Úterý 13. prosince 1938

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 96 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: Z vlády republiky Česko-Slovenské: předseda vlády Beran; ministři Sidor, arm. gen. Syrový, Čipera, div. gen. Eliáš, dr Feierabend, dr Fischer, dr Havelka, dr Chvalkovský, dr Kalfus, dr Kapras, dr Klumpar, dr Krejčí, dr Šádek. Z vlády slovenské: předseda vlády dr Tiso; ministři Černák, dr Ďurčanský, Teplanský, dr Vančo. Z vlády podkarpatoruské: předseda vlády Vološin.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.

Pořad

125. schůze senátu Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské

svolané na

úterý dne 13. prosince 1938 na 17 hod.:

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 689), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi Česko-Slovenskou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná dne 7. března 1938 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. dubna 1938, č. 69 Sb. z. a n., s dodatkovým protokolem (tisk 699).

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu sen. Pánka, dr Miloty (tisk 584) na vybudování státního léčebného ústavu, případně zřízení léčebného a studijního nemocničního oddělení pro potírání chorob srdce a cév a příbuzných nemocí se sídlem v Praze (tisk 704).

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 17 hod. 25 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Bačinskému; na tento týden sen. Zemanovi; na dnes a 15. a 16. t. m. sen. Stržilovi; od 13. do 17. prosince sen. Hokkymu.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla udělena dovolená sen. dr Brassovi do konce prosince t. r.

Změny ve vládě.

K poukazu předsedovu přečetl zapisovatel sen. Sehnal došlé přípisy vlády předsednictvu senátu NSRČs v Praze, a to ze dne 2. prosince 1938, č. j. 8615/909-S-38 a 8617/1075-S m. r., ze dne 11. prosince 1938, č. 8781/909/S-38 m. r.:

1. z 2. prosince 1938, č. j. 8615/909-S-38 m. r.

Pan president republiky přijal podanou mu demisi celé vlády, zprostil předsedu vlády a ostatní členy vlády úřadů a jmenoval rozhodnutím ze dne 1. prosince 1938 mne předsedou vlády Česko-Slovenské republiky.

Zároveň jmenoval členy vlády Česko-Slovenské republiky pány: vyslance dr Františka Chvalkovského a pověřil ho řízením ministerstva zahraničních věcí; odborového přednostu dr Otakara Fischera a pověřil ho řízením ministerstva vnitra; odb. přednostu dr Josefa Kalfuse a pověřil ho řízením ministerstva financí; univ. prof. dr Josefa Kaprase a pověřil ho řízením ministerstva školství a nár. osvěty; univ. prof. dr Jaroslava Krejčího a pověřil ho řízením ministerstva spravedlnosti spolu s ministerstvem pro sjednocení zákonů a organisace správy; gen. tajemníka Ústředního svazu čsl. průmyslníků dr Vlastimila Šádka a pověřil ho řízením ministerstva průmyslu, obchodu a živností; div. gen. Aloise Eliáše a pověřil ho řízením ministerstva železnic spolu s ministerstvem pošt a telegrafů; starostu Dominika Čiperu a pověřil ho řízením ministerstva veř. prací; předsedu Čsl. obilní společnosti dr Ladislava Feierabenda a pověřil ho řízením ministerstva zemědělství; arm. gen. Jana Syrového a pověřil ho řízením ministerstva nár. obrany; ředitele Ústřední soc. pojišťovny dr Vladislava Klumpara a pověřil ho řízením ministerstva soc. péče spolu s ministerstvem veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.

Dále jmenoval pana posl. Karola Sidora a pana senátního radu dr Jiřího Havelku členy vlády Česko-Slovenské republiky.

Předsedou vlády Slovenské krajiny jmenoval Msgra dr Jozefa Tisu a pověřil ho řízením věcí spadajících na Slovensku do oboru ministerstev vnitra, soc. péče a veř. zdravotnictví, a členy této vlády pány: posl. Pavla Teplanského a pověřil ho řízením věcí spadajících na Slovensku do oboru ministerstev financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství; advokáta dr Ferdinanda Ďurčanského a pověřil ho řízením věcí spadajících na Slovensku do oboru ministerstev železnic, pošt a telegrafů a veř. prací; prof. Matúše Černáka a pověřil ho řízením věcí spadajících na Slovensku do oboru ministerstva školství a nár. osvěty; poslance dr Miloše Vanču a pověřil ho řízením věcí spadajících na Slovensku do oboru ministerstva spravedlnosti.

