Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

1. zasedání.

Tisk 24.

Interpelace:

1. sen. Kreibicha Nedvěda a soudr. na ministra vnitra stran zacházení s emigranty.

2. sen. Krejčího, dr Karase, dr Soboty, Dytrycha a druhů na p. ministra zemědělství ve věci živelních pohrom.

3. sen. Nedvěda a soudr. ministrům vnitra a spravedlnosti ohledně mimořádné persekuce dělnického hnutí na Slovensku.

4. sen. Kotrby a druhů na p. ministra vnitra ohledně neudržitelného postupu úřadů proti mistrům pekařským v důsledku chybného výkladu vládního nař. ze dne 23. února 1934, č. 27 Sb. z. a n.

 

Překlad ad 24/1.

Interpelace

senátorů Kreibicha Nedvěda a soudr.

na ministra vnitra stran zacházení s emigranty.

Po razii, jež provedena byla dne 4. května t. r. v kuchyni emigrantů v Praze II, Žitná 10, bylo na policejním ředitelství německým emigrantům Burghartovi, Grügutschovi, Kramerovi a Weinbergsrovi vyhrožováno, že budou vydáni do Německa. Tito a další německý emigrant Piegel umístěni byli v cele policejní věznice, jejímiž jinakými poměry se tisk již opětovně zabýval, na dřevěných pryčnách bez pokrývek. Právě přibylému a řádně hlášenému německému emigrantu Walteru Schlagovi bylo vyhrožováno vypovězením do Polska. Když se proti tomu ohražoval, byl vykázán z úřední místnosti, několikráte udeřen do obličeje a kopnut do zad. Německým emigrantům, kteří dodáni byli do policejního vězení v Praze, službu konající policejní úředníci zpravidla spílali nejsprostším způsobem, který nelze opakovati. Na pražské hnanecké stanici >Fišpance< nalézá se německý emigrant Mühlbach již 4 měsíce na základě řízení o vydání. Mühlbach má podle svých údajů za sebou 18 měsíců koncentračního tábora v Dachau. Po nezdařeném pokusu o útěk byl na Fišpance strážníky zbit a po 4 týdny vězněn ve sklepě. Vypovídání německých emigrantů děje se bez ohledu na to zdali stát, k jehož hranicím se dopravují, emigranty přijímá. Tak dopraveni byli dne 9. května t. r. osobním vlakem z Wilsonova nádraží emigranti Schmidt, Frank a Ludwig a vypovězený Bloch do Gmündu na rakouskou hranici. Tam je československý policejní komisař dovedl do úřadovny rakouské kontroly pasů, kde za účelem zabránění jejich přestupu přes hranice byli sepsány jejich personálie. O tomto postupu vydal úřadující československý policejní orgán potvrzeni jen Blochovi.

V táboře emigrantů ve Mšeci zavdalo soudní vyšetřování, jež skončilo úplným osvobozením emigrantů, příčinu k zavedení těchto opatření:

Každý emigrant, jenž opouští tábor, musí si k tomu od četnického orgánu, který před táborem stále koná službu, opatřiti dovolení, jež zní na čas. Po 10. hodině večerní nesmí nikdo tábor opustiti. Každý dodavatel a návštěvník tábora musí se legitimovati a podrobiti prohlídce.

Na základě těchto událostí tážeme se pana ministra vnitra:

1. Je ministr vnitra ochoten tyto události vyšetřiti a provinilé funkcionáře přiměřeně potrestati?

2. Co zamýšlí pan ministr vnitra učiniti, aby pro budoucnost znemožnil takovéto zacházení s emigranty?

V Praze, dne 24. června 1935,

Kreibich, Nedvěd.

dr Šmeral, Popovič, Kubač, Zmrhal, Steiner, Wenderlích, Malík, Juran, Fídlík, Svoboda, Pfeiferová, Dresl.

 

24/1 (původní znění).

Interpelation

der Senatoren Kreibich, Nedvěd und Genossen an den Innenminister

wegen der Behandlulg der Emigrranten.

