Tu prostě po vzoru francouzském i španělském, kde má lid v rukou vládu a kde jsou řešeny nejenom problémy dělníků, rolníků a živnostníků, ale kde jsou řešeny také problémy kulturní výchovy, kde je přes 50 % analfabetů, po tomto vzoru si nápravu zjednají dělníci rukou hlavy, rolníci, kteří byli okradeni pozemkovou reformou o půdu, která jim patřila, a kteří jsou dnes úplně ožebračeni, a živnostníci. Ruku v ruce všichni pracující do lidové fronty, pracovati k lidové vládě, k reformám na zabezpečení lidského života! (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda. dr. Bas (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. dr. Fritz. Dávám mu slovo.

Sen. dr. Fritz: Slávny senát!

Istota menovej vzájomnosti pred svetovou vojnou zabezpečovala vzájomnú dôveru, bola tedy základom rozvoja medzinárodného obchodu. Vojna znivočila nielen ľudské životy, ale i hmotné hodnoty bojujúcich štátov a po vojne naložila im ťažké bremená, pod tlakom ktorých snažil sa každý štát svoj u menovú politiku tak zariadiť, aby z toho mal čím väčší zisk, i keď na úkor druhého štátu. Príkladom toho sú Spojené štáty severoamerické, ktoré umelým spôsobom vyhnaly kurz dolára do nemožnej výšky, aby sa tým, dlh dlžníckych štátov znásobil. Dlžnícke štáty, najmä Nemecko naproti tomu siahlo k protiopatreniam, znehodnotilo svoju menu na púhy papier, následkom čoho staly sa dlhy nesplatitelnými. Že takéto jednanie podkopalo potrebnú vzájomnú dôveru a menová bezpečnosť upadla úplne, o tom nemôže byť pochybnosti. Veľmi frapantne charakterizoval tento postup Roosevelt, keď povedal: "Jeden napaľoval druhého a čert vzal všetky."

Stabilizáciou našej koruny z r. 1929 dobyli sme výhodného položenia na svetovom trhu. Stačí uviesť, že r. 1923 až 1924 naša Škodovka vyvážala nielen do Anglicka, ale i do Číny, do Kanady atd., a následkom toho vývozu náš národný majetok r. 1928 bol odhadnutý na 270 miliárd Kč. Vtedy neboli sme pripútaní k žiadnej mene. R. 1929 pripojili sme svoju menu k zlatu. Bol to veľký omyl, ktorého následky pociťovali sme takmer cez celé desaťročie a cítime ich i dnes. Klesol náš vývoz a stúpla nezamestnanosť. Náš národný majetok r. 1933 klesol na 135 miliárd a ak spočítame z toho narastlé dlhy, sotva nám ostalo 40-50 miliárd nezaťaženého majetku a nezamestnanosť stúpla o 800.000. Anglia čoskoro sa odpútala od zlatej meny. Po odpútaní libry od zlata klesol úrokomer automaticky, keďže nadbytok devalváciou mobilizovaného kapitálu bol v cudzine, čo malo veľký vlív na domáci trh. My sme i po tamto prevádzali vlastnú menová politiku, a to podľa svojej potreby. Účinok týchto opatrení však bol veľmi pochybný, keďže bol paralyzovaný protiopatreniam. To sa dialo však i u iných štátov, a následok toho bol ten, že sa šírila priepasť neistoty a nedôvery, medzinárodný obchod ochromel, čo viedlo k vyvrcholeniu hospodárskej krízy. Táto si vynútila svetovú hospodársku konferenciu, ktorej sa zúčastnily v júli r. 1933 Francia, Veľká Británia a Spojené štáty severoamerické. Konferencia nedoniesla kýženého výsledku, lebo už na prvej otázke, otázke menovej, sa rozbila a sa odročila na naurčito. Keďže kríza na náš hospodársky život doliahla, hoci sme nemali tej odvahy ako Anglia odpútať sa od zlata, učinili sme v r. 1934 prvý pokus, totiž devalváciu. Dohodnotili sme našu korunu s 44,58 mg na 37,15 mg zlata rýdzosti 0,900, čo znamená v procentoch dohodnotenie 16 2/3 % a teraz nastáva ďalšie odhodnotenie 16 % a to za účelom obnovenia obchodnej politiky.

Slovenská ľudová strana zásadne sa nestavia proti devalvácii, ale dovoľuje si upozorniť tento slávny zbor, že púhym menovým zásahom kríza sa nedá prekonať.