Předsedou vlády Podkarpatské Rusi jmenoval Msgre Aug. Vološina a pana posl. Juliana Révaye členem této vlády.

Členové vlády složili ústavně předepsaný slib do rukou presidenta republiky dne 1. prosince 1938.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Předseda vlády: Beran v. r.

2. z 2. prosince 1938, č. j. 8617/1075 S m. r.:

Vláda republiky Česko-Slovenské zvolila ve své schůzi konané dne 1. prosince 1938 náměstky předsedy vlády ministry Karola Sidora a arm. gen. Syrového.

Předseda vlády: Beran v. r.

3. z 11. prosince 1938, č. j. 8781/909/S-38 m. r.

Pan president republiky pověřil rozhodnutím ze dne 11. prosince 1938 ministra div. gen. Aloise Eliáše řízením ministerstva dopravy a ministra dr Vladislava Klumpara řízením ministerstva sociální a zdravotní správy.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Předseda vlády: Beran v. r.

Došlo od vlády.

K poukazu předsedovu přečetl tajemník senátu dr Bartoušek přípis předsednictva ministerské rady ze dne 7. prosince 1938, č. 8611/364 S m. r.:

Viceguvernér Podkarpatské Rusi ve funkci přednosty zemského úřadu pro Podkarpatskou Rus vyhlásil v dohodě s presidentem vrchního soudu v Košicích a vrchním prokurátorem v Košicích podle čl. I/3 § 1 zák. č. 168/22 Sb. z. a n. a zák. čís. 315/36 Sb. z. a n. dnem. 1. listopadu 1938 stanné právo pro obvod okresního úřadu ve Volové pro zločiny vzpoury (§ 153 až 155 zák. čl. V/1878), vraždy (§ 278), úmyslného zabití (§ 279 a 280), loupeže (§§ 344 až 349) a pro zločin obecně nebezpečného poškození cizího majetku na vodních dílech, železnicích, telegrafech a telefonech (§§ 429, 434 až 436, 439 zák. čl. V/1878 a § 12 zák. čl. XXXI/1888).

O tom se podává zpráva podle § 2 zák. č. 168/22 Sb. z. a n.

Za předsedu vlády: dr Caha v. r.

Vzdání se mandátu.

K poukazu předsedovu přečetl sen. tajemník dr Bartoušek přípis sen. Kvasničky:

Vážený pane předsedo!

Považuje úkol tohoto Národního shromáždění za skončený, skládám mandát do senátu a vracím se k svému občanskému povolání.

Chci vychovávati mládež pro lepší budoucnost národa a státu.

V Praze v prosinci 1938.

Prof. J. Kvasnička.

Rozdané tisky.

Vládní návrh tisk 744 přikázán výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému, jimž uloženo, aby podaly zprávu do nejbližší schůze.

Těsnopisecké zprávy o 120. až 124. schůzi senátu NSRČs.

Zápisy o 120. až 122. schůzi senátu NSRČs.

Z předsednictva přikázána vládní nařízení:

Výboru ústavně-právnímu:

ze dne 16. listopadu 1938, kterým se mění zákon o stálých seznamech voličských (č. 9029),

ze dne 11. listopadu 1938, kterým se mění 16, odst. 2 zákona ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n., o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech) (č. 9030),

ze dne 4. listopadu 1938 o úpravě smluv sjednaných státem (č. 9048),

ze dne 25. listopadu 1938, kterým se provádí smlouva ze dne 20. listopadu 1938 mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce (č. 9070).

