Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

1. zasedání.

Tisk 31.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Budapešti dne 14. června 1935 se závěrečným protokolem z téhož dne, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25.června 1935, č. 137 Sb. z. a n.

 

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou v Budapešti dne 14. června 1935 se závěrečným protokolem z téhož dne, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. června 1935, č. 137 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Od 15. prosince 1930, kdy přestala platiti mezi Československem a Maďarskem obchodní smlouva z 31. května 1927, zůstaly všeobecné hospodářské styky mezi oběma státy smluvně neupraveny. Pouze o výměně zboží se příslušné úřady obou zemí čas od času dohodovaly.

Ježto tato opatření rázu administrativně technického, vesměs platná jen na zcela krátkou dobu, nebyla ovšem dostatečně pevným podkladem pro vzájemné hospodářské styky, bylo přikročeno ke sjednání řádné obchodní dohody, která byla podepsána v Budapešti dne 14. června 1935.

Nová dohoda je založena na zásadě nejvyšších výhod. Vztahuje se na veškeré obchodní styky a nikoliv jen na nakládání se zbožím. Články I až III týkají se osob fysických a právnických (jejich právního postavení, režim obchodních cestujících, provozování obchodů a živností atd.). Články IV, V, X a XI upravují zacházení se zbožím při dovozu, vývozu, v oboru daňovém a podmínky vzájemné výměny. V článcích VII a VIII řeší se některé otázky specielní povahy, jako jsou vyclívání některých druhů zvláště vyjmenovaných maďarských vín v Československu (tak jak tomu bylo již ve smlouvě z roku 1927) a proti tomu snížení cla na bryndzu v Maďarsku. Současně v čl. IX byla umluvena vzájemná bezcelnost pro zásilky oznámení, plakátů a brožur lázní, turistických míst, veletrhů a výstav.

V otázce nekalé soutěže došlo článkem XII k zásadní shodě o tom, že oba státy poskytnou na svém území příslušníkům druhé strany účinnou ochranu, při čemž podrobnější pro jednání této složité a obtížné otázky bylo ponecháno příštím jednáním.

Lze očekávati, že obchodní dohoda s Maďarskem bude dobrým podkladem pro rozvoj vzájemných hospodářských styků a má obzvláštní význam zejména pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, které pro velkou část přebytků některých oborů výrobních jako je dříví, dřevěné uhlí, celulosa a některé průmyslové výrobky, mají nedostatek odbytišť. Úprava hospodářských styků s Maďarskem je ovšem významnou i pro hospodářskou spolupráci zemí střední Evropy.

Rozsah vzájemného obchodu je zřejmý z těchto dat:

Hlavní předměty vývozu do Maďarska nyní jsou dříví, uhlí a koks, nerosty a průmyslové výrobky (textilie, papír, chemie, kovodělný průmysl atd.). Maďarsko vyváží do Československa hlavně vepře a sádlo, ovoce a zeleninu a luštěniny, ale též průmyslové výrobky (žárovky, gumové výrobky atd.), jejichž podíl ve vzájemném obchodě jeví vzestupnou tendenci.

Text dohody se přikládá v původním znění francouzském a v českém překladu.

V Praze, dne 28. června 1935.

Předseda vlády:

Malypetr v. r.

 

Accord de Commerce

entre la République Tchécoslovaque et

le Royaume de Hongrie.

Le Président de la République Tchécoslovaque et Son Altesse Sérénissime le Régent du Royaume de Hongrie ont résolu, afin de faciliter et de développer les relations commerciales entre la République Tchécoslovaque et le Royaume de Hongrie de conclure un Accord de Commerce et ont nommé pour leur plénipotentiaires, a savoir:

Le Président de la République Tchécoslovaque:

S. E. Monsieur Miloš Kobr,

Envoyé Extraordinaire et Ministre Plénipoténtiaire,

Son Altesse Sérénissime le Régent du Royaume de Hongrie:

S. E. Monsieur Coloman de Kánya,

Ministre Royal Hongrois des Affaires Etrangeres,

lesquels, apres s'etre communiqué leurs pleins pouvoirs respectifs, trouvés en bonne et due forme, sont convenus des articles suivants:

Article premier.

Les ressortissants, les personnes physiques et juridiques, de chacune des deux Parties Contractantes jouiront, sur le territoire de l´Autre, du traitement de la nation la plus favorisée, notamment en ce qui concerne leur situation juridique, le voyage, le séjour, l´établissement et l´exercice du commerce, de l´industrie ou de toute autre profession et tous droits et intérets en découlant, sans préjudice des lois, reglements et ordonnances du Pays.

