Netajíme sa tým, že v dnešnom režime v Maďarsku, kde sa trpí pravokácia hákového kríža, vydržiavaného z peňazí Hitlerových, a kde sa prenásledujú elementy demokratické, nevidime garancie, že by mohlo dojsť k pokojnej dohode medzi Československom a Maďarskom.
Pokojné dorozumenie môže zabezpečiť iba Maďarsko demokratické, a jestliže by Jarossovci opravdu chceli zastupovať záujmy Maďarov, tu by podporovali demokratické sily, ktoré bojujú za uskutočnenie demokratického systému.
Neverím, že by maďarský ľud v Československu súhlasil s politickými cieľami Jarossa, Szüllö a Esterházyho. Ba som toho názoru, že ani všetci vedúci členovia spojených maďarských strán s tým nesúhlasia. Je nemožné, aby medzi vedúcimi osobnosťmi maďarského občianstva v Československu néboli úprimní priatelia pokroku, demokracie a republiky, osobnosti, ktoré by mohly poctive zastupovať záujmy Maďarov. Tvrdím to tým oprávnenejšie, lebo maďarská mládež v Československu už v niekoľko prípadoch dokázala, že je nespokojná s politikou maďarskej reakčnej, magnátskej kliky, ktorá prevádza hazardnú hru s osudom maďarského ľudu a s nezávislosťou Maďarska.
Maďarská mládež v Československu s veľkou pozornosťou sleduje činnosť demokratických síl v Maďarsku. Tento nátlak donucuje inak reakčnú redakciu pseudodemokratického listu "Uj Szellem", aby zaujala stanovisko k rozsudku, ktorým boly odsúdení do žalára maďarskí spisovatelia, ktorí odhalili hroznú situáciu maďarského sedliactva. V liste "Uj Szellem" zo dňa 1. decembra vyšla táto zpráva (čte): "Nespokojnosť vybuchla elementárnou silou; len teraz vidíme opravdu, akoú rozhodnosťou postavila sa maďarská mládež na Slovensku, a to i tá tak zv. "konzervatívna" a "úradná" mládež za Féjaovcov, a že - čo vlastne z nášho hľadiska pokladáme za potešujúcu vec - jednohlasne požaduje, aby "Uj Szellem" zaujal stanovisko. Nuže, my rozhodne postavíme sa za mládež, veď chceme byť jej listom. S hľadiska maďarského, práve pod účinkom hromady dopisov a pripomienok, ktoré sme obdržali, pokladáme za svrchovane déležité, aby Géza Féja, Imre Kovács a Gyula Illyés boli úplne rehabilitovaní, a bude-li treba, poskytneme dôkazy, že podstatnou otázkou národného cítenia maďarskej mládeže v Československu je osud maďarského ľudového a sociálneho smeru v Maďarsku."
Život maďarskej mládeže a prevážnej väčšiny maďarského ľudu na Slovensku je pustý a bezradostný. Tieto pomery boly vyvolané macošskou politikou vlády, ktorá bola robená na Slovensku. Musí nastať zmena v hospodárskej, sociálnej a kultúrnej zaostalosti Slovenska. Za týmto účelom uverejnila komunistická strana svoj plán na hospodársky a kultúrny rozvoj Slovenska. Základnou myšlienkou tohoto plánu je: Industrializácia Slovenska a rozvoj jeho zemedelstva, čím životná úroveň národov na Slovensku bude zvýšená na životnú úroveň ľudu českého. (Předsednictví převzal místopředseda dr Heller.)
Z tohoto plánu vyzdvihujem iba najhlavnejšie požiadavky, ktoré sa týkajú maďarského ľudu: Treba tvoriť pracovné príležitosti, lebo na Slovensku ešte i dnes vo väčšej miere stúpa nezamestnanosť, než v zemiach historických. Pri všetkých prácach, ktoré sa prevádzajú v maďarských okresoch a obciach, treba zamestnávať v prvom rade robotníkov maďarských. Minister národnej obrany nech odvolá svoje nariadenie, jestliže podobné nariadenie vydal, že pri prácach na obranu štátu nesmú byť zamestnávaní robotnici maďarski ako nespoľahliví. Podobné opatrenie je reakčným útokom proti obrane republiky. Ostatne v tejto veci, dovolávajúc sa konkrétnych prípadov, podal som už ministrovi národnej obrany interpeláciu dňa 30. júla, avšak odpoveď som dosiaľ nedostal.
