Pátek 29. května 1936

Kdybychom byli v normálnějších poměrech a v normálnější době nežli nyní, pak bychom nemohli tak beze všeho souhlasiti s předlohou, kterou vláda dnes předložila, nýbrž byli bychom nuceni žádati přiměřenou úpravu, opravu a doplnění předlohy. Neuzavírána se skutečnosti, že tato předloha obsahuje řadu nedostatků, přes které beze všeho dalšího nelze přejíti. Dovolte mi, abych poukázal alespoň na některé z hlavních těchto ne dostatků. Prvním nedostatkem jest, že z předlohy nemůžeme seznati výši obnosu, kterého se má dosíci. Kdyby šlo o normální projednávání, musela by se zvoliti vlastně jiná cesta. Vláda musela by přijíti s dodatečným rozpočtem, ve kterém stanoví, co chce učiniti, čeho potřebuje k úhradě tohoto dodatečného rozpočtu a musela by si vyžádati zmocnění k tomu, aby si prostředky k úhradě nákladů opatřila ve formě úvěrové operace. To by byla normální cesta.

Za druhé není v předloze nic obsaženo o způsobu použití sebraných prostředků, stejně tak jako o tom, kdo má rozhodovati o použití prostředků půjčky. Není tam také nic obsaženo o kontrole způsobu použití, nic o tom, zdali jde o opatření peněz na ten způsob, jak jsme to měli svého času při fondu pro ozbrojení, anebo zdali obnos, kterého se má dosíci a použíti; předložen býti má zákonodárnému sboru k usnesení a k možnosti kontroly, nic o tom, zdali věc přijde do státního rozpočtu a do závěrečného účtu. O všem tom není v předloze ničeho řečeno.

Dosti značný nedostatek je také v tom, že máme počítati s příliš dlouhou amortisační lhůtou. Sjednané půjčky mají se amortisovati ve lhůtě 50 let. Připouštím beze všeho a také my máme za to, že dnes nelze sjednávati krátkodobé půjčky. Ale možno také dlouhodobé půjčky sjednávati jen pro takovou dobu, ve které všechno to, co z této půjčky chceme opatřiti, bude existovati a tomu tak není při takovéto předloze, jakou je tato resp. při tom, co se tu má opatřiti. Tyto věci tak dlouho nepotrvají, jak dlouho trvá amortisační lhůta, a je velmi nebezpečné zatěžovati příští pokolení splátkami za investice, kterých již nebudou užívati. Jistě že také v tomto směru jsou zde vážné pochybnosti. Souhlasíme s tím, že oprávněny jsou také pochybnosti v tom směru, že se poplatníkům resp. daňovým defraudantům, kteří dovedli dosud své jmění zatajovati a kteří své daňové povinnosti nedostáli, platí ještě za to prémie tím, že nemusí ani platiti důchodovou daň z půjčky ovšem jen 3%ní. Obáváme se, že to nepřispěje ke zvýšení berní morálky. Není to zajisté správná cesta, když se daňovým defraudantům přiznávají výhody. Mám spíše za to, že by se také takovéto výhody měly přiznati jen těm, kdož plní svou povinnost vůči státu a dostávají své berní povinnosti.

Vidíte tedy, že předloha jistě nemůže čeliti každé kritice. Kdyby byly jiné doby, museli bychom žádati, aby se na předloze leccos změnilo. Ale mimořádná doba, ve které žijeme, a jen mimořádné poměry, se kterými musíme počítati, nutí nás souhlasiti s předlohou také v této formě, poněvadž, víme, oč jde. Nejde jen o ochranu státu jako takového, jde o zachování demokracie a jde nám také o vytvoření nových pracovních možností. (Potlesk. )

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan sen. inž. Havlín. Dávám mu slovo.

