Další úlevu přináší ustanovení, že odvolací komise je také oprávněna vyříditi odvolání narovnáním, kompromisem s poplatníkem. K tomu dlužno poznamenati toto: Instruování odvolání děje se u vyměřovacích úřady, t. j. u berních správ. Doposavad se stalo někdy, že po vleklém jednání mezi poplatníkem a vyměřovacím úřadem projevil poplatník ochotu vyříditi odvolání kompromisem, narovnáním. Tento způsob narovnání, prováděný u berní správy, nebude ani dnes možný, ale jistá náprava děje se v tomto směru tím, že se připouští vyříditi odvolání narovnáním ve stadiu odvolacím.

V novele zákona jsou zřejmy i sociální tendence, ať už jde o trestnost při zatajení příjmů, povinnost obchodních jednatelů k všeobecné dani výdělkové, o služební platy osob zaměstnaných v podniku. stanovil se pro ně limit 250.000 Kč - či o zdaňování mimořádných darů ze služebního poměru a o povinnost úřadu z moci úřední přihlížeti bez žádosti stran při vyměřování daní ke srážkovým položkám a výhodám pro poplatníka, jež vyplývají ze zákona a jež jsou ze u spisů patrny. O těchto dvou posledních ustanoveních si dovolím zmíniti se dále.

Otázka zdaňování mimořádných darů, jež dostávají zaměstnanci od svých zaměstnavatelů, byla až dosud jednou z nejožehavějších otázek pro finanční správu. Když šlo o takové dary, na něž zaměstnanec neměl právního nároku, zdaňovaly je vyměřovací úřady jen tehdy, když se dary opakovaly s jistou pravidelností (2, 3 léta za sebou), protože usuzovaly, že s takovými dary může dotčený zaměstnanec počítati, když se opakují s jistou pravidelností a nejsou ojediněle zaměstnanci vypláceny. Vyměřovací úřady postupovaly tu ve shodě s prováděcím nařízením k §u 7 zák. o přímých daních. A tu se našli šikovní poplatníci (a byli to poplatníci se statisícovými příjmy), kteří si dali od svého zaměstnavatele vypláceti mimořádné dary, ne však každoročně, nýbrž ob jeden či ob dva roky, a to ve výši, která představovala dvakráte či tříkráte tolik, než co dostávali dříve každý rok na mimořádných odměnách. Byly to statisícové částky, které tímto jednáním unikaly zdanění. Je tudíž jenom výrazem daňové spravedlnosti, že podle novely budou ať každoročně či ojediněle vyplácené mimořádné dary, jež obdrží zaměstnanci od svých zaměstnavatelů, podléhati dani důchodové, pokud přesahují ročně 20.000 Kč.

Co se týče další,daňové spravedlnosti, zavádí se v nejvyšší čas v tom ohledu, že vyměřovací úřad musí přihlížeti z úřední povinnosti při stanovení vyměřovacího základu ke srážkovým položkám a výhodám pro poplatníka ze zákona vyplývajícím, které jsou ze spisu patrny, i když jich poplatník neuplatnil, jakmile se stanoví daňový základ v jiných položkách proti přiznání v jeho neprospěch.

V dosavadní praxi byly nejčastější případy, že vyměřovací úřad z výdajových položek v přiznání poplatníkově některou položku k daňovému základu připočetl bud jako položku investiční nebo osobní a tedy jako neodčitatelnou, avšak odečitatelné daně, jež byly podle výkazu berního úřadu zaplaceny vyšší částkou, než si poplatník v přiznání odečítal, odečetl mu částku podle přiznání, tedy částko menší. Poplatník neví, jak mu berní úřad jeho platby súčtuje, na které daně a za která léta. Ve svém přiznání si odečítá platby na daň tak, jak je na složence, jíž daně platil, vyznačil, protože se domnívá, že berní úřad platby súčtuje tak, jak je poplatník vyznačil. Některý rok podle úředního výkazu berního úřadu o platbách poplatníkových na daně jest úhrn odpočitatelných daní menší, než si poplatník v přiznání odečítá, a tu mu vyměřovací úřad uznal oproti přiznání menší částku odpočitatelných daní. Jiný rok je podle stejného výkazu úhrn plateb na daně vyšší, a tu mu vyměřovací úřad uznal odpočitatelné daně zase menší, a to podle poplatníkova přiznání třebaže mu v jiných srážkových položkách provedl škrty. Tomu dvojitému loktu vyměřovacích úřadů má býti učiněna přítrž.

