Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Bas, dr
Heller.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
Celkem přítomno 87 členů podle presenční listiny.
Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, dr Kalfus.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trma1.
Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hod. 29 min.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
dal předseda na dnešní schůzi sen. Chalupníkovi, Korvasovi, Kostkovi, Mikulíčkovi, Nedvědovi, Nejezchlebu-Marchovi, Popovičovi, Rýparovi, dr Šmeralovi.
Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla udělena dovolená sen. Novákovi (rep.) na studijní cestu do Holandska od 9. do 24. června 1936.
Rozdané tisky.
Zpráva tisk 207.
Těsnopisecká zpráva o 29. schůzi senátu N. S. R. Čs.
Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to především odst. l:
1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o soudní organisaci (tisk 193).
Táži se pana zpravodaje sen. dr Karasa, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám textových změn.
Předseda: Pan sen. dr Karas jako zpravodaj nenavrhuje textových změn.
Budeme hlasovati. Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou ve. čtení
prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se. )
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.
Budeme ještě hlasovati o resoluci výborové.
Kdo souhlasí s revolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. )
To je většina. Resoluce se přijímá.
Ke slovu se přihlásil pan ministr financí dr Kalfus. Uděluji mu je.
Ministr financí dr Kalfus: Slavný senáte!
Osnova zákona, o které má býti právě slavným senátem definitivně rozhodnuto, je prvním opatřením ku provedení zákona na obranu státu.
že tímto prvním krokem je předloha, kterou se mají opatřiti finanční prostředky, je samozřejmé, neboť k obraně státu je potřebí vedle lidí, technických prostředků, především peněz.
Zvláště důležitá je pro nás výzbroj technická, poněvadž při svém počtu obyvatelstva a velké délce a formě hranic musíme zejména tuto obranu řádně připraviti, máme-li zajistiti bezpečnost státu, jeho obyvatelstva a demokratickou formu státu, která je stejně drahá všem občanům v tomto státě bez rozdílu stavů i národností.
Kromě primérního účelu, který osnova sleduje, totiž zabezpečení obrany státu, jest účelem dalším opatření práce a zmenšení nezaměstnanosti. Že oba tyto účely jsou sympaticky vítány veškerým obyvatelstvem, je patrno ze spontánního a manifestačního přijetí osnovy poslaneckou sněmovnou a z prvních projevů tisku.
Vláda bude konati jen svou povinnost, jestliže kromě vlastního účelu, t. j. zabezpečení státu, bude zejména s hlediska sociálně politického dbáti podle svých intencí, aby novými investicemi byly opatřeny v rozsáhlé míře práce a zaměstnání podle možnosti zejména tam, kde je toho ke zmenšení nezaměstnanosti nejvíce potřebí.
Jakmile obdrží proto vláda, resp. finanční správa, příslušná zmocnění, žádaná osnovou, obrátí se ihned na obyvatelstvo s výzvou k upsání půjčky. Jest úmyslem vlády stanoviti upisovací lhůtu od 8. června 1936 do 11. července 1936.
Nová půjčka má býti dlouhodobá. K vydání dlouhodobé půjčky se vláda odhodlala po zralých úvahách úvěrově politických, zejména se zřetelem k tomu, že jde o investice dlouhodobé, nikoliv potřebu přechodnou. Zúročení půjčky pro běžné úpisy má býti 4 1/2%. Vedle dluhopisů 4 1/2% mají býti vydány dluhopisy 3%, jejichž výnos nebude podroben dani důchodové. Je to první typ čsl. dluhopisu, kde má býti vybírána daň u pramene. Úrok těchto dluhopisů jest o 1/3 nižší; finanční správa si tedy vybírá zde daň důchodovou ve výši 33 % předem a dostává ji nezkráceně.
S úpisem 3% je spojena další výhoda úplné amnestie, která znamená, že kapitály, použité k úpisu půjčky, jež dosud nebyly předmětem zdanění, resp. jejich výnosů, není třeba dodatečně přiznávati.
