Značné zlepšení naší hospodářské situace nejlépe však charakterisuje dnešní stav pracovního trhu. Podle předběžného zjištění činí počet neumístěných uchazečů o práci v listopadu t. r. 511.787. Tento počet je sice větší o 70.108 uchazečů nežli jejich počet z měsíce října t. r., vzestup ten však odpovídá obvyklému sezonnímu výkyvu. Počet neumístěných uchazečů o práci v listopadu r. 1935 činil 678.870, r. 1934 668.937, r. 1933 691.078, r.1932 608.809 a r. 1931 337.654. Z těchto číslic je zřejmo, že od roku 1932 jest listopadová číslice nezaměstnaných poprvé za 5 let skutečně příznivá.

K otázkám hospodářským, jimž věnuje finanční správa stálou pozornost, patří nesporně problém peněžního trhu. Zdůrazňuji opětovně při každé příležitosti jeho význam pro celé naše národní hospodářství. Myslím, že není u nás žádného sporu o tom, že levný úvěr a jeho dostatek jest jedním z předpokladů oživení a zlepšení našeho hospodářského života. Jest známa také soustava opatření směřujících k uspořádání peněžního trhu. Na vybudování této soustavy se stále pokračuje. Jest to právě poslaneckou sněmovnou schválená a senátem projednávaná novelisace zákona o dodavatelských poukázkách, podle níž se zvýší limit těchto poukázek o 600 mil. Kč. Jest to dále vládou schválená předloha zákona o státních zárukách za exportní úvěry, podle níž se zvyšuje zárukový limit o 1500 mil. Kč; úhrnný limit záruk bude činiti tudíž 3339 mil. Kč.

V souvislosti s úpravou peněžního trhu zmiňuji se také o konversi domácího bloku 8% zahraniční půjčky v dolarech a librách, která byla v posledních dnech úspěšně provedena.

V úzké souvislosti s peněžním trhem jest také dokončení úpravy některých poměrů v peněžnictví. V této souvislosti má býti v nejbližší době předmětem řešení otázka Ústřední banky německých spořitelen, jakož i Karlovarské spolkové banky. Tato úprava byla zúčastněnými ministerstvy připravena. Dodatkem k tomu, co bylo včera a dnes tisku oficielně sděleno, dovoluji si uvésti:

Jde o důležitý problém jak po stránce hospodářské, tak i státně-politické. Moratoriem těchto ústavů a nemožností zlikvidovati závazky vůči jejich přednostním věřitelům je odňata již několik let hospodářskému životu disposice hodnotami ve výši téměř 1100 mil. Kč, která po provedení zákonné úpravy ihned oživí peněžní trh a umožní postiženým vkladatelům i peněžním ústavům posílení jejich hospodářské existence a zlepšení mobility, což vláda bez ohledu na národnost u všech občanů svého státu sleduje. Byl učiněn pokus líčiti návrh tohoto vládního opatření jako nepříznivý občanům německé národnosti. Pokus tento je předem marný. Neblahý finanční stav obou ústavů, jejichž dnešní ztráty činí téměř 300 mil. Kč, nebyl způsoben zásahem státu vůbec a jeho příčiny spíše než v hospodářské krisi vězí v povážlivém hospodaření těch, jimž byly svěřeny cizí prostředky. Při sanaci peněžních ústavů obdržely tyto dva ústavy úměrně podle svých přihlášených ztrát podporu 54,500.000 Kč z veřejných prostředků. Jestliže se po této době jejich hospodářství zhoršilo, že vykazuje dnes skoro 300 mil. dalších ztrát, nelze vinu za tento neblahý stav přičítati než neodpovědnému jednání bývalé správy těchto ústavů, která rozsah těchto ztrát tajila.(Sen. Modráček: Jsou zavřeni ti lidé?) Jestliže z trosek tohoto hospodářství má na podkladě z části svépomocném, z větší části však za pomoci státu býti zachráněno pro vkladatele co možno nejvíce, nelze jistě státní správě vyčítati malý zřetel ku prospěchu postižených zájemců.

Při pokusu o snižování hodnoty státní pomoci ve prospěch peněžnictví německého bylo líčeno, jako by pomoc poskytnutá německému peněžnictví byla neúměrně malá u srovnání s celkovými obětmi, jež se vyčíslovaly na 3,5 miliardy Kč, kolik domněle stály sanace peněžnictví u nás v celku.

V rámci dnešního výkladu nemohu se touto věcí zabývati podrobně. Učiním tak pravděpodobně při projednávání osnovy zmíněného zákona v parlamentě.

