Předseda vlády: Syrový v. r.
6. z 28. září 1938, č. j. 7474 S - 38 m. r.:
Pan president republiky rozhodnutím ze dne 28. září 1938 pověřil mne zatímným řízením.nejvyššího úřadu hospodářského.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
7. z 4. října 1938, č. j. 7622/S/38 m. r.:
Pan president republiky přijal podanou mu demisi vlády, zprostil mne jakožto jejího předsedu a ostatní její členy úřadů a jmenoval rozhodnutím ze dne 4. října 1938 mne předsedou vlády a pověřil mne zároveň řízením ministerstva nár. obrany.
Dále jmenoval mimořádného vyslance a splnomocněného ministra dr Františka Chvalkovského ministrem zahraničních věcí, zemského presidenta Jana Černého ministrem vnitra, odborového přednostu dr Josefa Kalfuse ministrem financí, prvního presidenta nejvyššího soudu dr Vladimíra Fajnora ministrem spravedlnosti, univ. profesora dr Imricha Karvaše ministrem průmyslu, obchodu a živností, brig. generála Vladimíra Kajdoše ministrem železnic, div. generála Karla Husárka ministrem veř. prací, předsedu Čsl. obilní společnosti dr Ladislava Feierabenda ministrem zemědělství, primátora dr Petra Zenkla ministrem soc. péče a předsedu branného výboru tělovýchovných organisací MUDr Stanislava Bukovského, býv. vyslance ing. Hugona Vavrečku a dr Ivana Parkányiho ministry.
Zároveň pověřil ministra spravedlnosti dr Fajnora řízením ministerstva pro sjednocení zákonů a organisace správy, ministra železnic gen. Kajdoše řízením ministerstva pošt a telegrafů, ministra soc. péče dr Zenkla řízením ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a ministra dr Bukovského zatímním řízením ministerstva školství a nár. osvěty.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
8. z 5. října 1938, č. j. 7642/1075/38 S m. r.:
Vláda republiky Československé zvolila ve své schůzi konané dne 5. října 1938 podle ustanovení §u 71 úst. listiny náměstkem předsedy vlády ministra vnitra Jana Černého.
Předseda vlády: Syrový v. r.
9. z 5. října 1938, č. j. 7648/1773/53/38 S m.r.:
Pan president republiky rozhodnutím ze dne 5. října 1938 pověřil mě řízením nejvyššího úřadu hospodářského.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení dodatkem k dopisu ze dne 4. října 1938, č. j. 7622/1773/53/S/38 m. r.
Předseda vlády: Syrový v. r.
10. z 6. října 1938, č. j. 7672 S m. r.:
Vláda republiky Československé jmenovala rozhodnutím ze dne 6. října 1938 na místo presidenta republiky (§ 60 úst. listiny) poslance dr Jozefa Tiso, úřadujícího místopředsedu Hlinkovy slovenské ľudové strany ministrem pro správu Slovenska.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
11. ze 7. října 1938, č. j. 7705/909/S 38 m. r.:
Vláda republiky Československé jmenovala rozhodnutím ze dne 7. října 1938 na místě presidenta republiky (§ 60 úst. listiny) Matúše Černáka, profesora státní reálky v Bratislavě, Pavla Teplanského, poslance Národního shromáždění, Jana Lichnera, poslance Národního shromáždění, a dr Ferdinanda Ďurčanského, advokáta v Bratislavě ministry.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
12. z 8. října 1938, č. j. 7707/1076/S 38 m. r.:
Předsednictvo ministerské rady sděluje dodatkem k svému dopisu ze dne 23. května 1938, č. 3924/1076/S/38 m. r., že při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě při vedení resortní agendy atd.,
pana předsedu vlády arm. gen. J. Syrového jako ministra nár. obrany a ministra pověřeného řízením nejvyššího úřadu hospodářského zastupuje pan náměstek předsedy vlády ministr Černý,
pana ministra Černého zastupuje pan předseda vlády arm. gen. J. Syrový,
pana ministra dr Kalfuse zastupuje pan ministr dr Zenkl,
pana ministra dr Bukovského zastupuje pan ministr dr Zenkl,
pana ministra dr Fajnora zastupuje pan ministr dr Karvaš,
pana ministra dr Karvaše zastupuje ve i věcech obchodu pan ministr dr Feierabend, ve věcech Slovenska a Podkarpatské Rusi pan ministr dr Parkányi,
pana ministra dr Feierabenda zastupuje pan ministr dr Karvaš,
pana ministra dr Zenkla zastupuje pan ministr dr Bukovský,
pana ministra dr Parkányho zastupuje pan ministr dr Karvaš,
pana ministra dr Tiso zastupuje pan ministr dr Karvaš,
pana ministra dr Chvalkovského zastupuje pan předseda vlády arm. gen. Syrový,
pana ministra ing. Vavrečku zastupuje pan ministr dr Karvaš,
pana ministra gen. Husárka zastupuje pan ministr gen. Kajdoš,
pana ministra gen. Kajdoše zastupuje pan ministr gen. Husárek.