Sen. inž.Havlín: Slavný senáte! Přihlásil jsem se jménem klubu senátorů národního sjednocení k tomuto prohlášení:

Náš poměr k republice Československé, jakožto národnímu státu Čechů a Slováků, je tradičním poměrem věrnosti a upřímné lásky. Na něm nic nemění a nezmění naše postavení k dočasné vládní konstelaci, ba právě naopak toto naše postavení bylo, je a bude vždy určováno jen naší oddaností k státu a národu. Přichází-li tudíž vláda s předlohou zákona o půjčce na obranu státu - třebas podle našeho názoru značně opožděně - neváháme ani na okamžik a prohlašujeme jménem klubu senátorů národního sjednocení, že pro tuto předlohu budeme hlasovat. Prohlašujeme současně, že použijeme všeho svého vlivu na naši veřejnost, aby splnila nejkrajnější měrou svoji první a něj vyšší povinnost k svému státu a poskytla mu všechny nutné a žádoucí prostředky k zabezpečení jeho hranic, k dokonalé výzbroji armády a tím také k zajištění naší samostatnosti a nezávislosti.

Aniž bychom tímto svým spontánním rozhodnutím prejudikovali cokoliv na svém stanovisku k nynějšímu režimu, považujeme za nutné zdůrazniti své očekávání, že výnosu projednávané půjčky bude rychle a účelně použito jen k těm opatřením, kterých naléhavě vyžaduje bezpečnost republiky. Pokládáme za samozřejmé, že Národní shromáždění republiky Československé použije svých výsostných práv, ústavou daných a zaručených, k bedlivému sledování jak způsobu použití výnosu půjčky na obranu státu, tak i díla na jejím podkladě prováděného. I v tomto směru hlásíme se ke spolupráci a odpovědnosti.

K rychlému, zdárnému a účelnému zajištění bezpečnosti státních hranic, naší svobody a nezávislosti, je potřebí vnitřní jednoty národa československého. Jen národ vnitřně zkonsolidovaný a spojený velkou jednotící myšlenkou národní solidarity jest národem silným a nepřemožitelným. Ohromnou sílu národní myšlenky jako jednotícího impulsu ukázal nejskvěleji náš boj za svobodu a samostatnost. K ní je potřebí se vraceti ve všech fázích života národního a státního, jak učí tomu historický výrok, že státy se udržují těmi silami, kterými vznikly.

Připomínáme znovu a utvrzujeme veřejně slavnostní vyjádření revolučního Národního shromáždění, jež bylo dáno v čelo ústavní listiny, že my, národ československý, chceme upevniti dokonalou jednotu národa, zavésti spravedlivé řády v republice, zajistiti pokojný rozvoj domoviny československé, prospěti blahu všech občanů tohoto státu a zabezpečiti požehnání svobody příštím pokolením. (Potlesk senátorů národního sjednocení. )

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Juran. Dávám mu slovo.

Sen.Juran: Vážení pánové!

Naše stanovisko k obraně země bylo vyjádřeno již na 7. sjezdu komunistické strany Československa v Praze, kde je strana jasně formulovala. Taktéž resoluce, přednesená v posl. sněmovně k zákonu na ochranu státu, navazuje na usnesení sjezdová. Jsme si vědomi velkého nebezpečí, které hrozí národům této republiky se strany válečných paličů, najmě se strany hitlerovského Německa. Proto jsme se jasně vyslovili pro obranu země. Avšak proto také budujeme lidovou frontu, proto také budujeme frontu míru, poněvadž dnes fronta míru ohrožuje Hitlerovo Německo.

Avšak, vážení pánové, obrana země vyžaduje jiných opatření než těch, která mají býti prováděna na základě zákonů, které byly v obou komorách projednány a odhlasovány. Přesto, že obrana země vyžaduje rychlých opatření, přece jenom zaráží rychlost, najmě projednávání vládního návrhu zákona o půjčce, nazvané půjčkou na obranu státu. Vždyť to nejsme jenom my, kteří poukázali na nedostatky tohoto zákona, nýbrž byli to, najmě v rozpočtovém výboru, dokonce poslanci z koalice, kteří museli konstatovat, že zákon má veliké nedostatky a trhliny.

Jaký je náš názor na půjčku obrany státu, jaké jsou naše zásady? Především je naší snahou dosíci, aby byla půjčka nucenou zvláště pro bohaté. Kdo je především povinen přispívati na potřeby státu, když ne právě bohatí? Povinnosti a zvláště daňovou povinnost nemohou přece plnit ti, které tato společnost vyřadila z výroby! Kapitalistická společnost prokázala úplnou neschopnost nejenom po stránce organisace výroby, nýbrž i po stránce organisace distribuce. Organisační neschopnost této společnosti vyřadila z výroby 3/4 milionu dělníků. Vážení pánové, jestliže vyřazení takové armády z výroby znamená ochuzení konsumu, pak je pochopitelné, že se tento proces nezastavuje jenom u proletářských mas, nýbrž že se přenáší dále a že nemůže zůstati bez vlivu na střední vrstvy; že tedy nemůže znamenati nic jiného než zproletarisování středních vrstev, je samozřejmé. Znamená to ochuzení drobných živnostníků a zruinování drobných rolníků. Proč by tedy neměli býti ti, kteří připravili tento osud širokým masám lidovým, přitaženi a přinuceni plniti své povinnosti vůči státu?

