Zákonem má býti rozšířena instituce civilních inženýrů také na Slovensko a Podkarpatskou Rus. V historických zemích není prováděna žádná změna. Inženýrům nedává se nic nového, naopak inženýrům se tímto zákonem některá jejich dosavadní oprávnění odnímají. Přiznávám, že je to provedeno v dohodě s civilními inženýry, a bylo to řešeno kompromisně, aby bylo dosaženo jednotného hlasování.
Zákon provádí také nové roztřídění jednotlivých kategorií inženýrských podle technických fakult. To vlastně není žádná novelisace, nýbrž jenom to, že je skutečný stav přizpůsobován také stavu technického vzdělání. Technika je ve vývoji, ta se nezastavuje a v dohledné době se také nezastaví, pravděpodobně nezastaví se vývoj techniky nikdy. Není možno, aby zákon, který má potom platiti na několik desetiletí, byl konstruován tak, aby vyhovoval všem potřebám měnícího se technického života. Proto je nutno dáti vládě možnost, aby kategorie inženýrské přizpůsobovala novým potřebám hospodářského života, novým potřebám vývoje techniky.
Proto je pamatováno na dostatečně široký rámec, je dána vládě možnost, aby vládním nařízením zaváděla nové kategorie inženýrů. Některé - to snad má pan předřečník pravdu - kategorie bylo možno v tomto zákoně výslovně stipulovati, ale není žádným neštěstím, stačí, když technicko-dopravní výbor zároveň se svou zprávou předkládá resoluci, ve které je vláda vyzývána, aby tyto kategorie, které jsou už zralé, vládním nařízením co nejdříve uvedla ve skutek.
Unifikace, kterou zákon provádí, je nutná v zájmu Slovenska, je nutná také pro slovenskou techniku, kterou jsme zřídili se sídlem v Košicích.
Jestliže absolventi této techniky nebudou míti jistoty, že se budou moci také existenčně na Slovensku uchytiti, potom je dosti pochybno, zdali zápis do slovenské techniky bude míti vůbec praktický smysl a nebude-li to pouze blamáž.
Vážení pánové, Slovensko má plné právo, aby na Slovensku technika byla zřízena, a když toto právo má, pak je také nutno, aby absolventům techniky bylo umožněno, aby mohli býti živi. Technika za dvacet let změnila Slovensko velmi podstatně.
Na valné hromadě inženýrské komory dne 3. dubna 1937 prohlásil předseda pracovní sekce inženýrské komory v Bratislavě toto "Nezaujatí pozorovatelé" z domova i ciziny netají se obdivem nad nikdy dříve netušeným rozvojem života Slovenska a Podkarpatské Rusi, jež starý režim soustavně opomíjel podporovat. Nechce se jim dobře věřit, že bylo možno za necelá dvě desítiletí tak od základu změnit charakter země a s takovou oprávněností přičlenit ji k zemím západoevropské kultury. Nestranný pozorovatel musí radostně konstatovat, že od převratu bylo vystavěno tu několik set km moderních silnic státních a nestátních a že i silnice z dřívějších dob, převzaté jako jedny z nejbídnějších ve střední Evropě, rychle rekonstruovány jsou podle nejmodernějších zásad. Konstatuje se podstatné rozšíření sítě železniční, která novými svými tratěmi vytvořila podmínky evropského života i v krajích, jež dříve byly se svým téměř středověkým životem nedosažitelně vzdáleny od ostatního světa.
