Jak to vypadá v závodech? To je přímo strašné: Je to ze závodu firmy Schubert v Hrádku nad Nisou. Mám tu podpisy dělníků, kteří nám to protokolárně sdělili (čte):
"Am 8. und 9. April war an der Ankündigungstafel des Betriebes in der Abteilung "Merceresiererei" das Hakenkreuz ange- I bracht. Am Montag, den 11. April war an der gleichen Stelle zu lesen: "Ein Volk, ein Reich, ein Führer." Am 13. April war eine neue Losung angebracht mit dem Text: "Wenn Du nicht hinter unserem Führer stehst, so kannst Du zum Henker Stalin gehen." Der Arbeiter Bilinsky, welcher ein Ukrainer ist und 12 Jahre im Betrieb arbeitet, wurde von einem SdP-Macher angehalten, mit zur Tafel hinzugehen, wo er beschuldigt wurde, vor dem Hakenkreuz ausgespuckt zu haben. Als er sich dagegen verwahrte, mit der Erklärung, er würde vor keinem Abzeichen es tun, da dieses nicht der Schuldtragende ist, wurde ihm ganz provokatorisch die Frage gestellt, "was er zu dieser Losung sage". Bilinsky war hierüber höchst erbittert, man ließ ihn aber nicht aussprechen, und es wäre beinahe zu Handgreiflichkeiten gekommen, wenn dieser sich provozieren ließ. Diesem wurde gesagt, als Ukrainer habe er im deutschen Gebiete nichts zu suchen. Blaß und aufgeregt kam dieser auf seinen Arbeitsplatz zurück und erklärte: "Dieses ertrage ich nicht mehr, wie es jetzt zugeht!"
Zde vyzývání k neposlušnosti vojenských úřadů a slib, že nemusí rukovati do československé armády (čte):
"Protokoll, aufgenommen am 14. April 1938 in Grottau. Der Unterzeichnete Edwin Vietze, Gemeindevertreter in Spittelgrund, gibt bekannt: Am Montag, dem 11. April kam zu dem Gemeindevorsteher in Spittelgrund Anton Scholze Hr. - Josef Neuheuser aus Spittelgrund und erzählte ihm, daß vorige Woche an einem Tage der Wenzel Widon, der in den Döniserfeldhäusern in Dönis wohnt, zu dem Rekruten, der dieses Frühjahr assentiert wurde, kam und diesen aufforderte, in die SdP einzutreten. Hierzu habe er nur bis zum 31. Mai Zeit. Wenn er in die SdP eintritt, wird er nicht in die čechoslovakische Armee eintreten müssen."
A zde jsou informace, které nám dal obecní starosta v Machendorfu. Nebudu je uvádět celé, nýbrž jenom některé, zajímavé (čte):
"So patrouillierten in der Nacht auf den 10. April, den Abstimmungstag in Deutschland, Dutzende Patrouillen in unserem Gebiet mit Fahr- und Motorrädern und Autos, mit und ohne Nummer n, und kontrollierten die Wohnungen der demokratischen Bevölkerung und Funktionäre der demokratischen Parteien.
So kann ich bestätigen," - říká obecní starosta - "daß in meiner Gemeinde vonseiten.der SdP geflüstert wird: "Bis zum 1. Mai hängen an der Allee zum Friedhof auf der linken Seite an den Bäumen die Kommu nisten, auf der rechten die Biehmen (Tschechen)."
Anläßlich der Abstimmung am 10. April wurden die in der Čechoslovakei wohnenden Reichsdeutschen und Österreicher in einem Sonderzug bis Seidenberg gefahren, und in geschlossenem Zuge zum Wahllokal geführt. In diesem Zuge ertönten im Sprechchor die Rufe:,,Wir kommen aus der Čechoslovakei, dem Lande der Tyrannei! Jetzt sind wir frei!"
Im Grenzort Ullersdorf marschierten auf der neutralen Grenzstraße SA- und SS-Leuta in geschlossener Formation und riefen im Sprechchor: "Am 10. April, wie es der Führer will! Im Mai holen wir uns die Tschechei!"
Pánové (obrácen k senátorům republ. strany zeměděl. a malorol. lidu), toto dělají vaši spojenci! To jsou ti, nad kterými držíte ochrannou ruku!
Jaký je z toho závěr? Přednesl jsem vám jen několik ukázek, ale uvažte, že tohoto materiálu máme celou knihu, a právě takové množství toho přinesly druhé dvě delegace, z Karlovarska, Podmokelska atd.
