Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 85 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Kalfus, dr Krofta.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 126), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu II. dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi Československem a Finskem ze dne 2. března 1927, podepsaný v Praze dne 28. ledna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. února 1936, č.30 Sb. z. a n. (tisk 204).

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 273), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 11. prosince 1934, č.251 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (tisk 303).

3. Návrh, aby byly o dalších 6 měsíců prodlouženy lhůty dané §em 43 ústav. listiny ku projednání usnesení posl. sněmovny o osnovách zákonů:

a) o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 1);

b) kterým se doplňuje řád volení v obcích (tisk 201).

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hod. 27 min.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Ballovi, Dundrovi, Fidlíkovi, inž. Havlínovi, Kreibichovi, Křížovi, inž. Löhnertovi, dr Milotovi, Nentvichovi, Popovičovi, Sladkému, Stodolovi, Zmrhalovi; dodatečně na 4. a 5. listopad t. r. sen. dr Hrubanovi.

Předseda konstatoval, že senát je schopen se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené: do 19. prosince t. r. sen. dr Törkölymu, do konce t. r. sen. dr Bačinskému a Juranovi.

Naléhavá interpelace tisk 315.

Vládní návrhy: tisk 316 přikázán výborům zahraničnímu a techn. - dopravnímu, tisk 324 přikázán výboru ústavně - právnímu, jemuž uloženo podati zprávu do nejblíže příští schůze, tisk 326 přikázán výboru rozpočtovému.

Zpráva tisk 317.

Návrhy tisky 318 až 321 - přikázány výboru iniciativnímu.

Interpelace tisky 322/1 až 322/6, 325/1 až 325/4, 328/1 až 328/6, 331/1 až 331/3.

Usnesení posl. sněmovny tisky 327 a 330 - přikázána výboru rozpočtovému, jemuž uloženo podati o nich zprávu do nejblíže příští schůze.

Odpověď tisk 329.

Těsnopisecké zprávy o 45. až 48. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Ročenka Národního shromáždění R. Čs. 1935 - 1936.

o 48. schůzi senátu N. S. R. Čs. schválen byl podle §u 72 jedn. řádu.

Výboru živn. - obchodnímu vládní nařízení ze dne 23. října 1936 o obmezení obchodu se sazenicemi ovocných a okrasných stromů a keřů a sazenicemi révy (č. 3802).

Výboru brannému a ústavně - právnímu vládní nařízení ze dne 23. října o stráži obrany státu (č. 3819).

Výboru imunitnímu žádosti:

kraj. soudu trest. v Praze za vydání člena senátu N. S. dr Vacka k trest. stíhání pro zločin veřejného násilí podle §u 83 tr. z. (č. 3842),

okr. soudu v Plzni za vydání sen. Pechmana k trest. stíhání pro přestupek §u 10 event. §u 6, č.3 zák. 89/1896 ř. z. a §u 6 vlád. nař. č.163/1935 Sb. z. a n. (č.3905),

okr. soudu v Mar. Lázních za vydání sen.Franka k trest. stíhání pro zločin podle §u 78 tr. z. (č.3963),

kraj. trest. soudu v Brně za vydání sen. Wellana k trest. stíhání pro §§ 1, 2 a 3 zák. čís. 124/24 Sb. z. a n. ve znění zák. č.108 z r. 1933, po případě §u 4 zák. č.124/24 o ochraně cti (č.4040).

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr financí dr Kalfus. Uděluji mu slovo.

Předkládaje ke schválení vládní návrh státního rozpočtu na r. 1937, přijatý sněmovnou poslaneckou, pokládám za nutné doprovoditi jej stručným výkladem o jeho formální povaze a jeho materielním a hospodářském základě.

