Středa 13. května 1936

Občané, nepůjde to věčně terorisovat volby. Mohu říci bez přehánění, že kdyby volby v tomto státě byly skutečně svobodné, i hospodářsky svobodné, zděsili byste se toho bolševického raracha, který by vyletěl z urny. Dne l. prosince jsme měli volby v našem okrese. Bylo potřebí 50 podpisů. V mé obci, která má 3.000 duší, sotva 15 % je jich volných od Baťova vlivu, nemohl jsem sehnat 50 podpisů na kandidátku. Ale víte, co vyletělo z urny? 306 těch rudých potvor. (Veselost.) Myslím, že já jsem měl právo se smát a my komunisté jsme měli právo se smát. Horší by to bylo, kdyby byl poměr obrácený, 300 podpisů a jen 45 hlasů. Tak je to. Víme, jak to všude vypadá, na všech stranách používá se nejen zastrašovaní, v městech u zaměstnanců i na venkově, a různých darů a vlivů, a pak ovšem vyjde z volební urny to, čeho jsme svědky. (Výkřiky sen. Jurana.)

Tedy, vážení, půda se lidem slibovala a několik jednotlivců, necelé 2.000, většina zbytkařů tuto půdu uchvátila. Jak myslíte, že hledí dnes ukrajinský lid na Podkarpatsku na tu politiku, kde se prodá mezinárodní společnosti přes 280.000 ha půdy, jeden ha za 170 Kč, to je měřice za 34 Kč? A tato kapitalistická společnost prostřednictvím svých ředitelů a správců terorisuje na Podkarpatské Rusi obyvatele ve více než 60 obcích, kteří žijí v okolí tohoto velkostatku. Myslíte, že ta Latorica půjde hájit československo proti Horthymu, proti Pilsudčíkům a Hitlerovi? Ne. To budete pak chtíti po těch klucích, a jsou tam sakramentsky zdraví kluci! Kdyby měli co jíst, mohli byste z Podkarpatské Rusi vytvořiti elitní armádu, to vám řeknu! Běžte na sučanské hory, na Horehroní, jaký je tam národ, i při tom hladu! Kdybyste ho dovedli zainteresovat, tedy byste měli zabezpečenu obranu. Ale tou politikou, kterou se to až dosud provádí, tou se to dělat nedá.

A proto rozřešte tyto problémy, rozřešte otázku práce pro dělníky manuelní i duševní, rozřešte otázku půdy, oddlužení a exekutorů pro rolníky, rozřežte ten problém pro živnostníky.

Vážení, byl jsem v neděli v Bojkovicích. 6 živnostníků úplně zničených a vyprodaných, od živnostenské záložny vyprodaných, šlo si mi postěžovat, když se dověděli, že Mikula je v Bojkovicích, kde je okresní soud. To jsou problémy, které budete, a chcete-li, máte-li upřímnou snahu obhájit tento stát, musíte řešiti. Ne reakčními zákony, které sešněrují zaměstnance a dají průchod libovůli zaměstnavatelů, jak jsme toho byli svědky; já jako zaměstnanec i jako válečný poškozence byl toho svědkem, jako jsme byli všichni svědky ve válce.  Ale změniti to, co zde říkal všecko včera náš mluvčí Šmeral, tak zaříditi zde politiku, správu, to by bylo nejsprávnější k obraně tohoto státu! Vidíme však, že reakce postupuje čím dále ostřeji, vidíme, že u byrokracie, u vojska, u soudů, všude je dělník, rolník odstrkován.

Vázaní, snad možná by se někde ještě ve sklepě našel v Ostravě můj spor v květnu 1900, kdy 18letý dělník žaloval Vítkovické závody, kde bylo 20.000 dělníků u Rotschilda a Guttmanna, pro 3 koruny nedoplatku, a já jsem to při třetím stání s těmi Vítkovickými závody vyhrál. Mají-li archiv v sociálně demokratickém "Duchu času", je tam z května 1900 můj podepsaný článek, a já později již jako poslanec a jako senátor jsem měl několik sporů s představitelem podobného kapitalistického žraloka. Dokázali mně z ředitelství státních drah z Brna, důkazy jsou v aktech soudních, že firma Baťa zkrátila erár při falešném deklarování 3 mil. kg štěrku. Deklarovala to na silniční výbor v době, kdy Baťa byl předsedou silničního výboru, který má poloviční tarify. Všechno to potvrdili z ředitelství státních drah, doklad je u soudu. Ale soud mě odsoudil. První soudce, poněvadž byl blízko ve Zlíně, dal mi 3 dny nepodmínečně s postem, druhý soudce, odvolací soud krajský v Hradišti uznal, že to nelze udržeti. Mamá sláva, v zásadě jsem musel býti odsouzen, poněvadž bylo také 4.500 Kč útrat, které jsem musil zaplatiti. Dali mně jen 200 Kč podmínečné pokuty na rok, ale odsouzen jsem byl.

