V školní obci, na jejímž území jest újezdní měšťanská škola, zřídí se na místě dosavadní místní školní rady správní orgán společný pro školní obec i pro školní újezd, nazvaný "újezdní školní rada".

(1) Újezdní školní rada se skládá:

a) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školní obce,

b) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního újezdu,

c) ze zástupců školní obce,

d) ze zástupců školního újezdu.

(2) Újezdní školní rada člení se ve dva odbory:

1. v odbor pro věci školní obce,

2. v odbor pro věci školního újezdu.

(3) Členy prvého odboru jsou zástupci, uvedení v odst. 1, písm. a) a c), členy druhého odboru zástupci, uvedení v odst. 1, písm. b) a d).

(1) Újezdní školní rada koná jednak schůze odborů, jednak schůze plenární.

(2) Prvému odboru přísluší usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výhradně jen škol, náležejících do působnosti školní obce, a práv, povinností a zájmů školní obce. Druhému odboru náleží usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výhradně jen újezdních měšťanských škol, a práv, povinností a zájmů školního újezdu. Do působnosti druhého odboru nenáleží však povinnost sdělávati soupis školní mládeže a vésti školní matriku, která zůstává vyhrazena, i pokud jde o žáky újezdní měšťanské školy, orgánům té školní obce, na jejímž území žáci bydlí.

(3) Plenární schůzi újezdní školní rady přísluší voliti předsedu a jeho náměstka a jednati a usnášeti se o věcech, společných všem školám; které náležejí jinak do působnosti jednotlivých odborů. Vysloví-li se však většina přítomných členů některého odboru proti tomu, aby se plenární schůze usnášela o některé společné věci, musí býti rozhodnutí o ní odkázáno oběma odborům v oboru jejich samostatné působnosti. Vzniknou-li spory mezi odbory, je předseda nebo jeho náměstek povinen předložiti věc do tří dnů k rozhodnutí nadřízenému okresnímu školnímu úřadu.

Předseda újezdní školní rady nebo jeho náměstek předsedá v plenárních i odborových schůzích a vykonává platná usnesení.

Ostatně platí o újezdních školních radách nebo jejich odborech obdobně §§ 19 až 21 a 23 až 32 zák. č.,292/1920 Sb. z. a n. Vládním nařízením lze tyto předpisy přizpůsobiti ustanovením § § 12 až 14.

(1) O hospodaření školních újezdů a o sestavování a stanovení jejich školních rozpočtů a účtů platí obdobně všechna ustanovení, platná v těchto věcech pro školní obce, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.

(2) Obce přiškolené zcela nebo zčásti (§ 8) uhrazují jednu třetinu nákladu na zřízení a vydržování újezdní měšťanské školy podle obdoby ustanovení, platných v té které zemi, o úhradě nákladu na školy obecné, druhou třetinu tohoto nákladu uhrazuje okres, ve kterém měšťanská škola je zřízena nebo se zřídí, a třetí třetinu ta která země. Stejným způsobem buďte hrazeny výlohy, vzniklé školnímu újezdu na základě tohoto zákona.

(3) Správa újezdního školního fondu, který se zřídí ve školních újezdech na území bývalého Slezska podle § 38, odst.1 zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slez. z. z., týkajícího se zřizování, návštěvy a vydržování veřejných škol obecných, přejde na újezdní školní radu.

(1) Na školní újezd (újezdní školní fond) přecházejí všecka práva i všecky závazky, které příslušely dosud školní obci (místnímu školnímu fondu) z jejího dosavadního právního poměru k měšťanské škole, jež podle § 8 přejde z působnosti školní obce do působnosti školního újezdu.

(2) Právní závazky třetích osob (jednotlivců, korporací, nadání, fondů) přispívati na potřeby měšťanské školy zůstávají v platnosti i po jejím přechodu do působnosti školního újezdu. Zavázala-li se před účinností tohoto zákona jedna nebo několik z přiškolených obcí místních, že ponesou náklad na zřízení a vydržování měšťanské školy zcela nebo z větší části, než jak bylo jejích povinností podle zákona, bude se nadále díti rozvrh nákladů na přiškolené obce podle ustanovení § 16, odst. 2.

(1) Podrobné provedení úpravy majetkových práv a povinností mezi jednotlivými školními obcemi a školními újezdy podle § 17 zůstavuje se především dohodě jejich zastupitelských sborů. Úmluvu o dohodě předložiti jest zastupitelstvům všech obcí, jejichž území náleží zcela nebo zčásti jednak k území školní obce, jednak k území školního újezdu. Nepodají-li obce do 30 dnů ode dne, kdy byla úmluva o dohodě dodána obecnímu úřadu, proti ní námitky, nabývá mocí práva. Byly-li podány námitky, rozhodne o nich v první instanci okresní školní úřad vyslechna příslušné okresní výbory.