O tom se dává věděti předsednictvu posl. sněmovny a senátu Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
13. z 11. října 1938, č. j. 7783 S - 38 m. r.:
Vláda Československé republiky jmenovala rozhodnutím ze dne 11. října 1938 na místě presidenta republiky (§ 60 úst. listiny) poslance Andreje Bródyho ministrem pro správu Podkarpatské Rusi a senátora dr Edmunda Bačinského a posl. Juliana Révaye ministry.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
14. z 15. října 1938, č. j. 7856/909/38 S m. r.:
Vláda Československé republiky usnesením ze dne 14. října 1938 zprostila podle §u 60 úst. listiny ministra dr Ivana Parkányiho k jeho žádosti úřadu ministra.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
15. z 15. října 1938, č. j. 7855/909/S 38 m. r.:
Vláda Československé republiky usnesením ze dne 14. října 1938 zprostila podle §u 60 úst. listiny ministra dr Vladimíra Fajnora k jeho žádosti úřadu ministra spravedlnosti a ministra pro sjednocení zákonů a organisace správy.
Zároveň vláda ve funkci presidenta republiky pověřila ministra zemědělství dr Ladislava Feierabenda řízením ministerstva spravedlnosti a ministerstva pro sjednocení zákonů a organisace správy.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
16. z 26. října 1938, č. j. 8060/909/S 38 m. r.:
Vláda Československé republiky usnesením ze dne 26. října 1938 zprostila podle §u 60 úst. listiny Andreje Bródyho úřadu ministra pro správu Podkarpatské Rusi.
Zároveň vláda ve funkci presidenta republiky jmenovala vládního tajemníka pro zemi Podkarpatoruskou Msgre Augustina Vološina ministrem pro správu Podkarpatské Rusi.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Vrácené osnovy zákonů.
K poukazu předsedovu přečetl zapisovatel sen. dr Karas předsednictvu senátu došlé přípisy vlády ze dne 21. října 1938, č. 25.424/38 až 25.430/38, že vláda podle §§ 47 a 60 ústavní listiny vrátila některé zákony:
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle § 47 ústavní listiny zákon o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy z toho důvodu, že senát pro nepředvídanou přestávku ve sněmovních pracích neměl možnost ve lhůtě pro něj do 21. června 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2 ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle §47 ústavní listiny zákon, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, z toho důvodu, že poslanecká sněmovna pro nepředvídanou přestávku ve sněmovních pracích neměla možnost ve lhůtě pro ni do 29. června 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2. ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze,
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle § 47 ústavní listiny zákon o otvírací a zavírací hodině obchodních místností v zemi Slovenské a Podkarpatoruské z toho důvodu, že posl. sněmovna pro nepředvídanou přestávku ve sněmovních pracích neměla možnost ve lhůtě pro ni do 29. června 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2 ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle § 47 ústavní listiny zákon o ochraně polního majetku z toho důvodu, že poslanecká sněmovna pro nepředvídanou překážku ve sněmovních pracích neměla možnost ve lhůtě pro ni do 29. června 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2 ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády:. Syrový v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle § 47 ústavní listiny zákon o veřejné stráži zemědělské z toho důvodu, že poslanecká sněmovna pro nepředvídanou překážku ve sněmovních pracích neměla možnost ve lhůtě pro ni do 29. června 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2 ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle § 47 ústavní listiny zákon, jímž se mění a doplňují některá ustanovení veřejnonotářských řádů, z toho důvodu, že poslanecká sněmovna pro nepředvídanou překážku ve sněmovních pracích neměla možnost ve lhůtě pro ni do 29. června 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2 ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda, opírajíc se o § 60 ústavní listiny, usnesla se dne 19. října 1938 vrátiti podle § 47 ústavní listiny zákon o povinném ničení larev střečka hovězího z toho důvodu, že poslanecká sněmovna pro nepředvídanou překážku ve sněmovních pracích neměla možnost ve lhůtě pro ni do 26. července 1938 běžící osnovu zákona projednati, ani se včas usnésti na návrhu o dalším prodloužení lhůty podle § 43, odst. 2 ústavní listiny.