Nach der Razzia in der Emigrantenküche Prag II. Žitná 10, vom 4. Mai. d. J. wurde auf der Polizeidirektion den deutschen Emigranten Burghart, Grügutsch, Kramer und Weinberger mit der Auslieferung nach Deutschland gedroht. Weiter wurden dieselben und ein deutscher Emigrarit Piegel in einer Zelle des Polizeigefängnisses, dessen sonstige Zustände die Presse schon wíe:derholt beschäftigt haben, auf Holzpritschen ohne Decken untergebracht. Dem eben eingetreffenen und ordnungsgemäß gemeldeten deutschen Emigranten Walter Schlag wurde die Ausweisung nach Polen angednoht. Als er sich dagegen verwahrte, wurde er aus dem Amtsraum verwiesen, mehrmals ins Gesicht geschlagen und in den Rückem getreten, Regelmäßig wurden deutsche Emigranten, die ins Polizeigefängnis in Prag eingeliefert wurden, auf die gemeste, nicht wiederzugebende Art von den iensthabenden Polizeibeamten beschimpft, Auf der Prager Schubstation >Fišpanka< befindet sich ein deutscher Emigrant Mühlbach schon 4 Monate auf Grund eines Auslieferungsverfahrens. Mühlbach hat nach seinen Antgaben 18 Monate Konzentrationslager in Dachau hinter sich. Nach einem mißlungenen Fluchtversuche wurde er auf dgr Fi?panka von dem Wachbeamten venprügelt und auf 4 Wochen in den Keller gelegt, Die Ausweísung deutscher Emigranten vollzieht sich ohne Rücksicht darauf, ob der Staat, an dessen Gremzen sie gebracht wenden, die Emigranten aufnimmt. So wurden am 9. Mai d. J. mit dem Personenzug ab Wilsonbahnhof die Emigranten Schmidt, Frank und Ludwig und der ausgewiesene Bloch nach Gmünd an die österreichische Grenze gebrächt, Dort wurden sie von dem tschechoslovakischen Polizeikommissär auf die Amtsstelle der österreichischem Paßkontrolle gebracht, wo ihre Personalien zwecks Verhinderung ihres Grenz?bertritts aufgezeichnet wurden. ?ber diesen Vorgang Wurde nur an Bloch von den dienstuenden tschechoslovakischen Polizeiorgan eine Bestätigung erteilt.

In dem Emigrantenlager Mschetz gaben die mit der vollständigen Entlastung der Emigranten abgeschlossenem gerichtlichen Untersuchungen den Anlaß zur Einführung der folgenden Maßnahmen:

Jeder das Lager verlassewde Emignant znuß sich hiezu von dem ständig vor dem Lager diensttuenden Gendarmerieorgan eine auf Zeit lautende Erlaubnis besahaffen. Nach 10 Uhr Abends darf niemand das Lager verlassen, Jeder Lieferant und Besucher des Lagers muß sich ausweisen und einer Durchsuchung unterziehen.

Auf Grund dieser Vorkommnisse fragen wir Herrn Innenminister:

l.) Ist der Innenminister bereit, diese Vorfälle zu untersuchem und die schuldigen Funktionäre entsprechend zu bestrafen?

2.) Was gedenkt der Herr Innenminister zu tun, um eine solche Behandlung der Emigranten künftig unmöglich zu machen?

Prag, den 24./VI. 1935.

Kreibich, Nedvěd,

Dr, Šmeral, Popovič, Kubač, Zmrhal, Steiner,

Wenderlich, Malík, Juran, Fídlík, Svoboda, Pfeíferová,

Dresl.

 

24/2.

Interpelace

senátorů Krejčího, dr Karase, dr Soboty, Dytrycha a druhů

na pana ministra zemědělství ve věci živelních pohrom.

V měsíci květnu a červnu postiženy byly některé kraje prudkými povodněmi a krupobitím.

Tak v okrese Příbramském zničena byla úroda krupobitím v obcích: Velká Hraštice, Malá Hraštice, Starý Knín, Nový Knín, Mokrovraty, Lhota Záborná a Libšice a velmi poškozena úroda v obcích okolních.

V okrese milevském prudkými přívaly vod strhána byla ornice v obci Milešov a zničeny bvly cesty, dále byly poškozeny obce Černýšovice, Veselíčko, Líšnice a částečně obec Bránice.

V okresu Sedlčanském postižena byla obec Podmoky v níž zvláště osada Přední Chlum utrpěla hrozné ztráty odnesením ornice ze svahovitých polí, zanesením luk a úplným zničením cest, takže z této osady nelze se vůbec povozem nikam dostati.

V okrese Jílové byla poškozena úroda krupobitím v obci Dol. Jirčany.

V okrese Nové Město nad Met. zničena úroda v obcích: Dobřany, Deštné Šediviny, Rovné.

V okresu Uherský Brod postiženy povodní odnesením ornice obce: Strání a Březová.

V okrese Vyškovském byly krupobitím postiženy obce: Topolany - Rybniček, Křižanice, v okrese Zdouneckém obce Sližany.

V okrese Břeclav zničeny byly vinohrady v obcích: Velké Bílovice, Hrušky a Tvrdenice.

Podepsaní se táží:

1. Jest pan ministr ochoten dáti tyto škody zjistiti?

2. Jest pan ministr ochoten zaříditi, aby postiženým byla poskytnuta pomoc a to ježto jde o škody většinou rázu trvalého zničením cest a odnesením ornice nikoli poskytnutím osiva, nýbrž poskytnutím podpory v hotovosti po př. poskytnutím úvěru?

