Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Sen. Enhuber (pokračuje): "Při nejmenším je zapotřebí reformy této daně v tom smyslu, že za podklad vyměření platiti má jen cena inventáře, nikoli však také jako dosud cena budovy a pozemku, poněvadž tento je zachycen již domovní daní činžovní. Zveme pana ministra obchodu, aby smutné hospodářské poměry našich lázeňských měst na místě samém osobně studoval a svou návštěvou našich lázeňských měst poskytl těmto městským obcím a jinakým korporacím příležitost k rozhovoru o věci."

Tak, pane kolego, nyní jsem hotov s prohlášením, nyní mluvím zase volně, abyste se na mne nezlobil.

Poněvadž jsem právě u Mariánských Lázní, chci poznamenati toto: V Mariánských Lázních považoval pověstný dr Stern, myslím, že se tak jmenuje, přednosta tamní berní správy, právě nyní před vánočními svátky za nutné, všechny živnostníky, všechny majitele domů, lázeňské domy, hotely atd. poctíti záznamem na jejich nemovitostech. Protest městské obce se ovšem bez účinku odrazil od tohoto pána, který měl tolik surovosti - surovost třikrát podškrtnuto - těsně před svátky tyto ubožáky tímto způsobem trýzniti...

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tyto neparlamentní výroky k pořádku. Konám jenom svou povinnost.

Sen. Enhuber (pokračuje):... a který jde ještě dále, nežli se jde dokonce u odsouzeného k smrti, kterého před svátky nevěšejí, nýbrž kterému se ty svátky ještě z milosti darují. (Německé výkřiky: 30. června! Své vlastní přívržence stavěti ke zdi!) To však s případem v Mariánských Lázních nemá nic společného. (Různé výkřiky. - Předseda zvoní.) To stavění ke zdi je choulostivá věc, člověk neví, jak to dopadne.

Ke konci ještě slovo o dani z obratu. Byla, jak známo, myšlena po převratu jako přechodná daň, jen aby se pro určitou dobu přechod z dřívějších rakouských do nynějších československých poměrů usnadnil a umožnil. S tohoto stanoviska nemohl rozumný člověk vlastně nic proti tomu namítati. Ale doba nyní velmi silně přešla, daň z obratu však nepřestala, zůstala a byla vybudována, a tu se mně na mysl vtírá srovnání. Také zkrácení úřednických platů a pensí, které bylo provedeno před několika lety a kterým úřednictvo státu poskytlo obnosy jdoucí do miliard, také toto zkrácení vydáno bylo pod vlajkou "přechodně" a hrozí vzrůsti ve stálý zjev. Táži se tudíž celé vlády, zdali pak je možno nechat naše úředníky a také pensisty přechodně zemříti hlady?

Pokud jde o existenční minimum, jež stanoví § 3 daňového zákona, vyslovoval jsem již stále přání, i když také tentokráte nebylo splněno, aby tato existenční minima, která začínají 7000 Kč, u rodiny čtyřčlenné činí 8200, u pěti a vícečlenné rodiny 11.000 Kč, zároveň měla znamenati také minimum pro exekuce. Jestliže jako člověk s pevným platem požívám této ochrany, pak mám jí právě požívati také jako živnostník nebo důchodce. Je konečně jedno, z čeho béru těch 7000 Kč, zda jako pevný plat nebo jako důchod, z domu nebo nějakých cenných papírů anebo z provozování některé živnosti. Byl by to akt vyrovnávající spravedlnosti, kterého také v novém zákoně postrádáme.

Ke konci ještě otázka automobilů. O tom netroufám si v tomto slavném senátě již mluviti, tak často jsem se již o ní zmínil; chtěl bych jen; krátce shrnouti, že autobus platí, prosím, 50% všech hrubých příjmů na daních, že máme padesateré předpisy pro daně, dávky a poplatky, které zatěžují autodopravu s příslušenstvím, benzinem atd. a že škoda, kterou zákon o dopravě automobily způsobil, podle odhadů presidenta ústředí československých obchodních komor dr Třebického činí úhrnem 2 miliardy.

