Dále je to vybudování okresní silnice Mor. Ostrava-Místek-Ostrovice-Turzovka, vybudování okresní silnice Mor. Ostrava-Příbor-Frenštát p. R., vybudování silnice Mor. Ostrava-Orlová-Karviná-Fryštát, silnice Hranice-Val. Meziříčí-Rožnov-Horní Bečva přes Hlavatou do Makova. Tyto silnice vesměs nemají jen charakter dálkových silnic, ale mají také všechnu způsobilost silnic strategických, poněvadž Beskydy to budou, které v případě ev. konfliktu nebo napadení ze severu byly by obranným pásmem v naší republice. Je potřebí také z těchto strategických důvodů, aby tam síť silniční byla vybudována, aby se jednak docílilo spojení se Slovenskem a zároveň aby pro tyto účely byly tam vybudovány silnice, které by docílily spojení na trati Opava-Nový Jičín-Val. Meziříčí-Vsetín-Trenčín. Dále jde o spojovací silnici Vsetín-Velké-Karlovice-Beskyd-Makov a o vybudování horských silnic na Radhošť, Lysou horu a Bílý Kříž. Tyto silnice vesměs mají veliký význam pro povznesení kraje po stránce hospodářské, aby tam byl umožněn zvýšený turistický ruch, ale jsou to zároveň dálkové spojovací silnice na Slovensko a mají zároveň charakter silnic strategických.
Zejména nám jde o provádění regulačních prací, to je zvláště regulace Odry od ústí Opavice až po město Odry, regulace řeky Opavice po Opavu, regulace řeky Moravice po Bránku, regulace řeky Olše: Fryštát-Darkov-Karvinná, regulace řeky Ostravice, řeky Lučiny, řeky Ondřejnice, řeky Lubiny, řeky Jičínky, řeky Olešné, řeky Porubky. Moravská Ostrava leží v nížině a téměř každoročně trpí záplavami; i letošního roku tu byly povodně, které v samé Ostravě způsobily obrovské škody - nemám po ruce fotografie, abych ukázal, jak vysoko stoupla voda, že byly byty zaplaveny až do polovic oken v níže položených čtvrtích Ostravy. Je to důsledek nejednotného regulování řek. Máme dvojí praksi. Část řek reguluje ministerstvo zemědělství a část regulace podléhá ministerstvu veř. prací. Ministerstvo zemědělství má zájem na tom, aby regulovalo bystřiny s horským terénem, a poněvadž se mu dostává daleko více prostředků nežli se dostává k tomuto účelu vodocestnému fondu resp. ministerstvu veř. prací, postupuje regulace těchto bystřin rychleji, i proto, že vyžadují menšího nákladu na délku jednoho km, a tak se stává, že bystřiny od pramene jsou regulovány, tok vody jde rychle, ale v ústí řek, kde se tyto řeky sbíhají, regulace provedena není, odtok vody není urychlen a důsledek je zaplavování těchto údolí. Měli jsme letos zaplaveno údolí Ostravska na řece Odře a pak na Opavici od Komárova až po Třebovice a mimo to na řece Odře od Svinova až po Jistebník. Každým rokem opakují se nové a nové hospodářské škody a co je k úpravě břehů vykonáno, přichází v niveč, protože nebyla provedena regulace důkladná. Je potřebí, aby i v tom směru byla zjednána náprava, aby zejména na ústí této řeky a zvláště Odry, Ostravice a Opavice byla regulace upravena tak, aby tento kraj byl těchto těžkých škod vyvarován.
