Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
IV. volební období.
1. zasedání.
Tisk 14.
Interpelace:
1. sen. Kříže a soudr. na p. ministra zemědělství ve věci protežování politického stranictví ve správě státních statků a lesů v Třeboni.
2. sen. Nedvěda a soudr. p. ministru vnitra ohledně protizákonného postupu komisaře Jedličky od okresního hejtmanství v Jičíně při voličské schůzi dne 8. května v Jičíně.
3. sen. Nedvěda a soudr. p. ministru vnitra ohledně protizákonného postupu policejního komisaře Smetany na veřejné schůzi lidu.
4. sen. Jurana a soudr. ministru vnitra v záležitosti surového útoku četníků proti shromáždění lidu dne 28. května 1935 večer ve Velkém Meziříčí.
5. sen. Reyzla a soudr. na p. ministra vnitra stran výnosu okresního úřadu v České Lípě ve věci oslavy 1. máje v České Lípě.
14/1.
Interpelace
senátora Aloise Kříže a soudruhů
na pana ministra zemědělství
ve věci protežování politického stranictví
ve správě státních statků a lesů v Třeboni.
Poměry, jaké se vyvinuly ve správě státních statků a lesů na Třeboňsku, byly již vícekráte předmětem kritiky naší veřejnosti, nejen novinářské, ale i parlamentní. Je tu zejména velmi často stěžováno na to, že u státních statků a lesů v Třeboni zahnízdilo se u některých jeho orgánů politické stranictví tím způsobem, že jednotliví zřízenci nebo i úředníci využívají svého služebního postavení k tomu, aby na osoby, na které mají služebně vliv, nebo se kterými přichází do služebního styku, vykonávali určitý tlak, aby je přivedli do organisace nebo spolku určité strany. Vyřízení jich potřeb a žádostí činí odvislým od toho, aby si přinesli jako průkaz legitimaci nebo potvrzení funkcionáře takového spolku nebo organisace.
Tak je úředními protokoly sepsanými a uloženými u obecního úřadu v Suchdole zjištěno a prokázáno, že lesní hajný Rudolf Vonka v Suchdole n./L. k občanům, kteří se u něho ucházeli o příděl pařezů z polesí Hrdlořezy, prohlásil v několika případech ve dnech 16., 17. a 18. května t. r., že učiní tak jen tehdy, když si od pana učitele Jana Soudka ze Suchdola přinesou potvrzení, že jsou členy >Domoviny<. Jmenovaný pan učitel je exponentem republikánské strany českého venkova v Suchdole n./L. a tímto nemravným, učitele nedůstojným způsobem má býti přes zřízence státní lesní správy vykonáván na občany nátlak, aby se staly členy spolku blízkého straně pana učitele Soudka.
Dále Obecní zastupitelstvo v obci Dolní Lhota na Jindřichohradecku bylo nuceno podati ministerstvu zemědělství stížnost do postupu státní hospodářské správy při propachtování trávy z rybníku, nalézajícího se v katastru této obce a nazývajícího se rybník blatský. Přes to, že leta byla tráva z tohoto rybníku prodávána místním občanům veřejnou dražbou, letos se tak nestalo a místní zájemci se dozvěděli při své urgenci, že rybniční správa prodala trávu z volné ruky občanům sousední obce Příbraze. Stalo se pak, že členové spolku >Domovina< v Dolní Lhotě dostali přípis a vyzvání od členů >Domoviny< v Příbraze, že by jim několik dílů koupené trávy v blatském rybníku přenechali. Ale jen těm, co jsou v Domovině. Ostatní vyšli na prázdno.
Stížností podobného rázu je víc a všechny nesou znaky toho, že orgánů státní lesní správy na Třeboňsku je užíváno k tomu, aby dělali při různých příležitostech nátlak na občany, aby. přistupovali za členy určité politicko stranické korporace.
Uvádíme jen případy nejdůležitější a ptáme se pana ministra zemědělství, jsou-li mu tyto případy známy a co hodlá učiniti, aby nešvar politického exponování se zřízenců a úředníků ve správě státních statků a lesů by1 jednou pro vždy odstraněn a zjištění vinníci aby byli potrestáni.