Posl. sněmovna přijala k vládní předloze další dodatek, podle kterého poplatníci, kteří budou míti v den účinnosti zákona nevyřízená odvolání, obdrží za určitých podmínek dobropis v zákoně uvedený, nejvýše 25 %, jestliže upíší půjčku ve stejné výši.
Práce a obrana, jež jsou účelem půjčky, a všechny výhody, zákonem půjčce přiznané, jsou zajisté dostatečnou pohnutkou, aby každý občan podle svých sil přispěl k zabezpečení státu i sebe. Může tak učiniti tím spíše, poněvadž dosavadní vývoj naší úvěrové i měnové politiky poskytuje záruku, že státní papír bude uložením dobrým a bezpečným.
To ukazuje vývoj úrokové míry, jejíž snížení přineslo úlevu nejenom pro stát, ale zejména pro hospodářství soukromé, jemuž umožňuje rentabilitu a přispívá k oživení podnikání. Dalším dokladem bonity státního dluhopisu jest i zabezpečení stability kursové, jež činí státní dluhopis dnes nejenom dobrým, nýbrž i mobilním prostředkem ukládacím.
Bezpečnost tuto podporuje v míře nemenší odhodlání vlády setrvati pevně na zásadách rovnováhy státních financí; také pokračující konsolidace hospodářská nasvědčuje, že se krisový hospodářský sestup zastavil a že začíná pomalý obrat k lepšímu. Důsledky toho mohou při zdravé politice finanční býti jen dobré. Můžeme-li tedy konstatovati, že se hospodářská situace stabilisuje, musíme tím spíše věnovati všechnu pozornost pořádku a rovnováze ve státním hospodářství.
Tato rovnováha je tím důležitější, když se ukazuje nutnost nových vydání na vybudování obrany státu. Mimořádná vydání budou nepochybně znamenati oběti pro poplatníky, poněvadž bude nutno rozpočtově zajistiti úrokovou a umořovací službu nové půjčky. Tato oběť bude jistě snesitelná, bude-li občanstvo míti vědomí, že správa věcí státních je vedena v duchu pořádku a konsolidace. (Výborně!)
Ale rovnováha státního hospodářství a vůbec pořádek ve finančním hospodářství je neméně důležitým činitelem pro bezpečnost a existenci státu, než zabezpečení jeho po stránce vojenské. Tímto problémem budeme se zabývati při jednání o rozpočet na příští rok. Půjde při něm o generální revisi celého státního hospodářství.
Finanční správa doufá, že bude v této své snaze plně podporována Národním shromážděním, jemuž především přísluší péče o spořádané hospodářství státu; zvláště počítá též na spolupráci s parlamentní úspornou a kontrolní komisí.
Dobrou politikou finanční budeme čeliti náporům s kterékoliv strany, aby případné vady a chyby nebyly propagačně proti nám využívány.
Svoje čestné místo finančně a hospodářsky konsolidovaného státu, jehož jsme si postupně v mezinárodním světě dobyli, obhajujeme úspěšně a musíme za všech okolností obhájiti, neboť je také jednou ze složek, podporujících naši mezinárodní bezpečnost. Nebylo by nám nic platno, kdybychom byli sebe lépe vybaveni pro obranu státu, ale při tom finančně a hospodářsky propadli rozvratu. Z dosavadního vývoje si musíme uvědomiti, že musíme spoléhati hlavně na sebe. Proto musíme tento pořádek hospodářský a finanční udržeti stůj co stůj.
Předpoklady pro tento zdárný vývoj v tomto směru jsou u nás dány. Je to především naše ukázněná demokracie, která v kritických dobách dovedla se vždy semknouti, když šlo o to, aby bylo uhájeno, co nás spojuje, t. j. společný, svobodný a demokratický stát.
Ale i hospodářsky není třeba se oddávati pesimismu. Jisto je, že nejhorší doby hospodářské deprese jsou za námi a že nastává byť pomalý, přece jen obrat k lepšímu.