Pak jsou tu požadavky, pokud se týče stavby budov. Máme řadu potřeb. Zejména Valašsko bylo za Rakouska opomíjeno se strany státní správy a je nutno, aby bylo kraji pomoženo, poněvadž jde o chudý lid, který si sám pomoci nemůže. Nejde o podporu staveb, které by sloužily účelům jen tamějšího obyvatelstva, nýbrž o vybudování budov pro státní úřady, ať již okresní úřady, soudy, pošty atd., a tu vidíme, že je potřebí na př. výstavby okr. soudu ve Vsetíně, ve Vítkovicích, přístavby průmyslové školy, Místek - reálné gymnasium, Zábřeh n. Odr. - pokračování ve stavbě nemocnice, Krnov - budova pro finanční úřady, Nový Jičín - rovněž budova pro finanční úřady, Moravská Ostrava - česká stát. reálka, Nový Jičín a Místek - okresní úřad, Nový Jičín a Mor. Ostrava - poštovní úřad, Bílovec - úřední dům, Chuchelná - rozšíření tabákové továrny, Krnov - české gymnasium. Dále je nutná přístavba průmyslové školy v Karvinné, rovněž Karvinná volá po vybudování rodinné školy. Hranice žádají vybudování českého gymnasia. Frenštát požaduje střední školu. Bruntál a Bohumín žádají o vybudování činžovních domů pro státní zaměstnance. Stát tam diriguje stále nové zaměstnance, ale nestará se o jejich náležité ubytování.
To jsou nutné požadavky, kterých vyžaduje doba. A dále jsou nutné stavby obecných škol, kterých vyžadují obce Ráj, Suchá, Bohumín, Opava, Ludgeřovice, Frývaldov, Koběřice a Skrochovice. Vybudování měšťanských škol vyžadují obce Hlučín, Bolatice, Ludgeřovice, Třebovice a Píšť. Je nutno, aby tyto školy byly vybudovány, chceme-li umožniti českým dětem, aby měly možnost školní výchovy, aby nemusily seděti mnohde v takových barácích, které nelze nazvati školou.
Dále mám zde požadavky rázu železničního. Musím si ztěžovati, že v tomto směru jsou oprávněné požadavky města Moravské Ostravy stále odmítány. Moravská Ostrava nemá náležité nádražní budovy. Všichni, kteří jste měli možnost projeti Moravskou Ostravou, víte, že je to nejhorší nádraží v celé republice, ačkoli co do své důležitosti je Mor. Ostrava na 4. místě v republice. Ani tam není krytého peronu, lidé musejí přes tento nekrytý peron choditi, když nastupují k vlaku. Mor. Ostrava je též nejdůležitější uzel železniční. Marně voláme po úpravě tohoto nádraží nebo alespoň po vybudování krytého peronu. Nemůžeme se dovolati vyplnění tohoto požadavku, poněvadž se říká, že na to nejsou peníze, že ministerstvo financí nemá na to prostředky, ale na druhé straně vidíme, že jsou místa, kde se budují nádraží tak přepychová, že by to ani nemusilo býti. Tento požadavek je takového rázu, že na vyřízení nemůže dlouho čekati, a proto žádáme, aby žádosti města Mor. Ostravy po vybudování nádražní budovy a krytého peronu bylo vyhověno co nejdříve.
Dále žádá město Mor. Ostrava vybudování stanice ve Vítkovicích. Je to jedna z nejvýnosnějších tratí v republice; nádražní stanice je tam tak neúčelná, že to volá po nápravě. Rovněž město Orlová volá po vybudování stanice.
Na trati Vítkovice-Frýdlant n. Ostr. žádáme o vybudování druhé koleje, poněvadž frekvence je tam takového rázu, že jedna kolej naprosto nestačí. Hradec-Fulnek žádají výstavbu železniční trati. Valašské Meziříčí žádá výstavbu nádraží následkem změny trasy a přeměnění na trať dvoukolejnou. Výstavba nádraží byla již povolena a jest jenom potřebí, aby s tím bylo co nejdříve započato.
Po stránce letecké máme požadavek, aby byla vybudována mezinárodní letecká trať přes Mor. Ostravu na východ. Moravská Ostrava a celý kraj, který je průmyslový, má tak čilou obchodní frekvenci, že spojení pomocí letadla je nezbytně nutné. Byla již zavedena trať Praha-Hradec Král-Opava. Ovšem trať tato nevyhovovala a letiště bylo použito k jiným účelům. V důsledku toho město Mor. Ostrava bylo požádáno ministerstvem veř. prací, aby se postaralo o zřízení letiště. Letiště máme vybudované, ale marně voláme, aby bylo zveřejněno, aby byla zavedena na této trati linka do Brna k navázání leteckého spojení na Vídeň a Bratislavu. Vidíme, že soukromé podniky samy si zařizují hangary a používají k dopravě vlastních letadel, poněvadž zde není veřejné letecké linky. Z rozpočtu vidíme, že státní správa tam míní postaviti zaměřovač. Ovšem to nám naprosto nestačí, a žádáme, aby letiště bylo zveřejněno, poněvadž má svůj význam nejen pro leteckou dopravu civilní, ale vybudování letiště v Mor. Ostravě-Hrabůvce a jeho zařízení bude sloužiti také pro účely vojenské.
