IV. volební období.

Podepsaní navrhují, aby senát Národního shromáždění republiky Československé se usnesl na této osnově zákona:

ze dne.................................................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zřizuje se státní fond na podporování divadel v republice Československé.

Účelem státního fondu na podporování divadel jest poskytovati příspěvky na provozování stálých divadel nestátních, která nejsou finančně zabezpečena.

(1) Příjmy státního fondu na podporování divadel tvoří :

a) podíl 10 % z úhrnného hrubého výnosu rozhlasových poplatků, přijatých státním podnikem Čsl. pošta od majitelů koncesí rozhlasových přijímacích stanic;

b) podíl 5 % z úhrnného hrubého výnosu poplatků, přijatých ministerstvem obchodu od dovozců filmů v cizině vyrobených.

(2) Tyto podíly odvádějí státní podnik Čsl. pošta a ministerstvo obchodu ve lhůtách čtvrtletních ministerstvu školství a národní osvěty.

Státní fond na podporování divadel československých spravuje ministerstvo školství a národní osvěty.

(1) Ministerstvo školství a národní osvěty rozhoduje, která divadla mohou býti účastna podpory ze státního fondu na podporování divadel a vyměřuje jednotlivým divadlům částky podpor.

(2) Divadla, která mají povahu zábavných podniků, na př. divadla, provozující pouze operetu nebo revue a divadla, která sledují zřejmě jen účely výdělečné, nemohou býti účastna podpory ze státního fondu na podporování divadel.

Ministerstvo školství a národní osvěty rozhoduje podle svého volného uvážení a přihlížejíc k prokázaným potřebám o lůtách, ve kterých příspěvky ze státního divadelního fondu budou jednotlivým divadlům vypláceny.

Divadla, kterým se dostane příspěvků ze státního fondu na podporování divadel, jsou podrobena dozoru ministerstva školství a národní osvěty po stránce hospodářské i umělecké a jsou povinna bezplatně dáti svá veškerá představení k disposici rozhlasové společnosti Radiojournal k eventuálnímu přenosu rozhlasem.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministr školství a národní osvěty, ministr obchodu a ministr pošt a telegrafů.

a) Není zajisté třeba uváděti obšírné důvody pro nepopiratelnou skutečnost, že divadla, sledující umělecké poslání, mají neobyčejně veliký význam a důležitost jako nositelé umělecké kultury pro národy a státy, stačí připomenouti, že velký kulturní význam divadel byl uznáván již od dob antických, a že pořádání divadelních představení v nejkulturnějších státech antických, zejména Řecku, bylo záležitostí a péčí státní. V době nejnovější byl zdůrazněn význam divadel pro kulturu národů a států zejména v SSSR, který rozvoji divadelnictví věnuje podporu a pozornost zcela mimořádnou a učinil divadla významným činitelem veřejného života. Také v RČS byl od jejího založení uznáván veliký význam divadel i se stanoviska kultury národní a státní, jak o tom svědčí skutečnost zestátnění Národního divadla v Praze, existenční zajištění Slovenského Národného divadla v Bratislavě a v dřívější době značnější příspěvky státní na České divadlo v Brně, Německé divadlo v Praze a řadu provinciálních divadel českých a německých. Průběhem let však státní příspěvky divadlům byly rok od roku snižovány, až konečně v posledních dvou letech se kromě dotace na úhradu schodků Národního divadla v Praze omezily prakticky na smluvně zajištěnou podporu Slovenskému Národnému divadlu v Bratislavě částkou Kč 2,000.000,- a Německému divadlu v Praze. Letošní státní rozpočet obsahuje na podporu divadel kromě Národního divadla v Praze položku pouze Kč 2,700.000,-, která bude plně vyčerpána podporami Slovenskému Národnému divadlu v Bratislavě se zájezdy do Košic a Německému divadlu v Praze. Na podporu divadel v ostatních velkých městech republiky, jako v Brně, Mor. Ostravě, Olomouci, Plzni, není úhrady v příslušné položce rozpočtové ministerstva školství a národní osvěty.

