, bude ministerstvo míti za to, že nepřijímá podmínek tohoto

dopisu, a dodávku ihned zadá někomu jinému."

Slavný senáte! Co rozumíte pod slovem "protistátní"? Myslíte, že musíte označiti za nepřátele státu ty, kteří se vidí nuceni přihlížeti k tomu, aby zachovávány byly státní základní zákony, ústavní zákony, které všem národnostem podle §u 128 přiznávají rovnoprávnost? Myslíte, že za nepřátele státu nutno označiti všechny ty, kdož jsou nuceni vésti zásadní právní boj o to, aby se všude dbalo rovnoprávnosti? Jste-li toho mínění, nuže pak je to mezi oběma národnostmi tohoto státu jistě velice špatné. My ze sudetskoněmecké strany učinili jsme si zásadou, přivésti veškerý sudetskoněmecký lid k aktivismu, ale ke zdravému aktivismu, a to na základě rovnoprávnosti, na základě ústavy, na základě §u 128. (Potlesk.) Musíme však viděti, že na české straně není zde ochoty stisknouti podávanou pravici, nýbrž že zde nadále je snaha, následkem určitých pomluv líčiti naši stranu jako státu nebezpečnou, stát popírající. Je zcela na vás, velevážené dámy a pánové, a na vládě, abyste nás v naší práci podporovali, nebo zase přivodili poměry, které ani té ani oné národnosti nemohou býti na prospěch a které nakonec musí přirozeně projeviti účinky také v armádě. Proto se domnívám, že při této příležitosti, kdy běží o přinášení obětí pro armádu, poukázati musím k tomu, že nutno zmenšiti protivy mezi národnostmi. Také práce německého dělníka, německého sedláka, který koná svoji povinnost vůči vojenské správě, musí býti oceněna, a nutno zde vytvořiti poměry, které prospějí vybavení a vybudování armády. Musíme však stále a vždy znovu zásadně zdůrazňovati, že to je možné jen tehdy, když národnostem tohoto státu bude dán vnitřní pocit, že nejsou odstrkovány, nýbrž že jsou zde rovnoprávní státní občané, že nejsou ani zatlačováni ze svého pracovního místa, a že to, má-li se přihlížeti k německým podnikatelům, nečiní se závislým od toho, jak daleko se věří nebo nevěří pomluvám.

Snad někdo řekne, že ustanovení, která. jsem nyní předčítal, nejsou zcela nového původu, nýbrž že datují se již od několika let. Nuže, mám za to, že nám musí stačiti, víme-li, že tato ustanovení, která zde ministerstvo nár. obrany opětně zase vydalo anebo alespoň zachovávalo, nejsou s to povznésti naši důvěru k vojenské správě. Přece se podávalo ohražení. Poukazuji zde na zprávu "Prager Presse", kde se posl. Taub rovněž zajímal o tuto věc a intervenoval u příslušného ministerstva. Ze zprávy "Prager Presse", která se přece považuje za autentickou, vyplývá zcela jasně, že se nadále trvá na zásadě, že se dodávky pro armádu zadávají jen zcela určitým podnikatelům, kteří zase zaměstnávají jen zcela určité dělníky. Z těchto důvodů chtěl bych opětovně poukázati na neudržitelnost těchto různých nařízení a upozorniti na nebezpečí, jaké nakonec mohou vzbuditi takováto ustanovení, urážející německý lid. Je tudíž také při této příležitosti nutno zdůrazniti, že my nadále vésti musíme boj o zachovávání ústavních zákonů vůči všem národnostem, že jsme však v tomto boji stále ještě nenalezli správného porozumění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Uděluji p. zpravodaji sen. dr inž. Bottovi slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. dr inž. Botto: Slávny senát! Len krátko bych chcel poznamenať na vývody predrečníka, že podľa môjho vedomia a nás všetkých nerobí sa v armáde nijaký rozdiel medzi národnosťmi. Všetky národnosti sú rovnaké, taktiež pri dodávkach pre armádu; a je prirodzené, že robotníctvo musí byť v každom podniku spoľahlivé, a tým viac pri dodávkach pre armádu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém najednou.

Jsou námitky? (Námitky nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona byla schválena s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 97 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 62.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu, jímž jest

2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 4), kterým se předkládá N. S. R. Čs. ke schválení dohoda mezi republikou Československou a spolkovým státem Rakouským o celním projednávání modních publikací, sjednaná výměnou not v Praze dne 22. května 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. května 1935, čís. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Novák (rep.). Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!

Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, jakož i dodatková úmluva z roku 1924 stanovila smluvní poznámkou, že modní publikace, které podle své povahy podléhají clu v saz. čís. 299 čsl. celního tarifu, mají se za podmínek touto smluvní poznámkou určených odbavovati beze cla. V důsledku nejasné definice módních publikací docházelo k celním sporům. K žádosti Rakouska bylo toto ustanovení v dodatkové úmluvě r. 1931 pozměněno, avšak ani to nestačilo pro určité hraniční případy a docházela k novým celním sporům.

Při nynějším obchodně-politickém jednání s Rakouskem byla otázka znovu projednávána a dospělo se k dohodě o nové a širší definici pojmu módních publikací, která by kryla téměř všechny praktické případy.

