Pondělí 20. prosince 1937

To jsou důvody, které vedly k tomu, že máme dneska tak nabotnalý pensijní etát. Ale pro to, co nezavinili zaměstnanci, co nezavinili pensisté, nemůžeme je přece trestat, abychom jim dneska snižovali pense. To by byl prazvláštní vděk stáří. Na Bílou sobotu - tuším, že letos jsme s tím začali - pořádáme slavnost pod heslem "Vděk stáří". To by byl zvláštní vděk, to by byl trest za to, co nezavinili zejména ti zaměstnanci, kteří si odsloužili zákonem předepsanou dobu služební, kteří také poctivě platili pensijní příspěvky, a nyní by měli býti na;svých požitcích zkráceni.

Také se mluvilo v ústavně-právním výboru o nutnosti reformy státní správy, mluvilo se o velikém, počtu státních zaměstnanců, což konečně je také pravda. Jsme překrveni, o tom nemůže býti sporu. Ale kdo to zavinil? To také nezavinili zaměstnanci sami, nýbrž naše komplikovaná správa. Po racionalisování a zjednodušení správy nebude snad potřebí tolik zaměstnanců, ale pak se vyskytne nový problém, co s dorostem, co s nimi budeme dělat, co budeme dělat s absolventy vysokých a středních škol. Ne státní zaměstnanci sami, nýbrž školský problém, a to všecko ostatní, to jsou problémy.

A teď musím odsouditi řeči politiků a psaní některých listů, pokud jde o srovnání pensijních nákladů s příjmy státními a pokud jde o osobní režii s příjmy a výdaji státními. Četli jsme dokonce a také slyšeli, že prý pensijní etát si vyžádá 27 % všech státních výdajů, což je hrubá nepravda, ale tak hrubá nepravda, že nevím, jak se vůbec k tak ohromné cifře došlo. Vždyť to všecko není pravda! Je třeba si hezky spočítati náklady na pense a vidíme, že činí průměrně jak u státní administrativy, tak i u státních podniků asi 10 %. U státní správy jsou o něco vyšší, poněvadž jsou tam vyšší úředníci, u státních podniků jsou o něco nižší, tu je asi 8 %, tam asi 11 %, průměrně asi 10 %.

Ale jakým způsobem se postupovalo, prosím, při srovnáni pensijních nákladů! Prostě se sečetly pensijní náklady státních zaměstnanců administrativních, tedy skutečně státní správy, pensijní náklady zaměstnanců státních podniků, plus učitelé, plus vojáci, a nevím co všecko, co patří do pensijního etátu. A teď se ta suma porovnala jenom a jenom s administrativním rozpočtem. Samo sebou se rozumí, že se dostala cifra naprosto nepříznivá. Stejným způsobem se také postupovalo, když se mluvilo o tom, že výnos daní nestačí ke krytí osobní režie státních zaměstnanců. I to je hrubá nepravda, pobuřující nepravda. I tu se postupovalo takovým způsobem, že se sečtly náklady administrativních zaměstnanců, náklady zaměstnanců státních podniků, plus učitelé, plus pense, všecko se to sečtlo dohromady, a to se srovnalo jenom s administrativním rozpočtem bez rozpočtu státních podniků. Samo sebou se rozumí, že se tu došlo k cifře naprosto nesprávné a přímo pobuřující. Nejsem pro konfiskace, jsem pro úplnou svobodu slova i tisku, ale takové pobuřující zprávy, které jsou schopny vyvolati ve veřejnosti pobouření proti státní správě a proti zaměstnancům, by se měly skutečně potlačovati, poněvadž jsou naprosto nesprávné. A lituji, že se k takovým nesprávným cifrám a zprávám naprosto pobuřujícím propůjčily nejen noviny, nýbrž dokonce i různí poslanci dole v poslanecké sněmovně, kteří ovšem to přejímali ze svého denního tisku.

Ústavně-právní výbor pojednal o předloze a ačkoliv vytknut některé nedostatky, speciálně pokud jde o výluku pensistů z výhody, která se poskytuje od 1. dubna zaměstnancům aktivním, doporučuje slavnému senátu, aby schválil předlohu tak, jak se na ní usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pí sen. Plamínková.

Dávám jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Pane předsedo, slavný senáte!

Usnesení posl. sněmovny opírá se o znění, jed vypracoval soc.-politický výbor posl. sněmovny. Zjednodušil vládní návrh tím, že přehledně soustředil všecka ustanovení, jež zůstávají v platnosti, jak ze zákona 204/32, tak z vládního nařízení 252/33. Dále vyloučil, jako materii tomuto návrhu cizí, ustanovení o přípustnosti exekuce na část. služebních požitků státních zaměstnanců. Unifikuje též termín platnosti srážek ze základního služného i zvláštních srážek z činovného a z pensí manželů-veřejných zaměstnanců i platnost ze zvláštního pensijního příspěvku na den 31. prosinec 1938.