Article II:

1. Les négociants, les fabricants et autres industriels de l´une des Parties Contractantes qui prouvent par la présentation ďune carte de légitimation industrielle, délivrée par les autorités compétentes de leur Pays, qu' ils y sont autorisés a exercer leur commerce ou leur industrie et qu' ils y acquittent les impôts et droits prévus par les lois, auront le droit, soit personnellement, soit par des voyageurs a leur service de faire des achats dans le territoire de l´autre Partie, chez des négociants ou producteurs ou dans des locaux de vente publics. Ils pourront aussi prendre des commandes, meme sur échantillons, chez les négociants ou autres personnes qui pour leur commerce ou leur industrie utilisent des marchandises analogues a celles qui sont offertes, sans etre astreints a acquitter de ce chef, un impôt ou droit spécial.

2. Les négociants et les industriels munis ďune carte de légitimation industrielle et les voyageurs de commerce a leur service auront le droit iavoir avec eux des échantillons ou modeles, mais non des marchandises.

3. Les cartes de légitimation industrielles devront etre conformes au modele figurant dans la Convention internationale pour la simplification des formalités douanieres, signée a Geneve le 3 novembre 1923.

4. Les Parties Contractantes se communiqueront réciproquement les autorités chargées de délivrer les cartes de légitimation industrielles.

5. Les négociants ou industriels (voyageurs de commerce) munis ďune carte de légitimation industrielle n' auront le droit ni de conclure des affaires ni ď y intervenir pour autrui que pour les négociants ou industriels dénommés dans la carte de légitimation. Ils ne pourront recueillir des commandes et faire des achats qu' en voyageant.

6. En ce qui concerne les formalités de tout genre auxquelles ces négociants ou industriels (voyageurs de commerce) sont soumis dans les territoires des Parties Contractantes, les deux Parties se garantissent un traitement aussi favorable que celui qui est ou sera accordé a une autre nation quelconque.

Article III.

1. Les ressortissants de chacune des Parties Contractantes, ainsi que les sociétés commerciales et industrielles et autres associations du meme genre, n' auront a payer pour l´exercice de leur commerce et de leur industrie dans le territoire de l´autre Partie, des impôts, taxes ou droits autres ou plus élevés que ceux perçus des nationaux.

2. Lors de l´imposition des droits de toute sorte au commerce et a l´industrie, l´origine des marchandises, utilisées dans ces entreprises, en soi-meme n' entraînera pas une imposition plus onéreuse.

Article IV.

Les marchandises, produits naturels ou fabriqués, originaires de l´une des Parties Contractantes, ne seront pas soumis a leur importation dans le territoire de l´autre Partie, a un traitement autre ou moins favorable que celui accordé a un autre pays quelconque et notamment, ils ne seront pas assujettis a des droits ou taxes - y compris toutes les taxes supplémentaires et surtaxes - autres ou plus élevés que ceux qui sont perçus sur les memes produits ou marchandises i un autre pays quelconque.

Article V.

Les marchandises, produits naturels ou fabriqués, originaires de l´une des Parties Contractantes, destinés a etre exportés sur le territoire de l´autre Partie, ne seront pas grevés des droits de douane, taxes et formalités douanieres moins favorables que ceux appliqués a l´exportation des memes objets dans le pays le plus favorisé a cet égard.

Article VI.

Le traitement de la nation la plus favorisée prévu aux articles précédents ne comprendra pas:

1. Les privileges accordés par l´une des Parties Contractantes, pour faciliter le trafic de frontiere avec les pays limitrophes.

2. Les droits et privileges résultant i une union douaniere.

3. Les droits et privileges accordés, par l´une des Parties Contractantes a des Etats tiers, dans des conventions plurilatérales auxquelles l´autre Partie ne participerait pas, et si ces droits et privileges sont stipulés dans des conventions plurilatérales conclues sous les auspices de la Société des Nations ou enregistrées par elle et ouvertes a l´adhésion de tous les Etats. Toutefois, le bénéfice des droits ou privileges envisagés pourra etre revendiqué par la Partie Contractante intéressée, si lesdits droits ou privileges sont stipulés également dans des conventions autres que les conventions collectives répondant aux conditions ci-dessus ou encore si la Partie qui en réclame la jouissance est disposée a accorder la réciprocité de traitement.