Tento obrat posílíme a udržíme jenom, budeme-li míti pevnou vůli jej podporovati zjednáváním a udržením finančního pořádku ve státě i hospodářství soukromém, a uvědomíme-li si, že tento pořádek je také zárukou bezpečnosti státu. (Výborně! - Potlesk. )
Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh sen.Donáta, Tomáška, dr Kloudy, dr Karasa, Hackenberga a Thoře.
Prosím, aby byl přečten.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
Návrh sen. Donáta, Tomáška, dr Kloudy, dr Karasa, Hackenberga a Thoře:
Podepsaní navrhují, aby rozprava o prohlášení pana ministra financí, učiněném v dnešní schůzi, sloučena byla s projednáváním zprávy rozpočtového výboru stran usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o půjčce na obranu státu.
Předseda (zvoní): Kdo s tímto návrhem jmenovaných pánů senátorů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se. )
To je většina. Návrh byl přijata rozprava o prohlášení pana ministra financí sloučena bude s rozpravou o zprávě rozpočtového výboru stran usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o půjčce na obranu státu.
Budeme nyní projednávati další odstavec pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 200) k vládnímu návrhu zákona o půjčce na obranu státu (tisk 207) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan sen.Foit. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte!
Posl. sněmovna schválila předevčírem zákon o půjčce na obranu státu, vládní návrh tisk 473, a s neobyčejným porozuměním vyřídila celý materiál během 24 hodin. Stejné porozumění a rychlé vyřízení uložil sobě i senát. Vedle zákona o naší ústavě a zákona o samosprávných svazcích jsou tyto dva projednávané zákony, zákon na ochranu republiky a dnes projednávaný zákon o půjčce na obranu státu, nejdůležitější, neboť týkají se ochrany a udržení naší republiky, tedy statku nám nejdražšího. Oba tyto zákony směřují k tomu, udělati vše, abychom pro věčné časy zachránili a udrželi si naši republiku. Oba zákony byly nejen ve výborech, ale i v plenární schůzi přijaty téměř manifestačně. Obrana státu, chráněna jakýmkoli zákonem, bez finančních prostředků nebyla by ničím. Stát náš po celou dobu svého trvání nedal nikdy příčiny k porušení míru, naopak byl snad největším nositelem míru v Evropě.
Přes to cítíme, že u některých států, sousedících s námi, chování a úprava pásma sousedícího s námi, neodpovídá mírovému chování našemu, a proto jsme povinni učiniti vše, abychom byli pohotoví a silní.
Dnes jasně vidíme, že každý přátelský stát hledí především svých zájmů, a nás ponechává zatím na druhé koleji a všimne-li si nás v případě potřeby nebo i při uzavírání jakékoliv obranné smlouvy, pak bude s námi jednati jako rovný s rovným jen tenkráte, budeme-li míti ve svém státě naprostý pořádek a klid a budeme-li hospodářsky i vojensky připraveni na každý příští den.
Zákon na obranu republiky a zákon o půjčce na obranu státu mobilisuje veškeré hospodářské a finanční síly národů naši republiku obývajících. Ukládá-li zákon na ochranu republiky každému povinnost úplně přesně, pak zákon dnes projednávaný na rozdíl od toho nepřikazuje, neurčuje přesně, co každý občan má dáti, zde rozhoduje vlastenecká povinnost a cit, aby věnoval na obranu své vlasti každý tolik, co unese. O nutnosti a výhodách půjček bylo již mnoho mluveno a napsáno, ale hlavně to, že máme na mysli obranu státu jako povinný a neúprosný příkaz doby; doby, která sama do duší našich vkládá povinnost, aby úspěch byl úplný, aspoň takový, aby cizina, ať přátelská, či nepřátelská, viděla pevnou naši pospolitost a jednotu, a to v každém případě, kdy jde o zájmy naší republiky.