Vážený senáte, to dokazuje, že dnes na severu Čech, na Moravě a tam všude už nejsme v právním státě, že tam si dělá Henleinova strana zcela otevřeně; co chce (Výkřiky sen. Kreibicha.), poněvadž má protekci reakce z agrární strany a úplnou blahovůli úřadů, které se na to klidně dívají (Výkřiky sen. Jurana.), přesto, že obyvatelstvo věrné republice si stěžuje.
Vážení pánové a dámy, 13. dubna odpoledne měl jsem v Národním domě v Jablonci n. N. schůzi zástupců českých menšin. Přál bych vám, abyste tam byli přišli. Kdo tam byl? Byl tam přednosta stanice, knihkupec, učitelé, čeští úředníci a všichni přednášeli jednosvornou stížnost na pasivitu státních úřadů, na to, že státní úřady nekonají svou povinnost. (Výkřiky sen. Jurana.)
Jak mají úřady konati svou povinnost, když se tam dějí takovéto věci? Letošního roku tomu bylo 10 let, co byla v Jablonci n. N. zřízena státní policie, a na oslavu toho bylo vydáno zvláštní slavnostní číslo policejního věstníku, které mělo několik stran insertů a ty byly všechny od henleinovských fabrikantů, exportérů a importérů, od samých zámožných lidí.
Nebo další případ: V Jablonci n. N. byl pořádán policejní ples, který vynesl čistých 35.000 Kč. Proč? Chodilo se zvát po henleinovských fabrikantech a velkoobchodnících a ti ovšem rádi dávali na policejní ples, subskribovali, ale ovšem takováto policie je pro republiku bezcenná: (Sen. Olejník: Když vy děláte ples, také chodíte zvát bohaté!) My nechodíme, nikdy ne! (Sen. Olejník: Ale "Rudé právo" má také inserty od bohatých lidí, od chudých je nemůžete chtít!) Ještě nikdy jsme nebyli u žádného boháče zvát na náš ples, a inserty - to je ryze obchodní věc. Ale za této situace v tomto území měly by tam býti také inserty českých živnostníků - ale oni právě na české živnostníky vůbec nešli.
Slyšeli jsme tam ještě jiné věci. Byla výstava a přijela tam na zahájení oficiální delegace z Prahy. Když odbyla tu formalitu, šla do hotelu "Zum Grünen Baum", kde se schází sudetskoněmecká strana, ale do Národního domu a k Čechům se vůbec nepodívala. (Výkřiky sen. Kreibicha.) Jak to tam vypadá, dokazuje také tento případ: Je tam dobročinný spolek českých žen, které každoročně pořádají květinovou sbírku, chodí po příslušnících české menšiny a prodávají květiny ve prospěch dobročinných účelů. Dvě dámy šly 10. dubna s květinami a byly na veřejné ulici přepadeny německým prof. Fleischmannem a ještě jedním mladíkem. Když ti dva byli zjištěni a ovšem že propuštěni a když si dámy byly stěžovati, policejní ředitel Taschke řekl: "Měly jste si ty květiny lépe schovat!" Tedy ne ti, kteří je přepadli, nýbrž ony byly tím vinny, poněvadž měly míti květiny lépe schovány, aby nedráždily funkcionáře sudetskoněmecké strany.
Vážený senáte! Za těchto poměrů, jaké tam jsou, musíme opravdu obdivovati demokratické německé obyvatelstvo, dělníky věrné socialismu a české hraničáře. V těchto dnech četl jsem několikráte v novinách výzvu, aby tam lidé zachovali klid, aby se nedali vyprovokovati, aby za každou cenu tam byl naprostý a úplný klid. My s tím souhlasíme, ale to neznamená, když má obyvatelstvo zachovati klid, že také úřady mají nechati úplně volnou ruku henleinovským provokatérům. Je přece jen nutno, aby vláda a státní úřady konaly svoji povinnost. Máme zákony, a jakmile zákony jsou porušovány, a ne náhodou, nýbrž soustavně, plánovitě, jestliže je zde strana, která své příslušníky vychovává a vyzývá k tomu, aby to prováděli, pak je povinností státních úřadů, policie, četnictva a politických úřadů, aby trestaly konkretní činy trestné. To žádáme.
Vláda aby mohla udělati velice mnoho. Poměry v tamních závodech jsou přímo hrozné. (Předsednictví převzal místopředseda dr Buday).