Jsem tak dalece u konce se svými vývody a mohl bych jen ještě panu ministru financí na zmírnění bezútěšné hospodářské situace doporučiti výchovu k myšlence společenství. V Anglii uplynou celé dny, kdy nikdo nevejde do berního úřadu, poněvadž nikdo nemá daňových dluhů. Je tam vzácností, když někdo jde na berní úřad. Víte sami dobře, jak to vypadá u nás. Tu se musím více nolens nežli volens vrátiti k vývodům kol. Mikulíčka v rozpočtovém výboru; uvedl nám tam položky, obzvláště vyšší náklady osobní, kde by se dalo velmi mnoho uspořiti, aniž by postiženi byli chudáci, naopak, kde by se jiným chudákům mohlo pomoci. Poukazuji na možnosti úspor, na které ukázala kol. paní Plamínková, když líčila složitost našeho byrokratického aparátu, kde se věc poměrně jednoduchá táhne 2 až 3 roky a na konec vyžaduje na správních výdajích právě tolik peněz, o kolik se při té věci jednalo. V této souvislosti bylo by říci také tak mnohé o komisích a pod. Necháme to stranou, poněvadž přece musím skončiti.

Končím prosbou k vám všem. Vidíte, že by se také v tomto státě bez zvýšení příjmů, totiž daní, mohlo stále ještě načerpati peněz pro takové účely, jaké jsem jako jediné vánoční přání předložil panu ministru sociální péče, panu ministru zdravotnictví a panu ministru financí v rozpočtové debatě: opatření teplé snídaně a polední polévky s chlebem pro chudé potřebné děti. Byl by to vhodný dárek k Ježíšku pro nesčetné ubožáky, kteří sotva z doslechu vědí, že tato slavnost má býti slavností míru a štěstí.

Dovolte mně, abych dodatečně a na konec jako poslední řečník oposice všem přál hodně příjemné svátky a šťastný nový rok, a dovolte mně, abych vám přál, aby tato doba svátků míru u vás měla za následek také obrat k lepší budoucnosti a zásadní změně v mnohém, co jste dosud si mysleli a dělali. (Sen. Hubka: To my přejeme také vámi - Potlesk senátorů strany sudetskonémecké.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. Dundr.

Sen. Dundr: Slavný senáte!

V jedné schůzi rozpočtového výboru poslanecké sněmovny pronesl předseda vlády dr Hodža, mluvě o úřednictvu, o státních zaměstnancích, tato slova: "V některých svých složkách potřebuje úřednictvo ještě dnes vývoje k demokracii, expeditivnosti a zároveň k odborné pohotovosti, jak toho vyžadují nové hospodářské a sociálně-politické úkoly moderního a demokratického státu". V dalším pak řekl: "Chceme dáti místo na slunci novým silám, které vyzrály v době poválečné a budou zajisté duchovně přístupny tomu novému, co od veřejné správy očekáváme".

Byla to správná slova, byla pronesena včas a soudím, že bude nutno ještě velmi často tato slova opakovat a zdůrazňovat, že žijeme v moderním a demokratickém státě, který má nové hospodářské a sociálně-politické úkoly, také proto, že stát více než kdy jindy zasahuje do hospodářského života, stanoví jeho normy, prostě vniká tam, kde ponechával úplně volné pole soukromé iniciativě. Nejen, že vláda vydává svoje nařízení a zákonodárné sbory usnášejí se na zákonech, ale také přicházejí zde v úvahu, majíce důležité místo, úředníci, kteří jsou vykonavateli, kteří provádějí zákony, uvádějíce to, co vláda usnesla, nebo Národní shromáždění schválilo, v praktický život. úřednictvo tedy má bdít nad správným prováděním a dodržováním zákonů, má se starat o to, aby to, co je nezbytnou podmínkou zdravého vývoje státu, bylo tu zachováno, má prostě usilovati, aby se zabraňovalo poruchám, na něž právě v posledních letech náš hospodářský život byl velmi bohatý. Záleží tudíž velmi mnoho na tom, jaké je úřednictvo, zda je opravdu demokratického smýšlení, zda jest oddáno státu, zda cítí s lidem a zvláště s pracujícím lidem, který tvoří většinu obyvatelstva naší republiky, zda úřednictvo rozumí potřebám lidu, anebo zda žije stále ještě ve starých představách, že úřednictvo je více než všichni ostatní a že vlastně všichni ostatní mají sloužiti úřednictvu a nikoliv naopak. Jsou mezi úřednictvem naší republiky lidé zdatní, demokraticky smýšlející, opravdu věnující všechny své síly státu. Jsou však také byrokraté, kteří žijí stále ještě ve starých představách a kteří se nespřátelili dosud s novými, demokratickými poměry republiky.