Slavný senáte, budiž mi dovoleno učinit domařskou vsuvku. Berní šroub se v poslední době přitahuje na majetek domovní a k prasknutí. Máme ochranu nájemníků, ale přes to přese všechno jdou berní správy proti domovnímu majetku tak, že na př. neúměrně zvyšují hodnotu bytů majitele domu a nespravedlivě a nadměrně zvyšují hodnotu bytu domovníkova. Činžovní daň u nás v republice je jedna z největších v Evropě. Bude tedy nutno ji snížit.

Problémem je nešťastná t. zv. amortizační kvóta při domovním majetku. Dům ztrácí časem na hodnotě, a tu je majitel domu oprávněn srážeti si t. zv. amortisační kvotu po tolik let, na kolik jest odhadnuta amortisační doba, aby dům byl amortisován. Všechno se u nás po válce zvýšilo, řekněme, nejméně sedminásobně, takže amortisační kvoty, které se teď za republiky odpočítávají, měly by býti proti době předválečné také zvýšeny aspoň sedmkrát, jinými slovy: měly by býti valorisovány. To se však neděje, nýbrž se to pomalu blíží k tomu, že se rakouská koruna počítá pomalu za rovnou koruně československé, takže tím majitel domu trpí, právě nízkostí amortisační kvoty, ačkoliv by zde byl jednoduchý způsob, jak věc tuto vyřešit. Za Rakouska bylo základem měny zlato, u nás v republice máme také zlatou měnu. Řeknu jenom příkladem, teoreticky: Když se dům za rakouské zlaté měny postavil za 80 kg zlata a amortisační doba se odhaduje na př. na 80 let, následuje z toho, že každý rok činí amortisační kvota 1 kg zlata; ale protože se zlatem neplatí, mělo by se odpočítávati tolik, co zlato nyní stojí, tedy sedminásobek proti předválečné koruně, takže by to bylo spravedlivé, když by za 80 let - teoreticky řečeno - měl majitel domu pohromadě částku, za kterou by mohl vystavěti stejnou budovu v takové kvalitě, jako byla původní. To se však neděje a tím majetek domovní velice trpí.

Apeloval bych na přítomného pana ministra financí, aby této otázce věnoval svou pozornost. Je to věc spravedlivá a podklad její, jak jsem si dovolil vyložit, je rovněž správný a očividný.

Slavný senáte! Celkem možno říci, že přijímáme všichni daňovou novelu s nadějí, že dosavadní napjatý poměr mezi finančními, úřady a poplatnictvem dozná tolik žádoucího uklidnění jak pro poplatnictvo, tak i pro stát, - neboť jenom oboustranným plněním zákonných povinností, jak se strany finančních i úřadů, tak se strany poplatnictva, vznikne a prohloubí se nutná vzájemná důvěra, důvěra ve stát demokratický a spravedlivý.

Pro předlohu budeme hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má nyní pí sen. Plamínková.

Sen. Plamánková: Pane předsedo, slavný senáte!