My žádáme, aby vláda tak, jako dovedla již při dvou příležitostech (Výkřiky.), udělala toto: Aby rozhlasem oznámila, že je známo, že v závodech němečtí zaměstnavatelé a příslušníci SdP terorisují dělníky jiného politického přesvědčení, aby oznámila, že to odporuje zákonu o teroru z r. 1921, a aby oznámila, že každý takový případ bude trestán, aby úřední vyhlášky visely v továrnách a aby bylo pohroženo těm, kteří to provádějí, přísnými tresty.
Dále je nutno, poněvadž je mimořádná doba, aby z obyvatelstva věrného republice, z Lechů a Němců byly utvořeny zvláštní výbory; jako jsme měli po převratě národní výbory do té doby, než byl jakž takž vybudován státní aparát, tak také dnes je nutno, aby v tomto území, kde státní moc nestačí, byl vybudovány z obyvatelstva věrného republice zvláštní výbory, které by měly určitou úřední pravomoc, spolupracovaly by s úřady, pomáhaly by jim. Tím by se také mnoho dosáhlo. Dále je třeba, aby ve školách učitelé-štváči, kteří místo aby děti vyučovali užitečným vědomostem, štvou je proti republice, proti obyvatelstvu jiného smýšlení a jiné národnosti, byli bez milosti propuštěni a aby byli nahrazení učiteli demokratickými.
My máme několik tisíc nezaměstnaných učitelů, mezi nimi jest jistě velký počet německých učitelů, kteří jsou demokratického smýšlení. Stačí propustiti několik štváčů bez pense a nahraditi je učiteli demokratickými, věrnými státu, a viděli byste ty účinky. Ostatní by byli zastrašeni a učitelé, kteří byli násilím, terorem vehnáni do Henleinovy strany, opět by dostali sebevědomí a nepodléhali by henleinovskému teroru.
Tam, kde je zjištěno, že obecní zastupitelstvo, složené z henleinovců, vystupuje už dnes otevřeně proti tomuto státu, proti demokracii, proti státnímu pořádku, může vláda, jako to dovedla dělat dříve, a jistě k tomu bude míti sankce veškerého obyvatelstva, rozpustiti zastupitelstvo a jmenovati tam vládní komisi. Ukáže-li vláda pevnou ruku, posílí demokratické obyvatelstvo, republice věrné. Řádné občanstvo nabude opět důvěry, ti, kteří jsou slabí, narovnají opět páteř a nepodrobí se teroru.
Teď jsme měli první máj. 1. máj ukázal, že tvrzení o tom, že tam na severu jest jedině pánem Henlein, byla pouhá legenda a pohádka. Je vám všem dobře známo, že na 1. máje byly na severu obrovské projevy republice věrného obyvatelstva, které svými manifestacemi dokázalo, že chce bojovati za republiku, že ji chce chrániti, že se nedá zglajchšaltovat, že chce zůstati věrným tomuto státu. Tyto obrovské manifestace na severu však také dokázaly, že nastává sbratření českého a německého obyvatelstva, což si můžeme jen přáti.
Chceme-li se však dočkati lepší doby, musí ovšem přestati také oficielní podpora agrární strany straně Henleinově. Agrární strana.se nazývá republikánskou stranou českého venkova. Při své politice vystupuje tak, jako kdyby mluvila a měla monopol na zastoupení českých rolníků. To není pravda. Kdyby čeští rolníci všichni stáli za agrární stranou, pak by musila při volbách dostati 3 1/2 mil. hlasů. To dokazuje, že velký počet českých. rolníků je také v české straně lidové, u nár. socialistů, u soc. demokratů a také u nás a v jiných stranách. Nemáte tedy monopol mluviti jménem českých rolníků, zvláště když děláte politiku, která odporuje tradicím českého sedláka.
Kdo vede tuto reakční politiku v agrární straně? Je to předseda strany, pan posl. Beran. "Rudé právo" přineslo podrobnou zprávu o tom, jak nabyl pan Beran, předseda agrární strany, svůj velkostatek, a vyzvalo ho, aby žaloval. (Výkřiky senátorů republ. strany zeměděl. a malorol. lidu.) Do dnešního dne žalobu nepodal. (Sen. Olejník: Všecko jste odvolali!) Tohle ne, ale nežaloval to, ač jsme ho veřejně vyzývali.
Pan posl. Beran je zároveň předsedou úsporné a kontrolní komise. A tu je otázka, zdali tuto význačnou funkci může zastávati muž, který využil zákona o pozemkové reformě ke svému obohacení?
