Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 54.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou v Budapešti dne 14. června 1935 se závěrečným protokolem z téhož dne, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. června 1935, č. 137 Sb. z. a n.

Když 15. prosince 1930 byla vypovězena obchodní smlouva s Maďarskem, netušil jistě nikdo, že ani ještě po pěti letech nebude smlouva obnovena. Od té doby jsou sjednávány pouze úzce omezené dohody, které však nemohou nahraditi řádné smlouvy. Je to ke škodě obou stran. Náš dovoz z Maďarska klesl z 930 milionů na 128 milionů Kč, náš vývoz do Maďarska z 1004 milionů na necelé 154 miliony. Naše zemědělství utrpělo tu těžké ztráty, náš průmysl však ještě větší: Kdežto r. 1930 podíl průmyslu na vývozu činil asi 600 milionů, klesl do 1934 až na 20 milionů. Tím byly těžce postiženy také naše státní dráhy.

Neurovnané vztahy obchodní mají ještě vliv i na vzájemné vztahy politické, zase ke škodě obou stran. Proto musí býti vítán každý krok, který přináší zlepšení vzájemných vztahů. Takovým jest obchodní dohoda obou států podepsaná dne 14. června t. r., která se vztahuje na veškeré obchodní styky a je založena na zásadě nejvyšších výhod. Obsahuje třináct článků, z nichž první tři se týkají osob fysických a právnických, sedmý se týká maďarských vín, osmý bryndzy, devátý propagace turistického ruchu, dvanáctý nekalé soutěže, a ostatní články upravují zacházení se zbožím při dovozu, vývozu, v oboru daňovém a podmínky vzájemné výměny.

Tato dohoda znamená značné zlepšení hospodářských styků. Hlavně Slovensko a Podkarpatská Rus mají zájem na tom, aby bylo možno do Maďarska vyvážeti dříví a jeho polotovary a pracovati tam pro návštěvu turistů a lázeňských hostí.

Znormalisování hospodářských styků s Maďarskem přispěje také k úpravě hospodářských a politických styků ve střední a jihovýchodní Evropě.

Zahraniční výbor proto doporučuje, aby senát N. S. obchodní dohodu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou dne 14. června 1935, schválil.

V Praze, dne 27. listopadu 1935.

Donát v. r.,
předseda.

Dne 15. prosince 1930 přestala platiti mezi čsl. republikou a Maďarskem řádná obchodní smlouva uzavřená dne 31. května 1927. Od této doby byly všeobecné hospodářské styky mezi námi a Maďarskem smluvně neupraveny. Tento stav ukázal se s hlediska vzájemného obchodování nepříznivým i když se o výměně zboží podle potřeby dohodovaly příslušné úřady.

Takovéto krátkodobé administrativně-technické opatření, platné beztoho jen na zcela krátkou dobu, neposkytovalo dosti pevného podkladu pro vzájemné hospodářské styky a proto bylo přikročeno ke sjednání řádné obchodní dohody, jež byla podepsaná v Budapešti dne 14. června 1935.

Nová dohoda jest založena na základě nejvyšších výhod. Vztahuje se na veškeré obchodní styky a nikoliv jen na nakládání se zbožím. Články I. až III. týkají se osob fysických a právnických a to za 1. právnického postavení; že osoby fysické i právnické jedné smluvní strany budou požívati nejvyšších výhod, t. j. jejich právní postavení, cestování, pobyt, nastupování a provozování obchodu, živností a jakéhokoliv jiného zaměstnání, dále veškerá práva a zájmy z toho plynoucí budou požívati, ovšem bez újmy zákonů, předpisů a platných nařízení v zemi, také na území druhého státu.

2. Upravuje se režim obchodních cestujících a to tak, že obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné smluvní strany předloží-li živnostenskou legitimaci, vydanou vlastním státem, jež je opravňuje ku provozování obchodu nebo živnosti, a že platí zákonité daně a dávky, budou míti právo buď osobě nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách na území druhé smluvní strany, nakupovati zboží u obchodníků, nebo výrobců, nebo ve veřejných prodejnách. Také mohou přijímati zakázky aniž za to musí platiti nějakou zvláštní daň nebo dávku. Obchodníci a živnostníci jakož i jejich cestující smějí s sebou bráti pouze vzorky nebo modely, nikoliv však zboží. Živnostenské legitimace musí býti vystaveny podle vzoru používaného v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit.

3. Konečně dohoda stanoví, že tito obchodníci a živnostníci nebudou platiti za provozování obchodu a živnosti žádné jiné daně a dávky, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků.

Články IV., V., X. a XI. upravují zacházení se zbožím při dovozu, vývozu v oboru daňovém a podmínky vzájemné výměny. V článcích VII. a VIII. řeší se některé otázky specielní povahy, jako jsou vyclívání některých druhů zvláště vyjmenovaných vín v Československu a proti tomu snížení cla na bryndzu v Maďarsku. Konečně v čl. IX. byla umluvena vzájemná bezcelnost pro zásilky oznámení, plakátů a brožur lázní, turistických míst, veletrhů a výstav. V čl. XII. se dohodlo, že oba státy poskytnou na svém území příslušníkům druhé strany účinnou podporu v otázce nekalé soutěže.

Poněvadž tato obchodní dohoda s Maďarskem bude pravděpodobně dobrým podkladem pro rozvoj vzájemných hospodářských styků a má obzvláštní význam zejména pro Slovensko a Podk. Rus, které pro velkou část přebytků některých artiklů jako dříví, dřevěné uhlí, celulosa a některé průmyslové výrobky, mají nedostatek odbytišť.

Dohodou touto upravil se konečně náš veškerý obchodní styk s Maďarskem, což znamená opětné zavedení právního pořádku při sjednávání obchodu s tímto státem.

Národohospodářský výbor doporučuje tudíž sl. senátu ku přijetí toto schvalovací usnesení:

Senát národního shromáždění rep. Čsl. schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Čsl. a královstvím Maďarským, podepsanou v Budapešti dne 14. června 1935 se závěrečným protokolem z téhož dne, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. června 1935, č. 137 Sb. z. a n.

V Praze, dne 28. listopadu 1935.

V. Sehnal v. r.,
předseda.

Dytrych v. r.,
zpravodaj.