Zároveň s tvorením pracovných príležitostí treba zvyšovať pracovné mzdy, a to v prvom rade u robotníkov zemedelských aspoň o 20 % na základe obligátnej všeobecnej kolektívnej smluvy. Otázku štátneho občianstva treba ihneď upraviť, lebo táto otázka vo väčšine prípadov súvisí s otázkou chlebovou a s nabývaním miesta. Veď robotníci a zamestnanci, ktorým sa odopiera preukaz o štátnom občianstve, nemôžu byť zamestnaní v štátnych závodoch a inštitúciách. Následkom toho trvale klesá početný pomer nabývania miest nríslušníkmi maďarského národa v štátnych úradoch a závodoch.
Maďarskému národu treba zabezpečiť, aby sa mohol podľa národnostného početného pomeru umiestiť v štátnych závodoch, poštách, železniciach, v štátnych a iných inštitúciách na vidiekoch maďarských.
Treba skoňcovať pozemkovú reformu podľa vyvlastňovacieho zákona č. 215/1919 a podľa prídélového zákona č. 31/1932. Okrem toho treba konfiškovať pozemkové statky všetkých iredentistických veľkostatkárov a zbytkových statkárov v Československu, ktorí zabraňujú vzájomnému porozumeniu slovenského, českého a maďarského národa, a túto pôdu treba rozdeliť medzi drobných gazdov a bezzemkov. Potrebujeme novú pozemkovú reformu v duchu spravedlivých požiadavkov roľnickeho ľudu. A preto potrebujeme nový vyvlastňovací zákon na vyvlastnenie pozemkových statkov tých statkárov, ktorí majú vyše 54 hektarov pôdy. Za účelom skoncovania pozemkovej reformy a prevádzania nového vyvlastňovacieho zákona treba na Slovensku zriadiť nový pozemkový úrad.
Treba sanovať školské a kultúrne krivdy, páchané na maďarskom ľude na Slovensku. Treba už raz vyvážiť tie nepomernosti, ktoré stávajú medzi školskou a kultúrnou úrovňou českého a maďarského ľudu. Prvým krokom k tomu by bolo, keby sa zabránilo tomu, aby maďarské deti neboly donucované do československej školy. Treba umožniť, aby deti maďarského ľudu navštevovaly školy maďarské a aby ich vychovávali učitelia maďarskí. Treba tedv zriaďovať vo väčšom počte maďarské ľudové školy a meštianky, treba sa postarať o vzdelanie nových maďarských učiteľských síl, lebo dnešné učiteľské ústavy nemôžu uspokojiť potreby, ktoré tým vzniknú, jestliže budú zriadené nové maďarské a ľudové stredné školy. Treba zvyšovať počet maďarských odborných škôl. Treba zriadiť maďarské gymnázium v Leviciach a Rožnave. V Šale nad Váhom a vo Veľkom Medere treba zriadiť maďarské obvodné meštianky a konečne obsadiť treba profesorskú katedru maďarského jazyka v Prahe.
Rozvoj maďarskej národnej kultúry treba zvelaďovať patričnými štátnymi subvenciami. Treba v každom maďarskom meste a obci zriaďovať kultúrne spolky a postarať sa o to, aby tieto spolky boly centrami opravdovej maďarskej ľudovej a pokrokovej kultúry. Treba poskytovať štátne subvencie všetkým pokrokovým, demokratickým organizáciám športovým, organizáciám mládeže a študentstva, aby ony mohly plniť svoje kultúrne poslanie.
Treba zabezpečiť jazykové práva maďarského ľudu na každom poli verejného života. Jazykový zákon treba zmeniť v duchu demokratickom. Kým sa tak nestane, je treba učiniť bezodkladné opatrenie proti reakčnému prevádzaniu jazykového zákona. V hlavnom meste a druhom najväčšom meste Slovenska treba zabezpečiť jazykové práva Maďarstva.