Pan posl. Beran mluví jménem českých rolníků a při tom je na stejné linii s Henleinem a pracuje k tomu, aby Henlein byl přijat do vládní většiny. Žádá také změnu naší zahraniční politiky, která by znamenala opustiti spojence a připojiti se na osu Berlín-Řím. Čeští rolníci nemohou s touto politikou souhlasiti. Čeští rolníci mají tradici husitskou, tradici Psohlavců, mají tradici odboje proti panské jednotě. A pan posl. Beran patři mezi pány, proti kterým čeští rolníci vždy v dějinách bojovali. Jen šlechtický predikát inu ještě chybí k tomu jeho panství. Není náhodou, že bohatí lidé jsou v zásadním rozporu s cítěním a vůlí lidu. Jejich bohatství je jim milejší, než svoboda, a neodvislost národa. Proto při volbách 22. a 29. května musí český a německý lid zúčtovati nejen s Henleinem, nýbrž také s jeho pomocníky v táboře české reakce. (Výkřiky sen. Šelmece.)
Český a německý lid, dělníci, rolníci, drobní živnostníci, inteligence budou ve volbách souditi kapitulanty, defaitisty, poražence, budou bojovati za integritu Československé republiky; za rovnoprávnost všech národů v republice, proti jednání s Henleinem, ale pro uspokojení oprávněných požadavků německého národa. Budou bojovati proti kořistnictví českých a německých kapitalistů, ale za vydatnou pomoc českým a německým nezaměstnaným lidem, za skutečné oddlužení rolníků, drobných živnostníků, za spravedlnost státním zaměstnancům. Budou bojovati za mír proti válečným štváčům, za věrnost našim spojencům - Francii lidové fronty a SSSR - budou bojovat za svobodné, sociálně a národnostně spravedlivé Československo. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda dr Buday (zvoní): Debata je skončena.
Dávam slovo pánu zpravodajcovi sen. inž. Marušákovi k doslovu.
Zpravodaj sen. inž. Marušák: Vážený senáte!
Některá tvrzení pana sen. Tschakerta vyžadují, aby byla opravena. Tak na př. není pravda, že proti předloženému návrhu zákona o civilních inženýrech postavily se některé skupiny civilních. inženýrů a stavitelé. Ani jedna skupina inženýrů civilních se proti němu nepostavila. Během celého, hodně dlouhého projednávání tohoto zákona jak ve vládě, tak i v senátě N. S. nebyl podán ani jeden jediný odpor, a také ani jediný odpor ze strany stavitelů.
Pokud se týče snahy pana sen. Tschakerta, který poukazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu chtěl ukázati neodůvodněnost §§ 13 a 21, které mluví o civilních inženýrech jako orgánech republiky, poukazuji, že podle prováděcího nařízení k jazykovému zákonu jsou civilní inženýři skutečně orgány republiky a že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vztahuje se vždycky pouze na ten neb onen konkretní případ, kterého se činnost specielně týká. Chci však odůvodněnost znění těchto dvou paragrafů, §§ 13 a 21, podtrhnouti také ještě §em 10 tohoto zákona, který výslovně praví (čte):
"Listiny, vysvědčení, výkresy, výpočty, posudky a pod., které civilní inženýři vyhotovili ve svém sboru předepsaným způsobem, mají před úřady platnost, jako by byly vydány státním úřadem." - A druhý odstavec tohoto paragrafu praví: "Zejména může býti uděleno stavební, vodoprávní, živnostenské a jiné povolení podle plánů vyhotovených nebo ověřených civilními inženýry." Tedy jistě už tento paragraf sám je dostatečným odůvodněním pro znění oněch dvou paragrafů.
Pokud se týče názoru, že tento zákon je novelisací, není tomu tak. Tento zákon je pouze unifikací dosavadních platných předpisů a nepatrné změny jsou pouze v rámci platných zákonů a podle platných ustanovení zákona.
Civilní inženýři by jistě sami velmi uvítali vypracování a schválení nového zákona o civilních inženýrech, jako v mnoha jiných státech, kde již jsou takové moderní zákony. Ovšem to není odvislé od jejich vůle, o tom rozhodují jiní činitelé, a pravděpodobně že k tomu brzy nedojde, poněvadž jistě že tento nový zákon bude se chtít řešit současně s novelisací zákona o stavebních živnostech.
Pokud se týče resolucí, nesouhlasí také jeho názor, že by se nedotýkaly zákona a nebyly v souvislosti s tímto předloženým zákonem.
Již pan sen. inž. Winter odůvodnil velmi věcně přiléhavost těchto resolucí k danému zákonu, poněvadž se dotýkají jak stavu, tak studia a podnikání technického. Jako zpravodaj děkuji také panu sen. inž. Wintrovi, že vyzvedl tak zevrubně význam civilních techniků. (Souhlas.)