Každý, kdo by váhal, nechť přihlédne a vzpomene doby od roku 1620 do 18. října 1918, kdy národ po dlouhé době buduje nově své dějiny a pak nebude se rozmýšlet, má-li co dáti, ale rád půjčí možnou a přístupnou částku na opevnění hranic, na kryty, na doplnění veškerého zařízení moderní armády.
Konečně můžeme pevně počítati, že půjčka přináší jistotu, vedle náležitého zúročení také značné výhody daňové a že bude míti značný vliv na opatření práce a tím na zmírnění nezaměstnanosti.
Celý zákon je kratičký, neboť obsahuje jen 5 paragrafů. V úvahu přichází jen § 2, který uvádí, že půjčka bude vydána v dluhopisech 8% a 4 1/2%. Ti, kteří se chtějí zúčastniti daňové amnestie, obdrží dluhopisy 3%. Rovněž upisovatelé 3%ní půjčky jsou pro upsanou částku osvobozeni od daně důchodové.
Doporučuji jménem rozpočtového výboru slavnému senátu, aby tuto osnovu zákona tisk 475 schválil tak, jak se na něm usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo prvému přihlášenému řečníku, panu sen. Hokkymu.
Sen. Hokky (maďarsky): Veľavážený senát!
My nie sme proti štátnej pôžičke, ale nech nikto nepokladá za protištátny čin, jestliže z nás Maďarov len malý počet a málo bude upisovať, lebo my sme tak zchudobnelí, že našou najväčšou starosťou je naše všedné živobytie. Naši gazdovia sú zadlžení a naši živnostníci sú tak chudobní, že hromadne vracajú svoje živnostenské preukazy alebo nechajú svoji živnosť zaháľať. Mnohí prepustili svojich pomocníkov a svojich učňov len preto, že nie sú vstave zaplatiť za ne ani nemocenské príspevky. Naši maloobchodníci len vegetujú, bánk tak rečeno ani nemáme, a tie, čo máme, sú kapitálové chudobné.
Kapitálovej chudobe v Podkarpatskej Rusi najlepšie nasvedčujú tieto štatistické údaje: Koncom r. 1935 činily všetky vklady 54,3 miliardy. Z toho pripadalo na Čechy 37,9 miliárd, na Moravu a Sliezsko 11,4 miliardy, a totiž na tieto časti štátu pripadá takmer 50 miliárd. úhrn vkladov na Slovensku činil 4,1 miliardy, v Podkarpatskej Rusi však len 30,6 miliónov. Značná časť vkladov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi patrí však niekoľko novým gazdom, tak že na Maďarov pripadajú vskutku len odrobinky.
Naši penzisti boli rozdrtení nedostatkom štátneho občianstva a tedy ich počet je minimálny. Vôbec považujem za nesprávne, že vypísaniu štátnej pôžičky nepredcházala úprava otázky štátneho občianstva. Vo štáte je viac než 200.000 osôb bez štátneho občianstva a prevážna väčšina z toho podľa početného pomeru pripadá na Maďarov. Keby bolo došlo k udeleniu štátneho občianstva, bola by tým vytvorená vhodnejšia a príjemnejšia atmosféra pre upisovanie pôžičky.
Počet štátnych a verejných zamestnancov je vo vrstvách maďarských minimálny. Na Slovensku je verejných zamestnancov českej národnosti 43 %, na Podkarpatskej Rusi 49 %, ktorý počet sa vo stave četníctva a finančnej stráže zvyšuje na Slovensku na 80 %, na Podkarpatskej Rusi však takmer na 100 %. Do štátnych železiarieň v Podbrezovej prijali 7 úradníkov inženierov, všetkých zo zemí historických napriek tomu, že bolo mnoho slovenských uchádzačov. To isté platí tiež o úradníkoch a zamestnancoch novej rádiovej vysielačky v Banskej Bystrici, ktorých tiež poslali na Slovensko z Čiech.
Ku zchudobneniu obyvateľstva veľmi prispelo tiež okolkovanie peňazí, bankoviek, ktoré na Podkarpatskej Rusi znamenalo pre štátnu pokladnicu prírastok 115 miliónov, avšak pre obyvateľstvo znamená to veľké ochudobnenie. Odtiaľ pochádza tá kapitálová chudoba, ktorá sa tak silne prejavuje vo stave vkladov na Podkarpatskej Rusi.