Přihlásila jsem se ke slovu jen z jediné příčiny, abych proti teorii, kterou zde rozvinul pan sen. Paulus, pokud jde o možnost loyálního soužití národa československého a u německého v naší vlasti, postavila teorií o jeho možnosti nebo nutnosti. Teorie, že může býti ke státu loyální jenom občan ve státě, který patří cele a plně a jen jeho národu, je překonána dávno nejen Švýcary, kde žijí pohromadě velmi přátelsky tři národové (Tak je!), ale i ve Spojených státech amerických, kde až do války byla příkladná loyalita všech nejrůznějších národů ke státu. Soudím, že šovinistická výchova, která dnes tak bují nejen v sousední říši, ale i v Itálii a jinde, jest jen snahou, aby tyto státy ospravedlnily před svým vlastním lidem dodatečně své nešťastné - válečné - promiňte mi to slovo - avantury. Vím, že by mohla ona příčina zbrojení sváděti k domněnce, že jsme kdovíjak daleci skutečného míru. Myslím, že nesmíme ztráceti hlavu, musíme viděti, že v dnešním světě každé rozdělování národů je nemoc velice nebezpečná v celé Evropě. Evropa potřebuje klidu; nesnesla by ani pangermanismu, ani panslavismu nebo jiného pan... Evropa potřebuje klidu, což to všichni rozumní necítí?

Pan sen.Paulus chápal projev pan Henleina jako projev lásky k národu. Nemá ji nikdo, ani pan Henlein, hlásá-li nenávist, nebo vidí-li v nás nenávistníky, rozděluje-li lidi, kteří jsou osudem po staletí spjati. Tak k tomu míru Evropy nedojdeme, ale ovšem také ani, zajisté na štěstí národa, pan Henlein by nedošel.

Pan sen. Paulus přirovnával šovinism pangermanismu pana Henleina ke spravedlivé snaze našeho národa v Rakousku po spravedlnosti. Nic více jsme nikdy v Rakousku nechtěli než spravedlnost. Jen si vzpomeňme na dva výroky Otce vlasti Palackého: Kdyby Rakouska nebylo, musili bychom je vytvořit. - Ale Rakousko nepochopilo této snahy po spravedlnosti, nedovedlo býti spravedlivé a tak po velmi zlých zkušenostech z té nerozumné rakouské politiky plynou Palackého slova: Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm! (Výborně!), `

A nyní senátor ze strany, která chce býti nejnárodnější, přirovnává naši svatou nespokojenost v Rakousku, jehož jsme byli nejcennější a při tom zneuznávanou součástí, ke kverulantství pana Henleina.

Kverulantství! Pan sen. Paulus přece sám řekl, že republika Československá dala našim spoluobčanům německé národnosti práva podle mírových smluv - nikoliv, já říkám, že republika dala více práv než byla povinna. Snažíme se - a je to správné - dáti jim rovné právo - a jistě bychom na této loyální spolupráci byli dále, kdyby právě takoví lidé, jako pan Henlein, nestrašili pangermanismem.

Pan Henlein nemá ani stínu oprávnění k výrokům, které citoval ráno pan předseda vlády. Nesmiřujeme se proto se stanoviskem pana Henleina, jako pan sen. Paulus, který jeho neloyálnost považuje za přirozenou. Každý nezaslepený, historií a válkou poučený člověk ví, že válka jen a jen ničí hodnoty, hodnoty lidských životů, hodnoty hmotné i hodnoty mravní. Každý takový člověk bude usilovně pracovat, aby nedával příčiny k šovinismu druhé strany, aby razil cestu teorii humanismu, smiřování lidských interesů, nebude považovati dnešní vyhrocený šovinismus za správnou, oprávněnou lásku k národu. Milovat své neznamená a nesmí u moderního, rozumného člověka, tím méně národa, znamenat nenávidět druhé. Toto heslo jest a doufám bude heslem všech státotvorných Čechoslováků. A jestliže jsou naši němečtí spoluobčané nositeli života a ne smrti pro své vlastní syny, tedy až ulehnou vášně vzbouřené dnešním systémem v sousední říši, budou i spolupracovníky na lidském životě nás

m všech v rámci naší republiky, jak toho důkazy máme u těch z nich, kteří nejsou opojeni vínem pangermánství. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Senát je způsobilý se usnášeti a přistoupíme k oddělenému hlasování o každé ze společně projednávaných osnov zvláště.

Ad1. Hlasování o osnově zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a, n., o dani z masa (tisk 254).