Zvlášte sa musím zmieniť o jednej oprávnenej požiadavke maďarského ľudú. Veľké revolučné a demokratické zásluhy básnika Petöfiho vyžadujú, aby jeho pomník bol postavený v hlavnom meste Slovenska v Bratislave. Nesmie dojsť k tomu, aby sa uplatnilo stanovisko krajných nacionalistov československých.
Neuviedol som tu všetky požiadavky maďarského ľudu, ktoré zmienený plán obsahuje. Uviedol som iba tie najpalčivejšie. Som presvedčený, že už i splnenie minimálnych požiadavkov znamenalo by ťažkú ranu do radov nepriateľov republiky a sblížilo by národy tejto republiky. Tieto požiadavky môžu podporovať nielen Slováci a Nemci, lež i po- krokový, demokratický národ český. Za vydobytie týchto požiadavkov musí sa somknúť v prvom rade ľud maďarský. V jednotnom šíku maďarských ľudových síl treba bojovať za práva maďarského ľudu.
Od tejto vlády, v ktorej sedia tiež zástupcovia agrárnej reakcie, nemožno očakávať správnu národnostnú politiku, prevádzanú v duchu obrany republiky. Iba vláda nová, očistená od reakcionárskych ministrov, vláda ľavičiackeho režimu, pravá vláda ľudová môže splniť oprávnené požiadavky maďarského ľudu. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Dále má slovo pan sen. inž. Marušák.
Sen. inž. Marušák: Slavný senáte!
Stoupající nezaměstnanost ukládá nám zvýšenou činnost podnikatelskou a investiční. Nezaměstnanost stoupá přesto, že většina průmyslových závodů má stále velmi dobrou konjunkturu. Příčina je v tom, že průmysl, který si zajistil kartelovým zákonem stálý a vydatný důchod, nestará se o zajištění důchodu u dělnictva a o jeho trvalou zaměstnanost. Důchod dělnictva klesá přesto, že stoupá drahota. Tak v Aši podle zjištění nemocenské pojišťovny stoupl za r. 1936 počet zaměstnanců oproti r. 1935 o 1745, avšak příspěvky klesly o 180.895 Kč. To znamená, že klesly mzdy dělnictva. Jest příznačné, že všichni průmyslníci v Aši jsou členy SDP. Tady je nejlépe viděti jejich pravou lásku k dělnictvu, které v Aši jest vesměs národnosti německé.
Kartely nám zavřely mnoho podniků i dobře prosperujících, prý z důvodů řízeného hospodářství. Avšak prospěch z toho je jednostranný. Pracující lid, stát a veřejné korporace mají z něho velikou škodu. Kartely se brání zřizování nových závodů rovněž z důvodů sobeckých. Je proto v zájmu veřejném nestavěti se proti povolování nových závodů, kterým se však musí klásti podmínka, aby s dělnickými organisacemi uzavřely kolektivní pracovní smlouvy. V letech hospodářské krise rostl státní dluh, což působí starosti každému z nás. Jsou to ztráty veliké. Při tom se však zapomíná na ztráty, které utrpělo dělnictvo. Počítáme-li, že v 7 letech největší krise činila průměrná nezaměstnanost 500.000 osob, znamená to ztrátu 21 miliard Kč na dělnických mzdách, počítáme-li důchod dělnické rodiny ročně 6.000 Kč, a to je ta nejbolestnější ztráta, kterou jsme utrpěli. Co ztratil stát na zdraví svých občanů a na jejich obranné schopnosti, to se nedá v penězích vůbec vyjádřiti. Kartelové zřízení bude nutno nahraditi útvarem jiným, v němž by bylo pamatováno také na šetření zájmů státních, zaměstnaneckých a spotřebitelských. Rostoucí nezaměstnanost ukládá nám znovu povinnost vyřešiti bez otálení povinné pojištění dělnictva proti nezaměstnanosti.