Zjišťuje se, jakými nákladnými stavbami regulačními a vodními odstraněno bylo dříve trvalé nebezpečí povodní u slovenských bystřin a řek a jakými obdivuhodnými stavbami zachycena byla jejich dříve nevyužitá energie ve prospěch hospodářského pokroku. V místech, kde dříve dřevěné pramice obstarávaly spojení říčních břehů, zvedají se dnes moderní pohodlné mosty, z nichž některé jsou opravdu mimořádnými výtvory inženýrského uměni. Vybudovány byly lázně i klimatická místa světové pověsti, nemocnice a sociální ústavy. Tvářnost měst i vesnic úplně se změnila stavbami úředních budov, škol a jiných staveb veřejných, či soukromých; nákladnými investicemi vodovodními a kanalisačními nová doba nepopiratelně přičinila se o rozšíření hygienických podmínek národního zdraví. Mnohé z těchto všeobecně vyjmenovaných staveb jsou inženýrskými díly par excellence a jejich projektanty a budovatele považujeme rádi za význačné příslušníky našeho stavu. Inženýr na Slovensku našel pole svého působení víc otevřené, než tomu bylo v historických zemích, a jest tudíž docela přirozené, že více než kde jinde vystupuje tu do popředí jeho role nositele a tvůrce pokroku."
To je prohlášení inženýra ze Slovenska. Z tohoto prohlášení je patrno, jak důležitá je technika pro vývoj Slovenska. Při projednávání zákona byla snaha, aby civilním inženýrům byla odňata ne-li snad všechna práva, tedy aspoň velká část práv, pokud nejsou živnostníky. Já se divím, proč právě jenom u inženýrů, u techniků jeví se tato snaha. Něco podobného u jiných svobodných povolání, u advokátů, lékařů zdá se nemyslitelným. Je pravda, že inženýři nejsou jedinými techniky, ale inženýři jsou technickým kvasem. Je pravda, že škola nedává patent na rozum. Také laikové jsou velmi dobrými techniky. Leonardo da Vinci, Michelangelo byli skvělými techniky, ačkoli nebyli inženýry a nestudovali techniku. Monier - zahradník je zakladatelem železobetonu a nebyl to inženýr. Je pravda, že také mezi inženýry jsou špatní technikové, stejně jako mezi laiky jsou dobří technikové. Výjimky jsou tu i tam, ale podle výjimek není možno soudit. Je nutno počítati s průměrem a tu je třeba přece přiznat, že vyšší škola dává také vyšší průměr.
Zřídili jsme techniku na Slovensku. Bylo to právo Slovenska, to už jsem řekl. Musíme uvážiti, že do vzdělání inženýrského investovala republika už dvě miliardy Kč. Tento veliký investovaný kapitál musí se republice také zúročit, musí se vrátit ve formě služby, kterou technikové přinesou.
Aby bylo možno náležitě využíti tohoto kapitálu, je potřebí také míti náležitou evidenci jednotlivců, jakým způsobem je možno jejich služeb použíti ve prospěch státu, ve prospěch celku. K tomu je třeba evidence inženýrů, o které je řeč v resoluci, schválené technicko-dopravním výborem. Je třeba evidence inženýrů podle povolání a podle jejich specialisace, neboť je nutno dáti správného muže na správné místo. Pan řečník přede mnou neshledává sice důvodů pro takovou evidenci inženýrů, já bych však chtěl poukázati jen na to, že právě v Německu, které je přec jemu vzorem, takováto evidence inženýrů existuje už dávno. Německo uznalo nutnost, aby o všech technicky zužitkovatelných lidech mělo jasno, co dovedou, kde jsou, k čemu jsou způsobilí a jakým způsobem je možno je povolati k práci pro celek a - řeknu otevřeně - také k práci pro obranu státu. Je to důležité. Pro obranu státu je důležité, aby se neopakovaly, zjevy, jakých jsme byli svědky v bývalém Rakousku za světové války, kdy inženýři byli počítáni kus jako kus; a tak ze své zkušenosti vím, že inženýr chemie byl komandován jako inženýr k praporu sapérskému, a když se ohrazoval, že tomu nerozumí, poněvadž je chemik, plukovník mu odpověděl: "Mlč, ty jsi inženýr, tak tomu rozumět musíš." - a jednoduše ho tam komandoval, ačkoliv on tomu rozuměl asi zrovna tolik jako ten plukovník. Tedy pro obranu je důležité, aby byl přehled o použitelnosti inženýrů.