Dosavadní text poznámky k saz. čís. 299 čsl. celního sazebníku se nahrazuje tímto zněním:

Poznámka k sazebníku č. 299 módní publikace (sešité nebo s volnými listy), jakož i k nim obsahově patřící do publikací vložené přílohy, jako archy střihu, vzorkové listy pro pletení, háčkování, vyšívání nebo šití, módní obrázky a podobné projednávají se beze cla podle saz. č. 647.

Ustanovení závěrečného protokolu k řečené dodatkové úmluvě k poznámce k saz. č. 299 se ruší. Předpokládá se tímto, že již ve věci nenastane sporu.

Aby dohoda mohla býti co nejdříve uvedena v život, byla mezi delegacemi sjednána výměna předkládaných not, jimiž se jednak dřívější poznámka k saz. č. 299 čsl. celního tarifu mění, jednak se ruší ustanovení závěrečného protokolu, které se novým textem stává bezpředmětným. Tato úmluva jest nedílnou součástí dodatkové úmluvy ze dne 22. července 1931. Bude ratifikována a vstoupí v platnost 15. dne po výměně ratifikací, jež bude provedena ve Vídni. V prozatímní platnost jest tato smlouva uvedena vládní vyhláškou ze dne 22. května, 1935, č. 115 Sb. z. a n.

Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu, aby dohoda mezi republikou Československou a spolkovým státem Rakouským o celním projednávání módních publikací byla schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Štefánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Štefánek: Slávny senát!

V predloženom návrhu sa jedná o dodatkovú úmluvu z r. 1924. k obchodnej dohode s Rakúskom, kde je ustanovené, že módne publikácie, ktoré podliehajú clu v saz. č. 299 československého colného tarifu, majú sa za určitých podmienok odbavovať bez cla. Toto ustanovenie bolo r. 1931 pozmenené cieľom presnejšej definície pojmu módnych publikácií. Nový text však preca nebol dokonalý a dochádzalo preto k colným sporom.

Bolo preto treba nových ujednaní, ktorými nepresnosti definície o módnych časopisoch a tlačivách sú odstránené. Texty nôt o novom ujednaní medzi vládou československou a Rakúskom sa prikládajú v pôvodnom znení českom a nemeckom, a môžu byť v novej textácii bezo zmeny prijaté.

Zahraničný výbor doporučuje, aby senát predloženú dohodu schválil i s príslušným schvaľovacím usnesením, poneváč vec je inak docela jasná. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 48 ve čtení prvém.

Vykonáme nyní druhá čtení schvalovacích usnesení, jež byla přijata ve včerejší schůzi, odst. 3 až 5 dnešního pořadu.

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá NSRČs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Mad'arským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsaná dne 8. června, 1934 v Budapešti (tisk 49).

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují, nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 49.

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu NSRČs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců, podepsaná v Bukurešti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 50.

5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu NSRČs. dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, čís. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Plamínkové, za výbor národohospodářský sen. Kříže - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kříž: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 52.

6. Druhé čtení osnovy zákona o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (tisk 73)

Táži se pana zpravodaje sen. Riedla (na místě omluveného sen. dr Miloty), zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 73 také ve čtení druhém.

Projednáme nyní 7. odstavec pořadu:

7. Návrh posl. sněmovny, aby byly prodlouženy lhůty dané §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:

a) kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn zákona, pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 2245-I);

b) o veřejné stráži zemědělské (tisk 699II).

c) o ochraně polního majetku (tisk 702-II);

d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkapatoruskej (tisk 1079-III).

Jelikož nebylo možno, aby posl. sněmovna projednala uvedená usnesení senátu ve lhůtě stanovené §em 43 úst. listiny, navrhuji, aby lhůta k projednání těchto věcí prodloužena byla o 2 1/2 měšíce.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Návrh se schvaluje a senát prodloužil posl. sněmovně lhůty dané §em 43 úst. listiny o 2 1/2 měsíce.

Projednáme nyní poslední odstavec dnešního pořadu:

8. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 94) k vládnímu návrhu zákona o mimořádné dani postihují dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných (tisk 99) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je pan. sen. Hubka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu projednával vládní návrh zákona o mimořádné dani, postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných, ve své včerejší schůzi. Předkládám důvodovou zprávu rozpočtového výboru.

S daní, která podle vládního návrhu zákona má býti zavedena z dividend a úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných, počítá státní rozpočet na r. 1936. Daň tato má vynésti 44 mil. Kč.

Odhlasováním rozpočtu vzali jsme na sebe také závazek zabezpečiti k úhradě vydání státu také příslušný příjem. Zákon má kromě toho účelem upraviti úrokové a výnosové poměry cenných papírů v tom směru, aby, když je snížen výnos státních papírů, byl snížen i výnos papírů dividendových a jiných cenných papírů, při čemž se snižují také úroky ze zástavních listů a komunálních dluhopisů ve prospěch oněch dlužníků, jejichž výpůjčky tvoří podklad pro emisi dlužních úpisů a komunálních resp. zástavních listů.

Z uvedených důvodů doporučuje rozpočtový výbor, aby senát schválil osnovu zákona, jak se na ní usnesla posl. sněmovna, ve znění sen. tisku 94 i s resolucí, která byla v rozpočtovém výboru přijata. (Souhlas.)


Související odkazy