Místo toho, co bychom měli postupovat rozšiřováním práv pro široké masy, co bychom měli postupovat přepracováním duší chudých, pracujících obyvatelů tohoto státu, přepracovat je k tomu, aby měli interes na tomto státě, republice, místo toho se oddalují duše pracujících od těch zájmů, které máte vy a které má buržoasie. Ničemu jste se z historie dosud nenaučili, ačkoliv by vám historie měla býti nejlepší učitelkou. Proč vznikly slavné doby husitské? Byl to boj českého utiskovaného proletáře a rolníka proti českým pánům, třeba ten pán měl německé jméno, ale znáte doby Přemysla Otakara II. a Václava I., kdy bylo v módě u bohatých lidí přeměňovati česká jména v německá. Víte, že když Žižka jako malý zeman a vůdce tohoto hnutí dovedl rozřešiti životní problémy bojovníků, že potom, když se na ně hnaly hordy německých křižáků, kteří byli posláni katolickou církví a Zikmundem, hnali je, třeba byli v desateronásobné přesile. Řeknete, že to byl primitivní boj cepy a meči. Vy máte dnes k disposici, myslím, moderní zbraně, jenom toho ducha ve válečnících, které povoláte k obraně vlasti, nemůžete nikterak svou taktikou vypěstovat, aby vyrostl na takovou výši, jaké bude třeba.

Z historie máme doklady, jak buržoasie, i česká buržoasie, když se jí to podaří, zachází s českými příslušníky. Víte, jak dopadly Lipany. Podařilo se rozraziti revoluční tábor - a jak trestali pánové odbojníky? Zahnali je do stodol, stodoly zapálili a čeští lidé, čeští kapitalista, mám-li mluviti naší terminologií, upalovali české rolníky a české proletáře.

Ale nejen z české historie, nýbrž i z jiných podobných světových událostí byste si měli vzíti příklad, že vždycky, když určitá myšlenka zainteresovala masy, znamenalo to výhru a porážku několikanásobného nepřítele, jak dokazuje velká francouzská revoluce i vítězství rudé armády nad několikanásobnou přesilou jak vnitrní bílé, tak zahraniční intervenční armády.

Když byl Kolčak na Volze, Denikin pod Moskvou, s kopečka, jak se jede do carského sela, se střílelo na tehdejší Petrohrad, Němci byli u Brestu Litevského, neměla rudá armáda, vlastně komunisté, jak vidíme v moskevském museu, ani jednu setinu dnešního Ruska v držení, ale protože se zbídačení lidé přesto, že byli hladovi a bosi, rvali jako lvi, hnali dobře živenou a vyzbrojenou bělogvardějskou i intervenční armádu až za hranice dnešního Sovětského svazu. Vyhráli za pomoci pracujících proletářů a osvobozených rohlíků. Takový způsob a systém je nejbezpečnější. Tak jako vám to zde včera s krvavou vážností líčil Šmeral, tak vážně vám i já kladu dnes na srdce, že je třeba tyto otázky řešit, neboť víme, že náš osud, osud pracujících rolníků a dělníků v dnešním geografickém položení, kdy všude v okolí jsou systémy fašistického barbarství, je spjat s osudem tohoto státu; a máme zájem, aby proti barbarským nepřátelům byl náš stát ubráněn. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Budeme hlasovati o každém ze společně projednávaných odstavců.

Přistoupíme tudíž nejprve ke hlasování o odst. l pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se mění § 23, odst. 2 zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran (tisk 189).

K tomuto odstavci pořadu nebyly podány žádné pozměňovací ani resoluční návrhy.

Uděluji slovo zpravodaji ústavně-právního výboru, p. sen. dr Basovi, k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Bas: Velevážený senáte!

Pokud jde o návrh zákona, kterým se mění § 2S, odst. 2 zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran, nebylo zde se strany oposice žádných věcných námitek. Následkem toho trvá neochvějně to, co jsem prohlásil včera, že demokracie musí se brániti, demokracie nemůže si dáti líbiti podkopy, demokracie musí sraziti k zemi každého, kdo podkopává její základy.