Po stránce formální je rozpočet aktem, kterým zmocňují zákonodárné sbory vládu a státní správu k hospodaření v mezích určených finančním zákonem. Vyjadřuje se jím tedy důvěra vládě. Již sama solenní okolnost, že toto zmocnění děje se zákonem, ukazuje, jaký význam se tradičně ve všech moderních státech přikládá tomuto ústavnímu aktu. Tento význam roste. Státní správa ovlivňuje dnes čím dál tím více celý hospodářský, kulturní a sociální život národů, majíc za ideál občana po všech těchto stránkách uspokojeného. Do jaké míry je možno tomuto ideálu se přiblížiti, závisí na hospodářských předpokladech, ve kterých se nachází národní hospodářství toho kterého státu.

Jen tolik je možno z tohoto ideálu uskutečniti všeobecně - a to je cílem státní politiky - , kolik snese únosnost národního hospodářství.

Druhým důležitým předpokladem rozpočtu jest, aby výběr státních výdajů děl se v mezích nezbytně nutných a spravedlivě, právě tak jako i ukládání břemen. Proto je provádění rozpočtu postaveno pod kontrolu zástupců občanstva.

Máme v této příčině nejen dobré ústavní, ale i praktické předpoklady.

Rozpočet je předkládán Národnímu shromáždění tradičně včas a před početím nového rozpočtového roku. Jeho provádění jest sledováno nepřetržitě během roku parlamentní úspornou a kontrolní komisí a po skončení rozpočtového roku jsou účty o hospodaření předmětem zkoumání a schválení parlamentu.

Struktura rozpočtová pro rok 1937 není změněna; novotou je pouze připojený přehled úvěrů na veřejné práce a zařízení, jež mají býti provedeny v rozpočtovém roce a jejichž výše dosahuje 5250 mil. Kč. Práce v přehledu vykázané jsou součástí tříletého vládního programu, směřujícího k oživení zaměstnanosti.

Ve státním rozpočtu na rok 1937 upraveném poslaneckou sněmovnou stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 8.453,742.960 Kč; úhrada částkou 8,456.469.080 Kč. Vykazuje tady státní rozpočet na r. 1937 upravený posl. sněmovnou přebytek 2,726.120 Kč.

Proti roku 1936 jest rozsah rozpočtu na rok 1937 ve výdajích vyšší o 421,547.060 Kč a v příjmech vyšší o 422,938.080 Kč.

Ve státním rozpočtu na rok 1937 nebylo možno výdaje udržeti na výši rozpočtu roku 1936 přes největší snahu a úspornost.

Příčina zvýšení rozpočtu jest ovšem z části v tom, že do rozpočtu byly pojaty závazky, na něž dříve nebylo lze pamatovati, nebo jež byly dosud kryty úvěrem.

Tak bylo nově pamatováno ve výdajích:

a) ve všeobecné pokladní správě na závazek státu vůči Čsl. obilní společnosti částkou 20 mil. Kč,

b) na závazek vůči bratrským pokladnám, na který dříve bylo pamatováno pouze částkou 20 mil. Kč, kdežto nyní 90 mil. Kč, tj. plus 70 mil. Kč,

c) na obnovený úmor státní losové výpůjčky v částce 40 mil. Kč,

d) zvýšené zákonné dotace fondu vodohospodářskému, melioračnímu a elektrisačnímu proti roku 1936 23 mil. Kč.

Kromě toho bylo pamatováno zvýšeným údělem na úpravu samosprávných dluhů částkou 77 mil. Kč a zvýšeným údělem na úhradu učitelských platů částkou 50 mil. Kč.

Uhražení zvýšeného vydání na službu státního dluhu ve výši 388 mil. Kč, obsahující i službu úvěrů uzavřených na vydání pro obranu státu včetně půjčky na obranu státu, bylo umožněno tím, že z rozpočtu odpadla dotace 315 mil. Kč fondu nár. obrany, poněvadž vydání toto již v důsledku zákona č. 127/1934 Sb. z. a n., bylo anticipováno na řadu let a jeho úhrada byla předem opatřena úvěrem.

Další zvýšení státních vydání věcných i osobních ve státní administrativě má ovšem též podstatný podíl na rostoucí číslici výdajové.