O tom vyrozumívám předsednictva obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.
Předseda vlády: Syrový v. r.
Ověřené volby senátorů.
K poukazu předsedovu přečetl zapisovatel sen. dr Karas předsednictvu senátu došlý přípis volebního soudu č. 691/37 z 19. května 1938:
Volební soud, zkoumaje a ověřuje podle § 8 bodu 2 a § 10 zákona o volebním soudě volby členů senátu Národního shromáždění, zvolených dne 19. května 1935, usnesl se v plenárním sedění dne 19. května 1938 ověřiti volbu Josefa Stržila, rolníka ve Štěnci, a Františka Molíka, rolníka v Citonicích, zvolených z kandidátní listiny č. 1 Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a nastoupivších na místo Františka Udržala, resp. Ferdinanda Foita, kteří se mandátů vzdali.
O tom se podává zpráva ministerstvu vnitra, jakož i předsednictvu senátu Národního shromáždění.
President volebního soudu dr Hácha v. r.
Předseda: Došel přípis sen. dr Hilgenreinera ze dne 7. listopadu 1938, že zbylí senátoři klubu sudeto- a karpato-německé strany usnesli se na okamžitém rozpuštění klubu senátorů sudeto- a karpato-německé strany a že senátoři, kteří řádně podepsali slib, založili klub německých národně socialistických senátorů v Československé republice, jehož předsedou je sen. dr Hilgenreiner a členy klubu jsou: sen. dr Hilgenreiner, sen. dr. Brass, sen. Keil a sen. Schrammel.
Vážený senáte! K slovu se přihlásil pan předseda vlády. Uděluji mu slovo.
Předseda vlády arm. gen. Syrový: Slavný senáte!
Před dvaceti lety budovali jsme Československo s pevným úmyslem, vytvořiti stát občanské spravedlnosti a kulturní svobody. Od prvopočátku jsme se snažili v tomto duchu a na zásadách naprosté snášenlivosti zajistiti uvnitř naší státní pospolitosti pokojné soužití národností.
Ukázalo se však, že naše touha, dospěti touto cestou k národnostnímu usmíření, byla neuskutečnitelná, neboť svět ovládla dnes myšlenka národní jednolitosti států. Myšlence té přinášíme nyní nesmírné oběti na živém těle svého státu. Doufáme pevně, že oběti ty přinesou mír a pokoj našemu těžce zkoušenému lidu.
V nových hranicích státu jsme upřímně odhodláni žíti v míru, který jsme tak těžce vykoupili, se všemi státy. Platí to v první řadě o největším našem sousedu, o říši Německé a o všech ostatních. Chceme jíti vpřed s hledím otevřeným a získati ke všem dosavadním přátelům co největší počet přátel nových. Ve věrné a vděčné paměti zachováme všechny projevy sympatie, jež nám byly projeveny, zejména přátelskou účast rumunskou a jugoslavskou. Budeme pracovati k tomu, aby otázky národnostní už nebyly předmětem rozbrojů a svárů a aby ve střední Evropě zavládl duch upřímné spolupráce. Důvěřujeme, že i ostatní státy budou o to usilovati a že se našim za hranicemi dostane všech práv lidských, občanských i národních, tak jako my je chceme poskytovati zdejším národním menšinám. V této víře žádáme své krajany, aby byli loyálními občany své nové vlasti, nezapomínajíce svého původu a svého jazyka.
Vláda, jejímž jménem mluvím, nastoupila dne 4. října, aby provedla úkoly, které vyplynuly z mnichovských velmocenských podmínek, přijatých vládou předchozí. Úkoly, před nimiž jsme stáli, neměly svou povahou příkladu v dějinách a svou závažností a rozsáhlostí byly těžkou zkouškou ducha i nervů všech příslušníků našich národů.
Všechna naše rozhodnutí a opatření, zejména pokud šlo o bolestné ústupky územní, stala se vždy po podrobných společných poradách a s jednomyslným souhlasem představitelů koaličních stran, jakož i se souhlasem povolaných zástupců Slováků a Podkarpatských Rusů.
Vláda mohla se zatím věnovati jen tíživým úkolům, jež nesnesly odkladu; bylo jich nad lidské síly. Bylo nezbytno provésti v nejkratší době jednání se sousedními státy o otázkách územních a starati se o včasnou a spořádanou evakuaci. Zároveň bylo nutno započít a prováděti demobilisaci. Musili jsme pečovat o to, aby nenastaly poruchy ve výrobě, v zaměstnání a v zásobování, aby přerušená dopravní spojení byla co nejrychleji obnovena, aby byla udržena stabilita měny, aby nebyla otřesena důvěra v právní řád a aby se širokých vrstev nezmocnila bezradnost a beznaděje.
Vláda prováděla tyto práce opírajíc se o zmocnění daná jí branným zákonem a o opatření Stálého výboru Národního shromáždění. Pracovala bez hluku a bez zevní okázalosti. Jestliže se nám podařilo během několika týdnů po nesmírném otřesu celého státu provésti tyto trpké a těžké úkoly bez rozvratu a bez narušení klidu a pořádku, vděčíme to jen mužnosti, pevnosti a rozumné rovnováze našeho lidu, který při krutých ranách osudu, jež na nás doléhaly, projevil bezpříkladnou ukázněnost, která je nejcennějším příslibem pro budoucnost naší země. (Tak jest!)
Jestliže jsme zdolali bolestnou úlohu zlikvidovati těžké příkazy nedávné minulosti, musím vzpomenouti podpory, které vládě poskytly všechny naše národy, Slováci a Podkarpatští Rusové, stejně jako Češi. Děkuji zvláště členům Stálého výboru za jejich účinné přispění, které nám poskytli v těžkých chvílích našeho státu. Z hloubi duše děkuji naší armádě; že v nejtěžších dobách s obdivuhodnou kázní plnila všechny rozkazy a to i rozkazy pro ni nejbolestnější. Stejný dík patří našemu obětavému četnictvu, policii a finanční stráži, jejichž oddíly plnily vzorně své povinnosti na místech nejexponovanějších.
Nastávají nám starosti další, stejně těžké a snad ještě těžší než dosud. Nejsou ještě skončena všechna jednání se sousedními státy a je třeba dohodnouti se s nimi o nesčetných jednotlivostech rozluky tak, aby byl sjednán právní pořádek a aby byly zachovány zájmy veřejné i soukromé. Musíme se postarati o umístění a práci tisícům a tisícům našich bratrů, kteří ztratili střechu nad hlavou. Musíme prozíravě vyřešit otázku emigrantů. Je třeba přikročiti ihned k velkým veřejným pracím a dáti podněty k obnovení stavebního ruchu a průmyslového i zemědělského podnikání tak, aby bylo zajištěno zaměstnání všech vrstev národa. K zdolání všech těchto úkolů potřebuje každá vláda pevné opory, kterou jí může poskytnouti zase jen důvěra, rozvaha a práce všeho lidu.
Vláda uvědomovala si od počátku, že byla povolána k moci v poměrech, jichž ústava nepředvídala. Zmenšením státního území změnilo se složení obou sněmoven. Odstoupením presidenta republiky přešla ústavní práva presidenta a jeho povinnosti na vládu dříve, než se dalo určiti nové složení Národního shromáždění, takže nebylo možno dodržeti ani lhůtu pro zahájení podzimního zasedání obou sněmoven, ani lhůtu pro volbu nového presidenta. Věcně se však vláda v ničem od pravidel ústavy a od právního řádu neuchýlila.
Mocné lidové hnutí na Slovensku a na Podkarpatské Rusi volalo po autonomní úpravě veřejných věcí. Vláda umožnila dohodou zástupcům národa českého, slovenského a podkarpatoruského, aby rozšířením ministerské rady o členy, kteří pak utvořili vlády krajinské, byl vytvořen přechod k řádné ústavní změně. Bylo pak nutno rozřešiti otázku, jak by bylo možno nejbezpečněji dosáhnouti nového zákonného řádu. Zástupci parlamentní shodli se na iniciativním návrhu ústavních zákonů, jež budou nyní předmětem porad Národního shromáždění a které mají býti až do uzákonění nové celkové ústavy směrodatné pro autonomní vládní moc krajinské vlády slovenské a podkarpatoruské.
Na druhém místě pořadu vašich porad je návrh zmocňovacího zákona, který vláda předkládá Národnímu shromáždění s žádostí o urychlené projednání. Zmocnění to je nezbytné z několika vážných důvodů. Rychlý spád událostí vyžaduje, aby ústřední vláda a tím i obě vlády krajinské, slovenská a podkarpatoruská, byly vybaveny dostatečnou pravomocí k rychlému rozhodování o všech potřebách státu. Zvláštní zmocnění je nezbytné jak z důvodů stability, tak i proto, aby budoucí vláda mohla rychle a závazně jednati s cizími státy a aby ujednání ta mohla uváděti bezodkladně v život, a konečně proto, aby mohla učiniti i všechna opatření k přebudování státu, jichž by poměry nezbytně vyžadovaly.
