Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen.

Rozprava o zprávě rozpočtového výboru stran usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona na rok 1937; o prohlášení pana ministra financí, učiněném ve 49. schůzi senátu dne 5. prosince 1936; o prohlášení ministra spravedlnosti, učiněném v 52. schůzi senátu dne 16. prosince 1936, a o prohlášení ministra soč. péče, učiněném v 53. schůzi senátu dne 17. prosince 1936, je skončena.

Byly podány pozměňovací, doplňovací a resoluční návrhy.

Dám nejdříve přečísti pozměňovací a doplňovací návrhy.

Návrhy resoluční budou přečteny teprve po hlasování ve čtení druhém, takže jsou také předmětem jednání.

Žádám, aby byly přečteny podané pozměňovací a doplňovací návrhy.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

A. Pozměňovací návrhy sen. Nedvěda a Mikulíčka k osnově státního rozpočtu:

a) Ke kap. 4, tit. 5:

"Podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům" 2.800.000 Kč se škrtají a úspor tak docílených bude použito k podpoře československých vystěhovalců, žijících v nouzi.

b) Ke kap. 10:

1. Zrušení úsporných opatření personálních, t. j. zákona čís. 204/32 a vládního nařízení čís. 252/33.

2. Zvýšení přestupových přídavků učitelům měšťanských škol, vyměřených § 7 učitelského zákona čís. 104/26 částkou ročních 780 Kč na ročních 3.600 Kč.

3. Od 1. září 1937 zrušiti instituci učitelských praktikantů, která v principu není nic jiného', než prodlužování čekatelské služby mladého učitelstva.

4. Zvýšením činovného pro všechno učitelstvo státních menšinových škol od 1. ledna 1937, jak je vyměřeno učitelským zákonem čís. 104/26 v § 8 pro skupinu míst A, t. j. roční částkou 4.200 Kč.

5. Zrušení skupiny činovného D a C podle § 8 zákona čís. 104/26 a přeřadění učitelstva těchto skupin do skupiny činovného B.

6. Budiž včas provedeno všecko, čeho je potřebí, aby mohl býti proveden zákon čís. 233/35 o újezdních školách měšťanských.

7. Buďtež od 1. září 1937 zrušeny všechny soukromé učitelské ústavy. Buďtež státní učitelské ústavy postupně zrušeny tak, že budou proměňovány v střední a odborné školy, aby tak nebyla hospodářsky poškozena města, v nichž se učitelské ústavy nalézají. Učitelstvo obecných a měšťanských škol nechť je vzděláváno na dvouletých státních akademiích a k nim přičleněných dvouletých kursech pro vzdělání učitelů měšťanských škol. Buďtež tedy dosavadní státní pedagogické akademie v Praze, Brně a Bratislavě, které jsou jednoleté ústavy, rozšířeny na ústavy aspoň dvouleté a dvouleté pedagogické akademie buďtež zřízeny kromě v Praze, Brně a Bratislavě také ve velkých městech jako je Plzeň, Olomouc, Košice. Studující mládeži na dvouletých pedagogických akademiích buďtež dávána dostatečná studijní stipendia.

8. Na místě zrušených učitelských akademií buďtež zřizována t. zv. Athenea, t. j. vyšší střední školy, do nichž by chodila mládež, která s velmi dobrým prospěchem vychodila 4 třídy měšťanské školy a která především myslí na to, aby se věnovala studiu na pedagogických akademiích, nebo by chtěla nabýti úplného středoškolského vzdělání.

9. Ministerstvo školství nechť znovu zavede praksi, podle které se dávala učitelům-jednatelům placená dovolená od vyučování, aby mohli svůj úkol v centrální zemské nebo říšské organisaci učitelské úspěšně vykonávati.

B. Doplňovací návrhy sen. Nedvěda a Mikulíčka k osnově finančního zákona:

l. Za či III se vsunuje ustanovení:

"čl. III a).