Zároveň žádáme také, aby byly provedeny některé práce rázu vodocestného. Mluvil jsem zde o regulaci toků a musím dnes zdůrazniti jeden z nejdůležitějších krajových požadavků, a to je zřízení, resp. vybudování přehrady na Moravici u Kružberku. Tento projekt je hotový více než 10 let. Před 10 lety byl jsem svědkem, když tam byl návštěvou ministr veř. prací, že prohlásil, že příštím rokem bude započato s výstavbou této přehrady. Tato přehrada u Kružberku má dalekosáhlý význam, poněvadž je to součást proponovaného projektu průplavu dunajsko-oderského, a to má význam národohospodářský, poněvadž bude sloužiti k zachycování vody a k zřizování vodovodu na opavské Slezsko. Opavské Slezsko má takové geologické složení, že je tam nedostatek vody, kterýžto nedostatek nepociťují jenom okolní obce, ale především Opava, která musí býti zásobena vodou přímo z řeky. Zemský úřad pro nervově choré na př. nemá vodu a stále zápasí s nedostatkem vody. Okolní obce čekají na zřízení této přehrady a domáhají se již řadu let jejího zřízení, ale vidíme, že nemáme naději, že by se se stavbou této přehrady v nejbližší době započalo.
Pan ministr veř. prací ve svém exposé učiněném v senátě v techn. dopravním výboru řekl, že s hlediska zájmů obranných staly se aktuelními úpravy řeky Odry a Ostravice. Zejména jmenoval přehradu u Seče, Vranova, Karl. Varů, u Pastvin, u Kníniček, dále na Vltavě u Želnavy. Jmenovitě uvedl přehradu u Kružberka, se kterou mělo býti před 10 lety započato, ale vidíme, že po této stránce nemáme ještě návrhy a že tyto požadavky a volání jsou státní správou úplně opomíjeny. Dožadovali jsme se, aby bylo provedeno vodoprávní řízení, město Opava a Ostrava se nabídly, že poskytnou ministerstvu financí příspěvek na úhradu tohoto vodoprávního řízení, ale ministerstvo financí kategoricky tento příspěvek odmítlo a řeklo: Kdybychom povolili, aby bylo provedeno vodoprávní řízení, pak by nám nezbylo, než dáti souhlas, aby došlo k výstavbě kružberské přehrady. Ale poněvadž ministerstvo financí nechce věnovati peníze, není naděje, že by v dohledné době došlo k výstavbě této přehrady, i když na tom závisí hospodářská existence celého kraje.
Mám ještě další požadavky rázu hospodářského, rázu národohospodářského pro celý stát. Je to vybudování dunajsko-oderského průplavu. Nežli se dotknu této záležitosti, chtěl bych zde citovati projev patra ministra veř. prací inž. Dostálka, jenž ve svém exposé řekl: Na podkladě dosud provedených prací a studií můžeme již nyní označiti dunajsko-oderský průplav za naléhavý, národohospodářsky velmi účelný a rentabilní vodocestný podnik, neboť poskytne žádoucí rozsáhlou pracovní příležitost, prospěje průmyslu, zemědělství i obchodu, spojí severní a jižní vodní cesty středoevropské k dopravě mezinárodní a proto stává se důležitým faktorem dalšího vývoje středoevropských, hospodářských i politických styků.