Article VII.

Les vins (ex numéro 109 du tarif douanier tchécoslovaque) ď origine et de provenance hongroises des régions viticoles de Sopron, Neszmély, Buda-Sashegy, Mór, Somlyó, Badacsony, Balantonvidék, Somogy-Zala, Szekszárd, Villány-Pécs, Pest-Nógrad, Gyôngvös-Visonta, Eger, Miskolcz-Abauj, Tokaj-Hegyálja, Alföld, Nyirség accompagnés ď un certificat ď origine délivré par l´autorité hongroise compétente, jouiront a, leur importation dans la République Tchécoslovaque des taux de droits suivants:

Importés en tonneaux couronnes tchécoslovaques 210 pour 100 kilos, en bouteilles couronnes tchécoslovaques 420 pour 100 kilos.

Article VIII.

Fromage de Liptov (bryndza) (numéro 22 du tarif douanier hongrois) jouira a l´importation en Hongrie du taux de droits de 10 couronnes or.

Article IX.

Pour faciliter le trafic touristique et balnéaire réciproque les deux Parties Contractantes conviennent ďappliquer les dispositions suivantes:

1. Remarque aux Nos. 298, 299 et 300 du tarif douanier tchécoslovaque: Les annonces, affiches et brochures, recommandant la visite des lieux touristiques ou balnéaires hongrois ou faisant de la propagande en général pour le trafic des voyageurs (étrangers) en Hongrie seront dédouanés, sans égard a l´étendue de la partie i annonces, en franchise de douane, i apres le No. 647 du tarif douanier tchécoslovaque.

2. Remarque au No. 533 du tarif douanier hongrois: Les annonces, affiches et brochures, recommandant la visite des lieux touristiques ou balnéaires tchécoslovaques ou faisant de la propagande en général pour le trafic des voyageurs (étrangers) en Tchécoslovaquie seront dédouanés, sans égard a l´étendue de la partie ď annonces, en franchise de douane.

Article X.

Des droits intérieurs, perçus pour le compte de qui que ce soit, qui grevent ou greveront la production, la fabrication ou la consommation i un article dans le territoire de l´une des Parties Contractantes, ne pourront pas frapper sous aucun motif les produits de l´autre partié ď une maniere plus forte ou plus génante que les produits nationaux de la méme espéce ou ceux originaires ď un autre pays.

Article XI.

Les conditions réglant l´échange des marchandises entre les deux Parties Contractantes seront fixées ď un commun accord pax les autorités compétentes.

Article XII.

Chacune des Parties Contractantes assurera aux ressortissants de l´autre Partie Contractante sur son territoire la meme protection contre la concurrence déloyale qu' a ses propres nationaux.

Les Parties Contractantes s' entendront aussitót que faire se pourra sur les dispositions plus détaillées a ce sujet.

Article XIII.

Le présent Accord sera ratifié et les instruments de ratifications en seront échangés a Praha aussitót que fairé se pourra.

Il entrera en vigueur quinze jours apres l´échange des ratifications.

Toutefois, les deux Gouvernements pourront s' entendre pour sa mise en vigueur provisoire meme avant la ratification.

Le présent Accord restera en vigueur aussi lonbtemps qu' il ne sera pas dénoncé par l´une des deux Parties Contractantes; la dénonciation produira ses effets trois mois apres la date de sa notification.

En foi de quoi les Plénipotentiares respectifs ont signé le présent Accord et y ont apposé leurs cachets.

Fait en double expédition á Budapest, le 14 juin 1935.

L. S. MILOŠ KOBR m. p.

L. S. COLOMAN DE KANYA m. p.

(Překlad.)

Obchodní dohoda

mezi republikou Československou a královstvím Maďarským.

President republiky Československé a Jeho Výsost Nejjasnější Správce království Maďarského rozhodli se uzavříti dohodu za účelem usnadnění a rozvoje obchodních styků mezi republikou Československou a Maďarským královstvím a jmenovali svými plnomocníky:

President republiky Československé:

J. E. pana Miloše Kobra,

zplnomocněného ministra a mimořádného vyslance,

Jeho Výsost Nejjasnější Správce království Maďarského:

J. E. pana Kolomana de Kánya,

královského maďarského ministra zahraničních věcí,

kteří shledavše své moci v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek I.