K této věci byl mně podán doplňující návrh sen. Mikulíčka a Zmrhala.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr. Bartoušek (čte):

Doplňovací návrh sen. Mikulíčka a Zmrhala:

V §u 3 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., budiž za odst. 2 vložen nový odst. 3 tohoto znění:

"(3) Od daně z masa z domácích porážek, určených pro domácí potřebu, jsou osvobozeny všechny osoby, jejichž roční důchod nepřekročil 15.000 Kč."

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Krejčímu.

Zpravodaj sen. Krejčí: Slavný senáte?

Dodatkem k včerejšímu referátu chci sděliti ještě toto:

Hospodářové, chovající vepřový dobytek, bývají často zavázáni kontraktně dodávat z tohoto dobytka buďto určitou váhu masa, nebo případně celá prasata svým výměnkářům, a to nejen výměnkářům rodičům, nýbrž, pokud usedlost byla koupena nebo jiným způsobem zcizena, i osobám cizím. Aby snad dávání tohoto výměnku nebylo považováno za jiné použití masa, vytěženého pro vlastní spotřebu, smluvil jsem se se zástupcem ministerstva financí, že ministerstvo dá prováděcím nařízením pokyny, aby i dávání těchto výměnků bylo považováno za vlastní spotřebu, takže i když hospodář dá celé zabité prase výměnkáři z povinnosti, kterou mu ukládá jeho závazek, nebude toto zabité prase povinen zdaniti.

Za druhé: Ustanovení §u 13 zákona čís. 262 z r. 1920, je částečně sistováno, potud, pokud se vztahuje na případy porážky uvedené v §u 1, odst. 2 zákona. § 13 zákona z r. 1920 praví totiž, že řezník, který vykonává porážku pro někoho jiného, jest povinen přesvědčiti se před výkonem porážky, že zvíře zabíjené bylo náležitě zdaněno, že je povinen složenku spolupodepsati a že odpovídá a ručí za daň i případně pokuty, a to i tehdy, když porážka byla vykonána jen jeho zřízencem. Poněvadž by se však mohlo státi - dnes tím spíše - když dává si hospodář od řezníka resp. jeho zřízence zabíjet prase nebo jiné drobné dobytče, že řezník ví, že tu jde o hospodáře platícího daň paušálem, a nemůže sledovat, zdali hospodář po zabití maso vytěžené z porážky prodá, poněvadž to tedy nemůže sledovat, není spoluvinen a proto v těchto případech nebude potahován k odpovědnosti ani tehdy, kdyby se hospodář dopustil zkrácení daně, poněvadž řezník nemůže to věděti a odpovídá tedy za zkrácení daně pouze zemědělec sám.

Toto prohlášení činím na základě dojednání se zástupcem ministerstva financí a jako včerejší prohlášení, tak i toto prohlášení je vlastně důvodovou zprávou k zákonu a bude prováděcím nařízením pojato do ustanovení, za kterého se bude zákon provádět.

Pokud se týče návrhu pana sen. Mikulíčka a druhů, navrhuji zamítnutí. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, žádám pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Vzhledem k podanému doplňovacímu návrhu sen. Mikulíčka a Zmrhala budeme hlasovati ve čtení prvém takto:

Nejprve budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Mikulíčka a Zmrhala na doplnění §u 3 novým odstavcem 3.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.) Nejsou námitky.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle

zprávy výborové; nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. Mikulíčka a Zmrhala na doplnění §u 3 novým odstavcem 3, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 248.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 254).

Táži se pana zpravodaje sen. Krejčího, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Krejčí: Nikoliv.

Místopředseda Donát: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, právě schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 254, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 248.

Přistoupíme nyní ke hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o přímých daních (tisk 255).

K této věci byly mně podán pozměňovací návrhy sen: Mikulíčka, Zmrhala a Kreibicha a sen. Enhubera, Pfronera a Maixnera asen. ing. Havlína a dr. Matouška, jakož i revoluční návrhy sen. Enhubra, Pfrognera a Maixnera;

Žádám; aby podané návrhy byly přečteny.

Tajemník senátu dr. Bartoušek (čte):

A. Pozměňovací a doplňovací návrhy sen. Mikulíčka, Zmrhala a Kreibicha:

1. V §u 2 budiž odst. 4 doplněn ustanovením:

Dále jsou od důchodové daně osvobozeny požitky - válečných poškozenců, invalidů práce.