Rumunské válečné škody sú dosiaľ len v malej časti, ba v docela minimálnom procente hradené. Zákon ustanovil, že kto má len nejaký malý majetok, nedostane náhradu, a preca je samozrejmé, že Rumuni pobrali majetky len tým, ktorí niečo mali. Vklady starej poštovej sporiteľne ešte ani dnes nie sú vyplatené, ač Maďarsko už dávno odovzdalo cenné papiere k ich úhrade. Touto liknavosťou je postižené veľa malých ľudí. Príjmy štátnej pokladnice sa zveľaďovaly okolkovaním bankoviek a platením dávky z majetku, ač to dosiaľ nebolo majetkom, vyrubili ju z úplného obnosu, ač nikto ešte neprehlásil, kolko procent týchto vkladov bude vyplatené. Veľa invalidov bolo pripravené o invalidné renty, ich invalidné príspevky boly snížené, a mnohý z invalidov a válečných vdov stratili svoju oprávnenosť na invalidnú rentu z nedostatku štátneho občianstva.
Samosprávne sväzky tiež úplne zchudobnely a sú zadlžené. Ký div, veď u veľkej väčšiny samosprávnych orgránov zvyšujú sa prirážky k priamym daniam na 600 ba 700 %.
Bolo by žiaducné a potrebné, aby i Podkarpatskej Rusi, tejto najchudobnejšej krajine, dostalo sa príslušných obnosov z investícií, lebo veď tam nielen vklady, ale tiež investície boly dosiaľ naprosto minimálne. Bezpočtukráť som žiadal o výstavbu železničnej trati Užhorod-Mukačevo-Sevľuš-Királyháza, k čomu bolo do rozpočtu zaradené 100 miliónov, ale kam sa tento obnos podel, to nám nepovie nikto. Podobne som žiadal o vybudovanie železničnej trati Terešva-Trebuša, naliehal som na výstavbu staničnej budovy v Király-háze, lebo tu je veľmi dôležitý železničný uzel smerom k Rumunsku; žiadal som o prestavbu silnice Sevľuš-Halmi na spôsob štátnych silníc, ale márne, a preca zahájením týchto prác verejného záujmu dostalo by sa chleba veľa tisícom nezamestnaných. Podkarpatská Rus má len jedinú riadnu silnicu medzi Užhorodom, a Jasinou, avšak i na tejto sú mosty a technické zariadenia v takom stave, že motorové vozidlá musia za každým krokom spomaľovať jazdu.
Vypisovanie pôžičky obrany štátu deje sa ostatne v docela zvláštnej dobe, lebo pán minister financií pred troma týždňami riekol, že v politike robenia dlžôb nemožno ďalej pokračovať. Tým viac prekvapuje, že za tak krátku dobu po tomto ministerskom prejave predkladá vláda tento návrh. Návrh nezmieňuje sa o tom, ako vysoká bude táto štátna pôžička. Výška obnosu bola z návrhu buďto z povrchnosti alebo úmyselne vynechaná. Ale nech končí upisovanie pôžičky akýmkoľvek výsledkom, každým pádom je potrebné a žiaducné, aby z nej brala účasť najchudobnejšia krajina aspoň podľa svojho početného pomeru a aby pri verejných prácach boli zamestnaní tamojší robotníci a podnikatelia. (Potlesk. )
Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Hackenberg. Uděluji mu slovo.
Sen. Hackenberg (německy): Pánové!