Příslušníci, osoby fysické i právnické, jedné smluvní strany budou požívati na území druhé nejvyšších výhod, zejména pokud jde o jejich právní postavení, cestování, pobyt, nastupování a provozování obchodu, živnosti a jakéhokoli jiného zaměstnání, veškerá práva a zájmy z toho plynoucí, bez újmy zákonů, předpisů a nařízení platných v zemi.

Článek II.

1. Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné smluvní strany, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati obchod nebo živnost a že tam platí zákonité daně a dávky, budou míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách, na území druhé smluvní strany nakupovati zboží u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Rovněž budou moci přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků nebo jiných osob, které pro svůj obchod nebo živnost používají zboží podobného tomu, jež se nabízí, aniž za to musí platiti nějakou zvláštní daň nebo dávku.

2. Obchodníci a živnostníci, kteří mají živnostenskou legitimaci, a obchodní cestující, kteří jsou v jejich službách, smějí sice bráti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.

3. Živnostenské legitimace musejí souhlasiti se vzorem uvedeným v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

4. Smluvní strany sdělí si navzájem, které úřady jsou zmocněny k vydávání živnostenských legitimací.

5. Obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), kteří mají živnostenskou legitimaci, nebudou míti práva ani uzavírati obchody ani je zprostředkovati pro jiné obchodníky a živnostníky než vyjmenované v živnostenské legitimaci. Smějí, jen cestujíce, vyhledávati zakázky a nakupovati zboží.

6. Pokud jde o formality všeho druhu, kterým jsou podřízeni tito obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), zabezpečují si obě strany nakládání stejně příznivé jako nakládání, jež jest nebo bude přiznáno kterémukoliv státu.

Článek III.

1. Příslušníci obou smluvních stran, včetně obchodních společností a jiných sdružení téhož druhu, nebudou platiti za provozování obchodu nebo živnosti v území druhé strany žádné jiné nebo vyšší daně, dávky nebo poplatky, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků.

2. Při vyměřování dávek všeho druhu z obchodu a živnosti nebude míti původ zboží, jehož se používá v těchto podnicích, sám o sobě za následek nepříznivější vyměřování.

Článek IV.

Zboží, zemské plodiny a průmyslové výrobky pocházející z jedné smluvní strany nebudou podléhati při dovozu na území druhé strany jinému nebo nepříznivějšímu nakládání než jaké bylo přiznáno kterékoli jiné zemi, a zejména nebudou podrobeny ani vyšším ani jiným clům nebo dávkám, včetně všech vedlejších poplatků a přirážek než oněm, které se vybírají ze stejných výrobků nebo zboží kterékoli jiné země.

Článek V.

Zboží, zemské plodiny a průmyslové výrobky, pocházející z jednoho z obou států, určené k vývozu na území druhého z nich, nebudou zatíženy cly, poplatky a celními formalitami nepříznivějšími než jaké platí při vývozu stejných předmětů do země požívající v tomto ohledu nejvyšších výhod.

Článek VI.

Nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách stanovené v předchozích článcích, nebude zahrnovati:

1. Výsady přiznané jednou ze smluvních stran, aby byl usnadněn pohraniční styk se sousedními státy.

2. Práva a výsady plynoucí z celní unie.

3. Práva a výsady, přiznané některou ze smluvních stran třetím státům ve vícestranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva a výsady byly sjednány ve vícestranných úmluvách, sjednaných pod záštitou Společnosti národů nebo touto zaznamenaných a ke kterým jest každému státu volno přistoupiti. Nicméně může dotčená smluvní strana požadovati účast na těchto právech a výsadách, jestliže tato práva a výsady byly sjednány též v jiných úmluvách než vícestranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám, nebo také jestliže strana, která požaduje, aby jich byla též účastna, jest ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání.

Článek VII.

Vína (ex číslo 109 československého celního sazebníku) maďarského původu z vinných krajů Sopron, Neszmély, Buda-Sashegy, Môr, Somlyó, Badacsony, Balatonvidék, Somiogy-Zala. Szekszárd, Villány-Pécs, Pest-Nograd, Gyöngyös-Visonta, Eger, Miskolcz-Abauj, Tokaj-Hegyalja, Alföld, Nyirség a přicházející z Maďarska, jsou-li doprovázena osvědčením o svém původu, vydaným maďarským úřadem k tomu oprávněným, budou vyclívána při dovozu do republiky Českoslovénské takto:

dovážená v sudech 210 československých korun za 100 kg, v lahvích 420 československých korun za 100 kg.

