Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
Celkem přítomno 130 členů podle presenční listiny.
Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministr Ježek.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.
Pořad
109. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé
svolané na úterý
dne 29. března 1938 na 16 hod.:
1. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 28. dubna 1937, č. j. Nt VIII 76/37/2, za souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 5259/1937 předs.) (tisk 643).
2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 635), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Praze dne 17. listopadu 1937 (tisk 654).
3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 636), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu úmluva o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná dne 17. listopadu 1937 v Praze (tisk 655).
Místopředseda dr Hruban zahájil schůzi v 16 hod. 18 min.
Sdělení předsednictva.
Svolání N. S. k 7. zasedání.
K poukazu místopředsedy dr. Hrubana přečetl zapisovatel sen. Pichl došlé přípisy předsedy vlády ze dne 19. března 1938, č. 2012/1096 S 38 m. r., o ukončení podzimního zasedání 1937/1938 sněmoven N. S., a č. 2013/1096 S 38 m. r., o svolání sněmoven k jarnímu zasedání 1938:
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 19. března 1938 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění za ukončené dnem 22. března 1938.
Předseda vlády: M. Hodža v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 19. března 1938 obě sněmovny Národního shromáždění k zasedání do Prahy na den 29. března 1938.
Předseda vlády: M. Hodža v. r.
Změny ve vládě.
K poukazu místopředsedy dr Hruban a přečetl zapisovatel sen. Pichl přípisy předsedy vlády ze dne 23. března 1938, č. 2141/ 909 S 38 m. r., o zproštění ministra dr Spiny úřadu, ze dne 21. března 1938, č. 2048/909 S m. r., o jmenování posl. Ježka ministrem, a ze dne 24. března 1938, č. 2166/909 S m. r., o zproštění ministra Zajička úřadu.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Pan president republiky rozhodnutím ze dne 23. března 1938 vyhověl žádosti ministra dr Fr. Spiny a zprostil jej úřadu ministra.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: M. Hodža v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Pan president republiky jmenoval rozhodnutím ze dne 19. března 1938 poslance Národního shromáždění republiky Československé Františka Ježka ministrem.
Jmenovaný složil předepsaný slib do rukou presidenta republiky dne 21. března 1938.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: M. Hodža v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky československé v Praze.
Pan president republiky rozhodnutím ze dne 24. března 1938 vyhověl žádosti ministra Erwina Zajička a zprostil jej úřadu ministra.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: M. Hodža v. r:
Dovolené
obdrželi: dodatečně na schůzi dne 17. t. m. dr Milota, Popovič; od 15. do 17. března t. r. sen. Balla.
Místopředseda dr Hruban konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány dovolené: od 2.2. března do 7. dubna t. r. sen. dr Basovi, do 31. července zdravotní dovolená sen. dr Tischerovi, na 3 měsíce sen. Kianičkovi, na 1 měsíc sen. dr Žiškovi, na 2 měsíce sen. Foitovi.
Rozdané tisky.
Usnesení posl. sněmovny: tisk 658 - přikázáno výboru soc. politickému, tisk 659 - přikázáno výborům techn.-dopravnímu, ústavně-právnímu a rozpočtovému. Výborům uloženo, aby podaly zprávy ve lhůtě co nejkratší.
Vládní návrh tisk 667 - přikázán výborům zahraničnímu a národohospodářskému.
Návrh tisk 666 - přikázán výboru iniciativnímu.
Zprávy tisky 663, 664.
Odpovědi tisk 668/1 a 668/2.
Těsnopisecké zprávy o 97. a 98. schůzi senátu N. S. R. Čs.
Zápisy o 101. až 105. schůzi senátu N. S. R. čs.
Zápisy o 106. až 108. schůzi senátu N. S. R. čs. byly schváleny podle §u 52 jedn. řádu.
Z předsednictva přikázána.
výboru imunitnímu žádost vrch. stát. zastupitelstva v Bratislavě se žádostí kraj. soudu v Nitře ze dne 12. března 1938, č. j. Nt XII 15/38, za udělení souhlasu k trest. stíhání sen. dr Budaye pro přečin podle §u 14, č. 5 a §u 18, č. 1 a 3 zák. na ochranu republiky (č. 7641).
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1, jímž jest:
1. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v č. Lípě ze dne 28. dubna 1937, č. j. Nt VIII 76/37/2, za souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 5259/1937 předs.) (tisk 643).
Zpravodajem je p. sen. Němeček. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Němeček: Slavný senáte!