Pán predseda vlády očakáva od tohoto opatrenia rozvoj zahraničného obchodu a dôsledkom toho i zlepšenie vnútorného trhu. Devalvácia z r. 1934 nijak nedokázala ani prvky takého rozvoja, bola preca tiež 16 %, a to je dôkazom toho, že devalvácia sama o sebe na to nestačí.

Otázka vývozu a dovozu vyžaduje konštruktívnu hospodársku politiku, ktorá sústavne vytvára predpoklady zahraničného obchodu.

V poslednej dobe preletela novinami zpráva ktorá nám vykazovala štatistiku nášho vývozu v prvých 8 mesiacoch tohoto roku. Náš vývoz smeroval v 30 % do zemí šterlingových a Spojených štátov severoamerických, 13,5 % do zemí bývalého zlatého bloku, asi 42 % do zemí clearingových a Nemecka, zbytok inam.

Porovnávajúc tieto štatistické dáta s dobou minulého roku zbadáme, že náš vývoz klesol do zemí clearingových asi o 1 % a stúpnul do zemí šterlingových a severnej Ameriky o 128 %, taktiež do zemí zlatého bloku o 0,7 %. Tento vzostup podáva nám otázku, či by nechalo výhodnejšie pripojiť svoju menu k štátom clearingovým, keďže v týchto našli sme výhodný trh.

Nejdem sa zaoberať obšírnejšie s touto otázkou, chcem však vyvodiť z týchto štatistických dát, že k rozvoju vývozu je potrebné odsrtraniť tak prekážky medzinárodného rázu, ako na pr. uvoľnenie dovozu do zemí kontingentných, zrušenie clearingu uvoľnením devízových opatrení, úprava medzinárodných dlhov, ujednanie valutových úverov, ako aj prekážky rázu vnútorného, ako sú povoľovacie a devízové opatrenia, nevýhodné dopravné tarify a daňové opatrenia.

Správne je to, že zachovať kúpnu silu koruny musí mať na starosti vláda, čo znamená, že by kúpna sila čo možno najmenej sa znížila. Je bezpochybné, že devalváciou sa rozvíri hladina ceny, čo zdôrazňuje i pán ministerský predseda, keď ohlasuje boj proti neodôvodnenému zdražovaniu a sľubuje skúmať jej vlív vzhľadom na položenie štátnych zamestnancov.

Nemôžem sa zbaviť preca tej obavy, že pod titulom neodôvodneného zdražovania budú šikanovaní obchodníci a remeselníci, a štátni zamestnanci to odnesú, ako sa, to stalo pri prvej devalvácii. Pred devalváciou, totiž v novembri 1933, vláda prehlásila, že pristupuje k platovým zrážkam štátnych zamestnancov len preto, že podnikne veľkú zľavňovaciu akciu, ktorá dokončí deflačný procesu nás. Za necelé 2 mesiace miesto tejto akcie pristúpila k devalvácii, ktorá zastavila cenový pokles a priniesla rozhodné zdraženie.

Neodôvodnené zdražovanie sotva sa nájde pri výrobe, lebo znížením kúpnej ceny koruny musí sa zvýšiť výrobná. réžia, ktorú výrobca rozhodne presunie na konzumenta. Eklatantným prípadom je zákon, ktorým sme sanovali bratské revírne pokladnice. Ako sa ráčite pamätať, bolo tam uložené, že firma, výrobca, prispieva k tomu sanačnému fondu. Ráčite si pozrieť účet, ktorý podá výrobca veľkoobchodníkovi s uhlím, a tam je pripísaný i príspevok na sanačný fond, ktorý výrobca jednoducho presunul na konzumenta. To sa stane aj inde.

Druhým predpokladom účinnosti devalvácie je úspornosť, totiž aby vláda dospela k vyrovnaniu štátneho hospodárstva ako je na pŕ. v Anglii. Štátne záverečné účty dávajú nám v tomto ohľade veľmi smutný obraz. Štátny rozpočet na rok 1935 vzhľadom na devalváciu prelimitoval príjmy v sume 7985 mil. Kč, ale skutočne činil príjem len 7026 mil. takže na príjmoch činil schodok 959 mil. a k tomu bol ešte prestúpený rozpočet.0 617 mil. Kč. Napriek tomu schodku na rok 1936 boly v rozpočte príjmy zvýšené o 48 mil., čiže musily by sa príjmy zlepšiť o 959 plus 48, teda nad jednu miliardu. Na rok 1937zvyšujeme príjmy o 423 mil. Kč na strane výdavkov hrozí teda nebezpečie, že sa zvýšia nad rozpočet, ak sa zvýši cenová úroveň po devalvácii.