(2) Nedojde-li k dohodě zúčastněných stran (odst. 1, věta 1.) do 3 měsíců ode dne, kdy je k tomu vyzval okresní školní úřad, nadřízený příslušné újezdní měšťanské škole, upraví se jejich vzájemná práva a povinnosti rozhodnutím zemské školní rady, jež je povinna vyslechnouti před rozhodnutím zastupitelstva obcí a příslušné okresní výbory. Nedojde-li jejich vyjádření do 60 dnů ode dne, kdy jim bylo vyzvání doručeno, rozhodne zemská školní rada bez tohoto vyjádření, hledíc k ustanovením tohoto zákona.

Veřejné měšťanské škole, která přejde do působnosti školního újezdu, buďte ponechány nadále školní budovy, místnosti i pozemky s příslušenstvím a veškeré vnitřní zařízení školy (nábytek, nářadí, vyučovací a učebné pomůcky, knihovny atp. ), kterých užívala, než přešla do působnosti školního újezdu, při čemž školní újezd vstoupí v příčině jmenovaných předmětů do právních poměrů dosavadního zákonného nositele věcného nákladu na zmíněnou školu, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak.

§ 20.

(1) Hradila-li některá obec před účinností tohoto zákona na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 19, náklad, který na obec připadl podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, zcela nebo zčásti zápůjčkou, již dosud nesplatila, jest školní újezd povinen nahrazovati jí počínaje dnem 1. ledna 1937 náklad na úrokování a umořování zápůjčky dosud nesplacené, nedohodnou-li se zúčastněné obce do 1. července 1936 jinak.

(2) Z povinnosti přispívati školnímu újezdu na náhradu nákladu uvedeného v předchozím odstavci jest však vyňata obec, přiškolená k měšťanské škole již před účinností tohoto zákona, která již zaplatila část nákladu na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 19, připadlého na ni podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, nebo která prohlásí, že tuto část nákladu sama zaplatí.

(3) Předchozí ustanovení o obcích platí i o osadách zápůjčky učinivších.

(1) Přejde-li do působnosti školního újezdu veřejná měšťanská škola, která nemá vlastní samostatné budovy a užívá společně se školou jinou místností ve školní budově, náležející buď veřejné obecné škole, buď školní obci nebo některé místní obci, jest školní újezd. povinen, aby po dobu tohoto užívání, pokud jde o školní budovu:

a) nesl zcela náklad, jehož je potřebí, aby místnosti výhradně užívané jen měšťanskou školou byly udržovány v dobrém stavu;

b) přispíval k úhradě ostatního nákladu na udržování školní budovy v dobrém stavu, nejde-li o náklad na místnosti, užívané jen školou jinou;

c) přispíval na úrokování a umořování dluhů školní obce nebo přiškolených obcí (osad), pokud byly učiněny před účinností tohoto zákona na úhradu nákladů na opatření školní budovy s příslušenstvím a nejsou dosud zaplaceny.

(2) Příspěvky školního újezdu podle odst. 1, písm. b) a c) i způsob jejich placení určí se dohodou mezi školní (místní) obcí (osadou) a školním újezdem, kterou jest sděliti všem přiškoleným obcím. Nedojde-li k dohodě nebo podá-li do 15 dnů ode dne vyrozumění některá z přiškolených obcí proti dohodě u okresního školního úřadu námitky, rozhodne ve věci tento úřad, vyslechna příslušné okresní výbory. Jde-li o výši příspěvku, může úřad, neuzná-li za vhodné měřítko jiné, rozvrhnouti příspěvky školního újezdu podle odst. 1, písm. b) a c) tak, aby byly k úhrnu všech příslušných nákladů v témž poměru, ve kterém. jest úhrnná plocha místností užívaných jen měšťanskou školou k úhrnné ploše všech místností v budově, při čemž se místnosti, kterých užívá měšťanská škola společně s jinou školou, čítají na vrub měšťanské školy polovinou své plochy. Proti rozhodnutí mohou se odvolati školní (místní) obec (osada), školní újezd a přiškolené obce.

(1) Choditi do veřejné měšťanské školy jsou povinny v době své školní povinnosti děti československých státních občanů, mající trvalé bydliště v jejím obvodě, které vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy.