Je nutno si uvědomiti, že nemáme přebytek inženýrů, naopak přes ta vysoká čísla, která zde pan zpravodaj uváděl, máme inženýrů nedostatek. Máme nedostatek hlavně specialistů. Čísla absolventů nepokládám za vysoká, naopak pokládám je za nedostačující. Dnes máme na př. nedostatek stavebních inženýrů, nedostatek posluchačů stavebního inženýrství na technikách, nedostatek absolventů, takže v nedlouhé době bude se jeviti značný nedostatek inženýrů jak ve veřejných službách, tak také ve službách soukromých. Už dnes je velmi obtížné obsazovati místa stavebních inženýrů alespoň ve veřejných službách, a ze soukromých závodů vím, že bojují se stejnými potížemi také soukromé podniky nejen stavební, nýbrž i strojnické továrny, pokud jde o techniky strojařské. Je nedostatek inženýrů strojařských a vyšších i nižších průmyslováků strojařských. Vcházíme do období, kdy bude značný nedostatek techniků. Je to důsledek těch několika let krise, která způsobila, že středoškolská mládež se od studia technického odvracela. Vždyť jsme několik středních škol - reálek musili zrušit. A tam, kde se reálky zachovaly, počet jejich posluchačů je naprosto nedostatečný.
Je tu obava, že neovládneme výrobu, zvláště výrobu speciální. Bude nutno učiniti vše, aby studující mládež byla zase přivedena k tomu, aby se věnovala technickému studiu vyšší měrou, než se děje až dosud.
Jedním z prostředků, aby se mládež věnovala více technickému vzdělání, je ten, o němž se zde zmínil pan referent, totiž aby byla inženýrům dána přiměřená účast ve veřejném životě. Bohužel, my ve světě techniky příliš administrujeme. To je do značné míry také příčinou stížností, s některých stran celkem oprávněně uváděných, že té administrativy je až přespříliš a že administrativa nestačí tempu našeho dnešního života. My však nesmíme v době techniky zůstati v tom tempu pozadu,, musíme se tomuto životnímu požadavku také přizpůsobit.
Velmi důležitou otázkou je výzkumnictví, a to nám, bohužel, leží ladem. Je to také z velké části otázka finanční, poněvadž naše finanční správa nemá dostatek pochopení pro potřeby hospodářského života, které vyžadují, aby bylo výzkumnictví podporováno a usnadňováno, hlavně ulehčením daňovým, a aby částky, které jsou na výzkumnictví vynakládány, nebyly zdaňovány. Nemůžeme na př. dosíci toho, aby náklad na kutací práce, na vrtby pro zjišťování, sondování zemních olejů byl odpočitatelnou položkou. Nemůžeme dosáhnouti, aby byla osvobozena od poplatků věnování ve prospěch výzkumnictví. V době, kdy je mecenášství přímo trestáno, nemůžeme se diviti, že nemáme mecenášů.
U nás se nedávno jednalo o požadavek, aby jedna velká továrna věnovala pro obranné účely 1 milion Kč. Ta továrna řekla: "Ráda bych to dala, ale když věnuji 1 milion, budu musit zaplatiti 66 % poplatků z věnování, čili vedle toho věnovaného 1 mil. Kč ještě 660.000 Kč na dani. To nemůžete ode mne žádat."
Slavný senáte! To je velmi důležitá otázka. Nesouvisí to snad s technikou, ale připomínám to zde proto, poněvadž to ztěžuje výzkumnictví a my se tím dostáváme vlastně po stránce moderní techniky a technického pokroku do závislosti na cizině. Čekáme, až co je vyzkoušeno jinde, a cizí vynálezy přejímáme. Není to odůvodněno povahou a charakterem národa. Vždyť v českém národě jsme měli vždycky vynálezce. Nehledě na dávnou minulost, kdy ve válečnictví český národ byl průkopníkem, připomenu jen z minulého staletí vynález lodního šroubu, který je původním českým vynálezem, pluh je původním českým vynálezem, jméno Křižík má světovou pověst. Je tedy vidět, že založení českého člověka je takové, že by se mohl osvědčiti v pokroku techniky, ale není zde dána finanční možnost a dostatečná příležitost. Proto také platíme veliké částky za cizí patenty a licence, rozhodně platíme větší částky do ciziny, nežli jaké z ciziny za naše patenty a licence dostáváme.