Podle poslední účetní uzávěrky dosáhly daňové nedoplatky 4. 797, 741. 000 Kč. Pouze na daně přímé připadá z této částky 2. 167, 777. 756 Kč. Z toho je tedy jistě zřejmo, že majetné vrstvy svou daňovou povinnost neplnily, své zisky zatajovaly a kapitál ulejvaly do zahraničí, že projevily přespříliš málo vlasteneckého cítění, které se zastavilo u jejich kapes... Proč by zde tedy nemohlo býti použito donucovacích prostředků?

Taktéž na dani obratové figuruje položka nedoplatků 1. 718, 572. 543 Kč. Z uvedených čísel je vidno, kdo daňových povinností neplnil.

Podle vládního návrhu zákona budou tito daňoví defraudanti amnestováni a my nyní tuto defraudaci sankcionujeme. A vy byste, vážení pánové, chtěli nyní po nás žádati, abychom se sankcionováním těchto defraudaci projevovali souhlas proto, že se poskytují výhody právě těm, kteří mohli své povinnosti plniti. Těchto výhod nebude užívati ten, kdo už stejně byl na základě tohoto režimu zruinován, kdo nebude míti možnost upsati. A proč právě tito lidé, kteří dospěli tak daleko, že jsou dnes hotovi, že jsou majetkově vyřízeni, mají býti dnes zkráceni? Už v tom se projevuje jednostrannost zákona a je viděti, že se zde vychází vstříc majetným vrstvám. (Výkřiky sen. Svobody. )

Podle důvodové zprávy má tato půjčka oživiti investiční činnost a zmírniti nezaměstnanost. Tento úkol by mohl býti splněn pouze tehdy, kdyby byly přijaty naše návrhy. My to ve svých návrzích přesně konkretisujeme, říkáme, co se má prováděti: stavěti kryty, nemocnice, vybudovati sanitní službu, opatřiti masky najmě pro lidi vyřazené z výroby, pro nezaměstnané. Jak si mohou nezaměstnaní opatřiti masky, když nemají ani na chléb? Proto je povinností vlády, aby také na to bylo pamatováno, poněvadž tito lidé nebudou míti na to peněz.

My také už známe osud dosavadních půjček. Víme, kdo na tom vydělával. Víme, kdo na př. vydělal na konversní půjčce a jaký osud stihl půjčku práce. Co všechno bylo slibováno, jak se roztočí kola, a prosím: půjčka práce je už dávno pryč, kola se neroztočila a my dodnes ještě vykazujeme 3/4 mil. nezaměstnaných! (Výkřiky sen. Svobody. ) Za této situace je pochopitelně nemožné, aby se poměry zlepšily při nedostatečné organisaci výroby a při tom příživnictví.

Pan sen.Kroiher, příslušník strany republikánské, měl v rozpočtovém výboru odvahu tvrditi, že prý my chceme první na tom vydělávat, že prý my organisujeme stávky atd. Vážení pánové, vezměte nám vítr s plachet, zabezpečte robotníky, dejte jim aspoň tolik vydělat, aby mohli krýti své nejnutnější potřeby. (Tak jest!) Ale jak je možno žádat od dělníka, aby se nebránil proti nízké mzdě, když vydělává 4, 5 nebo 6 Kč denně? Jak chcete, aby s takovouto almužnou vyšel živitel rodiny? Nezdá se vám, že by se měl na to bráti zřetel? Nezdá se vám, že by bylo potřebí, aby byly zlepšeny poměry zemědělských dělníků, aby byly zlepšeny pracovní podmínky lesních dělníků? Bude-li dělník dostatečně honorován, může přijíti třeba 100 komunistů, může přijíti kdokoliv, on by ho hnal od prahu a řekl by: Příteli, co nás budete štvát, když jsme tak dobře honorováni?