Státní příjmy jsou preliminovány proti roku 1936 výše o částku 423 mil. Kč, z čehož na příjmy jednotlivých kapitol (mimo kap. 19) připadá per saldo snížení příjmů o 23 mil. Kč, kdežto u kap. 19 ministerstvo financí počítá se se zvýšeným příjmem proti roku 1936 o 446 mil. Kč.

Z tohoto zvýšení připadá:

a) na resortní příjmy 2,3 mil. Kč,

b) na větší výnos veřejných dávek 352,7 mil. Kč,

c) na příjmy všeobecné pokladní správy 90,5 mil. Kč;

z toho částka 67 mil. Kč plyne ze zvýšeného výnosu státních podniků a připadá v podstatě na zlepšený provozní výsledek československé pošty a státních drah.

Z preliminovaného vyššího výnosu daní a dávek ve výši 352 mil. Kč připadá:

a) na nově do rozpočtu příjmového vřazenou mimořádnou daň postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů částka 50 mil. Kč,

b) na vyšší výnos daně výdělkové 155 mil. Kč a u zvláštní daně výdělkové 50 mil. Kč (v důsledku novely zákona o stabilisačních bilancích a novely zákona o daních příjmových).

Na vyšší výnos daně z obratu a přepychové připadá 86 mil. Kč, ježto se počítá se zvýšenými obraty ve výrobě i v tuzemské spotřebě.

V oboru poplatků počítá se s příjmem o něco sníženým.

Z výdajů vlastní správy (skupina I) stanoveným penízem 8.453,742.960 Kč, připadá na výdaje osobní 4.313,860.800 Kč a na výdaje věcné 4.139,882.160 Kč.

Srovnáme-li výdaje osobní v rozpočtu na rok 1937 s výdaji osobními preliminovanými na rok 1936 částkou 4.063,790.600 Kč, vidíme, že vzestup těchto výdajů činí na rok 1937 250,070.200 Kč, kdežto vzestup stejných výdajů z r.19335 na rok 1936 činil 175,267.000 Kč.

Ze zvýšených výdajů administrativních, jež činí proti roku 1936 plus 422 mil. Kč,připadá dále na vydání věcná 172 mil. Kč.

V rozpočtu státních podniků připadá z celkového zvýšení výdajů proti roku 1936 per 222 mil. Kč, na vydání osobní 66 mil. Kč, na vydání věcná 156 mil. Kč.

U jednotlivých kapitol připadá na zvýšená vydání: u kap. 5, Ministerstvo nár. obrany 19,5 mil. Kč, u kap. 6, Ministerstvo vnitra 59 mil. Kč, u kap. 10, Ministerstvo školství a nár. osvěty 53 mil. Kč, u kap. 13, Ministerstvo veř. Prací 74 mil. Kč, u kap. 16, Ministerstvo soc. péče 22 mil. Kč, u kap. 18, Odpočivné a zaopatř. platy 78 mil. Kč, z čehož téměř ¹/₃ připadá na provedení tzv. IV. etapy staropensistů.

Z větší potřeby celkové na věcných výdajích připadá na kap. 6, Ministerstvo vnitra, 11,565.300 Kč, dále na kap. 10, Ministerstvo školství a nár. osvěty, 22,719.300 Kč hlavně na vybavení škol vnitřním zařízením a učebními pomůckami, větším výdajem na prohloubení kulturních styků s cizinou (cca 500.000 Kč) a na sociální péči o studentstvo, kde zvýšení potřeby činí asi 1,140.000 Kč.

Nově byl zařazen náklad na podporu nezaměstnané inteligence penízem 1 mil. Kč a dotace na nákup sbírek Společnosti vlasteneckých přátel umění částkou 1,050.000 Kč.

Zvyšuje se konečně podpora na divadlo o 5,5 mil. Kč a na výstavnictví o 1,9 mil. Kč a konečně vedle celé řady jiných zvýšených potřeb byly zvláště zvýšeny podpory na živnostenské školy pokračovací (cca 1,7 mil. Kč).

Dále vykazuje podstatný vzestup věcných výdajů také kap. 12, Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, a to o částku 5,531.200 Kč, kde hlavní vzestup nastává na zvelebování vývozu (o 2,440.000 Kč) a na cizinecký ruch; vzestup tu jest ze 3,000.000 Kč na 5,500.000 Kč.