V Praze, dne 18. června 1935.
Kříž,
Filipínský, ing. Winter, Nentvich, Balla, Macek,
Zimák, Časný, Karpíšková, Havránek, Tomášek.
14/2.
Interpelace
senátora Nedvěda a soudruhů panu ministru vnitra
ohledně protizákonného postupu komisaře
Jedličky od okresního hejtmanství v Jičíně při voličské schůzi dne 8. května v Jičíně.
Dne 8. května konala organisace Komunistické strany Československa v Jičíně voličskou schůzi. Na schůzi referoval podepsaný senátor Nedvěd. Když mluvil asi hodinu, byl předseda schůze vyvolán ven. Za několik minut se vrátil a prohlásil veřejně před celým sálem, že ve vedlejší místnosti sedí komisař okresního hejtmanství Dr. Jedlička, poslouchá referát a vzkazuje referentovi, že mluví politickou řeč, že to nebude trpět, nařizuje mu, aby mluvil k volbám a když neuposlechne, že přijde do sálu a schůzi rozpustí. Podepsaný senátor Nedvěd odpověděl opět veřejně před celým sálem předsedovi, aby vyřídil panu komisaři, že je to voličská schůze, na které nemá komisař co hledat a zvláště ne poučovat referenta co má mluvit, že si může dělat poznámky a dopustí-li se referent nějakých trestních činů, může na něho podat trestní oznámení, ale rozpouštět schůzi může jen tehdy, když by byl porušen klid a pořádek. Samozřejmě, že toto intermezo vyvolalo mezi shromážděním veliký rozruch a proti postupu komisaře Jedličky bylo bouřlivě protestováno. Po té bylo ve schůzi pokračováno. Po ukončení schůze vycházeli účastníci chodbami hotelu >Hušek< a hned při východu ze sálu v chodbě narazili na komisaře Dra. Jedličku, který se vrátil do hotelu a přivedl sebou několik městských strážníků a několik četníků v plné zbroji a volal na vycházející: >Schůze jejiž dávno skončena, všechno ven.<
Podepsaný senátor Nedvěd prohlásil Dru. Jedličkovi: >To, co zde děláte,je protizákonný čin, nemáte žádného práva k podobnému zákroku, schůze bylaklidná, voličové se klidně rozcházejí, žádám vás, abyste odešel s policisty ačetníky a nedráždil lidi.< Na to komisař Dr. Jedlička vykřikl na senátora Nedvěda: >Nepleťte se do úředního výkonu a jděte ven.< Senátor Nedvěd upozornil Dra Jedličku, že je senátorem a Dr Jedlička mu odpověděl: >To jste byl, ale teď užnejste nic.< Senátor Nedvěd prohlásil Dru Jedličkovi, že je členem Stálého výboru N. S. a nabídl mu legitimaci. Komisař Jedlička odmítl do legitimace nahlédnout a vykřikl na senátora Nedvěda: >Jděte ven, nebo vás nechám zavřít.< Bylo jasno, že komisaři Jedličkovi se jedná o vyloženou provokaci a o vyvolání nepokojů. Senátor Nedvěd proti jeho postupu ostře protestoval. V chodbě shromáždění účastníci s věcí tohoto výstupu byli pochopitelně rozčileni a bylo nebezpečí, že dojde ke srážce. To vše zavinil Dr Jedlička svým protizákonným postupem.
Druhý den ráno odebral se senátor Nedvěd k okresnímu hejtmanovi v Jičíně v průvodu Františka Goljata, obchodního cestujícího z Jičína, a stěžoval si na Dra Jedličku a žádal okresního hejtmana, aby mu bylo dáno zadostiučinění a aby Dr Jedlička byl okresním hejtmanem pokárán za svůj čin. Okresní hejtman odpověděl senátoru Nedvědovi, že Dr Jedlička je konceptní úředník, právník, který zodpovídá sám za své činy a jestli se takovýchto činů dopustil, aby si senátor Nedvěd podal na něho stížnost.
Podepsaní táží se pana ministra vnitra:
1.) Jest panu ministru vnitra tento případ neslýchaného, fašistického, protizákonného postupu Dra Jedličky znám?