2. V §u 3 nechť odst. 1 zní:

"(1) Od důchodové daně jsou dále osvobozeny osoby, jejichž veškerý v době pro zdanění rozhodný (§ 7) dosažený důchod nepřesahuje 12.000 Kč; u osob s třemi příslušníky rodiny (§ 5) zvyšuje se tato částka na 13.200 Kč; u osob se čtyřmi takovými příslušníky rodiny na 14.400 Kč a konečně u osob s pěti a více takovými příslušníky rodiny na 15.600 Kč; tento pro prosté minimum stanovený počet příslušníků rodiny (§ 5) snižuje se u vdovců (vdov) vždy o jednoho takového příslušníka."

3. V §u 18 nechť odst. 1 zní:

" (1) Daň důchodová činí ročně:

Ve stupni	Z důchodu přes Kč	až včetně do Kč	V procentech z důchodu
1	12.000	16.000	1/2 %
2	16.000	20.000	3/4 %
3	20.000	25.000	1 %
4	25.000	30.000	2 %
5	30.000	40.000	3 %
6	40.000	50.000	4 %
7	50.000	60.000	6 %
8	60.000	70.000	7%
9	70.000	80.000	8 %
10	80.000	90.000	9 %
11	90.000	100.000	10 %

Od 100.000 Kč do 500.000 Kč z každých dalších 100.000 Kč 30 %; od 500.000 Kč do 1,000.000 Kč z každých dalších 100.000 Kč 40%; od 1,000.000 Kč do 5,000.000 Kč z každého dalšího milionu 50 %; přes 5,000.000 Kč z každého dalšího milionu 70%."

4. V §u 30 nechť odst. 1 zní:

"(1) Daňová srážka činí:

a) z požitků vyplácených týdně:

přes 250 Kč do 260 Kč	1 Kč
od 260 Kč do 350 Kč za každých dalších 20 Kč	10 hal.
přes 350 Kč do 500 Kč za každých dalších 30 Kč	20 hal.

b) z požitků vyplácených měsíčně:

přes 1.000 Kč do 1.050 Kč	4 Kč
od 1.050 Kč do 1.350 Kč	5,40 Kč
přes 1.350 Kč až 2.500 Kč za každých dalších 50 Kč	30 hal.

5. Odst. 5 v §u 30 a odst. 6 v §u 32 se doplňují zněním:

"Zúčtování daně důchodové srážkou z mezd a platů musí býti provedeno do 15. ledna každého roku a zjištěný přeplatek v každém případě musí býti vrácen nejdéle do 1. února každého roku z úřední povinnosti."

6. V §u 31., odst. 1 nechť lit. a), b) a c) znějí:

"(1) Srážka se nevykoná, nedosahují-li požitky:

a) měsíčně 1.350 Kč anebo týdně 330 Kč a má-li příjemce alespoň tři osoby v § 20, odst. 1 označené;

b) měsíčně 1400 Kč anebo týdně 350 Kč a má-li příjemce alespoň čtyři osoby v § 20, odst. 1 označené a

c) měsíčně 1.600 Kč anebo týdně 400 Kč a má-li příjemce alespoň pět nebo více osob v § 20, odst. 1 uvedených."

7. V §u 54 se zvyšuje daněprostý základ ze 7.000 Kč na 12.000 Kč a z 10.000 Kč na 15.000 Kč.

8. K § u 57:

V odst. 1 nechť prvá věta zní:

(1) Sazba všeobecné daně výdělkové činí:

1/4 %	při dani podrobeném výtěžku od 12.000	do 15.000 Kč
1/2 %	15.000	20.000
3/4 %	20.000	30.000
1 1/2 %	30.000	40.000
2%	40.000	60.000
4%	60.000	100.000
5%	100.000	150.000
6 %	150.000	250.000

a z každých dalších 250.000 Kč dani podrobeného výtěžku o 2 % více až do 15 % dani podrobeného výtěžku."