Prosím, aby osnova tak, jak byla přijata sněmovnou poslaneckou, byla také přijata senátem. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Senát je schopen se usnášeti. Žádám p. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 178.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se snění § 23, odst. 2 zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran (tisk 189).

Má pan zpravodaj sen. dr Bas nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj sen. dr Bas: Nemám ničeho.

Místopředseda Donát (zvoní): Návrhů není.

Budeme tudíž hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 178.

Nyní budeme hlasovati ve čtení prvém o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona o obraně státu (tisk 190).

K této osnově zákona podány byly návrhy jednak pozměňovací a doplňovací, jednak resoluční.

Pozměňovací a doplňovací návrhy podali jednak sen. dr Šmeral a Kreibich, jednak sen. Frank, Krczal, dr Tischer, Fritsch, dr Greger a inž. Weller.

Resoluční návrhy podali jednak sen. dr Šmeral, Kreibich, Fidlík, Steiner a Popovič, jednak sen. Frank, Krczal, dr Tischer, Fritsch, dr Greger a inž. Weller.

Žádám, aby návrhy tyto byly přečteny.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

I. Pozměňovací návrhy sen. dr Šmerala a Kreibicha:

1. § 1 znějž:

"Obranou republiky se rozumějí veškerá opatření, která mají za účel chrániti lid a národy republiky československé, svobodu a samostatnost českého národa a nezávislost republiky, jakož i demokratická zřízení proti ohrožení nebo útoku se strany vnějšího neb vnitřního fašismu a imperialistického útočníka."

2. § 9 znějž:

"(1) K přípravě a organisaci země zřídí Národní shromáždění zvláštní výbor, složený z členů Národního shromáždění, zvolených poslaneckou sněmovnou a senátem podle zásad platných pro volbu výborů a ze zástupců dělnických, malorolnických a živnostenských organisací.

(2) Výbor přibere k svým jednáním vojenské odborníky s hlasem poradním.

(3) Výbor je odpověden Národnímu shromáždění, které o všech věcech obrany země rozhoduje."

3. Za § 18 budiž vsunut nový paragraf tohoto znění:

"(1) Za osobu nespolehlivou s hlediska obrany země jest považovati toho, kdo slouží zahraničnímu fašismu a zvláště jeho útočným záměrům a kdo vědomě a aktivně pracuje k zřízení fašistického režimu v Československu; kdo usiluje o zrušení přátelského mírového svazku Československa se Sovětským svazem, kdo brojí proti úplné rovnoprávnosti všech národů Československa a národnostně popouzí, kdo porušuje a zkracuje práva a svobody pracujícího lidu, kdo využívá svého vlastnictví k docílení mimořádných zisků snižováním mezd a platů neb zvyšováním cen životních potřeb; kdo, ač bohat, z důvodů zištných za účelem obohacení neplatí daně a veřejné dávky; kdo se snaží vývozem ukrýt kapitál v cizině, kdo bursovní nebo jinou spekulací ohrožuje zájmy lidu, jakož vůbec, kdo využívá svého jmění, postavení a vlivu k sociálnímu, politickému neb nacionálnímu útisku.

(2) O tom, zda je kdo nespolehlivý s hlediska obrany země, rozhodují, pokud jde o držitele podniků důležitých pro obranu země, o členy jejich správních, dozorčích a revisních orgánů, ředitele a zaměstnance všeho druhu, schůze osazenstva dotyčného závodu."

4. K §u 20:

Odst. l budiž doplněn větou:

"Toto ustanovení se nevztahuje na družstva, zřízená podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., nebo podle zák. čl. XXXVII/1875."

V odst. 2 škrtá se věta začínající slovy "u společenstev (družstev)" a končící slovy "podle §u 30 zák čl. XXIII/1898;".

5. § 21 se škrtá.

6. Eventuální návrh k §u 21:

Bude-li zamítnut náš návrh na škrtnutí celého §u 21, budiž v §u 21 doplněn odst. 2 větou: "O tom, je-li zaměstnanec spolehlivý s hlediska obrany země, rozhoduje schůze osazenstva podniku." Odst. 4 budiž škrtnut.

7. V §u 22 budiž odst. l doplněn větou:

"Tento souhlas nesmí být odepřen, jde-li o cizince smýšlení protifašistického a zaručuje-li se za něho závodní výbor nebo závodní rada, nebo v podniku, kde těchto orgánů není, důvěrnický sbor, zvolený osazenstvem."

