Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 49.

I. ústavně-právního výboru

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsanou dne 8. června 1934 v Budapešti.

Uvedená úmluva upravuje v rybářství, provozovaném v hraničních tocích československo-maďarských, jednak dobu, po kterou bude rybolov v hraničních tocích zakázán, dále pak stanoví podmínky, kterým je podroben rybolov v noci, t. j. od západu do východu slunce.

Rámcově byly obě tyto věci upraveny československo-maďarským hraničním statutem, vyhlášeným ve Sbírce zák. a nařízení v č. 8/1931, článkem 45 a 46 hlavy IV, podle nichž si smluvní strany sjednaly, že se dohodnou o jednotné všeobecné-době hájení a o podmínkách pro povolení nočního rybolovu.

Pokud jde o noční rybolov v hraničních tocích, nutno uvésti, že tento byl po státním převratu zakázán z důvodu státní bezpečnosti a z důvodů celních. Tímto zákazem však bylo poškozeno mnoho rybářských rodin, kterým noční rybolov poskytuje nezbytnou výživu a proto byl od roku 1922 noční rybolov výjimečně z těchto existenčních důvodů povolován.

Když byl sjednán československo-maďarský hraniční statut, bylo s československé strany trváno na úplném zákazu nočního rybolovu podle článku 46 tohoto statutu. S maďarské strany nebyl však tento zákaz dodržován, čímž byly hmotně poškozovány rodiny na československé straně, které proto naléhaly na povolení nočního rybolovu. Po československé intervenci došlo ke sjednání dohody o nočním rybolovu, podle článku 46 hraničního statutu a současně byla podle čl. 40 téhož statutu sjednána jednotná doba hájení ryb v hraničních tocích.To se stalo uvedenou úmluvou, podepsanou 8. června 1934 v Budapešti.

Podle ní je stanovena jednotná doba hájení od 1. dubna až do 30. května. Povolení k nočnímu rybolovu mají udělovati u nás okresní úřady a to zcela výjimečně po dobu od 31. května do 30. září oprávněným rybářům, kteří provozují rybářství po živnostensku, mají stálé bydliště v pobřežní obci, jsou zachovalí a důvěryhodní a u nichž není se třeba obávati, že by uděleného po volení zneužili. Noční rybolov je podroben povinnému hlášení finanční stráži a je při něm zakázáno přistávati u břehu druhého státu nebo tam vstupovati.

Předloženou úmluvou se pozměňuje platný právní stav republiky Československé ve dvou místech. Mění se doba hájení upravená § 18 zák. čl. XIX/1888, který platí dosud v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské a umožňuje se noční rybolov, zakázaný § 23, písm. f) cit. zákona. Ústavním schválením uvedené úmluvy se tyto dvě zvláštní normy v úmluvě obsažené stávají platným právem vnitrostátně závazným podle zákona 151/1930 § 1 (úprava právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích) .

Poslanecká sněmovna schválila tuto úmluvu v 362. schůzi dne 12. března 1935.

Vzhledem k tomu, že se ustanovení úmluvy shodují pokud možno s bývalým uherským rybářským zákonem čl. XIX/1888; který dosud platí v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské a proto, poněvadž je v úmluvě dbáno ochrany československých zájmů, ústavně-právní výbor projednav vládní návrh ve své schůzi dne 16. října 1935, doporučuje slavnému senátu schváliti tuto úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským i se schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 16. října 1935.

Dr. Milota v. r.,
přeseda.

II.

V hraničním statutu československo-maďarském schváleném Národním shromážděním a vyhlášeném pod č. 8. r. 1931 Sb. z. a n., bylo stanoveno v § 45, že se oba státy dohodnou o jednotné všeobecné době hájení, po kterou bude zakázán rybolov v hraničních tocích. V článku 46. pak stanoveno, že rybolov v noci, t. j. od západu do východu slunce, může býti povolen jen za šetření podmínek, které budou stanoveny společnou dohodou obou států.

Úmluva, která je předložena vládním návrhem č. 15 senátu Nár. shrom. je výsledkem jednání o těchto dvou, článcích hraničního statutu.

Stanovením podmínek pro povolování nočního rybolovu bude učiněn konec dosavadnímu stavu, kdy se strany maďarské nebylo dbáno zákazu nočního rybolovu, ale s naší strany bylo trváno na zákazu z důvodu státní bezpečnosti a z důvodů celních až do sjednání zvláštní úmluvy; tím ovšem byly postihovány chudé rybářské rodiny na našem území, které byly odkázány na výtěžek rybolovu.

Podle úmluvy budou povolení k nočnímu rybolovu udělována politickými úřady I. stolice (okresními úřady), a to zcela výjimečně zachovalým a důvěryhodným, živnostenským rybářům, kteří bydlí trvale v některé pobřežní obci. Povolení rybolovu nočního bude jen pro dobu od 31. května do 30. září.

Noční rybolov bude podroben kontrole zejména finanční stráže; aby nemohlo býti zneužíváno nočního rybolovu k jiným účelům, bylo v úmluvě zakázáno přistávati u břehu druhého státu nebo tam vystupovati (článek druhý, č. 7).

Pokud jde o čl. 45. hraničního statutu docíleno dohody, že doba hájení je od 1. dubna do 30. května.

Úmluvou mění se pro hraniční toky čsl.-maďarské platná doba hájení stanovená v § 18 zák. čl. XIX/1888 a také princip povolení nočního rybolovu, který jest v § 23 téhož zákona zakázán; bylo tedy potřebí předložiti úmluvu Národnímu shromáždění k výslovnému souhlasu, čímž tyto úchylky od čsl. právního řádu nabyly vnitrostátní účinnosti.

Poněvadž úmluva se opírá o zmocnění již schváleného hraničního statutu a jest v ní dbáno ochrany čsl. zájmů, navrhuje zahraniční výbor senátu, aby schválil vládní návrh jak jest podán v sen. tisku č. 15 v tomto znění :

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolení nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsanou dne 8. června 1934 v Budapešti.

V Praze dne 27. listopadu 1935.