Slávny senát? Nech je mi dovolené ešte na úvahu vziať veľmi vážnu otázku. Bezpochybne stojí to, že bez pevného domáceho trhu nemôže byť výdatný vývoz, a práva preto nebolo by od veci uvažovať o tom, či by sa nemaly využiť všetky dôsledky tejto devalvácie. Mám na mysli rozmnožiť obeživo. 16 % odhodnotenie znamenalo by zvýši obeživo o 1.110 mil. Kč; keď sa to už opakuje druhý raz, znamenalo by to zvýšiť obeživo o 2 miliardy. Obava, že rozmnožením platidiel nastaly by nenahraditeľné škody, zapríčinené snáď nepredvída teľným poklesom tejto koruny, nie je opodstatnená, lebo 42 % krytie v zlate postačuj i na krytie takto rozmnoženého obeživa.

Nakoniec dovolím si učiniť k tejto predlohe ešte poznámku po stránke formálnej. Veľmi zvláštne je, že v tejto predlohe dáva sa výhodné položenie určitým - môžem povedať špekulantom podľa odst. 5 §u 1, kde sa určuje pomer terajšej koruny k devalvovanej korune; hovorí sa "v právnych pomeroch" a dôvodová zpráva dodáva k tomu, že tak v tuzemsku, ako medzinárodne, ak je ushovorené a vymienené v zlate, že vtedy ten veriteľ dostane valorizovanú korunu, totiž nedostane znehodnotenú o 16 %, dostane tedy za 100 Kč 116 Kč. Ráčite láskave prepáčiť, je to veľmi nebezpečné, lebo s tým narušuje sa súkromnoprávna zásada. Tento pomer dlžníka ako aj tuzemského veriteľa ku štátu je pomerom koordinovaným, súkromnoprávnym pomerom a v takom prípade žiadna výnimka nemôže sa stanoviť zvlášť keď to niekto robí zo špekulácie.

Nakoľko vládny návrh dáva zmocnenie vláde, keď my ako opozičná strana nechováme dôveru voči tejto vláde, budeme hlasovať proti nemu. (Potlesk senátorů slovenské strany ľudové. )

Místopředseda dr. Bas (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan kol. sen. dr. Klouda. Dávám mu slovo.

Sen. dr. Klouda: Slavný senáte!

Koalované strany se dohodly učiniti v obou sněmovnách toto prohlášení:

Rozhodnutím Francie, Anglie a Spojených států, přikročiti k takové úpravě měnových poměrů, která by umožnila mezinárodní směnu zboží a práce a tím také pokojnou spolupráci civilizovaného světa, dostal se náš stát před úkol přizpůsobiti svoji měnu této nové situaci. Vláda prozkoumala naše hospodářské vztahy domácí i zahraniční a navrhla sněmovnám osnovu zákona, kterou jsme podrobili dobré úvaze. Jsme si vědomi těžkého úkolu i veliké odpovědnosti za jeho řešení. Jako každé opatření hospodářsko-politické má také navržená úprava své výhody i nevýhody. Poctívá kritika béře zřetel na obojí a posuzuje spravedlivě, oč se dosavadní poměry zlepší nebo zhorší. S tohoto hlediska máme za to, že i odpůrci této osnovy uznají ji za jeden z účinných prostředků vybřednouti ze stavu,- který také oni musí uznávat za neudržitelný.

Máme důvěru k vládě, že vědoma své odpovědnosti za provádění tohoto zákona v tom duchu, v jakém jej chceme přijmout, se přičiní, aby jeho celkový výsledek přinesl našemu státu a jeho občanstvu podstatnou úlevu v dnešní těžké situaci, že se přičiní, aby ho nebylo zneužito k neodůvodněnému a nespravedlivému.zvedání cen, nýbrž k tomu, aby přispěl k rozšíření odbytu a k rozmnožení pracovní příležitosti a tím i slušných výdělků všech k práci schopných a ochotných lidí, zejména nezaměstnaných. Doufáme, že když se podle vzorů jinde osvědčených bude moci naše obchodní politika změniti, a pozvedne-li se tím solidní podnikání soukromé i veřejné, bude možno zvýšiti příjmy soukromých i veřejných zaměstnanců. které za krise byly sníženy.