8. Za § 33 budiž vsunut nový § 33 a) tohoto znění:

"§ 33 a).

Zvláštní ustanovení o zajištění finančních prostředků.

Pro zajištění finančních prostředků k obraně země jest učiniti zejména tato opatření:

a) soupis všeho jmění u bohatých a u výdělečných podniků všeho druhu na území republiky a zajištění tohoto jmění před únikem za hranice a zašantročením;

b) soupis vkladů, devis, drahých kovů a jiného kapitálu československých příslušníků za hranicemi a zajištění těchto prostředků pro obranu země;

c) zamezení odplývání kapitálu do ciziny a zabavení jmění těch, kdo se o to pokoušejí;

d) zabavení jmění ukrytého ve stabilisačních fondech velikých podniků a společností;

e) zabavení jmění zámožných osob a společností za dlužné daně a dávky;

f) zavedení zvláštní daně, postihující důchody nad 100.000 Kč, jejíhož výnosu by se použilo k účelům obrany země."

9. § 34 znějž:

"§ 34.

Opatření v pohraničním území.

V pohraničním území, jakož i v jiných oblastech nečeských národů jest uskutečnit úplnou rovnoprávnost nečeského obyvatelstva jak v ohledu sociálním a hospodářském, tak v oblasti politických práv, školství, jazykové a kulturní a pod. K tomu cíli nutno zejména rozšiřovat pracovní možnosti a zvýšit podpory nezaměstnaných; ve státních a veřejných službách zaměstnávat dělníky, zřízence a úředníky příslušného národa dle národnostního klíče; přidělit rolníkům půdu na účet bývalých šlechtických a jiných držitelů půdy, jakož i státu; zmírnit rolníkům a živnostníkům daně a vybavit je z dluhů; umožnit, aby se každý občan mohl dohovořit u úřadů a ve veřejném životě mateřským jazykem."

10. § 60 znějž:

"(1) V podnicích, důležitých pro obranu země, jakož i v těch oborech práce, kterých je nevyhnutelně třeba, aby byly zamezeny poruchy pravidelného chodu života v zemi, jsou zaměstnavatelé povinni v poměru k dělníkům a zaměstnancům učiniti všechna opatření, aby tito mohli svou práci nerušene a v klidu vykonávati; zejména jsou zaměstnavatelé povinni platit řádné mzdy podle pohybu cen životních potřeb, dodržovat kolektivní smlouvy, pečovat o řádné zásobování dělníků a zaměstnanců, šetřit práva závodních výborů, odborových organisací a důvěrníků, zachovávat všechny předpisy o pracovní době, ochraně práce, práci žen a mladistvých, o sociálním pojištění, jakož i všechna ostatní ustanovení sociálního zákonodárství.

(2) Poruší-li zaměstnavatel tuto povinnost, bude trestán jako škůdce obrany země."

11. § 65 budiž škrtnut.

12. § 66 budiž doplněn novými odst. 4 a 5:

"(4) Právní postavení osob, povolaných k osobním úkonům řídí se pravidelnými předpisy a zásadami řádného zaměstnaneckého: poměru, zejména pokud jde o řádné mzdy, kolektivní smlouvy, pracovní dobu, nemocenské, invalidní a starobní, po příp. pensijní a úrazové pojištění, ochranu práce, práva závodních výborů, důvěrníků, právo spolčovací, shromažďovací a právo stávky. Pro řešení sporných otázek, vzniklých z tohoto poměru jsou příslušný orgány, jež podle platných předpisů jsou příslušný pro řešení otázek zaměstnaneckého poměru (závodní výbory, rozhodčí komise, pracovní soudy, živnostenská inspekce a pod.).

(5) K osobním úkonům je v první řadě povolati osoby, jež žijí z jmění, z rent, ze spekulačních obchodů, z lichvy, nebo jež si jiným podvodným způsobem opatřují prostředky k živobytí, nevykonávajíce při tom žádnou společensky prospěšnou práci."

13. V §u 74 nechť odst. 2 zní:

"Práva a nároky z veřejnoprávního sociálního pojištění osob, konajících vojenskou službu, povolaných ke zvláštním úkonům podle § 3 branného zákona nebo k osobním pracem zůstávají nezkráceně zajištěny a tyto osoby pokračují, dále v pojištění na účet státu. Fondy a jmění veřejnoprávního sociálního pojištění (nemocenského, invalidního, starobního, pensijního a úrazového) nesmějí býti použity jinak nežli k uspokojení a zajištění práv a nároků pojištěnců."