Totéž prohlásil pan ministr veř. prací ve svém exposé v techn.-dopravním výboru. O co zde běží? O vybudování odersko-dunajského průplavu, který s hlediska hospodářského a národohospodářského velmi potřebujeme pro náš ostravsko-karvinský kraj. Jde zde o vybudování asi 256 km kanálu na území Československé republiky a pak prodloužení téhož kanálu z Bohumína do Kozlí, což činí celkem asi 316 km. Sdružení poslanců a senátorů mělo možnost učiniti zájezd do Kozlí a Bratislavy, aby se tam podívali na naši paroplavební společnost oderskou a aby také shlédli postup budování vodních cest v Německu. V Německu jsou budovány vodní cesty velikým nákladem peněžním. Německo neobává se tak, jako u nás, že snad vybudováním vodních cest ve vnitrozemí byla by ohrožena železniční doprava. Německo je si vědomo významu národohospodářského zbudování těchto cest a nelituje žádných nákladů. Budují se kanály, spojující jeden tok řeky s tokem druhým. Nyní buduje se Hitlerův kanál na hranice polské, poněvadž Německo počítá s tím, že nedostane-li se mu spojení s naší Odrou, aby mohlo prodloužiti dopravu až do našeho státu, resp. přes náš stát, bude hledati jinou cestu tak, že najde si spojení Vislou a Dněstrem do Černého moře přes Polsko. Je to důležitý problém a je třeba, aby se strany našeho státu byla tomu věnována pozornost. Jsem si jist, že apel, který tu přednáším, nebude míti za následek okamžité přikročení k této stavbě. Já jej přednáším, abych zdůraznil tento požadavek, ale také proto, aby byry vykonány aspoň přípravné práce pro tento budoucí podnik. Konečně je nutné, když projekt je zčásti připraven, aby byl doplněn, vytrasován, aby se nestávalo, že by při rozšiřování měst nebo obcí v této trati ležících bylo pásmo, určené pro tento budoucí projekt, zastaveno, a až stát přijde k poznání, že je nutno přikročiti k této výstavbě, aby nemusel draze budovy vykupovati. Vidíme, že situace vypadá tak, že by mohlo býti přikročeno k vybudování odersko-dunajského kanálu. Podle studií p. min. rady inž. Bartovského vidíme, že také podle námětu Národohospodářského a vodohospodářského svazu v Mor. Ostravě a také podle memoranda, které Vítkovické železárny odevzdaly při návštěvě p. presidentu republiky, nejsou tu nepřekonatelné překážky, aby nemohlo býti přikročeno vážně k vybudování této důležité vodní cesty, která by spojovala náš stát se Severním a Černým mořem.
Podle této studie činil by stavební náklad na 1 km asi 7 mil. Kč,v takže celkový náklad na 256 km činil by asi 1.800 mil. Kč. Stavba je rozpočtena na 6 let, což by činilo podle propočtu asi 300 mil. Kč ročně. Zúročení a úmor po dobu stavby v prvém stavebním roce by činily 18 mil. Kč, ve druhém 36 mil. Kč, ve třetím 54 mil. Kč, ve čtvrtém 72 mil. Kč, v pátém 90 mil. Kč a v šestém 108 mil. Kč. Státní rozpočet r. 1937 činí 8.455 mil. Kč. Činí to tedy v prvém roce podle tohoto rozpočtu asi 2.1 promile a v šestém roce 12.7 promile.
Neběží zde tedy o zatížení státního rozpočtu tak obrovským vydáním. Celý ten problém je řešitelný jinak. Průmysl byl by ochoten opatřiti si vlastní kapitál k výstavbě, poněvadž je přesvědčen, že rentabilita bude jistá a dobrá. Bylo by možné, aby stát jenom vzal zde na sebe určité risiko, určité záruky pro první stavební periodu po čas stavby. Podle statistiky a dobrozdání národních hospodářů mohlo by býti počítáno za předpokladu výroby a obchodu z r. 1934 a 1935 s lodní dopravou pouze v ostravsko-karvinském revíru v rozsahu 2,710.000 tun ročně. Počítá se tedy, že jen při uvedeném rozsahu dopravy, kdyby se doprava nezvýšila, činila by úspor a 15 až 30 Kč na tunu, takže by ušetřil ostravský revír 40 až 80 mil. Kč ročně, čímž by se zvýšila soutěživost průmyslu a obchodu a jeho daňová poplatnost. Zde není myšlena úspora na dopravném po železnici. Hlavní úspora spočívá v překládání v Kozlí, které se musí prováděti při každém obchodování s cizinou, ať běží o dodávky k nám či o vývoz do Německa a jinam. To jsou překladní výdaje, které by v tomto směru mohly býti ušetřeny, a tím by získal hospodářsky tento revír, pochopitelně také ku prospěchu celku.