My chceme, aby úřednictvo státu bylo v pravdě demokratické a aby všechny své síly věnovalo státu a jeho potřebám, aby sloužilo lidu, aby si zejména uvědomilo, že tu žije v nových poměrech a že jeho úkoly jsou zcela jiné, než ve starém Rakousku anebo nežli v době ještě nerozvinutého hospodářského života.

My ovšem také chceme, aby úřednictvo bylo zabezpečeno, aby nemělo obavy o svoji existenci, aby mohlo, jsouc zbaveno existenčních starostí, všechny své síly a schopnosti věnovati státu a jeho potřebám. Tím více pak, že úřednictvo - a mám na mysli úřednictvo okresních a zemských úřadů - zasahuje velmi často a více než kdy jindy nejen do veřejného života, nýbrž i do poměrů v okrese. Okresní a zemské úřady mají zvláštní úkoly, které tu vyvolaly nové poměry hospodářské, které tu vyvolaly mnohé rozřešené otázky sociálně politické. Naše okresní úřady zasahují velmi často i do soukromého života jedinců, zjišťují státní spolehlivost, kontrolují činnost osob a spolků, pečují o nezaměstnané, o provádění směrnic vydaných v zájmu nezaměstnaných, o provádění zákonů, které sledují péči o nezaměstnané. Poukazuji tu na mimořádnou činnost spočívající v provádění státní stravovací akce pro nezaměstnané a zdůrazňuji, že některé okresní úřady nejsou si vědomy svých povinností, nejsou si vědomy úkolů moderního úřadu a nejsou si také vědomy odpovědnosti, která na nich spočívá s ohledem na obtížnou situaci, v níž se velká řada nezaměstnaných v jednotlivých okresech nalézá. Nejsou si také vědomy zneklidnění a znepokojení, které svým postupem velmi často vyvolávají. Naše okresní úřady hřeší zvláště na některá ustanovení zákona o organisaci politické správy z r. 1927 využívajíce nebo zneužívajíce trestních ustanovení, jimiž jest jim dána do rukou velmi značná moc. Poukáži tu na případy, k nimiž došlo v poslední době, aby bylo patrno, co ještě dnes je možné, jakých činů neodpovědní úředníci okresních úřadů jsou schopni, aby z toho bylo zřejmo, že velmi často naše okresní úřady vyvolávají zneklidnění a znepokojení tam, kde by měly zasahovati umírněně, zasahovati tak, aby znepokojené a o existenci přímo zápasící uklidnily a uspokojily. - Okresní úřad v Semilech vydal trestní nález, jímž odsoudil člena obecní sociální komise v jedné obci na Semilsku k pokutě 100 Kč. V případě nedobytnosti k trestu vězením na dobu 12 hodin a to proto, že se vzpíral poslechnouti při schůzi obecní sociální komise příkazu starosty obce, aby si o projednávaných záležitostech nečinil poznámek a ač byl napomenut. Odsoudil ho podle ustanovení zákona 125/1927 k pokutě 100 Kč. Starosta obce nařizoval členu obecní soč. komise, aby si nečinil poznámek. - Starosta obce měl býti okresním úřadem poučen, že nemá členu obecní komise v tomto směru co nařizovati. Jestliže si člen obecní komise dělá poznámky o projednávaných předmětech, anebo dělá-li si poznámky jiné, nebo maluje-li si obrázky, do toho starostovi absolutně nic není. (Tak jest!) Přes to však na stížnost starostovu, že člen obecní soč. komise jeho příkaz nechtěl poslechnouti, vynesl okresní úřad v Semilech trestní nález, jímž dotčeného člena odsuzuje k pokutě 100 Kč. člen obecní soč. komise se odvolal, zemský úřad v Praze snížil pokutu ze 100 Kč na 20 Kč, ale při tom ve svém odůvodnění nálezu šalamounsky uvádí a dokazuje, že člen obecní sociální komise, a v důsledku toho člen obecního zastupitelstva, je povinen poslechnouti každého příkazu, který starosta dá. (Výkřiky.) Ve výměru zemského úřadu z 28. srpna t. r. se říká (čte):