Investice jsou dnes vedle výroby nejdůležitějším činitelem v potírání nezaměstnanosti, jsou tedy činitelem nejenom národohospodářským a obranným, nýbrž i sociálním. Fondové hospodářství mělo umožniti plánovité provádění investic. Škoda, že k uzákonění fondového hospodářství došlo až na počátku hospodářské krise a že se tak nestalo už dříve v době, kdy naši ministři financí nevěděli, co si počíti s pokladními přebytky. Investiční fondy jsou dnes málo dotované a neplní proto svého úkolu v rozsahu zákonem vymezeném. Tak na př. elektrisační fond je do té míry vyčerpán, že žádosti obcí o příspěvky na elektrisaci venkova, které došly. po r. 1932, zůstávají nevyřízeny. Školský fond je na tom tak zle, že v r. 1938 bude moci vynaložiti na novostavby národních škol pouze 5 mil. Kč, ačkoliv několik set českých státních škol je umístěno přímo hrozně a netrpělivě čeká na výstavbu školních budov. Jako příklad uvádím státní školu v Jaroslavicích na jižní Moravě, kde se v bídné chatrči tísní 32 dětí na ploše 28 m2 vlhké a tmavé místnosti. (Slyšte!) Před rokem napsalo "České slovo" o této škole, že je hůře umístěna nežli dobytčí chlév. Ani, fond pro výstavbu vysokých škol nemůže plniti svých úkolů, jak pozorujeme na př. v samotné Praze Dejvicích, kde Vítězné náměstí není možno stavebně uzavříti, poněvadž stát dosud nepřikročil k výstavbě pavilonu pro inženýrské stavitelství a architekturu. (Sen. Riedl: A co je s plánem na vybudování Masarykovy university?) Také vázne asi pro nedostatek úhrady.
Silniční fond vykonal kus záslužné práce přes všecky svoje nedostatky. Podle exposé p. ministra veřejných prací jsou státní silnice ze tří čtvrtin v dobrém stavu. Naproti tomu silnice autonomní zůstávají ustále zanedbávané a bylo by třeba nejméně 40 let pro jejich úpravu, kdyby se mělo postupovati nynějším systémem. Je proto třeba obnoviti silniční fond novelisací nynějšího zákona a pamatovati při tom náležitě na úpravu silnic samosprávných. Bude nutno věnovati větší pozornost rozvoji automobilismu než dosud. Přetřásá se velmi živě otázka zřízení autostrád a magistrál, které:by spojovaly východ republiky s hlavním městem Prahou a s nejzazším západem území našeho státu. To jsou věci, které se budou museti vyřešiti v klidu mezi národohospodáři a zástupci národní obrany. Veřejnost uvítala projednávání osnovy zákona o zrovnoprávnění okresních cestářů v poslanecké sněmovně. Bylo by si jen přáti, aby příslušný zákon byl vydán bez průtahu.
Také vodocestný a vodohospodářský fond podle zákona z r. 1931 vykonal kus užitečné práce jak v úpravě vodních toků, tak v melioraci půdy. Stojíme před vážným rozhodnutím o stavbě průplavu Dunaj-Odraz-Labe. Do r. 1941 mají býti nejen hotovy potřebné plány, ale také úřední šetření, aby se mohlo přikročiti ke stavbě. Neustále se zdůrazňuje, že Československo jest srdcem Evropy a že přes nás si podává ruce Západ s Východem a Sever s Jihem. Máme proto velikou odpovědnost oproti sobě i oproti ostatní Evropě. Má-li srdce správně fungovati, musí býti v pořádku oběh krve. Má-li naše republika plniti svoje poslání zeměpisného středu Evropy, musí míti v pořádku komunikace. Naše komunikační prostředky se musejí harmonicky doplňovati, ať jde o železnice, silnice, vodní cesty nebo letectví. Dobré komunikace jsou obrazem vyspělé kultury a blahobytu. Hospodářské a dopravní poměry v Evropě vynutí si dříve či později uskutečnění průplavu v Československu a spojení moře Baltického a Severního s. mořem perným. Čím dříve pochopíme táto nutnost, tím více výhod získáme pro naše hospodářství a průmysl. Není možno trvale nechávati unikati nevyužitkovanou vodní sílu. Podle odhadu odborných kruhů můžeme vyzískati na 3 miliardy kw hodin elektrické energie z našich vodních toků.
Československé železnice přizpůsobují se v poslední době uspokojivě státnímu útvaru i potřebám obchodu. Železniční správě nutno připsati k dobru porozumění, jaké našla pro úpravu tarifů, jimiž bude značně zlevněna doprava v Podkarpatské Rusi a z východního Slovenska do země Moravskoslezské a do Čech. Dráhy by se však měly více starati o zlepšení vozového zařízení. Doprava motorová by měla býci zaváděna jen na krátkých tratích. Dnešní motorové vozy jsou nepohodlné a obecenstvo si na ně velice stěžuje. Na tratích dálkových měly by býti zavedeny spací vozy 3. třídy. Jídelní vozy měly by poskytovati levné menu a vlaky bez jídelních vozů měly by býti opatřeny levnými buffety nebo alespoň prodavači levných studených jídel a nápojů. Ve vozech 3. třídy měla by býti všude voda a splachovací zařízení a také lepší osvětlení. Naši cestující do zahraničí vyprávějí shodně o tom, jak se občanstvo vyhýbá československým vozům, protože poskytují málo pohodlí. Dálkové spojení mezi jednotlivými místy naší republiky neuspokojuje, na př. spojení jižních Čech s Moravou a se Slovenskem jest zdlouhavé; průměrná rychlost za hodinu činí 20, nejvýše 30 km, což vadí čilejšímu cestovnímu ruchu. Je politováníhodné, že.správa státních drah nevyhověla požadavku senátu Nár. shromáždění, vyslovenému v resoluci za postátnění místní dráhy v Luhačovicích. Tyto naše vynikající české lázně světového významu by si této pozornosti jistě zasloužily. (Tak jest!)
Naše letectví rozvíjí se velmi slibně. Vzduch je naše moře a musíme ho náležitě využíti. Ozývají-li se hlasy, aby pro letecký odbor bylo vytvořeno ministerstvo, nebylo by proti tomuto požadavku vážných námitek. Československá, pošta nemá investičního fondu. Přesto však její investiční činnost je vzorným příkladem pro jiné státní podniky. Československá pošta stojí v každém směru na světové úrovni.
Investiční činnost, zejména v pozemních stavbách a v úpravách silnic, brzdí zastaralé a nemoderní zákony. Náš stavební řád je těžkopádný a znemožňuje vyvlastňovací řízení. Samosprávné korporace.velmi těžce nesou, že se neustále otálí s uzákoněním nového stavebního řádu. Bylo uvítáno s povděkem, že vláda předložila senátu Nár. shromáždění asanační zákon pro velká města, který má podstatně zlepšiti nynější nedostatky stavebního řádu. Je také politováníhodné, že nedošlo dosud k ústavnímu projednání silničního zákona a zákona o silniční policii, přestože bylo ujišťováno, že nejpozději na jaře t. r. bude zákon předložen Národnímu shromáždění. Pan president republiky dr Beneš vyslovil požadavek, že musíme vytvořiti dokonalý harmonický stát. Má-li se to uskutečniti, je třeba především uspořádati harmonicky komunikační záležitosti. A zde to neklape, naše republika není dosud komunikačně. dobudována. Škodí nám, že nemáme celostátního vrcholného orgánu pro veškeru dopravu. Roztříštěnost správy pro komunikační prostředky brzdí náš dopravní pokrok. Je zde řada významných soukromých i státních korporací, které mají za úkol vyřešiti důležité dopravní problémy. Není tu však nikoho, kdo by jejich práci usměrňoval s náležitou autoritou a s ohledem na zájmy celostátní. Kus obdivuhodné práce vykonala silniční společnost. Pracovala také obdivuhodně rychle. Veřejnost uvítala s povděkem zřízení komise pro celostátní dopravní plán. Dosavadní zkušenosti z činnosti této komise však neuspokojují, zdá se, že to má býti pohřební ústav na všecky komunikační plány, které jsou považovány za konkurenta železnic. Tato komise zabrzdila také parlamentní projednání zákona o silnicích a o silniční policii a domáhá se jeho přepracování. Pro urychlenou investiční činnost byly zřízeny investiční poradní sbory. Tyto poradní sbory daly se do práce v jednotlivých zemích, zejména v zemi Moravskoslezské, s velikou chutí a obětavostí. Byly však zabrzděny pražským ústředím, kterému patrně není po chuti spolupráce s regionálními útvary. Národohospodářské oddělení při předsednictvu ministerské rady na všecko nestačí, zejména když má naprostý nedostatek odborných technických sil. Je-li odpor proti vytvoření ministerstva dopravy, bylo by účelné vybudovati ministerstvo pro organisaci práce nebo alespoň zříditi vrcholný dopravní úřad' při ministerské radě, složený ze zástupců jednotlivých odvětví dopravních, který by řešil celostátní komunikační problémy a komunikace mezinárodního významu. Pracovním a výkonným orgánem tohoto vrcholného dopravního úřadu měl by býti generální inspektorát pro veškeru dopravu. V jednotlivých zemích bylo by zapotřebí zříditi ředitelství stavební pro organisaci a provádění.investičních programů. Bylo by nutné vytvořiti z obou komor Nár. shromádění stálý dopravně-technický výbor, který by kontroloval dopravnictví se zřetelem na celostátní a mezinárodní zájmy. Nesmí se zapomínati, že nevybudovaná doprava vede k hospodářské slabosti a že vyvolává snahy separatistické.
Nelze podceňovati také uspokojivé a včasné vyřešení personálních záležitostí, zejména u technického stavu. Resystemisace musí přinésti zhodnocení práce a spravedlivou nápravu platového zákona. (Tak jest!)
Potřebujeme nových plánů a programů na dlouhou řadu let. Pan náměstek předsedy vlády ministr Bechyně se jednou vyjádřil, že ministr jest na tom hůře nežli zedník, protože zedník má přesný plán od architekta dříve nežli vkročí na stavbu. Ministerská rada bude se museti obklopiti také technickými odborníky z kruhů veřejných i soukromých, kteří by dovedli vypracovati a říditi dlouholeté plány a kteří by dovedli dáti zdravou náplň řízenému hospodářství, po kterém se stále více a více volá. Tuto samozřejmost brzdí zkostnatělá byrokracie, která se vyhýbá řešení nejobtížnějších záležitostí a ponechává je sám sobě. Na nejvyšších místech musí býti lidé pružní, obeznámení se všemi moderními zařízeními výrobními, distribučními, sociálními, obrannými a správními. Dnes ministerská rada postrádá osob s takovou kvalifikací. Náš demokratický parlament se uplatňuje dobře. Dokázal to znovu při projednávání státního rozpočtu. Je však solí v očích mnoha vysokým státním byrokratům. Zákony a vůle parlamentu projevená v resolucích nejsou náležitě respektovány. Uvádím doklady: v prosinci m. r. odhlasoval senát Nár. shromáždění resoluci, aby přednostově zemské technické služby v Praze, Brně a Bratislavě, kteří jsou zařazeni v 1. platové stupnici, obdrželi titul zemského vicepresidenta, podobně jak ho používají ostatní kategorie úřednické. Pan ministr veř. prací v důsledku této resoluce a z popudu ministerské rady vypracoval příslušný návrh a předložil jej ministerské radě ke schválení ještě před parlamentními prázdninami. Ministerská rada dodnes návrh neschválila a to, jak se povídá, pro odpor vysoké byrokracie z určitého ministerstva, která má hlavní slovo v platové komisi. Platová komise návrh dosud neprojednala, přestože jeho uskutečnění státní pokladnu vůbec nezatíží. Nedávno schválila ministerská rada návrh o kategoriích a titulech pro Podkarpatskou Rus. Schválila také návrh o titulu vedoucího úředníka v universitní knihovně, který byl povýšen do 1. platové stupnice. Návrh zákonodárného sboru starý 1 rok dosud však projednán nebyl - patrně proto, že tady běží o zrovnoprávnění úředníka technického. Pan ministr veř. prací, který návrh vypracoval a předložil, má ve vládě jistě značný vliv, avšak, jak je viděti, vysoká byrokracie je ještě vlivnější.
Nedostatek respektu určité části byrokracie k zákonodárným sborům je charakterisován dobře těmito případy: V květnu m. r. při svém zájezdu do země Moravskoslezské navštívil pan president republiky také město Brno. K jeho uvítání na zemském úřadě nebyli pozváni všichni členové Nár. shromážděni ze země Moravskoslezské, nýbrž toliko zástupcově župy brněnské. Když navštívil Brno rumunský král Carol, nepozval zemský úřad členy Nár. shromáždění vůbec. Byla prý to odpověď na stížnost těch poslanců a senátorů, kteří před tím nebyli pozváni k uvítání presidenta republiky dr Beneše. Letos v srpnu t. r. navštívil pan president republiky dr Beneš slováckou výstavu v Uh. Hradišti. K jeho uvítání dostavila se řada poslanců a senátorů nejen za župu uhersko-hradištskou, nýbrž i odjinud, i z Prahy. Politická správa, která organisovala zájezd, nepojala parlamentní zástupce mezi složky, které se zúčastnily oficielního uvítání pana presidenta republiky a oběda pořádaného na jeho počest. Uvedenými případy dala vysoká byrokracie, podřízená panu ministru vnitra, urážlivě na ]evo svoji neúctu k zákonodárným sborům. Bude jistě věcí pana ministra vnitra, aby zjednal nápravu a příslušné pány byrokraty naučil větší vážnosti k Národnímu shromáždění, které je representantem lidu Československé republiky. Malou vážnost k zákonodárným sborům pociťujeme také při projednávání státního rozpočtu. Bylo předneseno mnoho dobrých návrhů a námětů pro orgány státní správy jak od řečníků koaličních, tak i oposičních. Řada ministerstev neuznala však za dobré vyslati k projednávání státního rozpočtu ani jediného svého zástupce.
Zákonodárné sbory respektují státní orgány, neboť jsou si dobře vědomy velikého významu státní byrokracie, bez níž by veřejná správa nebyla možná. Je však také nezbytné, aby byrokracie, zvláště vysoká, měla náležitou úctu k Národnímu shromáždění a k parlamentním zástupcům československého lidu. Naše politická a národní svoboda se zrodila z jednoty všech a z cílevědomé práce a vůle všech po svobodě národa a po jeho rovnoprávnosti politické i hospodářské jak v rámci státních hranic, tak i mimo tento rámec. Naše ideály se splnily. Musíme však za ně bojovati dále, zejména dnes, kdy loď, na které spočívá Evropa, jest zmítána divokými bouřemi. Musíme postupovati ruku v ruce a svorně. Ne proti sobě, nýbrž vedle sebe, v důvěře v sebe, v naší práci a ve vítězství naší spravedlivé věci! (Potlesk.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo má dále p. sen. Popovič.
Sen. Popovič (malorusky): V debatě o státním rozpočtu na r. 1938, který zde projednáváme, rád bych se dotkl několika důležitých otázek. U nás na Podkarpatské Rusi je ze všeho nejdůležitější hospodářská situace a ta není u nás veselá. Více než polovina našeho lidu jest v těžkém postavení. Obyvatelstvo na podkarpatské Verchovině celá léta hladoví a trpí neslýchanou bídu.
Kukuřice není. Snad tomu nevěříte, ale je to skutečná pravda. Tuto pravdu nemohou popříti ani buržoasní časopisy. Verchovina nejan že nemá co jísti, ale dokonce ani za peníze si nemůže nakoupiti potraviny. Když je kukuřice, buď je shnilá nebo se dostane do rukou spekulantů, kteří požadují vysoké ceny, takže ji chudý sedlák nemůže koupiti. Pro sedláky na Verchovině je kukuřice jediný chléb, jiného tam nemají.
Lid se živí výlučně brambory, ale ani těch není. Četným hospodářstvím, kde se pěstují brambory, způsobilo sucho velké škody a zničilo asi 70% úrody. Obyvatelstvo žádalo o výpomoc pšenicí nebo žitem na osev, semeny a slámou, ale nedostalo nic. Dostali pouze ti, kteří měli peníze, nebo ti, kteří podpisovali směnky. Peníze nejsou, vepři pochcípali a ti, kteří zbyli, zabavil exekutor.
Sedlákům se místo výpomoci posílají houfně exekutoři, kteří jim zabavují vše, co jen vidí. Lid je již exekutory tak utrápen, že utíká ze svých chalup do křoví. Exekutoři jsou na vesnicích stálými hosty, sedí tam ve dne i v noci.
Sedláci jsou již po uši zadluženi v bankách a u lichvářů, a nyní se jim ukládají nová břemena, daně, které je zaženou do ještě horší j bídy a nouze. Exekutoři jim berou vše, co vidí, dokonce i nedělní šaty.
Uvedu zde několik příkladů, které velmi zřetelně ukazují nynější stav na Podkarpatské Rusi. Na př. v obci Trnovu nad Terešvou sedlák jde na obecní úřad platiti své daňově nedoplatky a exekutor Richter křičí na něho Ruce vzhůru! - a béře mu poslední peníze a nedává mu ani kvitanci.
Týž exekutor Richter sebral jedné ženě všechno šatstvo. Když šla na notářský úřad protestovati, exekutor shasl lampu, zavřel dveře a hrozil, že ji ztluče. Další příklad je z Velikého Rakovce, kde jeden sedlák zaplatit své daně, měl na ně potvrzení a nyní pod hrozbou exekucí má ještě jednou zaplatiti tutéž daň.
Ještě jeden příklad z Nižní Apši. Exekutor přišel k sedlákovi, který nebyl doma, neboť šel na pole, a doma zůstala jen jeho žena a 70tiletá babička. Když se exekutor Richter dožadoval česky daní, žena mu řekla, že muž není doma a že za ním půjde na pole. V její nepřítomnosti exekutor rozkázal odnésti na notářský úřad skříň, kterou tam rozbil a ze které vybral 1000 Kč, při čemž se ztratilo potvrzení na 300 Kč za zaplacené daně a skříň potom přikázal odnésti zpět sedlákovi a nechal ji otevřenou na nádvoří. Skoro stejně se to dělá v každé obci. Sedláci vyplašení utíkají před exekutory a nechávají všechno doma, ba ani doma nepřespávají.
Když se v naší zemi zavádí autonomie, nemá z ní naš lid žádné úlevy, leda jen nové úředníky. Lid dostal placeného guvernéra a více nic. Daně nebyly sníženy, naopak byly zvýšeny, půdy není, exekutoři houfně lezou do vesnic ve dne i v noci. Místo sněmu dostala Podkarpatská Rus t. zv. guberniální radu, nedemokratické zřízení, neboť 2/3 jejích členů jsou jmenovány.
Náš lid jest již tak zmučen daněmi, že v zimě musí skoro hladem umírati. Letos nám sucho způsobilo velké ztráty. Pšenice se neurodila, ani žito, ani ječmen, ani oves, není sena ani slámy, dokonce ani brambory se neurodily. Stejně jako v minulých letech, tak i letos vepři pochcípali, a ti, kteří zůstali, zabavuje exekutor na daně. Na zimu nezbývá nic k živobytí, pouze neslaná a neslazená řepa a i té jest málo, protože se letos neurodila.
Agrární buržoasie, která se chlubí svým pořádkem, uchvátila do svých rukou většinu úrodné půdy. Pozemky sedláků kolem Mukačeva a Verbovce ničí řeka Latorice, béře jim chalupy, zaplavuje pozemky a celé vesnice. Firma Latorice, která od sedláků béře nájemné a jest povinna nahraditi jim škody způsobené vodou, neplatí jim nic, naopak zakazuje sedlákům užívati řeky, jako na př. máčeti v ní konopí, a okresní hejtman trestá vysokými pokutami sedláky, kteří řeky používají.
Mnoho z našich sedláků, kteří si za války uložili peníze v Budapešti, dosud je nedostali. Legitimace jim odebrali, slíbili peníze, ale dosud je lidé nedostali. A peníze lidé potřebují, exekutoři jim zabavují poslední šaty, ale vláda se nestará, aby lidem byly tyto peníze vyplaceny.