Hospodářské rozdělení nákladů stavebních je propočítáno takto: Na celkovém nákladu stavebním v částce 2 miliardy podílely by se stavební firmy 87 %, to je částkou 1.740 mil., strojírny 7 %, to je částkou 140 mil., výkupy a odškodné by činily 5 %, t. j. 100 mil., a všeobecné správní výdaje by činily 1 %. To je 20 mil.
Z toho by činily mzdy dělníků 1.044,000.000, to je asi 60 % z celkového nákladu 1.740 mil. Kč. Pracovní příležitost by získala 35 mil. dnů po 8 hodinách. Na stavbě by mohlo býti zaměstnáno 20.000 osob po dobu 6 let. Oživením výroby živností a obchodu v důsledku této stavby bylo by možno zaměstnati dalších 10.000 osob. Počítají-li se na 2 dělníky tři příslušníci rodin, bylo by zaopatřeno 75.000 osob po dobu 6 roků při provádění této stavby.
Při provádění tohoto projektu nebyl by stát poškozen. Docílené úspory při stavbě pro stát činily by: Úspora na podporách v nezaměstnání, počítáme-li 1000 Kč na osobu a rok, částku 240 mil. Kč. Zvýšením kupní síly a oživením průmyslu, obchodu a živností a dopravy by stát získal 1500 mil. Kč. Zvýšený příjem státu na daních a poplatcích by činil 200 mil. Kč. Zvýšilo by se i národní jmění zhodnocením pozemků, budov a podniků podél průplavu o 1 miliardu Kč. Stát by získal v této formě asi 2.300 mil. Kč. Jak důležitý a jaký hospodářský význam je přikládán tomuto projektu, o tom svědčí projev svazu průmyslníků, pokud se týká dosažení rentability tohoto průplavu, který je v tomto směru směrodatným činitelem. Svaz průmyslníků v Mor. Ostravě vyjádřil se takto:
"Na výstavbě dunajsko-oderského průplavu má ostravsko-karvinský revír a jeho kraj životní zájem, neboť v případě jeho neuskutečnění je obava, že bude v příštích desítiletích z mezinárodní soutěže takřka vyřazen a pozbude svého dnešního významu pro stát.
Rýnsko-mohansko-dunajským průplavem získají západoněmecké koksovny a železárny, levnou cestu na Balkán, i zde musí odersko-dunajský průplav podporovati levným dopravným soutěživost ostravsko-karvinské oblasti a jejího dalšího okolí.
Odersko-dunajský průplav je tedy pro budoucnost ostravsko-karvinského revíru základním požadavkem života a hospodářská existence tohoto revíru bude v budoucnosti zajištěna teprve tímto průplavem.
Vybudování odersko-dunajského průplavu neznamená ani dopravně technickou ofensivu. Jak z předcházejících vývodů vysvítá, má tento průplav sloužiti jednak hospodářské defensivě nejdůležitější průmyslové a obchodní oblasti Československa, jednak poskytnouti zejména sousedním státům možnost mírumilovné hospodářské spolupráce."
A proto také Národohospodářský sbor předložil vládě požadavky, aby bylo přikročeno k řešení tohoto důležitého. problému, i když víme, že to nebude příštím rokem nebo za dva roky. Ale je nutno učiniti přípravy, aby se k tomuto kroku jedenkráte došlo. Požadavky Národohospodářského sboru v tomto směru - myslím, že mohou býti docela klidně se strany státní správy splněny - jsou:
1. Žádá se zřízení samostatného oddělení technického pro práce přípravné, studijní a projekční na Moravě, podřízeného dozoru ředitelství pro stavbu vodních cest a opatřeného odbornými silami tohoto ředitelství a zemského úřadu v Brně.
2. Zrychlený postup říčních staveb na Odře v trati od území Opavice do Bohumína v rámci projektů průplavních s brzkým vyřešením přístavu v Mor. Ostravě.