Nepřeháním nikterak kult techniky. Jsem si vědom všeho toho, co je technice vytýkáno. Je jí vytýkáno, že ona z velké části zavinila, zmatky poslední doby. To není, dámy a pánové, vina techniky, to je vina zneužité techniky. Využívání techniky k účelům válečným, k účelům ničení, nezavinila technika. Technika sama o sobě je neutrální, je mimo dobro a zlo. Já jsem, myslím, již s této tribuny přirovnal techniku k sekeře. Sekera je velmi důležitý nástroj a má veliký vliv pro lidskou kulturu. Bez sekery by se primitivní člověk nebyl povznesl k vyššímu stupni kulturnímu. Sekera umožňuje poražení stromů, přitesání jich, aby z nich mohl býti postaven srub, umožňuje stavbu lodí; ale sekera se také může státi nástrojem vražedným, jestliže je v rukou člověka zločinného. Sekera nemůže za to, když se stane nástrojem vražedným. Za to může jen zločinec. A stejně také technika nemůže za to, že se stala nástrojem zločinným, nýbrž za to může jenom lidstvo, že techniky v této formě zneužívá.
Na stav kultury, bohužel, technika valného významu v poslední době neměla, pouze na stav civilisace, ale kultura sama se zastavila ještě tak na stupni Platona, Aristotela, od té doby jsme valně nepokročili, naopak je možno říci, že po stránce kulturní jsme se dnes dostali na úroveň doby kamenné. Velké dílo antiky, křesťanství, velké revoluce francouzské, to vše vzala za své. A bohužel je nutno dáti za pravdu pesimistickým slovům Jaroslava Vrchlického, která adresoval 19. století a která stejně platí, snad v míře ještě větší, století 20.:
"Zisk, hnusné sobectví se z tvojí tváře šklebí, moc pouhá s jícny děl tvou modlou velikou, kam nelze srdcem, viď, lze ranou v tvrdé lebi, vždy stačíš bodákem, kam nelze logikou."
Je to velmi zlé, když člověk, který stojí kulturně na stupni pračlověka, má k disposici vyspělou techniku 20. století, když touto technikou disponuje člověk, jehož heslem je, že moc jde před právem. Proti takovému zneužívání techniky je zase třeba, aby bylo použito dokonalejší techniky obranné, aby to zlo vyvážila. A zase jenom technika ochrání kulturu před barbarstvím techniky. Jak řekl president Osvoboditel: Proti železu železo! Proti útočné technice lepší techniku obrannou - a k tomuto cíli je třeba, aby byla mobilisována velká armáda 25.000 inženýrů, jež má republika k disposici. K tomu cíli je třeba, aby byla tato armáda sepsána a aby pro ni byly také určeny příslušné služby.
Z těchto důvodů doporučuji slavnému senátu, aby laskavě schválil zákon o civilních inženýrech i s resolucemi tak, jak navrhl pan zpravodaj. (Potlesk.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Nedvěd. Dávám jemu slovo.
Sen. Nedvěd: Vážený senáte!
Předloženou osnovou zákona o civilních inženýrech má být zaveden pořádek ve veřejné správě po stránce hospodářsko-technické a upraveny poměry technické inteligence. Technické vysokoškolské vzdělání má býti postaveno na roveň vzdělání právnickému, a toho je opravdu třeba. Sám se pamatuji, když jsem byl několik roků na pražské radnici v ústředním zastupitelstvu, že jsme tam měli ten zjev, že v čele všech odborných referátů byli vždy jen a jen právníci, třebaže to byly referáty ryze technické. Tedy takové odstrkování a přehlížení vysokoškolských inteligentů, kteří jistě právě tak namáhavě a s velkými obětmi dosáhli svých titulů, nelze trpět ani v samosprávě, ani ve správě veřejné a státní, zvláště nyní ne.