Prohlášení pana ministra věcí zahraničních ve schůzích zahraničních výborů, prohlášení pana ministru financí a ujištění pana presidenta republiky, že chceme dále působiti v zájmu zachování míru, bereme přirozeně s plným uspokojením na vědomí a všichni bychom si přirozeně přáli, aby všechny tyto snahy provázeny byly také úspěchem. Bohužel musíme konstatovati, že se nenalézáme v takové době a v takových poměrech, abychom mohli počítati s tím, že zůstaneme ušetřeni jakýchkoli zmatků. Musíme se obávati, že také my strženi budeme do nějakých zápletek a musíme přirozené s těmito poměry také počítati, tím spíše, ježto jsme z událostí poslední doby na bojišti v Africe a ze situace u nás v Evropě seznali, jak málo silnou je Společnost národů, jak málo můžeme spoléhati v oboru udržení míru na činnost Společnosti národů.
Tím však nebudiž řečeno, že chceme opustiti své zásadní stanovisko. Musí směřovati nejen k tomu, vykonati vše pro zachování míru, nýbrž musí směřovati také k tomu, aby se pokračovalo ve snahách k upevnění a posílení Společnosti národů, jakož i myšlenky odzbrojení, při čemž ovšem uznávám skutečnost, že je vyloučeno odzbrojovati v jedné zemi, nýbrž že odzbrojení jest jen tehdy možné, jestliže dána bude přiměřená jistota, že se také v jiných státech bude odzbrojovati, že tedy dána bude jistota pro zabezpečení míru. Při této příležitosti chci říci: Mluví-li se o zachování míru, o Společnosti národů, chceme-li mír zachovati vlivem Společnosti národů a jejím posílením, musí jí býti dána zcela jiná výkonná moc nežli dosud, musí tu býti také vůle použíti přiměřeným způsobem této výkonné moci. Dokud toho nemáme, nemůžeme mluviti o zabezpečení míru, musíme stále počítati s nebezpečím války a s tím, že také my nezůstaneme ušetřeni, že tedy také my musíme vykonati přiměřené přípravy.
Pohlédneme-li kolem sebe, musíme nejen konstatovati, že Československo je ve střední Evropě skoro ostrovem demokracie, že jsme obklopeni fašisticky ovládanými státy, u nichž vůli zachovati mír přes ubezpečování, které také odtud slyšíme, nelze bráti zcela vážně, tím méně musíme-li konstatovati, co všechno se v těchto státech podniká v oboru zbrojení. Ze všech těchto důvodů musí naše stanovisko k osnově zákona, kterou vláda předložila, býti zcela jiné nežli jaké by bylo a mohlo býti, kdybychom žili za normálních poměrů a v jiných dobách, kdyby to, co my chceme, bylo lze přivoditi a kdybychom své zásadní stanovisko, projeviti mohli nejen slovy, nýbrž také skutky. Uznáváme tedy, že je nutno zbrojiti, učiniti všechna opatření, nikoliv abychom útočili, nýbrž abychom hájili obzvláště nejdůležitější statek, život a zdraví obyvatelstva tohoto státu, nejen stát, jeho ústavu, demokracii, nýbrž také obyvatelstvo. Viděli jsme v Habeši a také při jiné příležitosti, ale obzvláště v Habeši, jak to vypadá, když někdo musí počítati s útokem dobře vyzbrojeného protivníka a když nevykoná včas přípravy k odvrácení takového útoku. Z těchto důvodů musíme také my souhlasiti s předlohou.
Nemůžeme však opominouti, abychom přece neřekli něco k této předloze. Je to především to, že k zabezpečení státu a jeho hranic, jeho zařízení a obyvatelstva je nejen zapotřebí, aby provedeno bylo vojenské zbrojení a učiněna byla všechna technická opatření, k jejichž zaplacení byla dnešní předloha podána, nýbrž máme za to, že potřebnou zárukou obrany státu také jest, aby obyvatelstvo státu bylo ochotno, připraveno a schopno stát brániti. Poohlédneme-li se v našem území, v území osídleném Němci, shledáváme, že většina obyvatelstva nalézá se ve zlé tísni, kterou způsobila hospodářská kráse, kterou nemáme v našem státě my sami, nýbrž která spolu je také následkem světové hospodářské krase. Ale musíme konstatovati, že obyvatelstvo německého území tohoto státu více nežli obyvatelstvo jiného státu a více nežli obyvatelstvo státu, které sídlí v jeho centru, postiženo je spolu, poněvadž právě my máme průmysl v pohraničí a poněvadž je to namnoze vývozní průmysl, který byl krisí obzvláště zle postižen.
