Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 100 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Czech, dr Dérer, dr Kalfus, dr Krofta, Machník, dr Šrámek, Tučný, dr Zadina.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.

Předseda (zvoní): Vážený senáte, dovoluji si zahájiti schůzi. (Shromáždění povstává.)

Vážený senáte!

Těžké rány zasahují v posledních dobách příliš často do našich řad, aktivních nebo i bývalých členů a spolupracovníků našich v Národním shromáždění.

Dnes stojíme v hlubokém smutku u nové rakve. V sobotu dne 4. prosince o 9. hodině ranní zemřel poslanec a ministr obchodu, průmyslu a živností kolega Josef Václav Najman.

Před málo týdny jsme společně s ním ještě putovali za dělovou lafetou s pozůstatky pana presidenta Osvoboditele, a statná, robustní, na pohled zdravím tak kypící postava ministrova zdála se pevně vzdorovati všem nástrahám a úkladům života! A ještě den před svým skonem spěchal k panu předsedovi vlády, aby projednával důležité otázky svého resortu. Až náhle, jako když blesk udeří, padl jako voják ve frontě v plném vrcholu všech svých životních sil a ve výkonu svého odpovědného úřadu, k němuž byl povolán oddaností svého voličstva a důvěrou presidenta republiky.

V Josefu Václavu Najmanovi nám odešel významný činitel státu, nad jiné energický organisátor.svého československého stavu živnostenského a obchodnického, předseda a vůdce naší československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské. Z chudobných, nezámožných chalup a dělnických domků venkovských nám vyrůstají správcové ředitelé demokratické republiky.

Josef Václav Najman byl jedním z nich. Narodil se 20. dubna 1882 v našem Podkrkonoší, v chudičké neznámé vesničce Boháňce-Skále u Hořic. Jeho otec byl malým kamenickým mistrem s nepatrným hospodářstvím, jenž své rodině záhy odešel. Vzácná pracovitá matka podstoupila těžký boj o obživu a výchovu svých tří dětí. Když bylo synovi 9 let, odvedla ho ke svému bratrovi Vojtíškovi, jenž byl obchodníkem v Hořicích. Zde pokračoval pilný, nadaný hoch v návštěvě obecné i měšťanské školy a současně se v obchodě svého strýce vyučil kupcem.

Když mu bylo 14 let, byl již obchodním příručím a nadešel mu samostatný boj o život. Bylo obdivuhodné, jak tento dorůstající jinoch nepřetržitě pečoval o zvýšení svého vzdělání, které jako samouk soustavně a úspěšně doplňoval nejpilnější četbou knih. Záhy vyrůstal nad své spolužáky a otevřená, energická hlava ho již v nejmladších letech strhovala a vedla do života veřejného. Sotva mu bylo 20 let, byl již předsedou Čtenářské besedy v Hořicích. Byl tu již také spolupracovníkem v redakci místního hospodářského časopisu. A záhy opouští Hořice, aby nastoupil svou životní dráhu politickou, jež ho vlastní jeho pílí, vlastním nadáním a vlastní energií z domku podkrkonošského kameníka dovedla až na křeslo ministra obnoveného našeho samostatného státu československého.