Usnesení posl. sněmovny zařadilo opět do zákona §em 26 ustanovení, kterým se umožňuje samosprávným svazkům samostatně rozhodovati o srážkách, jestliže úspor není potřebí k zachování rovnováhy v jejich hospodaření.

Hospodářská krise znamenala pro veřejné zaměstnance značné zatížení. Jejich příjmy byly snižovány rok od roku; tak se stalo zákonem čís. 176/31, dále zákonem čís. 204/32 a vládním nařízením čís. 252. Připojená tabulka A ukazuje podle závěrečných účtů, jakými částkami byli postiženi zaměstnanci státní správy, podniků a učitelé těmito srážkami v letech 1933-1935. K snížení jejich příjmů přispěla i všeobecná progresivní přirážka k dani důchodové (zák. č. 177/31, čís. 120/32 a čís. 246/33). Další újma vznikla 10%ním interkalářem.

Zato zmirňování srážek děje se velmi povlovně, a to vládním nařízením čís. 275/34 a vládním nařízením čís. 117/37. Efekt srážek r. 1936 po 30%ní úlevě ve srážkách podle vládního nařízení čís. 275/34 ukazuje tab. B, kterou jsem připojila k této zprávě.

Tabulka C ukazuje srážky z pensí, jak se projevily v závěrečném účtu za rok 1936, a jsou obsaženy v částkách tabulky B.

Tyto srážky z pensí jsou zároveň obsaženy v tabulce B, ale v tabulce jsou vyloučeny z této hromadné částky podle tabulky B.

Tabulky ukazují tato čísla:

A.

Rok

vl. správa

podniky

učitelé

Úhrn

1933

226,000.000

156,600.000

97,200.000

479,800.000

1934

358,600.000

172,200.000

153,900.000

634,700.000

1935

341,900.000

234,100.000

142,500.000

718,500.000

 

za 3 roky 1.833,000.000

B.

ve vlastní státní správě

ze zák. 204/32:

z vl. nař. 252/33:

celkem:

249,157.077 Kč

95,289.566 Kč

344,447.643 Kč

ve státních podnicích

172,413.440 Kč

81,969.907 Kč

254,383.348 Kč

u učitelů

98,316.445 Kč

43,828.999 Kč

142,145.444 Kč

 

519,886.962 Kč

221,089.472 Kč

740,976.435 Kč

C.

ve vlastní státní správě

ze zák. 204/32:

z vl. nař. 252/33:

celkem:

75,880.907 Kč

25,725.278 Kč

101,606.185 Kč

ve státních podnicích

70,624.848 Kč

31,685.939 Kč

102,310.787 Kč

u učitelských pensistů

36,286.694 Kč

14,373.881 Kč

50,660.575 Kč

 

182,792.449 Kč

71,785.098 Kč

254,577.547 Kč

K těmto částkám nutno připočísti ztrátu vánočního příspěvku a ztráty vzniklé z 10%ního interkaláře. Lze tedy bez zvláštní odvahy odhadnouti ztráty veřejnozaměstnanecké obce v letech 1932 až 1936 na 31/2 miliardy Kč.

Předložený návrh zákona ukazuje v přehledných tabulkách percentuální stav srážek po 1. lednu 1938 a po 1. dubnu 1938. Z nich plyne, že od 1. ledna 1938 všem zaměstnancům - aktivním i pensistům snižuje se břemeno srážek toliko o 0,8 procenta pensijní základny, zbytek to, jenž zůstal ještě z vládního nařízení 252/33. U aktivních zaměstnanců přistupuje k tomu odbourání části srážek podle zákona číslo 204/32, u pensistů však zůstávají tyto srážky v plné váze.

Vyčíslen znamená nový zákon tento efekt:

Roční vrácení srážek u aktivních zaměstnanců s platem 9.300 Kč až 23.400 Kč (v nichž jest 77,6% všeho zaměstnanectva a učitelů), stoupá od 130,20 Kč do 655,20 Kč.

Tedy zaměstnanec s platem 9.300 Kč - bude míti úlevu během tohoto následujícího roku 130,20 Kč, ten který má 23.500 Kč bude míti úlevu 655,20 Kč.

U pensistů však při stejné výši pensijních požitků bude stoupati vrácená částka jen od 74,40 Kč do 187,20 Kč ročně. (Předsednictví převzal místopředseda dr Heller.)

Tedy kdo by měl pense 9.300 Kč, bude míti úlevu jenom 74,40 Kč, ten, kdo by měl pensi 23.400 Kč - nejsou to zrovna správná čísla, poněvadž tam je započteno též činovné, které pensisté nemají - bude míti úlevu jenom 187,20 Kč.

Ale r. 1938 budou platiti všichni zaměstnanci, pensisté i aktivní příspěvek na obranu státu a zvýšené životní náklady plynoucí ze zvýšených cen v důsledku některých daní a dávek buď nově zavedených nebo zvýšených na úhradu rozpočtu na r. 1938.

Z toho, co bylo řečeno, plyne, že aktivní zaměstnanci budou míti, doufejme, aspoň nepatrný užitek po kombinaci úlev na srážkách a novém zatížení.

U pensistů však nemůže vůbec nastati tato úleva, a rozpočtový výbor hluboce želí, že nebylo dosaženo rovnoměrného ulehčení i pro pensisty, protože srážky na pensijních požitcích byly podle zmíněných zákonných ustanovení z let 1932 a 33 intensivnější než u zaměstnanců aktivních a novým zákonem bude disparita ještě zvětšena.

Z toho důvodu přijal rozpočtový výbor resoluci, která doporučuje restituci poměrů srážek mezi aktivním a pensionovaným zaměstnancem aspoň ve výši, jak se projeví po 1. lednu 1938.

Druhý bod, jemuž rozpočtový výbor věnoval svoji pozornost, byla zvláštní srážka na činovném, které jsou podrobeni manželé-veřejní zaměstnanci, jichž manželky (manželé) mají stálé výdělečné zaměstnání ať ve veřejné službě nebo soukromé podle paragrafu 6.

Dále jsou této srážce podrobeni zaměstnanci svobodní, kteří žijí ve společné domácnosti se svým otcem nebo matkou veřejným zaměstnancem. Překvapuje zejména, že tyto srážky jsou povahy depresivní, postihujíce největším snížením příjmů zaměstnance služebně nejmladší, tedy i fysicky nejmladší, kteří zpravidla zakládají rodinu, pokud jde o manžele-zaměstnance.

Nijak neodůvodněným se jeví ustanovení, jež v návrhu je ponecháno, že touto zvláštní srážkou jsou postiženi i manželé, kteří ze služebních důvodů jsou nuceni žíti odděleně anebo ti, kteří byli po 1. červenci 1933 rozvedeni.

Degresivnost srážek z činovného plyne odtud, že činovné jest plat nepružný, který neroste s lety služebními, zatím co služné s lety stoupá. Tak na př. v platové stupnici 7., 6. i 5. je činovné totéž, ačkoliv plat roste na př. u II. služ. třídy do konce 5. platové stupnice z 9000 Kč na 30.000 Kč! I činí tedy na počátku 7. platové stupnice činovné ve skupině míst A více než polovinu služného (přesně 51/90), zatím co na konci 5. platové stupnice toliko 1/6 služného! Proto jakékoliv srážky z činovného nutně jsou nespravedlivým zatížením.

Také zvláštní srážka manželů-pensistů je nespravedlivým rozvalením zatížení, neboť zatěžuje manžele daleko více, než jednotlivce, který má příjem větší než oba manželé dohromady. Na př. mají-li oba manželé dohromady příjem přes 36.000 Kč, sráží se každému z nich dalších 5,6 %, čili srazí se rodině se všeobecnými srážkami nejméně 15,6 % již z 36.000 Kč, zatím co jednotlivci-pensistovi se sráží 15 % teprve při příjmu 49.800 Kč.

Jde tu tedy o nerovnoměrnosti, které je potřebí během r. 1938 odčiniti tím spíše, že vyplývaly ze snahy po omezení práce provdaných žen. Snad bude užitečno připomenouti zprávu Mezinárodního úřadu práce v "Ľannée sociale" za r. 1936. Konstatuje "pozoruhodnou (příznivou) změnu v politice státu a veřejného mínění vzhledem k placené ženské práci" a že "veliká většina oficielních počinů r. 1936 jsou příznivy právu žen na práci a dokonce směřují k rozvoji zaměstnávání žen."

To je tedy zpráva ze všech států, které jsou sloučeny v Mezinárodním úřadu práce. Úlevy ve srážkách stanovené projednávaným návrhem zákona znamenají pro státní pokladnu podle propočtů ministerstva financí tyto částky:

Zbytek srážek podle vlád. nař. čís. 252/33 50,000.000 Kč, snížení srážek aktivních zaměstnanců podle zákona čís. 204/32 51,000.000 Kč, celkem 101,000.000 Kč. (HLuk. - Místopředseda dr Heller zvoní.)

Rozpočtový výbor projednal a přijal osnovu zákona podle.usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 591) ve schůzi dne 17. prosince 1937 a doporučuje plenu senátu, aby ji přijalo ve znění tohoto tisku.

Současně přijal 4 resoluce, které jsou připojeny k této zprávě a doporučuje je rovněž ke schválení.

Z toho resoluce první a druhá byla již člena panem referentem soc.-politického výboru. Nevím, byla-li čtena i resoluce následující, poněvadž zde byl takový rámus, že jsem vůbec neslyšela. Přečtu tedy - dvě resoluce, které zvláště navrhuje rozpočtový výbor.

1. Rozpočtový výbor se usnáší, aby v žádném případě nebyly poskytovány přídavky výslužnému státnímu zaměstnanci, pokud má zaměstnanec nárok na plné výslužné. Odůvodnění je v tom, že se stává, že vysocí úředníci v nejvyšších třídách, odcházejíce do pense, dostávají přídavky k pensi až 25.000 Kč..Rozpočtový výbor uznal, že je zbytečné, aby k nejvyšší pensi byl dáván vyšším úředníkům ještě tento přídavek, hlavně z toho důvodu, že na druhé straně jsou u nás některé pense tak nepatrné, že nedávají ani možnosti obživy.

2. Srážky z činovného jako srážky degresivní, které zatěžují největší měrou zaměstnance v nejnižších platových stupních, buďtež pokud možno již od 1. července 1938 úměrně k úlevám poskytovaným u ostatních srážek zmírněny.

Odůvodnění této resoluce bylo v mém referátu. (Potlesk.).

Místopředseda dr Heller (zvoní): Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny. (tisk 592) o vládním návrhu zákona kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb. z. a n., o dani z umělých jedlých tuků a vládní nařízení ze dne. 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých (tisk 609).

Zpravodajem. je pan sen. Horák. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Horák: Vážený senáte!

Rozpočtový výbor pojednal o usnesení posl. sněmovny (tisk592) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 23. června 1936. č. 180 Sb. z. a n., o dani z umělých jedlých tiků, a vládní nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých.

Osnovou touto zvyšuje se daň z umělých tuků jedlých.

Umělé jedlé tuky dědí se na tyto tři hlavní druhy:

1. jedlé mastné oleje, 2. umělé máslo (margarin), 3. umělé sádlo. Dosud činila daň za 1 kg u jedlých mastných olejů 70 h, u margarinu 60 h a ti umělého sádla 30 h. Tyto sazby zvyšují se u jedlých mastných olejů na 2 Kč, u margarinu na 1,80 Kč a u umělého sádla na 80 h vesměs za I kg.

V čl. II osnovy zákona jest učiněno opatření, že ti, kdož budou míti 1. ledna 1938 jedlých mastných olejů nebo margarinu v zásobě více než 50 kg, musí z celé zásoby těchto tuků zaplatiti dodatečnou daň, která se rovná rozdílu mezi zvýšenou daní a daní dosavadní. Ze zásoby umělého sádla nebude se dodatečná daň platiti.

Zvýšenou daň u jedlých mastných olejů a u margarinu může výrobce na spotřebitele přesunutá, kdežto zvýšenou daň z umělého sádla musí výrobce nésti ze svého.

Dosavadní povinnost výrobců, aby přimíchávali k umělým jedlým tukům 5 % vepřového sádla, se zrušuje:

V čl. IV jest učiněno opatření, podle něhož osvobozen jest od daně surový slunečnicový olej, který dosavadním primitivním způsobem vyrábí se hlavně v Podk. Rusi a na východním Slovensku a který používán jest místním obyvatelstvem zejména v době postní.

Rozpočtový výbor doporučuje, aby senát N. S. schválil osnovu zákona podle usnesení posl. sněmovny ve znění sen. tisku 592. (Souhlas.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Přistoupíme k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

5. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 593) o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje státní monopol umělých sladidel (tisk 610).

Zpravodajem je. pí. sen. Plamínková. Dávám jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte!

Předloha zákona na prvém místě unifikuje dosud rozdílná platná ustanovení o monopolu

umělých sladidel. V zemi České a Moravskoslezské spočíval na císařském nařízení z 25. ledna 1917 a na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl upraven zákonným článkem XXII z r. 1912. Rozdíl byl ve výši spotřební nebo monopolní dávky, t. zv. licenčního poplatku. V Čechách a zemi Moravskoslezské byl 1 Kč za 1 kg umělého sladidla a jednotku sladivosti, na Slovensku a Podkarpatské Rusi 60 hal.

Návrh zákona unifikuje a valorisuje tento poplatek - protože, jak bylo řečeno, tato úprava je z r. 1912, po př. 1917 - na výši 6 Kč. Tím bude provedeno (také vyšší zdanění umělých sladidel, které proti dani z cukru bude vyšší o 165 %-260 % podle jednotlivých druhů sladidla.

Dosavadní roční spotřeba sacharinu podle tříletého průměru byla okrouhle 6.000 kg. Počítá se, že vyšší příjem pro státní pokladnu bude o 16 milionů Kč než dosavadní příjem. 3,2 milionů Kč podle tříletého průměru. Ovšem padá na váhu, bude-li při tomto zdražení odbyt sacharinu takový jako v posledních 3 letech.

Návrh zákona vymezuje též přesněji pojem umělého sladidla. Správou monopolu je pověřeno ministerstvo financí. §§ 5 a 6 ustanovují tresty na zkrácení nebo zatajování spotřební dávky.

Rozpočtový výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve schůzi konané 17. prosince 1937 a rozhodl doporučiti plenty senátu, aby bylo přijato ve znění sen. tisku 593 beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Dalším, šestým odstavcem pořadu jest:

6. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 594) o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., jímž se zavádí všeobecná daň nápojová, ve znění. čl. II zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n. (tisk 811).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. Foit, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Vážený senáte!

Vládním návrhem zákona tisk 1117 se mění zákon ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., jímž se zavádí všeobecná daň nápojová, ve znění čl. II zák. ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n.

Všeobecná daň platí se z 1 l, a to z vína hroznového do 14 % alkoholu, moštu a šťáv z hroznů částka 80 hal., z vína hroznového nad 14 % alkoholu částka 2 Kč, z vína z jiného ovoce nežli z hroznů do 14 % alkoholu, moštu a šťáv z jiného ovoce nežli z hroznů částka 40 hal., z vína z jiného ovoce než z hroznů nad 14 % alkoholu částka 2 Kč. K dani podle §u 1 lze vybírati zemské přirážky nejvýše 25 % a obecní přirážky rovněž nejvýše 25 %. K vybírání těchto přirážek je kromě předepsaných náležitostí potřebí: 1. u přirážky zemské povolení ministerstva financí v dohodě s ministerstvem vnitra, 2. u přirážky obecní povoleni zemského výboru.

Novelou zákona o všeobecné dani nápojové zavádí se zvýšená daňová sazba pouze u vína, jak hroznového, tak z jiného ovoce, s obsahem nad 14 % alkoholu, jinak ponechány byly sazby daňové v dosavadní výši. Důležité ustanovení jest obsaženo v čl. III. Dosud totiž bylo osvobozeno od daně víno a mošt z hroznů i z jiného ovoce, do množství 200 l za rok, vyrobil-li ho výrobce pro vlastní spotřebu. Vyrobil-li však někdo pro spotřebu vlastní více než 200 1 vína nebo moštu, musil zdaniti celé vyrobené množství, tedy i oněch 2001. Nyní však zavádí předložená osnova zákona v této věci změnu potud, že výroba vína a moštu z hroznů i z jiného ovoce pro spotřebu vlastní domácnosti výrobcovy, pochází-li ovoce, z něhož víno nebo mošt byly vyrobeny, z vlastní sklizně výrobcovy, jest za všech okolností od daně osvobozena, takže vyrobí-li takový výrobce vína nebo moštu více než 200 litrů, platí daň pouze z množství, které 200 litrů přesahuje. Kdo vyrobí víno a mošt z jiného ovoce než z hroznů, a ovoce, z něhož toto víno nebo mošt byly vyrobeny, nepochází z vlastní sklizně výrobcovy, může býti vyrobeno bez daně pouze 50 litrů.

Jako připomínku uvádím, že je sice velmi těžké, ale nevím, nebylo-li by to účelnější, říci, že se všeobecná daň nápojová platí podle stupňovaných sazeb také z vín nealkoholických, pokud nespadají pod pojem limonád. Možno si přece obstarati nealkoholické víno a doplniti čistým lihem. Také obsah alkoholu ve víně lahvovém bude obtížno a snad nemožno zjistiti. Snad by bylo účelnější zdaniti taková lahvová vína podle prodejní ceny.

Rozpočtový výbor jinak doporučuje slavnému senátu schváliti tuto osnovu tak, jak se na ní usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž jest:


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP