Zejména nutno bezohledně stíhati:
1. Ony podnikatele, kteří omezují výrobu v podnicích, důležitých pro obranu země a pro zásobování obyvatelstva.
2. Zdražovatele cen životních potřeb, lichváře, spekulanty s valutou a devisami a ty, kdož vyvážejí devisy a kapitál za hranice.
3. Kapitalisty, kteří neplatí daně a dávky nebo je defraudují.
4. Zaměstnavatele, kteří za účelem zisků snižují mzdy a platy, porušují práva dělníků a zaměstnanců a jejich organisací.
5. Všechny, kdož při státních dodávkách provádějí korupci a dávají úplatky.
6. Kapitalisty, kteří zrazují, sdělují a prodávají patenty, vynálezy a licence fašistickým státům neb jejich podnikatelům.
7. Všechny, kdož využívajíce svého postavení, majetku, vlivu, protekce a korupce se uhýbají od povinností při obraně země.
V.
Postavení vojáků budiž zlepšeno a armáda demokratisována.
Obzvláště nutno:
1. Zvýšiti žold vojákům, poddůstojníkům a nižším důstojníkům a zlepšiti vojenskou stravu.
2. Vrátit a rozšířit občanská práva vojákům, zejména právo volební, shromažďovací a spolčovací.
3. Očistit armádu od reakčních a fašistických živlů, zejména v důstojnickém sboru.
4. Vésti v armádě soustavnou protifašistickou propagandu a výchovu.
5. Organisovat, upevňovat a prohlubovat vzájemný styk vojáků a celých vojenských částí se závody, s dělnickými organisacemi a s organisacemi jiných vrstev pracujícího lidu ve městech i na venkově. Jako: zřizování společných klubů dělníků a vojáků, pořádání společných a uměleckých zábavních večerů, vzájemné hromadné návštěvy, společné výlety, výpravy a pod.
6. Prohloubit styky vojáků a vojenských částí s příslušnými částmi Rudé armády Sovětského svazu.
VI.
Pro protileteckou a protiplynovou obranu a jiné druhy obrany obyvatelstva buďtež učiněna všechna potřebná opatření. Zejména:
1. Nechť jsou ve velkorysém měřítku prováděny stavby krytů proti leteckým a plynovým útokům. Prostředky k tomu nechť se vezmou jednak ze zvláštní daně, uvalené na bohaté, jednak nechť je uložena velkým závodům, bankám, obchodním domům a pod. povinnost, vystavěti na svůj účet kryty pro své zaměstnance.
2. Nechť pracujícím lidem, dělníkům, chudým rolníkům a živnostníkům jsou bezplatně zaopatřeny plynové masky.
3. Nechť je postaráno o ochranu školních dítek před leteckými a plynovými útoky zřízením vhodných krytů v bezprostřední blízkosti škol.
4. Nechť už nyní je pečováno o dostatečnou zdravotní službu zřizováním husté sítě nemocnic, sanatorií atd.
5. Nechť jsou stavěny silnice a dráhy se stanoviska strategického spojení se Sovětským svazem.
6. Nechť je podporována výroba motorových vozidel zrušením všech brzdících opatření. Nechť je zejména zrušeno povinné mícháni lihu s benzinem, brzdící předpisy malého autozákona a všechna ustanovení, podvazující provozování autodopravní živnosti.
VII.
Branná výchova a civilní protiletecká a protiplynová obrana budiž postavena na demokratický a protifašistický základ podle těchto principů:
1. Dobrovolná účast s vyloučením reakčních a fašistických živlů.
2. Demokratická samospráva bez vměšování se byrokratů a svobodná volba instruktoru a učitelů.
3. Ozbrojené fašistické nebo fašisty a reakcionáři ovládané organisace nechť jsou rozpuštěny a zbraně jim odebrány.
IV. Resoluční návrhy sen. Franka, Krczala, dr Tischera, Fritsche, dr Gregera, inž. Wellera:
1. "Vláda se vybízí, aby v nejbližší době předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o zřízení okresních a zemských senátů."