2.) Souhlasí pan ministr s tímto postupem Dra Jedličky?
3.) Jest pan ministr ochoten ihned naříditi suspensi Dra Jedličky a naříditi přísné disciplinární vyšetřování?
4.) Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby se podobné případy nemohly nikdy více opakovat?
V Praze, dne 18. června 1935.
Nedvěd,
Popovič, Kubač, Zmrhal, Juran, Fídlík, Mikulíček, Pfeíferová, Steiner, Dresl, Wenderlich, dr Šmeral.
14/3.
Interpelace
senátora Nedvěda a soudruhů panu ministru vnitra
ohledně protizákonného postupu policejního komisaře Smetany na veřejné schůzi lidu.
V pátek dne 14. června svolala organisace Komunistické strany Československa v Praze VIII. do místnosti restaurace >Čechie< veřejnou schůzi lidu.
Podepsaný senátor Nedvěd na schůzi referoval. Jako vládní zástupce byl přítomen policejní komisař Smetana z Policejního komisařství Praha VIII. Po ukončení referátu senátora Nedvěda dal předseda hlasovati o resoluci, která byla schůzi předložena. Po odhlasování resoluce tázal se předseda, přeje-li si někdo slovo a tu zmíněný vládní zástupce prohlásil: >Jakmile je resoluce odhlasována, není přístupnažádná debata a žádné pokračování schůze a schůze musí býti ukončena.< Podepsaný senátor Nedvěd upozornil vládního zástupce, že je- ho postup je protizákonný, že předsednictvo si může dát odhlasovat resoluce na počátku, během, nebo ke konci schůze a nikde v žádném zákoně není předpis, že po odhlasování resoluce nesmí být ve schůzi pokračováno. Dále podepsaný senátor Nedvěd po tomto upozornění vyzval předsedu, aby ve schůzi pokračoval a tu vládní zástupce řekl předsedovi: >Jestli někomu dáte slovo, tak to hned rozpustím.< Když podepsaný senátor Nedvěd proti tomu protestoval, odpověděl mu komisař Smetana: >To je moje věc.< Tento postup policejního komisaře vyvolal silné rozčilení mezi účastníky schůze.
Podepsaní táží se pana ministra vnitra:
1.) Jest panu ministru tento případ znám?
2.) Souhlasí pan ministr s takovýmto výkladem shromažďovacího zákona?
3.) Ve kterém zákoně a ve kterém §u je předpis, že ve schůzi nesmi být pokračováno po odhlasování resoluce?
4.) Jest pan ministr ochoten naříditi disciplinární vyšetřování proti policejnímu komisaři Smetanovi pro porušování zákonů?
5.) Jest pan ministr ochoten naříditi, aby policejní komisař Smetana nebyl posílán na schůze a byla mu přidělena práce jiná a tím znemožněno jeho provokativní a protizákonné vystupování, které má za následek pobouření občanstva?
V Praze, dne 18. června 1935.
Nedvěd,
Popovič, Kubač, Steiner, Juran, Fidlík, Mikulíček,
Svoboda, Dresl, Wenderlich, dr Šmeral.
14/4.
Interpelace
senátora Jurana a soudruhů ministru vnitra
v záležitosti surového útoku četníků proti shromáždění lidu dne 28. května 1935 večer ve Velkém Meziříčí.
Na Velkomeziříčsku byl téměř veškerý průmysl odbourán, což mělo za následek veliký vzrůst nezaměstnaných dělníků a nezaměstnaní se domáhali v první řadě započetí prací v okresním měřítku respektive řádné podpory. Za tím účelem byla svolána na den 28. května schůze nezaměstnaných dělníků, která měla potřebné požadavky usnášeti. Městská rada ve Velkém Meziříčí povolila k tomu účelu místnost, načež však bezprostředně před konáním schůze povolení ku propůjčení místnosti odvolala. Jest pochopitelno, že dělníci nemohli se s odvoláním povolení místnosti spokojiti a konali schůzi mimo město. Mezitím byli alarmováni okresním úřadem četníci, kterým bylo uloženo shromážděné občany rozptýliti a při návratu do města byli kordonem četníků surově napadeni a biti nejen obušky, ale i četnickými kolbami. Celá řada lidí byla zraněna a mezi nimi i občané, kteří s projevem neměli nic společného.