My starší se pamatujeme, s jakými mimořádnými nesnázemi a často přímo i beznadějnostmi se setkávaly před desítkami let ve staré monarchii pokusy o samostatnou organisaci živnostnictva. Josef Václav Najman byl mezi prvými, jenž této myšlence věnoval všechno úsilí svého života. Již v r. 1905. založil v Hradci Králové časopis "Naši obranu" a poté "obchodnické zájmy", které r.1907 přeložil do Prahy. Byl to tenkrát již základní orgán obchodnictva v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, ba i na Slovensku. Záhy nato byl Josef Václav Najman v Prostějově mezi hlavními zakladateli politické strany československého živnostnictva a obchodnictva. Byl si dokonale vědom organisačního i výchovného významu odborového tisku a ještě před válkou založil "Hostinské zájmy", jakož i "Řeznicko-uzenářské zájmy", kteréžto orgány s úspěchem spolubudovaly všechnu organisační práci nového hnutí. Práce tato byla přervána světovou válkou, zejména když kolega Najman byl povolán k vojenské povinnosti a celou dobu války byl nucen utratiti v - Uhrách i v Rusku. Po převratu v samostatném státě československém byly ovšem již všechny nové podmínky a předpoklady samostatné organisace středostavovské. Již v r. 1919 přikročil kolega Najman k založení denního listu pod jménem "Reforma" a v r. 1921 přikročil k založení samostatné tiskárny Čechie. K "Reformě", nynějšímu ústřednímu deníku strany "Národnímu Středu"; přibyl časopis "Nový Večerník", jenž záhy dosáhl velkého rozšíření. R. 1919 při prvých obecních volbách dosáhla již československá živnostensko-obchodnická stran, středostavovská přes 1000 zástupců živnostenských a obchodnických v různých zastupitelstvech obecních. V prvých všeobecných volbách parlamentních r. 1920 nastoupil již Josef Václav Najman do poslanecké sněmovny Národního shromáždění v čele šesti poslanců a 3 senátorů. od té doby byla strana na stálém vzestupu. Při druhých parlamentních volbách r. 1925 přecházel již kolega Najman do vládní většiny s 13 poslanci a 6 senátory. Prvým ministrem živnostenským byl tenkrát jmenován posl. Rudolf Mlčoch, jenž převzal resort veřejných prací. Když pak po krátkém období vlády úřednické Antonín Švehla utvořil vládu parlamentní, stal se Josef Václav Najman po prvé ministrem v resortu železnic, v kterémžto úřadu setrval do 7. prosince 1929, kdy byl v tomto resortu vystřídán kolegou Mlčochem.

V září r. 1931 konal se pak v Praze celostátní sjezd strany, na němž byl kolega Najman zvolen jejím říšským předsedou. Po krátkém období absence strany ve vládě a po nových parlamentních volbách dne 15. května 1935, kdy strana středostavovská vstoupila do nového Národního shromáždění se 17 poslanci a 8 senátory, byl Josef Václav Najman jmenován prvním živnostenským ministrem obchodu, v kterémžto úřadě setrval až do své náhlé smrti. Je druhým naším ministrem, jenž odešel v aktivitě. Prvým byl dr Alois Rašín, po něm přichází Josef Václav Najman. Odešel nám v mladém poměrně věku 55 let. Všichni víme a oceňujeme všechnu tíhu ztráty, kterou jeho odchodem trpí zejména jeho vlastní strana československého živnostnictva a obchodnictva. Všechna naše účast platí proto v prvé řadě jí. Ale smutek této strany jest také smutkem naším společným. Jsme ministru Najmanovi vděčni za vše to, čím se přičinil o včlenění našeho středního stavu živnostenského a obchodnického do okruhu naší státotvorné koalice a čím se zasloužil také o klidný hospodářský vývoj našeho státu, zejména v tak těžkých dobách, jimiž v těchto letech prochází. Padl při výkonu svého těžkého a odpovědného úřadu. Všichni víme, co to dnes znamená býti ministrem republiky, jakým jest to skutečným martyriem i sebeobětováním a co síly, vytrvalosti, trpělivosti i oddanosti ke státu vyžaduje setrvání v úřadě, v němž nekonečné a často bezměrné starosti den co den tak nepřetržitě bijí do zdraví i života člověka. Ministr Najman vytrval v tomto příboji doby, jenž na něho doléhal jako na ministra státu a snad ještě tíže jako na vůdce strany a organisátora svého stavu. Vytrval až do poslední chvíle svého života. A za to za vše mu patří naše uznání a naše vděčnost nejenom v dějinách našeho Národního shromáždění, nýbrž i v dějinách našeho národa a státu. (Shromáždění usedá.)

Dovoluji si na znamení smutku nad ztrátou ministra republiky přerušiti tuto schůzi senátu na 10 minut.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

obdrželi: na dnešní schůzi sen. Balla, Javornický, Macek, Malík, Nejezchleb-Marcha, Nentvich, Němeček, dr Rehák, Šelmec; na tento týden sen. dr Bačinský; dodatečné na schůzi dne 30. listopadu t. r. sen. Vetterová-Bečvářová.

Vládní návrh tisk 569 - přikázán výborům techn.-dopravnímu a ústavně právnímu, jimž uloženo podati zprávu ve lhůtě co nejkratší.

Zprávy tisky 575 až 577.

Usnesení posl. sněmovny tisk 580 - přikázáno výboru rozpočtovému, jemuž uloženo podati zprávu do nejblíže příští schůze.

o 90. a 91. schůzi senátu N. S. R. Čs. byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.

Místopředseda Donát (zvoní): Předsednictvu senátu došel přípis sen. Udržala ze dne 2. prosince 1937, kterým se vzdává z důvodů zdravotních senátorského mandátu.

Žádám p. tajemníka senátu, aby přípis ten přečetl.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

P. T. Předsednictvu senátu N. S. v Praze. Sděluji, že vzdávám se z důvodů zdravotních senátorského mandátu.

S veškerou úctou: Udržal v. r.

Místopředseda Donát (zvoní):

Došel přípis ministerstva vnitra ze dne 3. prosince 1937, č. 82.678 ai 37-9, o resignaci sen. Udržala a o povolání náhradníka Josefa Stržila jako člena senátu Národního shromáždění.

Žádám p. zapisovatele Sehnala, aby přípis ten přečetl.

Zapisovatel sen. Sehnal (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze III.

Na místo, uprázdněné resignací senátora Františka Udržala, povolávám podle § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění Josefa Stržila, rolníka ve Štenci, okres Vysoké Mýto, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Ministr dr Černý v. r.

Místopředseda Donát (zvoní): Do dnešní schůze dostavil se pan Josef Stržil a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy senátu.

Žádám p. tajemníka senátu, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pana senátora Josefa Stržila, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. Stržil (podávaje místopředsedovi Donátovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr financí dr Kalfus. Uděluji mu slovo.

Ministr dr Kalfus: Slavný senáte!

Předkládaje ke schválení vládní návrh státního rozpočtu na rok 1938, přijatý poslaneckou sněmovnou, dovoluji si doprovoditi jej stručným výkladem po stránce formální i materiální.

Sestavení rozpočtu bylo letos pro vládu mimořádně obtížné, a to jak pokud se týče výdajů, tak i příjmů. Podařilo-li se přece, že v tomto zákonodárném sboru může být zahájeno projednávání tohoto rozpočtu po schválení poslaneckou sněmovnou v době téměř stejné jako před rokem, je to neméně zásluhou parlamentní úsporné a kontrolní komise, která již od léta spolu s vládou na sestavení rozpočtu pracovala, jako poslanecké sněmovny samé. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda Donát zvoní.)

Bylo nutno překonati velké obtíže, které však nebyly povahy hospodářské, nýbrž finanční.

Naše hospodářství se totiž po těžké krisi let 1931 až 1936 vyvíjí uspokojivě 'a je skutečně na vzestupu. Projevuje se to jak vzestupem příjmů daňových, tak i ve zlepšené finanční situaci státních podniků. Z toho se rodily i naděje na zlepšený vývoj státních financí a počaly se ve veřejnosti odvozovati i zvýšené nároky, které se upínaly k budoucímu státnímu rozpočtu.

Podotýkám jen, že v rozpočtu na r. 1938 státní příjmy bez nových daní, tedy příjmy, vyplývající z automatického zlepšování, jsou proti výsledku roku 1936 vyšší téměř o 1.400 mil. Kč.

Tento celkem příznivý vývoj příjmů po stránce finanční byl porušen enormním vzrůstem nároků.

Byly tedy nesnáze, se kterými bylo třeba se vyrovnávati při sestavení rozpočtu na r. 1938, nikoli nesnázemi našeho hospodářství, nýbrž nesnázemi finančními, poněvadž obtíže nebyly v příjmech, nýbrž ve vydáních. Bylo tedy nutno při jednání o rozpočtu nejprve rozřešiti a překonati tyto obtíže.

Rozsah jejich možno posouditi z toho, že požadavky jednotlivých resortů po stránce výdajové činily 12.565 mil. Kč, t. j. proti rozpočtu na rok 1937 per 8.454 mil. Kč více o 4.110 mil. Kč.

Předložený a posl. sněmovnou schválený návrh rozpočtu na rok 1938 počítá s výdaji ve výši 10.117 mil. Kč, t. j. proti požadavkům resortů méně o 2.447 mil. Kč, ale proti rozpočtu na r. 1937 více o 1.663 mil. Kč.

Z uvedených číslic je zřejmo, před jaký obtížný úkol byla postavena vláda a parlamentní úsporná a kontrolní komise, která na sestavení rozpočtu po stránce výdajové účinně spolupracovala.

Tento úkol byl dále ztížen tím, že k běžným výdajům přistoupil mimořádný činitel, který zasáhl pronikavě do vývoje státního finančního hospodářství. Zahraničně-politická situace donutila stát prováděti naléhavě a ve zvýšené míře obranu země. Měli jsme tato vydání mimořádná také v letech dřívějších, ale nikoli v té míře, jak se dostavila letos v důsledku nového programu obrany státu. Mimo to účinek vydání dřívějších a vzrůst vydání nových způsobil, že řada obranných výdajů osobních i věcných dostala ráz výdajů stálých, která s hlediska řádného rozpočtování nemohou býti odkázána na úvěr, poněvadž bychom takto zakrývali ve skutečnosti schodek.

Prvenství těchto výdajů obranných zatlačovalo samozřejmě všechny nové potřeby a nároky jednotlivých resortů. Ale vedle obrany jsou to ve výdajovém hospodářství stále ještě nedořešené problémy krise, jež vyžadují, aby jim byla s hlediska výdajové stránky rozpočtu dále věnována pozornost. Jsou to problémy nezaměstnanosti, problémy zemědělské výroby a veřejné správy.

Hlavní část výdajového problému státního, t. j. obrana státu, má i svou příznivou stránku, neboť je součástí dnešní hospodářské prosperity. Na druhé straně přináší však s sebou veliké zatížení finanční. Přináší-li tedy na jedné straně zaměstnání a výdělek, je na druhé straně jejím nezbytným důsledkem nutnost uhraditi veliká rostoucí veřejná vydání s tím spojená a, pokud jsou rázu dočasného a mimořádného, aspoň úrok a úmor z těchto investic, jež jsou premií naší bezpečnosti.

Odmítáme-li jednomyslně inflaci, která by měla škodlivější účinky, a mohla vésti k rozvratu, nelze jinak, než uhraditi tato vydání oběťmi. Promítneme-li si tento požadavek s hlediska předloženého rozpočtu, znamená to, že všechny výdaje rozpočtu řádného musí býti uhrazeny řádnými příjmy. Výdaje mimořádné budou kryty úvěrem, při čemž jsme v prvé řadě odkázáni na vlastní síly, t. j. na vlastní tvorbu kapitálovou, tedy obecně na střádaly.

Máme-li však na tento úvěr apelovati a jeho dosáhnouti, musíme míti napřed naprostý pořádek v řádném finančním hospodářství státu.

Novými daněmi ve výši přes 1.100 mil. Kč žádáme oběti na hospodářství soukromém. Mohli bychom však obstáti, kdybychom zároveň nevyslovili zásadu, že musí býti napřed šetřeno v hospodářství všech veřejných svazků?

Veřejnost měla i z kusých zpráv o tomto jednání příležitost sledovati, kolik úsilí vlády musilo býti vynaloženo, aby rozpočet byl - za daných podmínek časových i politicko-hospodářských - přizpůsoben požadavku úspornosti a aby oběti daňové, jichž přes to bude třeba, byly snesitelné. Také úhradová stránka rozpočtu vyžadovala - když po přezkoušení výdajů ukázala se ještě potřeba více než 1.100 mil. Kč - dlouhého a důkladného jednání vlády a koalice o tom., jak mají býti rozvrženy daňové oběti, aby byly únosné a spravedlivé. Také o tom bylo do předložení rozpočtu dosaženo dohody vlády i koalice.

Oběti, jež představují úhradové osnovy daňové, o nichž se dále zmíním, žádají však trvale zvýšené a stálé kontroly všech výdajů, zejména výdajů na obranu státu.

Výsledek celého tohoto předběžného jednání zračí se v předloženém,návrhu finančního zákona, kterým se státní rozpočet na rok 1938 dělí na řádný, vyrovnaný řádnými příjmy, a na mimořádný.

Přes všechny obtíže předchozího jednání nutno říci, že se dílo podařilo a že tento rozpočet má svůj veliký klad. Je pravdivý, střízlivý, reálný a vyrovnaný potud, že řádné výdaje mají býti uhrazeny řádnými příjmy. V rozpočtu jsou všechny výdaje a není v něm příjmů umělých.

Tato rovnováha rozpočtu není však jenom pokladní; je to rovnováha hospodářská, neboť v rozpočtu. máme nejen úrok, nýbrž i úmor všech státních dluhů, i těch, jež vzcházejí z mimořádné obrany státu. Tento fakt má velký význam politický. Můžeme-li s dobrým svědomím říci, že vláda tyto zásady v předkládaném rozpočtu se souhlasem koaličních stran vtělila ve skutečnost, pak je to vítězství demokracie, která.si uvědomuje, že politicky vláda neznamená jen svobodu, ale také - a snad ještě více - odpovědnost, a v tomto případě odpovědnost hospodářskou.

Zásada pravdivého a vyrovnaného rozpočtu má však i veliký význam výchovný a mravní. Demokracie si tu uvědomuje, že nároky na stát mají své meze v nosnosti národního hospodářství. Jinými slovy: všeho, čeho potřebujeme, ať jde o péči sociální nebo zdravotní, kulturu nebo bezpečnost, můžeme si nakonec dovoliti jenom tolik, kolik unese národní hospodářství. A máme-li se o všechny tyto potřeby lépe postarati, musíme nutně více pracovati. Také zvýšení národního blahobytu závisí jen od toho, budeme-li více pracovati a šetřiti. Pravím napřed pracovati a pak šetřiti proto, že jenom prací tvoříme reálné hodnoty a jenom z práce vyrůstají národní úspory.

Proto vláda - poučena krisí - vytkla si jako důležitou další zásadu, rozšiřovati pracovní příležitosti a pečovati o zaměstnanost jako podmínku klidného a zdravého rozvoje hospodářského.

Vláda předkládá rozpočet na rok 1938 u vědomí, že v rámci daných možností učinila vše, aby v duchu demokratických zásad Masarykových i Benešových učinila další krok kupředu k hospodářské konsolidaci státu a jeho bezpečnosti po stránce hospodářské a tím i politické.

Hospodářským základem rozpočtu je situace národohospodářská a proto se o ní musím krátce zmínit.

Rok 1937 znamená v našem hospodářství přelom krise a značný krok k hospodářskému zlepšení.

V oboru měnovém jsme nyní v období klidu úpravami provedenými v roce 1934 a 1936 přizpůsobili jsme svoji peněžní jednotku světovému měnovému uspořádání bez podstatnějšího stoupnutí hladiny cenové.

Ve výrobě jsme na vzestupu, jak patrno z úhrnného indexu průmyslové výroby, který stoupl r. 1937 na úroveň z r. 1929. Tyto poměry se projevily příznivě v úbytku nezaměstnanosti. V r. 1928-1929 bylo v listopadu 30.000 až 38.000 neumístěných uchazečů o práci, kdežto v témže měsíci r. 1933 jich bylo 691.100 a nyní jich je 332.981. Dostali jsme se tedy do poměrů poněkud příznivějších, nežli jaké byly v roce 1931, kdy nezaměstnaných bylo 337.700, zvláště uvážíme-li, že od té doby přišlo na pracovní trh nových asi 250.000 uchazečů o práci.

Tento příznivý vývoj projevuje se dále jak v, dopravě ve vzestupu přistavených vagonů a v celkové váze dopraveného zboží, tak i ve vzrůstu zahraničního obchodu, který lze odhadnouti rozsahem na 75 % r. 1929.

Vzrůstá také spotřeba zbytných statků, což je známkou vzrůstu důchodů.

Pokud se týče peněžního trhu, který byl v r. 1936 a 1937 pod vlivem úpravy úrokových sazeb, trpěl na podzim t. r. zúžením pohotových prostředků v důsledku nároků státu na úvěr pro potřeby obrany státu a výroby. Osvědčila se instituci reeskontního a lombardního ústavu, jakož i součinnost finanční správy s poštovní spořitelnou jako centrem státního pokladního hospodářství.

Z nových opatření, jimiž byly dořešeny některé problémy německého peněžnictví, byla vyřešena úspěšně zejména otázka vkladů Centralbanky německých spořitelen, dále Landbanky a Volksbanky.

Ke zlikvidnění trhu přispěla také instituce dodavatelských poukázek, jež se vžily velmi dobře a jsou cenným instrumentem levného úvěru.

Po úspěchu půjčky obrany státu byl ponechán úvěrový trh v r. 1937 v klidu, přes značné peněžní potřeby vyvolané obranou státu po celý rok 1937. Také v r. 1938 nemá finanční správa v úmyslu přistoupiti na domácím trhu k vypsání dlouhodobé půjčky. Psychologie peněžního trhu byla v roce 1937 trochu zneklidněna mezinárodně-politickým vývojem a přepjatými zprávami o potřebách státního hospodářství a nových daní. Přes všechny tyto přechodné obtíže je náš peněžní trh nad očekávání odolný, uvážíme-li, že všechny tyto velké potřeby státu zdolal, aniž při tom utrpěla zvýšená potřeba, vyvolaná lepší zaměstnaností soukromých hospodářství. Není pochyby, že rovnovážný rozpočet a pevné odhodlání vlády k pořádku ve státních financích bude na trh působiti příznivě.

Srovnáváme-li tento celkem příznivý vývoj národního hospodářství, mohli bychom se právem domnívati, že také stav státních financí se úměrně rovněž zlepšil. Tomuto mínění, jež v části veřejnosti vzbudilo přepjaté optimistické naděje, nasvědčovaly i zprávy o vzrůstu daňových státních příjmů, jež za prvních 10 měsíců roku 1937 stouply o více než 914 mil. Kč. Třeba však uvážiti, že značná část těchto zvýšených příjmů náleží samosprávným svazkům a silničnímu fondu (příděly, domovní daň a daň z minerálních olejů).

Na druhé, straně oproti tomuto příznivému mínění kolovaly ve veřejnosti v souvislosti s uveřejněním státního závěrečného účtu za rok 1936 zprávy značně pesimistické, z nichž se vyvozovalo, že rozpočty jsou rovnovážné jen na papíře, kdežto skutečné finanční hospodářství vykazuje a bude vykazovati miliardové schodky.

Obě tato nekritická mínění je třeba přivésti na pravou míru. Je pravda, že leta krise 1930 až 1936 končila schodky, ale bylo to přerozeno, když zejména v prvých letech nebylo lze tušiti, do jaké míry se krize bude prohlubovati. Při tom proti očekávání příjmy stále klesaly, vydání však rostla, zejména, v důsledku nezaměstnanosti.

Také v roce 1936 doznívá, ještě krise, což se projevuje nižším pokladním výnosem státních příjmů o cca 500 mil. Kč. Vykazuje-li však státní závěrečný účet za rok 1936 vyšší vydání proti rozpočtu o více než 1.200 mil. Kč, jest třeba uvážiti, že některé vydání z předešlých roků bylo možno definitivně vyúčtovati teprve v roku 1936, takže skutečné vyšší vydání za rok 1936 proti rozpočtu činilo pouze kol 800 mil. Kč.

Pro rok 1937 předložen byl řádný rozpočet vyrovnaný a nemám pochybnosti, že i skutečné hospodářství tohoto řádného rozpočtu budě vyrovnáno, poněvadž příjmy tohoto roku budou, soudě podle dosavadních výsledků, vyrovnávati i některá vydání učiněná v roce 1937 nad rozpočet. To také potvrdil v podstatě pan president nejvyššího účetního kontrolního úřadu, podávaje Národnímu shromáždění zprávu o pokladním hospodářství státu za posledních 10 měsíců.

Proti těmto příznivým výhledům stojí však nezbytná stále rostoucí mimořádná vydání na obranu státu, na něž jen v roce 1937 do konce listopadu bylo státní pokladnou vydáno mimo řádný rozpočet 3.096 mil. Kč, t. j. od mého výkladu v posl. sněmovně o 300 mil. Kč více.

O těchto vydáních promluvím rovněž zvláště v oddíle o rozpočtu na rok 1938.

V celku můžeme tedy o státním finančním hospodářství říci, že je v řádném rozpočtu konsolidováno a nebýti mimořádných potřeb vojenské správy, bylo by asi obdobně příznivé, jako je vývoj hospodářství soukromého.

Přecházím nyní ke konstrukci rozpočtu. Zmínil jsem se již napřed o tom; co dává tomuto rozpočtu svůj ráz. Je to obrana státu, která má na jedné straně zabezpečiti existenci státu, občanstvu pak vedle toho po stránce hospodářské zajistiti, co svou prací nastřádalo. Obrana vyžaduje obětí a proto pokládám za svou povinnost, abych v rámci své resortní odpovědnosti aspoň v hlavních rysech v číslicích řekl, co po stránce finanční pro obranu státu bylo učiněno, jak bylo použito peněz opatřených úvěrem pro tyto účely a jaká opatření se pro zajištění obrany státu zamýšlí předkládaným rozpočtem.

Z mimořádných zákonných opatření, jež byla pro finanční zabezpečení obrany učiněna v posledních letech, chtěl bych se zmíniti hlavně o dvou:

V roce 1934 se objevila potřeba zabezpečiti výzbroj a výstroj armády, o kterou pečoval dosud t. zv. fond pro věcné potřeby obrany státní, zřízený zákonem č. 240/1926. Tento fond ročních 315 mil. Kč byl zákonem č. 127/ 1934 prodloužen na dalších 10 let. Současně byl ministr financí zmocněn, aby potřebu na těchto 10 let opatřil předem úvěrem. Tím bylo armádě umožněno doplniti výzbroj a výstroj na potřebnou míru.

V roce 1936 se dále ukázalo nutným zdokonaliti technickou obranu a opevniti některá území republiky. Občanstvo dalo k tomu účelu ochotně k disposici potřebné peníze úpisem půjčky obrany státu, jejíž peněžní výnos činil 3.520 mil. Kč.

Podle státních závěrečných účtů vydali jsme na tyto mimořádné potřeby národní obrany v letech 1935 a 1936 částku 2.710 mil. Kč, vedle další částky, upotřebené z výnosu půjčky práce, per 309 mil. Kč. V roce 1937 jsme vydali podle dosavadních pokladních výkazů 3.096 mil. Kč. Vydala tudíž státní pokladna do dnešního dne na mimořádnou výzbroj a výstroj a technické vybavení armády, jakož i na opevnění hranic částku 6.115 mil. Kč, a to mimo číslice řádného rozpočtu vojenského, který dosud činil ročně 1.3.60 mil. Kč.

V rozpočtu, který vláda předkládá, požaduje se pro účely obrany státu v rozpočtu řádném, krytém řádnými příjmy, zvýšená částka 2.098 mil. Kč, v rozpočtu mimořádném částka 2.360 mil. Kč. Vláda učinila prozatím v rámci své pravomoci všechna opatření, aby povolených prostředků pro tyto účely bylo používáno účelně a hospodárně, zajistila ministerstvu financí jejich účinnou rozpočtovou kontrolu, jejíž ústavní podklad se nově zabezpečuje čl. XXIX finančního zákona.

V ministerstvu národní obrany zřízeny cenové komise, jež mají bdíti nad přiměřeností cen u vojenských dodávek. Jako cenný úspěch preventivní péče o ceny lze uvésti, že pro vojenské dodávky byly zabezpečeny ceny cementu a železa z roku 1936, které do konce roku 1938 nemohou býti zvýšeny. Tak bude možno poříditi dobrá obranná opatření za ceny poměrně nízké.

Kontrolu dodatečnou provádí nejvyšší účetní kontrolní úřad a v poslední době velmi účinně i parlamentní úsporná a kontrolní komise.

Tato charakteristika obrany státu projevuje se v rozpočtu nejen u ministerstva národní obrany, nýbrž i u ministerstva vnitra, jehož rozpočet vykazuje vzestup o 163 mil. Kč, hlavně vyšší potřebou na četnictvo a policii, v rozpočtu ministerstva financí (vzestup o 24 mil. Kč) vyšším nákladem na finanční stráž a v řadě neposlední vzrůstem rozpočtu státního dluhu.

Bylo nutno říci těchto několik dat, abychom mohli ubezpečiti občanstvo, že vyžaduje-li tento rozpočet jeho obětí, přináší je především, ne-li výhradně, pro obranu státu.

Po stránce formální dělíme rozpočet na rozdíl od předešlých let na dvě části, a to:

a) Rozpočet řádný, do něhož jsou zařazena všechna opakující se vydání státní. Rozpočet ten je vyrovnán. Bylo to možno ovšem jen pomocí nových úhrad daňových v částce přes 1.100 mil. Kč.

b) Rozpočet mimořádný, který obsahuje mimořádné jednorázové výdaje k zabezpečení technické obrany státu a opevnění hranic a dále mimořádná investiční vydání některých státních podniků, kterými se zvyšuje majetková podstata těchto podniků. Tento rozpočet není možno hraditi v rámci běžného státního hospodaření a bude proveden z prostředků opatřených úvěrem.

Další novotou je, že rozpočet t. zv. všeobecné pokladniční správy, který byl součástí rozpočtu ministerstva financí, se zařazuje na r. 1938 jako samostatná kapitola, poněvadž příjmy i výdaje v něm zařazené nejsou v příčinné souvislosti s rozpočtem správy finanční, nýbrž týkají se i jiných resortů anebo mají povahu všeobecnou.

Formální novotou je také, že ve skupině samosprávných financí jsou nově podrobně uvedeny v dílčím sešitu veškeré potřeby i úhrady na školství národní.

Pokud jde o materiální rovnováhu rozpočtu, stanoví se ve státním rozpočtu na r. 1938 veškeré výdaje řádného rozpočtu státní správy částkou 10.117,423.500 Kč, řádné příjmy částkou 10.120,233.070 Kč, takže přebytek činí 2,809.570 Kč.

Proti státnímu rozpočtu na r. 1937 jest rozsah výdajů vyšší o 1.663,680.540 Kč, příjmů vyšší o 1.663,763.990 Kč.

Ačkoliv při sestavování státního rozpočtu věnováno bylo veškeré úsilí tomu, aby státní výdaje obmezeny byly na míru nejnutnější, přece nebylo možno je za dané.situace udržeti na výši rozpočtu na r. 1937. Jednak některé výdaje automaticky vzrůstají, jednak bylo v jednotlivých kapitolách nutno přihlížeti k novým a zvětšeným úkolům, z nichž největší část vyplývá z nutných zařízení na obranu státu. Rovněž nelze přehlédnouti, že část výdajů, která byla v r. 1937 kryta úvěrem, resp. z výnosu půjčky obrany státu, stala se v důsledku změněného programu obrany státu výdajem řádným a zařazena v r. 1938 v řádném rozpočtu. Také stoupla značnější měrou vydání na službu státního dluhu.