V kap. 13, Ministerstvo veř. prací, činí vzestup 70,877.500 Kč a sice hlavně důsledkem zařazení nové potřeby na bratrské pokladny penízem 90 mil. Kč. Vzestup výdajů byl by tu ještě větší, nebýt okolnosti, že část výdajů tohoto resortu ve výši 163,900.000 Kč má býti hrazena z výtěžku půjčky obrany státu.

Také v kap. 16, Ministerstvo soc. péče, požaduje se na věcných výdajích o 20,686.100 Kč více.

Zvýšení nastává tu hlavně většími náklady na sociální pojištění (vzestup o 29 mil. Kč) a větší potřebou na péči bytovou (o 15,8 mil. Kč) zařazením potřeby na zprostředkovatelny práce (6 mil. Kč) a větší potřebou na péči o válečné poškozence částkou 12,100.000 Kč.

Zmenšení výdajů pro tuto kapitolu přivodilo hlavně vyloučení dříve tu preliminované částky 20 mil. Kč na sanaci hornického pojištění, kterýžto výdaj (90 mil. Kč) zatěžuje po zákonné úpravě kap. 13, Ministerstvo veř. prací.

Konečně značný vzestup věcných výdajů jest ještě připomenouti při kap. 19, Ministerstvo financí, a sice o 92,785.760 Kč hlavně důsledkem vzestupu nákladu na státní dluh, který činí v r. 1937 proti r. 1936 větší potřebu okrouhle 387 mil. Kč.Blíže bude o věci pojednáno v oddílu státního dluhu.

Vzestup věcných výdajů byl by u kap. 19 ještě podstatně větší, když postavíme výdaje na stejnou základnu, neboť výdaj 315 mil. Kč, který v r. 1936 byl preliminován jako dotace fondu pro věcné potřeby národní obrany, se do rozpočtu na rok 1937 nezařazuje.

S hlediska národohospodářského nutno při zásadním posouzení výdajové stránky rozpočtu zdůrazniti postulát stabilisace státních výdajů. Měřítko jejich je dáno tíživostí našeho daňového systému, který opatřuje úhrady na krytí výdajů státních. V tomto směru nepotřebuji poukazovati k tomu, že naše daňové zatížení je vysoké jak u daní přímých, tak i u daní spotřebních. To ukládá rozpočtové správě zvýšenou povinnost, pečovati o to, aby státní výdaje nerostly nad meze dané únosnosti národního hospodářství.

Provádění zásady stabilisace výdajové ukládá finanční správě obtížnou, byť nezbytnou funkci úsporného komisaře. Jsme si však vědomi, že jenom tato finanční politika může přispěti ke konsolidaci úvěrové, důležité jak pro hospodářství soukromé, tak pro vzrůst národního blahobytu.

Pro finanční hospodářství samosprávných svazků důležitou skutečností v návrhu státního rozpočtu na rok 1937 jsou zvýšené podíly státních daní a dávek pro účely samosprávy územní i některých fondů.

Tyto podíly preliminují se výše o částku 175 mil. Kč, což způsobeno jest v prvé řadě:

a) nově zařazeným přídělem z výnosu daně důchodové 77,000.000 Kč,

b) zvýšením přídělu obcím a zemím z výnosu daně domovní o 43,744.000 Kč,

c) zvýšením údělu k úhradě učitelských platů o 50,000.000 Kč,

d) zvýšením přídělu zemím z výnosu daně z piva o 3,934.000 Kč.

Také v části B, Podíly státních fondů zvýšily se podíly o 6,400.000 Kč a to zvýšením podílu státního silničního fondu o tutéž částku.

Pokud se týče části C třetí skupiny rozpočtu zůstaly podíly v této části dosud zařazené na stejné výši jako v roce 1936.

Naproti tomu významného snížení doznala čtvrtá část této skupiny (označená písm. D) a to omezením údělu na péči o nezaměstnané o částku 100,000.000 Kč.

Úděl na zálohy Košicko - bohumínské železnice a místních drah byl podle potřeby poněkud zvýšen o 8,982.200 Kč, takže v části D jeví se celkem snížení o částku 91,017.800 Kč.

Uváží-li se, že vedle toho úprava dluhová z prosince 1935 přináší územní samosprávě úlevu kol. 300 mil. Kč a že i ze zvýšených daní výnosových bude plynouti pro samosprávu značné zvýšení základny přirážkové, lze toto zlepšení základu finančního hospodářství samosprávných svazků při relativně těžké situaci státních financí hodnotiti jako cennou materiální konsolidaci samosprávného hospodářství.

Kapitolou vzbuzující vážnou starost je vzrůst státního dluhu, jehož stav ke dni 31. prosince 1935 činil 39.924 mil. Kč, ke dni 30. září 1936 však činí již 44.455 mil. Kč a při němž se v rozpočtu na r. 1937 počítá s dalším vzrůstem tohoto dluhu na 46.785 mil. Kč.

Tento dluh jest rozdělen na jednotlivé druhy takto:

I. Vnitřní státní dluh:

a) dlouhodobý (založený) 28.007,410.669 Kč,

b) krátkodobý (přechodný) 8.597,673.000 Kč,

I. Zahraniční dluh 8.149,424.967 Kč,

II. Státovkový dluh 2.030,000.000 Kč.

Proti rozpočtu na rok 1936 znamená to zvýšení státního dluhu celkem o 5.850,834.785 Kč, které jest způsobeno zejména vzrůstem vnitřního státního dluhu dlouhodobého a krátkodobého. Vnitřní státní dluh dlouhodobý vykazuje ve srovnání se státním rozpočtem na rok 1936 zvýšení o 4.695,801.729 Kč, hlavně v důsledku emise dluhopisů půjčky obrany státu, částečně také provedením zákona ze dne 15. května 1936, č.128 Sb. z. a n., o výměně dluhopisů vnitřního státního dluhu. Podle cit. zákona dostane se totiž majitelům některých dosavadních dluhopisů za výhody s těmito dluhopisy spojené odškodnění ve formě vyšší jmenovité hodnoty dluhopisů unifikační půjčky. U vnitřního dluhu krátkodobého (pokladniční poukázky) jeví se přírůstek o 1.135,963.000 Kč na podkladě úvěrových zmocnění.

Celková služba státního dluhu na úrok, úmor a správní výdaje činí podle návrhu státního rozpočtu na rok 1937 částku 1.700,947.183 Kč. Z toho připadá na úrok 1.610,638.073 Kč. Úmor činí 83,295.366 Kč a správní výlohy 7,013.744 Kč. Srovnáme-li služby na úrok s rozpočtem na rok 1936 po uvedení na stejný základ, činí přírůstek u služby úrokové 176,045.330 Kč v důsledku shora zmíněného zvýšení kapitálu státního dluhu (hlavně dluhopisy půjčky obrany státu).

Poněvadž umořování dluhopisů unifikační půjčky a půjčky obrany státu, které tvoří podstatnou složku vnitřního státního dluhu dlouhodobého, začíná teprve rokem1938, omezuje se úmor v r. 1937 zejména na potřebu pro umořování zahraničního dluhu.

Celková potřeba na službu státního dluhu, jak byla shora uvedena, snižuje se však o příspěvky státních podniků, státních fondů a samosprávných svazků a dále o úhradu ze zvláštních zdrojů příjmových (příjmy od Společné pokladny a úhrada z fondu zřízeného podle čl. XVII finančního zákona na r. 1927). Po odečtení těchto příspěvků a příjmů hradí státní pokladna částku 1.173,688.960 Kč, což jest proti rozpočtu na rok 1936 více o 387,674.760 Kč. Toto zvýšení úhrady státní správou jest způsobeno jednak vyšší potřebou na úrokovou službu, jednak snížením úhrady ze zvláštních zdrojů příjmových. Zde odpadly totiž některé položky, jako jednorázový příjem z konečného vyúčtování ražby stříbrných mincí (v r. 1936 činil preliminovaný příjem 159,925.000 Kč) a příjem z mimořádné daně postihující dividendy a úroky z některých nestátních cenných papírů (v r. 1936 částka 40,000.000 Kč), který v návrhu státního rozpočtu na rok 1937 jest zařazen mezi příjmy daňové.

Vážnou starostí je vzrůst státního dluhu do budoucna, se kterým nutno hledíc ke zvýšené potřebě obrany státu počítati a který bude vyžadovati dalších zvýšených vydání. Proto je hospodárnost ve státní správě příkazem stále naléhavějším.

Již ve svém výkladu ve sněmovně poslanecké zmínil jsem se o tom, že státní rozpočet musí se opírati o současný stav národního hospodářství.

Základem stability hospodářského života je platná soustava měnová. Novou úpravou měny, kterou jsme provedli po rozpadu tzv. zlatého bloku, vytvořili jsme podklad pro zvýšení hospodářských styků mezinárodních, aniž byla při tom porušena finanční a hospodářská stabilita a dosavadní naše hospodářská linie.

V hospodaření soukromém i veřejném má býti měnová úprava pevnou oporou kalkulační base. Ve svém výkladu v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny dotkl jsem se šíře této otázky a podotkl jsem, že z různých známek hospodářského života lze souditi, že účinky nové měnové úpravy se ve výrobě projevují příznivě.

Jest ovšem samozřejmé, že plného úspěchu mohou všechna současná měnová opatření poslední doby docíliti jen tehdy, budou-li provázena uvolněním přehrad mezinárodního styku, jimiž jsou kontingenty, cla a řízení povolovací a devisová všeho druhu.Pokud jde o nás, zabývá se vláda tímto problémem vážně, jsouc si vědoma, že i my musíme k této mezinárodní konsolidaci přispěti ve stejné míře, jak toho žádáme od jiných.

Dovodil jsem ve svém výkladu v poslanecké sněmovně podrobně na jednotlivých složkách našeho hospodářského života, že i naše hospodářství už od počátku r. 1936 jest na stálém, byť i pomalém vzestupu. Srovnával jsem čísla zahraničního obchodu, čísla výroby a zaměstnanosti. Od této doby uplynulo asi půl druhého měsíce, takže nelze přinésti čísla podstatně odlišná. Mohu však bezpečně říci, že tendence tehdy mnou dokumentovaná jest ověřena číslicemi i za poslední vykázaný měsíc.

Tak např. těžba černého uhlí se zvýšila na září letošního roku proti září roku minulého o 126.000 tun a těžba hnědého uhlí se v témže měsíci zvýšila o 172.000 tun. Těžba uhlí kamenného a hnědého za září 1936 už téměř dosahuje úrovně z r. 1931. Výroba cementu vzrostla o 477 vagonů proti výrobě v září 1935; výroby železa stoupla o 20.000 tun, výroba surové ocele vzrostla o 46.000 tun a překročila již stav z r. 1931. Dodávky uhlí pro průmysl a domácnosti vzrostly v měsíci září o 270.000 tun, spotřeba cukru stoupla o 10.470 q. V dopravě železniční nastal letos za prvních 10 měsíců vzrůst o 354.000 přistavených vagonů. Váha dopravovaného zboží vzrostla za prvních 9 měsíců roku letošního o 2,700.000 tun. Také v osobní dopravě bylo za prvních 9 měsíců přepraveno téměř o 10 milionů osob více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.Tyto skutečnosti se projeví zajisté příznivě i v příjmovém hospodářství podniku železničního. Podobně i tabáková režie vykazuje letos po prvé vzestupný vývoj.

Obdobné poměry jsou i v dopravě vodní. Tak bylo v období leden až září 1936 celkem přeloženo (tj. vyloženo i naloženo) v čsl. přístavech i překladištích na Dunaji, Labi a Vltavě 2,528.000 tun zboží, což jest o 345.000 tun více než ve stejném období roku loňského; z toho 100.000 tun je zvýšení za měsíc září.