Mimo jiné byli zbiti následující občané:
1. Josef Dvořák, dělník ve Velkém Meziříčí, na Spravedlnosti zbit obuškem a fackován četníky.
2. Jan Švoma, dělník, Velké Meziříčí, Hliniště, zbit obuškem četníkem Tomkem ze stanice Velké Meziříčí.
3. Jindra Nováček, živnostník, Velké Meziříčí, Moskva, zbit obuškem četníkem Vaňkem z Měřína.
4. Stanislav Pokorný, dělník, Velké Meziříčí, Hliniště, píchnut šavlí Drem Bodečkem z Okresního úřadu Vel. Meziříčí.
5. Antonín Kosour, obchodník, Velké Meziříčí, Dalimilova ulice, zbit obuškem četnictvem.
6. Josef Bartůněk, dělník, Velké Meziříčí, zbit obuškem a fackován četníkem Hosem z Velkého Meziříčí.
7. Václav Hájek, dělník, Velké Meziříčí, Dalimilova, zbit pažbou karabiny četníkem.
8. Zahálka Jan, knihař, Velké Meziříčí, zbit četníkem obuškem a pochvou šavle Drem Bodečkem.
9. Frant. Dvořák, dělník, Velké Meziříčí, zbit četníky obuškem šavle a pochvou Drem Bodečkem.
l0. Jindra Valina, zahradník, Velké Meziříčí, Hliniště, zbit obuškem od četníků.
11. Josef Žák, dělník, Velké Meziříčí, zbit obušky od četníků a večer obecním strážníkem Jarošem mimo průvod bit obuškem a fackován.
12. Otto Pieringer, učeň, Velké Meziříčí, bit obuškem četnictvem z Velkého Meziříčí.
13. Kateřina Čermáková, dělnice v domácnosti,Velké Meziříčí, zbita pažbou pušky od četníka.
14. Tonča Vaňková, dělnice v domácnosti, Velké Meziříčí, zbita obuškem od četníka Tomka.
15. Marie Nevrklová, dělnice v domácnosti, Velké Meziříčí, zbita obuškem od četníků.
16. Marie Zahradníková, dělnice, Velké Meziříčí, zbita Drem Bodečkem, Okresní úřad Velké Meziříčí.
17. Anna Trojanová, dělnice, Velké Meziříčí, zbita Drem Bodečkem, Okresní úřad Velké Meziříčí.
18. Hynek Švarc, dělník, Velké Mezířičí, zbit obuškem od četníka Vaňka z Měřína.
19. Alois Rymeš, dělník, Velké Meziříčí, zbit a fackován na četnické stanici ve Velkém Meziříčí, za 14 dnů po průvodě, pouze proto, že nezodpověděl dotazů četníků. Fackoval ho četník Hoss.
Nahoře jmenovaní byli zbiti přes to, že nekladli četníkům žádného odporu a na výzvu se rozcházeli.
Tento brutální postup četníků byl ostře odsouzen táborem lidu, který se konal 9./VI. t. r.
1.) Podepsaní se táží, jest tento případ panu ministru znám?
2.) Co hodlá pan ministr učiniti, aby nebylo proti dělnictvu se strany četníků takovým surovým způsobem pokračováno?
3.) Jest pan ministr ochoten naříditi přísné vyšetření případu a potrestání vinníků?
V Praze, dne 18. června 1935.
Juran,
Nedvěd, Míkulíček, Svoboda, Zmrhal, Pfeiferová,
Steiner, Dresl, Wenderlich, dr Šmeral, Fidlík.
Překlad ad 14/5.
Interpelace
senátora Reyzla a soudr. na pana ministra vnitra
stran výnosu okresního úřadu v České Lípě ve věci oslavy 1. máje v České Lípě.