Tedy tu se naskýtá možnost, jak zabezpečiti obranu státu a jak udělati z dělníků spojence. Ale vy si z nich spojence neuděláte, vy si z nich děláte prostě své nepřátele.

Stejně již zákonem na obranu státu bylo pamatováno na to, aby jakýkoliv boj, jakákoliv obrana dělníků byla znemožněna. Platí to zejména o těch podnicích, které budou pod dozorem státním, pod dozorem ministerstva národní obrany.(Hlasy: Ministerstvo národní obrany staví brdskou střelnici a vyhazuje z práce dělníky, kteří jsou četníky označováni za nespolehlivé!) Ano, bude bujet protekce, není zde stanovena hranice, kdy bude dělník označen za živel pro stát nespolehlivý. Pánové, vždyť to není jenom naše tvrzení, vždyť na to již dnes nedoplácejí jenom dělníci komunističtí. Již dnes vytlačují agrárníci dělníky, kteří jsou organisováni v organisacích, jejichž členové, poslanci, sedí dnes ve vládě, a vzájemně si konkurují. V každém případě na to doplatí dělník, bude-li míti odvahu říci: Ano, jeví se tu potřeba zvýšení mezd.

Myslím, že po této stránce toho bude využíváno těmi, kteří se dnes ,domnívají, že jsou předurčeni vládnouti za každou cenu. Viděli jsme to nejlépe v samé Praze, když stávkovali dělníci v Janečkově zbrojovce. Kdo tam organisoval stávku, kdo měl na tom zásluhu, že dělníci šli poraženi zpět do továrny a že veliká část jich zůstala mimo závod? (Hlasy: A kdo na tom vydělal?) Ano, a kdo na tom vydělal? Jde vám pánové o zotročení pracujících mas. Chcete prošitě z dělníků udělati otroky. Agrárníci pochopitelně budou využívati situace, poněvadž mají své ministerstvo nár. obrany, a budou se snažiti posíliti své posice tím, že budou do příslušných závodů dosazováni jejich lidé a že příslušníci jiných stran budou vyhazováni. To bylo také potvrzeno paní kol. Plamínkovou v rozpočtovém výboru, když pan sen. Kroiher žádal, aby mu byly konkrétně oznámeny skutečné případy. Z toho je zřejmé, že tu hrozí veliké nebezpečí pro pracující masy; na jedné straně bude bujeti protekce a na druhé straně nebezpečí vyhazovu.

My jsme také na to upozornili a dokonce to nebyla jen pí. kol. Plamínková, nýbrž i sám p. kol. sen. Krejčí musil konstatovati, že jsou zde obavy, aby na tom někdo nevydělával. Tento zákon nezaručuje dostatečné kontroly, tento vládní návrh zákona nekonkretisuje, k jakým účelům bude použito těchto peněz. Bude prostě utvořena válečná rada a ta bude míti neomezenou moc. A kdo v té válečné radě sedí? Zase jen strana, která si dělá dnes právo vládnouti za každou cenu, vládnouti stůj co stůj a vládnouti dokonce diktátorsky.

My při této předloze klademe také důraz na vybudování spojů ze strategických důvodů - a najmě silnic na východě - se Sovětským svazem. A tu je zajímavé, že pán sen. Modráček projevil obavy, že prý od Sovětského svazu nelze se nadíti nějaké účelné pomoci, a kdybychom se prý na to spoléhali, že bychom na to doplatili. Zde je viděti, jak je to neupřímně myšleno, že nemají důvěry ani v pakt o vzájemné pomoci mezi Československem a Sovětským svazem. Nu, pánům se vůbec nelíbí to, co přichází z východu, poněvadž těžce nesou, že úspěchy Sovětského svazu posilují pracující masy, těžce nesou, že je tam již uskutečněn socialismus, neboť oni by si přáli, aby kapitalismus vládl na věky, aby vládla společnost, která vyřazuje tak ohromné masy dělníků z výroby.