Odst. 2 nechť zní:

"(2) Činí-li daňový základ podniku 15.000 Kč a nepřevyšuje-li 30.000 Kč a pracuje-li podnikatel sám v podniku, činí sazba daně 1/4 % dani podrobeného výtěžku."

V odst. 3 se zvyšuje částka 7.000 Kč na 16.000 Kč.

Odst. 4 budiž škrtnut.

9. V §u 64 budiž odst. 2 škrtnut.

10. K §u 83:

Odst. 1 nechť zní:

"(1) Zvláštní daň výdělková činí, pokud se v dalším zákonném ustanovení jinak nemluví, 15 % dani podrobeného výtěžku."

Za odst. 1 budiž vložen nový odstavec tohoto znění:

"U družstev, pracujících se členy družstev, činí výdělková daň jednu tisícinu základního kapitálu podle stavu na konci každého obchodního období pro zdanění rozhodného."

Odst. 2 budiž přečíslován jako odst. 3 a ponechán v dosavadním znění.

Odst. 6 nechť zní:

Akciovým společnostem, akciovým spolkům, komanditním společnostem na akcie, těžířstvům a společnostem s obmezeným ručením předepíše se vedle výdělkové daně (odst.1) ještě přirážka rentabilitní, a to při výnosu podniku:

nad 4 - 5 %	přirážka 3 %
5 - 7%	6 %
7-10 %	10 %
10 %	15 %

11. § 97 budiž doplněn číslem 5 tohoto znění:

(5) Dále od pozemkové daně jsou osvobozeny ty zemědělské podniky, jejichž celoroční výnos nepřesahuje 12.000 Kč."

12. v §u 105 nechť odst. 1 zní:

" (1) Sazba daně pozemkové činí u zemědělských podniků:

do 10 ha	1/2 %
od 10 do 20 ha	2%
od 20 do 50 ha	3%
od 50 do 100 ha	5%

a u velkostatkářů od 100 ha půdy orné nebo 150 půdy lesní do 500 ha půdy orné nebo lesní	10%
u velkostatkářů nad 500 ha půdy orné nebo lesní	15 %

daňového základu (§ 103). "

13. § 126 budiž doplněn novým číslem 9 tohoto znění:

"(9).Budovy až do tří obytných místností, má-li majitel (manžel nebo manželka anebo oba společně) pouze jeden takový domek, který bud sám s rodinou obývá anebo zčásti pronajímá."

14. K §u 143:

V odst. 1 nechť písm. a) zní:

"(1) Dani činžovní jsou podrobeny:

a) V Praze, Brně a Bratislavě; dále v léčebných lázeňských místech, jakož i v soupisových místech, v nichž v rozhodné době (§ 144) je více jak 10.000 obyvatel všechny budovy."

Odst. 3 nechť zní:

"(3) Při sčítání obyvatel je rozhodný počet podle posledního sčítání lidu."

15. V §u 145 nechť odst. 2 zní:

"(2) Jen klesne-li v tomto období v soupisovém místě počet obyvatel pod 10.000, povolí na žádost obce nebo kteréhokoliv poplatníka ministerstvo financí, aby bylo místo vyřazeno ze všeobecné povinnosti daně činžovní, a to od příštího roku berního, který jde po roce v němž žádost byla podaná, až do konce období (odst. 1:)."

16. V §u 156 nechť odst. 1 zní:

"U budov od tří do pěti obytných místností činí daň činžovní z vyměřovacího základu:

1. V Praze, Brně, Bratislavě	6%
2. V ostatních místech	3 %

U budov od pěti do 10 místností	15 %
u budov o více jak 10 místnostech	20%

17. V §u 162 nechť odst. 1 a 2 znějí:

"(1) Daň třídní vyměřuje se podle počtu obytných místností podle tohoto sazebníku:

Pro budovu s počtem místností obytných	Třída	Řádná roční sazba v Kč
od 1 - 3	osvobozen od zdanění
od 4- 5	I.	15
od 6- 7	II.	60
od 8- 9	III.	100
od 10-11	IV.	150
od 12-13	V.	250