b) Postupné snižování subvencí státních a konečně jejich odstranění vůbec, dále všeobecné snižování podpor divadlům z jiných veřejných fondů, zejména od obcí, okresů a zemí, jakož i obecná finanční tíseň, které propadly takřka veškeré vrstvy obyvatelstva následkem vleklé hospodářské krise, způsobily katastrofální finanční tíseň stálých divadel českých i německých, podporovaných kdysi z prostředků ministerstva školství a národní osvěty, a to do té míry, že tato divadla nejen nemají předpokladů pro další svůj umělecký rozvoj, nýbrž že jim hrozí úplné zhroucení finanční, které by bylo nepopíratelně těžkou pohromou kulturní a kromě toho by mělo za následek existenční rozvrat několika set rodin divadelních umělců a pomocného personálu divadelního. Není pochybnosti, že jest povinností demokratického státu, aby pečoval nejen o divadla v hlavním městě státu a hlavních městech zemských, nýbrž také o divadla ve velkých střediscích kulturních a hospodářských. Kritickou tísní finanční trpí tato stálá divadla: Městská divadla pražská, Zemské divadlo v Brně, Národní divadlo moravsko-slezské v Mor. Ostravě, Městské divadlo v Plzni, České divadlo v Olomouci, Divadlo sdružených měst východočeských v Pardubicích, Jihočeské Národní divadlo v Českých Budějovicích, Městské divadlo na Kladně a také některá německá divadla. Ministerstvo školství a národní osvěty nemá podle svého rozpočtu položky, ze které bylo by možno poskytnouti podpory divadlům trpícím nouzí, a proto jest nutno opatřiti na zabezpečení existence stálých divadel podporu z jiných prostředků, a to prostředků, jimiž by rovnováha státního hospodářství a rozpočtu nebyla porušena. Z té příčiny navrhujeme zřízení státního fondu na podporování divadel a jeho dotování 10 % úhrnného hrubého výnosu rozhlasových poplatků státního podniku Československá pošta.

c) Věnování části, podle našeho návrhu 1/10, rozhlasových poplatků k účelům státního fondu na podporování divadel jest odůvodněno, a to zejména po stránce morální. Rozhlas jest z činitelů, kteří jsou velkou konkurencí divadlům, odnímajíce jim Zejména obecenstvo na představení operní. Naproti tomu členové uměleckých souborů divadel obstarávají značnou část uměleckých programů československého rozhlasu, a jsouce svými divadly zabezpečeni hmotně, slouží účelům rozhlasovým za odměny poměrně malé, s jakými by se v žádném případě nespokojili a spokojiti nemohli, kdyby jejich existence závisela pouze od příjmů za účinkování při programech rozhlasových. Při tom jest zdůrazniti zejména skutečnost, že břemeno sociálního pojištění, pojištění nemocenské a pensijní, nesou výhradně divadla, nikoliv rozhlasová společnost. Jest nepopiratelno, že účinkování divadelních umělců v rozhlasových programech přispívá ke zvyšování úrovně těchto programů, jejich zpestřování a tím také přímo ke vzrůstu posluchačů rozhlasu. Rozhlas jest kulturní podnik právě tak jako divadlo, a jest proto přirozeným a slušným požadavkem, aby část výtěžku rozhlasového podniku byla věnována ku podporování divadel, existenčně ohrožených, a nikoliv pouze k úhradě zlomku běžných vydání ministerstva pošt a telegrafů nebo státního podniku Československá pošta. V jiných zemích, zejména v Rakousku a Jugoslavii užívá se již po dobu několika roků části rozhlasových poplatků ku podporování divadel.

d) Ve státním rozpočtu na rok 1935 jest v rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů obsažena položka Kč 70,000.000,- jako výnos z rozhlasových poplatků. Ale již k 1. lednu t. r. činil počet majitelů koncesí přijímacích stanic rozhlasových okrouhle 700.040, a poněvadž jejich počet rok od roku rapidně vzrůstá - za rok 1934 činil přírůstek 120.000 - lze bezpečně předpokládati, že průměrný počet platících posluchačů rozhlasu bude za rok 1935 činiti okrouhle 750.000, a tudíž příjem z rozhlasových poplatků okrouhle Kč 90,000.000,-, t. j. o Kč 20,000.000,- více než předpokládá státní rozpočet. I když bude z příjmu z rozhlasových poplatků státního podniku Československá pošta věnováno proponovanému fondu na podporování divadel 10 %, t. j. okrouhle Kč 9,000.000'-, zbude pro státní podnik Československá pošta stále ještě příjem větší okrouhle o Kč 11,000.000'- než předpokládá státní rozpočet. Jest tudíž patrno, že věnováním 1/10 rozhlasových poplatků ve prospěch státního fondu na podporování divadel nebude nikterak porušena rovnováha rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů, ani rovnováha státního rozpočtu a státního hospodářství v roce 1935. Poukazujeme konečně také, že svým návrhem nabízíme čsl. rozhlasu určitou protihodnotu, a to ustanovením čl. 7, podle něhož divadla, kterým se dostane příspěvku ze státního fondu na podporování divadel, budou povinna dáti veškerá svá představení k disposici rozhlasové společnosti k event. přenosu rozhlasem.

e) Příspěvek z dovozních poplatků filmových jest odůvodněn tím, že výroba českých filmů, pro niž jsou dovozní poplatky určeny, jest ve značné míře umožněna účastí herců stálých divadel, ačkoliv divadla ta konkurencí biografů velmi trpí.

V Praze dne 27. listopadu 1935.