Poukazujeme na §§ 58 a 93 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.
2. "Senát račiž se usnésti, aby zřízen byl parlamentní dozorčí výbor 24 členů, jehož úkolem jest hájiti práv Národního shromáždění a jeho členů ve smyslu §u 200 předlohy tisk 190 a bdíti nad tím, aby šetřeno bylo ústavních práv státních občanů při používání plných mocí a zmocnění, daných pro obranu státu v předloze tisk 190, a aby zabráněno bylo jakémukoli zneužíti moci úřední, především při individuálním rozhodování."
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji za výbor ústavně právní, p. sen. dr Milotovi.
Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte!
únava, kterou jistě každý z nás cítí po celodenním jednání, je zajisté dostatečným důvodem k tomu, abych vás poprosil, abych nemusil podrobně rozebírati vývody jednotlivých řečníků a vyvraceti námitky, které tu byly předneseny. Myslím, že toho ani není potřebí, poněvadž námitky většinou byly již podrobně projednávány též v obou výborech senátních, a jistě mohu konstatovati, že důvody, které vedly koaliční většinu k tomu, aby hlasovala ve výborech pro schválení usnesení poslanecké sněmovny, jsou takového rázu, že zavazují nás i pro toto senátní jednání.
Dovolte mi jen, abych se obmezil na některé výtky, které byly učiněny mému referátu. Komunistická strana, když polemisovala s mým tvrzením - a to rád zde konstatuji - prohlásila, že osud republiky jest jí velmi blízký a že boj proti hitlerovskému fašismu je pro ni bojem na život a na smrt. Ale právě toto tvrzení, toto prohlášení podporuje moje stanovisko, že komunistická strana jedná nelogicky, když utíká od tohoto zákona a když podává návrh, aby se přes něj přešlo k dennímu pořadu a aby vláda byla vyzvána vypracovati nový návrh. (Výkřiky komunistických senátorů: Lepší!) Třebas lepší. Tedy i kdybychom připustili, že tento návrh zákona není dokonalý, že má přece jen vady, nemůžeme připustiti, aby to, co bylo vypracováno, se zahodilo a aby vláda zase dlouhou dobu pracovala na něčem novém, třebas i dokonalejším. Vždyť sami komunisté připustili a zde zejména pan senátor dr Šmeral dosti přesvědčivě ukázal, že nebezpečí dnes jest aktuelní, že republika může býti napadena každým okamžikem. Jak se s tím srovnává to oddalování? I kdyby, jak jsem řekl, ten zákon nebyl dokonalý, přece v takové chvíli nebezpečí je to lepší než nic. Proto vidím v tom přímo rozpor se zdravým rozumem, kterého se dovolával p. sen. dr Šmeral.
Pokud jde o otázku československou, kvituji zde velmi rád a vděčně prohlášení p. dr Fritze, že i naši Slováci autonomisté stojí na půdě republiky a že budou tuto republiku hájiti. Ale to ještě nestačí, poněvadž síla republiky, jak jsem řekl, spočívá také v jednotě národa. Tedy mohou se snad domáhati určitých ústupků vzhledem k jejich programu po stránce autonomistické, ale v jiné době než je dnešní, v době klidu a míru; pak můžeme o této otázce debatovati, ale když dnes je takové nebezpečí, myslím, že tuto otázku musíme v zájmu všech nás a v zájmu zejména Slovenska nechati stranou. (Výborně!)