(1) Na zvýšení státního příplatku k podpoře nezaměstnaných podle gentského systému, na zvýšení a zlepšení přídělu stravovacích lístků, na zvýšení přídělu poukázek na mléko, chléb a jiné příděly potravin pro nezaměstnané a jejich rodiny, na ošacování a zaplacení nájemného pro nezaměstnané a na zlepšení produktivní péče o nezaměstnané stanoví se z důvodů finanční vyčerpanosti nezaměstnaných a současné drahoty kromě částky uvedené v čl. III, odst. 4 jako mimořádný příspěvek na rok 1937 částka 450 mil. Kč.

(2) Této částky bude použito takto:

a) na zvýšení státního příspěvku ve výši podle zákona z r. 1930, č. 74 Sb. z. a n., o podporách nezaměstnaných podle gentského systému obnos 180.000.000 Kč;

b) na zvýšení a zlepšení stravovacích lístků obnos 120.000.000 Kč;

c) na zvýšení přídělu poukázek na mléko, chléb a jiné příděly potravin, jakož i na ošacování a zaplacení nájemného obnos 70.000.000 Kč;

d) na zlepšení produktivní péče o nezaměstnané obnos 80.000.000 Kč.

(3) úhrada částky 450.000.000 Kč bude opatřena výnosem vzestupné podnikatelské dávky, uložené soukromým výdělečným podnikům, jejichž hrubý zisk v roce 1936 přesahoval částku 100.000 Kč.

Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

2. Za čl. XVI se vsunují ustanovení:

"čl. XVI a).

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1937 převzal státní záruky až do výše 500 mil. Kč za zápůjčky uzavřené svazky územní samosprávy v roce 1937 na ochranu lidu pro případ války; na zakoupení plynových masek pro chudé civilní obyvatelstvo, na stavbu kryta proti leteckým útokům. Zúrokování a úmor zápůjček na obranu lidu pro případ války převezme státní pokladna pro rok 1937 až do výše 30 mil. Kč, které budou uhrazeny z rozpočtové položky ministerstva financí, kap. 19, tit. 5,

4, oďst. 4 a 5 z příspěvku statui zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (sanace bank).

Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění."

"čl. XVI b).

(i) V roce 1937 bude přikročeno k oddlužení zemědělců a domkářů:

a) za účelem vyvázání zemědělců a majitelů rodinných domků z dluhů zmocňuje se vláda zříditi ústav pro převzetí a úmor dluhů zemědělců a domkářů;

b) vyvázání z dluhů bude se vztahovati:

1. na zemědělce, kteří vlastní anebo mají pronajatou půdu ve výměře až do 30 ha veškeré půdy;

2. na majitele rodinných domků, jejichž roční zdanitelný důchod (čistý příjem) nepřesahuje 25.000 Kč;

c) ministr financí se zmocňuje, aby v den ustavení státního ústavu pro vyvázání zemědělců z dluhů vyplatil tomuto ústavu z prostředků a reserv náhradního fondu pozemkové reformy 400 milionů Kč k zahájení okamžité činnosti ústavu pro vyvázání zemědělců a domkářů z dluhů;

d) ministr financí se zmocňuje, aby k úhradě zúrokování a úmoru převzatého dluhu vedle částky, uvedené v lit. c), použil pro rok 1937

z rozpočtové položky ministerstva financí, kap. 19, tit. 5, § 4, odst. 4 a 5, z příspěvku státu zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (sanace bank)."

"Čl. XVI c).

Ministr financí se zmocňuje, aby k podpoře zadlužených živnostníků, maloobchodníků a drobných autodopravců poskytl bezúročný úvěr až do 100 mil. Kč. Úhrada nákladů vzniklých úvěrovou operací do 5 mil. Kč pro rok 1937 bude kryta z rozpočtové položky ministerstva financí, kap. 19, tit. 5, § 4, odst. 4 a 5 z příspěvku státu zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (sanace bank).

Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění."