Ze všech těchto důvodů, aby posílena byla ochota, pohotovost, aby dána byla také schopnost obrany, je potřebí, aby podniknuto bylo vše, přivoditi blahobyt obyvatelstva - nepůjdu tak daleko - přivoditi zmírnění nouze obyvatelstva. (Sen. Grünzner (německy): Existenční možnost!) Ano, existenční možnost, a pokud nebude možno vytvořiti existenční možnost, zmírniti alespoň nouzi jinými opatřeními. Jestliže nyní s touto předlohou souhlasíme, pak nikoli jen z toho důvodu, že jsme přesvědčeni, že jen tehdy se můžeme brániti, jsme-li ozbrojeni, nýbrž také z toho důvodu, poněvadž si slibujeme a poněvadž očekáváme, že obnosy, které z výtěžku půjčky vydány budou na investice, budou míti za následek zmírnění nouze, zmenšení nezaměstnanosti. Přejeme si jen, aby to, o čem nás pan předseda vlády a dnes také pan ministr financí ubezpečoval, že se při použití prostředků přihlédne - pokud to možno - k nouzovým územím, bylo splněno, a přejeme si, aby skutečně vzat byl zřetel k tomu, co jsme sami v jedné z posledních schůzí slyšeli z úst pana kol. Klofáče. Těšilo mne, když jsem z úst kol.Klofáče a později při jiné příležitosti z úst kol. Zeminové v posl. sněmovně mohl slyšeti, že uznávají, že to u německého obyvatelstva v nouzovém území působiti musí nejen roztrpčení, nýbrž i podráždění, když se při zadávání věř. prací v tomto území, kde nouze beztak je nesmírná, kde jsou tisíce nezaměstnaných, používá cizích dělníků. A přirozeně účinek je pak ještě větší, jsou-li to také národnostně cizí a jen národnostně cizí dělníci, kteří se do těchto krajin posílají. Tím se přirozeně vystupňuje nacionalismus, na kterém nemáme zájmu, na kterém však také stát nemá zájmu. Neboť tím se dělníci v takovýchto krajinách vhánějí do tábora, jehož projevy loyality nejsou tak zcela spolehlivé. Přejeme si nyní, aby sliby, kterých se nám dostalo, také skutečné byly plněny, ale nejen slib, že práce, pokud to je možno, provedeny budou v nouzových, územích, nýbrž přáli bychom si velice, aby také v podnicích, které se zaměstnávají zbrojařským průmyslem, které vyrábějí potřeby vojska, použito bylo také dělníků německé národnosti z nouzových území. Máme v takovýchto podnicích vysokou konjunkturu, dojde-li k přiměřenému upsání půjčky a bude-li provedeno použití půjčky. Nebude vždy možno vystačiti se stavem dělníků, který je nyní v podnicích. Když tedy je potřebí přijímati dělníky, přejeme si a žádáme naléhavě, aby se používalo také dělníků německé národnosti v podnicích zbrojařského průmyslu, které se nenalézají v německém území. Není to nespravedlivý požadavek, který klademe, nýbrž spravedlivý požadavek, na který můžeme klásti nárok. Přejeme si ovšem také, aby obnosů, které získány budou půjčkou, použito bylo účelně také úsporně. Řeknu-li "úsporně", pak mám na mysli, aby bylo postaráno o to, aby zvýšení konjunktury neotevřelo dveře dokořán spekulaci a aby se zabránilo lichvářským ziskům. Pokud a dokud vládě není možno prováděti tyto práce ve vlastních státních podnicích a ve vlastní správě, mají se provésti všechna opatření, aby se zabránilo tomu, aby soukromá spekulace z toho neměla neoprávněný zisk.