Ale již dnes mohu prohlásiti, že sanace německého peněžnictví vyžadovala a bude vyžadovati kol 1 miliardy Kč nehledíc k dalším miliardám, jež zatížily náš stát zhodnocením válečných půjček, k jichž honorování stát zavázán nebyl.

Na důkaz uvádím, že jenom německým spořitelnám bylo zhodnoceno válečných půjček tolik, že zatížení státním dluhem z toho vyplývající činí více než 1 miliardu Kč, při čemž jde o úpisy privilegované, jichž úročení bylo po řadu let 5%, na něž upisovací hotovosti byly státem z velké části spořitelnám po řadu let posečkávány, až dosáhly 6% úpisy parity, načež stát tyto dluhopisy přijal na místo upisovací hotovosti.

Blíže o věci promluvím, jak jsem se zmínil, při jednání o příslušných osnovách v parlamentě. Avšak již dnes musel jsem odmítnouti výtku, jako by státní správa - pro niž jediným měřítkem podpor peněžnictví byl hospodářský stav a potřeba - byla postupovala vůči německému peněžnictví s menším porozuměním nežli vůči ústavům českým.

Chtěl bych nyní promluviti několik slov k příjmovému hospodářství státu.

Pomalé zlepšování hospodářské situace, podporované řadou zmíněných vládních opatření, projevuje se i v mírném zlepšování státních financí. Podle výkazů za prvních 10 měsíců letošního roku docílili jsme zlepšení příjmů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, které činí 844 mil. Kč. Z toho nelze ovšem vyvozovati přepjatých nadějí, neboť ve vyšších příjmech z daní přímých a z daně z obratu, došlých v prvních 8 měsících roku 1936, je také část vyšších příjmů z daní splatných v druhém půlletí roku 1936, které byly předem zaplaceny v důsledku bonifikací povolených řádným poplatníkům. Teprve po uplynutí roku budeme moci posouditi, do jaké míry se skutečně státní příjmy zlepšily. Příznivější vývoj se ukazuje i u státních podniků, kde zejména za zmínku stojí zmenšení pasiva státních drah, a rovněž lepší se výnos tabákové režie, o níž jsem se již předem zmínil.

Na druhé straně třeba si však uvědomiti vzrůst státního dluhu, způsobený schodky státního hospodářství let krisových a novými úkoly, které nás čekají se zřetelem na nutnou obranu státu.

Při této příležitosti považuji za svou povinnost upozorniti na činnost finanční správy, ježto právě během letošního roku byla věnována příjmovému hospodářství státnímu po stránce materiální i formální veliká pozornost jak v legislativě, tak i v administrativě. Jest to především novelisace zákona o přímých daních, provedená zákonem č. 225/36 Sb. z. a n. za pronikavé součinnosti parlamentu. Nebudu se zde zabývati obsahem tohoto díla, ježto jest to z poměrně nedávného projednávání Národního shromáždění známo. Chtěl bych jenom všeobecně vyzvednouti, že hlavní tendencí bylo spravedlivé rozdělení daňového břemene a pronikavé zjednodušení při vyměřování daně důchodové a všeobecné daně výdělkové u malých poplatníků. Po stránce účetní přinesl zákon značné zjednodušení změnou berního roku a novými ustanoveními o poplatku z prodlení a dobropisu.

V minulých dobách opakovaly se velmi často stížnosti, že se nevycházelo dosti vstříc řádným poplatníkům. Mohu poukázat, že řadou opatření právě letošního roku dostalo se dobrým poplatníkům značných výhod, jejichž význam není v naší veřejnosti dostatečně oceněn.

Jsou to na prvém místě daňové dobropisy, které byly přiznány řádným poplatníkům ve výši 5, 4 a 3% z plateb.

Na dobropisech bylo z těchto plateb poplatníkům přiznáno: u přímých daní 42 mil. Kč, u daně z obratu 26 mil. Kč, dohromady 68 mil. Kč. Stát tedy věnoval dobrým poplatníkům částku okrouhle 70 mil. Kč, což jistě nelze podceňovati.

Další akce spadající do rámce této politiky jsou dobropisy získané 3%ními úpisy půjčky na obranu státu, jichž bylo k dosažení slevy na daních, ohledně kterých bylo podáno odvolání, použito 110 mil. Kč. Této výhody použilo 3642 poplatníků. Celková výše dobropisů, jež budou po definitivním zúčtování přiznány, bude sice menší než zde uvedená částka, zhruba však možno říci, že poplatníkům dostane se úlevy ve výši okrouhle 100 mil. Kč, které by se jim bylo v normálním odvolacím řízení nedostalo. I po této stránce jde tudíž o velikou úlevu řádným poplatníkům.