3. Za či. XVIII se vsunuje ustanovení:

"Čl. XVIIIa).

(i) V r. 1937 bude přikročeno k provádění mimořádných veřejných prací, nutných pro účele sociální, zdravotní a kulturní. V první etapě bude v roce 1937 k těmto účelům použito částky 900.000.000 Kč, a to:

a) na stavbu nemocnic a jiných léčebných ústavů 100.000.000 Kč,

b) na stavbu škol 210.000.000 Kč,

c) na podporu investičních prací, prováděných obcemi 500.000.000 Kč,

d) na elektrisaci venkova, stavby vodovodů, regulace potoků a řek, na práce meliorační, odvodňovací a zavodňovací 90.000.000 Kč.

Vláda se zmocňuje, aby na provedení těchto mimořádných veřejných prací opatřila 900 mil. Kč vypsáním 4%ní investiční půjčky, splatné do 30 let, jejíž upsání by bylo povinné pro fysické i soukromé osoby právnické, vlastnící majetek s hodnotami nad 500.000 Kč.

Ministr financí se zmocňuje, aby na úrokování a úmor této zápůjčky opatřil obnos 60 mil. Kč ze státních pohledávek podle státního závěrečného účtu na rok 1935 splatných koncem roku 1936, zejména však z pohledávek za prodanou výzbroj 57 mil. Kč z bezúročné zápůjčky, poskytnuté státem československému Jockey Clubu 1.500.000 Kč, z aktivních nedoplatků bývalého státního obilního ústavu 3.060.543 Kč, z bezúročné zápůjčky, poskytnuté státem klusáckému spolku 2.220.000 Kč.

Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

4. Za či. XXIII se vsunuje ustanovení:

" čl. XXIII a).

V roce I937 bude přikročeno k zrušení srážek z požitků státních a veřejných zaměstnanců a zejména budou zrušeny srážky z požitků nepřesahujících 39.000 Kč. Zvýšené vydání státní pokladny bude uhrazeno z výnosu zvláštní dané, která se zavede na zisky z výroby zbraní a válečného materiálu.

Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

5. Za či. XXVI se vsunuje ustanovení:

"čl. XXVI a).

K odbourání drahoty v r. 1937.

Vláda se zmocňuje:

1. aby byla snížena o 20% cla a celní poplatky, vyjma cla na luxusní zboží. úbytek příjmů 20%ním snížením cel a poplatků v částce 140 mil. Kč, vzniklý státní pokladně provedením těchto opatření, bude uhrazen přídělem z výnosu zvláštní daně, která bude zavedena z výnosu výroby zbraní a válečného materiálu, uložené podle či. XXIII a) finančního zákona. Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění,

2. aby nařízením byly sníženy o 20% všechny kartelové ceny, vyjma ceny zboží luxusního."

Předseda (ujav se předsednictví - zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Zemanovi.

Zpravodaj sen. Zeman: Slávny senát!

Dnes rok stály obe komory Národného shromaždenia a s nami celý československý národ na rozhraní vážnej historickej udalosti po abdikácii národom milovaného a cteného a celým kultúrnym svetom váženého nášho prvého prezidenta Osloboditeľa T. G. Masaryka, aby rozhodly, kto má viesť národ a štát ďalej v jeho duchu, v duchu československej revolúcie.

Jednomyseľnou voľbou bol povolaný na čelo republiky československej dr Eduard Beneš, muž osvedčený v boji za našu národnú a štátnu slobodu, k ťažkej a zodpovednej práci v zahraničnej politike, k zaisťovaniu a zabezpečeniu ďalšieho zdarného vývoja našej republiky. Prajeme si, aby i naďalej viedol národ a štát v jeho poslaní na základe osvedčených smerníc v duchu mieru, cestou pevnej a ustálenej demokracie a ľudskosti.