Článek VIII.

Liptavský tvaroh (bryndza) (číslo 22 maďarského celního sazebníku) bude vyclíván při dovozu do Maďarska clem 10 zlatých korun.

Článek IX.

V zájmu usnadnění vzájemného ruchu turistického a lázeňského smluvní strany jsou shodny postupovati takto:

1. Poznámka k sazebním číslům 298, 299 a 300 československého celního sazebníku: Oznámení, plakáty a brožury, doporučující návštěvu maďarských turistických míst, lázní, nebo propagující cizinecký ruch v Maďarsku vůbec, projednávají se bez ohledu na rozsah anonční části beze cla podle sazebního čísla 647.

2. Poznámka k číslu 533 maďarského celního sazebníku: Oznámení, plakáty a brožury, doporučující návštěvu československých turistických míst, lázní, nebo propagující cizinecký ruch v Československu vůbec projednávají se bez ohledu na rozsah anonční části beze cla.

Článek X.

Vnitřní dávky vybírané na území jedné smluvní strany na účet kohokoliv, které zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, úpravu nebo spotřebu nějakého zboží, nesmějí postihnouti výrobky druhé strany z jakéhokoli důvodu více nebo nepříznivěji než stejné výrobky domácí nebo některé jiné země.

Článek XI.

Podmínky upravující výměnu zboží mezi smluvními stranami budou stanoveny ve vzájemné dohodě příslušnými úřady.

Článek XII.

Obě smluvní strany zabezpečí na svém území příslušníkům druhé strany stejnou ochranu proti nekalé soutěži jako vlastním příslušníkům.

Smluvní strany se co nejdříve dohodnou v tomto směru o podrobnějších ustanoveních.

 

Článek XIII.

Tato dohoda bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve v Praze.

Vstoupí v platnost patnáct dní po výměně ratifikačních listin.

Obě vlády mohou se však dohodnouti o jejím prozatímním uvedení v platnost ještě před ratifikací.

Tato dohoda zůstane v platnosti tak dlouho, dokud nebude vypovězena jednou smluvní stranou; výpověď bude účinkovati po třech měsících od doby učiněného oznámení.

Čemuž na vědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přitiskli své pečetě.

Dáno dvojmo v Budapešti dne 14. června 1935.

L. S. MILOŠ KOBR v. r.

L. S KOLOMAN DE KÄNYA v. r.

Protocole Final

a 3Accord de Commerce entre la République

Tchécoslovaque et le Royaume de Hongrie.

Au moment de la signature de l´Accord de Commerce entre le Royaume de Hongrie et la République Tchécoslovaque, signé a la date de ce jour, les Plénipotentiaires soussignés ont fait les déclarations suivantes qui formeront partie intégrante de l´Accord meme:

A l´article premier.

Il est entendu que les ressortissants de l´une des Parties Contractantes exerçant au moment de la mise en vigueur du présent Accord, sur le territoire de l´autre Partie, le commerce ou l´industrie, jouiront, en ce qui concerne ces exercices, du meme traitement que les nationaux, sans préjudice toutefois des lois, reglements et ordonnances du Pays.

A l´article II.

Ne seront pas considérés comme impôóts spéciaux ou taxes spéciales, rentrant sous les dispositions de ľalinéa 1 de ľarticle II, l´impót sur le chiffre ďaffaires et la taxe de luxe, en tant qu'ils ne greveront pas les ressortissants de l´autre Partie Contractante ďune maniere plus forte que les nationaux.

A l´article IV.

Le salami dit hongrois ne sera pas soumis lors de l´importation en Tchécoslovaquie aux droits et taxes plus élevés que les salamis dits de Petrinje ou de Sibiu.

A l´article Vl.

Il est entendu que la clause de la nation la plus favorisée ne s'applique pas aux conventions spéciales qui sont ou seront conclues a 3avenir, par 3une des Parties Contractantes avec une tierce Puissance, concernant le reglement réciproque de 3imposition directe: Toutefois, les ressortissants de ľune des Parties Contractantes ne seront pas soumis, en matiere des contribütions directes, dans le terrítoire de ľautre Partie, a un traitement moins favorable que les nationaux, y domiciliés.

A l´article VII.

Lors de l´importation dans la République Tchécoslovaque les envois de vins hongrois doivent etre accompagnés, outre le certificat iorigine, aussi ďune attestation ďanalyse.

Les autorités suivantes sont autorisées a délivrer les certificats iorigine:

1. toutes les inspections de district vinicoles Royales hongroises (Magyar királyi szőlészeti és borászati kerületi felügyelőségek),

2. les Chambres de commerce et ďindustrie (Kereskedelmi és iparkamara),

3. les Chambres ďagriculture (Mezőgazda­ sági kamara).

Ľinstitut ampelologique Royal hongrois a Budapest (Magyar Királyi szolo és borgazdasági központi kisérleti állomás) est autorisé a délivrer les attestations ďanalyse.

Ľattestation ďanalyse contiendra notamment:

le poids spécifique,

les degrés ďalcool,

le contenu de tous les acides,

le contenu des acides volatils,

le contenu ďextrait,

le contenu de sucre,

le contenu ďextrait sans sucre,

le contenu de cendres (matieres minérales).

Il sera indiqué dans ľattestation ďanalyse que ľanalyse se rapporte au meme envoi de vin a l´égard duquel le certificat iorigine en question a été établi.

Le droit des autorités tchécoslovaques a vérifier les analyses des vins importés n'est pas atteint.

A ľarticle IX.

Il est entendu que la franchise de douane sera appliquée également a des annonces, affiches, prospectus et catalogues des foires iéchantillons et des expositions des deux Pays.

Fait a Budapest, en double expédition, le 14 juin 1935.

MILOŠ KOBR m. p.

COLOMAN DE KÁNYA m. p.

 

(Překlad. )

Závěrečný protokol

k obchodní dohodě mezi republikou Československou

a královstvím Maďarským.

Přistupujíce k podpisu dohody uzavřené dnešního dne mezi republikou Československou a Maďarským královstvím, podepsaní plnomocníci učinili tato prohlášení, která budou tvořiti nedílnou součást dohody samé:

K článku 1.

Jest shoda v tom, že - bez újmy zákonů, předpisů a nařízení platných v zemi - bude s příslušníky jedné smluvní strany, kteří v okamžiku vstupu v platnost této dohody provozují na území druhé strany obchod nebo živnost, nakládáno stejně jako s vlastními příslušníky.

K článku II.

Daň z obratu a přepychová daň nepokládají se za daně nebo dávky spadající pod ustanovení odstavce 1 článku II, pokud nezatěžují příslušníků druhé smluvní strany více než vlastní příslušníky.

K článku IV.

Salám t. zv. uherský nebude zatížen při dovozu do Československa cly a poplatky vyššími než salámy t. zv. petrinjský nebo sibiňský.

K článku VI.

Jest shoda v tom, že doložka o nejvyšších výhodách se nevztahuje na zvláštní úmluvy, které uzavřela nebo v budoucnosti uzavře jedna smluvní strana s třetí mocností o vzájemné úpravě přímého zdanění. S příslušníky jedné smluvní strany v území druhé strany nesmí se však nakládati ve věcech přímého zdanění nepříznivěji než s vlastními příslušníky tam bydlícími.

K článku VII.

Zásilky maďarských vín musejí při dovozu do republiky Československé býti doprovázeny nejen osvědčením původu, nýbrž i nálezem o rozboru.

Osvědčení původu jsou oprávněny vydávati tyto úřady:

1. všechny královské maďarské obvodové vinařské inspektoráty (Magyar királyi szőlészeti és borászati kerületi felügyelőségek);

2. obchodní a průmyslové komory (Kereskedelmi és iparkamara);

3. zemědělské komory (Mezőgazdasági kamara).

Nálezy o rozboru je oprávněn vydávati královský maďarský ústav ampelologický v Budapešti (Magyar királyi szőlő és borgazdasági központi kisérleti állomás).

Nálezy o rozboru budou obzvláště obsahovati:

specifickou váhu,

alkoholovou stupňovitost,

obsah všech kyselin,

obsah těkavých kyselin,

obsah extraktu (výtažku),

obsah cukru,

obsah extraktu (výtažku) bez cukru,

obsah popele (nerostných látek).

V náleze o rozboru bude udáno, že rozbor se týká téže vinné zásilky, pro niž bylo vydáno příslušné osvědčení původu.

Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti rozbory dovážených vín.

K článku IX.

Jest shoda v tom, že oznámení, plakáty a brožury vzorkových veletrhů a výstav obou zemí budou rovněž projednávány beze cla.

Dáno dvojmo v Budapešti dne 14. června 1935.

MILOŠ KOBR v. r.

KOLOMAN DE KÁNYA v. r.