14. § 77 znějž:

"§ 77.

Vyživovací podpora.

Příslušníci rodin osob, povolaných k vojenské službě k úkonům podle §u 3 branného zákona k osobním úkonům, nebo těch osob, na které se vztahuje pracovní povinnost a které bez své viny nejsou s to, aby se staraly o výživu své rodiny, mají nárok na vyživovací podporu, jež jim bude z prostředků státních poskytována jednak jako příděl potravin, jednak jako peněžní podpora a jako zvláštní příspěvek na činži. Úhrn těchto podpor musí zajistit existenční minimum příslušné rodině."

15. V §u 100 se odst. 2 doplňuje takto:

"Továrny na výrobu válečného materiálu budou postátněny. Podrobnosti určí zvláštní zákon. Aby bylo zabráněno válečným ziskům držitelů podniků a jejich zástupců, bude vybírána mimořádná daň z válečných zisků; podrobnosti určí zvláštní zákon. Držitelé velkých podniků průmyslových, bankovních, obchodních nebo zemědělských, členové správních, dozorčích a revisních orgánů takových podniků a vůbec majetné osoby, které využijí branné pohotovosti, aby zdražili životní prostředky lidu nebo s nimi nějakým způsobem spekulovali (uschování, řetězový obchod a pod.) budou potrestám pro zločin trestem žaláře od 5 let do doživotí a zabavením celého jmění."

16. § 115 se škrtá:

17. § 123 znějž:

"Obce mohou zřizovati na dobrovolném podkladě, s vyloučením fašistických a reakčních živlů a za vedení orgánů, volených pracujícím lidem, sbory lidové obrany k výkonu bezpečnostní služby."

18. §§ 124, 127 až 130 a 138 se škrtají.

19. Hlava VI (§§ 139 až 144) se škrtá.

20. Za § 170 budiž vsunut nový § 170 a) tohoto znění:

"§ 170 a).

Trestání škůdců protifašistické obrany země.

(1) Jako škůdce protifašistické obrany země bude potrestán pro zločin:

kdo jako držitel nebo provozovatel podniku, důležitého pro obranu země nebo pro zásobování obyvatelstva výrobu nebo provoz podniku s hlediska soukromého prospěchu omezuje;

kdo zdražuje ceny životních potřeb a prostředků, důležitých pro obranu země, kdo těmito věcmi provozuje lichvu a t. zv. řetězový obchod, kdo jimi spekuluje na burse;

kdo valutou a devisami spekuluje na burse a kdo vyváží valutu, devisy a kapitál do zahraničí ze zištných důvodů;

kdo vyzradí nebo zcizí osobám ve fašistických státech patenty, vynálezy a výrobní tajemství, důležitá pro obranu a zásobování země;

kdo vyváží zbraně a předměty, důležité pro obranu země do fašistické ciziny;

kdo ohrožuje obranu země tím, že ze zištných důvodů se snaží uniknouti povinnému zdanění, daně a dávky neplatí, ač by mohl, nebo je defrauduje;

kdo jako zaměstnavatel snižuje mzdy a platy zaměstnanců, nedodržuje kolektivní smlouvy, porušuje jejich práva, práva jejich důvěrníků, závodních výborů (rad) a odborových organisací;

kdo se dopustí korupce jakéhokoliv druhu a při jakékoliv příležitosti;

kdo využívá svého majetku, společenského postavení a vlivu, protekce nebo korupce k docílení výhod nebo ulehčení v povinnostech, které jsou při obraně země všeobecně platný pro všechny občany.

(2) Tyto zločiny se trestají těžkým žalářem od 5 let až do doživotí a vedle toho trestem na penězích od 100.000 Kč až do 10,000.000 Kč, po případě zabavením všeho jmění."

II. Doplňovací návrh sen. Franka, Krczala, dr Tischera, Fritsche, dr Gregera a inž. Wellera:

Za § 180 se vkládá nový § 180a):

"§ 180a).

Zneužití úřední moci.

Kdo vědomě vykonávaje úřední oprávnění udělená mu tímto zákonem jako orgánu, jenž jest pověřen přezkoumáním nebo dozorem podle ustanovení tohoto zákona a vládních nařízení nebo jiných předpisů, vydaných podle tohoto zákona, nebo jako orgánu úřadu, kterému přináleží prováděti ustanovení tohoto zákona, zvláště podle III. a IV. hlavy, zneužívá svého postavení proti ústavnímu zaručení podle §u 134 ústavní listiny k odnárodňovaní, trestá se za tento přečin vězením nebo tuhým vězením od 3 měsíců do 3 let."

III. Resoluční návrh sen. dr Šmerala, Kreibicha, Fidlíka, Steinera a Popoviče:

Vládě se ukládá, aby na organisaci účinné obrany lidu a republiky před fašistickým útočníkem předložila návrh zákona založeného na těchto zásadách:

I.

Výdaje, spojené s obranou země, buďtež přeneseny na ty, kdož mohou platit, t. j. na bohaté.

Nechť jsou učiněna zejména tato opatření:

1. Sestátněny všechny zbrojařské podniky bez náhrady.

2. Výroba, dovoz, vývoz a provoz zbraní postaven pod demokratickou kontrolu.

3. Proveden soupis jmění u bohatých a toto jmění zajištěno před převodem do zahraničí.

4. Vypsána bezúročná nucená půjčka u bohatých a uvalena zvláštní daň na bohaté k účelům obrany země.

5. V pohraničních územích zabrána půda bývalých šlechtických latifundistů, velkostatkářů a zbytkařů a přidělena tamním pracujícím rolníkům a zemědělským dělníkům.

6. Již v době míru zajištěny na účet monopolů a kartelů dostatečné zásoby pro zásobování obyvatelstva a armády pro případ války. Zamezit a přísně stíhat každé ničení zásob, důležitých pro zásobování obyvatelstva a armády.

II.

Sociální a demokratická práva pracujícího lidu buďtež rozšířena a zabezpečena. Zejména:

1. Rodinám nemajetných narukovavších vojínů budiž zajištěna dostatečná podpora po celou dobu vojenské služby.

2. Civilní pracovní služba nechť jest dobrovolná. Ženy nesmí býti použity k takovým pracím a službám, které ohrožují jejich zdraví a život.

3. Nemajetným osobám, povolaným k civilní pracovní službě, budiž placena plná mzda podle kolektivní smlouvy.

4. Nestačí-li mzda k výživě rodin dotyčných osob, nechť je jejich rodinám povolena dodatečná podpora.

5. Všem dělníkům a zaměstnancům, povolaným buď k činné službě vojenské nebo k civilní pracovní službě, buďtež na účet zaměstnavatelů a státu zajištěny nároky, plynoucí ze všech druhů sociálního pojištění.

6. Nezaměstnaným dělníkům budiž zajištěna práce při stavbě krytů, silnic, drah atd. za řádné mzdy podle kolektivní smlouvy.

7. Demokratická práva dělníků a jejich organisací, zejména právo shromažďovací, spolčovací, stávkové a tiskové, nechť jsou úplně zabezpečena, při čemž důvěrníkům dělnictva a zaměstnanectva, členům závodních výborů jest nutno zaručiti neporušitelnost vykonávání jejich funkcí.

8. Kontrola cen životních potřeb a rozdělování zásob nechť je v případě branné pohotovosti prováděna sbory lidové kontroly.

9. Chudí rolníci buďtež chráněni před libovolnými rekvisicemi a výživa lidu zabezpečena především zabavením zásob velkostatkářů, velkoobchodníků a velkokapitalistů.

10. Drobným živnostníkům buďtež zabezpečeny státní dodávky za přiměřenou cenu.

III.

Proti reakčním fašistickým nepřátelům lidu a agentům a pomocníkům zahraničního fašismu budiž přísně zakročeno. Zejména:

1. Nechť jest stíhána jakákoliv propaganda a snaha zrušiti smlouvu Československa se Sovětským Svazem a uzavříti spojenectví Československa s fašistickým Německem.

2. Nechť jsou ze správních rad, vedení a ředitelství podniků a společností odstraněni říšskoněmečtí i domácí reakcionáři a fašisté, agenti a pomocníci Hitlera.

3. O tom, koho nutno se stanoviska obrany lidu a země proti fašismu považovati za nespolehlivého, rozhodují plenární schůze osazenstva dotčeného podniku.

4. Nechť jsou ze státních a samosprávných úřadů a ústavů odstraněny fašistické a reakční živly a nahrazeny nefašisty.

5. Q tom, koho nutno považovati za reakcionáře a fašistu, rozhodují v dotčeném místě vytvořené lidové výbory nefašistických stran, organisací a spolků.

IV.

Škůdcové obrany lidu a země před fašistickým útočníkem buďtež stíháni až do zabavení majetku.


Související odkazy