3. Započetí stavby veliké údolní přehrady na Moravici u Kužberku a rychlé provedení přípravných prací a projektů údolní přehrady na Odře u Spálova a dalších přehrad v povodí Odry, Opavice, Ostravice, Bečvy a řeky Moravy.
4. Brzké vyřešení alternativních projektů průplavních a splavňovacích na Dolní Moravě v trati Přerov-Hodonín a vypracování definitivního projektu koncové trati Hodonín-Děvín.
5. Zařízení stejného postupu stavebního na průplavu dunajsko-oderském směrem od Dunaje nahoru a od Bohumína směrem ku Přerovu do vnitra země Moravskoslezské, kterýžto stejný postup budiž posuzován podle ročních prostavěných částek.
6. Bezodkladné zahájení diplomatického jednání s vládou německou o stavbě průplavu nebo splavnění Odry v trati Bohumín-Kozlí na německém území, a to tím spíše, že se příslušné odborné kruhy říšsko-německé dožadují brzkého navázání jednání v tomto směru.
Zejména tento úsek je pro nás důležitý a mohl by umožniti okamžitě dopravu z našeho revíru karvinsko-ostravského. Německem a do zámoří, zejména při dovozu rudy, jíž potřebují velké množství zejména železárny na Ostravsku.
7. Opatření finančních prostředků vodocestného fondu pro práce přípravné a pro přípravu zákona o vybudování a financování výstavby průplavu dunajsko-oderského.
8. Uzavření dohody s ministerstvem železnic o přizpůsobení dosavadní sítě železniční a vybudování nových tratí železničních se zřetelem k nové dopravě vodní, rozhodnutí o umístění přístavů, překladišť a jejich rozsahu a výzbroji.
9. Ustanovení poradního sboru při ministerstvu veř. prací podle §u 18 zák. čís. 50/1931, v němž žádáme pro náš kraj přiměřené zastoupení.
Jsem si vědom toho, že:státní správa při investičním podnikání musí bráti zřetel především na projekty celostátního významu a teprve v druhé řadě na potřeby regionální. Na Ostravsku však v poměru k jiným krajům bylo od převratu vykonáno příliš málo.
Zdůrazňuji-li tyto krajové požadavky i přes to, že jsem.si vědom, že při dnešních finančních poměrech státních lze těžko žádati rychlejší tempo v jich provádění, činím tak proto, aby v rámci dané možnosti byly prováděny přípravy.
Na průmyslové výrobě Ostravska je závislá existence dělnictva téměř celé severovýchodní Moravy. Poslední prožitá výrobní krise dostatečně ukázala, kolik desetitisíců dělníků bylo vyřazeno ze zaměstnání, kteří byli odkázáni i se svými rodinami výhradně na podporu státní. Musíme proto učiniti taková opatření, aby se podobné zjevy neopakovaly.
Jsme tomu povděčni, že dnes se opět kouří z ostravských továrních komínů a že má dělnictvo zaměstnání. Je však nutno si položiti otázku, jak dlouho potrvá tato konjunktura, a učiniti vše, aby její trvání bylo co možná prodlouženo. To znamená umožniti průmyslu podmínky soutěžní pro zahraniční vývoz, vedle toho připraviti vše, co by mohlo nahraditi zaměstnání dělnictvu v případě poklesu průmyslové konjunktury. Je možno, aby i v rámci opatření sloužících k obraně státu bylo pamatováno na tento kraj. Mám namysli zejména chudé horské Valašsko, kde mnoho průmyslu bylo v době krise zrušeno a kde by náhradní průmysl znamenal hospodářské oživená kraje.
Považujeme za samozřejmou povinnost hlasovati pro rozpočet a přejeme si, aby vláda a státní správa dala potřebného sluchu všem předneseným a oprávněným požadavkům, které jsem zde uvedl. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníkovi, panu sen. Garlikovi.
Sen. Garlik (německy): Dámy a pánové!