Pojednávanie štátneho rozpočtu vo výboroch a v pléne oboch snemovní malo tento rok rušnejší a odlišnejší priebeh než v minulých rokoch. Je potešiteľný tento zjav, že v dobe tak veľkých, vážnych politických i hospodárskych úkolov štátu sa zvyšuje záujem o štátnu správu hospodársku, ktorá vo svojich dôsledkoch zasahuje do celého nášho verejného a súkromného života. Je zdravým zjavom, že zodpovední činitelia nášho parlamentu pochopili v plnej miere tento svoj vážny úkol a že chcú svoje najvyššie právo v parlamentnej demokracii, vrcholnú kontrolu štátnej správy prevádzať prísne a do najkrajnejších dôsledkov i za cenu ostrej a kde tu i za cenu bezohľadnej kritiky. Čím viac sa uplatňujú politické zásahy v našom hospodárskom živote, čím viac sa rozrastajú úkoly štátu v ťažkej prítomnej dobe, tým je potrebnejšia všestranná opatrnosť a prísna objektívna kontrola i verejného hospodárstva. Veď sa tu jedná o všetkých nás, o záujmy širokých vrstiev ľudí, ich život je závislý na konsolidácii, prosperite štátnych hospodárskych pomerov. Je iste zásluhou parlamentnej úspornej komisie, že paralelne s rozpočtovým výborom prejednávala jednotlivé položky štátneho rozpočtu a že sa previedly v ňom zmeny, ktoré by účelnejšie boly prispôsobené v štátnom rozpočte verejným potrebám. V tejto svojej činnosti bol podrobený štátny rozpočet verejne prísnej kritike, dovolávajúc sa pri tom zásady demokratickej, aby štátna správa podliehala celkove i v podrobnostiach kontrole parlamentu, aby tento mal možnosť vplývať a usmerňovať správne hospodárenie s verejnými statkami. Československý parlamentarizmus razí si v tomto smere svoju vlastná cestu, na ktorej snaží sa uplatniť svoju vôľu. Tento postup je prirodzene zdravý a žiaduci, jestli pri pevnom politickom vedení vyvaruje sa politických záplietok a umožní konštruktívnu súčinnosť ľudí svedomitých, postavených na výške svojho poslania a v povedomí svojej zodpovednosti. Výsledky takéhoto úsilia musia pôsobiť uspokojivé na celé občianstvo, v ktorom sa takýmto jednaním len upevní dôvera vo svojich politických zástupcov a tým tiež i v politické vedenie samého štátu. Isteže musí to len prospeť s verejného hľadiska, keď sa takto vytvorí možnosť uplatniť stanovisko platiaceho občianstva i v kritickom nazieraní na správu štátnych financií a zároveň umožní sa mu vniknúť i do konkrétnych vecí a potrieb štátneho organizmu. Je tu iste nemalá zásluha premiéra vlády, ktorý chce prelomiť ustrnutů formu štátneho aparátu a vyvoláva iniciatívnu činnosť v parlamentných kruhoch za spoluúčasti na verejnej správe. Aspoň tomuto nasvedčujú rozličné národohospodárske komisie, ktorých sa už niekoľko utvorilo z iniciatívy predsedu vlády a po ktorých sa ešte i ďalej volá v kruhoch parlamentných, ako sme to počuli i v rozpočtovej debate poši. snemovne.