Úprava, kterou hodláme přijmouti, má přispět nejen našemu obchodu zahraničnímu, nýbrž také vnitrozemskému hospodářství. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, bude potřeba připojit k této úpravě měnové řadu dalších opatření, která by tvořila pevný soubor nové politiky, uvolňující hospodářský život. Sem patří uvolnění obchodního i platebního styku s cizinou, zajištění hojného a levného úvěru solidnímu podnikání soukromému i státu a samosprávě, reforma celního tarifu a politiky daňové, reforma dopravních tarifů zvláště se zřetelem na zájmy odlehlých krajů a reforma veřejné správy, aby nebrzdila roztáčející se kola těžkopádným řízením. (Výborně!)

Rádi bychom, aby zlepšení hospodářské, které očekáváme od této úpravy, přispělo také k řešení některých politických a národnostních problémů našeho státu. Od této úpravy a dalších opatření, která s ní budou souviseti, očekáváme podstatné oživení hospodářského života, zejména také těch odvětví našeho průmyslu, z nichž je živa značná část našich německých spoluobčanů. Rádi bychom, aby v tomto opatření viděli naši dobrou vůli pomoci jim v jejich zvlášť těžké situaci.

Ale sebe lépe míněný zákon by málo pomohl bez ochotné a věrné spolupráce všech, kdo se jím mají říditi. K této věrné spolupráci zveme všechny občany a občanky tohoto státu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr. Bas (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mně podán doplňovací návrh sen. Mikulíčka a Nedvěda a resoluční návrh týchž pánů senátorů.

Žádám, aby tyto návrhy byly přečteny. Tajemník senátu dr. Bartoušek (čte)

1. Doplňovací návrh sen. Mikulíčka a Nedvěda

Za § 5 osnovy buďtež vsunuta ustanovení:

§ 6.

Všechny kartelové ceny se snižují o 20 %. Podrobnosti upraví vládní nařízení nejpozději do 10. října 1936.

§ 7.

Všechna cla a ostatní zatížení, uválená na dovoz, se snižují o 20 %. Toto ustanovení netýká se dovozu předmětů přepychových.

§ 8.

Vykáže-li index životních nákladů zvýšení oproti stavu ze dne 1. října 1936, musí všechny mzdy, platy, požitky a pense státních, veřejných i soukromých zaměstnanců, vojáků, podpory v nezaměstnání, důchody válečných poškozenců a sociální renty býti se zpětnou platností zvýšeny o tolik, o kolik stoupla drahota.

Přezkoumání indexu životních nákladů a příprava a úprava mezd atd. bude prováděna nejméně jednou měsíčně. Podrobnosti upraví vládní nařízení.

§ 9.

Pro zemědělce, kteří neprodávají více obilí než 100 q ročně, budou zrušeny všechny srážky s obilních cen se zpětnou platností ode dne žní.

Pro statkáře a velkostatkáře nechť jsou srážky úměrně k tomu zvýšeny taktéž se zpětnou platností.

§ 10.

Na spekulační zisky z kursových rozdílů nastalých odhodnocením Kč bude uložena 50 %ní daň.

§ 11.

Zisku, nabytého Národní bankou odhodnocením Kč, bude použito k účelům uvedeným v § 8.

2. Resoluční návrh sen. Mikulíčka a Nedvěda:

Vládě se ukládá, aby senátu N. S. předložila návrh zákona, vybudovaného na těchto zásadách

1. Všechny kartelové ceny se snižují o 20 %.

2. Všechna cla a ostatní zatížení, uvalená na dovoz, se snižují o 20 %.

3. Vykáže-li index životních nákladů zvýšení oproti stavu ze dne 1. října 1936 musí všechny mzdy platy, požitky a pense státních, veřejných i soukromých zaměstnanců, vojáků, dále podpory v nezaměstnání, důchody válečných poškozenců a sociální renty býti se zpětnou platností zvýšeny o tolik, o kolik stoupla drahota.

4. Pro zemědělce, kteří neprodávají více obilí než 150 ročně, budou zrušeny všechny srážky s obilních cen se zpětnou platností ode dne žní. Pro statkáře a velkostatkáře nechť jsou srážky úměrně k tomu zvýšeny taktéž se zpětnou platností.

5. Na spekulační zisky z kursových rozdílů, nastalých odhodnocením Kč, bude uložena 50%ní daň.

Místopředseda dr. Bas (zvoní): Račte zaujmout místa. (Děje se.)

Uděluji panu zpravodaji sen. dr. Karasovi slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte!

Zástupce národního sjednocení namítá, že prý tento zákon je zbytečný, neboť export sám sebou v poslední době stoupal, a tedy že by byl stoupal i dále, ale řečník zapomíná, že právě mezinárodními poměry, odpoutáním se zlatého bloku od původního franku, by se byla konkurence naše ztížila, a že my, abychom toto ztížení, vyrovnali, museli jsme sáhnouti k této devalvaci.