Nás také nesmí klamati stanovisko Henleinovců, nesmí nás klamat ujišťování, že budou hlasovati pro tyto půjčky. Známe ty kejkle, které se provádějí v severních Čechách, víme co se namlouvá německým dělníkům, že se jim říká, že se nemusejí báti Hitlera, že Hitler znamená pro ně osvobození, že se nemusejí báti, že budou nějakým způsobem ohroženi. Bylo to také včera formulováno ve výboru sen. Maixnerem, který říkal, že chtějí tím dokázat, že mínění Čechů o této straně není správné, že chtějí dokázati, že se Češi klamou a aby jich bylo také šetřeno při zákonu na obranu státu, aby mohli prováděti své kejkle dále, aby jim v tom nemohl nikdo brániti, aby tyto kejkle byly sankcionovány. Bude naším úkolem, abychom německé dělníky přesvědčili, jak by se strašně mýlili, kdyby těmto samo-spasitelům sedli na lep. My víme, jak ohromné nebezpečí hrozí našim dělníkům na severu, víme, jaké oběti by musili jako první přinášeti.

Zákon na obranu státu je takového rázu, že by potřeboval velkého zlepšení, a toto zlepšení by mohlo býti uskutečněno jenom tehdy, kdyby byly přijaty naše návrhy. Naše stanovisko je otevřené. My se netajíme se svými konečnými cíli, my se netajíme s tím, jaké jsou naše cíle. Včera nám vytkl v rozpočtovém výboru pan. sen. Kroiher: Kdyby čeští komunisté byli takoví jako jsou v Sovětském svazu, kdyby byli konstruktivní! - To už je otřepaná věc! Ruští komunisté jsou konstruktivní. Proč by nebyli? Vždyť vládnou sobě, vždyť se zbavili příživníků, vždyť se zbavili těch, kteří si osvojují ovoce práce dělníků; tam dnes již není strachu o zítřek, není již nejistoty, nýbrž radost ze života, tam je mládež zabezpečena. My také do svých návrhů dáváme pasus, že je potřebí bráti zřetel na mládež, poněvadž naše mládež je pomíjena. Jaké jsou perspektivy naší mládeže, jaká je její budoucnost, jací to z ní budou řemeslníci?

Vážení pánové, my prohlašujeme, že jsme pro obranu země, že jsme ochotni, máme odvahu a že jsme to postavili jako zásadní otázku, brániti zemi nejenom proti německému fašismu, nýbrž proti fašismu vůbec, a my bychom byli také ochotni i pro tento návrh hlasovati, ale hlasovali bychom pro něj teprve tehdy, kdyby naše pozměňovací návrhy byly přijaty. Nebudou-li tyto návrhy přijaty, zdržíme se hlasování. (Potlesk komunistických senátorů. )

Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. Thoř.

Sen. Thoř: Vážený senáte!

K osnově zákona o půjčce na obranu státu prohlašuji jménem klubu senátorů strany živnostenské, že plně uznáváme nutnost obrany státu v každém směru, ať po stránce mravní, hmotné i vojenské, aby stát byl zabezpečen proti eventuálnímu překvapení a aby byla jeho existence trvale zabezpečena. Nemůžeme a nesmíme se spoléhati na nikoho, jen sami na sebe, a i když všemožně usilujeme o zachování míru, musíme učiniti taková opatření, aby mír nebyl porušen.

Ale obrana státu nespočívá pouze na zákonných opatřeních, nýbrž, a to v největší míře, na spokojenosti lidu. Hlad a bída byly by špatnými strážci státu a je tedy nutno, aby hlavní pozornost byla obrácena k řešení otázky nezaměstnanosti, a to jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. O této otázce bylo sice již mnoho mluveno, ale výsledky neodpovídají množství slov.

Má-li býti tato otázka s úspěchem řešena, musejí býti především zjištěny její příčiny a ty musejí býti odstraňovány. Dokud se tak nestane, nebude nezaměstnanost ani zmenšena, tím méně odstraněna. Přechodný pokles nezaměstnanosti v sezónní době není známkou, že jí skutečně ubývá, a není měřítkem pro zlepšování hospodářských poměrů. Jsme přesvědčeni, že se při zjišťování příčin tak veliké nezaměstnanosti jaká je u nás nyní, přijde na to, že je zaviněna v největší míře chamtivostí velkokapitálu, který vyhazuje tisíce lidí ze závodů a dílen, v překotné a bláznivé racionalisaci, z níž plyne prospěch do kapes několika jednotlivců, na kterýžto zisk musí přispívati poplatnictvo ve způsobu podpor v nezaměstnanosti, ve formě daní a dávek.