(2) Za bydliště dětí se pokládá trvalé bydliště otcovo, u dětí nemanželských matčino, u dětí jednostranně osiřelých a u dětí manželů rozvedených, rozloučených nebo odděleně žijících toho z rodičů, v jehož péči se dítě nachází, u oboustranných sirotků, pak u dětí, jejichž rodiče jsou neznámi, a u dětí, odňatých moci otcově, trvalé bydliště toho, kdo má podle platných předpisů právo dítě vychovávati. Dětí v cizí péči (ošetřovanců, schovanců) týká se povinnost podle odst. 1 jen tehdy, jsou-li dány do cizí péče trvale a trvale bydlí v školním obvodě; netýká se dětí, které rodiče nebo jejich zástupci dali do cizí péče na byt a stravu a pod. jen dočasně, aby chodily do školy v jiném obvodě, než je ten, v němž mají trvalé bydliště.

(1) Povinnosti choditi do veřejné měšťanské školy jsou zproštěny:

a) děti, které chodí do škol středních;

b) děti úchylné (hluchoněmé, slepé, málo nadané, mravně vadné, zmrzačelé atp.);

c) děti, zproštěné povinnosti choditi do školy vůbec pro těžký neduh tělesný nebo duševní, který znemožňuje vyučování nebo školní docházku;

d) děti chodící do soukromých měšťanských škol;

e) děti vyučované doma, pokud se jim dostává tímto způsobem vzdělání, předepsaného měšťanským školám, aspoň dostatečnou měrou.

(2) Mimo to může okresní školní úřad zprošťovati jednotlivé děti od povinné docházky do měšťanské školy z důvodů zvláštního zřetele hodných.

Děti, které sice nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, ale vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy, buďte na žádost svých zákonných zástupců do ní přijaty, nepřekročí-li se jejich přijetím nejvyšší přípustný počet žactva v některé třídě a nepřeplní-li se tím školní místnosti.

Dětem, bydlícím v obvodě měšťanské školy, které po skončené školní povinnosti chtějí dále choditi do měšťanské školy, může to býti za podmínek § 24 dovoleno, zejména když ještě nevychodily nejvyšší třídy. Avšak újezdní školní rada může jim kdykoli odepříti další návštěvu školy, když učitelská konference se stanoviska školního a zejména se zřetelem ke školní kázni to navrhne.

Kdyby přijetím dětí, které nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, vzešla nezbytnost zříditi při škole novou třídu, mohou býti tyto děti do školy přijaty jen s povolením zemské školní rady, dali-li ku přijetí souhlas vydržovatelé školy.

Zjišťuje-li se počet žactva, který je podmínkou pro zřizování pobočných tříd při veřejné měšťanské škole, budiž přihlíženo jen k dětem, které jsou podle § 22 povinny choditi do této školy a skutečně do ní chodí, a pak k dětem, které byly přijaty podle § 26.

Počet tříd veřejných obecných (ludových) škol v obvodu újezdní měšťanské školy budiž upraven podle počtu žactva na nich po odchodu dítek na újezdní školu měšťanskou.

Ustanovení tohoto zákona platí též pro obecní a státní měšťanské školy v zemi Slovenské, avšak s těmito odchylkami:

1. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody měšťanských škol na území měst Bratislavy a Košic.

2. Kdekoli se v zákoně užívá slov "školní obec", rozumí se tím v zemi Slovenské politické obce, pokud se týče politické obce spojené podle § 46 zák. čl. XXXVIII/1868, o vyučování v národních školách, a to po dobu, než se i tam zřídí školní obce.

3. Na dobu, než se zřídí v zemi Slovenské

a) zemská školní rada,

b) okresní školní úřady,

budou působnost, přikázanou jim tímto zákonem, vykonávati, pokud jde o státní újezdní měšťanské školy,

ad a) ministerstvo školství a národní osvěty,

ad b) školní inspektoři,

pokud pak jde o ostatní újezdní měšťanské školy,

ad a) zemský úřad,

ad b) okresní úřady, vyjímajíc působnost podle § 23, odst. 2, kterou budou v téže době vykonávati školní inspektoři.

4. Dokud se v zemi Slovenské nezřídí místní školní rady, vztahují se ustanovení tohoto zákona, týkající se místních školních rad, na příslušné obecní školské stolice, pokud se týče na příslušná kuratoria státních měšťanských škol.

5. Na dobu, než se v zemi Slovenské zřídí školní obce, zřídí se újezdní školní rady vedle dosavadních obecních školských stolic a kuratorií pro ludové školy a přísluší jim jen opatřovati věci týkající se újezdních měšťanských škol a školních újezdů. Nečlení se v odbory a skládají se jen ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního újezdu, a ze zástupců školního újezdu.