Výboru soc.-politickému vládní nařízení ze dne 11. listopadu 1938:

jímž se doplňuje vládní nařízení ze dne 19. října 1938, č. 244 Sb. z. a n., o úpravě zaměstnávání osob z území obsazených cizí mocí (č. 9042),

o některých opatřeních v oboru Léčebného fondu veřejných zaměstnanců a nemocenské pojišťovny čsl. státních drah (č. 9043),

jímž se zřizuje Ústav pro péči o uprchlíky (č. 9049).

Výboru národohospodářskému vládní nařízení ze dne 16. listopadu 1938 o cenách piva (č. 9050).

Výborům národohospodářskému a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 25. listopadu 1938 o přechodném umístění zemědělců z území obsazených cizí mocí (č. 9090).

Výboru techn.-dopravnímu vládní nařízení ze dne 29. listopadu 1938 o některých opatřeních souvisících se zřízením průběžné automobilové silnice Vratislav-Brno-Vídeň (č. 9127).

Výboru živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 19. listopadu 1938, jímž se mění a doplňují předpisy hlavy VII živnostenského řádu o živnostenských organisacích vyššího řádu (č. 9089).

Výboru rozpočtovému vládní nařízení ze dne 29. listopadu 1938:

o přechodném odkladu umořovací služby státního dluhu (č. 9106),

kterým se přechodně odkládá úrokování a úmor některých nestátních pevně zúročitelných cenných papírů (č. 9107).

Výboru ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 19. listopadu 1938 o přeložení sídla Zemského úřadu pro Podkarpatskou Rus (č. 9071).

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan předseda vlády. Dávám mu slovo.

Předseda vlády R. Beran: Slavný senáte!

Změny, které pozorujete ve svém sboru, vyjadřují samy dosti výmluvně velikost a dosah proměn, kterým byl podroben náš stát na konferenci čtyř velmocí v Mnichově a při dalších mezinárodních jednáních, která z usnesení této konference vzešla. Přinesli jsme oběť míru, jaká nebyla až dosud v dějinách od jiných národů požadována. Území, na kterém jsme organisovali svůj státní a hospodářský život, bylo zmenšeno. Ve jménu sebeurčení byla přičleněna téměř třetina občanů republiky k sousedním státům. Nejbolestnější při tom je, že jsme museli odstoupit i území od nepaměti národnostně česká a že jsme ztratili i tisíce občanů národnosti slovenské a rusínské. Celý svět musí pochopit, že hranice nelze vésti srdcem. Uznáváme skutečnost, že naši krajané jsou podrobeni jiné státní svrchovanosti, ale v jejich kulturním a mravním společenství s námi nevidíme a nechceme vidět překážku samozřejmé jejich loyality ke státům, jejichž občany se stali. Citově dotýkají se nás změny území nejdrtivěji, nesmíme však pro cit zapomínat i na ostatní důsledky změn, kterými jsme prošli. Celý základ našeho života je proměněn. Ačkoli poměr mezi základními složkami společenskými a výrobními ani v národě českém, ani v národě slovenském se nezměnil, přivodilo zmenšení našeho státního území veliké změny v přírodní základně našeho hospodářství a vyvolalo potřebu zcela nového uspořádání naší správy veřejné, budované pro řízení a službu většímu a vnitřně jinak ustrojenému celku.

Dnes je jisto, že nemůžeme prostě pokračovati ani programově, ani metodicky v politice, kterou jsme uskutečňovali až.do září letošního roku. Naše vztahy mezinárodní jsou dnes určovány novou zeměpisnou situací státu a novými mocenskými poměry v Evropě. Náš vnitřní řád je také změněn. Poměr mezi zeměmi českými a Slovenskem i Podkarpatskou Rusí se upravuje na novém základě. Národní ideály Slováků a Rusínů, o které v minulosti usilovali, naplňují se v celém rozsahu. Autonomní práva Slovenské krajiny, vtělená do našeho ústavního řádu a schválená manifestační většinou této sněmovny, skýtají slovenskému národu záruky dalekosáhlých možností politického, kulturního, hospodářského a sociálního rozvoje. Národní sebevědomí, které se takto uplatňuje v životě našeho státu pronikavěji, než tomu bylo dosud, nebrání ani Čechům, ani Slovákům, ani Rusínům, abychom si neuvědomovali nezbytnost své statní pospolitosti s hlediska naší národní existence. Odpovědnost k příštím generacím nás zavazuje, abychom rychle a účinně s nejlepším porozuměním jeden pro druhého rozvíjeli ony organisační a správní složky, které budou tuto pospolitost vyjadřovat a zároveň prohlubovat: Proto v nejbližších dnech bude uvedena v život instituce vládních delegátů Slovenské krajiny ve společných ministerstvech zahraničních věcí, národní obrany a financí. Tito činitelé zabezpečí nejužší spolupráci a uplatnění slovenských zájmů ve společných ústředních úřadech. To je náznak cesty, kterou půjdeme při budování svého státního a životního společenství nejen se Slováky, ale také s Rusíny.