K dovršení nové organisace státu zbývá pak vládě ústavní úkol volby presidenta republiky. Svolám proto v příštím týdnu Národní shromáždění k tomu, aby volbu tu provedlo.
Vedeni těmito zásadami, chceme zdůrazniti svým postupem právní souvislost našeho státního bytí a položiti základy nové budoucnosti státu Čechů, Slováků a Podkarpatorusů.
Žádám členy Národního shromáždění, aby nepředpojatě a věcně přistoupili k své práci a aby tak položili základy obnově našeho národního a státního života.
Vláda plníc své těžké povinnosti učinila vše, co bylo za daných okolností v jejích silách. Žádám vás, slavný senáte, i všechny naše spoluobčany, abychom si všichni, semknuti v pevnou jednotu, uvědomili osudovost doby, kterou prožíváme, a vytrvali v rozvážné a důstojné ukázněnosti, bez rozkolnictví a bez rozervanosti, v oddané důvěře v ty, jimž bude svěřeno řízení našeho státu v dobách příštích, doufejme, šťastnějších. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Návrh na rozpravu o prohlášení vládním podle §u 65 jedn. řádu mně podán nebyl, rozprava tedy odpadá.
Sdělení předsednictva.
Rozdané tisky.
Vládní návrhy tisky 707, 713, 714 (dne 1. září 1938), 717, 718, 722 a 724 poštou, 730.
Návrhy tisky 705, 708 a 723 poštou, 728, 729, 732 až 734.
Zpráva tisk 694 poštou 7. července 1938.
Zprávy tisky 699 a 704 poštou.
Interpelace tisky 706/1 až 706/8, 709/1 až 709/12, 711/1 až 711/5, 715/1 až 715/5, 716/1 až 716/7, 720/1 až 720/4 poštou.
Odpovědi tisky 710/1 až 710/9, 712/1 až 712/7, 719/1 až 719/7, 721/1 až 721/4.
Státní závěrečný účet tisk 735.
Těsnopisecké zprávy o 105., 107., 110., 112. až 119. schůzi senátu N. S. R. Čs. poštou.
Zápisy o 116. a 117. schůzi senátu N. S. R. Čs. poštou.
"Z cizích parlamentů", rok 1938, ročník XIX, čís. 5 až 9.
Zápisy
o 118. a 119. schůzi senátu N. S. R. Čs. byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu návrhy 705, 723, 728, 729, 732 až 734.
Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrhy tisky 707, 717, 724, 730.
Výborům kulturnímu, úst.-právnímu a rozpočtovému vládní návrh tisk 718.
Výboru rozpočtovému vládní návrhy tisky 714, 722 a státní závěrečný účet tisk 735.
Výboru brannému vládní návrh tisk 718.
Výboru imunitnímu žádosti:
vrch. stát. zastupitelstva v Bratislavě se žádostí kraj. soudu v Ružomberku zo dňa 9. júla 1938 za udelenie súhlasu k trest. stíhaniu sen. Jančeka pre prečin rušenia obecného mieru podľa §u 14, č. 1 a §u 14, č. 5 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 8381),
kraj. soudu v Táboře za souhlas k trest. stíhání sen. Krejčího pro přečin podle §u 18, č. 2 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 8400),
okr. soudu v Kolíně za souhlas k trest. stíhání sen. Jos. Adama pro přestupek urážky (č. 8680).
Odvolání vládního návrhu.
K poukazu předsedovu přečetl tajemník senátu dr Bartoušek přípis předsedy vlády ze dne 25. října 1938, č. j. 26.581/38 m. r.:
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Vláda odvolává podle svého usnesení ze dne 25. října 1938 návrh zákona o odstraňování stavebních a komunikačních závad v obcích, předložený senátu Národního shromáždění dopisem předsedy vlády ze dne 27. listopadu 1937, č. j. 28.986/37 m. r.
Předseda vlády: Syroyý v. r.
Pak přerušil předseda jednání a oznámil, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v pátek dne 18. listopadu v 18 hod. s
pořadem:
1. Zpráva o činnosti Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.
2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 688), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Liberií, podepsaná v Paříži dne 21. března 1938 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. dubna 1938, č. 80 Sb. z. a n. (tisk 698).
3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 634), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednaná výměnou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 653).
4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu sen. Pánka, prof. dr Miloty (tisk 584) na vybudování státního léčebného ústavu, případně zřízení léčebného a studijního nemocničního oddělení pro potírání chorob srdce a cév a příbuzných nemocí se sídlem v Praze (tisk 704).
Schůze skončena v 18 hod. 25 min.