V Praze, dne 24. června 1935.

Krejčí, dr Karas, dr Sobota, Dytrych,

Novák, Msgre Roudnický, Pechanec, dr Hruban,

dr Žiška, Rýpar, Janovský,

 

24/3.

Interpelace

senátora Nedvěda a soudr.

ministrům vnitra a spravedlnosti

ohledně mimořádné persekuce dělnického

hnutí na Slovensku.

Na Slovensku bylo dělnické hnutí vždy ostřeji státním aparátem pronásledováno, než v historických zemích, ale v měsíci květnu 1935 dosažen byl rekord v persekuci. Za jediný měsíc květen bylo postaveno před soud 455 dělníků a 85 dělníků zatčeno a dáno do vazby. Uvádíme podrobně nejkřiklavější případy:

	výše pokut	vězení roky	měsíce
25 robotníků z Černého Balogu	-	8	6
45 robotníků z Polomky	7.500 Kč	15	8
17 robotníků Imrich Roth a soudruzi	10.000 Kč	5	-
12 robotníků z Leles	-	5	2
12 mladých dělníků z Košic	-	4	-
20 dělníků z Handlové	-	-	3
Imrich Roth pro řeč	-	-	7
Lietovec, mladý dělník	-	-	8
Štaudinger	-	-	8
Tohol ze Smolníku	-	-	2
Ivan ze Zvoleně	-	-	7
Lakšanský, Spišská Nová Ves	-	-	9
Štěpán Toht, Kováč a Šimonek za rozdávání letáků	-	-	8

Třicet pět osob bylo odsouzeno k trestům do dvou měsíců, úhrnem všichni 46 měsíců.

Zatčení a uvěznění jako vyšetřovanci v měsíci květnu byli:

Richter, sekretář KSČ, jenž byl v poutech odveden do Rim. Soboty, 7 robotníků z Lubelej, dělník Sokol z Lipt. Sv. Mikuláše, 34 mladorobotníků z Košic pro účastenství ve hnutí Mládeže, 5 dělníků v Levoči, jeden v Báňské Bystrici, 1 z Hronce, 4 z Rim. Soboty.

31 osob bylo zatčeno a po kratším věznění propuštěno.

Vyšetřování bylo skončeno, respektive nové žaloby v měsíci máji byly podány v těchto případech:

38 osob z Kežmaroku pro účast činnosti Levé Fronty.

66 osob z Gem. Horké a okolí pro organisování mládeže.

70 osob z Lipt. Sv. Mikuláše pro udá1osti na 1. máje roku 1934.

30 dělníků z Košic pro sbírání podpisů za propuštění Thälmanna.

42 různých individuelních případů.

Ku 150 proletářským vězňům, nacházejících se v slovenských vězení přibylo v květnu nových 75 vězňů, takže vzrostl počet vězněných na 225.

Počet soudně stíhaných, jenž činil 1.600 vzrostl na 1.746.

Zvláště soud v Levoči je znám svými drakonickými rozsudky. Kdežto ostatní soudy slovenské odsuzují dělníky pro účast v činnosti komunistické mládeže k několika týdenní vazbě byly v soudu v Levoči vyneseny rozsudky až 12 měsíců žaláře.

V jiných krajích Slovenska bývají dělníci pro sbírání příspěvků pro oběti třídního boje odsuzovány správními úřady k několika dnům vězení, ale v Levoči bylo 16. dělníků pro tentýž delikt odsouzeno ku 4 rokům žaláře.

Uvedená čísla data a skutečnosti dokazují, že na Slovensku vládne úplně mimořádná přímo fašistická persekuce dělnického hnutí.

Podepsaní se táží pánů ministrů vnitra a spravedlnosti:

1.) Souhlasí páni ministři s tímto krutým postupem úřadů politických a soudů proti dělníkům?

2.) Jsou si vědomi páni ministři toho, že takováto ostrá persekuce vyvo1ává silné pobouření mezi pracujícím lidem na Slovensku?

3.) Jsou páni ministři ochotni naříditi úřadům politickým, policejním a prokuratuře, aby od neodůvodněného pronásledování chudobného lidu bylo upuštěno?

4.) Jsou páni ministři ochotni dáti pokyn všem zmíněným úřadům, aby neporušovaly demokratická práva dělnické třídy?

5.) Jsou páni ministři ochotni postarati se o to, aby jakékoliv zbytečné pronásledování dělníků bojujících za svá práva a vyšší sociální úroveň bylo zastaveno?

V Praze, dne 25. června 1935.

Nedvěd,

Popovič, Kubač, Zmrhal, Pfeíferová, Steiner, Malík,

Juran, Fidlík, Svoboda, Dresl, Wenderlich, Mikulíček.

 

24/4.