Československo, naše republika, je středem zájmu celého světa, veškeren světový tisk, anglický, francouzský, italský, se ve svých sloupcích denně zabývá Československou republikou. Vlády, ministři, poslanci, sněmovny - všude a všude se jedná o nás. Jaká je toho příčina?
Po připojení Rakouska k Německu nastala úplně nová situace. Především se kardinálně změnila politická mapa Evropy. Za druhé vznikla nová situace v mezinárodním hospodářství. Naše smlouvy s bývalým Rakouskem padly, jeden kontrahent zmizel; dále vznikla úplně nová situace vojensko-strategická a roto také zraky a mysli celého světa obráceny jsou k nám, k republice Československé: Celý svět čeká s napětím, jak bude vyřízen problém upravení poměru německé národnosti bydlící v Československu ke státu.
V posledních dnech došlo v tomto směru k novým významným událostem. V Karlových Varech konal se 24. dubna sjezd sudetskoněmecké strany. Konal se v době, kdy byl pro celou republiku platný zákaz všech politických schůzí, ale právě tam byla učiněna výjimka; v době, kdy čeští a němečtí demokratičtí obyvatelé nesměli se scházet, bylo dovoleno straně pana Konráda Henleina přičiněním jejího patrona, agrární strany, že mohli konat sjezd, na kterém byl vyhlášen otevřený boj Československé republice.
Konrád Henlein odhodil v Karlových Varech masku, řekl otevřeně, co chce. Přiznal se k nacismu, t. j. k rasismu, k učení o tom, že germánská rasa je nejušlechtilejší a nejdokonalejší a všechny ostatní národy a rasy jsou podřadné, degenerované a že tedy jsou odsouzeny k tomu, aby byly pod vládou germánské rasy. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím, aby pan řečník nebyl vyrušován.
Sen. Nedvěd (pokračuje): Konrád Henlein prohlásil otevřeně, že žádá změnu naší zahraniční politiky, t. j. rozvázání smluv s Francií a Sovětským Svazem a uzavření dvojstranné smlouvy s Berlínem. Konrád Henlein prohlásil 24. dubna, že žádá teritoriální autonomii, t. j. úplné rozdělení republiky. Nyní je jasno Konrád Henlein vyhlásil republice otevřený boj, vyhlásil válku.
Jak je možno, vážený senáte, že Konrád Henlein mohl předložiti tyto provokativní požadavky? Konrád Henlein cítí se dnes už dosti silným. Co mu pomohlo? Jsou zde 3 přičiny: Jedna je nešťastná politika naší vlády, zvláště v době sedmileté hospodářské krise, kdy bída v t. zv. Sudetech tam na severu byla mnohem strašnější než v krajích zemědělských, kdy však tomu německému lidu, který trpěl, nebyla poskytnuta pomoc, která by ho byla zachránila před demagogií, Henleinovy strany. (Výkřiky sen. Jurana.)
Další příčinou Henleinova úspěchu a rozmachu je soustavná, metodická aktivní pomoc agrární strany a konečně velká blahovůle státních politických a policejních úřadů a četnictva, které se chová k illegální činnosti SdP naprosto pasivně. My jsme v poslední době dostávali mnoho zpráv, že poměry na českém severu, na severní Moravě, ve Slezsku, v území, kde SdP má silné posice, jsou přímo hrozné. Byli jsme vyzýváni, abychom to přišli sami vyšetřiti, a proto vedení naší strany vyslalo na sever tři delegace. Jedna delegace jela vyšetřovati poměry na Karlovarsko, jiná na Podmokelsko a já s kol. Pfeiferovou jsme byli na Liberecku, Jablonecku, Frýdlantsku atd. Postupovali jsme důkladně. Vyslýchali jsme a mluvili s dělníky, členy závodních výborů, obecními starosty, členy zastupitelstev, s členy školních rad, s rodiči školních dětí, se živnostníky, učiteli, úředníky, se zástupci českých menšin, s Čechy a Němci bez rozdílu. Výsledkem naší cesty bylo, že jsme sebrali obrovský materiál o činnosti SdP. Já sám jsem sepsal s postiženými a svědky 38 protokolů, které obsahují 87 případů zjištěného teroru, násilí a pod. trestných činů. (Sen. Juran: Oni si tam počínají už jako v Třetí říši!)