Místopředseda dr Buday (zvoní): Budeme hlasovať v čítaní prvom o celej osnove zákona, jeho nadpisu, nadpisoch jednotlivých hláv a úvodnej formuli naraz.
Konštatujem, že senát je schopný usnášať sa.
Sú voľajaké námietky? (Námiek nebylo.)
Námitek niet.
Kto súhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisom, nadpismi jednotlivých hláv a úvodnou forrmulou ve čtení prvom podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Osnova zákona s nadpisom, s nadpismi jednotlivých hláv a úvodnou formulou bola schválená v prvom čítaní podľa zprávy výborovej tlač 686.
Ďalším odstavcom poriadku schôdze je:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu 1. mezinárodní smlouva o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo, jejíž návrh byl přijat dne 21. června 1934 v 18. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě, a 2. mezinárodní úmluva o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví, jejíž návrh byl přijat dne 25. červa 1935 v 19. zasedání Mezinárodní konference práce v ženevě (tisk 662).
Pýtam sa pánov zpravodajcov - za výbor zahraničný sen. Plamínkovej a za výbor soc.-politický sen. Korvasa - či majú voľajaké návrhy textových zmien?
Zpravodaj sen. Plamínková: Nemám.
Zpravodaj sen. Korvas: Nikoli.
Místopředseda dr Buday (zvoní): Kdo súhlasí so schvalovacím usnesením, prijatým práve v čítaní prvom, tiež v čítaní druhom, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Schvalovacie usnesenie bolo prijaté podľa zprávy výborovej v čítaní druhom.
Ďalším odstavcom poriadku schôdze je:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Kolumbií, podepsaná v Bogodě dne 19. dubna 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května, 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 513).
Pýtam sa pánov zpravodajcov - za výbor národohospodársky sen. inž. Marušáka a za výbor zahraničný sen. Šelmece - či navrhujú textové zmeny?
Zpravodaj sen. inž. Marušák: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Šelmec: Nie.
Místopředseda dr Buday (zvoní): Kto súhlasí so schvalovacím usnesením, prijatým práve v čítaní prvom, tiež v čítaní druhom, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Schvalovacie usnesenie bolo prijaté podľa zprávy výborovej - v čítaní druhom.
Ďalším odstavcom poriadku schôdze je:
5. Druhé čteni schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 193.7 a uvedená v prozatímní platnost vládná vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n. (tisk 577).
Pýtam sa pánov zpravodajov - za výbor národohospodársky sen. Koutkovej a za výbor zahraničný sen. Rýpara - či navrhujú voľajaké zmeny?
Zpravodaj sen. Koutková: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Rýpar: Ne.
Místopředseda dr Buday (zvoní): Kto súhlasí so schvalovacím usnesením, prijatým už v čítaní prvom, tiež v čítaní druhom, nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Schvalovacie usnesene bolo prijaté podľa zprávy výborovej v čítaní druhom.
Šiestym odstavcom poriadku schôdze je
6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení posl. sněmovny o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízeni správním a umisťování superarbitrovaných gážistů mimo služební třídy (tisk 1).
Nakoľko nabylo možné túto osnovu vybaviť v lehote určenej ústavnou listinou, navrhujem, aby bola, požiadaná poslanecká snemovňa o predlženie lehoty k projednaniu o 6 týždňov.
Kto s týmto návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Moj návrh je prijatý. Tým je poriadok dnešnej schôdze vybavený. Za sen. Foita nastupuje: do výboru rozpočtového sen. Stržil; do výboru živn.-obchodného sen. Molík. Predsedníctvo senátu sa usnieslo podľa §u 40 jedn. poriadku, aby sa budúca schôdza konala v útorok dňa 10. mája 1938 o 16. hod. s týmto poriadkom:
1. Zpráva výborů zahraničního a ústavněprávního o usnesení posl. sněmovny (tisk 671) k vládnímu návrhu zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních úmluv o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo a o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví (tisk 680).
2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 540), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z.-a n. (tisk-578).
3. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 564), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda, sjednaná v Praze dne 4. června 1935 o zrušení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu 1928, čís. 163/1929 Sb. z. a n. a o zrušení ustanovení k čl. 1, bod 4, k čl. 1. a 2 a k čl. 4 závěrečného protokolu k této smlouvě (tisk 582).
4. Druhé čtení osnovy zákona o civilních inženýrech (tisk 68.6)
Konštatujem, že žiadny návrh k tomu podaný nebol.
Končím schôdzu.
(Schůze skončena ve 13 hod. 18 min.)