Čím hlubší bylo naše ponížení, tím silnější musí býti naše vůle a tím mravně vyšší musí býti náš nový cíl. Pravá síla jednotlivce i národů se pozná v neštěstí. Kdo je schopen vidět své vlastní chyby a z jejich poznání vyvozovat nemilosrdné závěry, není sláb. Náš lid tuto schopnost prokázal svou obdivuhodně ukázněnou reakcí na události posledních měsíců. Byli jsme národem politicky roztříštěným. Stali jsme se vášnivými zajatci stranických doktrin, které nás vzájemně vzdalovaly. Nebyli jsme proto schopni mohutného jednotného rozmachu, který v životě státu nelze nahradit pouhou směsí příkladných a průkopnických činů, protože ve svých účincích prospívají víc dílčím než celonárodním a celostátním potřebám a zájmům. Setrvačnost v systému i v osobách bránila nám v minulosti uskutečnit pronikavou nápravu, ačkoli nám nescházeli duchové, kteří viděli dobře a zavčas varovali. Teprve náraz zvenčí uvolnil nám cestu k definitivnímu zúčtování se soustavou, zděděnou v podstatě z dob předválečných. Národní myšlenka vyprostila se ze sítí všesvětovosti a cizích ideologií, překonala malicherné třídnictví a dala vzniknouti novým mohutným politickým proudům. Lid srazil se v jednotné šiky. Na Slovensku, v Čechách i na Moravě a také na Podkarpatské Rusi. Politické strany dřívějška přestaly existovat ve skutečnosti dříve, než byly formálně zlikvidovány. Není nikde návratu k minulosti ani v programech, ani v metodách, ani v taktice. Každý pokus o návrat byl by lidem rozhořčeně zmařen. Jsme si vědomi, že nelze připustit nové politické tříštění našich národů a že nelze trpět taková politická hnutí, která nerostou z domácích kořenů. (Výborně!) Národní strany nebudou uchvatiteli moci ve vlastním státě, ale budou jeho oddanými služebníky. Budou organisovat veřejné mínění a provádět s hlediska národního a státního zájmu kontrolu činnosti vlády a veřejné správy, ať už nesou politickou odpovědnost přímou účastí ve vládě, či nikoli. Služba státu a národu, to je ten nový duch, který musí proniknouti každým jednotlivcem do soukromého i veřejného života stejně jako vědomí, že před právem vůči státu stojí povinnost ke státu a že nad nárokem stojí oběť.

Myšlenka národní jednoty nezůstane ovšem omezena na pole organisace života politického. Nebyl by sjednocen národ, kdybychom zjednodušili jen politické stranictví. Nebyl by sjednocen, kdyby se národní energii plýtvalo ve zbytečně velkém počtu různých a vzájemně se potírajících organisací a spolků. Budeme proto pracovat, abychom zjednodušili, odpolitisovali a soustředili svoje roztříštěné spolky a organisace kulturní, tělovýchovné, průmyslové, peněžní, družstevní, odborové, zemědělské, živnostenské i obchodnické. (Potlesk.) Stejně sjednotíme všechny organisace národně a sociálně podpůrné. Vláda dala již podnět, aby v prvé řadě bylo dobrovolně provedeno soustředění národně podpůrných organisací a tělovýchovných a sportovních spolků, a dala již organisační a právní základ pro sjednocení sociálně podpůrných akcí v rámci připravované organisace "Národní pomoci". Nezatajuji odhodlání vlády prosaditi v nejkratší době toto nezbytné soustředění celou vahou státní autority, kdyby se snad někde projevilo bezdůvodné nepochopení nebo otálení.