6. Stane-li se újezdní měšťanskou školou škola dosud státní, jejíž budova, místnosti a pozemky s příslušenstvím a vnitřním zařízením školy (nábytkem, nářadím, vyučovacími a učebnými pomůckami, knihovnami atp.) jsou ve vlastnictví státu, zůstanou tyto věci nadále v jeho vlastnictví a propůjčí se újezdní měšťanské škole k dalšímu užívání školní újezd je však povinen uhrazovati výlohy spojené s udržováním těchto věcí v dobrém stavu.

7. Ministr školství a národní osvěty může, přihlížeje k zvláštním poměrům místním, ustanoviti, zda, v kterém rozsahu a po kterou dobu bude stát uhrazovati vydání spojená s vydržováním školy, uvedené pod č. 6, která dosud uhrazoval a která by měl převzíti na sebe školní újezd.

Ustanovení § 29 s výjimkou bodu 1 platí obdobně též pro zemi Podkarpatoruskou, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody měšťanských škol na území měst Užhorodu a Mukačeva.

Ustanovení §§ 2 až 21, 26 až 28 netýkají se veřejných měšťanských škol, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1, č. 3 a odst. 2 a 3 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Ustanovení §§ 22 až 25 vztahují se na tyto školy s výhradou ustanovení § 2, odst. 1 a 2 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n., podle nichž správa jich přísluší výhradně ministerstvu školství a národní osvěty.

(1) Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení, která mu odporují, zejména:

a) zemský zákon pro Čechy ze dne 18. srpna 1880, č. 38 čes. z. z., kterým se objasňuje zákon, daný dné 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., jímž se upravuje zřizování a vydržování veřejných škol obecných,

b) § 6, odst. 4 zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských.,

c) § 3 zákona ze dne 3.dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích, ve znění, upraveném zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n.; ustanovení tohoto paragrafu zůstávají však v platnosti pro veřejné měšťanské školy spravované přímo a výhradně ministerstvem školství a národní osvěty.

(2) Ustanovení, uvedená v odstavci 1 tohoto paragrafu, zůstávají však v platnosti pro veřejné školy měšťanské, zřízené do dne vyhlášení tohoto zákona, po tak dlouho, pokud jim nebudou upraveny obvody podle § 5 tohoto zákona.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1936. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím.

(2) Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry vnitra a financí.

1. Ministerstvo školství a národní osvěty se vybízí, aby předložilo návrhy k dosažení dostatečného počtu odborně zkoušeného učitelstva pro nynější i v budoucnu zřízené měšťanské školy.

2. Vláda se vyzývá, aby upravila nové obvody měšťanských škol, zřízených před účinností nového zákona, normované v jeho §§ 5 a 6, a provedla všechna opatření s tím souvislá,

u všech těchto škol bez průtahu a se vším urychlením příslušného úředního řízení.

3. Vláda se vybízí, aby v zájmu dobré výchovy i výuky žactva navštěvujícího školy obecné ménětřídní nedopustila redukci jednotřídních škol vůbec, redukci škol dvoutřídních aby připustila jedině tehdy, klesne-li celkový počet žactva na škole pod 40 dětí. Současně žádáme, aby vláda uvážila otázku čtvrtých ročníků měšťanských škol (jednoročních učebních kursů) a učinila z nich organickou i legislativní součást 4leté školy měšťanské.

4. Ministerstvo školství a národní osvěty se vybízí, aby provádějíc tento zákon postaralo se, by zemské školní rady před podáním svých návrhů na úpravu školních obvodů, vyslechly příslušné okresní školní výbory a dbaly při tom jen nejvýš nutných administrativních (komisionelních) vydání.

5. Ministerstvo školství a národní osvěty se vybízí, aby se v prováděcím nařízení postaralo, aby děti, které přísluší k některému jazyku, pro který v obvodu není zřízena občanská škola, byly osvobozeny od povinné docházky do občanské školy podle §u 23, odst. 2.

6. Ministerstvu školstva a národnej osvety sa ukladá, aby v lehote čo najkratšej predložilo návrh zákona o úprave zemských škol. rad a úradů v RČS.

7. Ministerstvo školství a národní osvěty se vybízí, aby učinilo vhodná opatření, aby dětem, které bydlíce daleko jsou nuceny tráviti polední přestávku v místě, školy, byly poskytnuty vhodné místnosti a jsou-li nuzné, aby se jim podával teplý oběd a aby jim byla poskytnuta možnost výhodné dopravy do příslušných škol.

8. Vláda se vybízi, by na venkově při vynikajících školách zařídila zemědělské školy lidové, zvláště také na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Vládá se vybízí, aby svazkům území samosprávy opatřila k plnění nových finančních povinností potřebné předpoklady, plynoucí z příslušných zákonů o finanční sanaci svazků územní samosprávy.