Imunitní výbor podává o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 28. dubna 1937 za souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky tuto zprávu:
Nejprve skutková podstata: Dne 14. února 1937 se konala v hostinci Richter ve Wölmsdorfu schůze politické strany "Sudetendeutsche Partei", na které řečnil sen.Pfrogner. Promlouval o vnitropolitických poměrech, zejména o českoněmeckém vyrovnání, a prohlásil: "Jsme nyní v době vyrovnání. Vyrovnání však bude takové, že nepomůže nikomu. Říká se o nás, že jsme >Sektion einer ausländischen Partei<. V parlamentě došlo kdysi k otázce, zda by zdejší Němci byli ochotni stříleti do Němců v Říši. Na to jsem odpověděl, že by stříleli, ale >beim Herumdrehen<."
Státní zastupitelství v Č. Lípě spatřuje ve výroku "V parlamentě.. až... Herumdrehen" skutkovou podstatu zločinu vyzývání k neplnění zákonných povinností, resp. k trest. činům podle §u 15, odst. 3 zákona na ochranu republiky a žádá senát Národního shromáždění za souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera.
Imunitní výbor projednal tuto záležitost a navrhuje, aby senát Národního shromáždění žádosti kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 28. dubna 1937 za souhlas k trest. stíhání p. sen. Pfrognera nevyhověl a k trestnímu stíhání pro tyto výroky jej nevydával.
Tento návrh odůvodňuje imunitní výbor takto: Inkriminované výroky pana sen. Pfrognera nutno jistě bráti vážně a bylo by možno je subsumovati pod ustanovení §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky. Není možno a není ani přípustno, aby zejména člen Národního shromáždění se vyslovoval o naší armádě způsobem, jenž by mohl vyvolávati jakékoli pochybnosti o její absolutní spolehlivosti a zdatnosti všude tam, kde by šlo o obranu našeho státu, k níž je armáda i každý její jednotlivý příslušník nejen přísežně, nýbrž i celým svým svědomím bezpodmínečně zavázán. Tato armáda má tím větší poslání politické i mravní, ježto není a nebude žádným instrumentem útoku, nýbrž bezvýhradným nástrojem naší obrany a ochrany míru.
Pokud však jde o výroky pana sen. Pfrognera, speciálně nutno v tomto konkretním případě uvážiti, že jde o jednotlivý výrok, jenž byl z kontextu řeči vyňat, a že proto pro jeho objektivní posouzení nutno vzíti v úvahu celkový charakter řeči jmenovaného pana senátora. Hledíme-li proto na jeho projev v jeho celku, není pochyby, že jeho řeč byla nesena tónem, jenž se pohybuje na hranicích nejpříkřejší kritiky, avšak přes to nelze míti za to, že by tyto hranice byly překročeny a že by zde nastávala imunitnímu výboru povinnost odkázati tento případ na pořad práva.
Proto imunitní výbor navrhuje, aby žádosti kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 28. dubna 1937 za souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky vyhověno nebylo. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme tedy hlasovati.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.
Kdo s návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera.
Dalším odstavcem pořadu je:
2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 635), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Praze dne 17. listopadu 1937 (tisk 654).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Rohlena, za výbor zahraniční sen. Šelmec.
Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, p. sen. Rohlenovi k podání zprávy.
Zpravodaj sen. Rohlena: Slavný senáte!
Sjednaná obchodní smlouva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Praze dne 17. listopadu 1937, skončila dosud trvající prozatímní obchodně-politický stav, upravovaný přechodně na podkladě smlouvy o nejvyšších výhodách posledně z 14. června 1935 a jejím dodatku z 15. června 1936.
Tato definitivní úprava obchodně-politických styků s Maďarskem znamená normalisaci hospodářských styků postavením jich na pevný základ, zamezuje nepříznivější nakládání s našimi podnikateli, obchodníky a s naším zbožím, tvoříc tak předpoklad pro klidný rozvoj hospodářských styků.
Ačkoliv vládní důvodová zpráva praví, že tímto nejsou odstraněny všechny překážky k vzájemné výměně zboží, která utrpěla několikaletým bezesmluvním stavem i obecnou hospodářskou krisí, přece jen za tohoto stavu kontingentní úprava, ač musí býti každoročně upravována, přinese jistě zlepšení, jak svědčí dohoda pro r. 1938, která umožňuje výměnu zboží v hodnotě cca půl miliardy Kč, to jest z polovice vývoz a z polovice dovoz.
Že toto ujednání znamená znatelné zlepšení, ukazuje nejlépe tabulka vzájemné výměny zboží, uváděná ve vládní důvodové zprávě.