"Vašemu odvolání z tohoto nálezu zemský úřad nevyhovuje, poněvadž shledává skutkovou podstatu přestupku za vinu vám kladeného v tom, že jste dne 2. března 1936 přes předchozí napomenutí neuposlechl výzvy starosty obce, jakožto předsedy obecní sociální komise, že jste se tudíž vědomě vzpíral uposlechnouti příkazu veřejného orgánu samosprávního při výkonu jeho úřední činnosti, čímž je dána skutková podstata přestupku či. 4, odst. 2 zákona ze dne 14. července 1927, čís, 125 Sb. z. a n. Tato skutková podstata je prokázána seznáním starosty obce a vaším vlastním doznáním a rovněž vývody vašeho odvolání pozastavené jednání nijak nepopírají."

V dalším odůvodnění se praví (čte): "Starostovi obce, jakožto předsedovi obecní soč. komise přísluší v této jeho funkci nesporně právo schůzi říditi a zabraňovati všemu, co by ohrožovalo průběh jednání nebo objektivní projednání záležitosti do působnosti obecní soč. komise spadající a tedy i bdíti nad tím, aby důvěrnost věcí obecní soč. komisí usnesených nebyla nikým ohrožena nebo porušena. Tato jeho činnost je nesporně jeho úředním výkonem co předsedy obecní soč. komise. Nelze tudíž shledávati překročení jeho pravomoci v tom, když vzhledem k tomu, že bylo konstatováno vynášení záležitostí důvěrně okresní sociální komisí projednávaných na veřejnost a ostatní členové se proti tomu ve schůzi ohrazovali, vám přikázal, abyste si ve schůzi nečinil poznámek, ať již jakéhokoli druhu. Povinnosti vyhověti udělenému příkazu, nemohla vás ani zbaviti domněnka, i kdyby byla důvodná, že starosta obce nebyl k takovému opatření oprávněn, poněvadž vážnost a autorita veřejných orgánů vyžaduje, aby bylo jejich příkazů bezpodmínečně uposlechnuto; cítil-li jste se ovšem na svých právech zkrácen, mohl jste se domáhati nápravy stížností k nadřízenému úřadu. Okolnost, že byste se vůči starostovi choval jinak neslušně, neklade se vám za vinu a neshledal tudíž zemský úřad nutným o tom slyšeti navržené svědky".

Co to znamená? Když starosta obce nařídí členům obecního zastupitelstva: Dáte ruce na lavice, musejí dáti ruce na lavice! Neuposlechnou-li, budou potrestáni okresním úřadem a trest vynesený okr. úřadem schválí zemský úřad.

Kde je řečeno, v nějakém ustanovení zákona, že si člen obecní sociální komise nebo člen obecního zastupitelstva nesmí činiti poznámek, kde je nějaký příkaz, který mně zabraňuje, abych si třeba své vlastní věci při té či oné schůzi vyřizoval? A zde přichází úřad, vlastně úředníci, kteří zapomínají, že žijí v demokratickém státe a že stát má jiné úkoly, že občanstvo znamená více, zde přicházejí úředníci okresního a zemského úřadu a nejenom že odsuzují, ale odůvodňují trestní nálezy způsobem, který svědčí nejenom o neschopnosti takových úřadů, ale i o provokativním jednání, které musí být co nejrozhodněji odmítnuto a odsouzeno. (Výborně!) Zde je vidět, jak byla správná slova předsedy vlády dr Hodži, že stát potřebuje úředníky odborně vzdělané, pohotové, demokratické, rozumějící novým hospodářským a sociálním úkolům.

Slavný senáte! Co se tímto jednáním sleduje? Nic jiného než dráždění těch, jimž jsou svěřeny v obcích důležité úkoly a důležité funkce, kteří majíce co činiti s množství nezaměstnaných mužů a žen, velmi často musejí být hromosvodem, na nějž se svádějí blesky nespokojenosti, roztrpčení, žaloby, jež by se jinak sváděly na úředníky nebo na činitele jiné. Což nestačí, když vidíme, jak je omezována v jednotlivých okresích státní stravovací akce pro nezaměstnané? Což nestačí znepokojení, když vidíme, že jsou z této akce okr. úřady vylučovány desítky a stovky potřebných nezaměstnaných, nemajetných mužů i žen? Dochází dokonce i k tomu, že jednotlivé okr. úřady anebo zástupci okr. úřadů, jednajíce s deputacemi nezaměstnaných, kteří si stěžují na malé příděly poukázek na potraviny, nedostatečnou chlebovou akci a pod., uvádějí: My nejsme vinni, ministerstvo sociální péče nám nedalo dostatečný počet poukázek, dalo nám malé příděly. Pánové na okr. úřadech vědí velmi dobře, že ministerstvo soč. péče se musí řídit návrhem, který předloží zem. úřad a který vezme za svůj ministerstvo financí, a že kdyby se ministerstvo soč. péče namáhalo, seč by chtělo, aby potřebě, kterou ten či onen okr. úřad žádá, vyhovělo, nemůže, nesmí.

Ale staly se případy, že okr. úřady, majíce s dostatek poukázek na potraviny, aby mohly přesně plniti směrnice schválené vládou, to jest ženatým dávat 10 poukázek a svobodným 5 poukázek na 5 týdnů, vrátily poukázky s odůvodněním, že přebytek těchto poukázek nastal tím, že živitelům rodin daly jenom 8 poukázek a svobodným 4 poukázky na 5 týdnů. Tak si počíná okr. úřad v Semilech, který, když je usvědčen z tohoto jednání, má ještě tolik odvahy, že svádí vinu na někoho jiného, nemaje sdostatek odvahy, aby se přiznal k činu, který v okrese, v němž panuje tak dlouho ohromná nezaměstnanost, znamená demonstrativní provokaci nezaměstnaných. (Předsednictví převzal místopředseda, dr Heller.)

Slavný senáte! Mluvím-li o péči o nezaměstnané, nečiním to proto, abych se vracel k těm známým věcem, nýbrž proto, abych řekl, že nebudeme dbát a nebudeme si přát, aby péče o nezaměstnané byla prováděna jako dosud, schválí-li Národní shromáždění zákon o pojištění v nezaměstnanosti, stane-li se tedy u nás to, co už před léty zavedla Anglie a co má i Německo, pojištění v nezaměstnanosti, na něž budou přispívat nejenom stát a zaměstnanci, nýbrž příslušnou částkou také podnikatelé. Nezapomínejme, že podnikatelé dnes na péči o nezaměstnané nedají ani haléře.

Jsou ovšem ještě jiné důležité věci hospodářské i sociálně-politické, které při příležitosti projednávání rozpočtu jsou předmětem našich úvah a vyžadují také nejen projednání nýbrž i náležité řešení.

Chci se zmíniti několika slovy o projevu, který zde byl učiněn před několika dny a v němž bylo nevěcným způsobem útočeno na stranu, kterou zde zastupuji, na čsl. soč. demokratickou stranu dělnickou.

Byl to p. sen. Paulus (Sen. Paulus: Konstatuji, že jsem neútočil na stranu!), který ohříval zde věci, které již před léty uveřejňoval "Polední list" a které patrně měly sloužit za podklad velké, účinné a sociální demokracii drtící kampaně.