Územní zmenšení státu, úprava státoprávního poměru Slovenska a Podkarpatské Rusi i nový duch vnitřního života ve státě vyžadují pronikavého přizpůsobení veřejné správy změněným podmínkám, poměrům a potřebám. Ústředním úřadům, jejichž počet byl zmenšen, dáme vyhraněnou kompetenci a zároveň zorganisujeme jejich spolupráci, aby rozhodování bylo zrychleno. Ústřední úřady nesmějí napříště vykonávati funkci prvních instancí a jejich hlavním posláním bude řídící, podnětná, a dozorčí činnost. Do celé státní správy, která musí býti nestranná a nepolitická, vneseme praktického ducha služby a osobní kontrolované odpovědnosti. (Výborně!) Budeme při výběru a povyšování úřednictva a zřízenectva přihlížeti jedině ke schopnosti a mravní kvalitě. Ode všech úřadů budeme vyžadovat rychlý, přesný a životný výkon, k jehož splnění bude se užívat všech dostupných prostředků moderní techniky.

Jsme si vědomi na druhé straně, že otázka státních zaměstnanců je dnes z největších a nejsložitějších otázek státního hospodářství. Prohlásil jsem již a opakuji to nyní jménem vlády, že na změnu platové úrovně státních zaměstnanců nepomýšlíme, neboť máme na zřeteli jak oběti, které již jinak přinesli, tak národohospodářskou funkci této početné složky spotřebitelské. Státní zaměstnanci z odstoupeného území zvyšují přebytek pracovních sil ve státní správě, který vyplynul ze zmenšení státního území a z důsledků autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi. Abychom tento přebytek vyrovnali, budeme v prvé řadě rušit služební poměr vdaných žen ve státní službě se spravedlivým zřetelem k rodinným a sociálním poměrům. Uspíšíme dále pensionování části zaměstnanců. Zároveň zaměstnáme mladší a schopné přespočetné síly v rámci zvláštní soustavy při dočasných úkolech, které souvisí a přebudováním státu a nemohou býti náležitě obstarány zaměstnanectvem, ať státním nebo samosprávným.

Vláda očekává, že úředníci a zřízenci projeví plné pochopení pro snahu nesnižovati jejich životní úroveň a napnou všechny síly, aby pracovali účelně, vydatně a úsporně. To znamená konec bezduchého písaření a konec plýtvání penězi. (Výborně! - Potlesk.)

Takto chápajíce službu státu nechceme a nebudeme se ucházet o důvěru občanstva slovy. Je naší ctižádostí, a by si vláda získala této důvěry a následkem toho i autority činy. Na prvém místě to platí o politice zahraniční, jež musí řešiti úkoly tak těžké, že pro ně není téměř historického srovnání.

Naše zahraniční politika je nová v cílech, prostředcích i obsahu. V přívalu událostí tohoto roku byly dotčeny nejen naše hranice, ale také otřeseny četné hodnoty světové politiky velmocenské, až dosud považované za nedotknutelné.

Nejsme a nechceme býti slepí a hluší k těmto změnám. Nebudeme se honit za přeludy, ale budeme naši zahraniční politiku opírat o skutečnosti a souvislosti hospodářské a sociální. Přizpůsobíme se tomu, co je bezpodmínečně nutné, nezříkajíce se nezadatelných svých práv a obhajoby státních a národních zájmů. (Potlesk.) Zbavena povinnosti ohlížeti se zpět půjde vláda za svým jasným cílem: zachovati svůj stát a jeho národům mír. Budeme respektovat všechny státy a národy, ale v prvé řadě zájmy vlastní s jasným vědomím, jaké je skutečně naše mezinárodní postavení. (Výborně! - Potlesk.)