Pamatuje se také, aby později byla vyhrazena ochrana soc. pojištění dělníků a zaměstnanců, jakož i otázka vzájemného připouštění konsulů, jejich výsad, výhrad a kompetence.
Definitivní smlouva čsl.-maďarská obsahuje nejen část obecnou, ale v příloze A a B i část celně tarifní, jíž se poskytují vzájemně různé celní výhody, čímž má býti docíleno zvětšení výměny zboží.
Příloha C znamená veterinární dohodu, která upravuje veškeré otázky zdravotní kontroly při dovozu zvířat a zvířecích výrobků.
Národohospodářský výbor doporučuje senátu Národního shromáždění, aby vládní návrh tisk sen. 635 schválil v plném znění podle navrhované schvalovací doložky. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo panu sen. Šelmecovi jako zpravodaji za výbor zahraniční.
Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát!
R. 1930 vypršala platnosť obchodnej smluvy Československa s Maďarskom. Ešte pred týmto termínom vláda československá vypovedala túto smluvu, pretože československé zákonodarstvo sa od doby uzavretia obchodnej smluvy, čo sa týka tarifnej politiky, veľmi zmenilo. Medzi zákonmi colnými a smluvou československo-maďarskou vznikly rozpory. Z potrieb ochrany domácej zemedelskej produkcie zvýšily sa clá na jednotlivé druhy dovážaného zbožia. Ba boly uzákonené i prirážky. Keď sa pokonávalo o novej obchodnej smluve s Maďarskom, nedosiahlo sa žiadneho kompromisu: Maďarsko nechcelo pristúpiť k zvýšeným clám, najmä, na mlynárske výrobky, a preto sa žiadna smluva neuzavrela.
V dôsledku bezsmluvného stavu vznikly prekážky vzájomnej výmeny zbožia. Tieto prekážky sa stále vzmáhaly, i čo do rozsahu i čo do obsahu, pre všeobecný hospodársky úpadok a pre jeho následky. Nemálo prekážok pre vývoj vzájomnej výmeny zbožia zapríčinily u nás okrem už spomínaných ťažkostí aj opatrenia viazaného hospodárstva, ktoré si vynútila v našom štáte kríza.
Prekážky hospodárskej spolupráce oboch štátov usilovali sme sa odstrániť už roku 1935 a potom roku 1936 dočasnými dohodami o kompenzačných obchodoch. Rozsah týchto prechodných smlúv pohyboval sa asi do 300 mil. Kč.
Prechodné kompenzačné smluvy však nemohly nahradiť riadnu obchodnú smluvu. Ich hospodársky efekt bol chudokrvý a preto bola už od rokov snaha o uzavretie riadnej smluvy. Dňa 17. novembra 1937 urobil sa koniec tomuto obchodno-politickému provizoriu, lebo sa dojednala definitívna obchodná smluva s Maďarskom, ktorou sa normalizujú obchodné styky navzájom. Táto smluva znamená pevný základ pre vývoj hospodárskych stykov s kráľovstvom Maďarským. Opierajúc sa o túto definitívnu obchodnú smluvu, obidve smluvné strany už i teraz dosiahly výhod bilaterálnych pre kontingentáciu obchodných stykov na rok 1938. Kontingenty umožňujú, vzájomnú výmenu zbožia v hodnote pol miliardy Kč. S touto smluvou rovnobežne dostaly i úpravu zvláštnymi dohodami aj iné otázky veľmi důležitého významu: pohraničný styk a záujmy colnej ochrany. Nie menšieho významu je i tá skutočnosť, že dôležitou prílohou obchodnej smluvy je aj veterinárna dohoda, ktorá upravuje predovšetkým všetky otázky zdravotnej kontroly pri dovoze zvierat alebo zvieracích produktov.
Príslušníci oboch smluvných strán budú požívať na území druhej strany zachádzanie podľa doložky o najvyšších výhodách. Zvláštnym článkom sa upravuje vzájomne aj služba konzulárna.
Smluva, o ktorej pokonávame, je veľkým vývojovým krokom v normalizácii hospodárskych vzťahov dvoch podunajských štátov, čo má neodškriepiteľný vliv i na očistenie politickej atmosféry v rozvoji problému Strednej Europy.
Na základe uvedených dôvodov zahraničný výbor navrhuje, aby senát Národného shromaždenia prejavil súhlas k obchodnej smluve medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni páni sen. dr Buday, dr Turchányi a Pfrogner.
Nežli dám slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby byla stanovena lhůta řečnická na 20 minut.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat. Řečnická lhůta je stanovena na 20 minut.
Dávám slovo panu sen. dr Budayovi.
Sen. dr Buday: Slávny senát!
Nás ako Slovákov teší, že konečne naše zákonodarné sbory prikročujú k ratifikovaniu obchodných smlúv so súsedným štáťom Maďarskom: Colný boj, colné neriady žiadnej čiastke našej republiky tak neškodily ako práve Maďarsku, najbližšiemu územiu Slovenska. Slovensko práve s touto blízkosťou je odkázané menovite prebytkom svojho dreva na súsedné Maďarsko. Keď som asi pred 4 rokmi precestoval časť Rumunska, videl som na staniciach stá a stá vozov železničných, naložených drevom; a všetky boly do Maďarska dirigované. Mnoho sme tedy zameškali v ohľade tomto a ťažko nám bude znovu získať trh v Maďarsku pre náš prebytok dreva. Jedno si želáme, keď už sme začali s obchodnými smluvami, aby všetky tieto budúce obchodné smluvy boly budované tak, že by bol dostatočný zreteľ braný na hospodárske pomery Slovenska a hospodársky Slovensko povzniesly. Veď my Slováci sme už takí, že nad hmotné statky vyššie ceníme naše národné duchovné statky, a preto pri tejto príležitosti nech mi je dovolené podať toto vyhlásenie (čte):
Klub senátorov Hlinkovej slovenskej ľudovej strany spolu s poslaneckým klubom tejže strany na svojom zasadnutí v Prahe dňa 29. marca 1938 usniesol sa jednohlasne na tomto vyhlásení Hlinkova slovenská ľudová strana ako politická reprezentantka slovenského národa vyhlašuje, že stojí na stanovisku osobitnosti slovenského národa... (Různé výkřiky.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Sen. dr Buday (pokračuje):... celistvosti československého štátu a Československou republiku pokladá za štát, v ktorom sa plne môže uplatniť individualita slovenského národa.
Položenie slovenského a českého národa, hlavne po posledných zahraničných politických udalostiach, je také, že ani jeden z nich si nemôže dovoliť samostatný štát bez toho, aby nevystavil vlastný život mimoriadnemu nebezpecenstvu. Slovenský národ prejavil svoje kladné stanovisko k Československej republike nielen po čas zahraničného odboja, ale i v dobe štátneho prevratu, keď sa pripojil dobrovoľne k českému národu, aby spolu s ním tvoril jednotný štát.
Keď dnes znovu zdôrazňujeme kladný pomer slovenškého národa k československému štátu, robíme to preto, aby sme touto cestou upozornili zodpovedných politických činiteľov ná nebezpečie, ktoré republike hrozí po posledných zahraničných udalostiach, a aby sme zdóraznili význam slovenského problému nielen pre konsolidáciu vnútorných pomerov republiky, ale i pre upevnenie pozície nášho štátu v politike zahraničnej.
Vychádzajúc zo stanoviska, že mravným a historickým poslaním československého štátu je nehatený a všestranný rozvoj českého a slovenského národa, pokladáme rešpektovanie osobitnosti slovenského národa a zmenu terajšieho centralistického politického systému za nezbytný predpoklad úprimnej dohody českého a slovenského národa. (Potlesk senátorů Hlinkovy slovenské strany ľudové.)
Popieranie existencie slovenského národa a zaznávanie slovenskej reči uráža národné presvedčenie Slovákov a vyvoláva nútne spory, ktoré znemožňujú bratské spolunažívanie Čechov a Slovákov. (Sen. Modráček: To znemožňujete vy!) To, že slovenský národ nútený je v svojom štáte už 20 rokov bojovať za uznanie svojej národnej individuality, za výlučné právo reči slovenskej na území Slovenska a za existenčné zaistenie Slovákov, je najväčšou obžalobou u nás panujúceho režimu a najlepšie vystihuje postavenie slovenského národa v republike Československej. Je to skutočnosť, ktorá nás v dvaciatom roku trvania republiky naplňuje hlbokým bolom v srdci, ktorá žaluje pred celým vzdelaným svetom a v záujme samého štátu volá po radikálnej náprave.
Štátna politika môže byť úspešná len vtedy, keď vychádza z reality a nezamieňa si reálne možnosti s fikciou. Takouto realitou je i osobitnosť slovenského národa a z toho vyplývajúce právo Slovákov na politickú autonomiu Slovenska. Slováci majú právo na politickú autonomiu nielen preto, lebo Pittsburghská dohoda, ktorá bola použitá ako doklad na mierových konferenciách, platí a zaväzuje, ale hlavne preto, lebo sú osobitným národom a ako národ majú prirodzené právo na svojrázny národný život v tejto republike.