Po třetí mluvím s tohoto místa o sociálních poměrech našich dělníků venku a já jako dělník nabyl jsem dojmu, že zákonodárný sbor nemá zájmu, aby poznal sociální bídu a nouzi našeho dělnictva venku. "Národové a státy, které pěstují rozumnou sociální politiku, nepotřebují míti obavy o svou budoucnost". Tak pravil ve staré rakouské říšské radě náš president Osvoboditel T. G. Masaryk. Bylo by tedy povinností tohoto státu, jejž president Osvoboditel přece spoluzaložil, držeti se tohoto přiléhavého výroku a uskutečňovati ho, že se tak nestalo, svědčí o tom, jak málo se dbá moudrých slov směrodatných osob. Anebo chce snad někdo dokonce tvrditi, že pěstujme spořádanou sociální politiku? Několika málo příklady budiž dokázáno, jak falešným a nesprávným by bylo takové tvrzení.
Nemocenské pojištění, jaké máme u nás, projevuje účinky často tak katastrofální, že je zde naléhavě zapotřebí novelisace. Poukazuji na případy, které jsou ministerstvu sociální péče určitě známy, kde dělníci bez ohledu na to, zdali jejich nemoc byla vyléčena nebo skončena, posíláni byli do práce, což pro tyto politováníhodné lidi mělo často nejtěžší následky. Zde se často lékař snižuje na obyčejného nádeníka, na nádeníka správní praxe nemocenských pokladen, pro něž také s tohoto místa žádáme vypsání nových voleb do správy. Zní to jako pohádka: Bylo jednou! Je tomu 25 roků, co byly prováděny volby do okresních nemocenských pokladen, a bylo by již nejvýš na čase vypsati a provésti tyto volby.
Dále považuji za nutné, abych s tohoto místa řekl několik slov o dosažení starobního a invalidního důchodu. Dámy a pánové! Můžete si učiniti představu o tom, jak je starým dělníkům a dělnicím, kteří dosáhli věku 60 let a nemohou čeliti zběsilému pracovnímu tempu, které bohužel shledáme ve většině podniků? Bylo by bezpodmínečně zapotřebí stanoviti věkovou hranici u žen na 55 a u mužů na 60 roků. Víte, jak se zachází s lidmi, kteří mají neštěstí, že se stali invalidními, když žádají za invalidní důchod? Než takový může prokázati, že je skutečně na 67 % invalidní, uplyne často skoro rok. Následkem zdlouhavého řízení dosáhne tento politování hodný člověk jen zřídka 67 % pracovní neschopnosti a na základě výroku sociálního pojištění, že jest jen na 60 % invalidním, pošle se zase zpět do
práce. Zde musí nastati změna, nechceme-li, aby si dělník a zaměstnanec nad naším sociálním zákonodárstvím zoufal.
Při této příležitosti pokládám jako horník, jako dělník, který sem přišel přímo z práce, za svou povinnost upozorniti také na bídu našich pensistů bratrských pokladen. Musíte jen věděti, jak se dnes s horníkem - jistě nejtěžší a nejnebezpečnější zaměstnání zachází v jeho nemoci. Běda horníkovi, který je snad 3 nebo 4 týdny nemocen! Sedmého dne pošle se ke kontrolnímu lékaři revírní bratrské pokladny, a když lékař zjistí anebo si myslí, že dělník by mohl snad 8 až 10 neděl anebo 3 měsíce zůstati nemocen, napíše se zkrátka po 10 nebo 12 dnech na nemocenský lístek: "Není nemocen ve smyslu zákona o nemocenském pojištění, navrhuje se k provisionování." Musíte si představiti, co pro dělníka dnes znamená býti nemocen. Pošle ho po půl roce anebo třech čtvrtích roku zase revírní pokladna k šéflékaři a ten konstatuje, že dělník je zase práce schopen, schopen pracovati v dolech, od revírní bratrské pokladny dostane výměr, na základě lékařského vyšetření se nyní důchod patnáctého nebo prvního zastavuje; chcete-li dále zůstati členem revírní bratrské pokladny a zachovati si své nároky, musíte platiti měsíčně 43 koruny. Když má pensionovaný horník 70 nebo 150 Kč pense a ta se mu vezme, žádá se nyní ještě, aby platil 43 Kč. Odkud však má ten člověk sehnati 43 Kč? Anebo napíše se zkrátka na základě sanace bratrských pokladen: Můžete si své čekatelství u revírní bratrské pokladny zachovati, zaplatíte-li 12 Kč. Můžete se nyní vmysleti do duše takového člověka, do jeho bídy. Zde by se měl vydati zákon, kde se praví: Byl-li horník pensionován a prohlášen pak zase za zdravého a schopného pro své povolání, je podnik, ze kterého byl dán na odpočinek, také povinen dělníka zařaditi zase do práce. Odnětí provise znamená dnes odníti dělníkovi také práci.