Dne 12. dubna t. r. oznámil obvodní sekretariát německé sociálně-demokratické strany dělnické v České Lípě okresnímu úřadu program projevu 1. máje, jejž pořádaly obě sociálně-demokratické strany společně. Okresní úřad vzal dne 26. dubna toto oznámení na vědomí, připojil však na své povolení podmínky, které musí vzbuditi největší podivení. Především věnoval svou pozornost standartám, praporům a odznakům, které se měly nésti v průvodu, ačkoli musel věděti, že v ničem nebudou odporovati platným zákonům a předpisům. Okresní úřad zakázal však také zcela bezdůvodně standartu >Ženy proti válce a fašismu< a považoval právě toto heslo za tak významné, že použití této standarty ve výnosu výslovně zakázal. Pro toto opatření okresního úřadu nedostává se jakéhokoli oprávnění. Nejpovolanější zástupcové státu opětovně s veškerým důrazem prohlásili, že stát jeden ze svých nejdůležitějších úkolů spatřuje v zachování míru a v znemožnění války, stejně je v duchu demokratické ústavy státu, aby fašistické proudy byly potírány. Okresní úřad se tedy zákazem tohoto hesla postavil proti zřetelnému názoru správy státní a převážné většiny jeho obyvatelstva.
Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra, zdali jest ochoten
1.) poučiti okresní úřad v České Lípě o tom, že zde nebylo příčiny zakazovati zmíněnou standartu,
2.) pečovati o to, aby politické úřady při podobných příležitostech budoucně nečinily neodůvodněných potíží.
V Praze, dne 19. června 1935.
Reyzl,
dr Heller, Grünzner, Niessner, Hackenberg, H. Müller, Chalupník, Karpíšková, Kříž, Brodecký, ing. Winter, Havránek, Časný, Němeček, Koutková,
Beneš.
14/5 (původní znění).
Interpellation
des Senators Reyzl und Genossen an den Herrn Innenminister
betrefend einen Erlaß der Bezirksbeh?rde
Böhm Leipa anläßlich der 1. Mai-Feier in B. Leipa.
Am 12. April ds. J. meldete das Gebietssekretariat der Deutschen sozialdemokratischen Arbeitercpartei in Bőhm. Leipa bei der Bezirksbehörde das Programm der Kundgebung am 1. Mai an, welche die beiden sozialdemokratischen Parteien gemeinsam veranstalteten. Die Bezirksbshörde nahm am 26. April diese Anmelung zur Kenntnis, krnüpfte jedoch an ihre Bewilligung Bedingumgen, welche das stäkste Befremden hervorrufen müssem. Vor allem wandte sie ihre Aufmerksamkeit den im Zug zu tragenden Standarten, Fahnen und Abzeichen zu, obwohl sie wissem müßte, daß diese in nichts den geltenden Gesetzen und Vorschriften widersprechen w?nden. Die Bezirksbehörde untersagte aber auch vollkommen unbegründet die Standarte >Die Frauen gegen Krieg undFaschismus< und hielt gerade diese Parole für so bedeutungsvoll, daß sie die Verwendung dieser Standarte ausdrücklich im, Erlaß verbot. Für diese Maßnahme der Bezirksbehörde fehlt jegliche Berechtigumg. Von benufensten Vertretern des Staates wurde wiederholt mit allem Nachdruck enklärt, daß der Staat eine seiner wichtigsten Aufgaben in der Erhaftung des Friedens und in der Unmöglichmachung eines Krieges sieht, ebenso liegt es im Geiste der demokratischen Verfassung des Staates, daß faszistische Str?mungen bek?mpft werden. Die Bezfrksbehönde hat sich durch das Verbot dieser Parole also in Gegensatz zu der deutlichen Auffassung der Leitung des Staates und der erdrückenden Mehrheit seiner Bevölkerung gestellt.
Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Inmenminister, ob er bereit ist,
1. die Bezirksbehörde in Böhm Leipa darűber zu belehren, daß für das Verbot der genannten Standarte keine Veranlassung vorlag,
2. dafür zu sorgen, daß bei ähmlichen Fällen in Zukunft von den politischen Behőrden nicht unbegründete Schwierfgkeiten gemacht wenden.
Prag, am 19. Juni 1935.
Reyzl,
Dr. Heller, Grünzner, Niessner, Hackenberg,
H. Müller, Chalupník, Karpíšková, Kříž, Brodecký,
Ing. Winter, Havránek, Časný, Němeček, Koutková, Beneš.