Bylo-li zde mluveno o brněnské štěstěně, chci poznamenat, že to nebyl podnik soč. demokratický. Strana neměla s tímto podnikem naprosto nic společného (Sen. Paulus: To také nikdo netvrdí!), a byli-li funkcionáři tohoto podniku soč. demokraté, byli tam funkcionáři také příslušníci jiných politických stran. (Sen. Paulus: Mezi jednateli ani jeden!) Připomínám znovu, že nemohlo v tomto případě jíti o stranu. Mohl bych také uvádět případy korupčního nebo špatného hospodaření třeba příslušníků národní demokracie v jednotlivých bankách a kdybych šel na cesty, na kterých se pohyboval p. sen. Paulus, mohl bych také z této věci vytloukati politický kapitál, ale strana nemůže za jedince, který se dopustil chyby, a zvláště myslím, že je nedůstojno s věcmi, které byly vyřízeny a přetřásány po několik roků v tisku, choditi do pléna senátu. (Sen. Paulus: To je právě to nejsmutnější!)

Je příznačné, že informace, ze kterých čerpal "Polední list" své zprávy a ze kterých čerpal přímo nebo nepřímo p. sen. Paulus argumenty, jimiž nás chtěl drtit, pocházejí od člověka, který také bral a dával si vyplácet desetitisíce a který jenom proto, že nedostal to co chtěl a nač neměl nárok, šel do "Poledního listu", šel k p. sen. Paulusovi a poskytl mu materiál, kterého chtěl použít proti nám. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Zde byl podniknut útok na ministerstvo spravedlnosti, útok, který jsme odmítli, v němž se obviňovalo ministerstvo spravedlnosti ať přímo nebo nepřímo, že dalo rozkaz, aby bylo trestní řízení zastaveno. A na druhé straně, také v poznámce pana sen. Pauluse to bylo patrno, se žádá, aby ministerstvo spravedlnosti zasáhlo. Nejdříve se obviňuje, že zasáhlo, ač to není pravda, a v zápětí po té se žádá, aby zasáhlo. (Sen. Paulus: Ano, ale ve jménu spravedlnosti!) Ministerstvo spravedlnosti nemůže zasahovat tam, kde jde o věc soudu.

O této věci si ještě promluvíme zvláště a já přesvědčím a ukáži, jakým způsobem se jedná, že se jedná nikoliv z věcných důvodů, ale z nízkých pohnutek, z politických důvodů.

Bylo tu také poukazováno na "Domovinu", stavební družstvo ve Znojmě a bylo řečeno: "Stát tam přijde nejméně o 20 mil. Kč. Trestní oznámení na funkcionáře stíhá jedno druhé a všechny se zase pěkně zastavují. A největší komedií již je, když ministerstvo soč. péče učiní pro 216.500 Kč trestní oznámení na neznámého pachatele." A dále se praví: "Toť se ví, že bylo moc brzy zastaveno." A dále:..Proč se neudělalo trestní oznámení na tyto funkcionáře? Samozřejmě by muselo býti učiněno v prvé řadě na předsedu družstva, jímž byl pan posl. za stranu soč. dem. dr Mareš, bývalý starosta Znojma. A o to se to právě rozbilo, tady se to musilo zastaviti, ačkoliv posl. dr Mareš před svědky potvrdil a řekl docela cynicky, že ty peníze tam byly, ale nejsou".

Věci jsou zcela jinak. To, co tu bylo řečeno, je nepravda a konstatuji to nikoliv proto, abych polemisoval s panem sen. Paulu-sem, ale abych ukázal, jakými nepravdami pánové, kteří ještě před krátkou dobou hověli si v táboře fašistickém... (Sen. Paulus: Do toho vám nic není!), kteří ještě před krátkou dobou souhlasili ne-li veřejně, tedy mlčky s přepadením kasáren v Židenicích, mají odvahu přicházet do senátu Nár. shromáždění, aby napadali ty kdož přítomni nejsou a nemohou se brániti.

Chci konstatovati toto: Spoluzakladatelem a prvním předsedou bytového družstva "Domovina" ve Znojmě byl pan dr Polesný, ředitel gymnasia, příslušník strany nár. sjednocení. Do této doby, kdy zmíněný pán byl předsedou, spadá stavba největšího počtu činžovních domů. Až do r. 1933 byl pokladníkem družstva místoředitel poštovního úřadu ve Znojmě pan Karel Chyba, člen strany nár. sjednocení.

Proti funkcionářům družstva bylo učiněno trestní oznámení různými jedinci, avšak toto trestní oznámení musilo býti zastaveno, ačkoli obvinění funkcionáři družstva žádali sami, aby trestní vyšetřování provádělo státní zastupitelství v Jihlavě, nikoliv ve Znojmě, aby se nemohlo říkati, že státní zástupce ve Znojmě je ovlivňován.