Zástupce strany sudetskoněmecké si stěžuje, že severním Čechám, Moravě a Slezsku se málo přichází na pomoc. Právě tento zákon bude míti nejlepší účinky pro severní Čechy, pro průmyslové kraje, kde továrnám, které zahálely - když jedeme z Liberce k Harrachovu, vidíme zřetelně, jak továrny mají tmu, že komíny nekouří, poněkud tímto zákonem se umožní lepší export a tím se zlepší i živobytí v těchto severních krajích.

Zástupce komunistů se stavěl hlavně proti kartelům jako zdražovatelům. My jsme vydali před 3 lety zákon - já jsem byl tehdy referentem - a již tehdy jsem měl obavy, splní-li zákon to, co jsme od něho očekávali. Vidíme, že to nesplnil, a dnes je přesvědčena i vláda, že třeba učiniti nápravu, a vláda snad sama se změnou zákona kartelového před Národní shromáždění předstoupí.

Pan zástupce ľudové strany projevil názor, že měnový zákon sám o sobě nezlepší hospodářský stav. To víme všichni, a já jako referent jsem výslovně upozornil, že je tu ještě řada překážek, která brání lepšímu hospodářskému rozvoji, a také zde bude nutno zasáhnouti. Jeho námět, abychom uspořeného zlata nebo zisku valutového použili k rozmnožení oběživa, jest věcí velmi choulostivou, o tom se nedá tak dobře debatovat, ale upozorňuji, že množství oběživa nemůže býti libovolným způsobem stanoveno, nýbrž že se řídí hospodářskou potřebou státu. Myslím že dnešní stav papírových peněz stačí našemu hospodářskému životu, proto s tím asi neprorazíme.

Návrhy podané zástupcem komunistické strany pokládám za nepraktické a v praksi neproveditelné a proto navrhuji jejich zamítnutí. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda dr.Bas (zvoní): Senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to vzhledem k doplňovacímu návrhu sen. Mikulíčka a Nedvěda takto:

O §§ 1 až 5 budeme hlasovati podle zprávy výborové; pak o doplňovacím návrhu sen Mikulíčka a Nedvěda a konečně o §u 6 nadpisu zákona, a úvodní formuli jeho podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s tím, aby §§ 1 až 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. Mikulíčka a Nedvěda, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s tím, aby § 6 nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl, sněmovny tisk 292.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Ne.

Místopředseda dr. Bas (zvoní): Není změn.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválen a podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 292.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. Mikulíčka a Nedvěda, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Nyní budeme hlasovati o prohlášení, jež učinil pan předseda vlády dr. Hodža ve schůzi senátu dne 8. října 1936, a to podle §u 65 jedn. řádu.

Návrh na odklad hlasování mně podán nebyl.

Kdo schvaluje prohlášení pana předsedy vlády, učiněné ve schůzi senátu dne 8. října 1936, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana předsedy vlády bylo schváleno.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen:

Do výboru živn.-obchodního místo sen. Koutkové nastupuje sen. Havlík.

Do výboru inkompatibilního místo sen. ing. Wintera nastupuje sen. Havlík.

Do výboru národohospodářského místo sen. Reyzla nastupuje sen. Wellan a místo sen. Popoviče sen. Dr. Vacek.

Do výboru imunitního místo resignovavšího sen. Niessnera nastupuje sen. Reyzl.

Do výboru iniciativního místo resignovavšího sen. Niessnera nastupuje sen. Wellan.

Do výboru ústavně-právního místo sen. dr. Šmerala nastupuje sen. dr. Vacek.

Klub senátorů čsl. soc. dem. strany dělnické zvolil prvním místopředsedou sen. Modráčka, druhým místopředsedou sen. Chalupníka, novým členem výboru sen. Korvasa.

Místopředseda dr.Bas sdělil že předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v úterý dne 20. října 1936 0 16. hod. s

1. Zpráva výborů národohospodářského a rozpočtového o iniciativních návrzích na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami (tisky čís. 6 až 9, 12, 13, 18 až 21, 23, 44, 45, 127, 194, 208 až 217, 224, 226, 227, 233, 238, 244) (tisk 268).

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 25. ledna 1936, č. j. Nt XIX 1/36-4, za vydání sen. Javornického k trest. stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (čís. 1796/1936 předs.) (tisk 180).

Schůze skončena ve 12 hod. 12 min.