Tento vývoj s radosťou kvitujeme - keby sa to i niektorým kruhom zdalo nepríjemným - je to preca jediná cesta k ozdraveniu parlamentarizmu, po ktorom sa so všetkých strán volá. Áno, parlament je na to povolaný, aby mohol zasahovať do všetkých oborov štátneho organizmu a mohol usmerňovať náš verejný život, nielen čisté s hľadiska politického, ale i hospodárskeho. Hovorí sa, že poslanci majú ovládať i po stránke odbornej parlamentný materiál a musia v otázkach politických i hospodárskych zaujímať i tak svoje určité stanovisko. Je tedy žiaducné, aby toto stanovisko vyvieralo z naprosto správnych a štátu i verejnosti prospešných premís. Jestli stroskotaly niektoré parlamentné sústavy pre ich jednostranné, vypnuté politické denie, ktoré často bežalo vedľa verejných potrieb ľudu, ba snáď octlo sa i niekedy v priamej protive s verejnými požiadavkami občianstva, je našou eminentnou povinnosťou pričiňovať sa o to, aby náš parlamentarizmus bol organickou súčiastkou celého nášho kolektíva a reagoval správne na všetky potreby a zjavy prýštiace z verejného života. Zľahčovanie autority parlamentných zástupcov je možno jedine tým liečiť, že túto autoritu si zástupcovia parlamentní uhája nahor i nadol svojou svedomitou, poctivou a verejným potrebám oddanou prácou. Ovšem, že tu treba predovšetkým úprimnej a poctivej súčinnosti všetkých politických složiek, v ktorých je práve oprávnenie a sila vládnej koalície. (Tak jest!) Toto poslanie zanedbávať v našej mladej bojujúcej demokracii, ktorá zápasí práve v tejto ťažkej dobe o svoje žitie a bytie, bolo by neodpustiteľným hriechom, ba priamo zradou podlamovať jej vývoj jednostrannou konjunktúrou politickou alebo prázdnou demagógiou, ale tým viac obetovať ju z nejakých ohľadov nahor alebo nadol. Naším vrcholným príkazom musí byť predovšetkým spravodlivosť a pravda pre všetkých, tak ako sme si to dali na štít našej drahej republiky. Táto pravda a spravodlivosť musí byť hájená so všetkými dôsledky tak v štátnej správe, ako i v samom našom politickom účinkovaní. Lož má krátke nohy, ďaleko nedobehne", hovorí jedno naše slovenské porekadlo. Musíme preto zo všetkých síl našich na tom pracovať, aby sme každá hamižnosť, nespravodlivosť vymýtili z našej demokratickej dŕžavy a pozdvihli mravnú úroveň verejnú, a to s hľadiska našej štátnosti.

Pojednávanie štátneho rozpočtu bolo dobrou príležitosťou pre každého zúčastneného politika posvietiť si na tieto otázky s hľadiska politického i hospodárskeho. V tom vidím istý pokrok, že v debatách rozpočtových preukázaly ako strany opozičné, tak i strany vládne dobrú vôľu rozobrať štátny rozpočet v jeho složkách, ukázať na nedostatky, chyby verejne, neskrývať nič pred verejnosťou a takto pracovať spoločne k zosilneniu dôvery občianstva v svoj štát. Zdôrazňujem upevnenie dôvery k štátnej správe a jej vedeniu za jednu z najhlavnejších psychologických podmienok ďalšieho kľudného vývoja štátu, lebo nič neni nebezpečnejšie, ako podrývať tieto základné piliere ľudovlády. Z nedôvery rastie nespokojnosť, nespokojnosť vedie k rozkladu a na šikmú plochu do skazy. Máme okolo seba dosť výstražných príkladov, na ktorých sa môžeme poučiť, čoho sa varovať, čomu vyhýbať múdrou a spravodlivou verejnou správou. Je pre nás iste veľkým šťastím, že prozreteľnosť hneď od počiatku postavila na čelo nášho štátu a na čelo našej politickej vlády mužov osvedčených, ktorí duchom zdravej demokracie vedú náš politický život a pevnou rukou držia kormidlo i v ťažkých skúškach, cez aké práve prechádzame.

Objavujúce sa hospodárske zlepšenie, ktoré nám dokumentuje náš rozpočet, je dobrou základnou, aby sme na nej stavali opatrne bez omylov a verejných škôd. Jestli pán predseda vlády vo svojej reči pri menovom opatrení tak dôrazne varoval pred bezdôvodným, lakomým

zdražovaním a deklaroval toto za poškodenie štátu, ba priamo za vlastizradu, tak iste je nie menším hriechom každá záludnosť a každé prospechárstvo na škodu štátu a jeho prosperity, čím viac sa bude lepšiť naša situácia, čím ďalej sa dostaneme z neblahých krízových pomerov, tým väčšia musí byť i opatrnosť vo veciach nášho národa a našej republiky.