Ministerstvo soč. péče nikdy žádného trestního oznámení neučinilo. Jenom z podnětu předsednictva stavebního družstva dalo vyšetřiti, jsou-li útoky různých činitelů na družstvo oprávněné. Přesvědčilo se průběhem trestního řízení, že všechna obvinění jsou pomluvami a klepy. Družstvo Domovina", stejně jako mnohá jiná stavební družstva, se dostalo do nesnází následkem hospodářské kříse, která způsobila, že mnoho bytů nemohlo býti obsazeno. Přes to však stát nepřijde ani o haléř a také ani o haléř dosud nebyl poškozen.

Ale tady se tvrdilo, že stát přijde nejméně o 20 mil. Kč. (Výkřiky.) Uvádím zde tyto věci, abych připomněl, že pan sen. Paulus, útoče zde na soc.-demokratické funkcionáře stavebního družstva "Domoviny", útočil vlastně také na příslušníky nynější své strany, kteří byli odpovědnými funkcionáři a ovšem nesou také odpovědnost za všechno, co v družstvu je, zvláště když od konce r. 1934 už posl. dr Mařeš není funkcionářem tohoto stavebního družstva. (Sen. Paulus: To se dělo dříve, právě za něho!) Za něho a za příslušníků vaší strany, (Sen. Paulus: To není pravda!) pana ředitele Polesného a p. Chyby. Mluvím-Ii o těchto věcech, tedy jen proto, abych ukázal, jakými metodami pracují nepřátelé marxismu a socialismu. Viděli jsme zde konečně, jak se nalezly spřízněné duše. Potlesk pánů z nár. sjednocení a potlesk z řad henleinovců ukázal, že je tu spojitá nádoba a že tu jde o politické strany a skupiny, které se v nenávisti k socialistům sejdou na společné cestě.(Výkřiky.)

Chtěl jsem se těchto věcí dotknouti jen stručně a poznamenati, že majíce na paměti velké a důležité úkoly státu, chceme spolupůsobiti při řešení každého problému tak, aby byl řešen koaliční dohodou a alby byly řešeny zvláště ty problémy, které jsou nejožehavější a nejdůležitější. Všichni jsme věnovali své síly řešení problémů týkajících se Obrany a zabezpečení státu. Tu postupovaly koaliční strany v naprosté shodě ve snaze učiniti všechno, aby stát byl zabezpečen proti každému útoku zevnitř i zevně. Ukázalo se, že jsou zde velké věci, které dovedou sraziti koaliční strany ke spolupráci, jako zase na druhé straně nepřehlížíme, že jsou otázky a problémy, které se velmi těžko řeší a které zavdávají podnět k různým projevům, ale také k útokům.

Mluví se nyní o nutnosti zákona o zřízení vládních tajemníků. Ještě ani nebyl předložen návrh zákona. k projednávání a již se s ním provádí stranická agitace. Obdržel jsem důvěrný oběžník, v němž se exponent sekce obecních zaměstnanců při republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu obrací na městské úředníky žádaje je, aby spolupracovali, ale zároveň je žádá, aby vyplnili přihlášku zia člena sekce obecních zaměstnanců při republikánské straně zemědělského a málo-rolnického lidu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Otázka, dosud neřešená, jest již předmětem politické a stranické agitace a je proto pochopitelné, že - majíce před sebou obraz činnosti obecních notářů na Slovensku a Podkarpatské Rusi - nebudeme se rozhodovat pro instituci, která by nebyla institucí státní, nýbrž institucí, jež by měla sloužiti - jak se ukazuje právě z tohoto oběžníku - za nástroj určité politické strany.

V závěru své řeči chtěl bych říci, že jsme připraveni a ochotni spolupůsobiti vždy a všude, kde půjde o zájem státu, že proto odmítáme každé pohrůžky nebo hrozby. Hrozí-li nám němečtí šovinisté v táboře Henleinově, hrozí-li nám, jak jsme to slyšeli zde, exponenti nebo mluvčí národního sjednocení, poukazují-Ii na zjevy v sousedních státech, kde dočasně sociálně demokratické strany byly zničeny, ale také všechny ostatní strany byly vyhlazeny, hrozí-li se nám novými volbami do parlamentu, jak to činil v posledních dnech tisk republikánské strany, my na adresu všech těchto pánů i stran prohlašujeme, že se žádných hrozeb nebojíme ani hrozeb novými volbami, ani útoků na demokratický socialismus. Ukázali jsme v r. 1935, že ti, kteří nám hrozili, páni z národního sjednocení, zůstali na bojišti, že ti, kteří se domnívali míti již všechnu moc ve státě ve svých rukou, zkrachovali, jako zkrachovali politicky v našem státě. Odmítáme-li všechny hrozby, činíme tak proto, že jsme si vědomi, co znamená socialismus, demokratický socialismus v naší republice, co znamená pro posílení obrany státu, pro zabezpečení státu a pro zdravý vývoj poměrů. Ne národní sjednocení, ne jiné občanské politické strany, ale socialistické strany nejen hlásající, ale provádějící konstruktivní socialismus, ve chvílích vážných a nebezpečných mnohému zabránily, mnohé učinily a zvláště zasadily se o to, aby klid mezi zaměstnanými, jichž bylo přes 900.000, zůstal udržen, aby nezaměstnaní věřili, že republika naše bude o ně pečovati, že se bude o jejich existenci starati. Byli jsme jednotní při provádění zákona

0 obraně státu, byli jsme jednotni při projednávání zákona o půjčce na obranu státu, přáli bychom si, abychom byli jednotni i v postupu proti nepřátelům naší republiky. (Výborně! - Potlesk.) A ti nepřátelé naší republiky nejsou jen v cizině, nejsou jen v těch vrstvách, které se nespřátelily se státem, nepřátelé republiky jsou v táboru Henleinovci, jak ukazují četné procesy špionážní, jak dokazují argumenty o spojenectví s iredentistickými organisacemi v Rakousku a Německu, jak dokazuje bojkot českých lidí, nejen dělníků, živnostníků a obchodníků ve smíšeném území a jak dokazují mnohé projevy vůdců Henleinovy strany. Když jeden z pánů poslanců Henleinovy strany řekne v poslanecké sněmově, že Henleinovci nechtějí býti německy mluvícími Čechoslováky, soudím, že to je přiznání, které by mohlo postačiti každému, kdo to myslí upřímně s naší republikou, každému, kdo chce sloužiti jen a výlučně republice, každému, kdo chce znemožniti činnost těch, kteří proti státu, proti demokratické a republikánské jeho formě pracují.

Slavný senáte, věřím, že se podaří na jednotné linii sraziti všechny koaliční strany, že se podaří dosíci toho, aby koaliční strany, nesoucí odpovědnost za vývoj poměrů v republice, šly jednotně a postupovaly solidárně i proti těm nepřátelům, kteří se snaží svými projevy zamaskovati a zakrýti skutečné záměry a úmysly. Věřím, že se nám podaří vyřešiti nejtěžší problém našeho vnitřního, hospodářského i politického života, problém nezaměstnanosti, a že vytvoříme pevný předpoklad a základ lepšího života, nového hospodářského a sociálního řádu, že vytvoříme stav, který povede nejen k dalšímu zesílení a zmohutnění naší dobré a zdatné armády, nýbrž i k zesílení nebo vytvoření velkých mravních, politických a hospodářských sil, jichž nositelem bude pracující třída, pracující lid měst i venkova. Toť úkol, před nímž stojíme, a my se k řešení tohoto úkolu hlásíme. Chceme, aby se stejnou loyalitou a stejnou opravdovostí, jako jsme řešili úkoly jiné, zvláště občanské strany společně s námi postupovaly, abychom tak prospěli státu, zabezpečili jeho další vývoj a uchránili ho proti každému nebezpečí, které právě v posledních týdnech a měsících vyrůstá a jehož si musíme býti vědomi.

Poněvadž máme zájem státu na zřeteli, budeme pro rozpočet na r. 1937 hlasovati. (Potlesk.)