Zjistili jsme, že se provádí úžasný teror v závodech, že SdP přímo soustavně provádí prostřednictvím svých funkcionářů a členů teror, násilnosti a přepady osob jiného smýšlení a české národnosti, teror proti Čechům. Zjistili jsme mnoho případů velezrádné činnosti. Zjistili jsme, že již dnes tam, kde v obci je většina složená z příslušníků SdP, pracuje tato většina otevřeně proti Československé republice.
Mám zde několik ukázek. Přečtu vám doslova protokoly, které jsme sepisovali na severu (čte):
"Die Unterfertigten Josef Jantsch, Mitglied des Ortsschulrates, und Neumann Julius, beide in Haindorf wohnhaft, geben folgendes an.
Anfang März 1938 schrieben einige Kinder der 5. Volksschulklasse auf die Schultafel: "Alle deutschen Kinder der 5. Klasse gehören in den deutschen Turnverein!" Darunter zeichneten sie ein Hakenkreuz. Nachher kam die Lehrerin Jahn, deren Mann, Doktor Jahn, ein prominenter Funktionär der SdP ist, in die Klasse und sagte: "Das ist fein. Das habt Ihr recht gemacht. So soll es sein. Alle deutschen Kinder gehören in den deutschen Turnverein. Das ist - immer mein Wunsch gewesen." Iri der Folge wurden die Kinder, die das Turnen im Arbeiterturnverein besuchen, dauernd gedrückt und angegangen, sodaß sie sich bedroht fühlten und in Angst und Furcht versetzt wurden und sich fürchten müssen, wenn sie in das Arbeiterturnen gehen.
Die Kinder der Haindorfer Bürgerschule werden auch von. den Lehrpersonen, darunter dem Lehrer Rasch, aufgefordert, die Lieder der Hitlerjugend zu singen: Auf dem Wege zum und vom Turnplatz ist es auch vorgekommen, daß das Horst Wessel-Lied von den Kindern gesungen wurde.
Der 9jährige Sohn des Arbeiters Oskar Augsten besucht - das Schülerturnen des Arbeiterturnvereines und äußerte den Eltern gegenüber, daß er nicht mehr ins Turnen gehen wolle. Nach dem Grunde befragt, stellte sich heraus, daß er von den Kindern des deutschen Turnvereines auf dem Nachhausewege mit "Kommunistenhund" usw. beschimpft und tätlich bedroht wurde."
Tady je druhá ukázka, jak v samosprávě už zneužívají dnes své moci. A je to velice nebezpečné pro smýšlení demokratického obyvatelstva. (Sen. Juran: To si pěknou čeládku vyseděli agrárníci!)
"Bei der Verteilung der Lebensmittel aus der staatlichen Winterhilfsaktion im Feber d. J. wurden an die Mitglieder der SdP entgegen den Richtlinien und Vorschriften bis zu 15 und 20 kg Mehl verteilt, während Familienerhalter, die Angehörige sozialistischer Organisationen sind und nach den Vorschriften wenigstens 10 kg bekommen sollten, nur mit 5 kg beteilt wurden. Die Verteilung wurde durch den Gemeindevorsteher Adolf Effenberger und die Mitglieder der Ortssozialkommission, die durchwegs Mitglieder der SdP sind, durchgefürt. über diese Ungerechtigkeit und Ungesetzlichkeit wurde beim Leiter der Arbeitsvermittlung in Friedland, Wenzel Balla, als auch beim Bezirkskommissär Dr. Hart die Anzeige erstattet. Auf Grund der Anzeige wurde in der Bezirkssozialkommission diese ungesetzliche Verteilung nachgewiesen, jedoch die Schuldigen nicht zur Verantwortung gezogen und dementsprechend bestraft und ersatzpflichtig gemacht."