Interpelace

senátora Kotrby a druhů

na pana ministra vnitra

ohledně neudržitelného postupu úřadů

proti mistrům pekařským v důsledku chybného výkladu

vládního nař. ze dne 23. února 1934, č. 27 Sb. z. a n.

Vládní nařízení, výše citované obsahuje v § 1 ustanovení, že politické úřady a na jich vyzvání obce jsou povinny bdíti nad tím, aby předměty a úkony potřeby nebyly bezdůvodně zdražovány.

V § 2 pak se praví, že pro správní přestupek bude potrestán (1) kdo za předměty nebo úkony potřeby vyžaduje, nebo sobě nebo jinému dává poskytnouti cenu bezdůvodně zvýšenou.

Důsledky tohoto nařízení postihly živnostníky ­ pekaře a tito stíháni jsou velmi ostrým způsobem. Příslušníkům tohoto stavu se ukládají pokuty 1.000.- Kč i více pro domnělé přestupky citovaného vládního nařízení, poněvadž prý se dopustili bezdůvodného zdražení chleba ve způsobě zvýšení jeho ceny, nebo snížení váhy. Odvolání, které pokutovaní podali si ve lhůtě nepromeškané k zemskému úřadu, jsou zamítána, čímž pokuty vcházejí v moc práva a jsou bezohledně vymáhány.

Vládní nařízení o stíhání bezdůvodného zdražení se netýká však pekařů, neboť tito nezdražili chléb bezdůvodně, nýbrž důvodně. Úřady však zaujímaly stanovisko, že chléb vůbec zdražen býti nemusí. Vedle těžkých pokut hrozeno pekařům již při prvém případě odnětím živnostenského listu bez práva odvolacího. Bezvýsledny zůstávaly protesty proti tomuto postupu a marné jest volání, aby všem příslušníkům tohoto stavu bylo přiznáno právo na existenci; zaručené každému občanu ústavními zákony republiky. A přece je jisto, že hospodářský život nesnese žádného násilí, neboť z takových počinů se dostavuje jen zkáza a rozvrat.

Úřady ulpěly na znění shora citovaného vlád. nař. a považovaly a považují všechny případy zvýšení ceny chleba za zdražení bezdůvodné, byť pekař sebe přesvědčivěji dokazoval, že chléb zdražiti musil, poněvadž pekl z dražší mouky a tento dražší nákup doložil účty mlýnů. Tyto důkazy považovány za nicotné jak úřady okresními tak i úřadem zemskými, pokuta stíhala pokutu a každé odvolání bylo zamítnuto.

Každému obviněnému z porušení zákona právní řád poskytuje možnost obhajoby a důkazů, zda je vinen či nevinen. Jen zde nepřipouští se obhajoba slyšením odborných znalců v každém jednotlivém trestním případě. Základem práva a spravedlnosti musí býti právní řád, vykládaný pro každého občana stejně, bez libovůle a jednostranného nazírání nadřízených úřadů. Ani lichevní soudy nepostupovaly vůči živnostníkům tak ostře a připustily každou obhajobu k ochraně cti občana - poplatníka.

Protestujeme jménem práva a spravedlnosti proti tomuto postupu ohledně důležité potravní živnosti, zásobující své konsumenty pečivem a chlebem, ve své jakosti prvořadým a cenově poměrně nejlevnějším ze všech potravin vůbec. Ohrazujeme se proti tomuto jednání, jež kvalifikují nutné úpravy cen chleba v každém případě jako zdražení bezdůvodné a aniž by se otázali odborných znalců o skutečných poměrech v živnosti i o tom, zda ta či ona cenová úprava chleba jest či není zdůvodněna, a zdánlivě provinilí ihned byli pokutováni velikými obnosy.

Podepsaní se táží:

1.) Jsou p. ministru vnitra tyto neudržitelné poměry známy a ví pan ministr, jak postupuje se proti výrobcům chleba?

2.) Jest pan ministr vnitra ochoten zjistiti uvedené námi skutečnosti a učiniti opatření, aby se stala nezbytná náprava?

3.) Jest pan ministr vnitra ochoten po zjištění, že vůči pokutovaným mistrům pekařským se stala křivda a nespravedlnost, naříditi, aby všechny neprávem uložené pokuty pro domnělé předražení chleba byly zrušeny?

4.) Hodlá pan ministr vnitra naříditi, aby ve všech případech, kdy se jedná o úřední řízení proti pekaři ohledně ceny chleba, byl slyšen odborný znalec z oboru pekařského, aby podal úsudek, zda chléb byl zdražen oprávněně či bezdůvodně a podle tohoto vyjádření aby pak úřad rozhodl?

V Praze, dne 25. června 1935.

Kotrba,

dr Bas, Horák, Vlk, Kianička, Pechman, Thoř,

Sláma, Sechter, Stodola, Rejmon.