Nutným jeví se mně také poukázati na naše mzdové poměry, které tu jsou ve všech kategoriích. Tu chtěl bych se dotknouti kapitoly, která tak mnohému z pánů z koalice bude nepříjemnou. Máme mzdy podle kolektivních smluv, často však jsou v českých okresech mzdy vyšší nežli v německém území. Jdeme-li však po holé skutečnosti, shledáváme, že právě v uměle udržovaných, podporovaných podnicích v nitru státu jsou nejbídnější mzdy. Kde tu zůstává zaručená kolektivní smlouva, když smí býti dobrovolně z národnostně-politických důvodů prolomena, když často stát jako zákazník sám všechny ceny stlačuje na nejnižší míru, bez zřetele k tomu, jak toto stlačování cen působí na mzdy dělníka? Tato kapitola patří rovněž k sociální politice.
Smutnou kapitolou je naše řešení otázky nezaměstnanosti. Dámy a pánové! Jest a zůstane pro náš stát hanbou, domnívá-li se někdo, že tento problém možno řešiti těmito nedostatečnými prostředky. Vezměte na vědomy, že obrana našeho státu závisí nejen od množství děl, nýbrž také od odolnosti lidí, kteří je obsluhují. Gentský systém, který je hlavním činitelem v podpoře v nezaměstnanosti, je nedostatečný a potřebuje naléhavě zlepšení, až tento systém vystřídán bude pojištěním pro případ nezaměstnanosti, jehož se naléhavě domáháme. Jsou právě ještě odborové organisace, které si na základě gentského systému dovolují podrobovati své členy politickému teroru.
Další kapitolou otázky nezaměstnanosti je vyživovací akce, kterou zavedlo ministerstvo soc. péče. Je panu ministrovi soc. péče známo, jak libovolně a nespravedlivě sociální komise konají svůj úřad? Je panu ministrovi znám interní výnos zemského úřadu, podle kterého všichni sezonní dělníci, kteří pracují v roce 90 dní, mají býti bez rozdílu výše výdělku a souvislé pracovní doby vyškrtnuti z vyživovací akce? V okresu Planá měl býti otec rodiny s 8 dětmi na základě tohoto výnosu rovněž škrtnut z vyživovací akce. Mohu posloužiti ještě také několika skutečnostmi, jak nepostačitelnou je tato akce. V době od 23. srpna do 26. září 1937 žádaly okresy: Chomutov 211.700 Kč, obdržel 152.000 Kč, Horšovský Týn 64.500, obdržel 20.000 Kč, Teplá 21.000, obdržel 6.000 Kč. Jak zásadně různé jsou náhledy v tomto směru o nutnosti přídělu, ukazují tyto příklady: Stříbro žádalo 55.210 Kč, obdrželo 30.000 Kč, Litoměřice žádaly 91.150 Kč a obdržely přiděleno rovněž 30.000 Kč. Na těchto několika málo příkladech lze poznati, jak je nutno, aby zákonitá úprava nároku na tuto vyživovací akci odstranila všechny tyto nedostatky.
Shrnujíce žádáme za stranu sudetskoněmeckou: Novelisaci zákona o nemocenském a sociálním pojištění; zavedení pojištění pro případ nezaměstnanosti; než bude zavedeno,
nutno odstraniti nedostatky gentského systému; zabezpečení kolektivních smluv a zákonitou povinnost zachovávati je bez rozdílu národnosti podnikatelovy. Až do uskutečnění pojištění pro případ nezaměstnanosti žádáme o zjištění zákonitých podkladů, na kterých se vybuduje vyživovací akce.
Uskutečněte základní myšlenky sociální politiky a poskytnete příspěvek k uklidnění v našem státě. (Potlesk senátorů strany sudetskoněmecké.)