Našej finančnej správe sa vytýka optimizmus ako zásadná chyba reality štátneho rozpočtu. Ale ja neviem dobre tomu rozumeť, prečo sa útočí proti optimizmu vtedy, keď sa rozširujú úkoly nad naše sily a my musíme ich prekonávať, či chceme alebo nechceme. Ovšem optimizmus nesmie byť ľahkomyseľnosťou ani povrchnosťou v šafárení so štátnym majetkom, ale skôr tvorivý elán, ktorý podchytáva sily a dáva vzpruhu k ďalšej práci. Nemôžeme-li sa vyhnúť nutným potrebám, tak musíme ich podložiť dobrou vôľou a zdravým optimizmom, že prekonali sme už to najťažšie a najhoršie a chceme húževnaté pracovať i ďalej, aby sme konečne náš ľud vyviedli z biedy a večného pokorovania.

Hospodárske pomery v našej republike, srovnávajúc ich s pomerami iných štátov, nie sú tak zlé, že by ktorákoľvek strana alebo i vrstva produktívnej aktivity mohla žiadať nejaké prenikavé zmeny v sústave nášho hospodárskeho denia. alebo i politického vedenia. Demokracia je a zostane fundamentom nášho štátneho zriadenia, jej jedinou železnou osou je a musí zostať koalícia vo správe a vedení štátu, koalícia strán vedená zdravým rozumom a usmerňovaná duchom nielen našej revolúcie, ale i konštruktívnou súčinnosťou a spravodlivosťou k všetkým.

Jestli v rečiach niektorých pánov rečníkov, zvlášť opozičných, prízvukovala sa nejaká nespokojnosť v jednej alebo druhej veci, alebo pri niektorej otvorenej, dosiaľ nevyriešenej otázke hospodárskej alebo politickej, je to len znakom toho, že naša republika potrebuje všetkých konštruktívnych síl, všetku dobrú vôľu, aby sme odstrániť mohli všetky vytýkané nám nedostatky. Naproti tomu však sa musíme s celou rozhodnosťou postaviť proti vedome pestovanej demagógii, ktorá rozkladá dôveru občianstva a ohrozuje jeho kľudné spolunažívanie. Naša verejná správa snesie iste každú objektívnu kritiku priamo, lebo bedlivé dbá verejných potrieb občianstva, ale naproti tomu je nemožné trpeť i s hľadiska politickej morálky - ako to bolo správne v debate spomenuté - aby sa ešte i táto parlamentná tribúna upotrebila k nezodpovednej a rozkladnej demagógii len preto, lebo to imunita umožňuje. Je odporné počúvať s tohoto miesta odkazy našim nepriateľom do zahraničia, proti svojej vlastnej republike. Parlamentarizmus všude doplatil na túto bezuzdnosť ľudí, ktorí nikde a nikdy necítia v dostatočnej miere odpovednosť za to, čo povedia.

Nesmieme práve s tohoto hľadiska zabúdať, že kolektívum sa skladá z jednotlivcov a že tento individuálny prínos dáva celku charakter a usmerňuje jeho vývoj. Toto nesmieme púšťať so zreteľa práve v tak ťažké časy, v ktorých sa dnes všetci nachádzame. Dnes je zvýšená odpovednosť všetkých nás, lebo oči celého sveta sú obrátené na našu malú zem tu v srdci Európy. Dnes sa vymýšľajú a hľadajú argumenty proti nám, aby nás mohli v čo najhoršom svetle ukázať svetu. Nedávajme preto materiál našim nepriateľom, neukazujme im naše slabiny, ale buďme pevní a rozhodní v hájení našej štátnej a národnej pravdy i vtedy, keď sa všetko nedeje tak, ako by sme chceli s nášho užšieho, partikulárneho alebo separátneho stanoviska.