Také jest třeba se zmíniti o ustanovení § 293 novely zákona o přímých daních, kterým se ve skutečnosti zařizuje instituce trvalého skonta pro řádné poplatníky. Význam tohoto ustanovení bude teprve poplatníky oceněn.

Konečně musím se zmíniti o otázce úpravy daňových nedoplatků, kterou chceme dosáhnouti pořádku v daňových účtech.

Tato úprava provádí se u všech poplatníků, kteří měli na přímých daních nebo na dani z obratu a přepychové k 1. lednu 1936 nedoplatky ještě za rok 1933 a starší. Tato akce se týká 950.648 poplatníků.

Do konce října zpracovaly berní úřady v celé republice celkem 881.163 případy a předložily spisy s návrhy berním správám. Zbývá tudíž u berních úřadů ještě celkem 69.485 případů.

Berní správy projednaly z celkového počtu 881.163 jim předložených návrhů na úpravu daňových nedoplatků již 611.125. Spolu s 69.835 případy, jež jsou dosud u berních úřadů, mají tudíž berní správy ještě projednati 339.523 případů.

Berní správy pracovaly na úpravě nedoplatků po většině teprve od měsíce července t. r. - do té doby byly plně zaměstnány vyměřováním daní. Zpracovaly tudíž za dobu asi 4 měsíců téměř ²/₃ všech případů, jež nutno projednati. Lze proto očekávati, že do konce roku 1936 bude se strany finančních úřadů akce na úpravu daňových nedoplatků podle plánu zhruba skončena. Z toho je patrno, že se finanční administrace konsoliduje. Na této cestě bude dále intensivně pokračováno.

Uzavíraje svůj výklad k návrhu rozpočtu na rok 1937, předložený slavnému senátu, netajím si nikterak obtíže, které nám bude překonávati. Přál bych si, aby slavný senát posuzoval rozpočet jako výraz usilovné snahy vlády pracovati na postupující konsolidaci našeho hospodářství. Tato konsolidace musí býti v demokracii proniknuta společným vědomím odpovědnosti a solidarity. Můžeme konstatovati s radostí při různých významných příležitostech celostátních, že myšlenka solidarity roste. Budeme-li na této cestě pokračovati, přispějeme tím nejenom ke zvýšení své bezpečnosti, ale i ke zlepšení hospodářské úrovně všech vrstev občanstva. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh sen. Donáta, inž. Wintera, dr Kloudy, Nováka (lid.), Thoře, Hackenberegra a dr Hilgenreinera.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Donáta, inž. Wintera, dr Kloudy, Nováka (lid.), Thoře, Hackenberegra a dr Hilgenreinera:

Podepsaní navrhují, aby rozprava o prohlášení pana ministra financí učiněném v dnešní schůzi sloučena byla s rozpravou o zprávě rozpočtového výboru stran státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na r. 1937.

Předseda (zvoní): Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se schvaluje a rozprava o prohlášení pana ministra financí sloučena bude s rozpravou o zprávě rozpočtového výboru stran státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na r. 1937.

Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodajem za výbor zahraniční je p. sen. Rýpar, zpravodajem za výbor národohopodářský p. sen. Novák (rep.).

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. sen. Rýparovi.

Zpravodaj sen. Rýpar: Slavný senáte!

Vláda předložila senátu Národního shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu II. dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi Československem a Finskem ze dne 2. března 1927, podepsaný v Praze dne 28. ledna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. února 1936, č. 30 Sb. z. a n.

Druhý dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a Finskem se mění v tom ohledu, že celní sazba na dovoz zvláštního druhu isolační lepenky zvané "insulit" bude činiti 60 Kč za 100 kg místo dosavadní celní sazby 108 Kč za 100 kg. Vysoká dosavadní sazba nedovolovala dovoz tohoto zboží ve větším množství.

Seznam B, připojený k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a Finskem, podepsané dne 2. března 1936, jak je uvedeno ve zprávě tisk sen. 204.

Dodatkový protokol jest již v prozatímní platnosti podle vládního nařízení ze dne 17. února 1936, č. 30 Sb. z. a n., než, má-li míti platnost pro celý rok 1936 a pro další léta s podmínkou, že bude vždy mlčky prodlužován s možností tříměsíční vzájemné výpovědi, potřebuje schválení obou zákonodárných sborů N. S. R. Čs.