Nezaměstnanost je dále zaviněna systémem filiálkovým, družstevním i domy jednotkových obchodů. Zbavuje samostatné živnostníky-poplatníky práce a existence. Je na čase, aby tomu byla učiněna přítrž, aby to bylo znemožněno.

Ministr financí se zmínil ve svém prohlášení, že touto půjčkou se rozšíří pracovní možnost. Vítáme toto prohlášení, ale připomínáme, aby bylo učiněno opatření, aby tuto práci konali lidé a ne stroje, poněvadž by uváděné naděje mohly býti klamné.

Jen tenkrát, když zde bude nejen snaha, nýbrž i vůle a čin zařazovati na místě železného robota lid do procesu práce, získá se důvěra, která bude největší oporou státu. Jsme pro to, aby stát byl chráněn a zabezpečen všemi prostředky, aby mimo zákonná opatření bylo pracováno k hospodářskému posílení všech vrstev národa.

Je samozřejmou věcí, že živnostnictvo je ochotno přinésti na obranu státu všechny snesitelné oběti, a má jen to přání, aby mu bylo měřeno stejnou měrou.

Opakuji, že vítáme tuto předlohu a budeme pro ni hlasovati. (Potlesk. )

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Pfrogner.

Sen. Pfrogner (německy): Pánové!.

Slyšíme-li slovo půjčka na obranu státu, pak mimochodem nás napadá vzpomínka na podobné slovo, které nemáme v nejlepší paměti, slovo: válečná půjčka. Jestliže stát vypisuje půjčku a půjčka má býti upsána, děje se tak buď ze svobodné vůle státního občana, z nadšení a vlastenectví anebo pod jakýmsi mírným nátlakem, v každém případě však s pocitem, že takový státní občan vykonal svou povinnost vůči státu, a zajisté také u vědomí, že státu jakožto dlužníku může důvěřovati. Tuto důvěru k dlužníkovi, kterým v tomto případě je stát, československý stát po skončení války trpce zklamal. Následkem toho musíme konstatovati, že psychologická nálada obzvláště v sudetsko-německém lidu pro něco podobného jako je válečná půjčka následkem těchto poklesků, které dosud nebyly napraveny, obzvláště příznivou není. Máme-li při tom na mysli, že jiné věci nás nutí k těžkým pochybám, jak této půjčky, která má sloužiti k odstranění nezaměstnanosti, v nejbližší době bude použito, máme-li obzvláště na mysli, že věc ústřední banky nyní již po celá léta čeká na uspokojivé rozřešení, povážíme-li, že si vláda v otázce Fénixu ukládá zdrženlivost, která znenáhla obzvláště v sudetsko-německém území vzbuzuje oprávněné zneklidnění, pak porozumíte, že k tomuto zákonu svůj souhlas můžeme dáti jen po zralém uvážení, s velikými výhradami a těžkými pochybnostmi. Je bohužel také zjištěno, že opětovně dané sliby nebyly splněny tou měrou, jak se mohlo očekávati, a že jednání se státními občany, i když pan ministr Krofta, což chceme uznati, teprve v posledních dnech označil nás, sudetské Němce, jako druhý státní národ, přece není stejné jako s ostatními státními občany.

V posledních dnech na příklad snesly se v okolí Nové Paky těžké živelní pohromy. Dlužno uvítati, že pan ministr vnitra dr Černý a ministr soc. péče inž. Nečas ihned tam přispěchali a zasáhli, aby se nuznému obyvatelstvu dostalo v prvém okamžiku pomoci. Neboť kdo rychle dává, dvakrát dává. Musíme však konstatovati, že také německé území, tak Šluknov, Dubá, Mikulášovice a němečtí pěstitelé vína kolem Bratislavi v posledních dnech byli postiženi těžkými živelními pohromami a že dosud v těchto obcích na zmírnění stejné nouze nic nebylo podniknuto. Náš klub učinil dnes v té věci podání, o kterémž doufáme, že k němu bude na směrodatných místech vzat přiměřený zřetel, aby nám Němcům odňat byl konečně jednou trpký pocit, že nejsme druhým státním národem, nýbrž jak se kol. Richter jako zpravodaj v posl. sněmovně vyjádřil, státními občany druhé třídy.

Díváme-li se na předlohu, na tuto novou půjčku, musíme si také bezděky vzpomenouti na půjčku práce a konstatovati, že tato půjčka práce v německém území státu nezanechala takřka žádných stop. Nemohli jsme nikterak konstatovati nějaké úlevy, kterých se tím mělo dostati hospodářství. Musím dále poukázati k tomu, že nezanechala také stop potud, ježto o této půjčce práce dodnes nebylo předloženo žádné vyúčtování. Tvrdí se, že je zde ještě asi jedna miliarda z této půjčky. Ale jakým účelům sloužila a kde se nalézá, to zdá se býti státním tajemstvím. Těžké pochybnosti nutno vysloviti také proti tomu, že v zákoně není nic obsaženo o výšce půjčky a že neodpovídá řádnému hospodářství státu, když se nestanoví žádná hranice. Bylo by tedy potřebí přiměřeně terminovati anebo stanoviti lhůtu, ve které se má upisovati. Nejdůležitějším však zdá se nám býti použití půjčky. K tomu považujeme zvláštní záruky za bezpodmínečně nutné. Není především přípustno, aby se půjčky snad použilo k úhradě vzniklých již nákladů, nýbrž musíme naopak klásti největší váhu na to, aby se jí použilo jen pro příští práce, ježto přece má sloužiti ke zmírnění hospodářské nouze. Zde nutno zaplašiti všechny pochybnosti, k nimž bohužel podle dosavadních zkušeností jsme až příliš oprávněni. Musíme žádati, aby sudetsko-německé hospodářství mělo spolu užitek z očekávaných výhod. Musíme očekávati, že při kompensačních obchodech s cizinou přiměřený zřetel vzat bude k našemu průmyslu, našemu obchodu a živnostem. Musíme konečně také žádati, aby při všech pracích, jež vypisují veřejná místa, ať to jsou silnice, železniční stavby, mosty atd., naši ne zaměstnaní v přiměřeném měřítku nalézali zaměstnání, při čemž obzvláště přihlédnouti nutno k tomu, že danými již jednou poměry právě sudetskoněmecké území jest hospodářskou tísní obzvláště postiženo a že sudetsko-německé dělnictvo obzvláště trpí nezaměstnaností. Musíme tedy toho dbáti a klásti podmínky, že učiněno bude vše, aby tato půjčka dosáhla svého cíle: opatřiti práci a chléb a zmírniti nouzi, především v německém úze mí. Poněvadž na tento požadavek kladli jsme zvláštní váhu, podali jsme jak v poslanecké sněmovně tak také zde v senátě návrh a konstatujeme rádi, že (koalice tento náš návrh přijala za svůj. Zároveň prohlašujeme: Jde nám skutečně jen o věc. Je nám následkem toho lhostejno, zdali tento návrh bude přijat jako návrh sudetskoněmecké strany, anebo zdali my se musíme zříci slávy, že byl přijat návrh oposiční strany, a koalice tento návrh přijala za svůj. Nejde nám o formalismus, nýbrž o skutečnou práci.

Po zkušenostech s půjčkou práce musíme žádati, aby zřízena byla zvláštní kontrola, a to parlamentní kontrola, jejíž povinností je zadávati, prováděti a vyúčtovati všechny práce (Souhlas.) a která má také provésti vyúčtování celé půjčky; má především také přezkoumati, zdali se těchto nových prostředků použije k novým pracím a nikoli k úhradě starého nákladu, žádáme přiměřenou účast na této kontrole, poněvadž máme za to, že to je právo, které se nesmí omezovati jen na koalici, neboť také my zastupujeme upisovatele půjčky. Proto se dožadujeme při kontrole o použití půjčky téhož práva jako ostatní.

Nechci se nyní pouštěti blíže do ostatních nedostatků předlohy. Kritisovali je již jiní řečníci. Chci jen konstatovati: Jestliže přes všechny nyní projevené pochybnosti a výhrady a jen za projevených podmínek hlasujeme pro předlohu, pak činíme tak proto, poněvadž považujeme za svou povinnost přispěti ke zmírnění nouze v německém území a ne chceme dát uniknouti příležitosti, abychom plnili tuto svou prvou povinnost vůči našemu lidu, přesvědčeni jsouce, že tím pomáháme nejen našemu lidu, nýbrž také ostatním národnostem a státu.


Související odkazy