Prosím, 10. dubna, kdy se konalo hlasování v Německu, provádělo se také hlasování na zkoušku v Československé republice. Vláda se o tom dovědela včas, zakázala to, ale přes to se to provádělo. Zde máte, prosím, doklad (čte):
"Oskar Krause, Lagerhalter der Kreiskonsumvereins "Vorwärts", Verteilungsstelle 68/II, gibt folgendes an:
Als ich am Sonntag, den 10. April vormittag 10 Uhr zu unserem Mitglied Anton Neumann in Weißbach Nr. 257 kam, erschien! auch ein Mann, dessen Name mir unbekannt ist, mit dem Gruß "Heil" und mit den Worten: "Ich komme heute eine Probewahl durchzuführen." Er stellte auf den Tisch eine Wahlurne, die versiegelt war mit SdP-Stampiglien und nahm 4 Stimmzettel aus der Tasche, ebenfalls mit den SdP-Stampiglien, und gab sie den anwesenden vier Familienmitgliedern der Familie Anton Neumann. Auf die Frage Neumanns, was sie eigentlich wählen sollen, sagte er: "Es kommen für uns vier Vorsteher in Frage, und zwar für die Standesgruppe der Arbeiter Schreiblei, Weißbach, für den Gewerbestand Wildner (ehemaliger Vorsteher) und für die Landwirte Schiller. Der vierte Name (Handel- und Industrie) ist mir entfallen." Auf die Frage des Sohnes des Anton Neumann, ob denn die Abstimmung nicht bis morgen zurecht kommt, antwortete der SdP-Mann im Befehlstone "Nein, das muß noch heute geschehen, bis 5 Uhr nachmittag muß es fertig sein!" Auf die Stimmzettel wurde von.den Angehörigen der Familie Neumann im Beisein des SdPMannes ein Name geschrieben, den ich natürlich nicht kennen kann. Die Zettel wurden dann in die Urne gesteckt. Der Mann verab schiedete sich dann mit dem Gruße "Heil!"
Teď další příklad, ten je ještě strašnější. V obecních zastupitelstvech byli přijímáni ve slavnostních schůzích do Henleinovy strany na radnicích ti, kteří byli dříve ve straně křesťansko-sociální nebo v Bundu der Landwirte. Mám zde o tom protokol z obce Kunnersdorfu u Frýdlantu (čte):
"Mittwoch, den 13. April zwischen 18 Uhr und 18'30 war während den Amtsstunden am Gemeindeamt in Kunnersdorf eine Angelobung der früheren Mitglieder des Bundes der Landwirte, welche Gemeindevertreter sind, zur SdP. Die Angelobung wurde vorgenommen vom Geometer und Bezirksvertreter des SdP Sittig Egbert von Friedland. Aus diesem Anlasse standen 6 Ordner mit Ordnerbinden im Vorhaus des Gemeindeamtes in Kunnersdorf und erklärten allen Leuten, die auf Grund der Amtsstunden aufs Gemeindeamt gehen wollten: "Das Gemeindeamt ist momentan gesperrt."
In diesem provokativen Akt der SdP sehen wir die Terrorisierung nicht nur der demo kratischen Bevölkerung, sondern auch der demokratischen Gemeindeverwaltung; denn dieses Vorgehen zeigt, daß es der SdP darum zu tun ist, durch die Angelobung alle Vertreter zu verpflichten und der SdP unterzuordnen, so daß auf Grund dieser Situations wenn die Behörden ein derartiges Vorgehen dulden würden, die Gemeindestube zum Tummelplatz der SdP wird. Außerdem entspricht diese Angelobung nicht den gesetzlichen Bestimmungen, welcher Umstand bereits von uns bei der Expositur der Staatspolizei in Friedland und dein Herrn Bezirkshauptmann der Bezirksbehörde gemeldet wurde."