Schválení dodatkového protokolu vyžaduje vývoj našeho obchodního styku s Finskem, proto navrhuji, aby II. dodatkový protokol k obchodní smlouvě ze dne 2. března 1927, podepsaný v Praze dne 28. ledna 1936 a uvedený v platnost prozatímní vládní vyhláškou dne 7. února 1936, č. 30 Sb. z. a n., byl schválen ve znění vládního návrhu tisk sen. 126. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Novákovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!

Naše obchodní styky s Finskem v posledním šestiletí možno nazvati příznivé, i když v roce 1933, tedy v době nejnižšího poklesu vzájemného vývozu a dovozu naše plus činilo jen 12 a půl milionu Kč. Rok 1934 i 1935 znamená jak na straně dovozu z Finska k nám, tak i našeho vývozu do Finska značný přírůstek. U dovozu z Finska k nám znamená přírůstek 100% oproti nejnižšímu roku 1933, kdežto u našeho vývozu do Finska v téže době činí přírůstek 200%. I když jsme ještě nedosáhli výše našeho vývozu do Finska z roku 1930, který obnášel 60 milionů Kč, přece jenom jsme se mu značně přiblížili.

S ohledem na tento vývoj našich obchodních styků s Finskem, jakož aby i nadále zachovány byly československému vývozu zdravé a příznivé podmínky, jež jsou dány také tím, že ve Finsku není žádných dovozních ani platebních omezení, je naprosto odůvodněno, že se strany Československa se vyšlo vstříc požadavku Finska. Finská vláda požádala vládu československou, aby podle možnosti upravila celní sazbu na dovoz zvláštního druhu isolační lepenky zvané insulit tak, aby nepřevyšovala 60 Kč za 100kg. Dosavadní celní sazba 108 Kč za 100 kg podle pol. čís. 285 československého celního sazebníku nedovoluje dovoz tohoto zboží ve větším měřítku. Celkový dovoz tohoto zboží z Finska činil v roce 1934 604 q v hodnotě 81.000 Kč.

Tato dodatková úmluva byla již uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. února 1936, čís. 30 Sb. z. a n. Zůstane v platnosti do konce roku 1936 a bude mlčky prodlužována s možností 3měsíční výpovědi.

Výbor národohospodářský pojednal ve schůzi dne 10. března o vládním návrhu dodatkové úmluvy, uznal nutnost její změny a doporučuje slavnému senátu její schválení.(Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Rýpara, za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep.) - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Rýpar: Není změn.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Nejsou.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Projednáme nyní další odstavec pořadu, jímž je:

Zpravodajem výboru je pan sen. dr Karas, jenž v této věci svůj referát již přednesl ve 47. schůzi senátu dne 29. října 1936.

Ke slovu se nikdo nehlásí, rozprava odpadá.

Zbývá nám proto nyní o věci hlasovati.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.(Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Není návrhů.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina.Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme nyní další odstavec pořadu:

Jelikož nebylo možno tyto osnovy zákonů vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůt k projednání o 6 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Tento návrh je schválen.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Předseda sdělil, že Stálý výbor podle §u 54 úst. listiny ustavil se dne 11. listopadu 1936 tak, že zvoleni byli: předsedou předseda posl. sněmovny Malypetr; I. místopředsedou předseda senátu dr Soukup, II. místopředsedou posl. Zeminová; I.zapisovatelem sen. dr Hruban, II. zapisovatelem posl. Ježek, III. zapisovatelem posl. Ostrý.

Do výboru rozpočtového za sen. dr Havelku nastupuje sen. Zeman; do výboru imunitního za sen. Roudnického nastupuje sen. dr Sobota a za sen. Karpiškovou sen. Fr. Müller; do výboru soc. - politického za sen. Roudnického nastupuje sen. Rýpar; do výboru kulturního za sen. Beneše nastupuje sen. Karpišková.

Předseda sdělil, že předsednictvo senátu usneslo se podle § 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v pondělí dne 14. prosince 1936 o 16. hod. s

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 327) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 9. dubna 1935, č. 67 Sb. z. a n., o dodavatelských pokladničních poukázkách (tisk 339) (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 324), kterým se prodlužuje účinnost některých zákonných ustanovení zákona ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n. (tisk 341) (podle §u 35 jedn. řádu).

3. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tisk 330) k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona na rok 1937 (tisk 340) (podle §u 35 jedn. řádu) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 49. schůzi senátu dne 5. prosince 1936.

Schůze skončena v 17 hod. 12 min.