Hľadíme-li so stanoviska nášho štátneho rozpočtu na pomery nášho občianstva - i vtedy, keď sme nemohli vykoreniť poválečnú biedu a povzniesť celkový štandard životný na žiadanú výšku - pýtam sa: Je niekde na tomto svete ešte druhý štát, ktorý by za tak krátku dobu svojho života venoval toľko zákonných opatrení skutočne moderných na širokom sociálnom, hospodárskom, áno i kultúrnom podklade, ako naša demokratická republika? Dávame občianstvu všeho, čo v silách a možnostiach našej republiky je. Za dobu nášho života iné staré štáty prešly cez ťažké otrasy, vnútorné rozvratné kataklizmy, my sme tu ostrovom pokoja, sporiadaného občianskeho života, prekonávame krízu hoci s veľkými obeťami a sebazaprením, ale ideme pevným krokom naším vývojom napred.

Naša sociálna pečlivosť zakladá sa na nejmodernejšom sociálnom zákonodarstve, riadi sa prísnou objektivitou, nehľadí na národnosti, ale bojuje proti biede, ako to -ukázal pán minister soc. pečlivosti v poši. snemovni i v senáte. Naše zemedelstvo razí si svoju vlastnú cestu a je vzorom v iniciatívnej aktívnosti a príčinlivosti, v hospodárskej konsolidácii. Na zlepšenie komunikácie, ciest, železníc obetujeme značné čiastky, bytová kultúra, stavebný ruch dosiahly u nás neobyčajnej výšky, v kultúrnej politike sledujeme skvelý vzostup uznávaný celým svetom.

Pán predseda rozpočtového výboru vo svojej reči povedal, že celý svet by obdivoval našu kultúrnu prácu, keby sme sa uvoľnili zpod tlaku válečného zbrojenia, ktoré i nám vnucuje protimierové zahraničie, čím sa nám absorbujú nielen materiálne, ale i psychické zdroje.

Tento radostný rozvoj našej republiky konečne nikto nepopiera, a nepopiera ho ani opozícia. A práve preto treba konštatovať, čo bolo najcennejšie v celej rozpočtovej debate, že všetkým šlo o lepší vývoj a zdarnej ši vzrast našej republiky.

Treba zistiť, že hladina v nej sa vzniesla alebo bola kľudnejšia než po iné roky. Búrky menšie, výmena názorov pokojnejšia, stranícke a osobné boje ustupujú pred vážnymi úkolmi štátu. Na vážnejšie výtky tu prednesené odpovedali páni ministri a z ich odpovedí bolo zrejmé, že vláda si je vedomá svojej zodpovednosti za správny chod a spravedlivú mieru štátnej správy na všetky strany. Ostatné poznámky jednotlivých pánov rečníkov, ktoré malý dobrú snahu vládu upozorniť na vážne úkoly verejné alebo potreby krajov a inštitúcií, boly protokolované a vláda sa ich iste povšimne a urobí potrebné zákonné opatrenia.

S vývodmi jednotlivých pánov rečníkov v rámci tohoto doslovu k zpráve výboru rozpočtového nemôžem sa podrobne zaoberať, avšak myslím, že po obšírnej vecnej debate boly jednotlivé kapitoly štátneho rozpočtu dostatočne objasnené, takže môžeme na konci našej debaty s kľudným svedomím predložený štátny rozpočet odhlasovať.

Štátny rozpočet na r. 1937 bol v generálnej i podrobnej debate rozpočtového výboru tak v jednotlivých kapitolách, ako i v skupinách spolu i so zmieneným zákonom prejednaný a dňa 14. decembra 1936 schválený. Na základe usnesenía rozpočtového výboru dovoľujem si slávnemu senátu navrhnúť, aby rozpočet na r. 1937 spolu i s finančným zákonom schválil podľa zprávy výborovej. (Souhlas.)