Půjde nám především o úpravu našeho přátelského poměru k největšímu sousedu, k Německu. Řada výseků tohoto poměru pro nás velmi důležitých čeká na rozřešení. Věříme, že přímý styk státníků obou zemí toto řešení usnadní a urychlí. President republiky, ministr zahraničních věcí i já sám vyslovili jsme se již jasně a upřímně o tom, jak chápeme a jak si přejeme upraviti a ustáliti svůj poměr k německému státu a národu. Jsme odhodláni mluviti vždy otevřeně a mužně. Neskrýváme, že pro prvou dobu musíme přemáhati přirozené zbytky psychologických důsledků těžkých našich ztrát územních a národních. Je to úkol oboustranný. Věříme, že německý národ se svým vůdcem chápou duševní rozpoložení našeho lidu po převratné vlně, která se převalila přes naše hlavy.

Dobrý sousedský poměr chceme vytvořiti rovněž k Polsku a Maďarsku. Průběh jednání s těmito státy za posledních dnů opravňuje nás k víře, že stejná vůle ovládá i Varšavu a Budapešt.

Rumunsku a Jugoslavii zachováme vděčnost za přátelství a loyalitu v nejtěžších našich chvílích. V tomto ovzduší vzájemné důvěry budeme jistě posilovati a rozšiřovati svoje dosavadní styky a vztahy s těmito tradičními přáteli.

Jsme rádi, že náš poměr k Italii se vytváří tak, jak to odpovídá přání našeho lidu i tradici na obou stranách. Řím rozumí dnešní naší situaci stejně dobře jako za dnů krise, a jeho hlasu se u nás pozorně naslouchá.

Při budování našeho domova od základů a po svém, jak to odpovídá našim potřebám, nejsme a nebudeme přívrženci osamocení neb omezení na naši zeměpisnou oblast. Budeme proto udržovati a rozšiřovati styky se všemi ostatními státy a velmocemi, především s Francií, Anglií a Severoamerickou Unií. (Výkřiky sen. Modráčka.)

Věřím s vládou, že časový odstup od dramatického napětí ve velmocenské politice, které se vybilo na našich hranicích, dovolí široké veřejnosti těchto států věcný úsudek o našem postupu po Mnichově.

Za dnů krise měli jsme pochopení pro obtíže jiných. Doufáme, že dnes bude také naše situace posuzována s pochopením a nestranně.

Poměry v Evropě a ve světě vůbec nejsou ovšem takové, abychom mohli počítati s brzkým uklidněním. Soustředěni na obnovu státu nemáme ani touhy, abychom byli všeho účastni. Nemůžeme však dopustit, abychom byli vylučováni tam, kde půjde o naše životní zájmy.

Branné moci jsme zavázáni vděčností nejen za to, že v nejosudovějších chvílích našeho státu a všech tří jeho národů splnila vzorně a obětavě svoje poslání strážce klidu, pracujících vrstev, nýbrž také za to, že nám dala svého osvědčeného vůdce armádního generála Syrového, jehož autoritě se podařilo provésti stát nejtěžší krisí. Armáda, jež byla a zůstane trvalou záštitou i výrazem státní jednoty Čechů, Slováků a Rusínů, se připravuje k návratu do normálních poměrů. Vláda pokračuje v provádění demobilisace všech ročníků v záloze včetně ročníku 1935 a ukončí ji v nejbližších dnech. Noví branci budou povoláni do presenční služby k 1. březnu příštího roku.

Na reorganisaci armády se zřetelem k novým poměrům se již pracuje jak po stránce věcné, tak i osobní.

Úspěch přebudování státu předpokládá zdravé a spořádané finanční hospodářství veřejné. Vláda bude úzkostlivě dbát toho, aby udržela a zajistila rozumnou měnovou politikou stabilitu vnitřní kupní síly a tím životní úrovně obyvatelstva. Nejnaléhavějším úkolem státní finanční správy je připraviti rozpočet na příští rok. Ocitáme se před úkolem budovati jej na zcela nových základech, neboť musíme přihlížeti k územním a ústavním změnám, které nastaly. Proto předloží vláda ještě v tomto týdnu poslanecké sněmovně návrh na rozpočtové provisorium. Vnitřní rozdělení státu na autonomní celky přivodí osamostatnění pokladní a účetní služby těchto celků od služby společné.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP