Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

1. zasedání.

Tisk 38.

1. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. ohledně protizákonného postupu komisaře Jedličky od okresního hejtmanství v Jičíně při voličské schůzi dne 8.května v Jičíně (tisk 14/2).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Jurana a soudr. v záležitosti surového útoku četníků proti shromáždění lidu dne 28. května večer ve Velkém Meziříčí (tisk 14/4).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. ohledné protizákonného postupu policejního komisaře Smetany na veřejné schůzi lidu (tisk 14/3).

4. ministra vnitra na interpelaci sen. Reyzla a soudr. stran výnosu okresního úřadu v České Lípě ve věci oslavy 1. máje v České Lípě (tisk 14/5).

5. ministra zemědělství na interpelaci sen. Kříže a soudr. ve věci protežování politického stranictví ve správě státních statků a lesů v Třeboni (tisk 14/1).

K voličské schůzi pořádané organisací komunistické strany Československa v Jičíně dne 8. května 1935 nebyl vyslán úřední zástupce. Vrchní komisař politické správy dr Jedlička byl pověřen okresním úřadem v Jičíně tím, aby poblíže místnosti, kde se schůze konala, dbal toho, aby nedošlo k porušení klidu a veřejného pořádku, jak to ukládá politickým úřadům zákon o organisaci politické správy.

Jestliže tento zástupce úřadu dal řečníka na schůzi pouze upozorniti na nezákonnost jeho výroků slyšených i mimo místnost, v níž se schůze konala, nelze v tom spatřovati nějakou nezákonnost ani v tom, učinil-li potřebná bezpečnostní opatření pro odchod účastníků ze schůze. Pokud jde o postup dr Jedličky po skončení schůze, jmenovitě o jeho domnělé výroky vůči řečníku senátoru Nedvědovi, bylo vyšetřeno, že vrchní komisař Jedlička neužil výroků,,Nepleťte se do úředního úkonu a jděte ven!", "Jděte ven, nebo Vás nechám zavřít!" Výroky dra Jedličky, kterými vyzýval k rozchodu a odmítal vměšování se do úředního úkonu, platily jednotlivým účastníkům schůze, kteří neuposlechli opětovné výzvy k rozchodu, resp. odchodu a pokřikovali.

Vzhledem k tomu co uvedeno, neshledávám důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze, dne 10. září 1935.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Komunistická strana připravovala na den 28. května 1935 důvěrnou schůzi lidu ve Velkém Meziříčí. Poněvadž schůze nemohla býti konána v určené místnosti, byly přicházejícím účastníkům vydány pořadatelstvem pokyny, aby se shromáždili v předměstí Františkově, odkud bude uspořádán veřejný demonstrační průvod. Tím způsobem podařilo se shromážditi asi 800-1000 osob, které po 21. hodině nastoupily pochod z Františkova do vnitřního města. Tento nedovolený průvod byl ještě před příchodem do města zadržen četnickým kordonem a vyzván několikráte zástupcem politického úřadu i velitelem kordonu, aby se rozešel. Poněvadž zákonných výzev nebylo dbáno a dav se chystal k násilnostem, zakročilo četnictvo a s použitím obušků demonstranty rozehnalo.

Zakročení četnictva odpovídalo dané situaci a bylo provedeno v mezích služebních předpisů. Zpolíčkování Josefa Dvořáka, Josefa Bartůňka a Josefa Žáka nebylo prokázáno. Rovněž nebylo prokázáno, že četnictvo použilo proti některým demonstrantům pažeb pušek. Pokud jde o Aloisa Rymeše, nepotvrdil jmenovaný tvrzení v interpelaci obsažená, naopak prohlásil, že na četnickou stanici vůbec předvolán nebyl.

Podotýká se, že při shluknutí jest každý podle zákona povinen uposlechnouti výzvy stráže. Osoby, které tak neučiní, nemohou si proto stěžovati, jestliže při zakročení bezpečnostních orgánů byly nějak postiženy, bez ohledu na to, braly-li na shluknutí podíl jako přímí účastníci nebo jako diváci.

Vzhledem k výše uvedenému nemám z podnětu této interpelace důvodu k nějakému dalšímu opatření.

V Praze, dne 10. září 1935.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Jak bylo zjištěno, nevyhrožoval intervenující úředník rozpuštěním schůze, nýbrž tázal se pouze předsedajícího, když tento ohlásil čtení resoluce, zda bude po přečtení resoluce ve schůzi pokračováno, resp. zda jest ke slovu přihlášen další referent, a nečinil námitek proti tomu, aby po schválení resoluce bylo k programu dále referováno.

Když se pak senátor Nedvěd ohražoval proti tomu, že policejní úředník protizákonně nařizuje, aby schůze byla po přečtení resoluce skončena, odpověděl, že se řečník mýlí, že něco podobného nenařizoval; při tom jej upozornil, že intervenující úředník má ve schůzi co jednati pouze s předsedajícím schůze, nikoliv s řečníkem.

Předseda schůze, byv v této věci slyšen u policejního ředitelství v Praze, uvedený obsah rozhovoru potvrdil.

Vzhledem k tomu, co uvedeno, neshledávám důvodu k nějakému opatření z podnětu interpelace.

V Praze, dne 17. září 1935.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

ministra vnitra

Pořadatelé oslavy 1. máje v České Lípě nepodali z výměru okresního úřadu v České Lípě, jímž byly stanoveny podmínky pro pořádání této oslavy, odvolání, ani si jinak nestěžovali, takže nemohl býti postup okresního úřadu nadřízeným úřadem přezkoušen.

Okresní úřad však přes původní zákaz standarty nesení její připustil.

Okresní úřad byl upozorněn, že nebylo důvodu zmíněnou standartu zakazovati.

V Praze, dne 19. září 1935.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Die Veranstalter der 1. Mai-Feier in Böhm. Leipa haben gegen den Bescheid der Bezirksbehörde in Böhm Leipa, mit welchem die Bedingungen für die Veranstaltung dieser Feier festgesetzt wurden, weder Berufung noch sonstige Beschwerden eingebracht, so daß der Vorgang der Bezirksbehörde durch die vorgesetzte Behörde nicht überprüft werden konnte.

Die Bezirksbehörde hat jedoch trotz dem ursprünglichen Verbote der Standarte das Tragen derselben zugelassen.

Die Bezirksbehörde wurde aufmerksam gemacht, daß ein Grund für das Verbot der erwähnten Standarte nicht vorlag.

Prag, am 19. September 1935.

Der Minister des Innern:

Dr. Černý m. p.

Ve věci vytýkaného protežování politického stranictví ve správě státních lesů a statků v Třeboni bylo konaným šetřením zjištěno, že zaměstnanci správy státních lesů v Třeboni nevykonávali vliv ani nevyvíjeli tlak na osoby stojící mimo podnik "Státní lesy a statky" tím způsobem, že by zneužívali svého úředního postavení k tomu, aby vyřízení žádostí těchto osob činili odvislým od jejich politické příslušnosti, resp. od zákroku činovníků politických stran ve prospěch žadatelů.

Obecní úřad v Suchdole předložil žádost o příděl pařezů pro 25 občanů, aniž o tom byli ostatní občané této obce vyrozuměni. Protože pařezů z doby polomové, o které občané žádali, byl ve státním polesí Hrdlořezy nedostatek a předpokládalo se právem, že i ostatní občané obce budou na příděl pařezů reflektovati, vyrozuměla správa státních lesů v Nových Hradech obecní úřad v Suchdole, že s přídělem pařezů bude jako levné palivo přidělováno v prvé řadě dřevo z výseků rozložitých sosen v mladých porostech, kde sosna smrk utlačuje a ku kterémuž přídělu bude vykázáno po dvou prostorných metrech vyvrácených pařezů, při čemž byly vyžádány seznamy všech osob, které určitě na příděl reflektují.

Na toto vyrozumění správou státních lesů přihlásilo se u polesí Hrdlořezy nejenom 25 občanů, za které podal žádost obecní úřad v Suchdole, nýbrž i dalších 72 občanů, kteří podali svou žádost prostřednictvím místní organisace republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu v Suchdole.

Aby se předešlo nedorozumění ohledně jakosti pařezů, vzdálenosti míst výroby a pod., ze kterýchžto důvodů docházelo vždy ke konfliktům, bylo přiděleno 25 uchazečů, jichž žádost byla předložena prostřednictvím obecního úřadu v Suchdole, do lesního ochranného okresu "Podblatky" a ostatních 72 uchazečů z poloviny do les. ochran. okresu "Hrdlořezy" a les. ochran. okresu "Tři Facky", kde jest vedoucím polesí nadhajný Rudolf Vonka. Tomuto zaměstnanci přihlásilo se několik osob o vykázání přídělu pařezů, které nebyly v seznamech uvedeny, pročež je Vonka odkázal z části přímo na vedoucího polesí nadlesního A. Zwierzinu a z části, protože v jeho služebním obvodu měli pařezy přiděleny pouze členové republikánské strany, na učitele Soudka ze Suchdola v domnění, že Soudek zájmy těchto občanů zastupuje.

Všem osobám, které se dodatečně přihlásily, byly pařezy přiděleny bez ohledu na jejich politickou příslušnost, i když tyto osoby nebyly pojaty do původních seznamů uchazečů.

Pokud se týče stížnosti obecního úřadu v Dol. Lhotě do prodeje travin v rybníku Blatci občanům z Příbraze, jeví se tato záležitost následovně:

Užitek travin tohoto roku odprodán byl na žádost občanů z Příbraze z důvodu loňského katastrofálního sucha a tím vzniklého velkého nedostatku píce. Proto nemohli také pachtýři čekati na dobu normálních prodejů travin, ale hned jakmile v rybníce něco travin narostlo, ucházeli se o koupi. Prodej travin v rybníku Blatci nemohl se tentokráte díti na dílky, jak jest obvyklým postupem, nýbrž v celku z těchto důvodů:

1. Rybník Blatec se letnil a také oséval ovsema směskou pro potřebu státního dvora Terezského. Na jaře pak při mokrém a rozbředlém dnu rybničném nemohlo se věděti, jak daleko do okraje sahati bude zásev a zda z té či oné strany okrajku rybničního zbude více či méně pro užitek travin.

2. Dno rybniční se vápnilo, nižší části a tůňky se desinfikovaly.

3. Na rybníce prováděly se meliorace při příležitosti letnění, t. j. zřizovaly se odvodňovací příkopy, vyváželo loviště, planýrovalo dno atd.

Proto provedl se odprodej v celku, neboť byla obava, že uvedenými zásahy poškozena i zničena bude travina i na jednotlivých dílcích, které se dříve dražívaly, což zavdalo by příčinu k nedorozumění a sporům, kdežto při celkovém prodeji bylo dohodnuto, že jen traviny, ať jsou na kterémkoliv místě patří kupcům, avšak jen na místech, která nebudou státní správou oseta anebo nebude na nich se prováděti meliorace.

Mimo to prohlásili kupci, že v případě, že by někteří občané z Dol. Lhoty si některé části přáli, jim je sousedskou dohodou odstoupí. Obec Dol. Lhota nebyla nijak poškozena, neboť zbyly ještě jiné přilehlé rybníky k disposici a to Lasenice Velká, Lasenice stav a Paseka, kde měli možnost potřebnou píci si zakoupiti.

V Praze, dne 27. září 1935.

Ministr zemědělství:

Dr. Hodža v. r.