Pokud jde o otázku menšinovou, dr Fischer se dovolával spravedlnosti. Též nám leží na srdci tato spravedlnost, leží nám na srdci, aby každý občan v naší republice se cítil spokojený, ale sami stoupenci strany sudetskoněmecké uznávali - a projevilo se to také zvláštním vystoupením sen. Franka, které překvapilo, poněvadž jinak pánové se strany sudetskoněmecké vystupovali velmi klidně a věcně - že je zde určitý důvod pro nedůvěru vůči nim. Tedy jak potom můžeme zde vyvoditi důsledky i z této spravedlnosti? Tato spravedlnosti je relativní, zase můžeme tuto spravedlnost projeviti a se jí domáhati jen v dobách klidu a nikoliv v dobách nebezpečí, kde každá taková neopatrnost by byla velikou chybou. Jsem skutečně rád, že také p. sen. Klofáč, starý bojovník za práva národa, který se v tomto boji octl na pokraji popraviště, uznal toto moje stanovisko, které jsem tlumočil v otázce menšinové, a domnívám se, že by bylo velikou chybou, kdybychom se postavili na stanovisko, které zde hájil p. sen. Bergrnan, a kdybychom našim loyálním Němcům, kteří lnou upřímně k našemu státu, chtěli odpírati to, co jim jinak patří. (Sen. Bergman: Takto jsem to neříkal. Četl jste stenografický protokol, pane profesore?)
Navrhuji opětně, aby osnova zákona o obraně státu byla přijata tak, jak se na ní usnesly oba senátní výbory, a aby všechny pozměňovací návrhy, které zde byly podány, byly zamítnuty. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji výboru branného, panu sen. Brodeckému.
Zpravodaj sen. Brodecký: Vážený senáte!
Přemíra důvodů snesená proti osnově zákona o obraně státu a jednotlivým jejím statím láká k polemice. Nebudu polemisovati, zjišťuji jen několik vytržených vět a dávám je vedle sebe.
Kol. dr Turchányi uvádí, že tento zákon je zákonem proti soukromému majetku zaručenému ústavním zákonem. Označuje zákon jako diktaturu proti nemajetným.
Kol. Kreibich uvádí; zákon tento je zákonem proti chudým, naše návrhy proti bohatým jsou zamítány. V zákoně je objektem chudý lid, subjektem kapitalistická byrokracie.
Kol. dr Šmeral v polemice s kol. dr Milotou a Dundrem o tvrzení, že komunisté svým jednáním staví se vedle Henleina, ba do blízkosti Hitlera, prohlašuje, že jednání komunistů je diktováno starostí o osud tohoto státu a tohoto národa. V československé republice mají veškeré národy zájem na zkrocení fašismu. Prostý lidský zdravý rozum dá, že my komunisté nemůžeme k tomu všemu býti lhostejni.
Kol. Nedvěd říká: Základem zákona je hluboká nedůvěra občanstva k vládě.
Postavíme-li tyto čtyři výroky vedle sebe, docházíme k určitému poznání. Nejdříve výrok poslední. Mám za to, že právě naopak, nikoliv hluboká nedůvěra občanstva k vládě, nýbrž hluboká důvěra k vládě se vyznačuje v celém zákoně a ve všech jeho odstavcích. Jen menšina na nejkrajnější levici a menšina na nejkrajnější pravici jest ovládána touto nedůvěrou, každá z nich s jiného hlediska. Většina sama věří v to, že tak, jak se zákon bez jakéhokoli obmyslu podává, bude sledována obrana státu bez ohledu napravo či nalevo, a to státu takového, jak to říká § l zákona.
Důsledek srovnání těchto výroků vnucuje přesvědčení, že na jedné straně má oposice velmi podstatné obavy, že nebude zákon prováděn nestranně a dosti přísně. Zrovna tak na druhé straně u oposice ostatní vidíme ze všech řečí, z jednání, návrhů atd. obavy, že bude zákon prováděn dosti stranicky a dosti mírně.
Srážejí se tedy zde dvě hlediska. Zákon sám - a to jsem měl již při sledování pozměňovacích, doplňovacích atd. návrhů možnost pozorovat - se staví na stanovisko, že před zákonem jsou si všichni občané rovni, a stejným způsobem stanoví práva a povinnosti - v tomto případě hlavně povinnosti - pro malé jako velké, zkrátka pro všechny občany. Většina tomu věří. Jedna menšina nevěří proto, poněvadž také nevěří, že bude zákona používáno i proti velikým a myslí, že se tvrdá jeho ustanovení vybijí úplně na zádech malých. Druhá strana říká, jak to vidíme z prvého citátu, že nevěří zákonu proto, poněvadž věří, že zákona bude využíváno proti vrstvám vyšším, majetným.
Jsem toho mínění, že oposici z německé strany nepřesvědčíme, kdybychom zákon znovu opakovali a vykládali od litery k liteře. Tato oposice nechce býti přesvědčena. Ona schvaluje zákon ve své podstatě jenom proto, aby zakryla své stanovisko, které je od zásady kontrerní proti účelu tohoto zákona. O tom není sporu. Tedy tu stranu nepřesvědčíme a musíme nechati, aby ji přesvědčil čas.
Ostatní oposici snad přesvědčíme ne řečmi zde, ne psaním, nýbrž výkladem, praktickým prováděním zákona. (Výkřiky: Nepřesvědčíte!) Nejsem z těch zoufalců, kteří by nevěřili na věci možné. Nepotřebuji osobně nikoho přesvědčovati. Když provádění zákona bude takové - a my věříme, že takové bude - aby vlastně docela bezohledně byla prováděna obrana státu proti každému, kdo se staví proti této obraně jednáním, které je kvalifikováno v zákoně, ať je z řad malých nebo velkých, pak nepotřebuji přesvědčovat osobně jednotlivé řečníky, kteří mluvili proti zákonu resp. proti některým jeho paragrafům. Pak mně stačí, když přesvědčím ty masy, za které zde bylo udánlivě mluveno o tom, že tento zákon je dělán na ochranu a obranu státu a ne s třídní zaujatostí proti malým lidem.
Praktické provádění zákona přinese potom důkaz o tom, když bude prakticky prováděn tak, jak si jej zákonodárce ve většině představoval, že nezvítězí v dané době ani extrém pravý, ani levý, nýbrž že zvítězí stát, republika.
Tento zákon v praktickém provádění bude prováděn v krajním nebezpečí, které nám bude všem společné.
Bude-li prováděn tak, aby srazil celý národ dohromady k obraně státu, vykoná svou povinnost. Zákon je schopen tuto povinnost vykonat, jest zpracován tak, že ji vykonati může, a proto doporučujeme přijetí tohoto zákona. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Budeme hlasovati o této osnově zákona ve čtení prvém, a to vzhledem k pozměňovacím návrhům sen. dr Šmerala a Kreibicha a sen. Franka a Krczala takto:
O § l budeme hlasovati podle pozměňovacího návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ l až 8 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o § 9 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 9 až 18 podle zprávy výborové a pak o návrhu sen. dr Šmerala na vsunutí nového paragrafu. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §u 19 a o odst. l §u 20 podle zprávy výborové a pak o doplnění tohoto odst. l §u 20 podle návrhu sen. dr Šmerala. Pak budeme hlasovati o odst. 2 §u 20 podle návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme o odst. 2 a o zbytku §u 20 hlasovati podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o návrhu sen. dr Šmerala na škrtnutí §u 21. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o znění §u 21 podle dvou eventuálních návrhů sen. dr Šmerala (k odst. 2 a 4). Budou-li tyto eventuální návrhy zamítnuty, budeme hlasovati o §u 21 a o odst. l §u 22 podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o doplnění tohoto odst. l §u 22 podle návrhu sen. dr Šmerala a pak o zbytku §u 22, jakož i o §§ 23 až 33 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o vsunutí nového paragrafu podle návrhu sen. dr Šmerala. Ó §u 34 osnovy hlasovali bychom nejprve podle návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 34 až 59 podle zprávy výborové. O §u 60 budeme hlasovati podle návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o §§ 60 až 64 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrhu sen. dr Šmerala na škrtnutí §u 65. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 65 a 66 podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o návrhu sen. dr Šmerala na doplnění §u 66 dalšími novými odst. 4 a 5. Pak budeme hlasovati o §§ 67 až 73 a o odst. l §u 74 podle správy výborové. Pak o odst. 2 §u 74 podle návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o odst. 2 §u 74, jakož i o §§ 75 a 76 podle zprávy výborové. O §u 77 budeme hlasovati podle návrhu sen. dr Šmerala. Bude-li jeho návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 77 až 99 a odst. l a 2 §u 100 podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o doplnění odst. 2 §u 100 podle návrhu sen. dr Šmerala. Pak o zbytku §u 100 a o §§ 101 až 114 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrhu sen. dr Šmerala na škrtnutí §u 115. Bude-li jeho návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 115 až 122 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o §u 123, a to nejprve podle návrhu sen. dr Šmerala; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrhu sen. dr Šmerala na škrtnutí §u 124. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 124 až 126 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrzích sen. dr Šmerala na škrtnutí §§ 127 až 130. Budou-li tyto návrhy zamítnuty, budeme hlasovati o §§ 127 až 137 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrzích sen. dr Šmerala na škrtnutí §u 138, jakož i celé hlavy VI (§§ 139 až 144). Budou-li tyto návrhy zamítnuty, budeme hlasovati o §§ 138 až 170 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrhu sen. dr Šmerala na vsunutí nového paragrafu. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §§ 171 až 180 podle zprávy výborové. Pak budeme hlasovati o návrhu sen. Franka na vsnutí nového §u 180 a). Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati najednou o §§ 181 až 201, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých paragrafů, částí a hlav, a o úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tudíž hlasovati.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ l až 8 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 9 až 18 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí se vsunutím nového paragrafu za § 18 podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 19, jakož i odst. l §u 20 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s doplňkem odst. l §u 20 podle návrhu sen. Dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby odst. 2 §u 20 zněl podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku, (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby tento odst. 2 §u 20, jakož i zbytek §u 20 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala, aby § 21 byl škrtnut, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 21 zněl podle eventuálních návrhů sen. dr Šmerala k odst. 2 a k odst. 4, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 21, jakož i odst. l § 22 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s tím, aby odst. l § 22 doplněn byl podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby zbytek §u 22, jakož i §§ 23 až 33 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala na vsunutí nového paragrafu za § 33, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s § 34 podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 34 až 59 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 60 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby tento § 60, jakož i §§ 61 až 64 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 65 byl škrtnut podle návrhu sen. dr Šmera1a, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby tento § 65, jakož i § 66 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala na doplnění §u 66 novými odst. 4 a 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 67 až 73 a odst. l §u 74 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s tím, aby odst. 2 §u 74 zněl podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby tento odst. 2 §u 74, jakož i §§ 75 a 76 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 77 zněl podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 77 až 99 a odst. l a 2 §u 100 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala na doplnění odst. 2 §u 100, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby zbytek §u 100, jakož i §§ 101 až 114 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala na škrtnutí § 115, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 115 až 122 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s § 123 podle návrhu sen. dr Šmerala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby § 123 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala na škrtnutí § 124, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 124 až 126 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhy sen. dr Šmerala na škrtnutí §§ 127 až 130, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 127 až 137 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhy sen. dr Šmerala na škrtnutí §u 138, jakož i na škrtnutí celé hlavy VI, t. j. §§ 139 až 144, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 138 až 170 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Šmerala na vsunutí nového paragrafu za § 170, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 171 až 180 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Franka na vsunutí nového §u 180 a) za § 180, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 181 až 201, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů, částí a hlav a úvodní formule zákona zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Tím celá osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů, částí a hlav a s úvodní formulí zákona schválena byla podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 183.